1
Noční lampa byla ztlumená na nejnižší stupeň a vrhala po pokoji mlhavou, neurčitou záři. Isolde Fairweatherová, mírně podnapilá, mhouřila oči, ale nedokázala rozeznat tvář Lysandera Brighta, což ji přimělo k odvaze. Jednou rukou začala bloudit, konečky prstů klouzala od jeho krku ke konturám pevné hrudi a dráždivě hladila svaly ukryté pod košilí. Druhou rukou se chystala rozepnout mu košili; byla odhodlaná odhalit pravou povahu tohoto obvykle vyrovnaného gentlemana, jakmile se zbaví vrstev. Právě když zvažovala svůj další krok, náhle ji silná ruka chytila za zápěstí a zastavila ji. Uctivě přestala a čekala, až promluví. "Jsi si jistá, že to chceš udělat? Lysandrův hlas, už tak magnetický, klesl ještě níž a Isoldou projelo lehké zachvění. "Samozřejmě," přikývla a ujistila se. Zdálo se, že jí nezbývá jiná možnost. Lysander ze sebe vydal tiché zabručení a přitáhl si ji blíž, jejich těla se téměř dotýkala a jejich dechy se prolínaly. Ještě před chvílí si byla Isolda jistá, ale teď ochabla; cítila, jak se jí Lysandrovo vzrušení tlačí na břicho a rozpaluje její smysly. Instinktivně uhnula pohledem, roztáhla rty, aby něco řekla, ale než se stačila vzpamatovat, Lysander ji zaskočil vášnivým polibkem. Líbal ji s dravostí, která byla syrová a nezkrotná, jako by se skrýval a čekal na ideální okamžik, kdy se vrhnout na svou kořist. Polibek byl elektrizující - Isolda, jejíž smysly byly zahlceny, sotva zaregistrovala, když jeho jazyk tančil s jejím, a brzy se přistihla, že chaoticky lapá po dechu. "Fairweather, teď už není cesty zpět," zašeptal, jeho dech se jí dotkl ucha a vyvolal v ní vlny touhy. Lysander se ujistil, že má všechno pod kontrolou, a uvolnil Isoldu na posteli, zatímco vdechoval její vůni a zastavoval se jen proto, aby ji políbil na jemnou šíji. Jeho ruce vklouzly pod její halenku a chlad konečků prstů na její kůži vyvolal na jejích rtech mimovolný zvuk, tichý vzdech, který byl ozvěnou její touhy. Měla pocit, jako by v ní polibek probudil hlubokou touhu. Lysander se usmál a jeho rty se zkroutily do hravého úsměvu. "Jsi dost nedočkavá, viď, miláčku... Škádlivě jí foukl na krk a vyvolal v ní chvění. 'Jen počkej, až tě budu hýčkat...' pokračoval, jeho hlas zněl téměř šeptem. Než stačila jeho slova plně vstřebat, Lysandrovy ruce si pohrály s její podprsenkou, vyhrnuly ji nahoru a jí se při tom náhlém odhalení zatajil dech. Jeho pohled hladově bloudil, jak pomalu zkoumal její měkké křivky, prsty na ni naléhal způsobem, který zesiloval všechny její smysly, rozkoš narůstala, jak se jeho doteky stávaly méně opatrnými a více naléhavými. "Lysandře Brighte... buď něžný... Její slova se zadrhla, přemožená pocitem, když čelila realitě svých tužeb. Místo těch bloudících rukou cítila, jak se jí zmocňují Lysandrova teplá, vlhká ústa, jeho jazyk víří kolem její citlivé kůže a rozněcuje chór blažené elektřiny, která jí prochází myslí. S každým polibkem, s každým jeho pohybem jazyka se její smysly ještě více rozproudily a vtáhly ji do opojného oparu rozkoše, který jí zastřel myšlenky.
