Kapitola 1
Dveře do královského apartmá se rozletěly a přerušily rozhovor obou cestujících. Otočili hlavy, nápadná podobnost mezi nimi rozmazala hranice jejich totožnosti, jejich nádherné rysy téměř braly dech. Bližší pohled odhalil, že ten, který ležel na nemocničním lůžku, Jasper Hawthorne, nesl v čele jemné napětí, zatímco ten v pacientském plášti, William Hawthorne, působil jemněji a zranitelněji. Co se děje, Jaspere?" zeptal se William nonšalantně ze svého místa u postele. 'Edmund Blackwood a Simon Ashford právě nastoupili do výtahu,' odpověděl lékař jménem Lydia Voss, když zavřel dveře a rychle se přiblížil. 'Musíme se přesunout. Jestli si nepospíšíme, bude pozdě. 'Jinny, pojďme. Já se tady o všechno postarám,' řekl William a opatrně pomohl bratrovi vstát z postele. "Brácho, ty... Jasper, upoutaný na invalidní vozík, chytil Williama za paži, ve tváři vyryté obavy. 'Neboj se,' uklidňoval ho William, jemný tlak na jeho rameno signalizoval sílu a útěchu, 'dám všechno do pořádku. Lydia hodila Williamovi pacientský plášť a v jejím hlase zazněl náznak naléhavosti. "Prosím, buď opatrný. William přikývl na znamení uznání. Jen chvíli poté, co vklouzl pod tenké nemocniční prostěradlo a oblékl si pacientský plášť, se dveře znovu otevřely. Vešla bledá, krásná žena a okamžitě padla na kolena u nohou postele. "Jaspere Hawthorne, je mi to tak líto. Neměla jsem tušení, že jste těhotná... Hlas se jí dusil slzami, otevřeně vzlykala a její křehká ramena se chvěla, jako by na ni doléhala nesmírná citová tíha. William by s ní možná soucítil, kdyby už neznal celý příběh. Než stačil zareagovat, vstoupil za ni vysoký muž a přitáhl si ji do ochranitelského objetí, čelo svraštělé nelibostí. 'Xiuwen, i když přišel o dítě, jsi to ty, kdo se trápí. Neměla bys před ním klečet. William zvedl pohled a prohlédl si muže - Edmunda Blackwooda, nápadného ostrými rysy a dobře padnoucím šedým oblekem, který jen umocňoval jeho impozantní přítomnost. Ten kluk měl očividně slušný vkus, jen kdyby měl lepší úsudek; přijít o dítě kvůli takovému darebákovi, jako byl on, bylo neodpustitelné. "Věděl jsi, že svého bratra pomstím, že? William si pomyslel, že když se před ním odehrál výjev, vzplálo v něm horoucí odhodlání.
Kapitola 2
"Ne, Williame, je to všechno moje vina. Kdybych neuklouzla a nenarazila do Jaspera Hawthorna, možná by tvé dítě bylo ještě v pořádku... Simonu Ashfordovi se při řeči zlomil hlas, dusila ho směs studu a smutku. Edmund Blackwood se k němu rychle natáhl, aby ho utěšil: "Víš, že mezi námi není žádná láska, a stejně jsme byli odsouzeni k rozvodu. Možná je to tak nejlepší. William Hawthorne se tiše ušklíbl. Nejlepší uspořádání? Rozhodně nejlepší pro takového darebáka, který si nezasloužil mít děti. Pocítil nutkání sebrat ze stolu nůž na ovoce, aby tomu nevěrnému páru dal za vyučenou. Už jste skončili s tím vaším představením?" William jen stěží zadržoval pohrdavý smích. "Jestli jste skončili, vypadněte. Potřebuju si odpočinout. Při těchto slovech se Edmund Blackwood zamračil a nedokázal potlačit podráždění. "Ty... Simon Ashford dokázal přestat vzlykat a otočil se k němu. "Williame, mohl bys na chvíli vyjít ven? Potřebuji si s Jasperem promluvit o samotě. Edmund se na Simona podíval, zjevně mu dělalo potíže nechat ho s Jasperem o samotě, ale nakonec vyšel z nemocničního pokoje. Jakmile za ním cvakly dveře, výčitky v Simonově tváři zmizely a nahradil je namyšlený úsměv, jehož rychlá proměna byla téměř závratná. Přitáhl si židli a s nenuceným rozmachem si ji přivlastnil. William se domníval, že tohle je odhalený skutečný Simon Ashford, a byl na něj víc než připravený. "Jaspere Hawthorne," řekl Simon a opřel se o něj se zkříženýma rukama a jednou nohou podepřenou, "to malé pokleknutí, které jsem právě udělal, byl můj způsob, jak projevit úctu. Hlavně nešiř povídačky o svém potratu. Jasper ho už předtím varoval, že Simon neustále číhá na Edmunda Blackwooda, připraven ho okouzlit, a otevřeně ignoroval skutečnost, že je ženatý. William si nemohl pomoct a jen se ušklíbl: "Cože, ty se nemůžeš dočkat, až budeš paní Blackwoodová, co? "Že jo? Vždyť sis toho všiml. Jasper a já k sobě něco cítíme. Je pro nás přirozené být spolu,' pochlubil se Simon a v očích mu vítězoslavně zajiskřilo. 