"12 hodin před koncem úplňku. Přiměješ posledního Lykana, aby tě připravil o panenství." "Dvanáct hodin? Co se stane, když to nestihnu?" "Zemřeš." Poslední Lykan se při každém úplňku zbláznil. Zkrotit se dal jedině sexem s panenským vlkodlakem. Já jsem byla vyvolená panna. Překvapivě mě spánek s ďáblem posílil. -- Lycan za mnou tvořil hradbu mužných svalů. Jeho tělesné teplo mě pálilo i přes svatební šaty; jeho dech mi rozpaloval mušle uší, když se naklonil blíž a zašeptal: "Kamaráde..." Jestli byl poslední Lykan ďábel, pomyslela jsem si, že bych možná chtěla jít do pekla. --- Když jsem zachránil posledního Lykana z klece, nikdy by mě nenapadlo, že mě jednoho dne zavře do klece on.
Když Beryl se zlomeným srdcem zjistila, že ji její přítel podvádí s nevlastní matkou, objevili se trojnásobní miliardáři, kteří se vydávali za její kamarády. Tvrdě se do ní zamilovali. S jedním z nich se vyspala. Neví však s kým. A co hůř, je těhotná. Ona: Kdo je otcem mého dítěte?! --- Beryl, která už měla zlomené srdce, když jí zemřel otec, byla zničená, když na parkovišti před pohřbem našla svého přítele, jak šuká její nevlastní mámu. Ještě větší šok jí způsobilo náhlé objevení miliardáře Armanda Lupina a jeho sexy trojčat, která se prohlašovala za jejího druha. A co je to vlastně kamarád? Beryl, která byla nucena žít s Armandem a trojčaty, odhalila říši vlkodlačího světa. Ačkoli si jí Armand váží, trojčata, hvězdný hokejista Nicholas, světoznámý malíř Brian a rocková hvězda Cheney vždy využili každé příležitosti, aby si z ní vystřelili. Jsou to skutečně Berylovi kamarádi? Může se s nimi Beryl vrátit k obyčejnému lidskému životu, jak si přála?
Rogue！Murder！Lunatic！ Snaží se zabít naši Alfu a Lunu！Řekli. Prokletý bohyní Lunou, říkám já! Dokud jsem nepotkal svého druha... --------------- Mate! Lucas se v duchu zhuleně a šíleně zakuckal. Náš druh!! Daphne vyjekla, když se na ni vlk vrhl a srazil ji k zemi. Zírala na vlka, který se nad ní tyčil, ztuhlá hrůzou. Zasyčela bolestí v krku, když jí sundal tlapu z krku a jen o kousek ustoupil. Zavrčel tiše a téměř něžně: "Kamaráde." Ach bohyně, on hledal svou družku? Chtěl ji zabít. "P-prosím, nezabíjej mě..." "Prosím, já..." prosila. Vlk sebou trhl a zachvěl se: "Ne. Ne. Já bych... Nikdy... Omlouvám se..." Daphne si nebyla jistá, co si má myslet o jeho náhlé změně tónu a chování. Ustoupil o půl kroku dozadu. "Jsi zraněná? Ukaž mi svá zranění," zeptala se Daphne ustaraně. "Nemáš... Nemáš ze mě strach?" "Ne," odpověděla Daphne. "Ne, dokud se tvoje tlapy budou držet dál od mého krku." Pokrčila rameny. Tvář se mu rozpálila a žaludek se mu nervózně sevřel. Dokonce i Lucas vypadal, že ho to zneklidňuje. "Promiň. Opravdu mě to mrzí. Myslel jsem, že jsi nepřítel. Nevěděl jsem...
Tu noc, kdy mě táta vyhodil, jsem se moc napil a vyspal se se svým "bratrem". Byla to chyba na jednu noc. Přesto mě požádal o ruku a prohlásil mě za svou družku, za svou lunu. "Už jsi téhle rodině udělala dost ostudy." Jeho alfa hlas zuřivě stoupal. "Já?!" Vypustil jsem nucený smích. "Já nejsem ten, kdo spí s každou ženou, která projde mou přítomností. Já nejsem ten, kdo zavraždil svou matku!" "To je pravda. Zasyčela jsem. "VYPADNI!!!" Rozkázal mi. "Byla chyba, že jsem ti dovolil vrátit se do Ironclawu. Odejdeš a máš zakázáno se vrátit." ** Co jsem to udělal? Vždyť je to prakticky můj bratr. Měla jsem sex se svým bratrem. "Nebyla to chyba," "O čem to mluvíš, Jonathane?" Zeptal jsem se ho. "Arino, jsi můj kamarád. Narodila ses jako moje luna," řekl. Jeho tvář nevykazovala žádné známky humoru. "Nenarodila jsem se, abych byla něčí lunou," odpálila jsem ho. "Arino, miluji tě..." promluvil tiše a stále mi hleděl do očí. Cítila jsem, jak se ve mně probouzí vlk; něco, co jsem nikdy předtím necítila. Probouzela se; oheň, který ve mně hořel tak hluboko, se začínal rozhořívat. "Láska?" Slyšela jsem se říkat. "Nic takového jako láska neexistuje..." Po tom všem, co jsem o "lásce" věděla, čím si moje matka prošla, když si vzala mého otce, láska neexistovala. "Dej mi šanci dokázat, že se mýlíš. Vezmi si mě."