2
Lysander Bright jí sklouzl po šatech a prsty provokativně sledoval jemnou látku u jejího vchodu, která už byla skrz naskrz promočená. Vlhký pocit na jeho prstech přiměl Isoldu Fairweatherovou, aby se nekontrolovatelně kroutila a její vnitřní svaly se při každém pohybu reflexivně napínaly. "Prosím... rychleji..." Isolda prosila, nemohla to dráždění vydržet. Tělo ji bolelo nenaplněnou potřebou. Lysander vycítil její připravenost a zlomyslně navedl Isoldinu ruku na ztvrdlou bouli ve svých kalhotách. Když ucítila jeho impozantní velikost a spalující žár, Isolda se hluboce začervenala. Její reakce byla pro Lysandra roztomilá, a tak ji pobídl, aby mu rozepnula kalhoty a vystavila jeho pulzující mužství její chvějící se ruce. Isolda lehce uchopila ztuhlý úd a zaváhala, což v Lysandrovi vyvolalo zdrženlivé zasténání. Pevně ji uchopil za ruku a zároveň jí odhrnul spodní prádlo, čímž ji na dráždivý okamžik plně odhalil svému vzrušenému pohledu, než se postavil k jejímu vchodu. Třel špičkou po jejích hladkých záhybech, pozoroval její prosebné oči a pak se vrhl vpřed a jeho štíhlý pas do ní vjel se sebejistou přesností. "Ach..." Isolda zalapala po dechu, obočí se jí svraštilo, jak se její tělo přizpůsobilo vniknutí, a rukama pevně sevřela prostěradlo. Těsnost kolem něj zkoušela Lysandrovo odhodlání, jeho touha bojovala s pocitem. Aby ji uklidnil, vyžádal si její rty ve vášnivém polibku a očima sledoval každou její reakci, když se začal tlačit hlouběji. "Bolí to..." Isolda tiše zakňourala a v očích se jí zaleskly slzy. Lysander se zarazil a uvědomil si význam překážky, na kterou narazil. Zmítala se v něm směsice překvapení a potěšení; vědomí, že je to její poprvé, jen podpořilo jeho touhu udělat to nezapomenutelné, navzdory nezvratnému kurzu, na který se vydali. "Pst, brzy se to zlepší, " zašeptal Lysander konejšivě a přesvědčivě navzdory intenzitě okamžiku. Isolda se kousla do rtu a objala ho kolem krku v gestu důvěry. Když se mírně uvolnila, využil Lysander příležitosti a jediným rozhodným pohybem vyrazil vpřed, její vnitřní svaly ho pevně sevřely a zintenzivnily rozkoš na téměř nesnesitelnou míru. Isoldiny ušlechtilé rysy se svraštily bolestí, nohy jí ztuhly, tělo se chvělo, když z jejího vchodu vytékala temně rudá krev a poznamenala jejich spojení živou skvrnou. Lysander, vědom si její nezkušenosti, udržoval kontrolovaný rytmus a zmírňoval své pohyby, aby zmírnil její nepohodlí. Její tělo, ačkoli ji stále bolelo, instinktivně reagovalo na jeho pomalé přírazy. "Lysandře... lhal jsi..." Isoldin hlas se lámal dojetím a po tvářích jí klouzaly slzy. "A kdo z nás o to prosil?" Lysander se posmíval a svá slova přerušil záměrným úderem, který na okamžik zlomil Isoldino křehké vědomí. Lysandrovy silné ruce ji hladily v pase a jeho přísné přírazy zajížděly pokaždé hlouběji. Postupně se Isoldě rozostřily pocity mezi bolestí a rozkoší, na chvíli zapomněla na svůj zmatek, když ji přemohla intenzita. Lysander vycítil její rostoucí vzrušení, zrychlil tempo a sám začal napjatě dýchat. Pevné sevření jejích svalů kolem něj bylo téměř k nevydržení. "Ach... nemůžu... ach..." Isoldin hlas se zvyšoval, její tělo reagovalo na stoupající crescendo neznámé rozkoše. Opakující se pleskání jejich spojení naplnilo místnost a zrychlovalo se, dokud Isoldin ostrý výkřik neoznámil její uvolnění. Její tělo se prohnulo v oblouku, mysl plavala v extázi, když ji zaplavila vlna úlevy, a vyvrcholila právě ve chvíli, kdy Lysander vydal tiché zavrčení, čelo se mu svraštilo, zatímco se v ní hluboko vyprázdnil. Lysander držel Isoldu u sebe a zůstal s ní spojený, dokud nebyl vyčerpaný, teprve pak se pomalu stáhl a vychutnával si intenzivní rozkoš toho okamžiku. Oba ztěžka dýchali, Isoldino tělo se dál chvělo a její vchod se stále stahoval, zatímco z něj vytékala teplá tekutina. Jejich společný prožitek jim vyrazil dech, v žáru vášně se mezi nimi vytvořilo hmatatelné pouto důvěrnosti. Pro Lysandra a Isoldu to bylo víc než jen fyzický akt, bylo to hlubší spojení, prolnutí duší, které ani jeden z nich dosud nezažil. Lysander jemně hladil Isoldu po vlasech a držel ji u sebe, když spolu leželi, ztraceni v hlubokém okamžiku, který právě sdíleli, na začátku nové kapitoly jejich propletených životů.
