Kapitola 1
"Jonathane Blackwoode, přísahám, že tě zabiju! Isabella Greeneová vtrhla do učebny se sekáčkem na maso a její přítomnost vyvolala mezi studenty vlnu paniky. V nastalém zmatku se Isabella vrhla na Jonathana Blackwooda. ... O tři dny dříve, v kapli Union v Anglii. "Hej, co je to za místo? Zeptala se Isabella Greeneová a s úžasem hleděla na velkolepou budovu před sebou. 'Je to jedinečný butikový hotel, stylizovaný do podoby Spojených národů,' odpověděl Jonathan Blackwood, jeho hlas zněl pevně, když si zapínal oblek a kráčel dovnitř. "Aha. Isabella udělala několik zmatených snímků na mobil a spěchala za ním: 'Počkej na mě! "Podepište se tady. Jonathan jí podal papír, jeho příkaz byl rázný a věcný. "Co je to? Isabella pohlédla na list plný anglického písma a nedokázala přečíst jediné slovo. "Dokument o závazku k bydlení. Každý ho musí podepsat. Než se stačila dvakrát zamyslet, Jonathan už s rozmachem podepisoval další formulář. Isabella mu plně důvěřovala a naškrábala pod jeho jméno své. Koneckonců byli zasnoubeni už od dětství. I když byl o sedm let starší a nevídali se často, znali se tak dlouho! Nikdy by jí neublížil! Ztracená v myšlenkách se Isabella vrátila do reality, když ji Jonathan náhle poplácal po rameni. "Odcházíme. Isabella zmateně zamrkala. "Neměli bychom se ubytovat v hotelu? 'Tohle místo je plně obsazené. Jedeme do jiného,' odpověděl Jonathan a nastoupil do auta. ... *Bam!* Isabella klopýtla, zakopla o něčí nohu a řítila se vpřed. Jonathan byl naštěstí rychlý a sekáček jí z rukou vytrhl právě včas. Jinak by ji čekal úplně jiný osud. "Kdo to udělal? Vyjdi ven a postav se mi! Isabella křičela, vstávala a vypadala naprosto rozcuchaně, jako by právě vylezla z chlívku. Spolužáci na její účet propukli v smích. Jonathan měl přísný výraz, když hodil sekáček na pódium. "Pojď se mnou. Isabelina hruď se zvedla rozhořčením; přísahala, že se nikdy v životě necítila tak trapně. "V žádném případě! Jonathane Blackwoode, jsi lhář! 'Cože? Chceš o tom mluvit tady?' Jonathan stiskl rty, zbavené jakéhokoli humoru. Třída zvědavě bzučela, jak všichni sledovali dvojici a každý student přemýšlel, co se to proboha stalo. Isabella se zhluboka nadechla, potlačila své rozhořčení a neochotně následovala Jonathana ven. **Učitelská pracovna.** Jonathan se uvolněně opíral o manažerské křeslo a tvářil se klidně. "Ty už to víš. 'Jonathane Blackwoode, jak se opovažuješ mě klamat ohledně našich zásnub! Chci se rozvést! Isabellina tvář zrudla hněvem. Jonathan zůstal nevzrušen, nenuceně ignoroval její hněv a zůstal pohodlně sedět. 'Vzít si snoubenku je naprosto normální, nevidím v tom žádný podvod. "Normální?! Ukážu vám, co znamená 'normální'! Isabella vyletěla pěstí k Jonathanově pohledné tváři, ale než ji stačila zasáhnout, hlasitě jí zazvonil telefon.
