Dokonalá noční můra

Prolog

PROLOG

ROZ

2019

Jemně jsem si pohladila břicho. Bylo těžké si představit, že za stěnou rozpínajícího se masa bije srdce mé holčičky. Byla víc než náhodné těhotenství. Udržovala mě při životě.

Kdybych tak poslechla Dympnu, když mě varovala, že dělám chybu. V očích se mi zaleskly slzy, když jsem si vzpomněla na svou kamarádku, vzdálenou tolik kilometrů. Jak jiný by byl můj život, kdybych se řídila její radou. Pocit viny mě vcucnul jako tekutý písek a táhl mě ke dnu, až jsem sotva dýchala. Bylo to lákadlo New Yorku, které mě sem poprvé přilákalo? Nebo ty prázdné sliby, které se mi dostaly do rukou? Hřbetem ruky jsem si otřela slzy. Jak jsem mohla předvídat, jak to dopadne?

"To je v pořádku," zašeptala jsem svému nenarozenému dítěti. 'Budu tě chránit.'

Ovládla jsem své myšlenky pro případ, že by mé dítě vycítilo můj strach. Ozval se pohyb, jak se mi přitiskla k hrudnímu koši. Při pomyšlení na její příchod na svět se mi dělalo špatně od nervů. Nebyla to vyhlídka na porod, co mě znepokojovalo, ale to, co se stane, až se narodí. Přitiskla jsem si ruku na ústa, abych potlačila křik, který se mi dral do hrdla. Držte se pohromadě. Moje sebezáchova závisela na tom, abych byla klidná, soustředěná a připravená.

O patro výš bouchly dveře a ozvala se tlumená hádka. Věděla jsem, že jde o mě. Moje ubytování bylo luxusní, ale ne zvukotěsné, a o lidech tam nahoře jsem se toho dozvěděla hodně. Pomalu jsem se plížil po bytě a přinesl si židli. Když jsem ji táhl k ventilaci, její nohy škrábaly o dřevěnou podlahu. Pokrčil jsem kolena, když jsem na ni vystoupil, a snažil se ji udržet v klidu. Bylo to riskantní, ale tohle bylo nejlepší místo, kde jsem mohla slyšet, co se děje nahoře. Zadržel jsem dech a naslouchal klíčovým slovům. Mysleli si, že je neslyším, ale já věděl, čeho jsou schopni. Přes přetížení jsem si odfrkl. Vzduch byl příliš suchý, příliš studený a na kůži mi naskočila husí kůže. Hádka se zvrhla v tiché šumění. Bylo rozhodnuto.

Slezla jsem ze židle, každý nervový zakončení mě brnělo, jak mi v žilách koloval adrenalin. Bylo to teď, nebo nikdy. Po podlaze nad mou hlavou se rozléhaly kroky. Ruka se mi třásla, když jsem sáhla po noži pečlivě ukrytém pod záhyby těhotenských šatů. Byl malý, ale dost ostrý na to, aby prorazil kůži. Jakou jsem měla na výběr? Srdce se mi odráželo od stěny hrudníku a dech se mi krátil v krátkých, rychlých nádeších. Už se blížili.

Nebyla ani vteřina nazbyt. Po špičkách jsem přistoupila ke skříni a prsty jsem pevně sevřela nůž. Výtah s vrčením odvážel své pasažéry do mého patra. Cinknutí signalizovalo, že jsou tady. Zatajila jsem dech, když se dveře výtahu otevřely.

Byl čas.




První kapitola (1)

KAPITOLA PRVNÍ

ROZ

ŘÍJEN 2018

"Jak daleko od sebe musí být nohy, abyste měli mezeru mezi stehny?

Dympna, oblečená do svých nejtěsnějších úzkých džínů a tílka, se prohlížela v zrcadle přes celou délku v mém pokoji. Ležela jsem natažená na posteli a měla jsem hlavu příliš plnou vlastních starostí, než abych jí věnovala pozornost.

"Je to pryč. Je to definitivně pryč,' zasténala a oplakala ztrátu toho důležitého prostoru mezi stehny. 'Vždyť se na mě podívej, jsem velryba!'

