Udělej je mými

Prolog (1)

Prolog

Hudba ve mně duní, synchronizuje se s tlukotem mého srdce. Hlava mi klesne dozadu, blonďaté vlasy se mi uvolní kolem ramen a já se pohupuji do rytmu. Zavřu černě nalíčené oči a s nádechem roztáhnu rudé rty. Ruce najdou mé boky a přitáhnou mě zpátky k horkému tělu, když se se mnou někdo začne pohupovat a jeho tvrdý penis se mi při pohybu otírá o zadek. Tlusté mužské prsty mi stoupají po bocích a přes krajkovou podprsenku a já si opřu hlavu o jeho rameno. Stroboskopická světla jsou jasná i přes má víčka a alkohol mi zahřívá krev.

Nepotřebuju pomoc se ztrátou zábran, ale pálení vodky mi pomáhá zahnat vzpomínky, které mě napadají, když jsem sama, zvlášť když ležím ve tmě v posteli. Přestala jsem spát sama. Vlastně jsem přestal spát hodně - k matčině nelibosti. Říká mi zklamání, špinavá zastávka a nejnověji i děvka. Jsem si jistá, že to není výraz, který by dáma jako ona měla používat, ale kašlu na ni.

Seru na její očekávání a na její úsudek.

Tohle je, když jsem naživu, když jsem v pohodě.

Zabrousím do muže, aniž bych se mu podívala do tváře, ale když před sebou uslyším ženský křik, otevřu oči. Přede mnou stojí žena s dokonale natočenými tmavě hnědými vlasy a vykulenýma, kouřovýma, velkýma hnědýma očima. Má růžové rty a její křivky obepínají přiléhavé světle růžové šaty. Dívá se ze mě na muže za mnou a v jejích rysech je vyryta zrada a bolest.

Sakra, jsou spolu.

Když však její oči znovu spočinou na mně, zahlédnu v nich záblesk čehosi... hladu. Její rty se sevřou a muž za mnou se zastaví.

"Zlato, já jen tancoval," křičí a snaží se, aby ho bylo slyšet přes hudbu, ale její oči se z mých ani nehnou, a když se usměju a sklouznu pohledem po jejím těle, rty se jí roztáhnou a stehna se sevřou.

Přesně to potřebuju - malou sladkou kundičku, která mi pomůže zapomenout, a ptáka, kterého budu šukat.

Pár znamená méně dramatu, méně komplikací a taky je méně pravděpodobné, že mi zavolají zpátky. Její oči se naplní žárlivostí a podrážděností a já vidím, že se chystá začít křičet, takže udělám jedinou věc, kterou můžu - políbím ji. Na rtech ochutnám její zájem, když ji chytím za tváře a přitáhnu si ji blíž. Její ústa se s nádechem otevřou a já do nich vklouznu jazykem a propletu ho s jejím, zatímco se její tělo tiskne k mému. Pod mýma rukama je samá hebká křivka a hedvábná kůže. Hladím ji po ramenou a zádech, chytám ji za zadek, pohupuji se a nutím ji, aby se pohybovala se mnou.

Když přeruším náš polibek, vidím, že má zavřené oči a růžové rty stále roztažené. Odhrnu jí hnědé vlasy a políbím ji na krk. "Tvůj vztah mě nezajímá. Obě vás ošukám a už o mně nikdy neuslyšíte. Chci si jen užít. Ty ne?"

Zachvěje se, když jí rukou sklouznu po stehně. Roztáhnu její hedvábná stehna od sebe a přes krajkové kalhotky jí prohrábnu kundičku, aniž by mě zajímalo, že jsme uprostřed klubu a všichni nás vidí. Všichni jsou tu z nějakého důvodu - aby si zašukali, aby zapomněli.

"Žádné soudy, nikdo to nemusí vědět. Ty, on a já a všechno to potěšení, které spolu můžeme mít," zamručím. Zabrousí mi do dlaně, když se jí otevřou oči, bzukot alkoholu jí dodá sebevědomí, které potřebuje, aby přikývla.

S úsměvem ji znovu políbím, když cítím, jak se mi tiskne k zádům, a všichni tři se společně mneme a tančíme. Pijeme, tančíme, flirtujeme a dotýkáme se, dokud už se nikdo z nás nemůže dočkat.