Kapitola 2
Isabella Greeneová zaklapla telefon a z hlasu jí vytrysklo podráždění, když ho vytáhla z kapsy. "Páni, to zní, jako by měl někdo náladu. Nech mě hádat, byl to Jonathan, kdo tě tak rozčílil?" zasmál se na druhém konci lord Theodor Greene, jeho hlas byl vřelý a lehký. Isabellin výraz ztuhl, když poznala dědečkův hlas. "Dědečku, tentokrát mi musíš pomoct... 'Jen předej telefon Jonathanovi, nech mě s ním promluvit,' odpověděl a stále zněl pobaveně. Isabella střelila po Jonathanovi pohledem, ale neochotně mu telefon předala. 'To je můj dědeček!' vyhrkla a byla zvědavá, jak tohle setkání zvládne. Jonathan s úsměvem přístroj převzal. 'Ano, dědo, všechno je připraveno. Uh-huh, rozumím. Po krátké výměně názorů plné vtipkování vrátil telefon Isabelle. "Děda chce, abychom se hned vrátili. Isabella mu telefon se samolibým výrazem vytrhla a představila si, jakým problémům bude Jonathan čelit, až dorazí! Zatímco jeli domů, vířily jí myšlenky - jak se někdo tak vysoce postavený a atraktivní jako Jonathan mohl nakonec uchýlit k falešnému sňatku? To přece nedává smysl! Podle toho, co viděla v posledních dnech, měl hordu dívek, které se dožadovaly, aby mu každý den posílaly milostné dopisy! "Co se ti honí hlavou? Jonathan ji přerušil a v očích se mu zalesklo. Jonathan byl obvykle vážný a stoický; jeho chování během vojenského výcviku to dávalo jasně najevo. Den za dnem, samé přísné rozkazy bez náznaku úsměvu, choval se k nim jako ke svým věrným vojákům. Isabella vykulila oči a odpověděla škádlivým tónem: "Ach, jen přemýšlím o tom, že se někdo nejspíš brzy dostane do vážných problémů. Jakmile dorazili na Greene Manor, nemohla se dočkat, až uvidí, jak si její dědeček poradí s Jonathanem! Stačil jediný přísný pohled a dědeček Greene by dokázal rozechvět celou rodinu Greeneových; nezáleželo na tom, jak působivý Jonathan byl - čekalo by ho pořádné zúčtování. "Opravdu? Jonathan zvedl obočí a rty mu zkřivil hravý úsměv. 'Je tu šance, že to někdo dostane.' "To je fuk! Isabella si odfrkla a s předstíranou lhostejností odvrátila hlavu. Věděla však, že vzrušení je hned za rohem. O půl hodiny později dorazili do Greene Manor. Lord Theodore Greene se vyhříval na slunci v královských zahradách, jako by na ně čekal. "Dědečku! Isabella cvrlikala, když vyskakovala z auta a trucovala. 'Nebudeš věřit, do jakého průšvihu jsem se tentokrát dostala! Proměnit se z úžasné princezny v obyčejnou ženu v domácnosti - to byla katastrofa epických rozměrů. 'Milá Annie, můžeš dědečkovi pomoct do salonu?' odpověděl, zdánlivě nedotčen její stížností, jeho nálada byla stejně bujará jako vždycky. "Jistě, dědečku! A tam dáme tomu darebákovi pořádnou lekci! Isabella naléhala, pomáhala dědečkovi Greenovi a přitom vyplazovala jazyk na Jonathana, vzrušená z nadcházející podívané. Jakmile vstoupili do salonu, Isabella si všimla několika velkých krabic, úhledně uspořádaných uprostřed. "Dědo, co je v těch krabicích?" zeptala se a v očích jí zajiskřila zvědavost. "Ještě ne, moji milí. Posaďte se obě," vyzval dědeček Greene a usadil se do křesla, v jeho výrazu se mísila něha a zlomyslnost. "Děje se něco, dědečku? Isabella cítila, jak ji zaplavuje vlna neklidu. Jonathan, který se nenuceně opřel, ji náhle přiměl uvědomit si, že se pod povrchem odehrává něco znepokojivého.