Nebyla velryba. Byla zrzavá a divoká, krásně zaoblená a já jí záviděl její křivky. Kamarádily jsme se od doby, kdy se se mnou ve čtyřech letech ve škole dělila o sendvič. Lidé o nás říkali, že tvoříme pozoruhodný pár - ona se svými zrzavými vlasy, já se svými bílo-blonďatými kadeřemi padajícími na ramena. Říkali nám Rebarbora a Custard, podle těch sladkostí. Nikdy jsme se od sebe neodloučily. Přešly jsme na střední školu, každou neděli jsme hodinu seděly na mši v kostele a obě jsme dostaly práci uklízeček ve stejném hotelu Jurys. Bylo přirozené, že jsme sdílely byt, ale nájemné v Dublinu bylo ve srovnání s mým rodným městem Ferbane astronomické a já jsem neměla to srdce říct své nejlepší kamarádce, že jsem právě přišla o práci. Kéž by to bylo všechno. Na obzoru mě čekaly mnohem horší věci. Žaludek se mi převrátil, když mě ty důsledky udeřily jako pěst do břicha.

'Jsi skvělá,' řekla jsem a vzala si kousek pizzy z krabice na posteli. Když jsem okusovala kůrku, zasáhla mě další vlna nevolnosti. Od chvíle, kdy jsem se dozvěděla tu novinu, jsem skoro nebyla schopná jíst.

"Asi máš pravdu. Dympna si povzdechla, moje matrace poskakovala, když si sedla vedle mě. Vzala si kousek mé pizzy. "Kromě toho, křivky jsou in. Kim Kardashian má dvakrát větší zadek než já.

'Tak to máš co dělat. Měla bys to dojíst. Při řeči jsem se zasmála, ale uvnitř jsem byla otupělá. Hodila jsem kousek pizzy zpátky do krabice a uvědomila si, že to sama nezvládnu. Bože," zalapala jsem po dechu, když se mi v krku udělal knedlík. "Co budu dělat?

KAPITOLA PRVNÍ

ROZ

ŘÍJEN 2018

"Jak daleko od sebe musí být nohy, abyste měli mezeru mezi stehny?

Dympna, oblečená do svých nejtěsnějších úzkých džínů a tílka, se prohlížela v zrcadle přes celou délku v mém pokoji. Ležela jsem natažená na posteli a měla jsem hlavu příliš plnou vlastních starostí, než abych jí věnovala pozornost.

"Je to pryč. Je to definitivně pryč,' zasténala a oplakala ztrátu toho důležitého prostoru mezi stehny. 'Vždyť se na mě podívej, jsem velryba!'

Nebyla velryba. Byla zrzavá a divoká, krásně zaoblená a já jí záviděl její křivky. Kamarádily jsme se od doby, kdy se se mnou ve čtyřech letech ve škole dělila o sendvič. Lidé o nás říkali, že tvoříme pozoruhodný pár - ona se svými zrzavými vlasy, já se svými bílo-blonďatými kadeřemi padajícími na ramena. Říkali nám Rebarbora a Custard, podle těch sladkostí. Nikdy jsme se od sebe neodloučily. Přešly jsme na střední školu, každou neděli jsme hodinu seděly na mši v kostele a obě jsme dostaly práci uklízeček ve stejném hotelu Jurys. Bylo přirozené, že jsme sdílely byt, ale nájemné v Dublinu bylo ve srovnání s mým rodným městem Ferbane astronomické a já jsem neměla to srdce říct své nejlepší kamarádce, že jsem právě přišla o práci. Kéž by to bylo všechno. Na obzoru mě čekaly mnohem horší věci. Žaludek se mi převrátil, když mě ty důsledky udeřily jako pěst do břicha.

'Jsi skvělá,' řekla jsem a vzala si kousek pizzy z krabice na posteli. Když jsem okusovala kůrku, zasáhla mě další vlna nevolnosti. Od chvíle, kdy jsem se dozvěděla tu novinu, jsem skoro nebyla schopná jíst.

