Diamanty a podvody

Na rušném Velkém tržišti stála Evelyn Ashwoodová vedle dobře oblečeného Gideona Blackwooda u pultu s diamanty a dychtivě si prohlížela úžasný prsten.
"Co si myslíš o tomhle, Gideone? Evelyn se zeptala a ukázala na zářivý diamant, který se pod světly oslnivě třpytil, a její hlas byl plný vzrušení.
Gideon se však na prsten ani nepodíval. S nonšalantním výrazem zasunul ruce do kapes a chladně odpověděl: "Prostě mi říkejte Blackwood nebo.... Gideon by stačilo.
Evelynin úsměv ochabl a její radost rychle vyprchala, jak se její výraz změnil ve zklamání. "Proč? Jsem tvoje snoubenka!
Na Gideonově tváři se objevil křivý úšklebek, když její slova odmítl lhostejným uchechtnutím. 'Alespoň jsem ten titul nikdy ve skutečnosti nepotvrdil.'
Jeho výraz byl chladný a neochvějný, jeho tón byl tak nenucený, jako by komentoval něco nepodstatného.
Evelyn pevně sevřela kabelku a pod povrchem v ní vřel vztek. Přestože byla rozzuřená, kousla se silně do rtu, aby zadržela svůj hněv.
"Gideone... zkontrolujme támhletu sekci! Evelynina nálada se v okamžiku změnila, její dřívější frustraci vystřídal zářivý úsměv, který jí rozzářil tvář.
Gideon na ni zíral, cítil se ztuhlý a přál si, aby si nějak uvědomila marnost jejich zasnoubení a ukončila ho. Jedna jeho část však uznávala její nevinnost; nechtěl ji příliš trápit.
Když zahnuli za roh, aby došli k dalšímu výkladu, Evelyninu pozornost náhle upoutal červený záblesk. Kolem nich se prohnala drobná dívka v karmínových šatech a vytrhla Evelyn kabelku přímo z ruky.
"Ach! Evelyn zalapala po dechu, stále ještě omráčená náhlostí události. Instinktivně sevřela Gideonovu paži a zmocnila se jí panika. "Gideone, moje taška! Co mám dělat?
Gideon nesnášel zvuk panického křiku. S otráveným výrazem po ní střelil pohledem a snažil se ji setřást. Pro něj to byla jen taška - její ztráta nestála za to, aby kvůli ní dělal povyk. Když se však ohlédl a zahlédl, jak za dívkou letí culík, když zahýbá za roh, něco se v něm pohnulo.
Bez váhání odstrčil Evelyn stranou a rozběhl se za ní.
Evelyn nebyla na strčení připravená, klopýtla a tvrdě dopadla na zem, ale místo vzteku v ní propukl záblesk radosti.
Navzdory jeho chladnému zevnějšku mu na ní skutečně záleželo - jak jinak by se hnal za její oblíbenou taškou?
Gideon Blackwood byl muž, kterého si chtěla vzít!
---
Mezitím, když Gideon došel ke vchodu na tržiště, zjistil, že dívka zmizela, jako by tam nikdy nebyla. Frustrovaně si prohrábl rozcuchané vlasy a na čele mu vyrazil pot.
Ta dívka v něm zanechala zvláštní dojem - byla mu neznámá a zároveň ho podivně připomínala, což v jeho hrudi vyvolávalo rozporuplné pocity.
Už se chtěl otočit a myslel si, že ji nadobro ztratil, když se zničehonic znovu objevila rudá šmouha a závratnou rychlostí sprintovala na sever.
Gideon přivřel oči a sledoval, jak opět mizí v dálce. Zvědavost v něm vzplanula jako plamen; byl přesvědčen, že ho záměrně vyhledala!
Co ji k tomu vedlo, zůstávalo záhadou.

