#Kapitola 1
Nina Byl to večer mé oslavy plnoletosti. Nejvíc jsem se těšila na jednu věc: dnes večer mi Justin konečně oznámí, že je můj kluk. S Justinem jsme spolu chodili už několik měsíců, ale zatím jsme to drželi pod pokličkou. Upřímně řečeno, nejraději bych náš vztah zveřejnila hned - byl to jeden z nejhezčích a nejoblíbenějších kluků na škole a byl v hokejovém týmu -, ale on trval na tom, že počkáme, až přijde ten správný čas. "Chci si nechat oznámení našeho vztahu na zvláštní noc, zlato," řekl mi. Už nějakou dobu jsem se ptala, kdy náš vztah zveřejní, ale možná měl pravdu; nejlepší bylo počkat na zvláštní chvíli. To znamenalo, že mě opravdu miluje, že? Když jsem stála před zrcadlem a obdivovala se, byla jsem si jistá, že Justin náš vztah oznámí dnes večer. Vybrala jsem si speciální spodní prádlo, které jsem si teď oblékla pod šaty, protože jsem si byla jistá, že se konečně poprvé vyspíme. Byla jsem připravená přijít o panenství. Kromě spodního prádla, což byla sexy červená souprava, kterou jsem si vybrala v obchoďáku pár dní před večírkem, jsem na sobě měla krátkou přiléhavou sukni, která odhalovala moje stehna, růžový top a podpatky. Měla jsem také červenou rtěnku a černou oční linku. V takovém oblečení jsem se cítila trochu trapně, protože jsem se obvykle oblékala do džínů a mikiny s kapucí, ale moje spolubydlící Jessica a Lori trvaly na tom, abych se na večírek vyfikla. Jediné, co jsem na sobě dnes večer zachovala stejné, byly moje vlasy, které jsem měla černé s ofinou a dvěma dlouhými copy. Takhle jsem vlasy nosila vždycky a nikdy se mi nelíbily jinak. Někteří lidé říkali, že je to dětinské, ale mně to připadalo roztomilé a praktické. "Vypadáš tak sexy, Nino!" Jessica řekla, když jsem vyšla z pokoje. "Kluci po tobě půjdou!" O Justinovi jsem nic neřekla. Dokonce ani moji vlastní spolubydlící o našem vztahu nevěděli. Lori se podívala na telefon a znovu si lokla piva. "Všichni by tu měli být každou chvíli," řekla svým tichým, dunivým hlasem. Lori byla kvintesencí "gotičky" v kampusu, což byl ostrý kontrast k Jessičině bublinkové povaze a mému studijnímu přístupu. Nějakým způsobem jsme však byly všechny nejlepší kamarádky. Vtom se rozrazily dveře a přišli první hosté. Skupina kluků a holek se hrnula dovnitř s bednami piva a hulákáním, natěšená na večírek. Jessica s úsměvem pustila hudbu a začala se s lidmi vítat, zatímco já jsem rozpačitě postávala uprostřed místnosti. Lori přešla ke gauči, posadila se a projížděla si telefon; na večírky chodila opravdu jen kvůli alkoholu a trávě. Brzy bylo apartmá plné lidí. LED světla blikala červeně, zeleně a modře, hudba hrála nahlas a hosté se začali opíjet a hrát hry. Hlavní atrakcí se zdál být pivní pongový stůl, u kterého kluci soutěžili, jako by na tom závisel jejich život, ale lidé se také poflakovali kolem posezení, hráli hry na pití a kouřili na balkoně.Po chvíli večírku konečně dorazil Justin. Byl jsem nadšený, ale místo toho, aby ke mně přišel a pozdravil mě, prostě zamířil ke stolu na beer pong a zapojil se do hry. Během přestávky ve hře jsem Justinovi poslal zprávu: "Tak co? Budeme to vyhlašovat?" Z rohu jsem sledoval, jak vytáhl telefon, přečetl si zprávu a pak si telefon zase strčil do kapsy. Podíval se na mě a nenápadně pokrčil rameny, pak se vrátil ke své hře, jako by mě ani neznal. "Jsi v pořádku?" Jessica ke mně přišla s dalším pivem v ruce pro mě. Pokrčil jsem rameny a dopil poslední pivo. "Jen nejsem moc velký pařmen, to je všechno," řekl jsem. Jessica našpulila rty a podala mi druhé pivo. "Potřebuješ jen trochu tekuté odvahy, to je všechno!" řekla, cinkla svou lahví o mou a pořádně si lokla. Podíval jsem se na své pivo a zamračil se. Jessica měla pravdu, ale pivo to nezachrání - ne s tím, jak se ke mně Justin dnes večer choval. "Co takhle vodka?" Řekl jsem. Jessice se rozzářily oči, otočila se ke skupince a rukama si objala ústa, aby vykřikla. "Hej, všichni!" vykřikla. "Oslavenkyně chce panáky!" U sedmého panáka jsem se však začala cítit malátná a měla jsem pocit, že se pozvracím. Klopýtala jsem chodbou do koupelny a na záchod jsem se dostala právě včas. Když jsem skončila se zvracením, vstala jsem a zamířila k umyvadlu, kde jsem si na obličej stříkla studenou vodu a zhluboka se nadechla, abych vystřízlivěla. Podívala jsem se do zrcadla na svůj rozmazaný make-up a rozcuchané vlasy a snažila se nebrečet, když jsem myslela na Justina. Proč se ke mně takhle choval? Ještě před pár dny jsme se líbali za hokejovou arénou a teď se choval, jako by