"Asi máš pravdu. Dympna si povzdechla, moje matrace poskakovala, když si sedla vedle mě. Vzala si kousek mé pizzy. "Kromě toho, křivky jsou in. Kim Kardashian má dvakrát větší zadek než já.

'Tak to máš co dělat. Měla bys to dojíst. Při řeči jsem se zasmála, ale uvnitř jsem byla otupělá. Hodila jsem kousek pizzy zpátky do krabice a uvědomila si, že to sama nezvládnu. Bože," zalapala jsem po dechu, když se mi v krku udělal knedlík. "Co budu dělat?

"Byla to známost na jednu noc," řekla jsem, popadla kapesník a vysmrkala se. "A než to řekneš, já vím. Byla jsem opilá a hloupá a kondom se musel roztrhnout.

'A ty jsi nebrala prášky?' zněla Dympna okamžitě. "Zbláznila ses?

Dympna mě odsoudila a já se cítila ještě hůř. Nebyla jsem typ člověka, který by se vyspal. Cítila jsem se mizerně, protože jsem se potýkala s finančními problémy, a když řekl, že mi pomůže, no, roztála jsem. Už dlouho se o mě žádný chlap takhle nezajímal. Ale přátelství s Dympnou pro mě znamenalo víc než cokoli jiného. Nikdy se nesmí dozvědět, kdo to byl.

"Kdybych chtěla poučení, řekla bych to matce. Odfrknul jsem si. Další člověk, který se to nikdy nesmí dozvědět.

"Promiň. Dympna se poškrábala na čele, jak se snažila vymyslet, jak z téhle šlamastyky ven. "Co budeš dělat?

Pronesla jsem slabý úsměv a zkroutila si kapesník, teď už smáčený slzami. Od chvíle, kdy domácí těhotenský test potvrdil mé nejhorší obavy, jsem nemyslela na nic jiného. Ve čtyřiadvaceti letech jsem byla dost stará na to, abych vychovávala dítě, ale nebyla jsem připravená být matkou. Chtěla jsem cestovat po světě, čerpat ze svých zážitků a vytvářet portréty lidí, které jsem potkala. Moje umělecká povaha ve mně vyvolávala touhu po dobrodružství. Chtěla jsem žít mimo Irsko a bublinu, ve které jsem vyrůstala.

Dympna se na mě s nadějí podívala. Nic by si nepřála víc, než abych si dítě nechal. Několikrát jsme se bavily o tom, jaký kočárek si koupíme, až se jednou staneme matkami. Dympna chtěla něco moderního a elegantního, zatímco já jsem přemýšlela o kočárku Silver Cross. Ale to, že bude mít děti co nejdřív, byl její sen, ne můj; její vztah se Seamusem šel v posledním půlroce od desíti k pěti. Poslední, co jsem chtěla, bylo, aby nějaké nešťastné dítě prožilo dětství jako já.




První kapitola (2)

"Na potrat nepůjdu," řekla jsem a odkašlala si. V tom jsem byla neoblomná. Neměla jsem nic proti ženám, které se rozhodly pro takovou cestu, ale proseděla jsem příliš mnoho nedělních kázání o tom, že se budu smažit v pekle, než abych o tom uvažovala.

Dympna vědoucně přikývla. Otec Vincent v ní také vyvolal strach z Boha. Bylo to zaplivané téma, do kterého byl katolický kněz děsivě zapálený.

"Takže si to necháš? Tvář se jí rozjasnila. "Mohli bychom ho chovat společně. Jako v tom filmu. Tři muži a dítě. Byla by to skvělá zábava! Dympna byla pyšná na svou sbírku starých videokazet a trvala na tom, abychom se každý týden dívali na jeden starý film na jejím otlučeném videorekordéru.

"Až na to, že jsme holky, nemáme peníze a obě musíme pracovat. Zavrtěla jsem hlavou. 'Ne že bych teď měla skvělé vyhlídky na práci.' Zbývala poslední možnost: říct to mámě. Otce jsem do toho nemusela zahrnovat - utekl od nás už před lety.

"Takže se vracíš domů? Dympna si přejela jazykem po zubech a já věděla, že to počítá. Kdybych ji nechala na holičkách, nemohla by si dovolit zůstat v našem bytě sama.

