Masky, které nosíme pod nimi

Kapitola 1

**Název: The Crossing: Znovuzrození lady Eleanor**

Evelyn Wintersová se dočkala svého konce. Právě včera jí byl udělen vážený titul lady Anna.

Následujícího dne však otevřela oči a zjistila, že sedí u prostého bílého stolu, vedle sebe má podivně řešený pohár a kupodivu zvláštní knihu, která jako by se třpytila zlatým písmem. Titul zněl: "Má milující manželka v rozkaze".

Těch pět slov zasáhlo hluboko a vytáhlo z hlubin její mysli vzpomínky jako dávno zapomenutou píseň. Nebyla jen tak ledajakou dámou; kdysi byla váženou matriarchou rodinného sídla St. Clairů, předurčenou k velikosti, a přesto ji stihl tragický osud. Nyní se Evelyn Wintersová ocitla ve světě románu, v roli bývalé manželky Jonathana Stewarta - muže předurčeného k rozvodu a předčasné smrti.

Povzdechla si při pomyšlení na svého bývalého manžela a jeho rozháraného mladšího bratra Samuela po boku jeho sestry Clary. Evelyn se zamračila. Jonathanova rodina se vůbec nepodobala udatným válečníkům, které znala; v kontrastu s velkým rodem St. Clairů jí připadali bezstarostní a neschopní.

Evelyn se štípla do zápěstí. Co jí záleželo na Jonathanově touze po rozvodu? V první řadě bylo třeba tyhle naprosto zbytečné příbuzné jejího bývalého manžela vybičovat. Museli být připraveni nejen kvůli sobě, ale i pro dobro dědictví St. Clairů.

O několik dní později se na Stewart Manor vrátil Samuel Stewart, který nedávno triumfoval jako Pán stínů - titul ani světla, ani stínu - a vystoupil na pódiu na akci, aby jí veřejně poděkoval.

"Mou největší oporou byla vždycky moje švagrová Evelyn. Je to také ta, kterou mám nejraději, " prohlásil, čímž vyvolal v publiku vlny pomluv.

Clara Stewartová, nyní známá společenská celebrita, která čerstvě vystudovala univerzitu nejvyššího stupně, na Twitteru napsala stejný názor: "Za všechno vděčím své švagrové, je to láska mého života."

Dokonce i Richard Stewart, který se nedávno vrátil z války s nejvyššími státními vyznamenáními, se přidal k refrénu a zopakoval: "Evelyn má můj nejhlubší vděk, je to moje největší láska."

A před diplomatickým pódiem stál Benjamin Stewart s podobnou poklonou: "Musím poděkovat své švagrové Evelyn."

Dokonce ani Jonathanova bývalá nemesis se při rozhovoru neudržela a prohlásila: "To, čeho si na Evelyn nejvíce vážím, je její pozoruhodný charakter."

Reakce na internetu byly elektrizující, fanoušci se rozplývali nad pozoruhodnou cestou Evelyn Winterové, zatímco Jonathan Stewart se dusil ve směsici žárlivosti a nedůvěry. Příliš pozdě si uvědomil, že žena, kterou považoval za samozřejmost, se proměnila v milovanou postavu - v ženu, jejíž jméno teď mají všichni na jazyku jako ceněnou a vytouženou chodkyni snů.

Evelyn cítila pocit zadostiučinění, její kdysi trpká minulost se změnila v odrazový můstek pro něco většího. Jak se začala orientovat v novém životě, dřívější vazby ustupovaly do pozadí a potenciál její nové identity vzbuzoval netušené vzrušení. Dědictví St. Clairové se dočká obnovy; tentokrát bude vedena její rukou.
A tak se lady Evelyn Wintersová s odhodláním v srdci vydala na cestu obnovy a vedla ztracené duše své nově nalezené rodiny ke světlejší budoucnosti, zatímco v pozadí se vznášel přízrak Jonathanovy volby - neustálá připomínka toho, že skončila jako pouhá postava v příběhu někoho jiného. Přišel její čas zazářit a tohle byl teprve začátek.



