Dech zimy v Bluehavenu

Každou zimu se Bluehaven změní na mrazivý, ledový vítr víří kolem jako zimní dech a bodá do kůže jako jehly. Právě za takového krutého chladu William Azure poprvé spatřil paní, která byla uprostřed chladu jako zjevení elegance.
"Je na tebe moc velká zima?"
William, který přijel z teplejšího města na jihu, žasl nad mrazivou krásou Bluehavenu, kde blahobyt tančil uprostřed sněhové pokrývky. Jejich vůz vjel do rozlehlého areálu Azure Hall a zastavil před Malou síní číslo šest. Řidič vystoupil, aby otevřel dveře Williamovi, který vystoupil a zvedl ruce, aby zachytil sněhové vločky vířící z oblohy, a na rtech jí navzdory chladu vykvetl jemný úsměv.
Náhle její chvíli úžasu přerušil hlas, který přiměl Williama, aby instinktivně stáhl ruce zpět. Vzhlédla a zjistila, že před ní stojí vysoký mladý muž v černém kabátě. Jeho chování bylo zároveň lhostejné, a přesto nápadné, a ona v jeho pohledu cítila hmatatelný odstup - možná to byl chlad zimního větru, který odrážel chlad, který z něj cítila vyzařovat.
"Pane," uznal ho řidič, prohodil s ním pár krátkých slov a pak odjel, zanechávaje Williama na nepříjemnou chvíli o samotě.
'Dobrý den, já jsem bratr Thorn,' představil se tichým hlasem. 'Vy musíte být Elena Azure.'
William zvedl k Eleně tmavé, jasné oči. Nemohla si nevšimnout skryté odtažitosti v jeho výrazu, která odrážela tichý odsudek. V mysli se jí mihlo poznání, které ho spojilo se vzpomínkami na její rodinu a přiblížilo jí nepříjemné pocity k srdci.
"Ráda vás poznávám," odpověděla klidným a rozvážným tónem, který neodhaloval ani náznak jejího vnitřního neklidu.
Elenu Williamova nezaujatá reakce zaskočila. Dívka se až nápadně podobala její zesnulé sestřenici Celeste, měla mladistvou porcelánovou pleť. Kolem nich šlehal zimní vítr a William se mírně zachvěl.
"Proč jsi tak lehce oblečená?
'Nemyslela jsem si, že v Azureweave bude taková zima. Jsem v severním podnebí nováček a myslel jsem, že jsem se dostatečně navrstvil. Ale asi to není úplně dost,' odpověděl William zamyšleně.
'Tak pojď dovnitř,' vyzvala ho Elena a vedla je dveřmi Malé síně.
Jakmile vešla dovnitř, ovanulo Williama příjemné teplo a zmírnilo její napětí, když si zula boty a vklouzla do pohodlných pantoflí, které jí Elena podala.
"Šedý Elden je pracovně pryč, vrátí se později. Matka Serafína a Elinor Kindheartová jsou stále v Taneční komnatě, brzy se vrátí,' vysvětlila Elena, zatímco šly. 'Zatímco budeme čekat, můžeš si popovídat s babičkou.'
Dobře,' přikývl William a prohlížel si okolí. Vnímala až děsivě klidnou atmosféru, ostře kontrastující s emotivním shledáním, které si představovala se svou rodinou - vřelá objetí a slzy radosti sdílené mezi milovanými. Místo toho se v tichu odrážely osamělé stíny nenaplněného návratu domů.
"Tohle je babiččina komnata. Worden je nemocná a návštěvy přijímá jen zřídka, proto si s ní promluvte...
William přikývl, srdce jí změklo při pomyšlení na spojení se ženou, která byla v jejích vzpomínkách vzdáleným snem.
Elena ji po celou dobu cesty pozorně sledovala a vnímala tichost a zdrženlivost, které poznamenaly Williamovo chování. Rozhodla se jí nabídnout slova útěchy v domnění, že by to mohlo zmírnit napětí: "Neboj se, zvykneš si na tohle místo. Koneckonců je to teď domov.
William překvapeně vzhlédl a pak se usmál mírným, uklidňujícím úsměvem. "Dobře.