"V žádném případě," řekla jsem a zatvářila se. 'Mámě to taky nesmíš říct. Nesmí to vědět.

"Ale...

'Myslím to vážně. Přísahej na svůj život.

Dympna si přejela prstem po srdci. Bylo to něco, co jsme dělali od dětství a nikdy jsme svůj slib neporušili. Modlila jsem se, aby po mně nechtěla, abych se přiznala k otci dítěte. Kdyby se to dozvěděla, už by se mnou nikdy nepromluvila.

"Je tu ještě jedna možnost. Odhrnula jsem si vlasy, sáhla po svém otlučeném notebooku a otevřela ho. Vyvolala jsem stránku 'Zázračné matky', kterou jsem si na začátku týdne přidala do záložek. Sžíral mě pocit viny, když jsem si vzpomněla, jak jsem posledních 500 eur utratila za registraci místo za nájem. Ale poplatky zajišťovaly stránce exkluzivitu, jinak by se tu snažili své děti obelstít nejrůznější lidé. Určitě by to stálo za to, kdyby mi to pomohlo z téhle šlamastyky? Zpočátku mi to připadalo šílené. Už jen při pomyšlení, že se vzdám svého prvorozeného dítěte, mě zamrazilo. Ale jakou jsem měla na výběr? Moje priority ležely pevně na shluku buněk, které ve mně rostly. Ze všeho nejvíc si zasloužily důstojný start do života. Netvrdím, že si za peníze koupíte štěstí, ale určitě by mi to výchovu nijak nezlepšilo. Žádné dítě by nemělo chodit spát studené a hladové nebo poslouchat, jak jeho matka v noci pláče ze spaní. Kromě toho Mam konečně potkala někoho milého. Teď už byla usazená a měla svůj vlastní život.

"Co myslíš? Řekl jsem a sledoval Dympnu, jak reaguje, zatímco jsem procházel stránku.

"Stránka o adopci? V Americe? Podívala se na obrazovku a rudé kudrny jí zastínily obličej. "Počkej... oni ti koupí dítě? Odstrčila mi ruku a klikla na stránku. 'Podíváš se na všechny ty hrbolky - je to jako Tinder pro těhotenství.

'Ne kupovat,' řekla jsem ostře, protože jsem se bála, že mi to rozmluví. 'Pár mi platí výdaje. Když si padneme do oka, přiletí za mnou a ubytují mě, dokud se dítě nenarodí.

'A pak ti zaplatí balík peněz, až tam dítě necháš,' vyhrkla Dympna. "Prověřila sis je?

"Na místě všechny páry prověřují, takže v tomhle směru si nemusím dělat starosti.

Prověřovali i účastníky. Bodnutí na záhybu vnitřní strany paže bylo výsledkem soukromého krevního testu, který jsem musela podstoupit. Ten potvrdil nejen mé těhotenství, ale i potenciální pohlaví dítěte. Ne že bych to chtěla vědět; koneckonců mi to nepatřilo. Narovnala jsem si nohy, ve kterých mi šuměly jehličky. Džíny velikosti deset mi byly těsné kolem středu těla, což bylo hloupé, protože jsem byla teprve v osmém týdnu těhotenství a nepřibrala jsem ani kilo.

Vrhla jsem na kamarádku varovný pohled. "Nemůžeš to nikomu říct. Řeknu, že mám novou práci... stáž. To mi pokryje těch šest měsíců, co tam budu. Budou mi platit dost na to, abych pokryla i nájem tady.

"Ale pořád musíš nosit dítě. Opravdu se ho můžeš vzdát? Co když se ti ten pár nebude líbit? Co když bude dítě postižené? Chtěli by ho pak?

"Postižené? Můj hlas se zvýšil o oktávu, když jsem slezla z postele. "Myslela jsem, že mě podpoříš, ale ty mi jenom zhoršuješ náladu! Teď si přeju, abych ti to nikdy neřekla.

