Zakázaná srdce ve stínech

01. The Clamor
Voda se vařila a pak vychladla.
Babička Annabelle přidala do hrnce ještě několik naběraček vody a poručila Lilianě, aby dohlížela na oheň. Liliana rychle odpověděla a pak spěchala ven.
Na nádvoří byl klid, nikde se nehonilo žádné další služebnictvo. Květiny tiše šuměly ve větru.
Babička Annabelle si všimla, že dveře do pokoje zůstaly pevně zavřené. Přitiskla na ně ucho a škvírou slyšela zvuky, které se uvnitř filtrovaly.
Dřevěná postel prudce vrzala, prokládaná těžkými údery, které přicházely v rychlém sledu a mísily se v chaotickou symfonii. O chvíli později se do hluku prodral útržkovitě vzlykající ženský hlas, aby znovu utichl.
Babička Annabelle si tiše povzdechla.
Její mladý pán se choval lehkomyslně; byly to zvuky jeho první intimity s dámou a jeho divokost byla znepokojivá.
Trvalo to už skoro hodinu; byla zvědavá, jak dlouho to bude trvat.
Seděla na schodech a roztržitě si třela nohy, ospalost se vkrádala, aniž by si to uvědomovala.
Z otupělosti ji probudil ostrý, drnčivý zvonek a uslyšela, jak někdo uvnitř volá: "Pošlete sem horkou vodu.
Babička Annabelle rychle odpověděla a otočila se, aby se připravila.
Uvnitř místnosti se neodvažovala vzhlédnout, její smysly zahltilo těžké pižmo ve vzduchu.
Sžíraly ji obavy. Nebude ta dáma zraněná? Nebyla však pozvána, aby zůstala, a tak jí nezbývalo než se stáhnout.
Světlo v místnosti opět pohaslo.
'Pomůžu sestře se osprchovat, ano?" ozval se hlas.
'...Dobře,' ozvalo se.
Sir Cedric Quinn zvedl závěs, vylezl z postele a sehnul se, aby nabral bezvládnou dámu do náruče.
Při dotyku s horkou vodou se lady Elenora Quinnová zavrtěla a sir Cedric Quinn ji opatrně spustil do vany.
Vstoupil dovnitř, voda stoupala a lady Elenora Quinnová se se zavřenýma očima schoulila na okraji vany.
Sir Cedric Quinn se uchechtl a hravě si ji přitiskl na hruď.
"Proč se tak stydíš, sestro? Už jsem se dotkl všeho, čeho bylo třeba.
Po celém těle měla stopy po jeho vzpomínkách, řadu rudých a fialových modřin, hlubokých a světlých na její kůži.
Sir Cedric Quinn přejel prstem po nesčetných milostných kousancích na jejích zádech a připomněl si ty něžné pocity, které mu znovu sevřely hrdlo.
Lady Elenora Quinnová na okamžik zmlkla a pak napjatým hlasem zašeptala: "Mladý Cedriku, jsem velmi unavená. Můžeš být chvíli zticha?
"Jistě, poslechnu sestru.
Sir Cedric Quinn jí odhrnul vlhké prameny vlasů přilepené na krku a toužebně ji lehce políbil.
Kdyby se řídil jejím přáním, nenutil by ji dnes k takovému tabuizovanému činu na posteli.
Pocit viny z incestu lady Elenoru Quinnovou tížil a ztěžoval jí dýchání.
V posledních chvílích své matky ji nabádala, aby na bratra dohlížela, aby se dobře učil a převzal rodinné dědictví. Poslušně se řídila matčiným příkazem, zůstala svobodná po dvacítce a trvala na tom, aby neúnavně studoval a trénoval.
Nakonec se z bojiště vrátil jako vítěz a přinesl rodině slávu. Myslela si, že až se ožení, konečně odloží břemena a bude se v klidu starat o květiny a byliny. Nikdy by ji však nenapadlo, že k ní bude chovat city určené pouze sestře.
Lady Elenora Quinnová nepřítomně hleděla do hloubky jeho výrazných očí.