Na rušné ulici plné lidí se Scarlet Fairchildová proplétala davem a její nápadný červený kabát ji odlišoval od ostatních. Na hlavě měla stylovou džínovou čepici, jejíž okraj byl nakloněný tak, aby chránil její krásnou tvář před pohledy.
Jak tak sprintovala, občas se ohlédla přes rameno a očima někoho hledala. Ve spěchu se srazila s několika nic netušícími kolemjdoucími a rychle zamumlala omluvu, když se hnala dál.
Po několika vyčerpávajících minutách běhu se konečně zastavila, zadýchaná a unavená neúnavným tempem. Chvíli se vzpamatovávala a vytáhla z kapsy fotografii, na níž byl vidět pohledný muž s ostrými rysy a nepopiratelným šarmem.
Scarlet se instinktivně znovu ohlédla, ale zklamaně zjistila, že ji nikdo nepronásleduje. Zaplavila ji vlna zklamání. "Zatraceně! Další selhání!" zamumlala si pod nosem a táhla unavenou postavu vpřed, nevšímajíc si rostoucího stínu, který se za ní rýsoval.
"Páni!" Nečekaným nárazem narazila do pevné svalové stěny. "Dávej pozor, kam jdeš!" Gideon Blackwood si třel bolavou hlavu a hlasem mu prosakovalo podráždění.
"Hej, narazila jsi přímo do mě!" Scarlet vystřelila zpátky a ze rtů jí unikl nucený smích, když se na Gideona podívala. Z jeho úsměvu kapal sarkasmus, oči mu posměšně jiskřily.
Gideon, kterého její vzdor nijak nerozhodil, ji hravě kopl do holeně a pak vzdorně zvedl bradu. "V žádném případě! Je jasné, že..." Slova však umlkla, když si prohlédl impozantní postavu stojící před ním. Začala ustupovat, jako by se lekla.
Gideon, vysoký hodně přes metr osmdesát, s nápadně dobrým vzhledem a vrozenou noblesou, byl vším, co si představovala. K jejímu úžasu jí prakticky spadl do klína!
"Gideone Blackwoode, jsi to ty?" Jméno jí uniklo ze rtů dřív, než se stačila zastavit. Jakmile vyšlo, plácla si rukou přes ústa a přála si, aby ji země celou spolkla.
A sakra! Prozradila své krytí příliš brzy!
"Ty mě vážně znáš," odpověděl Gideon se smíchem a na rtech mu tančil posměšný úsměv, který maskoval složitost, kterou nedokázala rozluštit.
Scarlet cítila, jak jí hřejí tváře, když se vyhýbala jeho pohledu a nevěděla, kam se dívat. Instinktivně zastrčila zmačkanou fotografii hlouběji do kapsy a pevně sevřela kabelku, kterou právě ukradla. Bylo to gesto, které prozrazovalo její chatrné nervy.
"Páni... taková nevinná holčička," poznamenal a pobaveně zavrtěl hlavou. 'Tak o co jde? Proč se ke mně snažíš přiblížit?
"Já... ehm..." Slova jí na okamžik selhala, když předstírala překvapení a nervózně těkala očima kolem sebe. Ve skutečnosti si hledala únikovou cestu.
Gideon její šarádu prohlédl, ve tváři měl vepsanou frustraci. "Máš tři vteřiny. Jestli to nevyklopíš, budeš to ty, kdo bude čelit následkům!
Když natáhl tři prsty a začal odpočítávat, ledová intenzita v jeho pohledu ji rozechvěla. Cítila, jak se jí rozbušilo srdce, když spustil tři prsty, pak dva a nakonec jeden. Těsně předtím, než to stihl dokončit, se vrhla dopředu a pevně ho chytila za zápěstí.
Ten okamžik mezi nimi visel ve vzduchu, kroutilo se kolem nich nevyslovené napětí a Scarlet byla odhodlaná využít svou šanci.