Odcházím s nimi.

Při cestě taxíkem k ní domů ho líbám a nedbale proplétám svůj jazyk s jeho, zatímco moje ruka vklouzne pod její šaty k její kundičce. Třu ji přes kalhotky a ona sténá, drtí se do mých doteků, když chytá jeho penis a hladí ho.

Nezajímá mě široce rozevřený pohled řidiče ani nikoho jiného. V jejich rtech a rukou nacházím zapomnění. Vypotácíme se z taxíku a já se sotva podívám na městský dům, když mě táhne dovnitř, ruce má v mých vlasech a její ústa si najdou ta moje. Muž jde za námi, svléká se za pochodu.

Strhávám jí šaty a odhaluji její vysoká, dokonalá ňadra, když najdeme ložnici. Odkopne šaty a sáhne po mém oblečení, ale já ji chytím za ruce, otočím ji a postrčím k jejímu příteli, který sedí na kraji postele a pozoruje nás.

"Polib ho," nařizuji.

Potácí se k němu a přitiskne se k němu na postel a při polibku se mu otírá o penis. Svlékám se z oblečení a krátce zaváhám, když se mi ruce zachytí na jizvě na boku, jak si zaháknu prsty za kalhotky. Nevšímám si toho a odstraňuji tenkou vrstvu látky, než přistoupím blíž a zabalím jí ruku do vlasů. Zatahám ji za prameny, otočím jí hlavu a políbím ji, zatímco on to pozoruje a vrní při tom pohledu. Pustím její rty a skloním se, abych políbila i jeho, než si ji přitáhnu k sobě a políbím je oba.

"Prosím," zašeptá, obejme mě po prsou a zkroutí mi bradavky. Zasténám, odtáhnu se a pevněji ji chytím za vlasy, abych její pohyby zklidnil. Rty má rudé a drsné, oči doširoka otevřené a plné potřeby. Otočím hlavu, abych se setkal s pohledem jejího přítele. Je to poprvé, co se na něj opravdu dívám. Vypadá dobře, i když se na něj nedá zapomenout. Má tmavé oči, tmavé vlasy, pěkné lícní kosti a skvělé tělo. Bude pracovat.

"Na záda," řeknu ženě a pak na něj mrknu. "Já budu tvé přítelkyni lízat kundu, dokud nebude křičet, a ty mě budeš šukat." A pak se na mě podívá. Oči mu doširoka zaplanou a nervózně se podívá na svou přítelkyni, která jen zakňučí.

"Ano, ach bože, ano, prosím," žadoní a tře se o mě jako kočka v říji. Její měkké, dokonalé křivky jsou tak odlišné od jeho tvrdosti. Mám rád péro, ale mám rád i kundu. Nejsem vybíravý. Rozkoš je rozkoš. Dřív mě přitahovaly osobnosti lidí, ale teď je nechci znát. Chci jen jejich těla a extázi, kterou z nich získávám.

Odstrčím ji a ona padne na záda. Vylezu na postel a škubnu jí za stehna, přitáhnu si ji blíž a ona zasténá. Natáhne se a přidrží se lůžkovin nad sebou, čímž odhalí všechny obrysy svého těla. Má samá silná stehna, vysoká prsa a lesknoucí se pohlaví. Vcucne se jí břicho a já povytáhnu obočí, když si kleknu na kolena a zavrtím zadkem ve vzduchu, abych ho pobídl, zatímco jí rozevírám stehna a dívám se na její rudou, syrovou kundičku. Její klitoris je naběhlý a prakticky z ní kape.

Prolog (2)

Roztáhnu jí rty a fouknu na její nitro, když se zachvěje, a setkám se s jejím pohledem, zatímco jazykem přejíždím po její kundičce. Myslím, že ještě nikdy nebyla s dívkou - je příliš nervózní, příliš nejistá. Večer, kdy se cítí nemravně, jim oběma dopřeji noc, na kterou budou vzpomínat.