mě vůbec neznal. Byl jen nervózní z oznámení našeho vztahu, nebo šlo o něco jiného? Znovu jsem se zhluboka nadechla a setřela si slzy z tváře, narovnala se a rozhodla se jít si s Justinem promluvit. Když jsem však vyšla z koupelny, nebyl nikde k nalezení. "Ahoj, neviděla jsi Justina?" Zeptala jsem se hosta. Jen pokrčila rameny a ukázala směrem k mé ložnici. Možná jen šel dovnitř, aby byl chvíli sám, což by nám dalo čas si promluvit. Vydala jsem se ke svému pokoji a opilecky se proplétala davem. Když jsem však otevřela dveře, přála jsem si, abych se raději držela dál. Justin byl v mé posteli, ale nebyl sám. Byl s jinou dívkou. Okamžitě jsem ji poznala podle platinově blond vlasů a štíhlé postavy - byla to Lisa, kapitánka roztleskávaček. Byli spolu zamotaní v mé posteli, Justin měl stažené kalhoty a Lisiny kalhotky ležely na podlaze, jak se spolu v mé posteli milovali. "Co to kurva je!" Vykřikla jsem. Večírek utichl, až na hudbu, kterou někdo rychle vypnul. Justin a Lisa se posadili na mé posteli; Justin vypadal ještě opilejší a zfetovanější než předtím, ale když mě uviděl, okamžitě vyskočil a vytrhl si kalhoty. "Nino, není to tak, jak to vypadá," řekl a potácel se ke mně, zatímco Lisa se jen s úsměvem postavila, natáhla si kalhotky a uhladila si sukni. Vyrazila z místnosti a cestou ven do mě vrazila ramenem, zatímco jsem dál šokovaně a nevěřícně zírala na Justina.Justin se zakoktal a snažil se to vysvětlit. "Moc se omlouvám, já..." "Justine..." Přerušil jsem ho a hlas se mi třásl. "My... jsme. Hotovo." Beze slova jsem se otočil a vyrazil z apartmá, přičemž Jessica a Lori volaly za mnou. Vyšla jsem z kolejí do chladného jarního vzduchu, chvíli jsem se otáčela sem a tam, než jsem se rozhodla vydat se směrem k městu. Chvíli jsem šla, celou dobu jsem se rozčilovala a mumlala si pro sebe, až jsem konečně došla k místnímu baru. Vděčně jsem přikývl, když mi barman nalil sklenici rumu s kolou, a já ji nešťastně usrkl, zatímco on zmizel v kuchyni. Vytáhla jsem z kapsy mobil a zjistila, že mám několik zmeškaných hovorů a esemesek "Kde jsi?!?" od Jessicy a Lori, ale ignorovala jsem je, hodila telefon na bar, pořádně si lokla drinku a proklínala se. "Jo, taky nesnáším svůj telefon," ozval se vedle mě mužský hlas. Podívala jsem se na kluka, který si přitáhl barovou stoličku o pár míst níž. Měl na sobě červenou flanelovou košili, kudrnaté hnědé vlasy a ostrou čelist. Byl také svalnatý. "Nenávidím teď úplně všechno," řekla jsem a brčkem jsem ve sklenici otáčela pití. "Jak to?" Kluk se na mě podíval a v tu chvíli mi došlo šokující zjištění: tohle byl Enzo, Justinův hokejový kapitán, hvězda školy, kluk snů každé holky. A on seděl vedle mě, v tomhle tichém baru, a mluvil se mnou. -
#Kapitola 2
Nina Enzo si musel všimnout výrazu mé tváře, když jsem ho konečně poznala, protože se usmál a natáhl ke mně ubrousek. "Máš rozmazaný make-up." Zrudla jsem, vzala mu ubrousek z ruky a otřela si jím make-up, zatímco Enzo na mě dál zíral. "Těžká noc?" zeptal se, jakmile jsem dokončila čištění make-upu. "Dalo by se to tak říct," odpověděla jsem. "Víš," řekl a jeho hluboké hnědé oči zkoumaly můj obličej, "bez make-upu vypadáš lépe." Jeho slova mě přiměla zčervenat ještě víc. Jaká byla pravděpodobnost, že by mě hokejový kapitán balil zrovna v den mých narozenin, hned poté, co mě můj přítel podvedl? "Chováš se takhle ke všem holkám?" Řekla jsem náhle, překvapená a v rozpacích ze své vlastní otázky. To musel být ten alkohol. Enzo se jen znovu usmál a dopil poslední skleničku. Natáhl se dopředu a odhrnul mi z tváře kousek vlasů. "Když tě tak zaujalo, jak se chovám k holkám, proč se na to nepřijdeš podívat sám? Bydlím na koleji B ve čtvrtém patře. Pokoj 409." Jeho hlas zněl tiše a dusně, a jak jsme se k sobě nakláněli, cítila jsem, že dýchám pomaleji a vzrušeněji. Pak jsem se zamračila a odtáhla se. Dnes večer jsem potřebovala útěchu, ale ne takovou. "V žádném případě," řekla jsem a zkřížila ruce. "Znám tvou pověst. Jsi hráč." "A co když jsem?" Enzo zamručel. "Je to tvoje rozhodnutí, ale můj pokoj je pro tebe otevřený celou noc. Můžeš rovnou vejít. Nemusíš klepat." S tím se Enzo posadil a hodil na bar nějaké peníze. "Zaplatím dámě pití," řekl barmanovi, pak si přehodil bundu přes rameno a odplul z baru. Popíjel jsem dál svůj drink a přemýšlel přitom o nečekané nabídce sexu. Enzo byl známý jako adonis, pohledný hráč. Od té doby, co se Enzo s Lisou - roztleskávačkou, která mi přebrala kluka - v minulém semestru rozešli, se na Enzově koleji