Kapitola 1
Jako silná osobnost ve své kariéře se v den jeho narozenin záměrně vrátila domů dříve, aby připravila speciální večeři. Při sledování večerních zpráv ho však spatřila, jak vychází z hostince The Grand Elector's Inn s nějakou "sexy holkou" omotanou kolem ruky. Tvrdohlavá a se zlomeným srdcem se rozhodla podat na Valentýna žádost o rozvod. V následujících dnech se ponořila do práce a často zapomínala jíst. Teprve když onemocněla, uvědomila si, jak se všechno stalo banálním, a přistihla se, že se k němu chce vrátit, a doufala, že v této poslední chvíli stačí mít ho po svém boku... Svou lady Eleanor Fairchildovou skutečně miloval. Vážil si jejich prvního setkání, kdy se hádali o místo na parkovišti, a oceňoval, jak se před ním projevila doopravdy. I když se často hádali, byl to druh hádek, které prohlubovaly jejich pouto - hádky, které jejich vztah posilovaly. Přesto ji sloupky s pomluvami dohnaly k zuřivosti, což vedlo k tomu, že se s ním rozhodla rozvést na Qixi, čínskou obdobu Valentýna. Když se znovu setkali, výrazně zhubla. Na tom nezáleželo, tentokrát se osobně postaral o to, aby znovu nabyla sil a pěkně se vycpala...
Kapitola 2
Hrnec se vařil na sporáku a vypouštěl oblaka bílé páry, zatímco Eleanor házela do bublající vody čerstvý chřest. Zelenina lákavě syčela, pokrytá lehkým leskem oleje, a její zářivě zelená barva jasně zářila. Kuchyni naplnila nádherná vůně, ze které se jí v očekávání sbíhaly sliny. Když byl chřest na talíři, vyšla z kuchyně a na rtech jí tančil úsměv. Málokdy se jí stávalo, že by se ujala iniciativy při vaření, obzvlášť pro něj. Kde byl Jonathan? Večeře byla téměř hotová a ona se nemohla dočkat, až uvidí jeho reakci na pomazánku, kterou připravila - všechna jeho oblíbená jídla. Lady Eleanor Fairchildová vešla do obývacího pokoje a podívala se na hodiny na stěně. Bylo už po sedmé. Byl něčím zaujatý? Měl narozeniny a slíbil, že bude doma na večeři. Pohrávala si se zástěrou a pocítila záchvěv rozmrzelosti. Lehce se nakrčila, rozvalila se na pohovce a její pohled spočinul na řadě zarámovaných fotografií na stole - každá z nich byla snímkem jejich společných radostných chvil, zejména jejich úžasného svatebního dne. Tady byla ona, žena s vysokým postavením a výsadami, osobně v kuchyni a trpělivě čekala na příchod svého milého! Kdo by si pomyslel, že se někdy ocitne v této roli? Lady Eleanor s povzdechem vzala do ruky dálkový ovladač a zapnula televizi, aby si ukrátila čas. Doufala, že nepřijde pozdě; pracovala příliš tvrdě na to, aby nechala jídlo vychladnout! Najednou se na obrazovce rozzářil zpravodajský blok, ale pohled na známou tvář v pozadí ji přiměl se zarazit. "Dnes se objevila zpráva o mimomanželském poměru lorda Jonathana Kingsleyho, dědice Kingsley Enterprises, a jedné mladé ženy v místním hotelu!" prohlásila moderátorka, její hlas byl chladný a ostrý. Eleanořiny oči se rozšířily, jak ji zaplavil šok. Muž, o kterém mluvili, byl právě ten, na kterého čekala - její vlastní manžel. Cože? Jonathan měl tu drzost ji podvádět? Projel jí vztek, když se prudce postavila a strhla si zástěru. Celý svět věděl, že je téměř nemožné, aby lady Eleanor vstoupila do kuchyně, a ona tady otročila u horké plotny, zatímco jejího manžela fotografovali, jak se mazlí s jinou ženou? Odhodila zástěru stranou, spěchala do ložnice, otevřela skříň a začala se přehrabovat ve svých věcech, srdce jí bušilo jako o závod. Vytáhla malý trezor ukrytý na dně skříně. Po zadání kódu se víko otevřelo a odhalilo několik diamantů a jeden list papíru - Rozvodová smlouva. Cílevědomě popadla malý kufřík a narychlo do něj nacpala nejnutnější věci a své šperky. Zapnula ho a pevně držela v ruce. Popadla pero, přitiskla rozvodový papír ke zdi a naškrábala své jméno na řádek s podpisem. Prásk! Praštila rozvodovými papíry na jídelní stůl a použila talíř, aby je přišpendlila. Nebyla to žádná tlačenka - byla to sebevědomá žena z uznávaného potravinářského podniku! Jakou tvář od ní Jonathan očekával, že ukáže po jeho veřejné ostudě? Možná už se před jejím bytem shromáždili novináři; do rána se to dozví celý svět. V hloubi duše by nestrpěla, aby její lásku někdo pošpinil. Jestli ji chtěl podvést, dobře - mohl mít její svolení být s tou ženou! Než odešla, dlouze pohlédla na bohatou pomazánku, kterou připravila, a uvnitř ní se rozhostil hluboký smutek nad ženou, která strávila den broukáním při vaření pro muže, o němž si myslela, že ji miluje. Byla to škoda, že jí na Jonathanovi tolik záleželo.
