Zničené sny a skryté pravdy

Kapitola 1

Starší majordomus, strýc Oswald, náhle ukázal před sebe a hlas se mu chvěl hrůzou.

Serafina Brightová vzhlédla a spatřila postavu, která se jako drak s přetrženou šňůrou řítila z vrcholu sedmipatrového Brightova sídla a za svítání se zřítila na zem.

Krev stříkala, jak Serafině šokem ztuhly nohy a svět kolem ní se zkroutil do rozmazané šmouhy.

V tu chvíli se jí zhroutil život.

"Tati.

Její útrpný výkřik rozčísl poklidné ranní ticho sídla a vyplašil ptáky v zahradě.

Serafína se zapotácela a nohy se jí podlomily. Klečela před svým otcem Percivalem Brightem a nekontrolovatelně plakala.

"Slečno Brightová, váš otec musel mít pocit, že nemá na vybranou," řekl strýc Oswald a po zvětralé tváři mu stékaly slzy. "Společnost nasbírala obrovské dluhy, finanční řetězec se přetrhl. Včera celý den telefonoval, hlas měl ochraptělý od proseb, ale žádná banka, žádná firma mu nepůjčila ani penny, aby mu pomohla z té šlamastyky...

Serafině volně tekly slzy z očí, srdce se jí svíjelo v agónii, balancovala na hranici bezvědomí.

Zrovna včera jí volal otec, že jí poslal peníze, aby se jí v cizině dobře žilo. V tu chvíli instinktivně cítila, že před ní něco skrývá.

Spěchala si zarezervovat letenku zpátky, aby nakonec zjistila, že už je pozdě.

'Firmě se dařilo, jak se mohl finanční řetězec tak náhle přetrhnout?' dušovala se.

'Za všechno může Harrison Thorne. Nastražil na Brightovy past, záměrně se na nás zaměřil, postaral se o to, aby Brightova rodina trpěla,' hlas strýce Oswalda se vztekle zvýšil. 'Za všechno může Harrison Thorne. Vrátil se do Brightonu, aby se pomstil rodině Brightových.

Harrison Thorne. To jméno jí zaznělo v paměti a probudilo v ní dlouho spící pocity. Opravdu se vrátil?

Kroky se blížily odměřenou kadencí, tichou, ale cílevědomou, jak se někdo přibližoval.

Serafina vzhlédla, zrak se jí zakalil slzami, a uviděla muže, který stál před ní.

Oblečený v černém obleku šitém na míru, z něhož vyzařoval chlad, byl nápadně pohledný, ale jeho pohled byl chladný. Díval se na ni bezvýrazně.

Byl to někdo, koho znala, a přesto ho nějak nepoznávala.

Už to nebyl ten jasnozřivý chlapec v černých kalhotách a bílé košili, který kdysi zaměstnával její myšlenky.

Byl to muž, o kterém se zmínil strýc Oswald, postava, která na dlouhá léta opustila Brighton, aby se vrátila jako hrozivý zakladatel Phoenix Technologies, toužící po pomstě za rodinu Skylarových - Harrison Thorne.

Několik kroků za ním stál strýc Oswald, zadržovaný dvojicí mužů v tmavých oblecích, kteří mu bránili přiblížit se.

"Slečno Brightová," utřel si strýc Oswald slzy a jeho výraz byl ztělesněním smutku. "Sídlo Brightů je nyní jeho.

Veškerý majetek patřící rodině Brightů byl zabaven a dán do dražby, včetně starého panství. Kupcem nebyl nikdo jiný než Harrison Thorne.
Rodina Brightových v jediném okamžiku upadla v nemilost.

Léta tvrdé práce, čestné jméno rodiny ve světě obchodu - všechno se obrátilo v prach.

Serafina se pomalu zvedla, pod tíhou smutku a vyčerpání se téměř zakymácela.

Muž přistoupil blíž a podepřel ji překvapivě silnou paží.