Galantní mladý muž, hrdý a vzdělaný; jakou dámu by si nemohl vzít za nevěstu? Přesto si vybral ji, někoho, koho nikdy nemohl skutečně mít.
Kdyby se o dnešních událostech rozkřiklo, nejenže by Quinn Manor zostudil, ale ztratil by i veškerý respekt v armádě.
Vůdce bez autority by neměl nad svými vojáky žádnou kontrolu.
Srdce lady Elenory se zmítalo v chaosu.
"Mladý Cedriku, já... Musím s tebou mluvit.
Sir Cedric Quinn se na ni podíval a s nenuceným úsměvem odpověděl: 'Sestro, budete mě zase poučovat o morálce a slušnosti? V tom případě byste si mohla ušetřit dech. Obávám se, že dnes už mi nebudete moci déle odolávat.

Pohladil ji po pase, jeho pohled byl bezostyšný a lascivní.
Lady Elenora Quinnová potlačila stud. "Quinnovo panství má za dědičku jen tebe, sňatku se nevyhneš. Několik členů královské rady poslalo rodokmeny svých dcer. Pokud máš zájem, mohu se poptat na vhodné protějšky. Pokud se nic nehodí, mohu požádat starší v naší rodině, aby se o to postarali." "Dobře," odpověděla jsem.
Víš, sestro, mít děti není nic pro mě,' odpověděl mladý Cedrik Quinn s náznakem vzdoru v hlase.
"Cedriku, víš... víš...
Lady Elenora Quinnová ztratila řeč.
Incestní svazky byly tabu i mezi těmi, kdo se narodili ze stejného otce. Nemluvě o tom, že i kdyby měli děti, většina z nich by byla považována za polovičaté a jejich rod by vedl k opovržení ze strany společnosti.
Sir Cedric Quinn si všiml její bledé pleti a přitiskl své čelo na její. "Proč se staráš o to, co si myslí ostatní, sestro? Už jsem ti to říkal: Potřebuji jen tebe. Zvládnu to i bez dědiců. Dokud budu žít, Quinn Manor zůstane můj. Až za sto let odejdu, na jeho osudu mi nezáleží.
Přestaň takhle mluvit,' odtušila lady Elenora Quinnová, zděšená jeho vzpurností a chladnokrevností. 'Musíš se oženit. Jestli opravdu chceš, poskytnu ti nevěstu.
"Takže si přeješ, abych si vzala někoho jiného?
Sir Cedric Quinn ji pevněji sevřel kolem pasu, čímž naznačil, že pokud bude souhlasit, mohl by ji v tu chvíli zlomit.
Už předtím s ní házel a teď ji sevřel nesmírnou silou, až lady Elenoru Quinnovou polil studený pot. "Cedriku...
'Řekni to, sestro,' naléhal, jeho výraz byl divoký a na pažích mu vystupovaly žíly.
Lady Elenora Quinnová zavrtěla hlavou a hlas se jí zachvěl. "Nech to být, Cedriku. Bolí to.
Mírně uvolnil sevření a zabořil tvář do jejího ramene, jak se snažil potlačit prudké impulzy, které v něm bobtnaly.
Lady Elenora Quinnová se neodvážila pohnout.
Předtím, když leželi na posteli a ona se mu odmítala oddat, byl stejně zuřivý, a čím víc se bránila, tím byl neúprosnější. Nechtěl se pustit, dokud se nepřiblížila k hranici šílenství. Střed těla ji dál zuřivě bolel.
Po chvíli ticha zvedl hlavu a podíval se na ni, oči měl mírně podlité krví.
"Mám žízeň, sestro, nakrm mě.
Lady Elenora Quinnová se odvrátila a sevřela si hruď. "Cedriku, jsi směšný.
Sir Cedric Quinn studoval její zarudlé tváře, které se zbarvily do karmínového odstínu, a přitiskl své tvrdé tělo na její břicho. 'Jestli mi ho nechceš dát, tak si ho vezmu tady.
Byl odhodlaný získat její poslušnost.
Lady Elenora Quinnová vydala tlumené zasténání a opřela se o okraj sudu, aby popadla dech.