'Kromě toho jediný důvod, proč tě Edmund neopustil hned, bylo to dítě. Teď, když jsi o tuhle malou vyjednávací kartu přišla, co mu brání v tom, aby šel dál? To si vážně myslíš, že máš ještě šanci otěhotnět? William cítil, jak ho zaplavuje chladná hrůza. "Cože? Ty jsi to nevěděl? Simon se naklonil blíž a předstíral soucit, když šeptal: "Slyšel jsem od doktora, že vzhledem k tomu, že tvůj zdravotní stav je už teď narušený, po tomhle potratu už pravděpodobně nebudeš schopen znovu otěhotnět. Williamovi se rozšířily zorničky, když ta slova zaregistroval - spěchal ze zámoří, aby Jinny navštívil, a myslel jen na její potrat, aniž by znal celý rozsah jejího stavu. Teď už dávalo smysl, proč Jinny vykašlávala krev; tahle zpráva ho zasáhla jako tuna cihel. Byl rád, že zůstal; kdyby dopustil, aby to Jinny zažila znovu, mohlo by se to s jejím zdravím ještě zhoršit. Simon pozorně studoval Williamův výraz, viděl, jak se pod tíhou pravdy potácí, a naléhal dál: "Navrhuji, aby ses s Edmundem co nejdříve rozvedl. Alespoň si pak můžeš ještě něco urvat pro sebe. Jestli to budeš protahovat, přísahám, že se postarám, abys nedostal nic.
Kapitola 3
William Hawthorne pocítil soucit se svým pošetilým bratrem. Jak ho mohl Simon Ashford takhle šikanovat? William se rychle vzpamatoval; nejenže nehodlal nechat Simona, aby mu prošly jeho manipulativní plány, ale hodlal také po kouskách vyrovnat skóre. 'Naše rodina Hawthornových nemá o finance nouzi, takže si nemysli, že to budu já, kdo bude iniciovat rozvod,' ušklíbl se William a z jeho hlasu kapalo opovržení. 'Tohle své přání by sis měl opravdu rozmyslet - je lepší nechat si ho ve snu. Simon Ashford, který s Jasperem Hawthornem nikdy přímo nejednal, si pouze odnesl informaci, že je poněkud mírný a často vychází vstříc ostatním. Nečekal, že mu to Jasper tak nemilosrdně vrátí. Zdálo se, že nedávné zmatky v něm probudily divočejší stránku. Bez ohledu na všechny změny však Simon věděl, že je stále Jasperovou nemesis. "Tak to se ti to jen zdá. Dovol, abych ti osvěžil paměť,' řekl Simon s předstíranou sebejistotou a luskl prsty. 'Vy dva jste spolu strávili pouze svatební noc; poté se s vámi váš milovaný bratr odmítl stýkat. Snad si vážně nemyslíš, že spí každou noc sám v té kanceláři? William mlčel, plně si uvědomoval, že se ho Simon snaží vyprovokovat. Kdyby Jinny věděla, že její milovaný manžel není po jejím boku, ale spíše si buduje hnízdečko lásky s nějakou jinou ženou, nedokázala by to unést. Ale teď šlo jen o něj, o Williama Hawthorna. K Edmundu Blackwoodovi cítil jen opovržení a přál si, aby se před Jinny plazil za své prohřešky. Simonova taktika zjevně selhala. Zatímco se mu v hlavě rodily myšlenky na pomstu, William nonšalantně vytáhl telefon a zlomyslně zvedl obočí. "Podle toho, co říkáš, se zdá, že jsi se sebou docela spokojená, že ses pokusila svést cizího manžela. Simon rychle pozoroval Williamovo počínání a oči se mu zúžily podezřením. "Co máš v plánu? William se usmál a v očích mu tančil náznak výsměchu. 'Když sis tak jistý sám sebou, proč to neřekneš znovu? Rád bych viděl, jakou moc má podle tebe tahle tvoje milenka. Simon, zaskočený tím, že rozrušená choť má tu drzost kontrovat, rozpačitě vstal a maska mu sklouzla, když vykřikl: "Přestaň s těmi svými podlými triky, že mě tajně nahráváš! Drzost pouhé milenky, která ho obvinila z podrazácké taktiky, přivedla Williama k záchvatu smíchu. 