S bledou tváří ho odstrčila a zaťala zuby. "Proč? Proč jsi to udělal mému otci?

Muž si ji prohlížel s neústupným výrazem. Jeho hluboké tmavé oči měly hloubku zimního rybníka a hlas studený jako led. "Proč se na to nezeptáš sama sebe?

Serafína nevěřícně zamrkala, vzpomínky, které dávno pohřbila, ji zaplavily jako náhlá bouře a zanechaly ji v šoku.

Před lety chovala city k Harrisonu Thornovi, jenže když se mu přiznala, setkala se s odmítnutím.

V záchvatu vzteku zavolala svému otci, který ve snaze pomstít se jí přiměl Harrisona Thorna, aby se nechal vyloučit ze školy, a využil svého vlivu, aby přivedl Thorne Enterprises k bankrotu.

Kapitola 2

Svět Seraphiny Brightové se přes noc zhroutil. Její otec po traumatickém krvácení do mozku vyvolaném obrovským stresem zemřel příliš brzy. Mezitím Harrison Thorne - kdysi známá tvář - zmizel z jejího života a zanechal po sobě jen otázky a hlubokou prázdnotu.

Kdo by si pomyslel, že se z chlapce z její minulosti, Harrisona Thorna, vyklube titán ve světě obchodu? Vrátil se do Brightonu, nyní jako vlivná osobnost, aby rodině Brightových splatil křivdy z minulosti i s úroky. Krutá ironie se zařízla hluboko: v této zvrácené hře na odplatu to byla ona, kdo nevědomky ublížil svému otci a rodině Brightových.

"Je tato pomsta namířena proti mně?" zašeptala a hlas se jí chvěl.

Harrisonův pohled byl pronikavý, v hloubi jeho tmavých očí se táhly stíny. 'Serafíno Brightová,' začal, z každého slova kapala tíha, 'už dlouho tě hledám.

Jeho hlas byl sytý a magnetický, přesto se v něm ozýval mráz, z něhož jí běhal mráz po zádech. Opravdu ji hledal? Ta myšlenka v ní vyvolala vlnu strachu. Nemohl se jí pomstít přímo, a tak místo toho obrátil svůj vztek na rodinu Brightových.

"To, co se tehdy stalo... byla to moje vina," plakala a po tvářích jí stékaly slzy. 'Harrisone, měl bys mě nenávidět. Máš k tomu všechny důvody...

Dusila se slovy, bouře emocí se v ní vzedmula. Neměla Brightovu rodinu dál zaplétat, neměla přispívat k otcově smrti. Ale pravda byla taková, že Brighti neudělali Thornovým totéž?

Serafína si připadala, jako by byla uvězněná v bdělé noční můře, jejíž realita byla děsivější než jakýkoli sen. Bezvládné tělo jejího otce a tmavá zaschlá krev, která potřísnila podlahu, křičely pravdu: tohle nebyl pouhý sen, ale krutá, nelítostná realita.

Snažila se promluvit, ale slova jí nešla, chtěla křičet, ale její hlas jako by umlčela obrovská tíha, která jí tlačila na hruď. Nekontrolovatelně se třásla a náhle ztratila vědomí.

...

Když nabyla vědomí, ocitla se ve vězeňské cele. Přes tlusté sklo návštěvní místnosti spatřila Alexandra Storma, oblečeného do vězeňské oranžové barvy s pouty na zápěstích.

Alexander nebyl jen blízký přítel, byl pro ni jako rodina - od dětství ji nazýval "sestrou". Z energického mladíka, kterého si pamatovala, se stal stín sebe sama, jeho energické rysy byly nyní opotřebované a strašidelné. Jeho oči, kdysi plné života, teď připomínaly vyhaslé uhlíky, zbavené naděje.

Byl zatažen do skandálu, který zničil jeho kariéru generálního ředitele filmové společnosti - byl falešně obviněn z ohavného zločinu - a čekalo ho osmnáct let vězení spolu s ochromujícími pokutami, které vedly k bankrotu jeho společnosti. Jediná osoba, která byla schopná takový pád zorganizovat? Harrison Thorne.