Elena Azure na ni pohlédla s obměkčeným srdcem, ale o Jasperovi mlčela. Jemně zaklepala na dveře. Když se otevřely, zavolala: "Teto Beatrice.
Teta Beatrice byla správkyní lady Agathy Moonové v Azurovém panství. Byla součástí domácnosti už mnoho let a věděla, že nedávno přivezli domů dávno ztraceného příbuzného. Když Elena promluvila, její oči se okamžitě obrátily k postavě stojící za ní, k Williamu Azurovi.
Konečně zpátky doma,' řekla a jemně se usmála.
Elena přikývla. "Ano. Konečně se vrátil.
Teta Beatrice si všimla Williamovy uslzené tváře, ale nedokázala potlačit úsměv. "Pojď dovnitř! Stará paní na tebe čeká už od rána. Už je odpoledne a ona je stále vzhůru a doufá, že tě uvidí.
Elena se otočila k Williamovi. 'Tohle je teta Beatrice, která se tu o všechno stará. Odteď jí můžeš říkat teto Beatrice, ano?
William vážně přikývl. 'Chápu,' řekl, pak zvedl zrak a zavolal: 'Teta Beatrice.'
'Ach bože,' odpověděla teta Beatrice a srdce se jí při pohledu na Williama rozbušilo láskou. Ustoupila stranou a uvedla je dovnitř. 'Tak rychle, babička se už nemůže dočkat, až vás uvidí.'
Pro Williama bylo toto vřelé přivítání prvním upřímným úsměvem, kterého se mu v tomto neznámém městě dostalo.
Opětoval její laskavost tím nejjemnějším pohledem a nejupřímnějším úsměvem.
**
Stará dáma z rodu Azureů se již mnoho let necítila dobře. Léčebný dům vydal několik oznámení o kritickém stavu, přesto se z každé krize dostala a držela se života. Strýc Liam říkal, že Stará dáma prostě čeká na návrat své vnučky.
Rodina Azureů měla po generace politickou moc a s Williamem, Grahamem Greyem a Elim Azurem bylo jejich postavení pozoruhodně významné - ale takové postavení často přinášelo nechtěné útrapy.
Krátce po narození byl William odveden z Léčitelského domu.
Byl to rok plný zmatků na modrohavenské politické scéně. Rodina Azurových utrpěla zdrcující ztrátu milované dcery, lady Celesty Azurové. Když se tu zprávu dozvěděla, upadla do hlubokého kómatu, a přestože se nakonec probrala, celé dny proplakávala ztrátu své dcery a stále dokola volala její jméno. Když viděli její zhoršující se stav, přivedli stará dáma a Williamův otec domů malou služebnou, aby zmírnili zoufalství lady Celesty - rozhodnutí, které se v průběhu let stalo zdrojem útěchy v domácnosti.
Tato služebná vyrůstala po jejich boku dlouhých šestnáct let.
Nyní William vstoupil do tiché místnosti naplněné štiplavou vůní léků.
Wordene, tvoje sestra je zpátky,' řekla Elena, když se sklonila, aby promluvila, a rukama sevřela opěradlo vozíku. "Tvoje skutečná sestra.
Lady Agátě se třásly ruce v klíně, jak se snažila ovládnout vzrušení. Elena pochopila její dychtivost a rychle otočila vozík čelem k Williamovi.
William pohlédl do slzami zalitých očí lady Agáty a její láskou nasáklý pohled ho přiměl, aby si vedle ní klekl. Vzal její vrásčité ruce do svých a hlas se mu lámal dojetím, když říkal: "Wordene, jsem zpátky.
Pronesl slova, na která tak dlouho čekala; tolikrát během život ohrožujících epizod bojovala, aby se udržela, zoufale toužila vědět, že se její vnučka vrací.
Worden, slibuji, že zůstanu po tvém boku, že si s tebou budu povídat a naplním tvé dny radostí,' pokračoval a srdce se mu rozbušilo. 'Budu připravovat spoustu chutných jídel, přesně jak mě to naučila matka Serafína. Je to úžasný člověk - tak jemný a laskavý...
Lady Agáta poslouchala, bez ustání přikyvovala a po tváři jí stékaly slzy, když se na něj dívala s hlubokým soucitem a touhou.
**Pamatuj na to! Adoptivní dcera Margaret Azure je dobrý člověk! Bez ohledu na to, kolik proti ní máte výtek, je stále dobrosrdečná! I když se zpočátku může zdát problematická, skutečně nechtěla nikomu ublížit; její cesta v Azurovém panství byla jen komplikovaná. Buďte si jisti, že se z ní a hlavního hrdiny nakonec stanou blízcí přátelé**.
Návrat Williama Azurea předznamenal začátek tiché, ale hrdé cesty s Jasperem Wordsworthem, kdy jeden druhého podporovali, když se pohybovali ve vodách svých propletených životů.
Jasper Wordsworth: Pronásledování lásky začalo - lady Agatha hledá náklonnost zažehnutou od dětství!
William Azure: Podívejte se na mě, už dospívám...