neustále objevovaly nádherné dívky, které tam v noci chodily a druhý den ráno odcházely s rozmazanou rtěnkou a rozcuchanými vlasy. Žádná se nevrátila, Enzo se účastnil jen sexů na jednu noc. Nikdy jsem se o známosti na jednu noc nezajímal. Na střední škole jsem byla šprtka a nikdy jsem neměla šanci u žádného z kluků. Jednou, když jsem si myslela, že mám šanci, když mě fotbalový zadák pozval na ples, se z toho vyklubal žert. Celá škola se mi smála, když jsem přišla v modrých šatech a těšila se, že si zatančím se zadákem, jen aby mi podrazil nohy a já spadla na parket. "Proč bych tě měl chtít?" řekl, ukázal na mě a smál se. "Ošklivá Nina nikdy nebude mít kluka!" Potom jsem se zařekla, že se budu soustředit jen na studium. Z fáze ošklivého káčátka jsem nakonec vyrostla, jakmile jsem nastoupila na vysokou, a spousta kluků se mě snažila sbalit, ale já prostě neměla zájem. Pokud jsem se měla nechat vyrušit od studia nějakým klukem, musel by být dokonalý - někdo, s kým bych byla ochotná sdílet své tělo.Myslela jsem si, že Justin bude ten pravý. Vypadal tak sladce a mile, ale asi to tak nebylo. Po tomhle jsem měla pocit, že už se nikdy nezamiluju. "Promiňte, že to říkám, mladá dámo, ale bar brzy zavírá," řekl barman a vytrhl mě z hlubokého zamyšlení. Přikývla jsem a dopila poslední skleničku, pak jsem vstala a opustila bar. Při pomyšlení, že bych teď měla jít domů, se mi skoro udělalo špatně. Možná jsem dnes večer domů jít nemusela. O chvíli později jsem se objevil u Enza. Než jsem vstoupila, chvíli jsem váhala, protože jsem zvažovala, že si prostě zachovám důstojnost a půjdu domů. Ale dneska jsem byla celá oblečená v drahém spodním prádle, a kromě toho... po dvojí zradě Justina a Lisy, co by byl lepší způsob, jak se jim oběma pomstít? Zhluboka jsem se nadechla, otočila klikou a vstoupila do Enzovy koleje. Když jsem vstoupila, seděl na gauči, jako by na mě čekal. "Rozmyslela sis to, co?" řekl, vstal a přešel ke mně. Byl mnohem vyšší než já a navíc svalnatý. Takhle zblízka jsem cítila jeho kolínskou. Zvlhly mi z ní kalhotky, skoro jako z feromonu. "Takže," řekl, "co změnilo tvůj názor? Myslel jsem, že tě moje pověst vyděsila." "Já jen... potřebovala bych trochu útěchy," řekla jsem. Aniž by cokoli řekl, sklonil se a rukou mi podepřel bradu. Hluboce mě políbil a jeho jazyk prozkoumával má ústa způsobem, jakým to Justin nikdy nedělal. Po polibku mě objal kolem pasu a zvedl mě. Obtočila jsem kolem něj nohy, když mě nesl do ložnice. Celou cestu se naše rty plácaly o sebe. Kousla jsem ho do spodního rtu, což ho přimělo zasténat, a když jsme vešli do jeho spoře osvětlené ložnice, zabouchl za námi dveře a položil mě na postel. Třásla jsem se, ale v Enzově doteku bylo něco překvapivě jemného. Čekala jsem bezstarostného surovce, kterému jde jen o to, aby se udělal, ale když se nade mnou sklonil a sjel mi prsty do kalhotek, uvědomila jsem si, že mé předpoklady byly mylné. Enzo mě líbal a olizoval na krku, zatímco mi třel klitoris a nechal prsty zvlhnout mými šťávami, zatímco jsem mu sténala do úst. Na chvíli se odtáhl, aby mi sundal ruku z kalhotek a nechal mě ochutnat z jeho prstů, pak se vrátil k dotekům. Než však do mě vnikl prsty, chytila jsem ho za zápěstí a zastavila ho. "Měla bych ti říct, že jsem panna," zašeptala jsem. Enzo několik okamžiků mlčel. Bála jsem se, že nebude chtít pokračovat, když se to o mně dozvěděl, ale pak se jen usmál. "To mi došlo," odpověděl a sklonil se, aby mě kousl do ucha. "Budu k tobě něžný." Hlasitě jsem zasténala a prohnula se v zádech, když do mě nechal vklouznout své dlouhé, tlusté prsty. Posouval je sem a tam, postupoval rychleji a rychleji, až jsem byla mokrá a hlasitě sténala. Líbala jsem ho a kousala do krku, zatímco mě prstil, a sténala do jeho kůže. Když skončil s mým uspokojováním, sundal mi ruku z kalhotek a díval se mi hluboko do očí, zatímco mi rozepínal sukni. Stále jsem se třásla, částečně z nervozity a částečně z mravenčení v těle."Spodní prádlo, co?" zašeptal a znělo to trochu pobaveně, když uviděl moje krajkové kalhotky. Zčervenala jsem. "Když už sis dal tu práci, proč mi to nepředvedeš?" zeptal jsem se. Ještě pořád jsem se červenala, vstala jsem a začala se nervózně svlékat. Nejdřív jsem si sundala vršek, abych odhalila prsa, která se mi prakticky vysypala z horní části podprsenky, pak jsem si sundala sukni a odhalila pas a stehna. Viděla jsem, jak se Enzovi v šedých teplácích napíná erekce, jak se kouše do rtu. Když jsem viděla jeho obrovskou erekci, věděla jsem, že ho