Kapitola 2

Evelyn Wintersová tomu nemohla uvěřit. Ve čtrnácti letech ji okouzlil Jonathan Stewart, generální ředitel společnosti Stewart Enterprises. Nedokázala odolat svodům své zamilovanosti, a tak využila skrytého průchodu, aby se vplížila do jeho hotelového pokoje, a dokonce zašla tak daleko, že si najala soukromého detektiva, aby ho přistihla při činu. Skandální fotografie z jejich schůzky se rychle dostaly na titulní stránky novin po celém městě.

Šest měsíců nato se vzali.

Evelyn, ztracená v myšlenkách, se snažila zpracovat neskutečné vzpomínky, které se jí vracely. Došlo jí, že se vrátila do života, jenže tentokrát v těle ženy jménem Sophia - jméno, které teď bylo její vlastní.

Náhle se ve dveřích ozvala série hlasitých úderů.

Rodina St. Clairových byla známá nedostatkem slušnosti.

Evelyn se nad tím hlukem zhrozila. "Kdo je to?" zavolala ledovým tónem.

Klepání ustalo a pak se ozval ostrý a netrpělivý hlas: "Summersová! Musíš hned vyjít ven! Beatrice na tebe čeká dole a pěkně se z ní kouří!"

Kdo byla ta Beatrice, že rozpoutala peklo v cizím domě? Jak troufalé.

Evelyn se už dlouho nesetkala s nikým tak odvážným, aby před ní házel hněv.

"Summersi!

"Summersová, Nathaniel teď ani není doma! Nemůžeš se jen tak chovat mimo.

"Summersová, Beatrice stále čeká Nathanielovo dítě!

Dav venku byl čím dál netrpělivější, jejich hlasy naléhavě sílily.

Evelyn si dala dohromady, že ti venku jsou pravděpodobně členové rodiny St. Clairů, ale kdo byli, aby jí rozkazovali?

S každým výkřikem z davu cítila Evelyn zvláštní pocit klidu, který ji zaplavoval. Nemusela spěchat.

Lehce se štípla a cítila, jak jí projela bolest. Potvrdila jí skutečnost - tohle nebyla země snů.

Její prioritou teď bylo rychle se seznámit s tímto novým životem a žít v něm dobře, aby si udržela váženou pověst rodiny Wintersových.

"Summersová," hlas zvenčí, patřící Luně Blackwoodové, znovu zuřivě zabušil na dveře, ale zevnitř se stále neozýval žádný zvuk. "Co se to sakra děje?

Bylo to zvláštní. Nebylo to poprvé, co Beatrice zaklepala na dveře. Při jejích dvou předchozích návštěvách už jen to jméno přivádělo Evelyn k zuřivosti, která ji přiměla rozbíjet věci. Ale dnes se ve vzduchu rozhostilo tíživé ticho.

V hloubi duše se v Luně začala vzmáhat úzkost. Nebýt toho, že Evelyn nesla příjmení váženého panství Stewart, Luna by se ani neobtěžovala ji konfrontovat. Podle protokolů Stewartova panství, pokud Nathaniel nebyl nablízku, měly být všechny záležitosti hlášeny jí.

A Beatrice nebyla někdo, koho by bylo možné ignorovat. Tuto situaci bylo třeba vyřešit.

"Summersi... Luna znovu podrážděně zavolala. Právě když se otočila, Beatrice dupla po schodech nahoru.

Nebyla to obyčejná dáma; Beatrice byla uznávanou hvězdou na áčkovém seznamu, nedávno se proslavila rolí v historickém dramatu. Se svými módními kudrnami a nádechem smíšeného dědictví v nápadných rysech měla nepopiratelný půvab. Její rudé rty dokázaly upoutat pozornost v každé místnosti.
Do jaké zoologické zahrady teď Evelyn nevědomky vstoupila?



