Zúčtování druhých šancí

Kapitola 1

Oliver Quinton stál na okraji oblíbeného místa, kde se scházeli studenti, a pronikavým pohledem zkoumal dav. Byl ztělesněním pohody, bez námahy kombinoval vzhled mladého lamače dívčích srdcí se sebevědomou odměřeností, díky níž vypadal spíš jako postava z luxusního módního časopisu než jako vysokoškolský student. V jeho mysli byl hvězdou romantického dramatu, tajně zamilovaný do starší ženy, která si zcela získala jeho pozornost. Ještě před chvílí s grácií odmítal neobratné vyznání spolužáka, který zjevně neznal své vlastní hranice.

"Příště víc štěstí, " pomyslel si Oliver samolibě a s lehkým úsměvem trapné setkání smetl ze stolu.

Lance Greyson měl naproti tomu úplně jinou realitu. Probudil se v novém světě, do kterého se nikdy nepřihlásil. Jen den předtím zjistil, že ho jeho přítelkyně podvádí - a nejen to, navíc byl na pokraji toho, že se stane náhodným otcem. Taková byla krutá realita života. Nečekal, že se po tragicky zkráceném životě znovu narodí v říši podobné telenovele, uvězněný v těle zapomenutelné vedlejší postavy jménem Aiden, právě toho spolužáka, kterého Oliver právě odmítl.

"To je ale noční můra, " pomyslel si Lance hořce a snažil se zorientovat v tomto spletitém vesmíru, kde se realita mísila s přehnaným melodramatem. Teď měl za úkol žít v tomto luxusním vysokoškolském prostředí, předstírat, že je někým, kým není, a přitom se potýkat s bušícím srdcem, kdykoli byl Oliver nablízku.

Osud tomu chtěl, že ve chvíli, kdy Oliver znovu spatřil Lance - nyní Aidena - se mu na tváři objevil úsměv. "Znáš pravidla. Nemůžeš se do mě zamilovat bez mého svolení!" škádlil ho a z jeho slov odkapávala hravá arogance.

V Lanceovi vzkypěl vnitřní vztek. "Děláš si ze mě srandu? Kdo při smyslech by se do tebe zamiloval? Vždyť já ani nemám zájem být součástí tvého příběhu!" Lance se zasmál.

Ale v hloubi duše je napříč tímto bizarním vesmírem spojovala nepopiratelná elektrická přitažlivost. Čím víc se to Lance snažil popírat, tím silnější pouto mezi nimi vznikalo a splétalo složitou tapisérii emocí, kterou ani jeden z nich nedokázal ignorovat.

V srdci Brightonské vznešené akademie, kde se sny často střetávaly s realitou, to byl jen začátek neobyčejné ságy. Příběh o nevydařených románcích, tajných identitách a nečekané lásce, která se točila v propletených životech studentů. Lance, obyčejný člověk vržený do pěnivého chaosu vysokoškolského života, zjistil, že se do Oliverova příběhu zaplétá víc, než by kdy čekal.

Pohybujíce se mezi šeptanými tajemstvími na chodbách, rozpolceni mezi závoji přátelství a něčeho hlubšího, ti dva poznají, že někdy i ty nejroztodivnější začátky mohou vést k pozoruhodným koncům. Přijme Lance svůj nový život a nečekanou lásku plnou touhy, nebo se stáhne zpět do své staré komfortní zóny a nechá sny bez cíle?

V tomto rozmarném světě, kde mezi studentskou smetánkou vzkvétá romantika, nemohli Oliver ani Lance předvídat, jak se jejich životy navždy změní a propletou osudy v příběhu, který možná jen přepíše jejich osudy.

Kapitola 2

"Zpočátku se věnoval literatuře, ale tři roky s tím bojoval. Později se začal věnovat bojovým uměním, na cvičišti se mu podařil perfektní zásah a byl za něj vyloučen. Pak zkusil medicínu, našel úspěch a vytvořil lék; užil ho a zemřel."

Lance Greyson nečinně procházel Chirp, když narazil na příspěvek s epitafem. Po jeho přečtení zjistil, že souzní s černým humorem, který vyjadřoval, a třikrát se zasmál - jen aby ho v osmadvaceti letech potkala předčasná smrt.