Kapitola 3
"Milá Annie, Jonathan si tě bere, protože si to přeje dědeček Greene. Prosím, nezlob se na něj. Slova lorda Theodora Greenea zasáhla Isabellu Greeneovou jako blesk a zanechala ji ohromenou. "Dědečku, je mi teprve osmnáct! Proč bys... Isabellu zaplavil zmatek. Dědeček se jí vždycky věnoval, proč ji najednou tak touží provdat? "Milá Annie, ty a Jonathan jste byli zasnoubeni, a kromě toho jste spolu vyrůstali. Věřím mu, že se o tebe postará. Lord Theodore Greene se jemně usmál, vzal Isabellinu ruku, přitáhl k sobě ruku Jonathana Blackwooda a propletl je. "Od této chvíle se musíte vy dva navzájem respektovat a milovat a vždy se podporovat. Isabella stála v šoku a nedokázala pochopit, proč ji chce dědeček tak naléhavě a takovým způsobem tlačit do manželství! "Dědečku, vždyť je jednadvacáté století! Domluvené sňatky patří minulosti. Navíc je Jonathan o sedm let starší než já a já ho sotva znám! Je sice pravda, že spolu vyrůstali, ale Jonathan odešel do armády, když jí bylo teprve deset. Uplynulo osm let a ona úplně zapomněla, kdo to byl. Lord Theodore Greene nenabídl žádné vysvětlení, jen se usmál a řekl: "Sbalil jsem ti všechny věci. Vrať se domů s Jonathanem. "Dědečku, nemůžeš mě jen tak vyhodit! Isabella vyskočila na nohy a uvědomila si, že ty velké krabice jsou plné jejích věcí. "Jakmile dívka dosáhne určitého věku, musí odejít. Milá Annie, můžu být klidná, jen když vím, že jsi s Jonathanem. V tu chvíli její dědeček propukl v prudký záchvat kašle a vypadal docela bledě. "Dědečku, jsi v pořádku?! Isabella mu přispěchala nalít sklenici teplé vody. Napil se a postupně se uklidňoval. 'Milá Annie, v mém věku mi už možná nezbývá mnoho dní. Slib mi to, prosím - ať to s Jonathanem klape. Při pohledu na dědečkovu ztrápenou tvář si Isabella vnitřně povzdechla. Kdyby nesouhlasila, kdo ví, co by mohl udělat příště? Teď se zdálo, že je ten správný čas trochu vyjednávat. "Dobře, dědečku, souhlasím, ale mám jednu podmínku. Lord Theodor Greene se vzpamatoval, jeho dřívější únava byla zapomenuta. "Jakou? "Právě jsem nastoupil do prvního ročníku na vysoké škole. Nechci, aby někdo věděl, že jsem vdaná! "Buď si jistá. Láskyplně ji poplácal po ruce a usmál se. 'Už jsem to zařídil tak, že o tvé svatbě budeme vědět jen my tři - ani tvůj otec! Isabella cítila, jak ji dědečkovo ujištění zaplavilo vlnou úlevy. Po odchodu z panství Greene se s Jonathanem Blackwoodem vydali každý svou cestou. Cítila se zdrcená a chtěla si jen oddechnout. "Lidi, taverna na Modrém ostrově! Pojďme vypustit trochu páry! Po odeslání rychlé zprávy na skupinový chat naskočila Isabella do auta a rozjela se směrem k taverně Blue Isle. Atmosféra byla elektrizující, pulzující hudba, barevná světla a dav plný života. U baru se Isabella ocitla sama, popíjela drink, dívala se na hodinky a přemýšlela, proč její přátelé ještě nedorazili. Jak se v ní alkohol usazoval, začala se cítit divně. Za normálních okolností by pití zvládla, ale dnes večer se jí točila hlava. Tělem se jí kupodivu šířil hřejivý ruměnec, jako by v ní vzplanul nepojmenovatelný oheň.