Kapitola 3

Isabella Harperová stála s rukama sevřenýma před sebou a čelo se jí svraštilo obavami. "Lady Stewartová mě nechce přijmout?" zeptala se s naléhavostí v hlase.

Luna Blackwoodová, mírně v rozpacích, opatrně odpověděla: "Isabello, lady Stewartová možná ještě spí...

Isabella pocítila nával frustrace. Podnikla už dvě cesty na Stewartovo panství, a kdyby se jí nechtělo, neobtěžovala by se vracet. Tohle byla její poslední šance - zvlášť když se proslýchalo, že Jonathan Stewart zmizel. Nebýt toho, neodvážila by se tam ukázat.

"Selina Frostová je taková hloupá, určitě s ní dokážeš manipulovat... Isabella se vnitřně povzbuzovala, i když její výraz prozrazoval obavy.

Když se rozhlédla po honosném Stewartově sídle, pocítila záchvěv závisti smíšený s odhodláním. Okázalost, která ji obklopovala, od velkolepé výzdoby až po ohromující vchod, svědčila o bohatství, které bylo patrné od chvíle, kdy vstoupila dovnitř. Přesto tu byla, usilovala o kousek života, který byl jen kousek od ní, a bojovala nejen se Selininou nevědomostí, ale i s vlastní nejistotou.

'Pokud se mi podaří překonat tohle, možná nedosáhnu výšin Stewartova panství, ale i tak bych mohla mít život, o kterém by mnozí snili,' pomyslela si vehementně sama pro sebe.

Isabella sebrala odhodlání, vykročila vpřed a pevně zaklepala na dveře. "Lady Stewartová, musíme si promluvit.

Selina na druhé straně zůstala k hlasu za dveřmi lhostejná. Místo toho se soustředila na své okolí. Místnost byla podivně zařízená, s bizarním osvětlením a zvláštními okny, a nějakým způsobem dokázala působit lacině i jedinečně zároveň. Na stěně viselo rtuťové zrcadlo, jehož odraz se na ni díval a vrhal podivnou podobu jejího obrazu.

Tihle lidé ze St. Clair byli divní; ani zrcadlo by nemělo odrážet postel, pomyslela si.

Když Selina přistoupila k zrcadlu, prohlížela si svůj odraz - její tvář, ozdobená světle zelenými hedvábnými šaty, zvýrazňovala štíhlý krk a jemné klíční kosti. Šaty měly tenká ramínka, která sotva zakrývala ramena, spadaly jí těsně nad kolena a vystavovaly na odiv její dlouhé nohy. Přesto díky podivnému líčení vypadala starší a jaksi hrozivěji.

Vzpomněla si na uspořádání místnosti, zamířila k "lázeňské komnatě" a šmátrala, dokud nenašla kapesníky. Po otočení kohoutku váhavě ponořila prsty do teplé vody.

'Tenhle svět je tak zvláštní,' přemítala, když pozorovala, že tu chybí řád a estetický vzhled, ale přesto našla jistou zásluhu v bizarních vynálezech, které nabízel.

Pomocí kapesníku si začala stírat make-up, ale ten jí tvrdošíjně ulpíval na kůži a vzdoroval jejímu úsilí.



Kapitola 4

Selina Frostová si dávala na čas, pečlivě si odstraňovala make-up a přitom vstřebávala vzpomínky na tento zvláštní svět, ve kterém se ocitla.

Venku na ni netrpělivě čekala Isabella Harperová.

"Jak může Selina dnes zůstat tak klidná?" pomyslela si znepokojeně.

Isabella se kousla do rtu, svraštila čelo a využila své vynikající herecké schopnosti, když si přitiskla ruku na břicho a předstírala, že je v úzkých. "Ach bože, myslím, že mě břicho... trochu bolí..."

"Luno, mě... mě bolí břicho..."

Luna Blackwoodová, jedna z nohsledek, zpanikařila a spěchala Isabellu podpořit. "Zavolejte někdo rodinného lékaře! Rychle!