"Ach, holka, je mi to líto. Pojď sem. Dympna se zvedla a vyhnula se krabici od pizzy. "Jen na tebe dávám pozor. Ať chceš cokoli, budu tě podporovat až do konce.

Zavřela jsem oči, když jsem podlehla dalšímu objetí. Ramena mi poklesla a já se v jejím objetí uvolnila. Voněla tělovým sprejem s broskvovou vůní a šťastnějšími časy. Rozhodl jsem se, že budu chránit naše přátelství.

"Fuj, máš omáčku ve vlasech," ušklíbla se a pustila mě ze sevření. "Už bys neměla jíst tyhle nesmysly. Udělám nám míchaná vajíčka.

"Díky," zamumlala jsem, žaludek jsem měla stále sevřený v uzlech.

Smutně se na mě usmála, než prošla dveřmi. Slyšela jsem, jak jí hlava tluče do dřeva, když se o ně opřela na druhé straně. I ona potřebovala čas, aby si vše zpracovala. Posadil jsem se zpátky na postel, otevřel notebook a projížděl stránky o adopci. Ostatní žadatelé vypadali ve srovnání se mnou tak okázale. Bývalé modelky a vzdělané ženy s dobrou prací, které hledají nejlepší cenu pro své nenarozené dítě. Byla jsem dost silná, abych jim mohla konkurovat? Můj život byl postavený na hlavu. Musela jsem to zkusit, už kvůli dítěti. Zasloužilo si dokonalou matku - což jsem já rozhodně nebyla.




Kapitola druhá (1)

KAPITOLA DRUHÁ

SHERIDAN

Časopis Celeb Goss

Alex Santana

Říjen 2018

NEJISTÉ SHERIDANOVO DĚTSKÉ ULTIMÁTUM

Být ženatý s Danielem Watsonem je snem každé horkokrevné ženy a soudě podle fotografií páru na Instagramu by vám bylo odpuštěno, kdybyste si mysleli, že jeho manželka, čtyřiačtyřicetiletá blonďatá sexbomba Sheridan Sinclairová, to cítí stejně. Ale vztah slavného páru není tak dokonalý, jak se zdá.

Důvěrný zdroj prozradil serveru Celeb Goss, že to mezi nimi není jednoduché: "Minulý měsíc to mezi Danielem a Sheridan začalo skřípat. Ona se cítí nejistá kvůli svému věku a nepomáhá jí ani to, že se kolem Daniela všude hemží krásné mladé ženy. Zdá se, že newyorská herečka uvažovala o kosmetické operaci. 'Už od třiceti let si nechává dělat botox a výplně rtů, ale pak to ještě zintenzivnila a řekla Danielovi, že chce lifting obličeje. Daniel byl naprosto proti, říkal, že je krásná taková, jaká je, ale způsobilo to rozkol.

Fanoušci však zatím nemusí zoufat. Minulý týden dvojice poskytla samostatné rozhovory a potvrdila svou oddanost jeden druhému. Osmatřicetiletý Daniel v pořadu Good Morning America obhajoval manželství páru, které bylo vystaveno zkoušce, když strávil osm měsíců natáčením ve svém rodném hrabství Oxfordshire v Anglii. "Sheridan a já jsme pevní jako vždy a doufám, že si brzy udělám čas na rodinu.

Sheridan se v době své nepřítomnosti věnoval svému zaměstnání. Od narození jejich jediného syna, čtyřletého Lea, se její sledovanost na Instagramu prudce zvýšila. Její zdravé rodinné fotografie přilákaly miliony sledujících, kterým se přezdívá "Sheridanini". Proslýchá se však, že Sheridan touží po holčičce. Na otázku, zda se pokusí o další dítě, Daniel odpověděl: "Není to vyloučeno.

Sheridan Sinclairová se poprvé objevila na televizních obrazovkách v šesti letech v dlouholetém televizním seriálu To chce všechno a v průběhu let si zahrála v mnoha hollywoodských trhácích. Podle důvěrných zdrojů jí však od čtyřicítky ubývají pracovní nabídky. To samé se nedá říct o jejím manželovi, který se k herectví dostal později a je o něj velký zájem. Trápí Sheridanovou skutečně její věk, nebo rozkvět kariéry jejího manžela? Hollywood se této pohledné Britky nemůže nabažit. Pokud ho chce Sheridan připoutat k rodinnému životu, zdá se, že bude mít na krku boj.