Cedrik zůstal klidný, zvedl její pas, aby se vyrovnal s jeho, a tvrdý tlak klouzal po jejím zranitelném vchodu.
Přitiskla se k jeho pevným ramenům a oči se jí leskly slzami, když se setkaly s jeho pohledem. Sir Cedric Quinn se zastavil, přitiskl se k ní a přitom na sebe upřeli oči, odmítajíc slitování.
Opravdu už nemohla déle snášet jeho krutost.
Lady Elenora Quinnová se zachvěla, uvolnila sevření a statečně se mu ukázala, jak se jí chvěje hruď, když zavřela oči.
Její kůže nesla stopy jeho vášně a ňadra měla po jeho dřívějších službách zduřelá a zarudlá a při polibcích kapkami vody se zdála ještě křehčí.
Sir Cedric Quinn se na ni díval, jeho touha vzplanula, když se přisál na jeden z jejích prsů a hladově sál.
V místnosti bylo dusivé ticho, zvuky jeho polykání se ozývaly celým prostorem a kalily ticho.
Kdyby měl osud hlas, volal by, aby ji odvedl pryč dřív, než ji bratr stihne uvrhnout hlouběji do zkaženosti, zabránit jakékoli skvrně na jejich rodinném jménu a připravit ho o možnost rozkvětu.
Lady Elenora Quinnová tiše plakala.
Na tvář mu dopadaly slzy.
Sir Cedric Quinn se mírně odtáhl, prsty jí otřel slzy a jemně ji pohladil po tváři. "Ublížil jsem ti, sestro?
Přitiskl dlaň na její citlivý prs a pomalými kroužky ho masíroval.

"Mladý Cedriku Quinne... musíš s tím přestat," vzlykla a hlas se jí třásl. 'Muž, který chce sloužit své zemi, si musí svou pověst poctivě zasloužit. Pokud se vzdáš věrnosti a pravdy, přivoláš na sebe opovržení a posměch... Tlačila jsem tě k tomu, aby ses naučil svá písmena, aby ses cvičil v mrazu a bojoval proti přesile, abys dosáhl toho, co máš dnes. Jak můžeš zradit svou vlastní tvrdou práci? Nemohu jen tak přihlížet, jak se ničíš... Slib mi, že se změníš.
Sir Cedric Quinn v sobě pocítil příval bolesti a hněvu, když jí jemnou rukou setřel slzy.
"Cedriku, prosím, slib mi to," řekla přes slzy a přitiskla se k němu.
Zhluboka se nadechl: 'Já prostě někoho miluji. Nikomu jsem neublížil a nevzal si, co není moje. Co je na tom špatného? Lidé lpí na zkažených představách o morálce a soudí, aniž by to pochopili. Nesnížím se na jejich úroveň.
"Tvrdě jsem studoval, ne pro čest nebo slávu, ale napůl proto, abych pomstil křivdy, a napůl proto, abych ti splatil péči, kterou jsi mi prokázal. Rozumíš, sestro?
Lady Elenora Quinnová zavrtěla hlavou a zakryla si oči. Netušila, kde udělala chybu a jak v něm vzbudila tak vzdorovitého ducha.
Voda se ochladila.
Sir Cedrik ji opatrně zvedl ven, popadl poblíž hedvábnou látku, aby z ní setřel zbytky jejich dřívější vášně, a odvedl ji zpátky do postele.
Prostěradlo, kdysi svěží, teď neslo známky divoké lásky, špinavé a rozcuchané. Strhl je a nahradil čistým povlečením.
"Odpočiň si, sestro," zašeptal.
Lady Elenora Quinnová, naprosto vyčerpaná, téměř okamžitě usnula hlubokým spánkem.
...
"Slečno, mladý pán se vrátil. Právě prošel hlavními dveřmi...
Lady Elenora Quinnová spěšně odložila práci a spěchala do předsíně, kde spatřila svého bratra, mladého Cedrika, jak s toulcem přehozeným přes rameno kráčí dovnitř a vyzařuje z něj mladická rozvernost. Opět byl venku a trénoval lukostřelbu.
"Elenoro, jsem zpátky," zavolal vesele.
