Kapitola 1
Ve společenských kruzích Haven City se šířily fámy jako blesk. Kdy konečně lady Evelyn Montagueová, hlava prominentní rodiny Montagueových, požádá o rozvod se sirem Cedrikem Veritym? Sir Cedric Verity si stále vzpomínal na šeptandu, která se vznášela vzduchem na onom opulentním banketu, kde si ženy dobíraly lady Evelyn a posmívaly se jí do očí: "Protože si slečna Verity zjevně nezaslouží své postavení, mohla by rovnou odstoupit a dát šanci někomu kvalifikovanějšímu, jako jsme my. Rozzuřil se a třásl se vzteky, když vykřikl: "Všechny jste bludařky! Já ji miluju! My se přece nebudeme rozvádět! Ve skutečnosti sir Cedric Verity o rozvodu s lady Evelyn nenápadně fantazíroval už léta. Před třemi lety lady Evelyn narazila na šokující zjištění, že je postavou v knize - a co hůř, zlotřilou manželkou antagonisty příběhu. Když se poprvé vzali, netušila, že za pouhé tři roky prožije strašlivou autonehodu, která bude mít za následek amnézii, po níž se setká se svou skutečnou spřízněnou duší - lady Serafinou Wellsovou. Ve velkém plánu měla být lady Serafina osudovým partnerem lady Evelyn. Sir Cedric byl v celém příběhu pouze zlomyslným bývalým manželem, jehož čekal žalostný konec. Tři roky procházel sir Cedric životem po špičkách ve stavu paranoie. Ještě pár dní a lady Evelyn by potkalo osudové neštěstí! Jeho jedinou nadějí bylo, že lady Evelyn bude mít ještě trochu soucitu a podělí se s ním o štědrou část rozvodového vyrovnání. S těmito penězi v kapse by koupil celou ulici v centru města a proměnil ji v luxusní ráj nočního života! Žít si každý večer v klubech by bylo mnohem lepší než hrát roli padoucha! Měl by ale vědět, že se nemá škodolibě usmívat vedle její nemocniční postele, když ležela v bezvědomí, a naivně tak otevřeně vyjadřovat své plány... --- Po třech letech manželství lady Evelyn Montagueové a sira Cedrica Verityho si myslela, že je to jen hezká tvář bez obsahu. Pak to uslyšela - Cedrikovo vyznání, když ležela v nemocnici v bezvědomí. S jakýmsi jásotem vyhrkl, že se modlí za jejich rozvod. V tu chvíli si uvědomila, jak moc byl prolhaný... **Tento příběh je také známý pod názvy:** *Jaké to je tančit na pokraji zkázy*, *Proč se na mě moje žena tak divně dívá*, *Chce mě otrávit? **Drobné scénky:** Před autonehodou- Sir Cedric Verity vážně zaplakal: "Lady Evelyn Montagueová, nemohu vás opustit! Prosím, nerozvádějte se se mnou! Lady Evelyn Montagueová se na něj chladně podívala: "Ani náhodou. Po autonehodě... Sir Cedric Verity byl úplně jiný člověk a vykřikl: "Prosím, už podepište ty rozvodové papíry! Nezdržujte mě od mého snu otevřít si bar! Lady Evelyn Montague: "... **Téma:** V trhlinách nepřízně osudu spoléhat na naprostou absurditu a razit si cestu k bohatství! **[Příběh pokračuje]**
Kapitola 2