3
Po blaženém vyvrcholení byla Isolde Fairweatherová zahalena do dráždivého půvabu. Její třešňové rty se rozestoupily a zavřely, když Lilianin nektar nekonečně přetékal, což Lysandru Brightovi opět zrychlilo tep. Jeho statné mužství opět zvedlo hlavu. Právě když se Isolde Fairweatherová chystala zavřít oči a odpočinout si, vrhl na ni velký stín. Před jejím zrakem se postupně zvětšovala pohledná tvář Lysandera Brighta. Isolde Fairweatherová pohlédla dolů na mužovo pozadí a zarazila se. Zdálo se jí to, nebo se jí zahustilo a prodloužilo? Byl ten muž tak nenasytný? Zdálo se, že se dostala do pěkné šlamastyky. Ačkoli ji tělo bolelo a nechtělo se jí hýbat, nedokázala najít slova, aby ho odmítla. Když viděla, jak Liliana upřeně hledí na určitou jeho část a přemýšlí, kdo ví o čem, Lysander Bright zkřivil rty do ďábelského úsměvu. Naklonil se k ní a svůdně jí zašeptal na ušní lalůček: "Líbí se ti, co vidíš?" Isolde Fairweatherové, přistižené při činu, vzplály tváře. Nafoukla se a spěšně zapřela: "Ne, ne... nevypadá to dobře." Ve skutečnosti připomínala spíš velkého hrozivého hada z Fenwickova trní než cokoli přitažlivého. Lysander Bright se nerušeně lehce zachechtal do jejího ucha: "Nezáleží na tom, jestli to vypadá dobře, nebo ne, hlavně že se s tím můžeš cítit dobře, ne?" Isolde Fairweatherová se kousla do rtu a odvrátila hlavu. Tenhle muž, obvykle tak pečlivý a odměřený, teď s lehkostí chrlil taková oplzlá slova - byl skutečně mazaný lišák skrývající svou pravou povahu. Když viděl, jak Isolda trucuje, dlouhé prsty Lysandera Brighta se promyšleně přesunuly k jejímu tajnému místu. "Ten výraz... nebylo mé předchozí vystoupení dostatečně uspokojivé?" "Ach, ach... co to děláš..." zakoktala se rozrušeně. Muž přitiskl ukazováček a prostředníček pravé ruky k sobě a zkušeně masíroval citlivé tělíčko kolem jejího klitorisu. Jeho doteky byly lehké, a přesto zkušené, a Isolda Fairweatherová z nich opět zvlhla mezi stehny. Ačkoli se pro sebeuspokojení zabývala erotickou literaturou a filmy, její vlastní doteky bledly ve srovnání s vášní, kterou zažehly mužovy obratné prsty. Když si všiml zvýšené citlivosti jejího klitorisu, Lysandera Brighta to ještě více zaujalo a dráždil ji občasnými lehkými štětci. Isolda se zavrtěla ve snaze zesílit jeho kontakt, ale on prsty stáhl a odepřel jí úlevu. Isoldu zaplavila zdrcující prázdnota a otevřela své krásné oči, které se zalily slzami zklamání, a vypadala jako ztracená, zarmoucená srnka. Jonathanovo nespoutané vzrušení při tom pohledu rostlo. Zadržel své hravé nutkání, Lysander Bright popadl své asertivní mužství a nasměroval ho k jejímu dolnímu vchodu. Než se ponořil dovnitř, dráždil svým ztopořeným údem její naběhlý klitoris. "Ach... ty jsi příšerný, " zakňourala Isolde Fairweatherová a v nose ji štípalo, jak se jí konečně zaleskly slzy, které se v něm hromadily. Lysandera Brighta ten pohled ještě víc vzrušil. Lilianin kdysi trýznivý vchod teď vypadal svou zarudlostí docela žalostně. Lysanderův úd lehce zkoumal vchod, její vlhká uvítací tekutina naznačovala připravenost. Isolda se však vzpouzela, její jemné nožky lehce kopaly. Lysander jí zvedl nohy a přitiskl si je k pasu. Zcela odhalená Isolda zrudla a v naprostém ponížení stiskla rty.