"Četla jsi to?" Sheridan zaklapla časopis na lesklou kuchyňskou linku. "Tohle si o mně teď lidé myslí? Že jsem nějaká vyschlá stará švestka, která se snaží udržet drápky ve svém "loveckém Britovi"?

Daniel sklopil espresso a zvedl časopis. "Celeb Goss? Vážně? Proč čteš tyhle nesmysly?

'Ta ženská...' řekla a její rysy se zachmuřily. "Ta ženská téhle rodině nevýslovně ublížila. Proč ji nezastavíte?

Daniel se vrátil pohledem k rukopisu, který před několika vteřinami četl. Měl na sobě značkový oblek a kravatu, oblečení šité na míru jeho široké postavě. Později ráno měl mít schůzku s jedním producentem. Skutečnost, že se nesetkal s Sheridaniným pohledem, jí napověděla, že její výbuch nebere vážně. "Co chceš, abych udělal, abych na ni vyjel?" Usmál se nad tou vyhlídkou. "Nejsme mafie. Bude trvat nějakou dobu, než proběhne soudní řízení.

"Nemůžou jí dát příkaz k mlčení nebo tak něco? Vyhodili jsme ji před několika týdny.

"A to je starý citát. Opakování příběhu, který otiskli, když to vykecala tisku. Klid. Urovná se to. Vstal ze židle a uhladil Sheridanovi uvolněný pramen vlasů. Byly ještě vlhké od sprchy, kterou si dala po ranním cvičení. Její osobní trenér jí dodal energii a připravil ji na nový den.

Danielův dotek měl okamžitý uklidňující účinek, a když jí položil dlaň na tvář, cítila, jak se stres rozplývá. Zvedla se na špičky, aby ho políbila, a byla vděčná, že tam stále cítí jiskru. Chtěla si rozepnout hedvábný župan a vzít ho do postele. Ale měl důležitou schůzku a brzy měla dorazit její kadeřnice. Zatím mohla počkat. Chůva Isabella odváděla Lea do školy a Sheridan si naplánovala pár minut o samotě s Danielem, než odjede.

"Už jsi našla dítě? Daniel se zeptal a o půl kroku ustoupil.

'Jsi si jistá, že je to to, co chceš? Ještě není pozdě vycouvat.

"Jsi skvělá matka. Leo bude mít rád sourozence.

Sheridan se zamračila. Neodpověděl na její otázku. "Jestli se to dozví tisk... Přejela mu prstem po hrudi a představila si alternativní budoucnost obou.

"Nebudou. Už jednou nás to píchlo. Už se to nikdy nestane. Danielův hlas byl hluboký a plný přesvědčení.

'Našla jsem potenciálního dárce,' řekla a na rtech se jí objevil úsměv. "Jmenuje se Rosalind Foleyová. Je z Irska. Myslela jsem, že by to bylo hezké, vzhledem k původu tvé matky. Danielova matka byla Irka a zemřela teprve loni. 'Pokud se nám narodí holčička, mohli bychom dítě pojmenovat po ní. Novináři by se na to těšili.

"To je krásná myšlenka. Daniel se posadil a zvedl šálek k dalšímu doušku.

"Žije v Dublinu, je jí čtyřiadvacet let. Je odloučená od své rodiny, takže se o ni nemusíme starat. Kromě ní o dítěti nikdo neví.

"To zní slibně.

Sheridan přikývla a její úsměv se rozrostl. 'Nepije, nekouří ani nebere drogy. Hodná irská katolička. Ale právě to mě k ní hned přitáhlo. Podívej. Sheridan zvedla z kuchyňské linky mobilní telefon a vyvolala Rozin profil. Roz seděla na lavičce v parku, usmívala se a vypadala mírně rozpačitě, když držela fotoaparát nad hlavou. "Omlouvám se za to selfie," řekla. 'Ale nikdo jiný neví, že to dělám, a tak chci, aby to zůstalo.