'Už vím, proč tak zoufale toužíš po tom, abych podal žádost o rozvod,' řekl William a hlasem pevně odhalil Simonovy lstivé záměry. 'Je to proto, že z právního hlediska po rozvodu obvykle nezůstane tomu, kdo se ve vztahu provinil, nic. William zaujal objektivní postoj a srazil Simonův ďábelský plán: 'Možná bych zvážil možnost rozvodu, ale...' Simonova tvář se při zmínce o rozvodu rozzářila, jeho chvilková radost v mžiku pohasla, když William pokračoval: "Ale postarám se o to, aby tvá pověst té nestydaté milenky byla naprosto zničena a ty se ocitneš u mých nohou a budeš prosit o odpuštění. V okamžiku, kdy ta slova vypustil ze rtů, se dveře nemocničního pokoje otevřely a šokovaný výraz Edmunda Blackwooda zaregistroval každé slovo. "Jaspere Hawthorne, jak můžeš být tak zlý? Simon stál k Edmundovi zády, ale při zvuku jeho jména se dramaticky proměnil z postavy plné arogance v postavu zdrcenou zoufalstvím. Jako by ztratil veškerou sílu, nohy se mu podlomily a on bezmocně klesl k zemi.
Kapitola 4
William Hawthorne se při sledování dramatu, které se před ním odehrávalo, vnitřně pousmál a pomyslel si, že takový talent by neměl zůstat bez povšimnutí - jen kdyby se herecké schopnosti Edmunda Blackwooda daly lépe využít. "Simone, Simone, jsi v pořádku? Edmund Blackwood spěchal k Simonu Ashfordovi a snažil se ho utěšit. Simon vypadal zdrceně, tvář měl bledou a rty se mu chvěly, když šeptal: "Stále mi neodpustíš... Ano, je to moje vina. Jednal jsem neuváženě. Kvůli mně jsi přišla o dítě... Jsem hrozný člověk... Zasloužím si to... Edmund silně zatřásl Simonem Ashfordem: "Neobviňuj se, Simone! Nechtěl jsi, aby se to stalo. "Ne... Je to všechno moje vina. Nikdy jsem se do tebe neměl zamilovat, Edmunde. Možná, že když odejdu, najdeš klid... Edmundovo obočí se při zmínce o smrti hluboce svraštilo: "Simone, přestaň takhle mluvit. Náhle Simonův pohled vystřelil na konkrétní místo v místnosti, jako by něco upoutalo jeho pozornost. Rychlým pohybem se vymanil z Edmundova sevření a vrhl se k nočnímu stolku, kde ležel nůž na ovoce. William Hawthorne se pohodlně opřel o vyvýšené čelo postele a se zaujetím vnímal každý okamžik odehrávající se podívané. Kdyby mu to okolnosti dovolily, rád by Simonovi pomohl a nůž mu podal, ale věděl, že je to lepší. Opravdu by si Simon ublížil? William by vsadil svůj život, že ne. Koneckonců Simonův cíl byl zaměřen na třetí dámu panství Blackwood; nechtěl opustit tento svět dříve, než dosáhne svého cíle. Jakmile si Edmund uvědomil, co má Simon v úmyslu, instinktivně se vrhl vpřed. V okamžiku, kdy Simon popadl nůž, se Edmund vrhl za ním, odhodlaný mu ho vyrvat. Ostrá čepel bez zaváhání prořízla vzduch. Simon se ukázal jako nelítostný a neudržel se, když se mu podařilo zasáhnout dlouhý řez přes Edmundovu dlaň. Edmund ignoroval bodnutí bolesti, soustředil se na bezprostřední hrozbu, vytrhl nůž ze Simonova sevření a mrštil jím o dveře, kde těžce zaduněl. Z rány na jeho ruce se vylila krev a vytrvale kapala na podlahu nemocničního pokoje. William překvapeně zvedl obočí. Tenhle Edmund Blackwood skutečně vypadal docela obětavě - statečně zabránil Simonovi, aby si ublížil, a jeho ruka se teď zbarvila do ruda krví, přestože si zachoval klidnou fasádu. Rozhodně projevoval charakter, který byl obdivuhodný. Zdálo se, že Simon konečně pochopil závažnost svého jednání; vzlykal a křičel, než upadl do bezvědomí. Edmund, nedbaje vlastního zranění, rychle shromáždil Simona do náruče. "Simone, Simone... William sledoval Simonovo dramatické vystoupení a přemýšlel o něm. Opravdu chtěl být svědkem toho, jak hluboce o něj Edmund stojí? Pokud by to na Jaspera Hawthorna zabralo, pro Williama to byla jen neopodstatněná zábava. Po chvíli přemýšlení William pomalu zvedl ruku a stiskl tlačítko tísňového volání vedle postele, aby přivolal pro Edmunda lékaře. Považoval to za malý akt zdvořilosti mezi strádajícím "párem".