Olíznu její sladkou smetanu, ponořím jazyk do její kundy a pak s ním sklouznu až k jejímu klitorisu. Jazykem přejíždím přes její bradavku, zatímco mě uchopí za boky a přitáhne si mě zpátky a přitiskne mi svůj tvrdý penis na kundičku. Nechci mluvit, chci jen sex. Chci rychlou, špinavou soulož, po které budu spokojená a budu se cítit špinavá.

Kňučí a mele mi do obličeje, až sotva dýchám, ale koho to zajímá? Jeho prsty mi táhnou dolů po kundě a vklouznou do mě, takže sténám do její kundy. Pohybuje jimi kolem dokola a od sebe a roztahuje mě, zatímco mi palcem tře klitoris. Rozkoš mnou projede jako spirála, ale já potřebuju víc, a tak se odstrčím a zvednu hlavu.

"Šukej mě, pokud nechceš, aby to dělala raději ona," posmívám se mu a ohlížím se na něj se smetanou jeho přítelkyně na rtech.

Zavrčí, uvolní prsty a nahradí je svým tvrdým penisem.

"Kondom," vyhrknu.

Zakleje a zmizí. Otočím se zpátky k ní, líbám ji po těle až ke rtům a nutím ji, aby ochutnala, než sklouznu dolů a saju jí bradavky. Kroutím se a olizuju a pak ji líbám dolů po břiše, nechci, aby se udělala příliš brzy. Když uslyším šustění a ucítím ruce na svém zadku, olíznu jí kundičku a pak jí začnu sát klitoris. Její boky se odlepí od postele, když vykřikne, kunda jí pulzuje, když se udělá, z nitra jí tryská čerstvé mokro.

S úsměvem se na něj ohlédnu. "Už jsem ji jednou udělal, měl bys to dohnat."

Otočím se dopředu a vidím, že její tělo je téměř bezvládné, ale ještě jsem s ní neskončil. Sjíždím prsty po jejím nitru a zasouvám je do jejího chvějícího se kanálku a šukám s nimi.

"Chci, aby ses mi znovu udělala na celý jazyk, ale až když on a já najdeme své uvolnění. Všichni společně," šeptám proti její kundičce.

"Nemůžu," kňučí přerývaně.

"Můžeš a uděláš to," žádám a za trest přidávám další prst. Vykřikne a zvedne boky, čímž se setká s mými přírazy.

Jeho penis pokrytý kondomem se mi přitiskne na kundičku. Už mě nebaví čekat, přitlačím a nabodnu se na jeho délku. Je dlouhý a tenčí, než se mi líbí, ale postačí. Jeho prsty se mi zaryjí do boků a přitáhnou mě zpátky, než se vytáhne a znovu zasune. Vyvalím oči.

"Nemusíš být něžný. Nejsem tvoje přítelkyně. Prostě mě ošukej," zavrčím na něj, než se vrátím k pojídání její kundy a olizuju její smetanu, zatímco se pode mnou svíjí a sténá.

On to pochopí. Jeho stisk se napne až na hranici bolesti a pak se vytrhne, než do mě znovu vrazí a tvrdě mě ošuká. Když někoho znáte, není v tom žádná jemnost jako obvykle. Ne, šuká mě jako cizího člověka - tvrdě, rychle a sprostě. Přiráží do mě kladivem, znovu a znovu mě nabodává na péro, zatímco jeho prsty sjíždějí po mém kluzkém pohlaví až k mému klitorisu a začínají ho třít.

Rozkoš ve mně exploduje a já vykřiknu proti jejímu intimnímu tělu, než přidám další prst, jak ji tlačím výš a výš. Křičí, jak ji roztahuju. Už jsem tak blízko, on taky. Jeho boky ztrácejí stálý rytmus, jak do mě buší a žene se za svým uvolněním. Dlaněmi mě drží za hlavu a tlačí ji dolů k píči své přítelkyně, zatímco mě šuká.

Jeho sevření mé hlavy se napíná až k bolesti, zatímco mi palcem stále rychleji tře klitoris. Zoufale se nadechnu, když se ji snažím olíznout, ale moje vlastní uvolnění je na místě. Šukám ji rychleji prsty, pak se zakousnu do jejího klitorisu a ona vykřikne, její kundička se sevře kolem mých prstů, když se udělá. Opřu si hlavu o její pánev, zatímco do mě buší.