Sir Cedric Verity si vychutnával luxusní prostředí panství Forty-One, když mu zazvonil telefon. Užíval si relaxační odpoledne v krytých horkých pramenech, ležel v plyšovém bílém bavlněném županu a obklopovala ho teplá pára. Mladá lázeňská terapeutka mu odborně pracovala na spáncích, vzduch prostupovala uklidňující vůně růžového oleje a jemná světla vrhala teplou záři po celé místnosti. V telefonu zapraskal hlas sira Benjamina Ashcrofta, plný nedůvěry. "Lady Evelyn Montagueová se s vámi vážně chystá rozvést. Cedrik si broukal, ztracený v pohodlí masáže. "A? Co na tom záleží? "Opravdu? Tobě je to jedno? Copak jsi do ní nebyl zamilovaný už od dětství? Poté, co se konečně staneš lady Montagueovou, skončíš prostě rozvedená. Copak tě to neznepokojuje? Frustrace sira Benjamina byla hmatatelná na celé čáře. "Naštvaná? Cedrik se ušklíbl, myšlenky mu na okamžik ujely, když obdivoval svou nedávno udělanou manikúru posázenou diamanty, na níž se třpytily pravé drahokamy. "Proč se rozčilovat? "Nevěřil bys, jaké drby se v téhle branži šíří. Lidé říkají, že se ztrapňuješ tím, že o ni usiluješ, a jen čekají, až tě vyženou z rodiny Montagueových. V podstatě tomu fandí, kámo. Cedrik se nad tím zamyslel a odpověděl: "No, možná se nemýlí. Rodina Verity už nějakou dobu klepe na dveře Monteků, chápu, proč jsou zahořklí. Sir Benjamin zachytil v Cedrikově hlase nezvyklý klid. "Zníš v tomhle ohledu až příliš uvolněně. Cedrik si dramaticky povzdechl. "Opravdu mám zlomené srdce. Kdo by nebyl? Za chvíli se ze mě stane osamělý poustevník. Dnešní drink by mohl pomoci zmírnit bolest srdce z té bohaté dámy... "Ty ses vážně zbláznil. Máš zlomené srdce, a přesto se nemůžeš přestat chlubit svým bohatstvím. Vzpamatuj se,' Benjamin vykulil oči, podráždění bylo zřejmé. "Sejdeme se dnes o půlnoci v hospodě U zeleného kance. Zapomeň na tu složitou atmosféru lady Montagueové - obleč se trochu víc sexy. Neztrapňuj mě. "Dobře, přijdu. Cedrik zavěsil a cítil, jak mu z ramen spadla tíha. Lady Evelyn Montagueová, která po třech letech lhostejného manželství konečně přišla s rozvodem, působila jako závan čerstvého vzduchu. Ty roky s ní se táhly jako těžká mlha. Před třemi lety, když se brali, byla rodina Verityů kvůli finančnímu úpadku na pokraji krachu, zatímco rodina Montagueů vzkvétala jako realitní velmoc ve městě. Jeho otec se držel naděje a upínal jejich přežití k němu. Sňatek s lady Evelyn, dědičkou Monteků, byl hazardem, který by mohl rodinu Verityů vrátit z okraje. V té době byla lady Evelyn na pokraji smrti. Věděl, že by mohl skončit jako manžel ženy, která rychle chřadne - pokud by se vůbec dostali k oltáři. Ale jak by mohli odmítnout bohatou rodinu, jako byli Montekové? Nakonec to byli Verityovi, kdo zoufale potřeboval pomoc. Takže když se lady Evelyn během jejich zasnoubení tvářila neochotně, nebyl to pro ni žádný šok. Lady Evelyn se však po svatbě dramaticky zotavila a všechny překvapila, včetně samotného Cedrika. Začaly kolovat zvěsti, že se za něj provdala jen kvůli jeho údajnému "štěstí", které jí oživilo život. Ale mohla být lady Evelyn opravdu tak křehká? Cedrik až příliš dobře věděl, že lady Evelyn jako hlavní hrdinka romantické novely 'Po nehodě jsem konečně našla svou pravou lásku' je všechno, jen ne křehká. Její postava byla předurčena k radostnému konci s jinou hrdinkou, lady Serafinou Wellsovou, žijící šťastně až do smrti v blaženém domově plném smíchu a dětí. Ano, byla to nepopiratelná pravda - pouhý měsíc před Cedrikovou svatbou s lady Evelyn.