William Azure se vrátil čtvrtý den nového roku a lady Agatha Moonová zemřela dvacátého osmého ledna. William si pamatoval, že s lady Agathou strávil jen něco málo přes dvacet dní.
William se tu hroznou zprávu dozvěděl, když seděl v první řadě třídy angličtiny na Bluehavenské deváté akademii. Ve třídě se to hemžilo studenty, ale on se poslušně soustředil na hodinu, pero v ruce, seděl zpříma a jeho mladá tvář vyjadřovala vážnost.
"Williame Azure, Margaret Azure, pojďte na chvíli ven," zavolala na ně ode dveří jejich učitelka, slečna Carringtonová. Oba dva se přesunuli a vrátili se společně, spolužáci si jejich přítomnost velmi dobře uvědomovali. Když Margaret vešla zpátky, měla zarudlé oči, zatímco William vypadal viditelně znepokojeně.
Jakmile se vrátili do lavic, učitelé spolu tiše hovořili. William si spěšně sbalil batoh, zamumlal rychlé sbohem oběma učitelům a vyběhl ze třídy. Krátce nato ho následovala Margaret s batohem přehozeným přes rameno.
Ve třídě čtyřicet osm, která se skládala ze šesti řad po čtyřech lavicích, byli studenti rozptýleni. Vincent Goldheart se zasnil a nečinně si utíral sliny z koutku úst, když vtom šťouchl do svého kamaráda Jaspera Wordswortha.
Jasper pozoroval Williama a Margaret, jak utíkají ze třídy, a jeho rozmrzelost se vynořila, když do něj Vincent ťukl. "Co chceš? Zase se ti zdálo něco směšného?
Vincent se nevzrušeně ušklíbl. 'Co myslíš, že mají za lubem? Plíží se s taškami, jako by to byl nějaký školní útěk?
"Nemám tušení, proč se jich nejdeš zeptat? Jasper odpověděl a pokrčil rameny. "Mohl by ses tam projít a zeptat se, pak se vrátit a zasvětit nás - Grey Elden by to taky chtěl vědět.
Vincent si vzal Jasperův návrh k srdci a zvedl ruku. "Slečno Carringtonová, co se děje s těmi dvěma? Nemůžou jen tak odejít, když my trčíme ve třídě - to není fér!
Slečna Carringtonová po něm hodila kus křídy a ostře ho pokárala. "Ticho, Wordsworthe! Oba dva si sedněte!
"Zbabělec," zamumlal Jasper sarkasticky a přiměl Vincenta k povzdechu. "Ty tomu nerozumíš, Jaspere. Máma říkala, že jestli se zase dostanu do průšvihu, tak se rozbrečí - úplně se zhroutí! Já si jen dávám pozor.
Jasper se ušklíbl. "Vážně se musíš víc snažit. Nejsi ani zdaleka tak v pohodě jako ostatní tady.
Vincent zavrtěl hlavou, zvyklý na Jasperovo neúnavné škádlení. Přenesl pozornost na Owena Stringwooda, kapitána třídy. "Hej, kapitáne Stringwoode, co tě tak rozptyluje? Snad nesníš o nějaké třídní krasavici?
Než Owen stačil odpovědět, Jasper ho hravě plácl do zátylku, což bylo dost hlasité na to, aby to vylekalo celou třídu. Slečna Carringtonová se okamžitě po tom zvuku vrátila do třídy.
"Oba si po zbytek hodiny stoupněte dozadu!" přikázala s přísným výrazem ve tváři.
Napětí viselo ve vzduchu, když se oba chlapci neochotně pohnuli a jejich rošťárna se změnila v menší utrpení, když hodina pokračovala.

