Zlomená pouta zrady

"Jdi a přines nám vodu na mytí nohou!"
Emily Walkerová seděla na pohovce a usměrňovala svou nejlepší kamarádku Sophii Brownovou, její hlas byl plný rozkazů. Její rysy byly jemné, s nádechem znechucení, a v očích se jí zračilo opovržení a pohrdání Michaelem Leem.
"Na co čekáš? Copak nemáš uši!"
Když viděla Michaelův rozpačitý obličej, Emily si chladně odfrkla. "Na co se to díváš? Snad nechceš, aby ti příští měsíc zaplatil bydlení!" Od té doby, co Michaelův bratr zemřel při autonehodě, vzala Emily rodinné finance do svých rukou, dokonce i otcův důchod a bratrovu výplatu. Dokonce i dva miliony dolarů z pojistky, které její bratr dostal před nehodou, Emily bez otázek přijala, a přestože příjemci byli napsáni na ni a Michaela, Emily tvrdila, že Michaelův podíl drží ve svěřenectví pro něj.
Michael měl smíšené pocity. Bylo to kvůli těmto penězům, že ho švagrová nevyhodila?
Matku od dětství nikdy neviděl a jeho i bratra vychovával otec, takže bylo přirozené, že Emily považoval za svou matku, a netušil, že se k němu bude chovat takhle. Nezbývalo mu nic jiného než jít na toaletu, aby si nalil vodu na mytí nohou a uctivě ji poslal Emily a jejím přítelkyním.
Obě ženy snadno vložily své růžové a bílé nohy do umyvadla.
"Emily, jsi úžasná, vycvičila jsi svého švagra jako psa. Kdybych tak měla tvé schopnosti."
Sophia bez okolků pochválila a zvedla palec nahoru.
Emily se zatvářila samolibě. Když to Michael slyšel, zrudly mu tváře až ke kořenům uší a srdce se mu naplnilo zdrcujícím pocitem ponížení. Když byl jeho bratr ještě naživu, Emily by na něj nebyla tak zlá a oni dva by si spolu ještě povídali a smáli se. Ale od té doby, co přišly peníze na odškodnění, byla jako jiný člověk.
Nejenže na něj křičela, ale dokonce odmítala platit účty za otcovu nemocnici. Aby si mohl půjčit peníze na otcovu léčbu, nezbývalo mu nic jiného než hrát roli komorníka.
Michael potlačil nával hněvu, zaťal pěsti a roztřeseným hlasem řekl: "Švagrová... švagrová, rád bych s vámi probral jednu záležitost...".
"O co jde? Mluvit o penězích je beze cti!"
Emily se podívala, úsměv z tváře okamžitě zmizel a nahradil ho mrazivý chlad: "Myslíš, že neznám tvůj malý plán? Přišla sis půjčit peníze na účty za léky, že? Varuji tě, Michaeli, odškodné tvého bratra je sice napsáno na nás, ale už jsem ti řekla, že je v mé péči, takže si nic nepředstavuj."
"Švagrová, prosím tě... on je to taky tvůj otec ah, žádné peníze za operaci neumřou."
Michaelovi se sevřelo srdce, prosil: "Dokud bude 200 000, táta může žít. Nemůžeš vidět smrt, abys zachránil ah ..."
"Hm, do toho mi nic není."
Emily se ušklíbla: "Nezapomeň, že když jsem si brala tvého bratra, nedostala jsem za nevěstu ani halíř. A ty pořád čekáš, že tomu starci pomůžu, o tom si nech zdát! Jestli jsi nemocný, měl bys umřít. Kdo by chtěl žít proto, aby táhl ostatní ke dnu? Ty, nemysli si, že obměkčíš mé srdce tím, že mě budeš prosit jako pes. Podívej se do zrcadla a uvidíš, co jsi zač. Podívej se do zrcadla a uvidíš, co jsi zač. Hulibrku, vypadni odsud a ušetři si práci s tím, že se na mě budeš dívat."
Její tón byl neuvěřitelně zlý, nedbala na přítomnost ostatních lidí vedle sebe a nemilosrdně Michaela peskovala až do morku kostí.
Michaelovi se v srdci rozbušila zlost, zaťal zuby a zaťal bílé pěsti. Tak moc chtěl Emily do její krásné tváře vrazit pěstí, ale rozum mu říkal, aby to nedělal. Jeho otec byl stále v nemocnici, někdo se o něj musel postarat, a kdyby riskoval, následky by byly nepředstavitelné.
"Zvonění..."
V tu chvíli zazvonil Michaelův mobilní telefon. Jeho srdce hněv trochu snížil, dlouze se nadechl, vyšel z domu, aby telefon zvedl.
Byla to jeho přítelkyně Chloe Parkerová a žádala ho, aby se s ní setkal před kanceláří. uvědomil si, že s Emily už nemůže zůstat a že konfrontace je nevyhnutelná, Michael chytil auto na baterky a zamířil přímo do její kanceláře.
O půl hodiny později dorazil před budovu Horizon Group, kde Chloe pracuje.
Když vystoupí z auta, ohromí ho pohled na Chloe v bílých šatech, opřenou o BMW X5, vedle muže středního věku, který vypadá, že se mu blíží čtyřicítka, s rukou kolem pasu, jak si povídají a smějí se.
Tato scéna způsobila, že potlačované emoce okamžitě explodovaly, Michael se vrhl k Chloe před sebou, ukázal na muže středního věku a zeptal se: "Chloe, co to má znamenat?" zeptal se.
Když Chloe viděla jeho náhlé vystoupení, netvářila se rozpačitě a chladně řekla: "Ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne: "Michaele, zavolala jsem tě sem, jen abych ti řekla, že jsme skončili. Tohle je můj nový přítel John Smith."
"V žádném případě, ty... jak jsi mi to mohl udělat?"