Zjednodušeně řečeno, Lance si při prohlížení Chirpu pochutnával na misce bobulí a kochal se vtipným internetovým memem, když se náhle udusil peckou z bobulí a zemřel. V posledních chvílích proklínal kolegu, který mu ty bobule během jeho nemoci přinesl. V tu chvíli pocítil vděčnost za jejich velikost a poslal tomu kolegovi tiché poděkování. Netušil, že se tyto bobule stanou posledním ovocem, které kdy snědl - a příčinou jeho tragického konce. Ironií osudu je, že kolega i oběť skončili stejným osudem.

Byla škoda, že Lanceova smrt měla v očích veřejnosti komediální prvek, ale ve skutečnosti vedl smysluplný život. Pouhé dva měsíce ho dělily od svatby s přítelkyní Sophií Willowovou, s níž udržoval vztah pět let, ale nikdy se jí plně nevěnoval. Po jeho smrti se cítil obzvlášť provinile, že ji opustil, ale pak mu hlavou prolétla zvláštní myšlenka: odcházel z tohoto světa jako panic a s tímto uvědoměním jeho pocity viny a smutku rychle zmizely.

Přesto to nebyl ten nejvýznamnější aspekt jeho života. Hned po jeho odchodu Sophie všem prozradila, že je ve třetím měsíci těhotenství. Jak je to možné, když ji v měsících předcházejících jeho smrti jen držel za ruku? Bylo jasné, že dítě nemůže být jeho. Kdyby se dali dohromady, jak plánovali, narazil by nečekaně na otcovství, i když ještě nebyli oficiálně oddáni.

V týdnech po jeho smrti se rozšířila zpráva, že Sophie porodila jeho údajné dítě a vzala si plešatého muže s pivním břichem. Vypadala naprosto šťastně, zatímco lidé naříkali nad Lanceovým zkaženým štěstím.

Tohle nebylo štěstí, jaké si přál.

Jako duch se Lance cítil naprosto zdrcený. Rychle se však vzpamatoval a uvědomil si, že za všechny ty roky kromě žádostí o peněžní podporu spolu nic nedokázali.

Právě v tu chvíli sledoval, jak se před jeho duchovním zrakem odehrává scéna svatby, na níž vypukl chaos.

Těžkopádná žena tahala za vlasy Sophii, oblečenou ve svatebních šatech, s viditelným dětským bříškem. Plešatý ženich se mezi nimi bezradně zmítal, až se jeden z hostů nakonec rozhodl zavolat policii.

Prostřednictvím policejní zprávy se Lance dozvěděl šokující pravdu.

Jeho bývalá přítelkyně byla ve skutečnosti druhou ženou v rozvráceném manželství. Plešatý muž podvedl svou ženu, aby se rozvedla, než si vzal Sophii. Když mužova bývalá žena na zradu přišla, překazila svatbu, což vedlo ke scéně, na kterou nikdo jen tak nezapomene.
Lance náhle pocítil smysl své smrti; pravda vyšla najevo a on byl ušetřen břemene otcovství.

Nedlouho poté začal na Chirpu kolovat poutavý příběh.

**Děvče [Svíčka]. @SomewhatCJ:** Panna [Svíčka]. @Chirp Humorný žebříček: Panna [Svíčka]. @Encyklopedie vtipů o kvalitě a bezúhonnosti: Jednou onemocněl, a když jsem ho šel navštívit, zapomněl jsem si vzít ovoce. Před nemocnicí byl jenom prodavač, který prodával bobule, tak jsem vzal dvě kila a odnesl mu je. Později jsem se dozvěděl, že zemřel - údajně se udusil peckou z bobulí. Byl jsem zděšený a neodvážil jsem se jít na jeho pohřeb. Ten kolega měl pět let vztah se svou přítelkyní, která ho podváděla, ale nikdy jsem neměl to srdce mu to říct, protože každý den donekonečna mluvil o tom, jak je s ní šťastný. Snažila jsem se mu během našich rozhovorů něco naznačovat, ale on to prostě nikdy nepochopil. Když zemřel, cítila jsem se tak provinile, že jsem při pálení papírových obětních listů neustále sledovala život jeho přítelkyně a sdílela s ním ty příběhy.

Kapitola 3

Ukázalo se, že jeho přítelkyně je ta druhá žena a je těhotná. Na místě svatby panoval čilý ruch, když se mezi jeho ženou a druhou ženou strhla hádka, z níž obě vyšly potlučené a pohmožděné, což vyústilo v potyčku, po níž skončily na policejní stanici. Až příliš dobře jsem znal bolest srdce, která následovala po smrti mého kolegy v pouhých osmadvaceti letech; nikdy neměl šanci s nikým být. Mohl jsem jen doufat, že v příští inkarnaci bude mít lepší život.