Svraštila čelo a nasadila káravý tón. "Cedriku, zase děláš problémy. Právě přišel posel pana Žena, že jsi vynechal půl hodiny! Musíš být zodpovědnější. Uvědomuješ si, jak je to vážné?
Ušklíbl se bez ostychu. 'Sestřičko, klasika je tak nudná, plná zastaralých myšlenek! Už se je nechci učit, nemůžeme tu hodinu přeskočit?
'Každý člověk, který se prosadil ve světě, studoval klasiky. Když je nestuduješ, jak můžeš říct, že jsou nudné? Nemůžeš se vymlouvat na lenost. Jestli se budeš zase flákat, tak tě...
Odmlčela se, chyběl jí jakýkoli skutečný trest, který by ho mohl vyděsit.
Sir Cedric Quinn nejevil žádné známky strachu a hravě ji žmoulal po paži. "Prosím, nezlobte se! Slibuji, že už nebudu vynechávat. Mám hlad, pojďme se najíst!
Jeho pohledná tvář, orámovaná tmavým obočím a růžovými rty, zářila rošťáckým šarmem, což způsobilo, že odhodlání lady Elenory ochablo.
"Dobrá, ale zítra se musíš panu Zhenovi omluvit, a pak na dnešní incident zapomenu.
"Ano, sestro! Pojďme se najíst!
"Cedriku, ty jsi zase vyrostl? Zítra se zeptám v kuchyni na další jídlo pro tebe.
"Samozřejmě! Brzy budu vyšší než ty.
...
Lady Elenora Quinnová se probudila, pohlédla na baldachýn nad hlavou a uvědomila si, že to všechno byl jen sen.
Vrátily se jí vzpomínky na dobu, kdy bylo mladému Cedrikovi jedenáct let a často se vracel pozdě na hodiny pana Zhena nebo se plížil ven uprostřed cesty. Stěžoval si, jak mu klasika připadá zbytečná, jako zatuchlé zbytky nehodné jeho pozornosti.
Když se teď ohlédla zpět, viděla, že už tehdy se v něm formovaly známky vzpurného ducha. Byla to její chyba, že ho nevedla k přímé cestě.
Za každý jeho chybný krok, za každou chybnou volbu byla nakonec zodpovědná ona.

### Noc nových začátků
Noc byla hluboká a temná, absence měsíce vrhala na krajinu těžké stíny.
Babička Annabelle trpělivě seděla u dveří Quinnovy rezidence, její výraz byl uvolněný a na zvětralé tváři jí hrál úsměv.
Mladý Cedric Quinn se vítězoslavně vrátil, jeho statečnost mu vynesla hodnost kapitána Merricka. Nikdo by se už neodvážil pohlížet na jeho sestru svrchu.
Lady Elenora Quinnová, jeho sestra, se sama odvážně vydala na dlouhou cestu a budoucnost na panství se slibně rozzářila.
Temnotou směrem k domu sebevědomě kráčela postava, vysoká a silná, přízrak moci.
Babička Annabelle přimhouřila oči a pozorně sledovala, jak se mladý Cedrik blíží. Pozdravil ji zdvořilým kývnutím. "Dobrý večer, babičko."
Babička Annabelle horlivě odpověděla: "Paní je právě v lázni, sire Cedriku. Počkejte prosím chvilku."
Mladý Cedrik ztěžka polkl a zarazil se, když řekl: "Babičko Annabelle, pokud se moje sestra někdy rozhodne vdát, tím ženichem musím být já. Rozumíš, co tím myslím?"
Babičku Annabelle to zaskočilo. Jak mohla žena v jejích letech nepochopit hloubku jeho slov?
Všimla si, jak se na svou sestru dívá, toho žáru a něhy, které byly vším jiným než sourozeneckou náklonností. Instinktivně to chápala, ale neodvažovala se o tom mluvit.
Dříve se Cedrik choval zdrženlivě, ale po návratu z bitvy se zdálo, že už se nechce držet zpátky. Lady Elenora vždycky lpěla na slušnosti, ale dnešní večer by to mohl dost dobře zpochybnit.