Během několika hodin se pouto mezi Brighty a Stormy rozpadlo, důvěra byla zničena jako nic.

Serafína, odhodlaná Alexandrovi pomoci, vtrhla do Harrisonovy firemní kanceláře a hledala cokoli, co by ho mohlo přesvědčit, aby uvolnil své sevření nad jejím přítelem. Byla odhodlaná zaplatit jakoukoli cenu. Její snaha se však setkala s odmítnutím; aniž by Harrisona vůbec spatřila, byla skupinou stínových postav násilím poslána do psychiatrické léčebny.
"Harrison tě nechce vidět," řekl jí jeden z nich, jehož tvář byla zastřená v mlžném oparu. V jejich hlase bylo slyšet kruté ostří: 'Serafino Brightová, můžeš se tu usadit do konce života - tohle je poslední akt milosrdenství Harrisona Thorna vůči tobě.'

Bylo to milosrdenství? Připadalo mi to spíš jako pomalá, trýznivá smrt - horší než samotná smrt.

Pak za bouřlivé noci zrcadlově napodobila tragický osud svého otce: vyskočila ze třináctého patra psychiatrické léčebny. Déšť se karmínově rozprskl o zem a její oči se naposledy a navždy zavřely.

...

Serafina Brightová se v posteli otřásla a srdce jí sevřela panika. Tísnivý strach jí svíral mysl, dýchala přerývaně a stírala si pot z čela. Před očima se jí vynořovaly obrazy z noční můry - děsivé a živé - a žádaly její vědomí, aby se postavilo děsivým možnostem, které na ni číhaly v bdělém životě.

Kapitola 3

Sen jí připadal tak skutečný, že jí sevřel hruď a na pažích jí naskočila husí kůže.

Otcova tragická smrt, Alexander Storm uvržený za mříže a obraz jejího vlastního skoku do propasti - to vše se jí v mysli přehrávalo jako děsivý kolovrátek.

Na zlomek vteřiny skutečně uvěřila, že přešla na druhou stranu.

Když večerní slunce proniklo oknem a ozářilo živé růže venku, vzduch naplnila jemná květinová vůně, která na okamžik uklidnila chaotické vzpomínky vířící v její mysli. Serafína Jasná si prohlížela okolí a smysly se jí pomalu vracely.

Přestože to byl jen sen, jedna pravda zůstala: k Harrisonu Thornovi něco cítila a konečně sebrala odvahu vyznat mu lásku.

A stejně jako ve snu ji odmítl.

To všechno se stalo teprve dnes.

Protože věděla, že Harrison hraje basketbal, měla v úmyslu mu darovat podepsaný basketbalový míč od světoznámé hvězdy. Ale jakmile vešla do třídy, spatřila ho sedět těsně vedle Isoldy Fairchildové, ponořené do hovoru.

Vysvětloval Isoldě nějaký problém s trpělivostí a laskavostí, jakou Serafína ještě nikdy nezažila.

Serafína je pozorovala snad celou věčnost, dokud Isolda nesměle nevytáhla z tašky krabici s domácími dobrotami a nenabídla jí: "Tady, tohle jsem pro tebe upekla." Serafína se usmála.

Různá sousta měla nerovnoměrný tvar a ona měkce dodala: "Prosím, nebuďte vybíraví.

Harrison chvíli váhal, ale nakonec se natáhl, aby její nabídku přijal.

Serafína dala Harrisonovi v průběhu let mnoho bohatých darů, ale on nikdy žádný z nich nepřijal. Přesto byl tady a přijímal od Isoldy tak banální dárek.

Serafína nedokázala potlačit svou dědičnou povahu a hodila po nich basketbalový míč, který držela v ruce.

Neměla v úmyslu Isoldu zasáhnout, jen chtěla Harrisonovi zabránit, aby si ty pamlsky vzal.