Kapitola 3
Lady Evelyn Montagueová se zadívala do zrcadla a vychutnala si pohled na sebe samu - elegantní, vyrovnanou ženu s milým úsměvem. Když si však upravovala perly, něco se jí nezdálo. S překvapivou jasností si uvědomila, že nějakým způsobem vstoupila na stránky románu, který kdysi četla a kde ji kdysi uchvátily okouzlující postavy a bouřlivé zápletky. Pravda byla odzbrojující: stala se krutou sokyní, předurčenou ke sňatku s lady Evelyn Montagueovou - hlavní hrdinkou, kterou kdysi zbožňovala. V původním vyprávění byla žena, která sdílela její jméno a která se rovněž jmenovala sir Cedric Verity, pouhým pěšákem ve hře lásky - jedním z těch, které si lady Evelyn nárokovala v zoufalé snaze uniknout své minulosti a hledala spásu prostřednictvím domluveného zasnoubení, které bylo čistě nutnou záležitostí. Ale navzdory neutuchajícím pokusům sira Cedrica o svádění - zahalená do smyslného nočního prádla a bezostyšně se honosící svými půvaby - bylo srdce lady Evelyn pevností, do níž sir Cedric nemohl proniknout. Příběh se rozhořel, když lady Evelyn na průzkumné výpravě postihl osudný sesuv půdy. Právě během této pohromy ji zázračně zachránila skutečná hrdinka příběhu, lady Serafina Wellsová. Lady Serafina, čistá a nevinná, procházela životem s naivním šarmem a navzdory svým skromným začátkům vždy ochotně podala pomocnou ruku. Dokonce i když byla lady Evelyn po nehodě převezena na pooperační oddělení, lady Serafina jí zůstala po boku, podávala čaj a nabízela něžnou útěchu. Byla vylíčena jako "jediná jiskra barvy v jinak jednotvárné existenci lady Evelyn Montagueové, křehká květina - nevinná a neposkvrněná". Tento dotek laskavosti cosi pohnul ledovým srdcem lady Evelyn a probudil v ní náklonnost k lady Serafině, její spáse. Sir Cedric však jako oficiální snoubenec lady Evelyn pohlížel na Serafinin vpád do jejich života s trpkou žárlivostí. Sžírána závistí se propadla hlouběji na zrádnou cestu a vymyslela řadu podlých plánů, jak lady Serafinu potrápit s cílem získat zpět náklonnost svého partnera. Namísto zažehnutí lásky se však výstřelky sira Cedrika ukázaly být pouze sebedestruktivní a zatlačily lady Evelyn ještě více do náruče lady Serafiny. Osud tomu chtěl, že lady Evelyn nakonec získala zpět své ztracené vzpomínky a její city k lady Serafině byly stejně neochvějné jako dřív. Věřila, že zatímco svět pro ni nemá místo, lady Serafina je výjimkou - jediným pravým protějškem hodným její lásky. Lady Evelyn odhodlaně využila svých mocných konexí, aby nenápadnou lady Serafinu provedla závratnými výšinami zábavního průmyslu. Vložila do její kariéry prostředky a z lady Serafiny vytvořila hvězdu - symbol triumfu pro dívky z maloměsta, které se snaží prorazit na výsluní. Časem se z Lady Seraphiny stala slavná herečka, která ztělesňovala vrchol úspěchu. Mezitím sir Cedric svou neúnavnou snahou o pád lady Serafiny lady Evelyn nenapravitelně rozzlobil. Nakonec přišel den, kdy lady Evelyn, ponížená a rozzuřená, zpřetrhala jejich svazky a vyhnala sira Cedrika z panství Montague. Vyhnání sira Cedrika lady Evelyn nijak nerozhodilo. Jako čtenářka chápala, že neustálé podrazy padoucha slouží pouze k umocnění dramatičnosti a konfliktnosti příběhu - publikum sira Cedrika nesnášelo a