Později Lance Greyson skutečně dostal lepší životní šanci. Jako panic se od průvodce duší v reinkarnační kanceláři dozvěděl, že znovuzrození v době, kdy je ještě čistý, povede v příštím životě k pravé lásce - zvlášť když byl v minulosti tak krutě podveden.

Osud měl však s Lancem jiné plány. Na mostě do posmrtného života pocítil náhlý nával radosti, jen aby ho zezadu strčila jiná bloudící duše. Jeho hrnek s polévkou Meng Po, která mu měla pomoci zapomenout na minulý život, se rozlil po zemi. Když se pokusil požádat o další misku, polévkářka po něm střelila chladným pohledem a odstrčila ho. "Jedna miska na osobu. A dost! Další!

Duše neměly fyzickou váhu, a tak byl Lance snadno postrčen do koloběhu reinkarnace.

Nečekal však, že v den svého znovuzrození udělá nováček v reinkarnační kanceláři podsvětí zásadní chybu. Spletl si učence z dynastie Song, který zemřel nespravedlivě, s neúspěšným učencem, který se ze zoufalství oběsil. V závratném oparu z přemíry alkoholu průvodce špatně nasměroval duše a zaměnil osud nadějného talentu za osud ducha, který bude muset sloužit jako drobný pomocník, než získá další životní šanci.

Bohužel tento učenec z dynastie Song nechápal, kolik kanálů znovuzrození existuje. Věděl jen, že byl přiřazen k reinkarnační cestě pro postavy z idolových dramat, a ne k cestě pro literární postavy, když nechtěně stiskl tlačítko, které Lance přivedlo do jeho nového života, aniž by si uvědomoval, co se za ním odehrává.

Když dorazil vedoucí průvodců duchů, našel učence stát omráčeného a zmateného. S vědomím, že šlo o začátečnickou chybu, dozorce chybu rychle vymazal z jejich záznamů a přesvědčoval sám sebe, že jde jen o drobné nedopatření, protože skutečná hrdinka romantického dramatu dosáhla vlastního zázračného obratu. A tak pokračovali dál.

A právě tak se Lance změnil z pacienta v ducha a nyní se opět vrátil k životu.

Znovuzrozený s neporušenými vzpomínkami Lance zjistil, že zmateně zírá na něco, co vypadalo jako stejný nemocniční pokoj, kde zemřel. Byl zmatený. 'Neměl bych být v matčině lůně a poslouchat devět měsíců tlukot svého srdce, než se mi podaří slavnostně vstoupit do života? Proč byl teď živým člověkem, který seděl na nemocničním lůžku s nohou v sádře, která vypadala, jako by ji vymodelovalo batole?

Pak mu to došlo: Prošel procesem reinkarnace.
Ale nic na této scéně nepřipomínalo úspěšné znovuzrození, které si představoval. Připadal si spíš jako pouhý duch připojený k tělu, což byl poetický způsob, jak říct, že dostal druhou šanci.

Byl znovuzrozen jako devatenáctiletý chlapec.

Absence Meng Poovy polévky umožnila Lanceovi uchovat si všechny podrobnosti o svém předchozím životě, díky čemuž si ostře uvědomoval, jak pochmurně s ním osud naložil. Najednou byl odhodlaný si této příležitosti vážit. I kdyby mu lásku vyznávala krásná dívka s mírami jako 36F, zůstal by neoblomný. Příliš mnoho si vytrpěl v rukou žen, než aby jí mohl znovu snadno důvěřovat.

Tělo devatenáctiletého chlapce také představovalo fantastickou příležitost. Byl připraven užívat si mladistvého života - spát, jíst a hrát DOTA. O takovém životě snil a už jen pomyšlení na to, že by mohl žít takovým způsobem, v něm vyvolávalo pocit nadšení.

Zatímco se však utápěl v těchto snech o idylické budoucnosti, dveře jeho nemocničního pokoje se otevřely. Dovnitř nakoukl chlapec s cherubínskou tváří, jako by spáchal menší zločin. Rozhlédl se po nemocniční chodbě; když zjistil, že je volná, vklouzl dovnitř. Chlapcův obličej byl kulatý a roztomilý jako talisman pro štěstí.

Když vstoupil, všiml si, že na něj Lance zírá s vytřeštěnýma očima: '...'

Cherubínský chlapec vytáhl z batohu sáček s ovocem z ekologického papíru a natáhl ho směrem k Lancovi. "Tady, přinesl jsem ti ovoce.