Kapitola 4
Isabella Greeneová se podívala na oblečení, které se vedle ní vršilo, a v záchvatu frustrace je všechny sebrala a hodila do koše. Poté, co se převlékla do nových šatů, se zhluboka nadechla, než vyšla z taverny Blue Isle. V ranním světle byly ulice až děsivě prázdné, až na pár prodavačů, kteří prodávali snídani. Přestože bylo září, Isabella měla pocit, že zimní chlad přišel brzy. To je prostě hloupost! Co je na tom tak důležitého? Co je to za rok? Proč se tím nechávám otravovat? Isabella se tiše uklidňovala, ale prsty se jí nepřestávaly třást. Když šla po ulici, zastavilo před ní auto. Okénko se stáhlo a odhalilo nápadně pohlednou tvář Jonathana Blackwooda. "Nastupte si," řekl. Isabella po něm střelila pohledem stranou, než otevřela dveře spolujezdce a vklouzla na sedadlo. Předstírala nonšalanci a zeptala se: "Co tady děláš? "Vezu tě domů. Jonathan to nijak neupřesnil, jen sledoval cestu před sebou. Vyrýsované linie jeho profilu neprozrazovaly nic o jeho náladě. Když si všiml jejího mlčení, dodal: "K nám domů. K nám domů, ne jen k rodině Greeneových. Tato myšlenka v Isabelle zažehla neobvyklé teplo. Zhluboka se nadechla: "Já... "Už jsi snídala? Než stačila odpovědět, Jonathan ji přerušil otázkou. Isabella zavrtěla hlavou. "Ani ne. Nemám hlad. Bolí mě hlava a chci se jen vyspat. Byl víkend, šance na zotavení, a zítra už bude zase plná energie. Jonathan na ni dál netlačil. Auto plynule klouzalo k malé čtvrti poblíž univerzity. Jeho byt byl jednoduchý dvoupokojový byt zařízený v minimalistickém stylu. Bylo jasné, že od té doby, co se nastěhoval, v něm nikdo jiný nebydlel. Ale Isabella neměla náladu se tím zabývat. Jednoduše si našla pokoj, zavřela za sebou dveře a pevně je zamkla. Při pohledu na zavřené dveře Jonathan mírně svraštil čelo. Rozhodl se to nekomentovat a místo toho se obrátil ke kuchyni. Věděl, že ať už se včera večer stalo cokoli, muselo ji to těžce zasáhnout. Ale když se tak bránila, nebyl teď ten správný čas na odhalení pravdy. Jakmile Isabella vešla do svého pokoje, okamžitě si dala horkou sprchu a pak se zhroutila na postel, netoužila po ničem jiném než po spánku. Upřímně řečeno, předchozí noc se moc dobře nevyspala. Potřebovala si pořádně odpočinout. Sotva si však zdřímla, zazvonil jí telefon. Protřela si oči, sáhla po telefonu na nočním stolku a podívala se na displej. Robbie Tulák: Ahoj, lásko! Mám připravený velký obchod. Máš zájem? Isabella se zamračila, stále se cítila trochu omámená a malátná. Rychle napsala odpověď. Isabellina zdravější volba: Žádné nelegální věci! Robbie Tulák: Ten je spojen s Hawthornovým doupětem ve Scholarborough. Lord Edmund Greene se už dlouho chystá k něčemu dobrému - už nějakou dobu ho chci zničit! Jestli nezasáhneš, možná se do toho pustím sám! Zmínka o lordu Edmundu Greenovi Isabellu zaujala. Až příliš dobře věděla, co její strýc v posledních letech dělal. Ale z loajality k rodině před tím zavírala oči. Teď si však uvědomila, že se k ní nechovali jako k vlastní. Lady Margaret Greeneová by se přetrhla, aby si zajistila postavení dědičky rodinného klanu Greeneů, a lord Edmund Greene o tom jistě věděl. Isabellina zdravější volba: Pošli mi podrobnosti a já se na to podívám. Robbie Tulák: Mám to! Věděl jsem, že si nenecháš ujít příležitost vydělat nějaké peníze!