všechny křivdy se daly svést na autora. Přesto sir Cedrik považoval za nespravedlivé, že musela odejít s prázdnou. Rodina Verity měla z manželství s váženou rodinou Montagueů velký prospěch a jejich prosperující partnerství přineslo mnoho ústupků v různých podnicích. Vidět ji odcházet bez oprávněného nároku sira Cedrika bodlo jako odraz pravé povahy lady Evelyn - špetka pomstychtivosti zbavená empatie. Ve zvratu děje se objevilo několik protivníků, všichni zamilovaní do lady Serafiny a dříve ukřivdění nevědomostí sira Cedrika. Se zlobou a pomstou v srdci se spojili, aby vykonali odplatu, a obrátili se proti siru Cedrikovi, který se ocitl zmítán neustálými útoky těch, jimž dříve ublížil - osud, který ji dohnal na pokraj zoufalství. Nakonec, v oblouku postavy, který nikoho nepřekvapil, prošel sir Cedrik konečnou, klišovitou proměnou. Během vrcholného okamžiku, kdy se lady Evelyn i lady Serafína ocitly uvězněné v hořící budově, sir Cedrik nedokázal ovládnout výčitky svědomí. Statečně se obětovala, aby je zachránila, a skončila v plamenech - poslední čin ji vykreslil jako tragickou padoušku, která dosáhla hořkosladkého vykoupení. Když se popel usadil, čtenáři se radovali, sypali do internetového fóra blahopřejné komentáře a libovali si v přiměřenosti jejího skonu. Z pohledu pouhého čtenáře bylo vyprávění sira Cedrika objevem mezi mořem příběhů zatížených stejnými otřepanými tropy - kvintesencí sentimentální romance s bezcitným soupeřem na vedlejší koleji. Nemohla si pomoci, ale musela se postavit autorčině drzosti, že takové zastaralé charakterové tropy udržuje v současném prostředí.
Kapitola 4
Komentáře na internetu byly neúprosné a sir Cedric Verity se rozzuřil, že ji fanatici rozcupovali. "Hlupáku, když se ti to nelíbí, nečti to! Prostě odejdi! "Vážně, to je ale blbec. Sir Cedrik se naštval. Rozzuřená a poháněná nočními debatami s autorovými zarytými příznivci se zapojila do slovní bitvy, která se rychle šplhala přes tři stovky komentářů. Nakonec se do ní pustil i autor, aby ji urazil - "Ty jsi ale idiot. Jak může tvoje matka vychovat někoho tak nechápavého? Tím sir Cedrik ztratil nervy úplně. Pod rouškou vznětlivé internetové persony spustila další kolo urážek a zvěčnila svůj hněv v něčem, co se stalo dalším vláknem o třech stech komentářích. Druhý den, stále ještě pod vlivem adrenalinu ze své noční tirády, se rozhodla, že zavolá do práce, protože plánovala dohnat tolik potřebný spánek. Když však příště otevřela oči, všechno se změnilo. Zjistila, že se přenesla do té samé knihy, o které se hádala, a nyní se vtělila do postavy sira Cedrica Verityho, zlotřilé postavy, která měla stejné jméno jako ona. A osud tomu chtěl, že její dějová linka se rozběhla jen měsíc předtím, než se měla vdát za lady Evelyn Montagueovou, hlavní hrdinku knihy. Ten šok ji na tři dny zanechal neklidnou. Nejistě a úzkostlivě plánovala své další kroky. Než se objevila Malá bílá lilie, rozhodla se, že si zahraje na zdrženlivou dámu a vezme na sebe typickou fasádu šlechtičny. Text popisoval lady Evelyn Montagueovou jako pocházející z vážené rodiny, formované přísnou výchovou. V podstatě byla Evelyn dlouho uzavřenou postavou ve světě, který ji činil mocnou, ale zároveň omezenou. Sir Cedric tuto