Jasper Wordsworth si mlčky vzal učebnici a přešel do zadní části třídy, čímž přilákal zvědavé pohledy dívek v řadách za sebou. Vincent Goldheart naopak přerušil ticho a začal štěbetat: "Proč jen my dva? Je s námi i kapitán Stringwood. Je jedním z posádky!"
Všichni tři stáli vzadu, Vincent se nenuceně a šarmantně usmíval. "Hej, bratři drží při sobě. Když jednoho z nás potrestají, sdílíme to trápení všichni. To přece dobří přátelé dělají, ne, Jaspere?
Jasper, na kterého jeho dovádění neudělalo dojem, po něm střelil pohledem, zatímco Owen Stringwood, obvykle tichý, se náhle ozval zezadu: "Nezačíná Azurový dům ztrácet svůj lesk?
Jasper se zarazil a jeho chladný úsměv zmizel. On i Vincent se otočili k Owenovi, na okamžik ohromeni jeho prudkostí.
William Azure a jeho sestra Margaret si mezitím vzali pár dní volna od školy, které se shodovaly s víkendem. Poté, co zemřela jejich babička Agatha, Margaret plakala, až jí zrudly oči, zatímco William zachoval stoický klid a před rodinou uronil jen jedinou slzu.
Život pokračoval jako obvykle - jídlo v Azure Manor se stále podávalo, večerka se nezměnila a William stále každý večer navštěvoval babiččin pokoj. Teta Beatrice ho několikrát přistihla, jak ztracený v myšlenkách sedí na balkoně pokoje babičky Agáty a nic neříká.
Na tomto místě trávil William s babičkou nespočet odpolední, kdy se s ní dělil o příběhy, krmil ji svými oblíbenými pokrmy a zpestřoval jí den historkami z Azureweave, jejich rodného města. Vždy se s ní dělil o dobré zprávy, smál se s ní a láskyplně ji držel za ruku.
"Byl k tobě Worden za svého života nevlídný?"
Právě když William po dlouhém sezení na balkoně opustil pokoj, nohy ztuhlé z té polohy, vynořila se zpoza ohybu schodiště Margaret s obviňujícím tónem.
William se setkal s Margaretiným intenzivním pohledem, jeho klidný výraz se nezměnil, i když mu mysl zaplavily vzpomínky - vzpomínky na to, jak mu v očích ostatních šestnáct let zabírala místo. "Worden na mě byl hodný," odpověděl tiše, ale pevně, "byl velmi hodný.
'A přesto jsi od jeho odchodu neprolil jedinou slzu!' Margaret ho přerušila a zvýšila hlas. 'Měl bys být víc rozrušený z toho, že tě v Azureweave opustili, zatímco já jsem zaujala tvé místo! Copak to není nic, co by tě zarmoutilo?
"Ne," opáčil William, stále klidný. 'Nikdy jsem Wordenovi nezáviděl, že mě tam nechal. Říkal, že mě odvedli při narození; nikdy se nevzdal toho, že mě najde. Nebudu mu zazlívat něco, co nemohl ovlivnit.
Plakal, jistě, ale sám a potají - jeho žárlivost na Margaretino místo ve Wordenově srdci nebyla z nenávisti, ale z hořkosladké touhy být milován jako ona.
Margaretin obličej se zkřivil hněvem, oči jí plály nelibostí, když se na bratra zamračila.
"Thorne! Jaspere! Podívej, kdo je tady!
Najednou do dveří vstoupily čtyři postavy, nejprve Elena Azure a za ní Jasper, Vincent a Owen. Margaret spěchala ke vchodu a v očích se jí mihlo vzrušení, když spatřila své přátele.
Jasper si pomyslel: "Tady je moje holka. Je čas si s ní promluvit.