Kapitola 3
"To je naprosto směšné," vykřikl muž v konferenční místnosti příznačně nazvané Šeptárna. 'Prostě mi hodila tuhle rozvodovou smlouvu a zmizela!' U elegantně prostřeného obdélníkového stolu seděl důstojný pán s brýlemi bez obrouček, které mu dodávaly noblesu. Sir Oliver Fairchild, právník specializující se na rozvodové případy, zachovával klidný úsměv, zatímco pozoroval, jak jeho klientka freneticky přešlapuje a občas vybuchne frustrací. "Sire Olivere, čemu se smějete? Řekněte něco! Není to už za hranicí absurdity? Lord Jonathan Kingsley vyštěkl, konečně nedokázal zadržet svůj hněv. "Co byste chtěl, abych řekl?" Sir Oliver pokrčil rameny, protože se vždycky nerad pletl do rodinných záležitostí. Zvlášť když uvážil, že Jonathan na svou sestru zuří. "Řekněte mi, že lady Eleanor Fairchildová se chová naprosto nerozumně! Jonathan se vrhl k oknu sahajícímu od podlahy až ke stropu a pohlédl dolů na rozlehlé Dračí údolí daleko pod sebou. Jestliže sir Oliver byl ztělesněním kultivovaného chování, Jonathan byl jeho pravým opakem - ohnivým rebelem. S ostnatými vlasy stojícími v pozoru, ostrým, hranatým obličejem, hustým obočím a pronikavýma očima působil intenzivním dojmem. Jeho temperament odpovídal jeho vzhledu. Už několik dní byl podrážděný, netrpělivě očekával své narozeniny a představoval si, jaké překvapení mu lady Eleanor asi připravila. Dokonce odmítl pozvání všech svých přátel a vydal se z cesty, aby jí přinesl kytici jejích oblíbených květin. Místo radosti ho však čekala dotěrná přítomnost písaře Rodericka a příšerná dopravní zácpa. Když zavolal lady Eleanor, nikdo mu neodpověděl. Když konečně Roderickovi unikl a vrátil se do jednopatrové šlechtické rezidence, bylo už skoro osm hodin. S různými výmluvami, které si pro ni připravil, otevřel dveře a zjistil, že jeho dům je děsivě prázdný - na podlaze ležela zmuchlaná zástěra, televize blikala a jídelní stůl byl zavalen zbytky studeného nádobí. A pod talířem smaženého chřestu ležela rozvodová smlouva. "Co ji proboha přimělo hodit na mě tuhle rozvodovou smlouvu? Jonathan se zadíval na svého švagra, který byl příliš potichu. 'Některé ženy dokážou přehlédnout, že jejich manželé bloudí, ale moje sestra mezi ně nepatří,' odtušil, oba tvrdohlavě usazení ve svých kolejích. "Já jsem nepodváděla! Jonathan vykřikl a strhl ze stolu časopis. 'Všechno jsou to vymyšlené nesmysly. Reportér jen náhodou zachytil okamžik, aniž by věděl, co se děje. Proč se mě nejdřív nezeptala? 'Ten okamžik jasně zachycuje, jak odcházíš z hostince The Grand Elector's Inn s krásnou ženou,' odpověděl sir Oliver a snažil se vymyslet, jak to sestře vysvětlit. "Jaká krásná žena? To byl můj přítel, který se mnou přišel něco probrat! Jonathan zaskřípal zuby a agresivně si přitáhl židli, aby se posadil. 'Nebylo mu dobře, tak jsem ho jen vzal do hostince Velkého kurfiřta, aby si odpočinul...' 