"Kurva, kurva, kurva, je tak sexy sledovat, jak ji lížeš. Líbí se ti to, viď, zlato? Bože, měl bys cítit její kundu, je tak těsná. Sakra, já se chystám..." Jeho hlas se zajíká a on sténá a plácá mě po klitorisu. Sténám, jak se uvolňuji, když cítím, jak se nehýbe a přiráží. Moje kundička se kolem něj sevře, jak se svíjím a sténám, síla toho mě překvapí, jak se mi zavřou oči a srdce vynechá jeden úder.

Do prdele.

Když je po všem, klesnu na zem, on se z mého těla uvolní a odhodí kondom. Roztáhnu si kundí pysky, přejedu prsty po krému, který ze mě kape, a pak se natáhnu a rozetřu ho na rty jeho přítelkyně, která mě pozoruje. Olízne si rty, hrudník se jí stále zvedá.

"Takhle chutná ve mně." Usměju se, když se k ní doplazím a políbím ji, než se svalím na záda vedle ní. Lehne si na její druhý bok, jemně ji políbí, než se od ní odtáhne a přitáhne si ji do náruče.

To je můj signál k odchodu. Dostal jsem, co jsem chtěl - orgasmy, moje i jejich.

Sklouznu z postele, najdu kalhotky a natáhnu si je. Je těžší dostat kožené kalhoty nahoru, protože jsem se potila, ale poskakuju a vrtím se, dokud do nich nedostanu svůj kyprý zadek, a pak zatáhnu za podprsenku, čímž si vyhrnu své dvojité D, zatímco mé ploché břicho a zastrčený pas zůstávají na odiv.

Zaslechnu hluk a otočím se, abych viděla ženu, která mě pozoruje. Očima hladově přejíždí po mém těle, než se setká s mým pohledem a nabídne mi přátelský úsměv - takový, jaký věnujete jen někomu, koho důvěrně znáte.

"Jak se jmenuješ?" zavolá a posadí se. Její tělo je stále holé a oči má zamlžené od rozkoše a alkoholu. Její přítel se kolem ní ovíjí, ale už spí.

Muži.

"Na tom nezáleží, už mě nikdy neuvidíš," odpovím s úsměvem, než popadnu podpatky a vyklouznu z pokoje. Vyjdu z domu, zavřu za sebou vchodové dveře a zachvěju se v chladném ranním vzduchu. Brzy vyjde slunce a svět se probudí, ale zatím je obloha skoro šedá a všude je ticho, a tak se ještě chvíli procházím směrem ke svému domovu.

Jako obvykle se mi myšlenky točí ve spirále a hlavu mi plní výkřiky - i jeho smích.

"Červená. Modrá. Zelená," zašeptám, když se zastavím uprostřed ulice a zaháním vzpomínky. "Červená. Modrá. Zelená," skanduji, zatímco mi tělem prolézá strach a úzkost. Potěšení vyprchá, jako vždycky, a špatné vzpomínky se znovu vkrádají, teď když jsem sama.

Prolog (3)

Když vidím, aniž by se mi chtělo zvracet nebo křičet, zavolám taxík a řeknu mu svou adresu. Projíždíme tichým městem na druhou stranu, což netrvá dlouho. Zastavím ho u brány sídla, které nám odkázal poslední manžel mé mámy, když se rozvedl s jejím zlatokopeckým zadkem, a když vylezu ven, předám mu peníze. Odtáhne se, a když zírám na velkou bránu se zlatě vykládanými písmeny, naplní mě odpor.

Možná jsem děvka, jak mi říká, ale aspoň šukám pro potěšení, ne abych se v životě prosadila.

Projdu boční brankou, spěchám přes dlážděnou příjezdovou cestu a dojdu k dvoukřídlým dveřím. Jsou odemčené.

Podpatky mi visí na prstu, když proklouznu vchodovými dveřmi, a snažím se zůstat potichu, protože ranní světlo proniká obrovskými okny, ale ztuhnu. Na schodech sedí s naštvaným, nesouhlasným pohledem sama ďáblice.

"Blair," vyhrkne.

"Matko," odpovím a spustím podpatky, když jdu kolem ní.