chci. Přiklusala jsem k posteli, zatlačila mu na hruď a strhla ho na matraci. Sáhla jsem dolů a pohladila mu penis přes kalhoty, než jsem do něj vsunula ruku a uchopila ho, cítila jsem jeho teplo a obvod ve své malé ruce. Vydal ze sebe sténání, když jsem ho rukou hladila nahoru a dolů po penisu. Vytáhla jsem ruku a sjela mu dolů z tepláků, abych si ho mohla prohlédnout. Enzo musel vidět překvapení v mé tváři, když jsem viděla, jak je velký, protože se zachechtal a podepřel se na loktech. "Bojíš se?" řekl. Zavrtěla jsem hlavou a olízla si rty. "Můžu ho ochutnat?" Zašeptala jsem, na což on přikývl a jeho tmavé oči se upřely do mých. Otevřela jsem ústa a vzala jeho penis dovnitř, pomalu jsem pohybovala rty a jazykem nahoru a dolů po hřídeli. Zpočátku to bylo nepříjemné - nikdy předtím jsem to nedělala -, ale zvuky, které Enzo vydával, mi napovídaly, že dělám dobrou práci. Leželi jsme spolu nazí pod prostěradlem a naše údy se proplétaly. Enzo si plivl na ruku a třel si ji podél hřídele, přitiskl mi hlavičku k sobě a vjel dovnitř. Nejdřív jsem sebou cukl, ale Enzo mě uklidnil, že je to v pořádku. "Budu jemný. Slibuju," zašeptal mi do ucha a jeho dech mě hřál na krku. ...... Když bylo po všem, chvíli jsme s Enzem leželi v posteli, než vstal a oblékl si spodní prádlo. Posadila jsem se, cítila jsem se rajsky a zároveň se za sebe styděla, a natáhla si kalhotky. Na Enzovi bylo teď, když jsme měli sex, něco jiného; řeč jeho těla mi připadala divočejší a dominantnější, a když se na mě podíval, měl rozšířené zorničky. Jeho oči vypadaly skoro jako jiné barvy. Pak se na mě usmál a jeho zuby byly ostré a lesklé. Srdce se mi rozbušilo, protože jsem měla pocit, že je vlk a já jeho kořist. Polkla jsem, vstala a oblékla si zbytek oblečení. "Tak zatím." Než Enzo stačil odpovědět, vyběhla jsem z ložnice a opustila kolej. Co to bylo za pohled, který mi věnoval? Proč vypadal tak... divoce?
#Kapitola 3
Nina Byly skoro čtyři hodiny ráno, když jsem se konečně vrátila na kolej. Jessica a Lori už spaly ve svých pokojích, soudě podle toho, jak byla všude tma a ticho. V apartmá byl po večírku nepořádek a nepochybně strávíme další den úklidem, ale já měla příliš velkou kocovinu a byla jsem příliš unavená, než abych se o to v tuhle chvíli starala. Zdálo se však, že Lori a Jessica mi musely vyměnit povlečení, za což jim budu muset ráno poděkovat. Nemohla bych spát na stejném povlečení, na kterém se Justin s Lisou vyspali. Když jsem ležel v posteli a snažil se usnout, nedaly mi spát výčitky. Copak jsem právě darovala své panenství téměř cizímu muži? Playboyovi? A to všechno jen proto, abych se pomstila Justinovi a Lise? Nikdy jsem nebyla tak impulzivní, zvlášť když šlo o lásku. Právě teď jsem se za ten přehmat cítila trapně a styděla jsem se. Enzo byl neuvěřitelně přitažlivý a sex byl báječný, ale právě teď jsem na to chtěla zapomenout. Když jsem se druhý den ráno probudila, třeštila mi hlava a bolel mě žaludek ze všeho toho alkoholu z předchozího večera. Zasténala jsem a vyhoupla se z postele, ignorujíc svůj vzhled, když jsem se v nadměrném tričku a šortkách dopotácela do kuchyně. Potřebovala jsem si dát kafe. "Víš, mohl jsi nám aspoň říct, kam jsi včera večer šel," řekla Lori ze svého obvyklého místa u kuchyňského ostrůvku. Měla před sebou hrnek kávy a četla si Portrét umělce v mládí. "Omlouvám se," odpověděla jsem a tvář mi zrudla, když jsem si vzpomněla, co se stalo po večírku. "Jen jsem potřebovala vypadnout." "Proč jsi nám neřekla, že to mezi tebou a Justinem chodí?" zeptala jsem se. Jessica najednou vyšla z pokoje s ručníkem kolem vlasů, zatímco na sobě měla huňatý růžový župan a králičí pantofle. Složila ruce v bok, zadívala se na mě a vystrčila spodní ret v drdolu. Svěsila jsem hlavu, když jsem si nalévala kávu. Snažila jsem se to skrýt, když se mi začaly drát slzy do očí, ale nebylo to nic platné. Jessica se ke mně vrhla a objala mě kolem ramen, zatímco Lori mě pozorovala s lítostivým výrazem ve tváři. "Je mi to líto," řekla jsem mezi vzlyky. "Řekl mi, že chce jen počkat, až přijde ten správný čas, aby náš vztah zveřejnil. Myslela jsem, že se chová jako gentleman." "Muži jsou šmejdi," odpověděla Lori. "Většina z nich. Netrap se tím. Máš na víc než na Justina Thurlowa." Jessica přikývla, pohladila mě po zádech a souhlasila s Lori. "Jo," řekla. "Kašli na kluky. Jsi chytrá a sexy a budeš doktorka! Kdo potřebuje kluky? Pojď, dáme si snídani." Jessica a Lori měly pravdu. Kluci byli jen ztráta času a já jsem měla důležitější věci na