Michaelovi se zatmělo před očima, jeho ústa byla nechápavá a rty se mu chvěly. S Chloe chodil už dva roky a všechno klapalo, tak jak si to mohl najednou rozmyslet?
"Chlapče, ty opravdu nemáš žádné sebevědomí."
John se ušklíbl: "Požádal jsem Chloe, aby tě pozvala na rande. Jsi jenom ubožák, který nemá co ztratit, jak můžeš brát holku jako Chloe? Co jí můžeš dát? Auto, dům? Obávám se, že jediné, co jí můžeš dát, je neštěstí. Pro Chloe jsi bezcenný a představuješ přítěž. Slyšel jsem, že tvůj otec je nemocný v nemocnici a nemůže ani platit účty. Být tebou, raději zemřu. Buď hodný chlapec, nebo budeš trpět."
"Ty jsi zasranej ...."
Michael hořel vzteky, emoce se mu vymkly kontrole a měl chuť zatnout nehty do pěstí. Nakonec svůj vztek potlačil a postupně uvolnil pěst.
John však náhle zaútočil, vyletěl vzhůru a kopl Michaela do břicha, čímž ho srazil k zemi. "Chci ti dát přes držku, opovaž se mi vynadat, opravdu zemři!"
"Johne, zapomeň na to."
Chloe to viděla a zavrtěla hlavou: "S takovým budižkničemou, co se máš bát." "To je v pořádku," řekl John. Skončila, podívala se na Michaela, oči celé chladné, řekla drsným hlasem: "John má pravdu, s tebou nic nezískám, budu jen každý den nešťastná. Nemůžeš mi dát štěstí, které chci, jsi jenom bezcenná nula! Nesnesu tvé laciné dárky a nesnesu tvou lacinou lásku! Jestli se Johna dotkneš, tak toho budeš litovat."
Michael se posadil na podlahu s očima plnýma zoufalství. Ta slova byla jako ostré nože, které se mu zařezávaly do srdce každým coulem, a ta bolest byla nesnesitelná. V tu chvíli cítil osamělost, že ho svět opustil, jako naprosté selhání.
"Chlapče, nelež na zemi a nehraj si na mrtvého! Vypadni odsud! Jsi jenom trnem v oku! Takový parchant bez matky..."
John ukázal na Michaela ležícího na zemi a nadával, slova nepadla, najednou zrychlil Rolls Royce, zvuk Zi zaparkoval vedle BMW.
Hned nato z auta vystoupila vysoká, schopná žena středního věku. Měla bezchybné rysy, její tvář byla bezvýrazná, vyzařovala nedotknutelný pocit posvátnosti a její tělo vyzařovalo zralý a chladný temperament, přesně jako královna, která se nezlobí.
Vzhled ženy upoutal Johnovu pozornost a na okamžik ho zmrazil. Když poznal její totožnost, byl šokován: "Nejbohatší muž v Yudu, Sarah JohnsonováJohnson Dong... Vy... Co vás sem přivádí?" John se na ni podíval.
Sarah se však na Johna ani nepodívala a šla rovnou k Michaelovi.
V příštím okamžiku však Johnův obličej okamžitě ztuhl. Sarah přistoupila k Michaelovi zepředu, přikrčila se, v krásné tváři se jí mihla stopa bolesti srdce a dotěrnosti, natáhla ruku, aby se dotkla Michaelovy tváře, a tiše řekla: "Synu... máma přišla pozdě! ..."

"Sarah... Sarah, mýlíš se? John Smith vykřikl s nedůvěrou ve tváři.
Nejbohatší osoba v Yu Du, Sophia Brownová, skutečně nazvala nikoho svým synem?! Kdyby to neslyšel na vlastní uši, nikdy by tomu neuvěřil!
Nejen John, ale dokonce i Michael Lee, kterého Sophia držela v náručí, stál nechápavě a naprosto ztraceně. Vyrůstal po boku svého bratra a otce a ani jednou neslyšel nic o své matce. Pokaždé, když se na ni zeptal, otec nasadil bolestný výraz a vyhnul se otázce. Postupem času se pojem "matka" stal v jeho mysli neuvěřitelně záhadným a významným pojmem.
Když Emily Walkerová vstoupila do jejich života, kdysi ji považoval za matčinu náhradu, aby zjistil, že skutečnost je mnohem krutější, než si představoval. Když teď slyšel, jak ho cizí člověk oslovuje "synu", Michaelovi se v hlavě roztočila spirála zmatku.
"Řekni mi, jak se jmenuješ! Sophia přikázala a obrátila se na Johna s chladným pohledem.
"Slečno Brownová... Jsem generální ředitel společnosti Integrity Group. Vaše společnost je mým klientem; jistě si vzpomínáte na naši společnou večeři? John řekl a tvář se mu okamžitě rozzářila úslužností, když propustil Chloe Parkerovou a spěchal k Sophiině boku. "Musela jste si to splést. Tohle je Michael Lee, naprostý ztroskotanec, kterého právě opustila přítelkyně. Jak by to mohl být tvůj syn? Jen se zeptej Chloe, to ona ho opustila!
Když to Sophia uslyšela, mírně svraštila obočí a vrhla na Chloe ostrý pohled. "Johne Smithi, jak se opovažuješ! Máš dokonce tu drzost okrádat mého syna a ještě se ucházet o mou přízeň. Jsi opravdu nestydatý.
S tím se obrátila na svou asistentku s nezvratným příkazem: "Lily, proveď důkladné vyšetřování skupiny Integrity. Chci, aby do půl hodiny zkrachovali. V Yu Du nikdo nebude šikanovat syna Sophie Brownové!
V její rodině nebyl nikdo, kdo by se jí odvážil odporovat. Když viděla Michaela poníženého, zažehla v Sophii prudký hněv.
"Rozumím, paní předsedkyně," odpověděla Lily bez zaváhání.