"Zase brečíš? Elena Azure jemně pohladila Margaret Azure po vlasech a srdce ji mírně zabolelo. Svraštila obočí a utěšovala ji: "Dobře, přestaň plakat. Nechceš přece, aby se ti opuchly oči - William by se zlobil, zlatíčko.
Pohled Williama Azurea padl na Eleninu ustaranou tvář, když se odvrátila a řasy jí vrhaly stíny na tváře. Sotva se jí na rtech objevil slabý úsměv, řekla tiše: "Teď půjdu nahoru.
"Počkej.
William se při zvuku svého jména otočil a jeho oči spočinuly na Jasperu Wordsworthovi, který stál s hromádkou papírů a několika písemkami v rukou. Jasper zvedl obočí a na tváři se mu objevil lehký úsměv. "Tady, tohle je pro tebe," řekl a podal Williamovi úkoly.
William je přijal a zamumlal rychlé 'děkuji'.
Jasper pohlédl na Owena Stringwooda, který stál rozpačitě stranou. "Lady Serafína požádala Owena, aby ti to přinesl. Já jsem se jen přidal.
Owenovo jméno upoutalo jeho pozornost; instinktivně se podíval na Jaspera. William vzal informaci za bernou minci. Znovu kývl na Owena a už se na nikoho dalšího nepodíval, raději zamířil do horního patra. Atmosféra kolem něj byla stejně tichá, jako když do Azurového domu přišel poprvé - téměř dusivá ve svém tichu.
Jasper Wordsworth a ostatní měli se sourozenci Azurovými slušné vztahy, takže to, že se William vrátil do Azurového domu, nevyvolávalo žádné pozdvižení. Nicméně...
"Tvoje sestra," Jasper se zasmál a v jeho tónu zazněl náznak zlomyslnosti, když sledoval, jak William mizí za rohem, "není trochu stydlivá?
Otočil se zpátky a jeho pohled spočinul na Elenině chladném výrazu. "Myslím, že je trochu po tobě.
Tato poznámka směřovala na Elenu a Margaret sevřela ruce, jak se jí v očích zaleskly emoce.
'Jaspere Wordsworthe, tohle patří mně, že?' Margaret Azure vykřikla, teď už se slzami hrozícími rozlitím, když se natáhla pro své úkoly od Jaspera.
Jasper jí s uklidňujícím tónem papíry podal. "Tady máš. Jen se snaž moc nebrečet, ano? Podívej se na Williama Azurea - jaká je to chladná holčička."
'Nejsem jako ona,' odpověděla Margaret a tiskla si papíry k hrudi, oči měla stále zarudlé. 'Vyrostla jsem s Wordenem. Jsme si blízké. William se vrátil teprve před pár dny, ona nemůže pochopit, co naše rodina cítí.
Její slova nenápadně postavila kolem Williama bariéru.
Jasper se usmál, ale nepokoušel se o legraci. Navzdory svému hravému chování by nežertoval o tragédii ani neřekl něco příliš drsného, když ostatní truchlí.
'Já to tak nevidím,' ozval se náhle Owen Stringwood, který byl až dosud zticha, a neutrálním tónem se otočil k sourozencům Azurovým. 'Myslím, že je to ten typ dívky, která navenek působí chladně, ale její srdce je vřelé.'
Pozornost všech se přesunula na Owena. Vincent Goldheart se také ozval a souhlasně přikývl. 'Třídní prezidentko, myslím, že máš pravdu. Stačí se podívat na její chování, když se dívala dolů - zjevně plakala...
"Tch~ Jasper se lehce ušklíbl a vrhl na ty dva mrazivý pohled. 'Vy dva si myslíte, že ji znáte? Vždyť ji znáte teprve pár dní. Jak si můžete být tak jistí? To se rovnou můžete podívat na mě a zjistit, co se mi taky honí hlavou - to je vaše dovednost?
Owen Stringwood: "...
Vincent Goldheart: "...

Zde je možné umístit pouze omezený počet kapitol, klikněte níže a pokračujte ve čtení "Dech zimy v Bluehavenu"

(Po otevření aplikace se automaticky přesune na knihu).

❤️Klikněte pro čtení více vzrušujícího obsahu❤️

👉Klikněte pro čtení více vzrušujícího obsahu👈