přemýšlení. Převlékla jsem se do svých obvyklých džínů a mikiny s kapucí, učesala a zapletla si vlasy a vydala se se spolubydlícími do jídelny. "Panebože!" Jessica vykřikla, když jsme se blížily k jídelně. Vypískla a ukázala na nikoho jiného než na Enza vycházejícího ze dveří. Jessičino nadšení vzbudilo pozornost ostatních dívek v okolí, které také pištěly a mávaly, když se Enzo blížil. Chytila jsem se za vlasy a chránila si jimi obličej. Chtěla jsem se stáhnout do sebe. Proč jsem musela na Enza narazit zrovna teď, ráno po našem románku na jednu noc?Aby toho nebylo málo, přistoupil k nám a postavil se před nás. Dokonce i Lori se zdála být jeho přítomností trochu vzrušená. Vzpomínal si vůbec na naši společnou noc, nebo ho zmátlo, jak divně se chovám? "Ahoj, Enzo!" Jessica si kolem prstu obtočila kousek svých blonďatých vlasů. "Těšíš se na dnešní maturitní zápas?" Upírala jsem pohled na zem a nechala si ofinu spadnout do obličeje, ale cítila jsem na sobě Enzův přísný pohled. "Jo," odpověděl. "I když to není tak vzrušující, když vždycky víme, že ten druhý tým rozdrtíme. Doufám, že budou dobře bojovat." Jessica se zachichotala jako rozjívená školačka. Riskla jsem to a podívala se nahoru v naději, že uvidím Enza, jak odchází, ale místo toho jsem se setkala s jeho silným pohledem upřeným na mě. Vypadal teď mnohem méně zvířecky; možná byl jeho včerejší vzhled jen klam světla nebo důsledek alkoholu. Enzo měl ruce složené na svalnaté hrudi a díval se na mě. Tvářil se téměř nesouhlasně. Byl naštvaný, že jsem od něj včera večer odešla? Vzhledem k jeho pověsti se to zdálo sotva pravděpodobné, ale přesto mě trochu zabolelo u srdce. "Jsi připravený na trénink, Enzo?" ozval se další kluk a přišel k nám. Hladově si Jessiku prohlížel nahoru a dolů, pak se podíval na mě a pak se podíval na Enza. Enzo přikývl a strčil si ruce do kapes, hnědé oči stále upřené na mě. "Jo. Pojďme." Později odpoledne, když jsme uklidili kolej, jsem se ve svém pokoji učila na nadcházející zkoušku z biologie, když do mého pokoje vešla Jessica. Měla na sobě plisovanou růžovou minisukni, huňatý bílý svetr a bílé tenisky s návleky na nohy. Byla nalíčená a vlasy měla dokonale natočené. "Panebože, ty ještě nejsi připravená?" vyhrkla, vtrhla ke mně a bez okolků mi zaklapla učebnici. "Hej!" řekla jsem a hodila pero na stůl. "Učila jsem se." "Učení počká," odpověděla Jessica. "Pojď, jdeme na hokej! Slyšela jsem nějaké zvěsti, že Enzo plánuje použít nějaké nové pohyby." Srdce mi vyskočilo až do krku. "Já nejdu," řekla jsem a otevřela knížku na stránce, na které jsem byla. Jessice se moje odpověď očividně nelíbila, protože vztekle dupla nohou o zem. "Ale no tak!" zakňourala. "Přece mě nebudeš nutit, abych šla sama, že ne?" Neměla jsem to srdce říct kamarádce pravdu o tom, kde jsem včera večer byla. Kdyby se dozvěděla, že jsem spala s Enzem, zlomilo by jí to srdce. Jessice se po Enzovi stýskalo už od našeho prvního semestru. Nikdy jí nevěnoval příliš pozornosti, ale přesto chodila na všechny jeho zápasy, fandila mu, a dokonce sledovala všechny živé přenosy z jeho turnajů na internetu. Vždycky mluvila o tom, jak je geniální, jak jsou jeho fyzické schopnosti božské a jak snadno vyhrává každý zápas, kterého se zúčastní. "No tak," zakňourala Jessica znovu. "Prosím? Pro mě?" Zamrkala řasami a vystrčila spodní ret. Povzdechl jsem si, znovu zavřel knihu a protřel si unavené oči. "Dobře," odpověděla jsem, i když jsem se ve skutečnosti chtěla schovat ve svém pokoji a hvězdného hokejistu už nikdy nevidět. "Já půjdu. Ale dlužíš mi to."Jessica se ušklíbla a vyběhla z pokoje, zatímco já se připravovala. Chtěl jsem splynout s davem, a tak jsem si vzal jen mikinu s kapucí s logem univerzity a džíny. Jessica vypadala trochu zklamaně z mého výběru oblečení, ale nic neřekla, když jsme se vydaly k hokejové aréně. Celou cestu tam Jessica žvatlala o Enzovi. "Jeho tělo je prostě dokonalé," řekla. "Ze všech těch svalů mám chuť ho kousnout!" Nerada jsem si to přiznávala, ale když jsem Jessicu slyšela mluvit o Enzovi, vybavily se mi vzpomínky na včerejší noc; jeho svalnaté tělo, způsob, jakým se mě dotýkal a líbal, jak se ve mně cítil... Až mě z toho mrazilo. Snažila jsem se ty myšlenky vytěsnit z hlavy, jak nejlépe jsem uměla, když jsme stáli ve frontě na vstup do arény, ale prostě to nešlo. Pocit Enzových silných očí, když jsme spolu leželi v posteli a naše údy se proplétaly, se mi vryl do paměti. Jen jsem doufala, že se mi podaří odejít ze hry, aniž by mě Enzo nebo Justin viděli.