'Takové výmluvy používá každý nevěrný manžel. Napadá tě snad nějaká lepší? Sir Oliver naléhal a cítil se dost nesvůj. Jonathan nakrčil čelo, podíval se z okna a pak si zamračil bradu. Po několika hlubokých nádeších se znovu zaměřil na sira Olivera. "Možná bys mě měl seznámit s podrobnostmi. Sir Oliver zvedl zápěstí, aby se podíval na hodinky. "Moje sestra přijede za dvacet minut. Poté, co se zpráva o 'aféře' dostala na veřejnost, lady Eleanor ten den po zhlédnutí titulků v novinách vyrazila, nechala za sebou rozvodové papíry a pověřila právníka, aby jí sdělil její záměr projednat rozvod později. Jonathan byl přesvědčen, že se jeho žena chová nerozumně. Krátký telefonát měl vše vyjasnit, ale nyní se oba uchýlili k právníkům kvůli rozvodu. Jejich temperamenty byly notoricky výbušné; to, že spolu dokázali být, byl zázrak - teď se rozchod zdál nevyhnutelný. Jonathan se soustředěně staženým obočím vrhl na švagra opatrný pohled. Slíbil, že Gretu Pageovou udrží v tajnosti, ale tohle mělo vážné důsledky pro jeho manželství. "Ta žena, no, jmenuje se Greta," Jonathan zaváhal a jeho tvář zvážněla. "Uh, ona je... um, chlap. Sir Oliver málem spadl ze židle a jeho pleť dramaticky zbledla.
Kapitola 4
"Můj pane... takže máš poměr s jiným mužem? Oliverovi se třásl hlas, když se zeptal: "Je moje sestra opravdu tak nežádoucí? "Přestaň. Je to můj přítel a je v přechodu,' utrhl se na něj lord Jonathan Kingsley a bojoval s nutkáním ho nakopnout. 'Je tu, aby si promluvil o nějakých osobních záležitostech.' "Ty a... slečna Greta... tam není žádný 'vztah',' sir Oliver Fairchild instinktivně odsunul židli o metr dozadu a ostražitě se na něj zadíval. "Vypadněte odsud. Říkal jsem ti, že je to jen přítel. Jonathan po něm střelil pohledem. "Tak proč to všechno nevysvětlíš lady Eleanor? Je to jen nedorozumění, proč se vrhat do rozvodu? 'Zeptej se jí na to sám, mě poslouchat nebude.' Jen pomyšlení na to Jonathana znovu rozzuřilo. Když zavolal do Fairchild Estate, měla tu drzost říct, že je příliš zaneprázdněná, než aby mu zvedla telefon. Nakonec to neochotně zvedla a chladně prohlásila, že když má někoho jiného, jejich manželství už nemusí být šaráda. Šaráda? Kdo tady hraje divadlo? Přiznal, že jejich manželství bylo zpočátku obchodní dohodou; vždycky se hádali. Ale už dávno se přestal přetvařovat. Zvykl si na to, že ji má doma, na pohodlí, když se mu při spánku opírala o ruku, a na přetrvávající vůni, kterou zanechávala na polštáři. "Vy dva... Sir Oliver si bezmocně povzdechl. 'Není mluvení o rozvodu bez jasných otázek příliš unáhlené? "Ukvapeně? To je otázka pro tvou sestru. Jonathan se vysmál. 'Ale nemusel sis přece vybrat dnešní den pro rozvod,' řekl Oliver podrážděně. Málokdo si skutečně vybere den pro takovou věc. "Existuje nějaký zvláštní den pro rozvod? Jonathan se posměšně ušklíbl. "Dneska je přece Valentýn, proboha! Den, kdy se chudák kravička a tkalkyně mohou setkat jen jednou za rok. Oliver se na Jonathana podíval s náznakem naděje: "Valentýn má tolik romantiky. Proč to lady Eleonoře nevysvětlíš a pak si ten den neužijeme společně? "Valentýn? To si přece vybrala tvoje sestra,' odtušil Jonathan ještě víc. Co věděl, lady Eleanor to udělala schválně, záměrně si vybrala Valentýna, aby podala žádost o rozvod. Oliver zvedl bílou vlajku, aby se vzdal. Mluvil