Kapitola 1
"Je to jen předstírané manželství, už dávno mělo skončit. Na slavnostním večeru Evelyn roztočila sklenku s červeným vínem a zadívala se na své bratrské dvojče Gideona. "Ty ses zbláznil! Máma s tátou nebudou souhlasit,' Gideonův hlas se ostře vystupňoval. 'Nepotřebuju jejich souhlas. Mohl bych odejít s prázdnou, změnit si příjmení a bez rozmýšlení zpřetrhat všechny vazby s tím mužem... "Ale mně na tom záleží. Objevil se vysoký muž, který měřil asi metr osmdesát. Jeho černý oblek a bezvýrazná tvář ztělesňovaly krutý a hrdý obraz bezohledného magnáta. "Sebastiane?! Tak já vás tu nechám,' řekl Gideon, zmenšil se a zcela ignoroval Evelyninu prosbu, když prchal jako králík chycený do záře reflektorů. "Brácho! Evelyn zavolala za Gideonovou vzdalující se postavou, sukni v ruce připravenou následovat ho. Než však stačila utéct, Sebastian udělal rázný krok vpřed a zastoupil jí cestu. "Ženo, už je to pět let. V okamžiku, kdy se znovu setkáme, máš v plánu utéct od svého manžela? S tím Sebastian silou přitáhl Evelyn do svého objetí a majetnicky ji objal kolem štíhlého pasu. Jejich těla se k sobě těsně přitiskla a dokonale do sebe zapadla, jako by byla jedno. Jeho dlouhé prsty jemně přejížděly po hladké kůži jejího krku. Ten jemný kontakt Evelyn rozechvěl a napjal její tělo. Srdce se jí nekontrolovatelně rozbušilo. Instinktivně pohlédla na Sebastiana. Jeho bezchybná tvář byla stejně svůdná jako vždy, přitažlivá, nemohla ji ignorovat. Bylo to nepopiratelné - bez ohledu na běh času byl Sebastian bezvadně pohledný muž. Už před pěti lety byl Sebastian v Castlevale významnou osobností, často se objevoval na titulních stránkách novin a byl korunován jako nejžádanější starý mládenec ve městě. O pět let později... Přestaň! Nemohla si dovolit takhle přemýšlet. "Prosím, nech mě jít, Seb," Evelyn odvrátila pohled, uši jí hřál nezvaný ruměnec. Sebastianův úsměv se vytratil a změnil se ve vážnou linii. 'Nejsem tvůj švagr, jsem tvůj manžel.' 'Tvoje žena je moje sestra, Arabello, a já jsem jenom tvůj švagr! Evelyn sevřela pěsti a sebrala veškerou odvahu, aby opáčila. 'Moje kočka si mě vzala; ty, Evelyn, jsi moje jediná žena! Jména jsou jen tituly, na nich nezáleží. Sebastian jí naklonil bradu a jeho svůdné rty se přiblížily, dychtivé ochutnat sladkost připomínající staré vzpomínky. "Tobě to možná nevadí, ale mně ano. Odmítám žít ve stínu někoho jiného, zbaven důstojnosti a sebe sama. Jsem Evelyn, ne tvoje žena Arabella! Evelyn vykřikla, ale ve chvíli, kdy slova opustila její rty, Sebastianův jazyk vplul dovnitř a ovládl její ústa, jako by ji chtěl celou pohltit. Ne- Vrátila se s úmyslem získat zpět svou identitu, nenechat se znovu spoutat, nenechat se využít rodinnými vazbami ani hrát roli Arabelliny náhražky... Evelyn se zuřivě bránila. Sebastian byl však příliš silný. Pod jeho neúprosným nátlakem se Evelyn cítila naprosto bezmocná. Pomalu se jí vracelo známé teplo jeho polibku, obklopovala ji prudká energie a způsob, jakým Sebastianovy ruce rozpalovaly její kůži, vyvolával v její mysli dávno pohřbené vzpomínky. Pocity bezmoci, radosti, štěstí a ztráty... různé okamžiky z jejího dětství, zejména ty, které sdílela se Sebastianem, se znovu vynořily v jasných barvách. Obrazy, na které si přála zapomenout a které se teď přehrávaly v rychlém sledu...