#Kapitola 4
Nina Vstoupili jsme do arény, která už byla plná natěšených studentů. Polovina arény byla vyhrazena pro naši univerzitu, zatímco druhá polovina pro druhou univerzitu. Barvy naší školy byly vínová a zlatá - druhá univerzita měla modrou a černou. "Najdeme si dobré místo," řekla Jessica. Následovala jsem ji po schodech nahoru a pak jsme se proplétaly mezi řadami sedadel k několika volným místům. Jakmile jsme se usadily, slyšela jsem rozhovor ostatních dívek kolem sebe; jejich řeči se většinou točily kolem Enza. "Myslíš, že nás donutí zase vyhrát?" zeptala jsem se. "Samozřejmě! Enzo hraje vždycky perfektně." "Mám takové štěstí, že chodím na stejnou univerzitu jako on!" Trochu jsem se při té konverzaci zamračila a projížděla si telefon, zatímco jsem čekala na začátek zápasu. Vedle mě Jessica vytáhla dalekohled a začala obhlížet kluziště. Vidím, jak roztleskávačky před zápasem předvádějí energický úvodní tanec na bruslích, v čele s Lisou. Ve svém útlém dresu vypadala oslnivě, s dokonale opálenýma nohama a platinově blond vlasy staženými do vysokého ohonu s mašlí. Mávala kolem sebe pomponem, aby povzbudila publikum. Při pohledu na dívku, která mi ukradla přítele, se mi udělalo špatně. Nikdy jsem nebyla moc velký sportovní fanoušek, ale to, jak se dav rozvášnil, vzrušovalo i mě. Když hokejisté vyjížděli na kluziště, někteří z nich bruslili k jistým roztleskávačkám, které byly jejich přítelkyněmi, a veřejně je líbali. Viděl jsem, jak si Justin a Lisa vyměnili pohledy. Justin mě na zápasy nikdy nebral, i když jsme spolu chodili už několik měsíců. Když jsem na jeho zápasy šla, nikdy mi nevěnoval pozornost, dokud jsem se neozvala. Tehdy jsem si myslela, že se jen stydí, ale teď jsem věděla, že jen nechtěl, aby nás Lisa viděla spolu. "Nevšímej si Justina," řekla Jessica a podala mi dalekohled, abych lépe viděla. "Nestojí ti za tvůj čas." Vzal jsem si dalekohled a prohlédl si ho. Z nějakého důvodu jsem hledal Enza. Nevěděla jsem, proč ho tak moc chci vidět, ale chtěla jsem. A on mě viděl. Navzdory tisícům studentů v této obrovské aréně se Enzo nějak díval přímo na mě. Jako by měl šestý smysl, jako by přesně věděl, kde jsem, aniž by musel přemýšlet. Dokonce i odsud jsem v jeho očích viděla náznak divokosti z předchozího večera; jako bych byla jeho kořist. Rychle jsem vrátila dalekohled Jessice, protože jsem zrudla v obličeji. Enzo se otočil a vyjel doprostřed kluziště, bruslil dokola a pumpoval hokejkou do vzduchu, zatímco dav jásal. Všude kolem mě holky ječely a omdlévaly, zatímco kluci hulákali a hulákali. Hra začala. Rychle jsem ztratil puk z dohledu, ale mohl jsem sledovat hru tím, že jsem sledoval Enza, který bruslil rychle jako blesk a hbitě se pohyboval po kluzišti, jako by se s bruslemi na nohou narodil. Předváděl rychlé pohyby s hokejkou, aby oklamal soupeře, odpálil puk mezi jejich nohama jednomu ze svých spoluhráčů a pak odjel pryč. Pohyboval se tak rychle, že byl téměř jako blesk. Z nějakého důvodu mi to připadalo téměř nadpřirozené... ale nikdo jiný si toho nevšiml, takže jsem si myslel, že je to jen v mé hlavě.Soupeři byli brzy frustrovaní a agresivní. Zejména jeden hráč - myslím, že to byl kapitán druhého týmu - začal Enza bedlivě sledovat a snažil se mu podrazit nohy. "No tak, Enzo!" Jessica křičela. "Doufám, že se mu nic nestane," ozvala se vedle mě další dívka, která si sedla na sedadlo, aby viděla přes někoho před námi. Enzo dal gól a najednou kapitán druhého týmu hodil hokejku a helmu na led a pustil se do Enza. Diváci zalapali po dechu, když se na ledě přetahovali. Druhý hráč zasazoval Enzovi rány, zatímco Enzo jen blokoval a uhýbal, očividně nechtěl soupeři ublížit. Teprve teď jsem si konečně uvědomil, jak velký tlak je na Enza jako na hvězdného hokejistu vyvíjen. Zatajil jsem dech, když jsem sledoval zápas, a v hlavě se mi míhaly obrazy nás dvou v posteli. Z nějakého důvodu mi na Enzovi záleželo natolik, že jsem nechtěl, aby se mu něco stalo. Ani na vteřinu jsem se nechtěl podívat na Justina. Rozhodčí zapískal a přerušil zápas. Dav jásal, když Enzo vstal a nasadil si helmu, která mu zakrývala kudrnaté hnědé vlasy. Druhý hráč byl za své chování posazen na lavičku a hra pokračovala trestem pro druhý tým. O přestávce se na kluziště vrátily roztleskávačky a zahájily svou poločasovou show. "Máš hlad?" Zeptal jsem se Jessiky. Podívala se na mě a pokrčila rameny, příliš zabraná do rozhovoru s jinou dívkou o tom, jak sexy vypadá Enzo, když se během zápasu vyhýbá nesportovnímu soupeři. Za tu dobu, co jsem ji znala, si Jessica vždycky snadno navazovala přátelství. Nevadilo mi to, protože jsem byla spíš introvert a oceňovala jsem, že na podobných akcích obvykle přebírala