z cesty; byl přece jen právník, který jen plnil vůli své klientky. V tu chvíli se do dveří vřítil příval lidí. Služebná Annabelle Grayová vstoupila udýchaná. "Přišla lady Eleanor. Byla hlasatelkou, která spěchala oznámit příchod lady Eleanor. Oba muži se okamžitě napřímili na svých místech v očekávání vstupu vzácného hosta. Lady Eleanor vešla dovnitř, vedle ní její právník, vysoké podpatky klapaly po podlaze. Když otevřela dveře, její pohled se setkal s Jonathanovým. Střelila po něm chladným pohledem, odvrátila se a přešla přímo k židli naproti němu. "Ahoj, sestřičko," pozdravil Oliver s hravým tónem v hlase. 'Ty bezpáteřní zbabělče, co si hraješ na Jonathanova právníka?' Zvedla obočí, zřejmě bratrem zděšená. "Cože? Nejsem bezpáteřní, je to můj švagr! Oliver předstíral nevinnost. "Nebude to na dlouho," dodala a vrhla rychlý pohled na Jonathana. "Odpoledne mám schůzku, tak to urychleme. Jonathan sledoval ženu sedící naproti němu; trochu zhubla, ale její milý vzhled se nezměnil. Způsob, jakým se v ní mihl prudký hněv, ho stále uchvacoval. Vedle ní seděla úžasná žena, její právnička a dlouholetá důvěrnice, služebná Annabelle Grayová. 'Upřímně řečeno, tohle je přímočaré. Vy dva jste měli před svatbou dohodu: budete žít odděleně a přitom předstírat, že jste manželé,' začala Annabelle. 'Oba jste spolu směli chodit, ale nesměli jste být přistiženi tiskem. A přesto se Jonathan chlubil fotkami s nádhernou ženou po celém bulváru, čímž zcela porušil jejich dohodu. "To není moje žena," prohlásil Jonathan slavnostně. 'Až se příště objevím na veřejnosti s nějakým mužem, řeknu ti, že je to jen nedorozumění,' opáčila Annabelle a její skepse byla hmatatelná. 'Koho jsi objala?' Jonathan náhle zvýšil hlas. 'Hleď si svého,' odpálila ho vzdorovitě.
Kapitola 5
"Můžeš se mazlit s mladými ženami v hotelu, a přesto si myslíš, že můžeš řídit můj život? Lady Eleanor Fairchildová vzdorovitě zvedla bradu. "Když už chceš mít poměr, tak se aspoň nenech chytit. To byla naše jediná dohoda. Jejich manželství bylo obchodní dohodou, což znamenalo, že každý z nich souhlasil s tím, že povede oddělený život a nebude se vzájemně ovlivňovat. Přesto museli v zájmu dobré pověsti rodiny předstírat, že jsou milenecký pár, a hrát divadlo pro okolní svět. Proto vytvořili předmanželskou smlouvu, která jim umožňovala žít po uzavření manželství nezávisle na sobě. Mohli se scházet s jinými lidmi, pokud je nikdo nefotografoval nebo nepřistihl. I když ona se neobtěžovala s nikým chodit. Přestože žili pod jednou střechou a sdíleli společný život. Přestože se každý den probouzela v jeho náručí. Nedokázala se však smířit s tím, že má skutečně nějakou ženu bokem. "Nemám žádný poměr. Ta žena je moje přítelkyně,' odvětil lord Jonathan Kingsley a jeho trpělivost se ztenčila. Kolikrát to ještě musel vysvětlovat? "Správně, 'přítelkyně'. Z hlasu lady Eleanor kapal sarkasmus. 