"Nechoď do postele," varuje mě, postaví se na nohy a znechuceně si mě prohlíží. "Jak jsem mohla mít za dceru takovou děvku?" vyhrkne a já zúžím oči, když si povzdechne a odhrne si dokonale natočené vlasy. Bílý hedvábný župan má stažený v drobném pase a umělá prsa se jí tisknou k látce - dárek od jejího prvního manžela. Její dlouhé, dokonale opálené nohy jsou vystaveny na odiv a její nadýchané střevíčky na podpatku mě nutí zachrčet vlastním pocitem znechucení. Možná jsem zdědila její blonďaté vlasy, ale tím srovnání končí. Mám po tátovi vztek, odhodlání a talent. Co se týče toho, že jsem malá a podsaditá, no, kurva ví, kde jsem to vzala, ale všichni milují zadek a prsa. Koneckonců, je toho víc, co se dá chytit.

"Jak jsem říkal, nechoď spát. Musíš se sbalit." Posměšně si odfrkne a otočí se, jako by mě chtěla propustit. Tohle je nejvíc, co jsme spolu od té doby, co se to stalo před několika měsíci, mluvili.

"Balit?" Opakuju a zastavím se s rukou na kovaném zábradlí.

"Smečka," křikne a její kruté, chladné oči se zabodnou do mých, zatímco se jí na umělých rtech objeví úsměv. Je to zlomyslný úsměv, při kterém mi tuhne krev v žilách a srdce se mi rozbuší. "Stěhujeme se."

Stěhování?

"Co to kurva je?" Křičím.

Kapitola 1

První kapitola

Blair

O týden později...

"Je to všechno tvoje vina. Musím opustit své přátele, svůj dům, svůj život. Už se nemůžu ukázat, a to všechno kvůli tobě. Ty hloupá, zbytečná děvko. Kéž bych měla kluka..."

Pokračuje to dál a dál, zatímco stěhováci plní dodávku pro nás.

Poslední týden jsem se z toho, že jsem tu s ní uvězněný, zbláznil. Nemohl jsem odejít, ani do školy nebo do práce. Nedovolila mi to, prý už jsem nám udělal dost ostudy. Ne, místo toho jsem musela uklidit a sbalit každý centimetr tohoto příliš velkého domu, který nám nepatří. Její bývalý manžel ho prodává, i když se snaží tvrdit, že kvůli tomu se nestěhujeme.

Ne, důvodem jsem zřejmě já.

Nakonec se mi podaří jí uniknout, alespoň na cestu. Ona letí a tvrdí, že by tak dlouhou cestu v autě nemohla sedět, natož jezdit v "raketovém autě", které jsem si koupil. Díky bohu. Ani mi neřekla, kam jedeme. Mám jen adresu, na kterou se dostanu za osm hodin, a žádné další informace. Čí je to dům? Proč zrovna tam?

Když jsem se zeptal, jen se na mě zadívala a prohlásila, že mi do toho nic není. Řekla, že mám být ráda, že mě bere s sebou. Zavřela jsem pusu a kousla se do jazyka.

Nechci se stěhovat, ale upřímně řečeno, možná by bylo dobré dostat se odsud pryč a od vzpomínek, které tohle město skrývá. Můžu začít znovu, kde mě nikdo nebude znát, ani to, co se stalo...

Znamená to sice, že si budu muset najít novou práci a nějaké nové přátele, ale to by nemělo být tak těžké. Nemám nic jiného na práci, nasednu do své černé Toyoty Supra a pustím si hudbu, která vyhrává AC/DC, když vyjíždím z příjezdové cesty a bez ohlédnutí na dům mířím vstříc své budoucnosti.

* * *

Jsem asi v polovině cesty, když zastavím na noc a na pár hodin si odpočinu v nějakém dálničním hotelu. Nechci tam matku předběhnout, a tak jsem si předtím udělal malou zajížďku, abych si na závodech vydělal nějaké rychlé peníze na úhradu noclehu. Objednám si pokojovou službu a odpočívám ve starém tričku od kapely, zatímco v televizi sleduju nějaký posraný film. Využívám čas k tomu, abych se podíval, co je ve městě, kam jedeme, a dokonce si hledám jednu nebo dvě práce. Tentokrát jsem se ale přihlásil na částečný úvazek na univerzitu, ale nikdy jsem nebyl z těch, kteří by se o akademickou půdu příliš zajímali. Jsem chytrá a projdu, ale dávám přednost kreativitě a vydělávání peněz, které mi umožní rychleji utéct matce. Jakmile si vydělám dost peněz - což podle mého odhadu bude za půl roku -, jsem venku. Koneckonců je mi devatenáct a nic mi nebrání vyrazit na cestu bez ohlédnutí. Chci prozkoumat svět a dělat si, co chci, být, kým chci.