Teprve tehdy si jí Michael všiml. Lily byla vysoká, oblečená v elegantním krémovém obchodním obleku. Její úžasné rysy vyzařovaly mrazivou auru. Přestože stála vedle Sophie, její přítomnost byla podmanivá a výrazná, krásná i hrozivá zároveň.
Když John sledoval, jak se Lily pohnula, aby si zavolala, jeho vtíravý úsměv zmizel a jeho pleť zbledla. Nikdy by nečekal, že jeho dobře míněné varování povede k tak hrozivým následkům. Že by byl Michael skutečně synem zámožné Sophie?
Johnovi náhle ztuhly ruce a po zádech mu stékaly krůpěje potu. Kdyby Sophia uvolnila svou moc, jeho společnost by byla během několika minut zničena. Zkřížit cestu někomu jako ona by ho odsoudilo k životu horšímu než smrt.
Zoufalství zabarvilo jeho hlas, když prosil: "Paní Brownová, netušil jsem, že je to váš syn. Byl jsem slepý, přísahám! Prosím, ušetřete mě pro tentokrát... Za všechno může ta ženská! Ona dala Michaelovi kopačky, se mnou to nemá nic společného!
Sophia krutě odmítla: "Odveďte tu chamraď z Yu Du! Už ji nikdy nechci vidět!
Lily okamžitě zareagovala telefonátem a brzy se objevil nenápadně zaparkovaný Land Rover. Několik svalnatých strážců rychle popadlo Johna a omráčenou Chloe, odvedlo je do vozidla a beze stopy zmizelo.
V tu chvíli se Michael konečně vzpamatoval a sledoval, jak dva lidé, kteří se k němu chovali tak pohrdavě, teď před Sophií připomínají ztracené duše. Zaplavil ho neskutečný pocit.
"Synu, pojďme do auta. Musím ti toho tolik říct... Sophia jemně pomohla Michaelovi do zadní části svého Rolls-Royce.
"Madam... to se asi pletete. Jmenuji se Michael Lee, nejsem váš syn," Michael se zarazil a tělem mu sálalo napětí, když se Sophii postavil tak blízko.
Ať už to bylo její zachovalou krásou, nebo přirozenou elegancí, Sophia působila mladistvě a panovačně, připomínala spíše rozhodnou starší sestru než matku.
"Ach, hloupý chlapče, tvůj otec se jmenuje Liam Brooks a ty máš staršího bratra, který se jmenuje - jak že se to jmenoval?" "Ach ano, Spencer Moore... Narodil ses dvacátého osmého dne dvanáctého lunárního měsíce... Sofii zajiskřily oči, když něžně držela Michaela za ruku. 'Jsem tvoje matka a není třeba o tom pochybovat. Měla jsem tě s tvým bratrem přivést už před lety, ale... byly tu okolnosti, které jsem si nedokázala vysvětlit. Teď tě konečně mohu vidět, ale tvůj bratr zemřel. Můj drahý Michaeli, jednoho syna jsem už ztratila, nikdy nedopustím, abys znovu trpěl.
Jak mluvila, náhle Michaela pevně objala. Cítil, jak ho obklopuje teplo a známá vůně, a srdce se mu rozbušilo, zmatek se v něm roztočil. Tato žena nejenže mluvila přesně o jeho životě, ale tvrdila, že je jeho matkou - a byla nejbohatší osobou v Yu Du. Taková situace byla k neuvěření!
Popravdě řečeno, nikdy nezažil přítomnost matky, ani nerozuměl pocitům, které tento pojem vyvolával. Teď však na takové myšlenky nebyl čas; jeho otec ležel v nemocnici a čekal na peníze, aby mohl podstoupit operaci, zatímco Emily tam nedělala nic...
Sebral odvahu a promluvil: "Jestli jsi opravdu moje matka... mohl bych si případně půjčit nějaké peníze? Stačilo by jen dvacet tisíc...
Při jeho slovech ho Sophia mírně pustila, potichu otevřela tašku a vytáhla bankovní kartu. Podala ji Michaelovi a vysvětlila: "Vím o situaci tvého otce. Někomu jsem však něco slíbila a teď není vhodná doba na setkání. Na téhle kartě je jeden milion a heslo jsou tvé narozeniny. Použij ho na léčbu svého otce. Ale ty... půjdeš se mnou? Vedu tady velkou mediální společnost Gemini Media Enterprises a chci, abys ji řídil. Dokonce ti přidělím Lily, aby ti pomáhala. Je mnohem schopnější než Chloe, a pokud budeš chtít, mohu dokonce zařídit, aby se váš vztah dále rozvíjel... Společnost bude tvoje.
Michael tam stál jako omráčený. O takové scéně se neodvažoval snít ani v těch nejdivočejších myšlenkách. O Gemini Media Enterprises už slyšel a věděl, že za ní stojí Horizon Group, jedna z předních korporací v zemi. Skutečnost, že mu tato žena, která se vydávala za jeho matku, chtěla všechno předat, byla prostě neskutečná.
Když Sophia viděla, že je Michael v šoku, usoudila, že ho přemohly emoce, a zmírnila svůj výraz. 'Nemusíš se cítit pod tlakem a nemusíš se bát, že to pokazíš. Společnost je místem, kde se můžeš učit - všechno je to pro tvůj růst.
Když Michael slyšel její něžný hlas, konečně se vrátil do reality, přesto se nedokázal přimět, aby to přijal. Roztřeseně si vzal kartičku s jedním milionem a odpověděl: "Já... Je mi líto, ale když je můj otec stále nemocný, nemůžu nikam jít.
Jeho ohromná starost o otce zastínila pokušení, které Sofiina nabídka představovala. Přestože její slova byla velmi lákavá, stále nemohl situaci zcela důvěřovat.
"Slibuji, že ti to vrátím... Dodal, zavrtěl hlavou a odmítl její nabídku přijmout. Pak pod Sophiiným překvapeným pohledem prudce otevřel dveře auta a utekl, sprintem pryč.