'A co s vámi dělala v hotelu? Necítila se dobře, tak jsi ji vzal, aby si odpočinula? Lord Jonathan se zarazil a jeho překvapení bylo zjevné. Dokonce i sir Oliver Fairchild vypadal zaskočeně. Nevysvětlil mu to snad už dříve? Proč se jeho sestra chovala, jako by všemu rozuměla? "Jak to vůbec víš? Lord Jonathan se zeptal a ve tváři se mu objevila nedůvěra. Lady Eleanor se chtěla nahlas zasmát. Opravdu si lord Jonathan myslel, že ji dokáže touto chabou výmluvou oklamat? Chovala malou naději, že by mohl objasnit, že jeho city k té ženě byly jen prchavým okamžikem zmatku, nebo snad šlo jen o nedorozumění, a on sem tu ženu přivede, aby si vše vyjasnil. Ale byl tady a snažil se to smést ze stolu neobratnou výmluvou. 'Přeji tobě a tvé 'přítelkyni' celoživotní štěstí,' řekla chladně a obrátila se ke své přítelkyni. "Annabelle, prosím, pokračuj. 'Hm... Vzhledem k tomu, že ani na jedno jméno není mnoho společného majetku, jediné, co potřebujeme vyřešit, je nějaký nábytek a dekorace,' řekla služebná Annabelle Grayová, vytáhla seznam a podala ho siru Oliveru Fairchildovi. 'Prosím, podívejte se na něj a dejte mi vědět, jestli něco nechybí nebo jestli není něco navíc.' Než se sir Oliver stačil na seznam podívat, lord Jonathan mu ho vytrhl. Položek na seznamu nebylo mnoho a skutečně šlo o věci, které koupili společně. 'Ta váza byla můj nákup,' prohlásil a zadíval se na seznam. 'Ano, vybral jste si ji vy, ale karta, kterou jsme použili, byla moje,' odpálila ho lady Eleanor a hlas se jí zvýšil. 'To viktoriánské starožitné křeslo bylo moje,' řekl a vztek mu stoupal. Jak je možné, že se všechno připisuje na její jméno? 'Promiňte, ale ten den jsem to platila ze své karty,' postavila se na obranu. 'Ten den jste ztratil peněženku, takže všechny nákupy byly připsány na mou kartu.' "To musíš být vždycky tak pečlivá? Lord Jonathan po ní střelil pohledem. Zdálo se, že tato žena chodí s arogancí; opravdu jím tak pohrdá? Copak zapomněla na všechny jejich důvěrné chvíle? "Když jde o tebe, mám ve všem jasno," šťouchla ho do ramene. "Nejsme milenecký pár. "Lady Eleanor Fairchildová, to mě opravdu nehodláte vyslechnout? 'Mám oči a vidím dokonale, nepotřebuji vaše vysvětlení. Co víc se dalo říct potom? 'Mohli bychom to rovnou ukončit, bude to lepší pro nás oba.' Sir Oliver Fairchild si odkašlal a nenápadně zvedl ruku. "Mohl bych ti to vysvětlit, švagře... "Kdo koho táhne ke dnu? Nikdy jsem tě neobvinila, že mě brzdíš,' její chlad ho rozzuřil, když stáli proti sobě. Ta žena skutečně nebyla afektovaná, byla to vlastně... 'Můžu říct, že mě brzdíš? Můžeme přeskočit tohle vracení se k věci? Mám práci - mám později schůzku a nemůžu tady ztrácet čas tvým otravováním. "Je to jen kamarádka, slibuju! Sestro, prosím, uklidněte se a poslechněte si jeho vysvětlení... "Dobře, myslíš, že jsi jediná zaneprázdněná? Já mám taky schůzky! Lord Jonathan se otočil na sira Olivera s hrozivým pohledem. 'Olivere, vyřiď si ten seznam, mě to nezajímá. Ehm... Sir Oliver Fairchild tam stál jako omráčený a sledoval, jak se jeho sestra a švagr hádají jako zapřisáhlí nepřátelé.
Zde je možné umístit pouze omezený počet kapitol, klikněte níže a pokračujte ve čtení "Za zavřenými srdci"
(Po otevření aplikace se automaticky přesune na knihu).
❤️Klikněte pro čtení více vzrušujícího obsahu❤️