Jak to Gideon Blackwood sledoval, jeho prsty se ztenčily ze tří na dva, pak ze dvou na jeden a pocítil podivnou obavu, že brzy zmizí úplně. Serafína Brightová se neudržela a rychle ho chytila za ruku.
"Hej, fešáku, nebuď takový! Serafína si pomyslela, že není moudré kárat někoho, kdo se k ní blíží s úsměvem, a tak mu to oplatila oslnivým úsměvem, který byl téměř rošťácký.
Postavila se na špičky a její tvář se ocitla jen pár centimetrů od jeho a Gideonův výraz na okamžik ochabl, než trhl rukou zpátky, jako by ho to šokovalo.
"Přestaň fňukat! Budeš mluvit, nebo ne?" Rozpačitě se odvrátil, neschopen setkat se se Serafininým čistým pohledem a nevinným úsměvem.
Ale po třech vteřinách ticha za ním se otočil zpátky, jen aby zjistil, že holčička využila příležitosti a vyklouzla, zatímco kočí utekl.
'Ha... myslíš si, že se ti podaří tak snadno utéct?" ušklíbl se a srdce mu bušilo nekontrolovatelným vzrušením, které se v něm vzedmulo. Překvapila ho intenzita jeho vlastního nutkání pronásledovat ji.
Gideon neměl čas se tím pocitem zabývat a rozhodl se, že tu malou holčičku chytí a zjistí, kdo je. Vložil svou energii do pronásledování a během několika minut vystopoval Serafinu Brightovou jen kousek před sebou.
"Působivé! Taková křehká drobotina jako ty dokáže běžet tak rychle - trénovala jsi kvůli tomu?" zaúpěl a chytil Serafínu za límec jejího svršku.
Serafína si přitiskla ruku na hruď a snažila se uklidnit bušící srdce. Střelila po něm pohrdavým pohledem a pak pomalu řekla: "Moje sestra... Dostala jsem nějaký výcvik.
Při jejích slovech se Gideonovi poprvé na tváři mihl upřímný úsměv, který ho zaskočil svou opravdovostí.
"Sestra? Děvčátko, myslím, že jsem ve skutečnosti starší než ty! Gideon ji škádlil a hravě ji štípl do tváře, která byla překvapivě hebká.
"Když víš, že jsem mladší, tak proč mě šikanuješ? Serafína protestovala a její logika se vytratila. Přesto si pomyslela, že když ho dokáže zdržet, určitě ji někdo přijde zachránit.
Gideon cítil, jak se mu znovu zvlnily rty, jeho zvědavost na Serafínu vzrostla, když se jí zadíval do podmanivých očí - kdo bylo to dítě, které vyzařovalo takovou smělost?
"Pověz mi to! Proč ses ke mně snažila přiblížit?" zeptal se trpělivě, nechtěl dopustit, aby se mu při rozhovoru s ní opět vloudil chlad.
Serafína zaváhala a nervózně se rozhlédla kolem sebe. Když neviděla žádnou změnu, rychle vymyslela chabou výmluvu.
'Ach, můj vysněný kluk! Tak dlouho jsem tě obdivovala! Nemám žádné postranní úmysly, jen jsem chtěla, aby sis mě všiml... jen na vteřinku,' zvolala a zasmála se vlastní hlouposti.
Gideon se jí zadíval do jiskřivých, vážných očí a na krátký okamžik jí její divokou historku téměř uvěřil. Ale tato iluze se v příští vteřině rozbila.
V jejím pohledu nenašel ani stopu po obdivu.
'Děvčátko, už jsem tě pustil, protože s tebou je kočí. Teď pojď se mnou! Gideon předstíral netrpělivost, když hrubě popadl Serafínu za paži a táhl ji proti její vůli za sebou.
"Co to děláš? Pusťte mě! Ubližuješ mi! Serafína vykřikla, zuřivě se bránila jeho sevření a hlavou se jí honily myšlenky na to, jak je na ni tenhle silný muž příliš hrubý.