Když ho sledovala, jak ve spěchu utíká, Sophiiny krásné oči se naplnily smutkem a bezmocí. Pochopila, že uplynulo dvacet let, kdy se neviděli. Tohle náhlé shledání by bylo těžké pro každého.
Tuto situaci bylo možné řešit jen pomalu. Obdržení peněz bylo dobrou zprávou; může ji po dvaceti letech čekání ještě trápit tato patová situace?
...
Michael se zadýchaně rozběhl do nedaleké banky, vložil kartu do bankomatu a zadal své narozeniny. Při pohledu na milionový zůstatek stál dvě minuty v šoku, než zaregistroval realitu.
Sophia mu nelhala. Tyhle peníze byly víc než dost na otcovu léčbu. Vděčnost se v něm vzedmula, když si vzal taxík přímo do nemocnice.
"Zaplatil jsem operaci a lékařské poplatky! U platebního okénka Michael zaplatil najednou pětadvacet tisíc a konečně pocítil úlevu.
Právě když si vyzvedl stvrzenku a chystal se domluvit s lékařem na operaci, zazvonil mu telefon.
Volala Emily Walkerová.
Jakmile to zvedl, ozval se její rozzuřený hlas: "Michaele, ty ubožáku! Kde jsi sakra byl? Vrať se sem a dělej si svoje povinnosti! Chceš, abych tě vyhodila?

Když Michael Lee viděl, jak se Emily Walkerová zlobí, nechtěl se jí zabývat a zavěsil telefon. Po chvíli přemýšlení mobil jednoduše vypnul a vešel do otcova nemocničního pokoje. "Tati, problém s náklady na operaci je vyřešen, uzdravíš se..." Michael se posadil před postel a radostným tónem řekl.
"Pomohla Emily? Nezapomeň jí poděkovat, až se vrátíš." Na unavené tváři Lee Yuana se objevila stopa úlevy, zalitoval: "Měla špatný osud, nedlouho poté, co se přivdala do naší rodiny, tvůj bratr odešel. Bohužel je to moje rodina Lee, kdo jí dluží."
Když Michael viděl, že otec nepochopil, co tím chtěl říci, chtěl mu to vysvětlit, ale nakonec svá slova spolkl. Lékař mu řekl, že otcovo srdce nezvládá citový zmatek, a bál se, že kdyby se dozvěděl o Emilyině chování, na místě by omdlel. Neodvážil se ani zmínit, že ho Chloe považuje za svého syna.
"Mám to, tati, odpočiň si." Michael otce jemně poplácal po ruce a nabídl mu útěchu. Když sledoval, jak otec upadá do hlubokého spánku, nevrátil se na noc domů, a tak stál na stráži v nemocnici...
Druhý den ráno, poté co nakrmil otce řídkou rýží, si Michael vzal taxi domů, aby se osprchoval a převlékl. "Kde jsi sakra byl?" zeptal se. Jakmile vstoupila do dveří, Emily se zeptala přísným hlasem: "Jak se opovažuješ mi zavěsit telefon, ale zároveň ho vypnout?" Michaele, jsi čím dál odvážnější! Chceš snad, abych umřela vzteky? Říkám ti, že z kapesného na příští měsíc nedostanu ani halíř!"
Michael se na ni podíval, neobtěžoval se odpovědět a šel rovnou do koupelny, aby se osprchoval a převlékl do nového oblečení. V posledních měsících dal výpověď v práci, aby mohl zůstat doma a starat se o otce, a spoléhal se na Emily, že mu vydělá, ale teď už to nepotřeboval, a tak ji nechal, ať si říká, co chce.
"Ty..." Emily viděla, jak ignoruje své vlastní, rozzlobené zuby, vyceněné: "Opravdu nevzdělaný odpad. Pospěš si, čekám, že mě pošleš na konkurz!"
"Kam?" Michael se zeptal, když si sušil vlasy a vycházel z koupelny.
"Všimli si mě manažeři z Gemini Media, chtějí mě podepsat jako herečku ... Proč se tolik ptáš?" Emily hrdě odpověděla.
Původně byla modelkou a z branže odešla až poté, co se provdala za Michaelova bratra. Teď, když se mohla vrátit k herectví, to byla příležitost, o které jen snila. Když to Michael uslyšel, v očích se mu zablesklo a podivně se zatvářil... Gemini Media... proč mi to jméno zní tak povědomě? Správně, není to společnost Chloe, která včera řekla, že její matka je nejbohatší žena na světě? Také říkal, že mu chce předat vedení. Jak může být proboha taková náhoda...
Michael chtěl původně Emilyinu žádost odmítnout, ale po zralé úvaze vzal klíčky od auta a přikývl na souhlas. Cestou Emily Michaelovi vzrušeně vyprávěla o večeři s mužem z vedení Gemini Media před několika dny, na které ji obdivoval.
"Můj bratr právě zemřel a ona už je venku, je to takový společenský motýl, to je mrcha!" Michaelovi hořelo srdce vztekem a nadával, ale uvědomil si, že jeho bratr je přece mrtvý, Emily má svobodu a on nechce, aby se otec dozvěděl, že se s ní rozešel, až se zotaví z nemoci.
O půl hodiny později konečně dorazili do budovy Gemini Media. U dveří čekal muž středního věku se středomořským sestřihem a s falešným úsměvem na tváři. Když uviděl Emily vystupovat z auta, okamžitě k ní přistoupil a srdečně ji pozdravil: "Krásná Emily, konečně pojď dál a popovídej si." Emily se usmála.
Přirozeně objal Emily kolem pasu a Emily ztuhla, její tvář se mírně změnila, ale neodstrčila ho a nechala ho, aby s ní šel směrem k budově.
"Co to děláš? Projev trochu úcty k mé švagrové!" V tu chvíli Michael právě vystoupil z auta, viděl tuhle scénu, hněv v srdci už nedokázal udržet, chladným hlasem se připomněl.