Když si však Isolda všimla jejího příchodu, překvapeně vyskočila a basketbalový míč ji těsně škrábl do tváře.

Isolda si zakryla obličej a vydala ze sebe tichý vzlyk.

Vzápětí se před Isoldu ochranitelsky postavil Harrison a přísným hlasem se na Serafínu zadíval: "Serafíno Brightová, zbláznila ses?

Takhle se na Serafínu ještě nikdo neodvážil promluvit. Ona však jeho chování odstrčila a střetla se s jeho očima, v nichž sotva ovládala emoce. "Harrisone Thorne, nelíbí se mi, že jsi tak blízko Isoldy Fairchildové.

'S kým sedím, je moje věc,' opáčil a v očích se mu mihlo podráždění. 'Serafíno, copak jsi za poslední měsíc neudělala dost scén? Nemůžeme tuhle šarádu ukončit?

Výraz 'šaráda' zasáhl Serafínu jako facka.

Poté, co se snížila a všemožně se snažila být k němu milá, se snížila k pouhé zábavě.

Oči se jí zalily slzami. "Harrisone Thorne, copak to nechápeš? Mám tě ráda.

"Ale já tě nemám ráda.

Jeho mrazivá odpověď byla přesná, každé slovo se zařezávalo hlouběji než to předchozí. "Teď ne, nikdy ne.
S tím se otočil a oslovil Isoldu: "Doprovodím vás do sesterny.

Serafína sledovala, jak spolu odcházejí, obklopeni spolužáky, kteří mlčeli a všichni na ni upírali oči.

Uvnitř se cítila, jako by hořela; do hlavy jí stoupal plamen emocí.

V tu chvíli ji napadlo, že se jí skutečně třepou hrany - vyrazila vpřed, popadla Harrisona za paži a vykřikla: "Nemůžeš jít s ní!" "To je v pořádku," řekla.

Střelil po ní chladným pohledem a bez námahy ji setřásl.

Klopýtla dozadu, narazila do stolu, projela jí bolest, když vydala malý výkřik a tvář se jí zkřivila nepohodou.

Harrison se jen na okamžik zastavil, chvíli si prohlížel její tvář a pak neochvějně pokračoval v odchodu.

Vlastně ji tam nechal a doprovázel Isoldu chodbou.

Po celý život se k ní všichni kolem Serafiny chovali uctivě; nikdy nepoznala osten odmítnutí, až teď ji Harrison Thorne zavrhl a ona se cítila naprosto poražená.

Kapitola 4

Mlčenlivé pohledy spolužáků dopadaly na Serafinu Brightovou jako ostré jehly, což jí bylo naprosto nepříjemné a v zádech ji píchalo od místa, kde se předtím uhodila.

V návalu hněvu zavolala svému otci Percivalu Brightovi. "Tati, Harrison Thorne mě šikanuje! Už ho nikdy nechci vidět!

Když zavěsila, vynechala odpolední vyučování a šla rovnou domů, schoulila se ve svém pokoji a chvíli plakala, než usnula neklidným spánkem. K jejímu překvapení se jí zdála děsivá noční můra.

Zavolat tátovi bylo rozhodnutí, které přišlo z nenadání, způsob, jak ventilovat svou frustraci a vyhnout se dalšímu ztrapnění před vrstevníky.

Upřímně uvažovala o tom, že dá Harrisonu Thornovi za vyučenou.

Ale jak znala otcovu povahu, ta lekce by nebyla vůbec jednoduchá.

Serafina vstala z postele a podívala se na svůj odraz v zrcadle. Oči měla mírně opuchlé a po tvářích jí tekly slzy.

Rychle si umyla obličej, v hlavě bouři úzkosti, a zamířila dolů, rozhodnutá jít do otcovy kanceláře sama.

Percival se nečekaně vrátil domů dřív a v obývacím pokoji si povídal se Serafininým starším bratrem Lucianem Brightem.