"Pusťte mě! Ubližuješ mi! Serafina Brightová se prudce bránila sevření muže, který ji držel, a v duchu tiše nadávala na jeho překvapivě silné sevření.
"Ubližuje ti? Ha... Gideon Blackwood se k ní otočil s náznakem zlomyslnosti v očích a rty se mu náhle roztrhly do nevysvětlitelného úsměvu.
Serafína ucítila tíhu jeho pohledu a ocitla se na pokraji sil. Právě když otevřela ústa, aby promluvila, něco upoutalo její pozornost - ohromující žena stojící přímo před ní.
Žena kráčela jejich směrem, na sobě měla elegantní zelené šaty a třpytivé křišťálové podpatky, které umocňovaly její rafinované a svůdné vystupování. Přestože to byla úplně cizí žena, Serafína cítila, jak ji zaplavuje zvláštní povědomost.
"Ach! Už si vzpomínám! Serafína vykřikla, když se k ní krásná žena přiblížila.
Gideon, který se ještě před chvílí usmíval, rychle zamaskoval svůj výraz temným mrakem a při pohledu na ni vypadal rozhodně rozrušeně.
"Blackwoode, není to ta malá zlodějka z dřívějška? Zeptala se Evelyn Ashwoodová, nevšímajíc si náhlé změny atmosféry, a s vážným výrazem se otočila ke Gideonovi.
Reflexivně přikývl, ale než stačil odpovědět, vzduchem se ozvala ostrá facka.
Evelyn udeřila dívku - Seraphinu - do obličeje a Gideon pocítil nával hněvu, který nedokázal pochopit.
Než stačil Serafinu bránit, už se třásla vzteky. "Jak se opovažuješ mě uhodit? Možná vypadala křehce, ale spustila tirádu nadávek.
Se zuřivým odhodláním se vymanila z Gideonova sevření a oplatila mu rychlou vlastní facku, přičemž se nezastavila. Následovala další facka na Evelyninu pravou tvář.
Síla jejího úderu způsobila, že Evelynina tvář zrudla. Gideon si nemohl pomoct, ale utrousil smích; tahle holčička ho překvapila.
"Blackwoode... jak můžeš přihlížet tomu, jak mě šikanují? Musíš si to s tím malým spratkem vyřídit! Evelyn vykřikla, dramaticky se vrhla Gideonovi do náruče a zoufale ho svírala.
Serafína si nemohla pomoci, ale posmívala se a koulela očima nad Evelyniným nehorázným pokusem hrát si na dámu v nesnázích. Opovrhovala ženami, které se spoléhaly na pomoc mužů a předstíraly slabost.
Gideon ji překvapil ještě víc, když Evelyn s odporem odstrčil stranou. Místo toho majetnicky ovinul ruku kolem Serafininých ramen.
"Evelyn Ashwoodová, tohle je žena, kterou opravdu obdivuji. Nejsi hodna dotknout se ani pramene jejích vlasů!
Právě tak se Serafína ocitla v situaci, kdy ji Gideon Blackwood nevysvětlitelně použil jako lidský štít, a než zaregistrovala, co se stalo, už seděla na jeho luxusním černém oři.
"Kam mě to vezete? Serafína se zeptala a oči se jí rozšířily strachem.
'Klid, nechystám se tě sníst,' odpověděl Gideon chladně a pohlédl na ni. "Ale nejdřív, jak se jmenuješ?
'Nevím, proč bych ti to měla říkat,' řekla vzdorovitě a otočila hlavu, aby se zadívala z okna.
Kočár uháněl vpřed, krajina se rozmazávala ve snovém spěchu, jako řada blednoucích vzpomínek, které se míhaly.