Její dřívější radost vystřídaly starosti, když se otočila ke kuchyni a poručila Lilianě, aby ohřála vodu.
Lady Elenora Quinnová se toho večera cítila obzvlášť radostně, nejen kvůli bratrově cti, ale i kvůli jeho bezpečnému návratu domů.
Po ztrátě rodičů byl Cedrik to jediné, co jí zbylo. Jejich pouto vzniklo za léta vzájemné podpory a její láska k němu byla nezměrná, což bylo důkazem toho, co pro něj obětovala.
Před matčiným odchodem pověřila Elenoru, aby zajistila, že její bratr dokončí vzdělání, v naději, že jednoho dne obnoví postavení jejich rodiny. Teď, když se zdálo, že je tato touha splnitelná, se jí ulevilo. Kdyby se Cedrik oženil a založil vlastní rodinu, mohla by si konečně oddechnout.
Tlumený rozhovor za dveřmi ji vrátil do přítomnosti. Když pozorně naslouchala, hovor náhle ustal.
O chvíli později se dveře se skřípěním otevřely.
"Annabelle, je tu něco naléhavého?" Lady Elenora se zeptala tichým a hravým hlasem.
Protože věděla, že při koupání nepotřebuje žádnou asistenci, věděla, že ji Annabelle nebude vyrušovat, pokud to nebude nutné.
"To jsem já, Elenora, " ozval se známý, pevný hlas.
"Mladší Cedrik!" vykřikla, spěšně si omotala ručník a přitiskla ho k okraji vany. "Mohla bys na chvíli vystoupit? Já nejsem...
Její slova se rozplynula ve vzduchu.
Překvapeně zírala.
"Co to děláš, Cedriku?" Elenora se otočila a objala se, jak se cítila trapně. "Musíš odejít."
Cedrikovi se zatajil dech, když ji spatřil, a zalilo ho horko. Srdce se mu rozbušilo, bušilo mu v hrudi s naléhavostí, kterou nemohl ignorovat.
Co se chystal udělat?
Byla to představa, která zaměstnávala jeho mysl dnem i nocí.
Pomalu si klekl vedle ní, hlas měl tichý a chraplavý. "Než jsem odešel, často jsem tě škádlil flirtováním. Proč ses mě nikdy nezeptala proč?"
Ukázalo se, že se jí to jen nezdálo.
Lady Elenora nikdy nezažila příliv romantiky, přesto vycítila zvláštnost v jeho dřívějším chování.
Když byli spolu, jeho rty ji hladily po tváři a za chladných nocí, kdy se vracela z fronty, ji starostlivě objímal kolem pasu.
Ty chvíle jí připadaly příliš důvěrné na to, aby se cítila pohodlně. Elenora si vzpomněla na moudrá slova babičky Ethel, opřela se o učení starých lidí o zachování rodinných hranic a doufala, že se jí podaří udržet bratra na uzdě.
Cedric však ponechával nevyslovený odstup; pouto, které sdíleli, stále obsahovalo potenciál k uzdravení. Jakmile by bylo jednou překročeno, nebylo by cesty zpět a Elenora by mohla přijít o vše, co je jim svaté.
"Cedriku, moc jsi toho vypil. Mám zavolat Annabelle, aby ti pomohla zpátky do pokoje?

Lady Elenora Quinnová se snažila od svého bratra vzdálit, ale když se pohnula, položil jí sir Cedric Quinn pevnou ruku na rameno.
Teplo a jemný pocit jeho dlaně přiměly sira Cedrica zastavit se a zatajit dech, když jeho ruka nevědomky putovala po jejích křivkách.
'Několikrát jsem se napil, ale nejsem opilý,' řekl, jeho hlas byl tichý a plný záměru. 'Vím, že po tobě toužím, sestro, chci být s tebou. Také vím, že si mě nechceš vzít. Ale vydržel jsem to tři dlouhé roky a už se nebudu déle držet zpátky. Dnes večer dostanu to, po čem toužím.
Lady Elenora se snažila uhnout jeho dotekům, ale když uslyšela jeho prohlášení, srdce se jí rozbušilo.