ironii neztratil; její úhlavní nepřítelkyně byla vším, čím opovrhovala - sofistikovaná a půvabná, pravý opak bezstarostné a hravé Malé bílé lilie, která byla zbožňována pro svůj nevinný půvab. Cedrik si dal za úkol držet se od Evelyn co nejdál, vyplňoval jí dny bloumáním po různých třídách a nějak si udržoval fasádu plachosti, kdykoli se jim zkřížily cesty. Pokaždé, když se s Evelyn setkala, zaujala pózu nevinné rozpačitosti a doufala, že šlechtična její hru neprohlédne. Kupodivu tyto Evelyniny ledové výrazy přesvědčily všechny ostatní o její plaché povaze. Jednou jí dokonce Evelyn zavolala, aby se zeptala, co má za lubem. Cedrik nevinně odpověděl: "Učím se hrát na suonu. Šlechtična okamžitě zavěsila. Jindy na další dotaz obratně odpověděla: "Cvičení na erhu. A právě tak mladá dáma opět opustila rozhovor. Abychom byli spravedliví, Cedrika Evelyn jako osoba příliš nezajímala. Evelynina vytříbená krása a disciplinované chování ji sice činily zajímavou, ale Cedrik chápal, že jako antagonistka Evelynina příběhu pro ni nemá romantický konec. Cedrik měl jiné ambice; chtěl prostě zajistit Evelynin majetek bez jakýchkoli osobních vazeb. Jakmile by Evelyn potkal tragický osud - nehoda, po níž by ztratila paměť -, Cedric by odešel s jejím bohatstvím. Dny plynuly a Cedrik věděl, že musí ještě chvíli vydržet. Brzy se Evelyn vydá na inspekci do Isle Mountain a bude čelit pohromě, která jí vymaže vzpomínky. Pak se Cedrik bude moci věnovat svým vlastním touhám a místo toho se soustředit na vznikající milostnou zápletku s Malou bílou lilií. Ve svých snech si představovala okouzlující nový život. Až bude Evelyn pryč a zbaví se skandálů, vezme své úspory a koupí si vlastní ulici v centru města, kterou zalidní nočními kluby, z nichž se bude ozývat smích a hudba - opravdový ráj nekonečných radovánek. "Slečno Verity, vaše pleť vypadá úžasně," ozvala se mladá kosmetička, když si všimla Cedrikovy povzbuzené nálady. Jako vyškolená profesionálka v oblasti krásy věděla, že klienti, kteří navštěvují luxusní místa, jako je panství Forty-One, patří do elitního klubu. Lichotky by jim vydláždily cestu ke štědrému spropitnému, kdybyste jim dokázali dát pocit, že se cítí báječně. Se srdcem rozbušeným při pomyšlení na život, který ji čeká, se sir Cedric Verity předvedl a byl připraven nechat rozvinout své plány.
Kapitola 5
Kromě toho byla žena před ním nepopiratelně krásná. Po sprše měla hladkou a jemnou pleť, dlouhé prsty bledé a štíhlé, smyslné oči podmanivé a rty zářivě rudé. Vyzařoval z ní svůdný půvab, který jako by kvetl přirozeně, v ostrém kontrastu s pečlivě pěstěnou elegancí, kterou předvedla, když poprvé vešla. Skoro jako by její nenápadná jednoduchost při vstupu byla jen fasádou; teď se jevila jako své nejoriginálnější já. V domnění, že ji sir Cedric Verity neslyšel, si mladá dívka lehce masírovala spánky a přitom jí složila poklonu: "Lady Serafíno, vy se tak dobře staráte o svou pleť, až se nechce věřit, že jste opravdu v tomto věku. "A není to tak? Ženy se dnem i nocí honí za penězi, jen aby si mohly vylepšit svůj vzhled,' odpověděl sir Cedric Verity s lehkým povzdechem, oči zavřené, líně si prsty přejížděl po tvářích bohatých na kolagen. Cítila se spokojená. Přinejmenším během tohoto krátkého tříletého manželství, i když lady Evelyn Montagueová nebyla nijak zvlášť vášnivá, byla vždy štědrá a na své ženě nikdy nešetřila. Diamanty, zlaté šperky, kabelky z limitované edice, luxusní kosmetika - lady Evelyn Montagueová je pravidelně nechávala vozit svou asistentku. "Takže musíte být dost bohatý. Podnikáte?" odvážila se mladá dívka a její zvědavost pookřála. "Čím se zabýváte? Je na vás vyvíjen velký tlak? 