Auto se řítilo po dálnici a krajina venku se rozmazávala jako přízračný přelud, který se jí ztrácel z dohledu.
"Ha... Gideon Blackwood si nemohl pomoct a pohrdavě se zasmál. I když neřekla ani slovo, věděl, na co myslí.
Serafína Brightová po něm instinktivně střelila pohledem. Popravdě řečeno, tím jeho posměšným smíchem opovrhovala; připadalo jí to záměrné, jako by se jí úmyslně vysmíval.
"Začínáš si myslet, že jsem neuvěřitelně hezká? Gideonova škádlivá otázka ji vytrhla z omámení.
"Kašlu, kašlu... Serafína se rychle poplácala po hrudi a rozhořčeně na něj pohlédla. 'To jsi mě právě vyděsil touhle větou?'
Gideonovi otráveně zaškubal koutek úst. On byl jen trochu ješitný a ona se chovala, jako by ji opravdu vyděsil. Opravdu měla zapotřebí takhle přehnaně reagovat? Bylo to trapné!
Kupodivu však obvykle temperamentní Gideon, známý svou krátkou výbušností, nevybuchl. Místo toho se mu na tvář vkradl nenápadný úsměv - tak slabý, že si ho ani on sám neuvědomoval.
'Měla bys vědět, že i kdybys mi to neřekla, stejně bych se mohl dozvědět tvé jméno... a všechno ostatní,' řekl a pro dramatický efekt se odmlčel, než jeho pohled přistál na Serafině. "Všechno.
Serafína nechápavě sklopila oči. Její jemné rysy dávaly najevo odmítavý postoj, jako by chtěla říct: 'Hodně štěstí s tím.' Kdyby bylo tak snadné odhalit její identitu, nebyla by tak hloupá, aby provokovala mocnou osobnost, jako je on.
"Hej, kam přesně mě vedeš? Po dlouhém mlčení Serafína nedokázala zadržet zvědavost.
'Na velmi tajemné místo,' odpověděl Gideon nonšalantně, oči upřené na cestu.
"Záhadné... Serafína zopakovala a přemýšlela nad tím slovem. O chvíli později náhle vykřikla: 'Ach! Neplánuješ mě unést, že ne?'
Gideon se zatvářil mrtvolně, ale když zahlédl Serafinin vyděšený obličej, nemohl si pomoct a uchechtl se.
"Bingo! Gratuluji, máš to!" odpověděl s předstíraným nadšením a zdůraznil poslední slovo, aby svému vtipu dodal na věrohodnosti.
Serafína ucouvla, oči vytřeštěné hrůzou. 'I... Musíš vědět, že v naší zemi je únos trestný čin! Prosím, nedělejte nic neuváženého!
"Ha... Gideon vypustil z nosu posměšný smích. Cítil se nepřemožitelný; pouhá myšlenka na to, že ho zákony nutí jednat určitým způsobem, byla směšná.
'Co je na tom tak směšného? Ty ses zbláznil! To, že si myslíš, že tě zákon nechytí, ještě neznamená, že si můžeš dělat, co chceš. Někdo jako ty by měl... Serafina měla oči dokořán, jak na něj zírala, a ústa jí běžela na míle daleko.
Když Gideon několik minut poslouchal její blábolení, už to nevydržel. Rozčileně svraštil čelo a zvýšil hlas: "Jsi příliš hlasitá! Víš o tom vůbec? Jestli v tom budeš pokračovat, tak tě tady rovnou vysadím!" Gideon se usmál.
K jeho překvapení Serafína místo toho, aby se vyděsila, nadšeně popadla Gideona za paži a naléhala na něj: "Prosím tě! Vysaď mě, prosím, hned!
Gideonovi při její reakci nedůvěřivě zacukalo čelo. Překvapen její horlivostí se uchýlil k dětinské odpovědi: "Sni dál!

Zde je možné umístit pouze omezený počet kapitol, klikněte níže a pokračujte ve čtení "Diamanty a podvody"

(Po otevření aplikace se automaticky přesune na knihu).

❤️Klikněte pro čtení více vzrušujícího obsahu❤️

👉Klikněte pro čtení více vzrušujícího obsahu👈