Už nade mnou nebude mít žádnou moc.

Projíždím mapu a místní informace a překvapeně zvedám obočí. Je to předměstská oblast vedle velkého města, takže by to nemělo být tak zlé. Dojíždění bude nejspíš jednodušší než jezdit všude autem, ale blízko je pláž a spousta úseků silnic, po kterých se dá závodit. I školy vypadají dobře. Ta, na kterou musím chodit, má oddělenou kolej od nižších ročníků, což je dobré. Vypadá to dokonce líp než ta stará veřejná, kam jsem chodil a kde mě nejspíš pobodali za to, že jsem se na někoho špatně podíval... no, mě ne, hlavně proto, že se mě většina lidí bála, ale stejně.

Zavřu prohlížeč, otevřu aplikaci s nabídkami práce a hledám ty v téhle oblasti. Můžu se do toho rovnou pustit. Momentálně je léto, takže můžu pracovat na plný úvazek, dokud se nevrátíme do školy, a pak můžu pracovat do noci. Stejně nikdy nespím, takže si klidně můžu vydělávat. Přihlásím se na několik prací, které se mi líbí - skladník v nočním obchodě a pracovník na benzinové pumpě -, než mi padne do oka jedna cizí. Kliknu na ni a srdce se mi rozbuší. Sedím a se vzrušením kolujícím v žilách projíždím inzerát. Jako bych ho měla najít, přestěhovat se tam... získat tu práci.

Hledá se zpěvák a tanečník.

Zájemci o perly se nemusí hlásit. Všichni jsme tu svobodní, miláčkové. Líbí se ti jeviště? Baví tě být sexy a mít moc? Co takhle kůže a krajky?

Přihlaste se zde a zjistěte více.

Upozorňujeme, že tohle není normální práce.

Tohle je burleska, miláčkové.

Ještě nikdy jsem neklikla na "přihlásit se" tak rychle. Chtějí video, na kterém uchazeči tančí a zpívají, tak nahraju jedno ze svých posledních a čekám. Zpívat umím docela dobře a baví mě to, ale miluju tanec. Ráda se ztrácím v rytmu a cítím, jakou mám moc, když s odbornou přesností ovládám své tělo. Ta bolest a pot stojí za to, když vás lidé vidí.

Vždycky jsem milovala tanec. V mládí jsem začínala s baletem, pak jsem se stala klubovou tanečnicí a obvykle jsem se účastnila battlů za peníze. Zdokonalil jsem své dovednosti a vím, jak pohybovat svým tělem. Vím, jak nadchnout ostatní a před jejich očima uskutečnit všechny jejich nejdivočejší fantazie. Takže najít si práci, která mi za to zaplatí? To sakra ano.

Netrpělivě čekám na odpověď, i když už je pozdě a nejspíš jim to bude trvat několik dní, ale stejně si každých pár minut obnovuji e-mail. S povzdechem položím telefon na stůl, zhasnu světla a smířím se s čekáním. Stejně asi chtějí někoho staršího a zkušenějšího. Převaluji se jako obvykle, vzpomínky mi přeplňují mysl a nakonec, kolem čtvrté ráno, vzdávám snahu usnout a vstávám. Pádím ke stolu v pokoji, zapínám rychlovarnou konvici, zatímco projíždím oznámení a zamrzí mě e-mail, který na mě čeká.

Ahoj, miláčku. Nejsi ty ale talentovaná kráska? Chceš tu práci, kotě? Pracuj pro ni. Konkurz zítra večer ve 21:00. Přines si vlastní oblečení. Zatřes tím, co ti dala maminka, a udělej na nás dojem.