'Ani ne, vůbec ne,' odpověděl sir Cedric Verity, pomalu otevřel oči a najednou se na mladou dívku usmál s bezelstným leskem. 'Opravdu?' vykřikla dívka překvapeně. 'Jak může být vydělávání peněz bez tlaku?' 'Kdo mi to může mít za zlé? Vzala jsem si bohatého manžela,' usmál se sir Cedric Verity a její výraz byl líný, přesto její slova mířila přímo do srdce: 'Moje žena tvrdě pracuje, aby vydělala peníze, a já tvrdě pracuji, abych je utratil.' "Fuj, to je prostě brutální. "No, i když se chystáme k rozvodu... "Cože? Vaše manželství bylo tak rozvrácené? "Jistě, ale s mým vzhledem to snadno zvládnu. '...' Její přímočarost zasáhla, příliš skutečná, příliš drsná. Sir Cedric Verity to řekl tak, jak to bylo, oči mu jiskřily a vyjadřovaly její skutečné myšlenky. Od chvíle, kdy si uvědomila, že byla nevysvětlitelně odvedena do knižního světa, snila o tom, že po rozvodu bude žít šťastně až do smrti jako úžasná, obyčejná majitelka baru. Přesto mladé dívce skutečně připadal až příliš samolibý a okázalý. Poté, co mladá dívka chvíli potlačovala své pocity, zčásti žárlivě, zčásti lichotivě odpověděla: "No, ty to máš určitě vymyšlené! Kdo by si dnes nechtěl vzít bohatého člověka? S penězi si můžeš udržet tu svou neuvěřitelnou mladistvou krásu. Sir Cedric Verity, který v jejích slovech slyšel zklamání, milostivě změnil téma. "Tak jak stará si myslíš, že teď vypadám? 'Osmnáct?' řekla trochu neupřímně, ale bylo to kvůli spropitnému. Sir Cedric Verity však předstíral nedůvěru a spokojeně se uchechtl. 'Já to věděl! Každý, kdo mě nezná, by mi s tímhle obličejem hádal, že je mi teprve osmnáct. Toto lázeňské sezení přineslo siru Cedriku Veritymu nečekanou radost. Když však mladá dívka po obléknutí odešla, a dokonce dostala štědré čtyřciferné spropitné, její nálada se začala zhoršovat a začala pochybovat o životě... Když sir Cedric Verity vystoupil z panství Čtyřicet jedna a nasedl do svého auta, vytočil číslo lady Evelyn Montagueové. Po třech pokusech se hovor konečně spojil. "Haló? Hlas na druhém konci byl stejně chladný a bez emocí jako lady Evelyn Montagueová sama. Sir Cedric Verity sebral všechny své herecké schopnosti a sebral odvahu, aby se zeptal: "Lady Evelyn, mám ještě šanci? Nastalo dlouhé ticho, než lady Evelyn odpověděla a její tón mírně změkl: "Proč se ptáte? Má to smysl? Sir Cedric se na chvíli odmlčel, než odpověděl: "Tak co kdybychom se o víkendu vydali na túru? Lady Evelyn Montague: "... Sir Cedric Verity dodal a zachoval neutrální výraz: "Zrovna dneska jsem dostal nový fotoaparát a chtěl jsem si vás vyfotit na okraji útesu na památku.
Zde je možné umístit pouze omezený počet kapitol, klikněte níže a pokračujte ve čtení "Za zavřenými dveřmi osudu"
(Po otevření aplikace se automaticky přesune na knihu).
❤️Klikněte pro čtení více vzrušujícího obsahu❤️