4
Lysander Bright se vymrštil dopředu a celá jeho hřídel vnikla do Liliany Fairweatherové napůl. Nasával tu nesmírnou rozkoš a pomalu se tlačil hlouběji, až dosáhl samého nitra. Tato poloha mu umožnila proniknout hlouběji než předtím a dotknout se jejího nejcitlivějšího místa. Byl rozpálený a Isolda Fairweatherová cítila, jak se v ní šíří teplo, které počáteční bodnutí proměnilo v rostoucí pocit rozkoše, v touhu, aby pokračoval. Lysander začal přirážet, po každém silném přírazu následoval rychlý ústup, Isolda lapala po dechu a bezmocně sténala. "Uf... ne, je to příliš... hluboké...," zakňourala a její hlas zněl jako tichá symfonie extáze. Lysander ji za to odměnil uvolněnou rukou, která jí hladila citlivý klitoris a odpovídala rytmickým přírazům. Isolda vnímala jen intenzivní pocity ve svém nitru a klitorisu, její mysl byla pohlcena vášnivým setkáním. Její udýchaný, sténající hlas se rozléhal místností. "Tam... přesně tam... nepřestávej... Když Lysander uslyšel, jak vyjadřuje rozkoš, zaplavila ho vlna uspokojení, která ho přiměla k ještě většímu úsilí. Jak se jeho délka neustále nořila dovnitř a ven, její šťávy volně tekly a smáčely prostěradlo pod ní. "Jsem blízko... tak blízko..." zajíkala se, přičemž se stupňovala stimulace jejího klitorisu i nitra. Lysander věděl, že se blíží k vrcholu. Posunul jednu její nohu dopředu, zrychlil tempo a silným přírazem dosáhl jejího nejhlubšího místa. "Aahh...! Isoldou projelo vyvrcholení jako přílivová vlna, tvář se jí zkřivila blahem. Ohromující pocit způsobil, že se její svaly stáhly kolem Lysandrova stále pulzujícího údu. Lysander se zachmuřil a přešel na dýchání ústy, když ho zasáhla intenzita jejího orgasmu. Nenuceným pohybem si očistil vlastní délku a pak se rychle oblékl, zatímco Isolda se snažila získat zpět svůj klid. Opatrně se pokusila uklidnit a roztřeseně vykročila k Lysandrovi. Objala ho zezadu kolem ramen, položila si hlavu na jeho široká záda a prsty sledovala pevné svaly jeho břicha. "Mluv," vyzval ji Lysander, jeho hlas byl plochý, ale ne nevlídný. Prsty se jí trochu sevřely a než promluvila, zhluboka se nadechla, její hlas byl stále zabarvený měkkostí, kterou přináší po rozkoši. "Chci si tě vzít.