Kapitola 5
Lékař přišel rychle, zmatený pohledem na dva nové pacienty na podlaze, zatímco ten na posteli se zdál být stabilní. Simona Ashforda spěšně odnesli na nosítkách, zatímco sestra pomáhala Edmundu Blackwoodovi přitisknout dlaň. Právě když se Edmund chystal odejít, náhle si něčeho všiml a otočil se, aby se setkal s chladným pohledem Williama Hawthorna. "Doufám, že Jinny nezpůsobíte další potíže, " řekl tiše. William Hawthorne se ušklíbl a ocenil, jak prudce Edmund svou milovanou chrání. Přesto mu to nestačilo k tomu, aby ustoupil. Pomalu se v jeho tváři objevil výraz neústupného odhodlání. "Poslouchej pozorně, Edmunde Blackwoode: ani jednoho z vás nenechám na holičkách." Na bitevním poli bez diváků stál William jako král a odmítal názory ostatních, zatímco vyhlašoval svou vlastní válku. Edmund překvapeně zamrkal a uvědomil si, že muž před ním mu připadá jako cizinec - ne jako William, o kterém si myslel, že ho zná. "Pane, je tu příliš mnoho krve. Musíme okamžitě zastavit krvácení, " naléhala sestra z boku. Nakonec Edmund obrátil pozornost zpět k sestře a následoval ji ven z nemocničního pokoje. --- William Hawthorne strávil v nemocnici pět dní. Lydia Vossová mu pomáhala falšovat lékařské záznamy, zatímco on využíval tento čas k tomu, aby si srovnal komplikované city svého bratra k Edmundu Blackwoodovi. Navzdory svému křehkému vzhledu byla Jinny tvrdošíjně rozhodnutá vzít si Edmunda, a to i proti svému nejlepšímu svědomí. William si zpočátku myslel, že jeho jemné chování a porozumění Edmunda přesvědčí, ale ukázalo se, že jeho náklonnost není na místě. Pokud jde o srdeční záležitosti, nikdo se nedá přinutit k opětování lásky. Kdyby šlo výhradně o Edmundovu lhostejnost vůči Jinny, poradil by jí, aby od nereagujícího muže odešla. Ale Simon Ashford překročil hranici; nedovolil by, aby Jinny někdo tyranizoval. V den propuštění si William sbalil věci. Upřímně řečeno, nedoufal, že se Edmund objeví. Jejich sňatek byl pouhou formalitou, nebyli sotva víc než cizí lidé. Jak se dalo očekávat, Edmund nepřišel. William necítil žádné zklamání - chytil taxík z nemocnice přímo do své luxusní vily. Podzim byl v plném proudu a vzduch byl svěží a čistý, William, oblečený v neposkvrněné bílé košili, stál vysoký a pohledný. Zvedl pohled k dvoupatrové vile před sebou. Jeho dlouhé husté řasy rámovaly podmanivé oči - přirozené, zvlhčené rty se mu zkroutily do jemného úsměvu, který byl nenuceným důkazem zářivosti stvoření. Řidič mu během jízdy nevěnoval téměř žádnou pozornost, ale když zahlédl Williama ve zpětném zrcátku, nemohl se nezeptat: "Hej, kámo, ty jsi hvězda?" "Ano," odpověděl. William se otočil k řidiči a jeho rty se zkroutily do hravého úsměvu. "Nejsem hvězda." "To je škoda, " odpověděl řidič středního věku a lítostivě zavrtěl hlavou. "Myslím, že vypadáš mnohem líp než ty celebrity, po kterých moje dcera šílí." William se cítil povzbuzen komplimentem, sebral si věci a vydal se do své vily. ### Kapitola 3: Přebírání služebnictva Jinnyina vila se nacházela v klidné oblasti, daleko od rušného trhu v centru města. Kdykoli si William vzpomněl na neloajálního Edmunda Blackwooda, přirovnal toto místo k chladnému paláci zapomenuté konkubíny v dávných dobách. Dokonale se hodilo k uskutečnění jeho plánů na pomstu.
Zde je možné umístit pouze omezený počet kapitol, klikněte níže a pokračujte ve čtení "Zlomená srdce a tiché ozvěny"
(Po otevření aplikace se automaticky přesune na knihu).
❤️Klikněte pro čtení více vzrušujícího obsahu❤️