Kapitola 4

"Lanci, jsi v pořádku? Jen se zhluboka nadechni. Jedno staré přísloví říká: 'Tisíc lodí míjí potopenou loď, deset tisíc stromů rozkvete před nemocným stromem. Kde na světě není voňavá tráva? Proč se člověk musí zamilovat do jediného stébla trávy?

Lance sevřel sáček s ovocem a s téměř dětským výrazem sledoval, jak Oliver zavírá webovou stránku na svém telefonu. '...'

Cítil se trochu vyprahlý po právě probuzené noci, sáhl dovnitř a vytáhl tmavě červený bobkový list, jehož zářivý odstín kontrastoval s jeho bledou rukou. '... Skvělé.

V okamžiku mu bobule vyklouzla ze sevření a rozsypala se po podlaze. Oliver se na Lance podíval se směsicí soucitu a obav. 'Lanci, chápu, že procházíš těžkým obdobím, ale nadávání ti nepomůže. Nikdy jsi nenadával.

S tím si Oliver dřepl, aby posbíral bobule, a každou z nich opatrně uložil zpátky do pytle, přičemž se choval pozoruhodně klidně.

Lance zůstal stát a snažil se setřást Oliverovy předchozí poetické verše, které se mu opakovaně přehrávaly v hlavě. "Proč se člověk musí zamilovat do jediného stébla trávy? Citoval Oliver poezii vytrženou z kontextu? Jistě musel být přítelem předchozího hostitele. Měl by být laskavější, zvlášť v takové situaci. Ale při pohledu na ty bobule se mu sevřelo hrdlo.

Po chvíli přemýšlení se Lance obrátil k Oliverovi, jeho tón byl upřímný. 'Omlouvám se, ale opravdu si nic nepamatuji. Kdo jsi?

Oliverovi spadla čelist, bayberryho taška, kterou právě získal, mu znovu vypadla z rukou. 'Lanci, nedělej si legraci! Po tom všem, co se stalo, nemůžeš něco takového vytáhnout. Nikdo ti neuvěří!

Lance se po něm nevinně ohlédl. 'Já si vážně nepamatuju, kdo jsi. Co se mi stalo?

Oliver nepokračoval ve sbírání ovoce; místo toho se posadil na okraj postele a s opravdovým zájmem vzal Lance za ruku. "Lanci, ty jsi opravdu ztratil paměť.

Lance jen přikývl. "Ano, upřímně si nic nepamatuju.

Najednou se Oliverův výraz mírně rozjasnil, když si na něco vzpomněl, a jeho smutek se trochu zmírnil. "To je v pořádku. Zrovna minulý týden mi jedna holka ze studijní skupiny tvrdila, že měla po rozchodu amnézii, a za pár dní byla v pořádku. Myslím, že ty budeš taky v pořádku.

Lance: "... Pak trpělivě naléhal: "Co přesně se mi stalo? Proč mám nohu v sádře?

Oliver mu vlídně vysvětlil: "Jmenuješ se Lance Greyson. Já jsem Sophie Willowová, tvoje spolužačka z univerzity. Co se týče toho, jak ses zranil, no, ten příběh je trochu komplikovaný.

Z Oliverových předchozích slov Lance usoudil, že předchozího hostitele postihly srdeční záležitosti, ale potřeboval více podrobností. "Tak jak jsem se zranil?

Sophie chvíli váhala, než nakonec zamumlala: "Vyskočil jsi.

Lanceovi se nevěřícně rozšířily oči. "Skočila jsi z lásky?

Sophie vážně přikývla. "Ano. Říkala jsi, že ho hluboce miluješ. Poté, co ses mu vyznala ze svých citů, tě chladně odmítl. Nezvládla jsi to a skočila jsi z druhého patra do houfu keřů pod sebou.
V žádném případě.

Skákat z lásky? Byla ta dívka opravdu úchvatná? Stála za tak extrémní opatření?

Lance se znovu zeptal: "Jak bezcitný byl ten člověk? Co mohla říct, aby mě přiměla udělat něco tak bezohledného?

Sophie s výrazem lítosti odpověděla: "Prostě řekl: 'Zmiz.'

Lance: "... Srdce předchozího hostitele muselo být ze skla a roztříštilo se na nespočet kousků.

Kapitola 5

Příběh o tragické sebevraždě původního majitele z lásky se zdál bizarní, ale při bližším zkoumání byl až příliš rozumný - za předpokladu, že člověk dokáže přehlédnout tak křehké srdce, jako bylo to jeho.