Padesátiletý Percival měl růžovou pleť a jasné, intenzivní oči, které v sobě skrývaly přirozenou autoritu. Lucian, asi pětadvacetiletý nebo šestadvacetiletý, byl bezvadně oblečený v padnoucím obleku a měl brýle se stříbrnými obroučkami, které zdůrazňovaly jeho vyrovnané a pohledné vystupování.

Oba muži vzhlédli, když zaslechli její kroky. Percivalovi se na tváři objevil vřelý úsměv. "Serafíno, pojď sem!

Poklepal na pohovku vedle sebe a vyzval ji, aby se posadila.

"Tati, proč jste s Lucianem doma tak brzy? Serafína se zeptala, protože v kanceláři obvykle pracovali dlouho do noci.

'Někdo šikanuje mou dceru, takže jsem samozřejmě přišel domů dřív,' odpověděl Percival a jeho oči změkly, když spočinuly na Serafině. 'Slyšel jsem, že moje hloupá holka se dnes vyznala ze svých citů a byla rovnou odmítnuta.'

Serafininy tváře zrudly karmínem. "Tati, jak víš o mých soukromých záležitostech?

Percival se zasmál. "Když jsi mi zavolal, byl jsem trochu rozrušený. Musel jsem zjistit, jak ten kluk z rodu Thornů týrá mou dceru.

Obvolával ho, aby získal informace, a to, co o tom slyšel, ho zneklidňovalo.

Serafínina matka zemřela mladá, a tak se jeho dcera stala středobodem Percivalova vesmíru. Od útlého věku ji hýčkal a rozmazloval, téměř až do roztrhání těla. Teprve před měsícem odmítla Serafína možnost studovat v zahraničí a přestoupit z nejlepší mezinárodní školy v Brightonu na Brightonskou akademii, což neochotně přijal a teprve teď zjistil, že to bylo kvůli Harrisonu Thornovi.

Teď, když jeho dcera dosáhla toho útlého věku, kdy city rozkvétají, ale být na oplátku tak nemilosrdně raněn, to byla situace, kterou Percival těžko snášel.

Co se týče Harrisona Thorna, jak se opovažuje takovým způsobem přehlížet svou dceru? Zjevně mu chyběla soudnost.
Percival jemně prohrábl Serafininy vlasy a tiše promluvil: "Věř mi, že má dcera má spoustu obdivovatelů. Ona ho nepotřebuje. Nedělej si starosti - Harrison Thorne byl dnes odpoledne vyloučen a už se s ním nebudeš muset setkat.

"Nejde jen o Harrisona Thorna," ozval se Lucian s úsměvem. 'Zanedlouho bude mít celý rod Thornů problém udržet si zde v Brightonu své postavení.

Kapitola 5

"Už se s tebou nebudu zaplétat," odtušila Serafina Brightová a zrychlil se jí dech. "Co tím myslíš?

'Jednali jsme o spolupráci se společností Thorne & Co,' odpověděl její bratr a zpoza brýlí se mu zaleskl chladný pohled Luciana Brighta. 'Ale Sylvester Thorne, ten je tvrdohlavý jako mezek a odmítá investice Bright Enterprises. Teď můžeme strhnout masku a nechat je zkrachovat a shořet, a pak se vrhnout na akvizici.

Sylvester Thorne byl otec Harrisona Thorna. Rodina Brightů už dlouho sledovala technologii čipů pro chytré telefony vyvinutou Sylvestrem a toužila investovat, přesto se jejich návrhy setkávaly s opakovaným odmítnutím.

Serafina se zatvářila zmateně. "Opravdu musíme rodinu Thornových dotlačit k bankrotu?

'Dříve to nebylo nutné, ale moje dcera se nemůže nechat Thornovými šikanovat,' Lucianův tón byl neochvějný.

Percival Bright, jejich otec, jemně poplácal Serafínu po ruce a uklidňoval ji. 'Některé věci v obchodě je lepší nechat na tvém bratrovi, on ví, jak na to.'