"Je ten kluk tvůj švagr?" Muž ze Středomoří to zaslechl, zastavil se v chůzi, měřil si Michaela, jeho tvář byla plná škádlení.
Emilyiny oči náhle zchladly a pokáraly ho: "Michaele! Kdo ti řekl, že se máš starat o sebe! Tohle je šéf Gemini Davis, okamžitě se mu omluv!"
Díky Andrewově péči se jí podařilo získat od Gemini Media takovou příležitost ke konkurzu. Jinak by v malém městě, jako je tohle, neměla šanci, aby si jí někdo všiml.
Na druhou stranu se zdálo, že Michael nemá žádné zábrany, a dovolil si Andrewa pokárat, což bylo opravdu hloupé až extrémní. "Proč se omlouvám!" Tváří v tvář Emilyině nestydatosti se Michaelův hněv už nedal potlačit a zlostně pronesl: "Jak je to dlouho, co můj bratr zemřel, ale ty vlastně trávíš čas venku, a dokonce se tak pevně objímáš na veřejném místě. I kdyby ses nechtěl stydět, naše rodina Leeových by přece jen měla udělat něco slušného! Dovolte mi, abych se omluvil, mělo by to být to Středomoří..."
Prásk! Než slova došla, Emily už se k němu vrhla, uštědřila mu tvrdou facku a zlostně zapila: "Drž hubu, ty grázle!"
"Ty kluku, vždyť jsi tolik let nic nejedl, že nemáš vůbec žádný zrak." Andrej se na tuto scénu podíval s karikaturním úsměvem: "Co je to za místo, urazilo mě, ty Yu Yu nemůžeš vydržet. Kvůli Emily mi říkej mistře, nechám tě jít." "To je v pořádku," řekl.
Michael ignoroval rudé skvrny na tváři, pevně sevřel pěsti, nehty mu téměř prorazily kůži, srdce se mu kroutilo jako nůž, jako bolest, ponížení a vztek se prolínaly dohromady, nenáviděl úder do Emilyiny krásné rozbité tváře...
V osmém patře mezitím Jennifer, předsedova sekretářka, přijala telefonát. "Malá Jennifer, pošlu ti informace o muži jménem Michael, pomoz mi ho najít, aby se stal předsedou Gemini."
Z druhého konce telefonu se ozval nezpochybnitelný hlas, Jennifer se mírně rozšířily zorničky, její tvář byla šokovaná. Volající byla Su Dongova přímá nadřízená a její pravá ruka, Lily, která byla nejen ředitelkou společnosti, ale hlavně její slova reprezentovala Su Dongův názor. Ale proč ji najednou požádali, aby našla nikoho, kdo by se stal prezidentem?
"Nemusíš moc přemýšlet a nepotřebuješ znát můj vztah k němu, prostě to zařiď." Lily jako by viděla Jennifeřiny pochybnosti a pak řekla: "Pokud vstoupí do firmy, určitě ho ti vyšší manažeři potlačí. Kdokoli se ho odváží šikanovat, bude vyhozen! Pokud to zvládneš dobře, přijdu sem osobně."
"Ano!" Jennifer spěšně souhlasila. Znala Lilyinu povahu až příliš dobře, bez otálení udělá, co řekne. V posledních několika letech dokázala následovat SuSaru, aby se vymanila ze složité situace a stala se mluvčí nejmocnějších lidí v Yudu. Věděla, že vztah mezi Michaelem a Lily musí být výjimečný, a nemohla být neopatrná.
Zanedlouho Jennifer obdržela zprávu a fotografii od Michaela a zjistila, že je v městské lidové nemocnici, a okamžitě se chystala sejít dolů, aby ho osobně pozvala do společnosti .....

V přízemí budovy.
Michael Lee se mračil a skřípal zuby. Jeho zaťaté pěsti byly bledé a bezkrevné, ale po několika okamžicích je konečně uvolnil. Jediný zbývající rozum mu připomínal, aby Andrewovi Davisovi nenaletěl. Věděl, že to nedokáže, a nevěřil, že jeho otec je na jeho straně.
"V mých knihách jsi kus hovna, ty budižkničemu," řekl. Andrewův tón byl plný opovržení.
"Andreji, no tak, není třeba se na něj zlobit." "To je v pořádku," řekl. Emily Walkerová viděla, jaká je situace, a vydala ze sebe ukňouraný hlas, aby situaci zaokrouhlila. Neměla o Michaela strach, jen ho nechtěla dohnat na pokraj sil, protože by to pro ni bylo špatné.
"Hele, hele, když jsi to řekl takhle, co jiného mi zbývá." "To je v pořádku," řekla. Andrew se šibalsky usmál a poplácal Emily rukou po zádech.
Pak na ni vrhl provokativní pohled plný zlé vůle a řekl: "Vezmi si tohohle budižkničemu a otevři mi oči."
Andrewovo srdce nikdy nebylo tak široké, koneckonců před Emily, před společností, by přirozeně nešel příliš daleko, vždyť byl viceprezidentem Gemini Media. Nechal Michaela, aby ho následoval dovnitř, čistě proto, že se chtěl před Emily předvést, zdůraznit své postavení.
Michael si uvědomoval, že Andrew nemá v úmyslu nechat se vyvést z míry, ale nemohl svou švagrovou nechat jít dovnitř samotnou. Jinak bylo těžké zaručit, že se nestane něco nepěkného. Když na to pomyslel, okamžitě sklonil hlavu a následoval ho.
Poté, co Andrew přivedl ty dva do firmy, vyjel výtahem rovnou do šestého patra. Když dorazil do kanceláře, schválně se podíval na Michaela, ale jeho ruce bloudily po Emilyině těle, jeho pohyby byly až extrémně lehkomyslné, což prostě demonstroval.
"Andrew......", Emily se zatvářila rozpačitě a její hlas zněl kašovitě.
"Co ještě chceš!" Michael viděl, jak ji Andrew znovu obtěžuje, jeho hněv hořel, a řekl rozzlobeně.