V tuto chvíli byl stav mysli Lance Greysona značně odlišný. Cítil se jako znovuzrozený. Nezabýval se pádem původního majitele z druhého patra do hromady listí, ani nikoho neobviňoval; osud mu prostě rozdal krutou ruku.

Sophie Willow ještě neodešla; zvědavost Lanceovi nedala a zeptal se jí na jeho rodinu. Bylo zvláštní, že se s nimi ještě nesetkal, ale nedlouho poté ho Sophie zasvětila do své situace.

"Nejsem si jistá, čím se tvoji rodiče živí, " řekla, "ale vím, že teď žiješ s matkou. Tvůj otec je neznámý. Kampus je obrovský, a protože nemáš auto, bydlíš na koleji. Já taky neřídím, takže jsme blízcí spolubydlící."

'Neznámý otec,' zopakoval Lance a přemýšlel, jestli je to opravdu tak.

"Takže, " zeptal se, "ví moje matka o mém - no, víš, mém pádu?" "Ne," odpověděl.

V tu chvíli Sophiin výraz potemněl. Snažila se skrýt své emoce, ale nedokázala skrýt smutek vyrytý do její kulaté tváře. Nakonec matčina slova sdělila, aniž by se držela zpátky.

'Když se dozvěděla o tvém pádu, cítila se trapně a ulevilo se jí, že jsi přežil. Proto tě nepřišla navštívit.

Lance mohl jen tiše naříkat nad původním majitelem. Navzdory pochmurnému odhalení našel trochu útěchy; zdálo se, že původní majitelka a jeho matka měly špatný vztah, což mohlo znamenat, že by si nebyla vědoma výměny duší, ke které došlo.

Situace nebyla tak bezútěšná, jak se Lance zprvu obával. Sophie po chvíli povídání odešla, protože návštěvní hodiny v nemocnici byly omezené. Než odešla, slíbila mu, že mu půjčí své poznámky, až se obnoví výuka, a najednou mu to došlo - byl ještě v prvním ročníku vysoké školy.

Počkat, co myslí tím "vyučování"? Neměli by vysokoškoláci proplouvat životem bezstarostně a bez domácích úkolů?

Když s ní Lance druhý den mluvil, Sophie ho svou odpovědí šokovala: "Co jsi to právě řekla?

Sophie trpělivě zopakovala: "Dostal jsi na školu stipendium, takže přirozeně musíš brát studium vážně.

"Stipendium? Lance se zarazil, protože o tom během studia ani jednou neuvažoval.

Dychtivě se chtěl o škole dozvědět víc, ale Sophie skutečně věřila, že má amnézii, vzhledem k tomu, jak základní byly jeho otázky.

Kdo by nevěděl, že aby se člověk dostal na Brighton Noble Academy, musí buď platit vysoké školné, nebo vynikat na akademické půdě, aby získal stipendium, nebo se stát vynikajícím sportovcem?

Z jeho obyčejného dvojlůžkového nemocničního pokoje bylo jasné, že nepochází z bohaté rodiny. Soudě podle jeho postavy rozhodně nebyl sportovec. Jediným pravděpodobným vysvětlením tedy bylo, že se na Brighton Noble Academy dostal díky stipendiu nebo finanční pomoci. Prestižní univerzita mu měla přinést trápení - nemohl být původní majitel zodpovědnější a místo toho se zaměřit na státní školu?
Jak mu to bylo nepříjemné! Kdy se mu splní jeho vysněný život plný jídla, spánku, her a sledování sportovních přenosů v televizi? Při tom pomyšlení ho bolelo srdce.

Místo aby se cítil poctěn tím překvapením, že se dostal na prestižní univerzitu, začal Lance počítat svou finanční situaci. Účty za nemocnici hradila škola, ale jeho bankovní karta byla stále na koleji. Jinými slovy, byl na mizině.

Hořké zjištění, že si nemůže ani objednat jídlo s sebou, přimělo Lance znovu zavolat Sophii a požádat ji, aby se poohlédla po jeho bankovní kartě. Když ji získala spolu s dalšími dvěma - školním průkazem a řidičským průkazem -, pocítil nával vzrušení. Konečně měl to nejdůležitější: školní průkaz, bankovní kartu a občanský průkaz. Všechny tři byly nepostradatelné.

Zde je možné umístit pouze omezený počet kapitol, klikněte níže a pokračujte ve čtení "Zúčtování druhých šancí"

(Po otevření aplikace se automaticky přesune na knihu).

❤️Klikněte pro čtení více vzrušujícího obsahu❤️