veškerou společenskou kontrolu ona. Vstala jsem a vymanila se z naší řady, pak jsem se vydala po tribuně ke stánkům s jídlem. Kručelo mi v břiše a vůně měkkých preclíků ve mně vyvolávala ještě větší hlad. "Jeden měkký preclík, prosím," řekla jsem prodavači. "A taky vodu." Podala jsem prodavači peníze a čekala na preclík. Vtom jsem ucítila, že mě někdo pozoruje, a otočila jsem se, abych viděla nikoho jiného než Enza. Stál se svými spoluhráči u kraje kluziště, jak odpočívají a pijí vodu, ale díval se přímo na mě. Jeho hnědé oči téměř zářily. Srdce se mi rozbušilo, když jsem zjistila, že se od jeho silného pohledu nedokážu odtrhnout. Něco na něm mě nutilo jít k němu, jako bych byla v transu... "Slečno? Haló?" Prodavač mě vytrhl z transu. Držel mi v ruce preclík a vodu. "Aha... Promiňte," řekla jsem. "Děkuji." Vzala jsem si preclík. Když jsem se otočila, Enzo už se na mě nedíval a místo toho byl zabraný do rozhovoru se spoluhráčem, jako by mi právě nezíral do duše. Uvažovala jsem, že se vrátím k Jessice, ale po setkání s Enzem, který mě právě teď našel v obrovském davu a zíral na mě, jsem chtěla jen odejít. Rozhodla jsem se, že si později vymyslím nějakou výmluvu a prostě půjdu domů; Jessica už si našla nějaké přátele a nejspíš by si mé nepřítomnosti ani nevšimla. O výsledcích hry mě mohla informovat později.Odešel jsem z arény a cestou vyhodil nedojedený preclík do koše, protože mi najednou bylo příliš špatně od žaludku. Chladný podzimní vzduch mi trochu ulevil, když jsem se vracela na koleje, i když jsem se pořád cítila přidušeně, jako by mě někdo sledoval... nebo lovil. Jak si mě Enzo mohl v tom davu takhle všimnout? A proč se vždycky tvářil tak zvířecky a hladově, když se na mě podíval? Nikdy jsem neslyšela, že by si některá z jeho mnoha jiných záletnic na něco takového stěžovala, takže to možná bylo jen v mé hlavě. Muselo to tak být. Proč by jinak Enzo vypadal jako takový dravec?
#Kapitola 5
Nina Přesně jak jsem si myslela, Jessica přišla domů o hodinu později se zamračeným výrazem ve tváři. "Kam jsi šel?" zeptala se. Vzhlédla jsem od knihy, jak jsem seděla na gauči. Naštěstí jsem si předem připravila výmluvu. "Začal mě bolet žaludek," odpověděla jsem. "Nejspíš ze všeho toho alkoholu včera večer. Nemohla jsem se prodrat davem, abych se dostala zpátky k tobě, tak jsem se rozhodla jít domů." Jessica si povzdechla a přešla ke dveřím. "Doufám, že už je ti aspoň líp, protože později je u ohniště večírek, protože jsme vyhráli zápas. A ať tě ani nenapadne říkat ne! Musíš si obléct sexy obleček a ukázat Justinovi, o co přichází." "Ahoj. S tím Jessica zmizela ve svém pokoji - nejspíš aby se připravila na večírek. Poslala jsem Lori rychlou zprávu. "Kde jsi? Jdeš na tu párty později?" O pár minut později mi Lori odpověděla: "Jo, slíbila jsem to Jess." S povzdechem jsem odložila telefon a zavřela knížku. Bylo už sedm hodin, takže večírek pravděpodobně začne za hodinu nebo dvě. Rozhodla jsem se osprchovat a převléknout. Z nějakého důvodu jsem se při přípravě přistihla, že mi vlastně záleží na tom, abych vypadala dobře... Ale ne proto, aby Justin žárlil. Chtěla jsem vypadat dobře kvůli Enzovi. Jessica, Lori a já jsme se vydaly na večírek kolem deváté hodiny. Byla venku, asi kilometr v lese za školou. Bylo to staré tábořiště ze sedmdesátých let s několika malými chatkami, které zdejší studenti vyčistili a přebudovali pro další generace, aby je mohli používat k... No, však víte. Uprostřed kruhu chatek bylo velké ohniště, kde už hořel obrovský táborák a hrála hlasitá hudba. Když jsme se blížili, viděl jsem rozjívené kluky, jak hulákají, házejí do ohně plechovky od piva a flirtují s dívkami. Vedle ohně kluci a holky tančili a brousili se do hudby. "Jako banda opic," zabručela Lori. Ruce měla nacpané v kapsách a kapuci vytaženou nahoru. Téměř hned, jak jsme přišli, vytáhla jointa a odkráčela si sama sednout a zakouřit. Jessica a já jsme si na to už zvykly a samotářská povaha naší podivné kamarádky nám nevadila. "Mimochodem, sluší ti to," řekla Jessica a šťouchla do mě loktem. Vybrala jsem si krátké černé šaty s punčochami a kozačkami a navrch jsem měla koženou bundu. Vlasy jsem měla stále spletené do copu, ale nanesla jsem si trochu oční linky a rtěnky. Doufala jsem, že dneska nebudu brečet. "Díky," odpověděla jsem. "Tobě taky." Přešel jsem k nedalekému chladicímu boxu a vzal si pivo, zatímco Jessica se zastavila, aby si zaflirtovala s opilým klukem. Napil jsem se a rozhlédl se kolem, když jsem se snažil rozhodnout, jestli se chci přidat k tancujícímu davu, nebo si sednout sám. Jak jsem tam tak stál a snažil se rozhodnout, co mám dělat, zaslechl jsem něco, co znělo jako rozzlobené hlasy přicházející