Chlípný úsměv na Andrewově tváři stagnoval a jeho výraz poklesl. Nevěnoval Michaelovi okamžitě pozornost, ale s úšklebkem poplácal Emily po rameni: "Jdi do vedlejší místnosti, někdo s tebou podepíše smlouvu." Emily se usmála.
"Děkuji, Andrew." Emily byla nadšená, nedbala, že se Michael stále zlobí, a hned odešla.
Když byla pryč, Andrew se usmál a zavrčel na Michaela: "Chlapče, nikdy jsem o tobě nepřemýšlel. Ty jsi takový kretén, že by tě beze mě nepustili ani ke dveřím Gemini. Jediný důvod, proč tě pouštím dovnitř, je ten, že ti chci ukázat, jaký je mezi námi rozdíl! Já sedím v téhle kanceláři, můžu si dělat, co chci, Emily je pro mě jen kořist a ty jsi pro ni jen pes. Kdo jsi, abys mě poučoval?"
"Kreténe, ty ......", rozčílil se Michael, pár slov ho úplně rozpálí.
Když ho takhle viděl, Andrew se tvářil zvráceně a usmíval se čím dál víc bezuzdně: "Abych ti řekl pravdu, dokud jsem podepsal smlouvy s umělkyněmi naší společnosti, neexistuje žádná, na které bych nebyl. A nikdy se neujaly iniciativy vlézt mi do postele, vypadá to, že mě chceš porazit? Bohužel tě můžu zavřít do vězení, pokud hneš prstem! To je ten rozdíl v síle, já tě můžu ponížit a ty to můžeš jenom vydržet." "To je rozdíl v síle.
Andrew záměrně zvýšil hlas, aby to Emily, která ve vedlejší místnosti podepisovala smlouvu, slyšela. Emily se však podle jeho očekávání ani nepohnula. Nikdy by si nedovolila urazit se kvůli lacinému švagrovi.
Andrewova samolibost byla stále zřetelnější, i když byl viceprezidentem Gemini, obvykle musel být opatrný a bál se urazit vůdce. Toužil se té deprese zbavit a tihle nasmlouvaní umělci pro něj byli tím nejlepším způsobem, jak toho dosáhnout. Co se týče Michaela, byl pro něj jen klaunem a byl to nejlepší způsob, jak si z něj udělat legraci.
Michaelovi hořely oči, neuvědomoval si, že Andrew zašel tak daleko. Poslední zbytky zdravého rozumu v jeho hlavě se chystal pohltit vztek, pěsti měl zaťaté, připravené každou chvíli explodovat.
V tu chvíli se dveře viceprezidentovy kanceláře silně rozletěly. Andrew se podvědomě podíval, jeho tvář se náhle stáhla a pak odhalila výraz plný úpěnlivosti: "Hej, Jennifer Clarková ...... jaké větry tě přivedly ke mně? Jestli mě na něco upozorníš, půjdu tě navštívit nahoru!" "Ahoj," odpověděl jsem.
Za dveřmi stojí předseda sekretářky Jennifer, neměla smysl pro zdvořilosti s Andrejem, hezký obličej chladný, přistoupil k němu, zvedl ruku je dvě facky.
"Pah-pah!" Jasný zvuk je jako výbuch bambusového prkna, okamžitě pleskla Andrewa zmateného. Šokovaně si zakryl obličej a zeptal se: "Jennifer, proč mě ...... biješ?" "Proč?" zeptal se.
"Bít tě je lehké! Odvážil ses ponížit našeho prezidenta, viděla jsem na monitoru všechno, co jsi udělal!" Jennifer mu chladným hlasem vynadala. "Použít smlouvu, podraz na umělce, za to tě můžu poslat do vězení! Andrew, nyní ti oficiálně oznamuji, že máš ze společnosti padáka! Vyzvedni si výplatu z pokladny a vypadni z Gemini Mansion!"
"Šéf ...... prezident? Nespravedlnost ach Jennifer, jak se opovažuji urážet prezidenta, zase mi dejte pár šupů taky nemůžu ......" Když to Andrew uslyšel, jeho tvář se značně změnila a spěchal se bránit.
Slova ještě nedořekl, Jennifer ho přímo přerušila: "Dejte mi tři vteřiny, okamžitě se odkutálejte, nebo vás pošlu do vězení!"
Řekla, že už Andrewovi nevěnuje pozornost, otočila se a přistoupila k tváři ohromeného Michaela před sebou, uctivě řekla: "Michaele Lee, abych tě našla, zkontrolovala jsem sledování, přišla jsem o krok později."
Teprve pak Michael zareagoval. Včerejší Su Siao-ranova domluva, že bude řídit Gemini, se zdála být skutečná. Srdce se mu rozbušilo na sedmi místech: "Já ...... Určitě budu chodit často."
Jen co dojedl, Emily vstoupila do dveří, v kanceláři viděla další Jennifer, ale Andrewa nikde, nemohla se nezeptat zmateně: "Michaele, kde je Andrew?"
"Jennifer ho vyhodila." Michael odpověděl po pravdě.
"Jsi ubožák, celý den plácáš nesmysly, je to viceprezident Gemini, kdo si ho dovolí vyhodit!" "To je pravda," řekl. Emily odhalila tvář plnou opovržení a vynadala mu drsným hlasem. "Taky ho pozvu na večeři, počítám s jeho povýšením v budoucnu. Pospěš si a najdi ho pro mě, ty zbytečný šmejde. Jestli budeš zdržovat mou záležitost, věř tomu nebo ne, nechám tě vypadnout z domu a spát na ulici s tvým krátce žijícím otcem!"
Emily se před Jennifer chovala, jako by kárála psa, kterého vlastní.

Jennifer Clarková, která stojí stranou, se při poslechu zhrozí.
Aby před ní ponížil nového prezidenta. Obávám se, že tato žena je slepá.