Znovu vykřikl: "Summersi! Něco se děje! Okamžitě vypadni!"

Selina mezitím uvnitř konečně objevila předmět zvaný "odličovač" a podařilo se jí s ním setřít polovinu křiklavé vrstvy, která jí pokrývala obličej. Její rysy se konečně začaly jevit výraznější.

Náhle se z ložnice ozval hluk.

Byl to nesrozumitelný jazyk, ale matně připomínal hudbu...

Selina ze zvědavosti vyšla ven a našla zdroj zvuku - byl to malý Faulkner.

Tohle bylo 'zařízení', a když se jí vzpomínky probraly k životu, nemotorně odpověděla na volání.

Na druhém konci se ozval nervózní mužský hlas plný rozpaků a obav: "Je to lady Stewartová? Jonathan Phelps je v kanceláři strážce zákona; dostal se do sporu s rodem Phelpsů z tisu... Můžete pro něj přijet?

Jonathan Phelps.

Musí to být její manžel, bratr Jonathana Stewarta.

Při rvačce v kanceláři strážce zákona.

Kancelář strážce zákona.

Selina se rychle dostala do svých vzpomínek a vybavila si, co Kancelář strážce zákona představuje - připomínala soudní budovu nebo veřejný úřad. Bratr rodiny St. Clairů se dostal do potíží kvůli pouliční rvačce a ona teď byla povolána, aby mu pomohla. Jak naprosto ostudné a směšné.

Její výraz potemněl. Poté, co se rozhlédla po místnosti, popadla první předmět, který jí padl do oka.

Pak její pohled spočinul na fotografii - zřetelném obrazu muže.

Byl to vysoký, nápadně pohledný mladý muž s pletí hladkou jako nefrit a důstojným držením těla.

Oblečený v elegantním černém obleku, s krátkými vlasy a téměř neznatelným úsměvem, jeho oči byly výrazně lhostejné. Díky formální černé barvě působil aristokraticky, zatímco krátké vlasy mu dodávaly ostrost a vyzařovaly přítomnost, která vzbuzovala respekt. Už jen z fotografie cítila neviditelný tlak, který z něj vyzařoval.

Selina okamžitě poznala, že tento muž už někdy prolil krev.

Ačkoli působil jako jemný gentleman, pod povrchem se skrývala krutost, která byla více znepokojující než obyčejná.

To byl Jonathan Stewart.

Jak mohl takový muž snadno souhlasit se sňatkem s Williamem Stewartem, původním majitelem tohoto těla? Nevypadal jako někdo, kdo by se nechal snadno přinutit.



Kapitola 5

Selina, , 。, , 。

, 。, Luna Blackwood, Isabella Harper。--, Selina, , , , 。

LunaIsabella, , , 。

'B-Benjamin, Summers, !...'Luna。

Isabella, Luna, Selina, :'Lady Stewart, 。, ...'

Selina, 。

, Isabella, 。:', ?'

, Isabella, 。

Selina, 。

LunaIsabella。

, Selina。

"Summers, ... "Luna, Selina。

, Isabella, , 。

, LunaIsabella:'Summers, ?'

Selina, :'Jonathan。'

'Jonathan?'Luna, Benjamin Stewart。

'...Benjamin?'Luna。

Stewart Manor, Selina, Benjamin, Clay PhelpsSelina。BenjaminSelina。

Luna, Selina:', 。'

Luna, SelinaGucci。

LunaIsabella。

...Benjamin?。

, Selina。

2 。

, 。

'。'Selina。

Stewart Manor, William, , 。

Selina, , 。

Selina, , :"...Benjamin?

'。'Selina。

', Benjamin?', 。

''。



Zde je možné umístit pouze omezený počet kapitol, klikněte níže a pokračujte ve čtení "Masky, které nosíme pod nimi"

(Po otevření aplikace se automaticky přesune na knihu).

❤️Klikněte pro čtení více vzrušujícího obsahu❤️



👉Klikněte pro čtení více vzrušujícího obsahu👈