Serafině se do srdce vkradl chlad. Děsivá noční můra, kterou prožila, jí ulpěla ve vzpomínkách a zneklidnila ji, když se realita začala odrážet od snu. Rodina Thorneových byla skutečně na pokraji zhroucení, možná byl její sen varováním, že Brightovi musí postupovat opatrně.

S odhodláním se Serafína podělila o podrobnosti svého snu s bratrem a otcem.

"Harrison Thorne je předurčen stát se obchodním magnátem," naléhala.

Lucian se zasmál, protože mu ta myšlenka připadala zábavná. 'Serafíno, příliš mu přisuzuješ zásluhy. Je těžké se odrazit ode dna, když tě jednou Bright Enterprises pohltí, že?

'Ale co když se vrátí?' naléhala tvrdošíjně dál. 'Pak bychom si mohli vytvořit zbytečného nepřítele.'

Percival její obavy se smíchem smetl ze stolu. 'Je to jen sen, nemůžeme ho brát příliš vážně.'

Serafína se cítila podrážděná a změnila taktiku. 'Ale Harrison je můj spolužák. Raději bych mezi námi nezačínala žádné problémy.

Chytila se otce za ruku a doufala, že ho ovlivní. 'Tati, prosím, slib mi, že to rodině Thorneových nezhoršíš.'

Otcovy oči změkly, protože nepochopil její záměry. Napadlo ho, že možná ještě něco cítí k Harrisonovi. Percival si povzdechl, naplněn otcovskou láskou. "Dobře. Pokud se mé dceři někdo zalíbil, udělám všechno pro to, abych ti pomohl ho získat. Požádám tvého bratra, aby si to rozmyslel.

Myšlenka, že by Thornovým ztrpčil život a zároveň udělal Serafinu šťastnou, mu připadala naprosto rozumná, zvlášť když to byla jeho jediná drahocenná dcera.

Serafína si nemohla pomoci, ale cítila hrůzu, jako by její otec celou situaci špatně pochopil.

Lucian ji přerušil, neschopen ovládnout svou frustraci. "Jaký je tedy plán pro rodinu Thornových?

'Zatím se zaměřme na spolupráci, úvahy o akvizici můžeme odložit,' rozhodl Percival a vnesl do celé záležitosti konečnou podobu. Ačkoli Lucian nebyl nadšený, věděl, že musí vyhovět přání jejich otce.


Druhý den ráno spěchala Serafina do školy. Když stoupala po schodech, na rohu ji zarazila známá postava.

Byl to Harrison Thorne.

Zaplavila ji vlna paniky. Nepřipravená se ocitla nečekaně tváří v tvář.

Zdálo se, že Harrison je stejně zaskočený; zastavil se a chladnýma očima si Serafinu prohlížel shora. V tu chvíli si vzpomněla na temně oděného muže ze snu, který na ni zíral dolů.

Dokonce i v teple počátku léta, kdy okny pronikalo sluneční světlo, jí po zádech přeběhl ledový mráz a mírně se zachvěla.

Harrison pomalu sestupoval po schodech, každý krok byl rozvážný. Serafina se instinktivně přitiskla zády ke zdi a uvolnila mu cestu.

Jejich pohledy se na krátkou vteřinu setkaly a ona ztuhla, očividně nervózní. Ve velkých očích se jí mihl náznak strachu, přesto se váhavě usmála a pohlédla na něj, jako by ho chtěla uklidnit.

Strach. Příjemnost.

Tyhle myšlenky se Harrisonovi mihly hlavou a pohrdavě se usmál. V žádném případě se ho nebála.

Zde je možné umístit pouze omezený počet kapitol, klikněte níže a pokračujte ve čtení "Zničené sny a skryté pravdy"

(Po otevření aplikace se automaticky přesune na knihu).

❤️Klikněte pro čtení více vzrušujícího obsahu❤️