Zrovna když se chystala otevřít ústa, aby ho pokárala, uslyšela Michaela Leeho: "Proč mu nezavoláte sama a nezeptáte se ho, kam šel?" "Ano," odpověděl jí.
Emily Walkerová to zaslechla, vytáhla mobil a vytočila číslo Andrewa Davise, ale okamžitě zavěsila. Okamžitě zavěsil a dostal se na černou listinu.
V srdci měla špatný pocit a neměla čas otravovat Michaela Leeho, požádala o klíčky od auta a s přísným výrazem ve tváři opustila kancelář.
"Pane Lee, kdo je to?" Do té doby se Jennifer Clarková tiše zeptala.
"Je to moje švagrová...," povzdechl si Michael Lee.
Jennifer Clarková si náhle uvědomila, že není divu, že slova tak nepříjemná, Michaela Lee nerozčílila. Ukázalo se, že je to člen rodiny. V tom případě nemohla zasahovat bez povolení. Pouze si vyžádala názor Michaela Leeho: "Tak... jak se s ní hodláte vypořádat?" "Ano," odpověděl Lee.
Michaela Leeho ta otázka zarazila, chvíli přemýšlel a řekl: "Zařiďte to normálně." "A jak?" zeptala se. Nezlobí se na Emily Walkerovou, ale jednak je přece švagrová, starší bratr zemřel, opakovaně ho pověřila, aby se o ni postaral; za druhé Michael Lee není úzkoprsý člověk, ne aby jí vzadu nosil malé boty.
Když to Jennifer Clarková slyšela, zvedla se v ní vlna obdivu. Předsedova oblíbená osoba skutečně není špatná a takové smýšlení většina jeho vrstevníků nemá. Zdá se, že je třeba ho co nejdříve seznámit s personálem společnosti.
V tu chvíli řekla: "Pane Andreji, jste ve firmě nový, neznáte personál, okamžitě pro vás uspořádám schůzku, abyste se mohl seznámit." "To je v pořádku," odpověděl předseda.
"Hrabě... zapomeňte na to...," Michael Lee si nemohl pomoct, ale vlasy se mu ježily nesměle, chtěl se odstrčit. Ale Jennifer Clarková jako by neslyšela, zvedla telefon, aby poslala oznámení, a pak se na něj sladce usmála: "Domluveno, za deset minut tam bude celé vedení společnosti, vyslechněte si své pokyny."
Když Michael Lee viděl, že nemá prostor pro odmítnutí, mohl jen souhlasně přikývnout hlavou. Vždyť právě teď je Jennifer Clarková mu pomohla ze špatného dechu, navíc doposud nemůže přijít na to, že Lily Johnsonová je nakonec to, co lidé, může udělat jen krok, aby viděl krok.
Dále Jennifer Clarková vzala Michaela Leeho do prezidentovy kanceláře a přinesla mu oblek, aby se převlékl. Při pohledu na nového Michaela Leeho se Jennifer Clarková držela za ruce a žasla.
Nutno říci, že Michael Lee sice vypadá trochu buransky, ale je velmi pohledný. V obleku vypadal jako elegantní a pohledný obchodník, ale byl o něco méně elegantní. Byl trochu slabý, ale to se dalo kultivovat.
Zanedlouho Jennifer Clarková přivedla Michaela Leeho do konferenční místnosti. Do konferenční místnosti mezitím dorazil asi tucet vedoucích pracovníků a všichni se na Michaela Leeho nevěřícně dívali a přemýšleli, co má Jennifer Clarková za lubem.
"Jménem předsedy představenstva oznamuji všem členům představenstva, aby se dostavili na dnešní schůzi, že vám představím nového prezidenta společnosti, pana Michaela Lee." Jennifer Clarková dovedla Michaela Leeho k hlavnímu sedadlu, nechala ho posadit se a pak obratně promluvila.
Při těch slovech se dav okamžitě roztleskal.
"Paní tajemnice Jennifer, funkci prezidenta vždy zastávala sama ředitelka Lily Johnsonová, jak je možné, že se to mění jen tak, bez jakýchkoli novinek?"
"Přesně tak, my ředitelé, i když nemáme právo uznat prezidenta, máme alespoň právo to vědět."
"Je to nápad ředitelky Lily, nebo ředitelky Sarah, ředitelka Sarah nikdy nebyla protekční, ví o té věci s Michaelem Lee?"
Tváře několika ředitelů se rychle změnily a vyjadřovaly jejich názory.
"Hm, nýmand, který se přímo na padáku dostal do naší společnosti Gemini Media Enterprises jako prezident, co jsi zač?" V tu chvíli se ozval mladík s lesklými vlasy, bláznivým pohledem a nepřátelským obočím: "Jestli ředitelka Lily nechce být prezidentkou, ať to převezmu já! Kdo bude zodpovědný, když necháme řídit společnost takovou nulu?"
"Ethan Miller má pravdu, prezident je zodpovědný za zájmy celé společnosti, ne že bychom nevěřili vizi ředitelky Lily, ale musíme dbát na své vlastní zájmy."
"Já Ethana také podporuji, je ve firmě už skoro pět let, jeho schopnosti i výkonnost jsou všem zřejmé, měl by to být on, ne někdo zvenčí."
"Na tak důležitou pozici se musí upřednostňovat schopnosti, nikdy ne na základě vztahů!"
Ethanova slova okamžitě uznalo mnoho ředitelů. Tito lidé mají s Ethanem většinou dobré vztahy a vytvořili skupinu. Pochopili, že žádné vejce nezůstane nedotčeno, a okamžitě se proti Ethanovi postavili.
Michael Lee zrudl v obličeji, srdce měl jako mravenec v ohni, chtěl se ozvat, ale neodvážil se. Tahle velká jména před ním, jeţ se dříve neodvaţoval ani pomyslet na existenci, teď jejich cíleným zesměšňováním Michaela Lee skutečně začala obměkčovat. Zvláště pohled do Ethanových očí, ten vražedný duch, mu znecitlivěl kůži na hlavě.