Než stačila zaprotestovat, snadno ji vzal do náruče a odnesl k posteli.
Uvědomuješ si vůbec, co děláš, Cedriku?" vykřikla a v hlase jí stoupala panika. "Všechno, na čem jsi pracoval, může být v okamžiku zničeno.
'Jestli je pověst cenou za tvou náklonnost, rád ji obětuji.
Položil ji na postel, upřel na ni oči a začal ji svlékat, jeho náruživost byla nezadržitelná.
Lady Elenora se odvrátila, schoulila se do rohu postele a pevně si přitiskla prostěradlo k hrudi. Místnost naplnilo šustění látky a jí se šířila chladná hrůza.
"Cedriku, já jsem tvá sestra.
'Tuhle nekontrolovatelnou potřebu ve mně můžeš zažehnout jen ty. Neustále fantazíruji o tom, jak z tebe strhávám šaty.
Sir Cedrik přistoupil blíž, odhrnul z ní prostěradlo a centimetr po centimetru odhaloval hladkou, bledou kůži jejích zad.
Jeho rty se přitiskly na její kůži, rozžhavený cejch, který ji pálil, jak sebou na protest mrskala. "Tohle je špatné! Tohle nesmíš dělat, Cedriku, prosím!
Měla pocit, jako by se ze vzduchu vytratil veškerý rozum a božský soud. Pohltila ho touha mít ji a na ničem jiném nezáleželo; pokud se provinil, ať ho svět potrestá sám.
Jednou rukou ji držel pod paží a druhou svíral v pase, přitiskl ji na místo a ústy hltal hedvábnou kůži jejích zad.
Jak k tomu mohlo dojít? Její vlastní bratr, ten, kterého hlídala od dětství, se jí chtěl zmocnit proti její vůli.
Lady Elenora se nedokázala narovnat v zádech, bídná bolest z jejich vztahu se jí zařezávala do srdce.
"Nezahazuj svou budoucnost! V očích se jí zaleskly slzy, když ho udeřila do paže. "Nech mě jít... prosím!
Když slyšel její tlumené vzlyky, zaváhal. Snažil se potlačit svou vzedmutou touhu, když k ní otočil tvář a přitiskl se k ní: "Neplač, sestro. Jestli máš vinu, ať padne jen na mě. I kdybys mě odmítla, dnes v noci najdu způsob, jak s tebou splynout.
Podívala se mu do očí plných chtíče, viděla syrovou touhu, která z jeho slov odkapávala, a cítila, jak ji zaplavuje vlna zoufalství. "Zapomněl jsi na pokrevní pouto našich rodičů. A co příjmení Quinn?"
Sir Cedrik jí setřel slzy: "Přísahám ti, že tohle dědictví Quinnů nepošpiní. Miluji tě a naši rodiče, kdyby to viděli, by to pochopili." "Cože?" zeptal se.
V hloubi duše věděl, že lže; pronásledoval by ji, i kdyby jejich rodiče žili.
Její tělo už nesčetněkrát zaměstnávalo jeho myšlenky, ale když ji viděl teď, nedokázal odvrátit zrak.
Její kůže zářila jako nefrit, živá a přitažlivá. Křivky jejího těla byly éterické - jemná ňadra a štíhlý pas vedoucí dolů k břichu s nejmenším pupíkem. Byla nezvratně okouzlující.
Jemně po ní přejížděl rukou, ztracený v úžasu. "Jsi tak krásná, sestro...
Se zoufalstvím sklonil rty, aby ji políbil, ale ona se tvrdě zakousla a snažila se ho odehnat. Netrpělivě ji chytil za čelist a vnikl dovnitř.
Z bolesti se jí zaleskly oči, jak mu na protest bušila do ramene.

Zde je možné umístit pouze omezený počet kapitol, klikněte níže a pokračujte ve čtení "Zakázaná srdce ve stínech"

(Po otevření aplikace se automaticky přesune na knihu).

❤️Klikněte pro čtení více vzrušujícího obsahu❤️

👉Klikněte pro čtení více vzrušujícího obsahu👈