z jedné z chatek. Nebyla jsem nic jiného než trochu zvědavá, a tak jsem nonšalantně přešla ke kabině a předstírala, že se dívám do telefonu, zatímco odposlouchávám. "Poslyš, myslím, že jsem se vyjádřil zatraceně jasně, že se jenom bavím!"Okamžitě jsem ten hlas poznala: byla to Lisa. A s ní nebyl nikdo jiný než... "Rozešel jsem se kvůli tobě s přítelkyní! Říkal jsi, že se dáme dohromady!" Justin. Slyšel jsem, jak se Lisa posmívá. "To jsem nikdy neřekla," odpověděla. "Kromě toho jsi věděla, do čeho jdeš. Proč bych s tebou měla mít exkluzivní vztah, když si můžu vybrat kteréhokoli kluka, kterého chci? Jsi ubohá." "Vážně? Jakéhokoliv, co?" Justin řekl. "A co třeba Enzo? Všichni vědí, že jsi pořád naštvaná, že se s tebou rozešel. Tak proč tam nejdeš a nepožádáš ho o tanec, když máš očividně vybráno?" Uslyšela jsem zvuk dupání po prknech a pak se otevřely dveře. Lisa se na mě s úsměvem podívala z vrcholu schodů. "Když už chceš odposlouchávat, tak to aspoň nedělej tak okatě," řekla, pak si přehodila vlasy přes rameno a seběhla ze schodů. Sledovala jsem ji pohledem až k ohništi, kde stál Enzo a popíjel, zatímco se po něm opičila skupinka holek - včetně Jessiky. "Ahoj, Enzo," řekla Lisa zpěvavým hlasem a culík se jí pohupoval, jak se k němu plahočila. Většina ostatních dívek na téhle univerzitě by se neodvážila k Enzovi tak nonšalantně přistoupit, když kolem něj bylo tolik holek, ale vzhledem k tomu, že Enzo a Lisa spolu kdysi chodili, nebylo to od ní úplně nečekané. "Ahoj," odpověděl Enzo. K mému překvapení na mě krátce pohlédl přes Lisino rameno. Měla jsem pocit, že se mi zase dívá do duše, ale rychle to skončilo, když se podíval zpátky na Lisu. Lisa si založila ruce na prsou - bezpochyby si přitiskla prsa k sobě - a pohupovala se sem a tam z pat na špičky. "Chceš si zatančit?" řekla. "Dneska večer jsem ještě neměla tanečního partnera." Enzo se zamračil, napil se piva a prohlížel si Lisu nahoru a dolů. Kolem nich začali scénu sledovat lidé. "Rozešli jsme se už dávno, Liso," řekl Enzo. Lisa spustila ruce v bok a zatnula je v pěst. "Ale no tak!" řekla. "Neříkej mi, že ti to nechybí." Gestem ukázala na své tělo, které bylo stále oblečené v přiléhavé uniformě roztleskávačky. Enzo jen pokrčil rameny a vrátil se ke konverzaci s ostatními dívkami, jako by tam Lisa ani nebyla. Lisa se s funěním vyřítila pryč. Když však odešla, jeho pohled znovu zamířil ke mně a upřel se na mě. Zdálo se, že mu oči znovu září, a já jsem najednou pocítila strach. Bezděčně jsem upustil pivo a rychle jsem odešel pryč, abych si našel místo za jednou z neobsazených chatek. Potřeboval jsem jen pár minut o samotě a pak se mohl vrátit... Doufejme, že se Enzo do té doby zaměří na jinou dívku. "Ahoj, Nino." Prakticky jsem vyskočila z kůže, když jsem za sebou uslyšela Enzův hlas. Otočila jsem se k němu čelem; svým obrovským tělem blokoval světlo ohně a ve tmě vypadal poněkud hrozivě. Napadlo mě ale něco jiného... Když jsme se potkali v baru, nikdy jsme si nevyměnili jména. Jak to, že zná moje jméno?Beze slova jsem se ho pokusil obejít a vrátit se k ohni, protože celá ta interakce ve mně vyvolávala nepříjemné pocity. Enzo mi však zastoupil cestu a založil si ruce. "Proč se mi vyhýbáš?" řekl a znělo to trochu dotčeně. Zastavila jsem se, kousla se do rtu a zahleděla se kolem něj na Jessiku, která tančila u ohně s novým klukem. "Já se ti nevyhýbám," řekla jsem. Enzo si povzdechl a rozpažil ruce. "Určitě to tak vypadá," odpověděl. "Včera večer jsi odešla tak náhle." "Co chceš, abych ti řekl?" Zašeptala jsem tak, aby mě nikdo neslyšel, kdyby odposlouchával. "Měl jsi se mnou známost na jednu noc. Nikdy se s holkama nevídáš víc než jednou. Měl bys mi poděkovat, protože ti to jen usnadňuju." "To si o mně opravdu myslíš?" Enzo se zeptal. Vůbec se nesnažil skrýt svůj hlas. Z nějakého důvodu jsem se teď cítila jistější, když jsem se mu postavila. "Všichni vědí, že jsi playboy, který se s holkami vyspí jen jednou, než přejde k další," řekla jsem a obešla ho. Tentokrát mě nezablokoval, ale otočil se a zamračil. "No, ty jsi jiný," odpověděl. Byl to snad nějaký žert? Hokejový kapitán, hvězda školy a playboy, si myslel, že jsem natolik "jiná", aby se se mnou bavil i poté, co jsme se spolu vyspali? Přemýšlela jsem, jestli ho k tomu navedla Lisa nebo Justin, aby mi vmetli do tváře, že si nikdy nenajdu lásku. Enzo ke mně přistoupil blíž, odhrnul mi kousek vlasů z očí a nakonec ztišil hlas do šepotu. "Chci to s tebou zažít podruhé."
Zde je možné umístit pouze omezený počet kapitol, klikněte níže a pokračujte ve čtení "Můj hokejový soused Alpha"
(Po otevření aplikace se automaticky přesune na knihu).
❤️Klikněte pro čtení více vzrušujícího obsahu❤️