Kapitola 5
Isabella Greenová seděla na posteli a procházela zprávy, které jí Robbie Tulák posílal o lordu Edmundu Greenovi. Ukázalo se, že lord Edmund Greene už léta nenápadně investuje v zahraničí prostřednictvím společnosti Greene Technologies, kde zaměstnává především špičkové finanční experty pro obchodování s futures na zlato. Chichotající se Aliance: Robbie, jsou tyto informace spolehlivé? Téměř okamžitě jí zazvonil telefon. Robbie the Rogue: Počkej, až uslyšíš, co mám ještě! Chceš to vidět?! Chichotající se Aliance: Pošlete to sem. O několik okamžiků později přišel do Isabelliny schránky další dokument obsahující podrobné údaje o zámořských investicích lorda Edmunda Greena. Isabella Greeneová materiál rychle prolistovala a nevěřícně rozšířila oči. Rozsah investic lorda Edmunda Greena v zahraničí byl ohromující. Pokud správně odhadovala, z části Greene Technologies se stala jen dutá skořápka. Nejenže se lord Edmund Greene zapojil do obchodování se zlatými futures, ale také masivně zvýšil pákový efekt, který dosáhl závratné úrovně více než stotisícinásobku. Lord Edmund Greene měl rozhodně odvahu! Tímto tempem by mohl vyčerpat celou rodinu Greeneů. Chichotající se Aliance: Dnes v osm večer jednáme. Robbie the Rogue: Mám to! Isabella Greeneová schovala telefon a opřela se o čelo postele. Zdálo se, že lord Edmund Greene si už na rodinu Greeneových zasedl. Ale jak se říká, plány se mohou zvrtnout! Isabella na chvíli zavřela oči a chtěla si lehnout a odpočinout si, když ji náhle vyrušilo zaklepání na dveře. "Annie, večeře je hotová," ozval se zvenčí hluboký hlas Jonathana Blackwooda. Isabella Greenová si protřela žaludek; opravdu měla hlad. Jezte! Potřebuješ sílu na pomstu! Isabella se lehce plácla do tváří, zhluboka se nadechla a přinutila se k úsměvu, než ze sebe shodila peřinu a zamířila ke dveřím. "Jonathane, nemáš dneska trénink? Isabella přivítala Jonathana Blackwooda veselým tónem a zřejmě zapomněla na svatební podvod z předchozího dne. Jejich škádlení bylo jako za starých časů. 'Během vojenského výcviku se nemusíme účastnit cvičení jednotky. Jonathan Blackwood se zadíval Isabelle Greeneové do očí a jeho pohled se na půl minuty zastavil, než se mu podařilo uklidnit. Ta dívka si nejspíš stále myslela, že je jen podřadný kapitán. Ale pak tu byl ten včerejší incident... Jonathan nedokázal z Isabelliny tváře nic vyčíst. Ještě před chvílí vypadala omámeně a ztraceně, ale teď sršela energií. Následoval Isabellu do jídelny a hlodal v něm náznak obav. "Páni, podívej se na to výborné jídlo! Isabella Greeneová rozšířila oči při pohledu na pomazánku na stole, která vypadala mnohem lépe než to, co připravovali kuchaři rodiny Greeneových. "Jo, právě jsem si objednala jídlo s sebou. Jonathan Blackwood si rozpačitě odkašlal a podíval se stranou, aby se vyhnul jejím očím. Isabella přimhouřila oči, podezřívavě si prohlédla stůl a pak přesunula pohled zpět na Jonathana. Jonathan se pod jejím drobnohledem cítil stále nepříjemněji, lehce si odkašlal a předstíral klid. "Co se děje? Není to podle tvého gusta? Isabella zavrtěla hlavou a škádlivě zúžila oči. "Jonathane, všimla jsem si, že zřejmě opravdu miluješ hnědý cukr! Při pohledu na stůl viděl palačinky s hnědým cukrem, knedlíky s hnědým cukrem, kaši s hnědým cukrem, a dokonce i sezamové bonbony s hnědým cukrem. Dokonce i buchty vařené v páře byly plněné hnědým cukrem! Jak moc tenhle chlapík opravdu miluje hnědý cukr? "Kašel, kašel... Nepříjemný pocit Jonathana Blackwooda se prohloubil. Vstal a prakticky se vrhl, aby se umyl. "Musím se osvěžit. Když Isabella sledovala Jonathanův spěšný odchod, nemohla se zbavit pocitu pochybností. Tohle byl člověk, který vždycky zůstával neochvějný v jakékoli situaci; co se děje dnes? Něco nebylo v pořádku! Musela to zjistit!
Zde je možné umístit pouze omezený počet kapitol, klikněte níže a pokračujte ve čtení "Mezi povinností a touhou"
(Po otevření aplikace se automaticky přesune na knihu).
❤️Klikněte pro čtení více vzrušujícího obsahu❤️