-Děvčata

Do prdele! Oblékám se, jak nejrychleji umím, a jsem na cestě v rekordním čase, jen se zastavím pro snídani, abych se mohla najíst za jízdy. Musím tam dojet, vybalit si věci, abych našla oblečení, a vyřešit rutinu. Ta práce bude na mně.

Až mě potkají, nebudou tušit, co je potkalo. Možná jsem mladá, ale umím se pohybovat lépe než kdokoli jiný. A burleska? Kurva ano, jen další dovednost, kterou musím zvládnout. Budu se cítit jako živá, až zazářím pod světly jeviště a ztratím všechno, co mě pronásleduje, v rytmu hudby a v obdivných očích návštěvníků.

Budu jejich miláček. Nejlepším, jakého kdy měli.

Kapitola 2 (1)

Kapitola druhá

Blair

Hodinu před tím, než mapy řekly, že přijedu, přijíždím k novému domu a jen tak nečinně zírám na sídlo před sebou. Je ještě větší než předchozí dům. Zajímalo by mě, koho musela přefiknout, aby ho dostala, pomyslím si indolentně, zatímco motor vrčí, zatímco čekám, až se otevře brána. Jak jsem projížděla předměstím, domy byly stále větší a větší... až do tohoto.

Sakra, celá tahle uzavřená komunita vypadá jako něco, kde by mohly bydlet celebrity. A já jsem tady, v kožených šortkách a tričku s kapelou, s vykulenýma očima a rovnými vlasy, s obručemi ve třech piercingových uších, křížkem visícím z druhého a s manžetou. Tetování na mých stehnech je v mých titěrných šortkách také vystaveno na odiv. Vyčnívám jako pěst na oko. Bylo by lepší, kdybych zůstala na druhé straně kolejí, které jsem cestou překročila.

Ta část města byla zchátralá, plná graffiti a opuštěných domů... ale upřímně, cítila jsem se tam víc doma než tady. Dům přede mnou je bezpochyby plný zlatých ozdob a drahé výzdoby jen proto, že mohou. Brána se konečně otevře a já projedu a zastavím za většinou prázdnou stěhovací dodávkou. Zadní část je ještě nahoře, takže jsou určitě na poslední cestě dovnitř. Popadnu telefon a tašku, vystoupím a projdu se k domu a cestou si pohvizduju. Kurva, zblízka je ještě větší.

Vypadá to, jako by někdo vzal honosné sídlo a zmodernizoval ho. Je celý zářivě bílý - vážně, jak ho udržují tak čistý? Je tu víc oken, než dokážu spočítat, a dvoje obrovské bílé vchodové dveře se sklem po stranách. Je dvoupatrový, ale nahoře je zimní zahrada, velká kulatá bublina, která trčí do nebe, celá ze skla, a já mám zvláštní nutkání ji prozkoumat. Příjezdová cesta je sevřená dokonale udržovanou trávou a květinovými záhony a někde slyším zurčení vody - fontána nebo bazén? Nebo obojí? U tohoto domu nejspíš to druhé.

Dům se zatáčí a pokračuje doprava, kde končí průhlednou garáží se třemi prázdnými místy, zatímco na druhé straně stojí sportovní auta a kola. Srdce mi poskočí a mám chuť se jich dotknout, projet se na nich. Šourám se blíž a krotím svou touhu dotknout se. Jsou nedotčená a já na nich nechci zanechat špinavé otisky prstů. Vlastně mám pocit, že bych se v tomhle domě neměla ničeho dotýkat.

Dveře se náhle otevřou a vytrhnou mě z prohlídky. Provinile otočím hlavu, protože jsem slintala nad jízdami, a vidím, že tam stojí matka a mluví s mužem v obleku, na kterého se mile usmívá a líbá ho. Odtud zahlédnu jeho prošedivělé vlasy, ale je stále vysoký a svalnatý, jeho třídílný oblek je dokonale ušitý. Na zápěstí má hodinky Rolex a na manžetových knoflíčcích diamanty. Je to muž peněz. Otočí se, a když mě uvidí, široce se usměje a jeho modré oči se tím rozzáří. Vypadá dobře, opravdu dobře, pokud se vám líbí celá ta věc s tátou. Vsadím se ale, že jeho synové musí být sexy, Meredith se zmínila, že nějaké má.

