Matka homosexuálního chlapce ho předá do výcvikového tábora. Se zvláštním důrazem na "boot". Únosy, podivné věci, vzrušení z toho, že se člověk dostane do supernáboženské komunity. Connorova citová kontrola neexistuje: Stoprocentní vnější kontrola není hezký pohled. Ano, já vím, vždycky je na vině máma. A taky že je: jít svému synovi ze všech sil na ruku není dobrý nápad. Ale na druhou stranu, kdo je ideální?
Ned Coppola je postgraduální student na katedře sociologie na své univerzitě v Maine, kterému chybí jen kousek k obhajobě disertační práce a k tomu, aby mohl konečně dokončit studium a vrátit se do Bostonu ke své pětileté dceři. Charles Henry Abbott je jeho bývalý profesor, kterého Ned neměl nesmírně rád a jehož hodinu málem propadl. Abbott je chladný, statistik, který se drží stranou svých kolegů i studentů. Jsou nuceni se sejít, když program zavedený vedoucím jejich katedry, aby měli větší rovnováhu mezi životem a prací, naruší jejich schopnost dělat svou práci a tentýž vedoucí katedry přezkoumá Nedovu disertační práci a požádá ho, aby spolupracoval s Henrym a doplnil jeho jinak kvalitativní přístup o statistiku a čísla. Říká: "Henry ti s tím pomůže!". Henry mu mezitím pomoci nechce. Jasněji už to říct nemůže.
"Já... no... chci tě zase vidět." "Chceš říct, že mě chceš znovu ošukat," řekla Delilah, ale usmívala se. Tohle věděla. Tomu rozuměla. Měla milence, se kterými se vídala několik dní, dokonce týdnů, než to jeden z nich z nějakého sympatického a praktického důvodu ukončil. Claire se do tváří rozlila růžová barva. "Dobře, fajn. Ano. Nebo ne?" "Chceš mě ošukat?" "Delilah." Zasmála se, pak přesunula jejich propletené ruce kolem Claiřina pasu a přitáhla si druhou ženu blíž. Když se jejich ústa dotkla, zašeptala: "Ano. Chci tě znovu ošukat."
Dvanáctiletou Marii Antoine všichni kolem ní zbožňují a milují. Její matka zemřela, když byla ještě velmi malá, a tak si její milující otec dal za úkol dát jí vše, co si přeje. Ví, že jednoho dne bude ve vedení cukrovaru, jehož je tváří a který její otec provozuje. Dvanáctiletá Sadie Arnettová a její rodina jsou v bohaté čtvrti Zlatá míle noví. Její rodina má jen malý majetek, ale věří, že jejich nový domov je politicky a společensky posune. Sadie od mládí pozoruje, že její rodina veškerou pozornost a naděje na zvýšení svého společenského postavení vkládá do jejího bratra Phillipa. Možná právě kvůli jejich zanedbávání projevuje Sadie zájem o vše temné. Její první vzpomínkou je skok z útesu. Radost nachází v topících se koťatech. Svůj čas tráví psaním materiálů, které by ostatní považovali za šokující. Když se obě dívky setkají, všechno ostatní kolem nich zmizí. Mají se hluboce rády, ale zároveň na sebe intenzivně žárlí. Jejich žárlivost vyvrcholí tím, že dvojice spolu často soupeří. Jedno takové soupeření se stane smrtelně nebezpečným, což dívky nevyhnutelně rozdělí.
James, lékař trpící posttraumatickou stresovou poruchou po operaci nespočtu vojáků během války, sedí na místní faře a přemýšlí o vitráži, na níž jsou zobrazeni tři zajíci, kteří se nekonečně honí. Jako chlapci mu strýc vyprávěl, že zajíci představují svatou trojici, příklad toho, jak se minulost, přítomnost a budoucnost cyklicky opakují a jsou součástí většího celku. A tato představa přinášela Jamesovi, který přišel o rodiče, útěchu. James, stejně jako my všichni, nemůže uniknout své minulosti, ať už by si to přál sebevíc.