5
Lysander Bright se odmlčel, prsty si pohrával s manžetou a otočil se k Isolde Fairweatherové. Jeho výraz zvážněl a jeho hluboké, pronikavé černé oči jako by ji prokoukly. Isolda instinktivně sklopila zrak a srdce se jí rozbušilo, když čekala na jeho odpověď. "Ne," prohlásil rázně. Isolda zamrkala a zoufale vykročila vpřed. "Proč ne? Vzhledem k historii jejich rodin a blízkosti, kterou si v posledních dnech vytvořili, nemluvě o jejich dřívější intimní chvilce, si byla poměrně jistá - i když ne zcela jistá -, že bude souhlasit. Jako by její otázku předvídal, Lysander se k ní naklonil blíž a jeho teplý dech se otřel o její tvář. Ale místo útěchy jí projel mráz a srdce jí sevřel nával úzkosti. "Protože... Zachytil její odvrácený pohled. "Příliš snadno se rozpláčeš a jsi poněkud hloupá. Ve chvíli, kdy ta slova opustila jeho ústa, se jeho tvář změnila v úsměv a napětí mezi nimi se zlomilo, když se zasmál a jeho pohledné rysy změkly. Isolda se na okamžik zarazila, když si uvědomila, že naráží na to, jak se předtím chovala ona. Projel jí vztek, odstrčila ho, ustoupila zpátky k posteli a vzdorovitě zkřížila ruce. "Nežertovala jsem! Přestaň si mě dobírat! "Toho už sis užila dost. Lysander se stále ještě nezabýval tím, o co šlo. Když Isolda viděla, že už nemá naději, potlačila zklamané zasténání a lehla si na postel. Námaha z předchozích aktivit ji naprosto vyčerpala a vábení spánku ji přemáhalo. Přesto pootevřela oko a pohlédla na Lysandra, který se přehraboval ve skříni, a nakonec dlouhými kroky vyšla z pokoje. Isolda si nemohla pomoct, ale po tak blízkém setkání by se neměli spíš tulit k sobě v posteli, než aby tak rozhodně odešel? Byla pro něj opravdu tak nepřitažlivá, aby si zasloužila tak přímočaré odmítnutí? V hrudi jí vřela horká frustrace, trucovala, zatínala pěsti a nechala oči zavřít, jak se poddávala spánku. Když se Lysander přistihl, že neodolal a nahlédl zpátky do pokoje, spatřil její rozzářené ruce, zkřížené paže a tváře nadýchané rozhořčením. Opravdu se tak rozčílila? Na rty se mu bezděčně vkradl úsměv, když upravoval přikrývku, kterou ze sebe shodila, a jeho pohled se zastavil na její půvabné tváři, než vyklouzl zpátky ven. --- Druhý den ráno, i když už bylo skoro deset hodin, se Isolde Fairweatherová stále rozvalovala v posteli a tělo ji bolelo vyčerpáním. Líně se protáhla a pak se náhle prudce napřímila, když ji zasáhlo uvědomění. Horečně hledala svůj telefon a odhodila přikrývky. Po bezvýsledném hledání jí to došlo - po nervózní noci nechala tašku v jeho autě. Čas byl důležitý, a tak se rychle oblékla a zamířila do Lysandrovy pracovny. Pravděpodobně už odešel brzy ráno do Cechu obchodníků a bylo jisté, že pracovna je prázdná. Předchozího dne ji ujistil, že si po probuzení může pomoci, čím bude potřebovat, a tak se Isolda nenuceně posadila k jeho stolu a zapnula notebook. K jejímu překvapení byl počítač otevřený i bez hesla a rychlost internetového připojení v jeho rozlehlém domě ji ohromila. S myšlenkami unášenými prsty položenými na bradě jí v hlavě zajiskřil nápad. Její prsty začaly psát po klávesách, když se pustila do práce, a její výraz zalilo odhodlání.
Zde je možné umístit pouze omezený počet kapitol, klikněte níže a pokračujte ve čtení "Mezi láskou a bezstarostnými sny"
(Po otevření aplikace se automaticky přesune na knihu).
❤️Klikněte pro čtení více vzrušujícího obsahu❤️