"Tak ahoj, koho to tu máme?" zeptá se, hlas má temný a tichý. Jeho úsměv mě uklidní, ale podívám se na mámu a vidím, jak se mračí a skoro se na mě dívá.

Brilantní.

Když se k ní však otočí, je jako obvykle samý úsměv a sladkost.

"Meredith, je tohle neuvěřitelné stvoření vaše dcera?" zeptá se vlídně a pak se podívá zpátky na mě. "Tolik mi toho o tobě vyprávěla," řekne. Lhářka. Stejně se usměju, protože to zjevně myslí dobře.

"O tobě jsem nic neslyšela. Nech mě hádat, budeš se vdávat?" ptám se. Unaveně se zeptám.

Matka zavrčí, ale pak narovná výraz a se samolibým výrazem mi podá ruku. "Dobrý odhad, dcero," hlesne a nakloní se k němu. Tenhle kámen je větší než ten předchozí. Chválím ji za to. Opře se do ní s opravdovým štěstím v očích. Chudák, ona si ho dá k snídani.

"Pěkné. Takže, manželi číslo čtyři, jmenuješ se..."

Máma se v tu chvíli zarazí. "Blair, dávej si pozor na pusu."

Zasměje se. "To je v pořádku, Meredith. Blair, že? Já jsem Gareth Crew, a ano, brzy budu manželem číslo čtyři, jak jsi říkala." Mrkne na mě. "Neboj, vím o její minulosti, ale tvou matku mám upřímně rád a chci, abyste tu byly obě šťastné. Připravil jsem pro vás pokoj na chodbě s mými chlapci."

"S kluky?" Opakuji.

"Gareth má tři syny," informuje mě a přehodí si vlasy přes rameno. "Tvoji noví nevlastní bratři." Při slově synové zahlédnu záblesk rozmrzelosti. Aha, vsadím se, že o nich drahá matka nevěděla a ani trochu se jí to nelíbí. Dělit se o peníze a pozornost? To si nemyslím.

"Ano, no, jsou teď na prázdninách a vrátí se až po začátku školy, ale určitě se už nemohou dočkat, až tě poznají, Blair. Do té doby je můj dům tvůj. Obávám se, že se musím vrátit do práce, takže se uvidíme později." Otočí se a políbí Meredith. "Kdybys něco potřebovala, zavolej mi," řekne jí a pak se na mě usměje, zamíří k čekající limuzíně, nastoupí a odjede.

Hvízdnu a otočím se k ní. "Dobrý výběr. Vypadá mile, má hodně peněz, ale tři děti." Zavrtím hlavou. "Začínáš být nedbalý, peníze půjdou za nimi."

Povzneseně zvedne bradu. "Ne, pokud za něj zůstanu vdaná." Usmívá se jako had, celá chladná a vypočítavá. Kurva, to už by se mohla rovnou blýsknout tesáky. "Jdu nakupovat s jeho kartou, tak si kurva dělej, co chceš. Jen se mi nepleť do očí."

Zasalutuju jí, když odkráčí pryč a zastaví další auto, takže mě nechává se stěhováky a sídlem na průzkum. Musím si vybalit, což znamená, že nejdřív musím najít svůj pokoj. Nemělo by to být moc těžké, ne?

* * *

Mýlila jsem se.

Dům má osmnáct ložnic. Osmnáct. Vážně, na co jich tolik potřebují? V suterénu nacházím také hernu a kino, které využívá celé patro, s kulečníkem, šipkami, barem a v podstatě vším, co si dokážete představit. Určitě patří jeho synům, prozrazují to lebky a světelný LED nápis "Crew". Najdu nějaké prášky, trávu, spoustu chlastu a pohozené dámské spodní prádlo. Pěkné. Našel jsem venkovní i vnitřní bazén, lázně a tři obytné místnosti - a to jsem neprozkoumal ani polovinu pokojů v prvním patře.

Zde je možné umístit pouze omezený počet kapitol, klikněte níže a pokračujte ve čtení "Udělej je mými"

(Po otevření aplikace se automaticky přesune na knihu).

❤️Klikněte pro čtení více vzrušujícího obsahu❤️