Ani Jennifer Clarková si nemohla pomoci a zbledla. Je jen sekretářka, s obyčejnými vedoucími pracovníky si vystačí, ale nemá právo jednat proti ředitelům. Nemohla si pomoct, ale cítila se znepokojená a přemýšlela, jak by mohla ty rozrušené ředitele uklidnit.
"Buď zticha!" Právě v tu chvíli se dveře konferenční místnosti rozletěly a ozval se hlas jasný jako stříbrný zvonek. Hned poté vešla mladá žena vysoké postavy v béžovobílém kostýmku OL. Její tvář byla naprosto krásná, ale neměla žádný výraz. Temperament chladný a tajemný, spíše podněcoval v mužském srdci majetnické sklony a touhu po zkoumání.
Při pohledu na její příchod nespokojení ředitelé okamžitě přestali mluvit a jejich oči se upřely k ní.
"Ředitelko Lily, co vás sem přivádí?" Ethan okamžitě vstal a s úsměvem na tváři ji přivítal.
Ačkoli byla Lily Johnsonová pouze ředitelkou společnosti, její postavení ve firmě bylo mimořádně výjimečné. Vždyť za ní stojí předsedkyně představenstva Sarah Johnsonová! Lily Johnsonová je navíc v jeho srdci bohyní, nikdo ve společnosti neví, že o Lily Johnsonovou usiluje, ale ona mu nikdy neukázala žádnou falešnou barvu.
"Když nepřijdu, obrátíte se proti mně?" "Ne," odpověděl jsem. Lily Johnsonová se na Ethana ani nepodívala, přešla přímo k Michaelu Leeovi a chladným hlasem řekla: "Jak to mám zařídit, ještě potřebuju váš souhlas, Gemini Media Enterprises je jenom Horizon Group pod průmyslem, kdo je prezidentem, máte právo to komentovat? Kdo je prezidentem Gemini Media Enterprises? Od této chvíle bude prezidentem Gemini Media Enterprises Michael Lee a každý, kdo se odváží jít proti němu, půjde proti mně. Ethane, varuji tě, nech si ty své myšlenky pro sebe, a jestli zjistím, že jsi Michaela Leeho podrazil, donutím tě zaplatit cenu, kterou si nemůžeš dovolit. "
Tato slova, pronesená důrazně, v davu otupěla. Ethan dokonce zbledl, z čela mu vytékal studený pot, v očích strach. Všichni přítomní starší lidé vědí, že Lily Johnsonová není obyčejný člověk. Je nejen pravou rukou Sarah Johnsonové, ale také její vlastní dcerou! Když se před deseti lety Lily Johnsonová objevila poprvé, Sarah Johnsonová veřejně oznámila, že Lily Johnsonovou přijala za svou adoptivní dceru a chová se k ní jako k vlastní.
Nyní, když se jasně vyslovila pro Michaela Leeho, kdokoli se odváží říct něco víc, bude v příkrém rozporu s Lily Johnsonovou. A odporovat Lily Johnsonové znamená odporovat Sarah Johnsonové! Každý, kdo se to odváží, je mrtvý muž!
"Protože všichni nemají žádný názor, zahájíme schůzi!" Když Lily Johnsonová viděla, že se všichni podřídili jí samotné, projevila náznak uspokojení a řekla Michaelu Lee: "Michaeli, prezidente, nechám je, aby se příště představili jeden po druhém."
Poté se zadívala přímo na Michaela Leeho, ačkoli se s ním už jednou setkala, ale tentokrát tam Sarah Johnsonová nebyla, jako by ho chtěla úplně prohlédnout.
Lily Johnsonová vždycky věděla, že její adoptivní matka má dva syny, ale z různých důvodů se nemohli sejít a před nedávnem jeden z nich zemřel. Nyní je Michael Lee jejím jediným zbývajícím pokrevním příbuzným, a proto se poslala, aby mu pomohla a postarala se o něj. Zajímalo by ji však, jakého syna by její adoptivní matka měla, kdyby byla tak úspěšná ...
Michael Lee se neodvážil setkat s očima Lily Johnsonové, s žárem pohledu, který v něm okamžitě vyvolal dojem, že z něj svléká šaty.
"Dovolte, abych se představila, jmenuji se Lily Johnsonová, jsem dcera Sarah Johnsonové, předsedkyně správní rady. Od nynějška budu řídit Gemini Media Enterprises společně s vámi, takže doufám, že si budeme dobře rozumět." Lily Johnsonová laskavě natáhla ruku.
Michael Lee měl zmatenou hlavu, jazyk se mu zadrhával: "Dobře... dobře."
Tahle kráska je vlastně dcera jeho vlastní laciné mámy. Pokud je Sarah Johnsonová skutečně její matka, provdala se znovu a porodila sestru sama sobě? Tak proč Sarah Johnsonová řekla, aby si s Lily Johnsonovou zařídily bližší krok, že to není průšvih?
Michaelovi Leeovi se chvíli honily hlavou myšlenky a moc nevnímal sebepředstavování ředitelů, kteří se snesli dolů. etan měl modrou tvář a po počátečním šoku se jeho výraz zmírnil. Kradmo pohlédl na Michaela Leeho, žárlivost v očích nedokázal skrýt, v srdci nenávist: "Michaele Lee, je mi jedno, jakou metodu použiješ, nech mě jako ženu, tak tě podpořím, počkej, ať ti nesloupnu vrstvu kůže, přísahám, že nebudu chlap!"

Zde je možné umístit pouze omezený počet kapitol, klikněte níže a pokračujte ve čtení "Zlomená pouta zrady"

(Po otevření aplikace se automaticky přesune na knihu).

❤️Klikněte pro čtení více vzrušujícího obsahu❤️

👉Klikněte pro čtení více vzrušujícího obsahu👈