'Vypadá hezky. Proč nedostala výpověď? Daniel se zeptal, což v něm vzbudilo zájem. Roz se nápadně podobala Sheridanovi v prvních dnech. Její modré oči jako by člověka prokoukly, ale nejvýraznějším rysem byly její bíle blond vlasy.




Kapitola druhá (2)

"Je praktikující katolička," pokračoval Sheridan. "Nevěří na potraty.

"Kdyby byla praktikující katolička, tak by vůbec neotěhotněla," Daniel se usmál a jeho dolíčky dokázaly roztavit každé ženské srdce. "Kdo je otec?

Sheridanovi se před očima vznášely obrazy malé holčičky se světlými vlasy. Leo vypadal přesně jako Daniel. Kdyby měla dceru, na kterou by se mohla soustředit, nadobro by to skoncovalo s pomluvami.

"Žádný otec není," řekla Sheridan a pak zvedla ruku dřív, než Daniel mohl přijít s dalším vtípkem. 'Chci říct, že to byla jednorázová záležitost. Mladý voják, takže musí být přiměřeně fit. O těhotenství neví. Sheridan se odmlčel, aby se nadechl, jak se ho zmocnilo nervózní vzrušení. Dlaně měla zpocené a osušila si je, když si uhlazovala župan. "Co myslíš? Měla bych ho kontaktovat?

"Nejlepší bude, když to uděláš, než tě někdo předběhne. Doufejme, že je to dívka.

O tom už spolu mluvili. Krevní test mohl určit pohlaví už v osmém týdnu těhotenství. Bylo by snadné přimět Zázračné matky, aby jim výsledky poslaly přímo.

"Myslíš, že do toho půjde? Sheridan se zeptala. "Mám z toho dobrý pocit. Je mladá, zdravá, žije čistě. A taky umělecky založená. Prolistovala několik Roziných portrétů, které byly pozoruhodně realistické.

'Když jí řekneš, co nabízíme, ukousne ti ruku.'

"Říká, že by jednou ráda cestovala.

"Tak tady to máte. Jestli nosí holku, můžeme ji přivést, udělat pár dalších testů, prověřit její minulost. Kolik týdnů je pryč?

'Osm,' odpověděl Sheridan. 'Což znamená, že bych se mohla stát matkou za něco málo přes šest měsíců.'

Daniel od začátku trval na tom, aby dítě vydávala za své. Když jste měli tolik peněz jako oni, dalo se to zařídit během mrknutí oka. Byla by Roz s takovou dohodou spokojená? Registrace jako budoucích rodičů na adopční webové stránce je stála přes deset tisíc dolarů, ale stálo to za to, aby si zachovali anonymitu, a navíc měla skvělá bezpečnostní opatření. Podle stránek se jmenovali Julie a Glenn. Jejich skutečné údaje se dozvíme až mnohem později, po podepsání smluv o mlčenlivosti. Sheridan udělala obrovskou chybu, když důvěřovala své bývalé služebné Rachel. Už by se to nikdy neopakovalo. Ženy by stály frontu na Danielovo dítě, kdyby se jejich pravá identita prozradila. Proto nemohla využít náhradní matku. Nesnesla by, aby jeho dítě nosila jiná žena.

"Pojďme do toho," řekla a rozzářila se při té myšlence. "Hned dám něco dohromady.

Když se však Sheridan otočila, úsměv jí zmizel a v hrudi jí narostlo napětí. Pod povrchem toho všeho bylo mnohem víc, ale ani jedna z nich ta slova nevyslovila nahlas. Vzpomněla si na Roz, venkovskou dívku, která působila mladě a naivně. Byla natolik důvěřivá, aby naletěla na příběh, který se Sheridan chystal vymyslet?




Zde je možné umístit pouze omezený počet kapitol, klikněte níže a pokračujte ve čtení "Dokonalá noční můra"

(Po otevření aplikace se automaticky přesune na knihu).

❤️Klikněte pro čtení více vzrušujícího obsahu❤️



👉Klikněte pro čtení více vzrušujícího obsahu👈