Kapitola 2
Obloha byla zářivě modrá, bez jediného mráčku - čistá a jasná. Ve svatební komnatě hostince U zlatého gryfa se Evelyn oblékla do nádherných svatebních šatů, které navrhla Adelaide de Vaux. Výrazná červená látka krásně kontrastovala s její porcelánovou pletí. Elegantní vrstvy šifonu, složité výšivky a jemné uzlíky zdobily šaty a proměnily ji v tu nejzářivější a nejúchvatnější rudou růži. "Tati, jak vypadám? Evelyn se dychtivě zadívala na Edrika. "Není to špatné. Tenhle pohled na pozadí dokonalých šatů je Arabelle velmi podobný. Ale..." Edricův úsměv zmizel a jeho pohled se změnil v ledový a neústupný. "Musíš si uvědomit, že od této chvíle už nejsi Evelyn, jsi Arabella, vážená dcera rodiny Churů! "Rozumím. Evelyn se zachvěla a sklopila oči. Dlouholeté otázky, které jí trápily mysl, se znovu vrátily. Zoufale se jí chtělo na otce křičet! Byla jeho biologickou dcerou, ale proč bylo její dvojče Gideon předurčeno k tomu, aby zdědilo rod Blackwoodů, zatímco její sestru Arabellu rodiče hýčkali, zatímco ji samotnou posílali na venkov? I kdyby měla hrát roli pohádkové Popelky, přála si vyrůstat po boku své rodiny. Když Evelyn hrozilo, že jí ukápne slza, kousla se silně do rtu a přinutila se ji zadržet. Neplač; kdyby plakala, táta by ji nenáviděl. Nechtěla být znovu opuštěná, nechtěla být mimo dosah rodičů. "S klanem Greystoků si není radno zahrávat. Pamatuj si všechno, co jsem ti řekl, a skrývej před Sebastianem jakékoli známky potíží,' Edricův hlas byl ledově chladný. Evelyn instinktivně přikývla. Sebastian, dědic rodu Greystokeů, byl multimilionář a prominentní postava na Thornově indexu nejbohatších osob světa. Jeho návrat do země, aby prozkoumal domácí trh, vyvolal rozruch, lidé ho nazývali vzácným finančním géniem desetiletí a vůdčí osobností mezi bohatými druhé generace. Toto spojení rodu Blackwoodů a Greystoků bylo jako pozlacení rodu Blackwoodů zlatem a zároveň sloužilo jako zkratka na mezinárodní trh. Edric tak s nadšením nabídl svou milovanou dceru Arabellu za ženu Sebastianovi. Kdo by však tušil, že Arabella v předvečer zásnubního obřadu uteče? Edric, odhodlaný nepřijít o tuto příležitost, riskantně zariskoval a požádal podobiznu své dcery Evelyn, aby Arabellu při zásnubách zastoupila. Návrh to byl absurdní a lehkomyslný. Evelyn chtěla odmítnout, ale při pohledu na Edricových pár pramenů šedivých vlasů a dychtivý pohled jeho očí jí slova uvízla v hrdle. Zuřil v ní boj mezi morálkou a vlastním zájmem, ale touha po rodičovské náklonnosti nakonec přece jen zvítězila. Evelyn se utěšovala, že je to jen dočasná zástěrka pro zásnuby. Pravou nevěstou Sebastiana bude jistě její sestra Arabella. "Ťuk, ťuk..." Náhlé zabušení na dveře přerušilo napětí. Edric se otočil k Evelyn a znovu jí připomněl: "Pamatuj na má slova! Evelyn poslušně přikývla, přesto se znepokojeně zeptala: "Tati, Arabella se brzy vrátí, že? Edric nad ní odmítavě mávl rukou, ale přikývl v nenucené odpovědi právě ve chvíli, kdy se otevřely dveře. Ve dveřích stál Sebastian a Edric okamžitě vyloudil okouzlující úsměv. "Sebastiane, běž si promluvit s Arabellou. Já přivítám naše hosty. Sebastian nonšalantně odpověděl, jeho hlas byl hladký jako violoncello, ale podbarvený nádechem odstupu. Když Edric odešel, Evelyn se na chvíli cítila ztracená, nedokázala v sobě potlačit ohromnou zvědavost a kradmo pohlédla na Sebastiana.
Kapitola 3
Evelyn stála na okraji zásnubní síně a srdce jí bušilo, jak si prohlížela místnost. Její pohled spočinul na Sebastianovi, jmenovaném ženichovi, jehož ostré rysy a hluboké černé oči jako by v sobě skrývaly všechna tajemství hvězdné noci. Byl nepopiratelně přitažlivý, s dokonalými, lehce ohrnutými rty a mělkým rozštěpem na bradě, který ho činil nepříjemně přitažlivým. Jeho přítomnost však byla všechno, jen ne vřelá; díky chladnému chování a hrozivé auře nepůsobil ani tak jako ženich na zásnubním večírku, jako spíš jako bezohledný vymahač dluhů ze zločineckého syndikátu. V tu chvíli Evelyn konečně pochopila, proč její sestra Arabella před chystaným svazkem utekla. 'Vzít si tohoto ledově chladného muže by bylo jako zvolit si život zamrzlý v čase,' pomyslela si. Žaludek se jí zvedal při pomyšlení, že Sebastian zjistí, že se vydává za nevěstu místo její sestry, a obávala se katastrofálních následků, které by z toho vyplynuly. Instinktivně udělala malý krok zpět, úzkost zaplavila její smysly. Sebastianův pohled zledovatěl, na okamžik se v něm objevil záblesk opovržení. "Jen velkolepá záležitost pro transakci maskovanou jako zásnuby," poznamenal a oči se mu zúžily, když sklouzl po jejích svatebních šatech, jejichž nádherná krajka a hedvábí zachytávaly světlo v ostrém kontrastu s jeho vlastním tmavým oblečením. "Nezapomeň na naši dohodu." Dohodu? Jakou dohodu? Arabella se jí o ničem nezmínila. Nastala panika. Otec ji o tom neinformoval a jí se honilo hlavou. Co když klopýtla, omylem odhalila pravdu a způsobila, že rod Cher ztratil podporu rodu Greystoke? Co kdyby kvůli tomuto zranitelnému činu přišla o rodiče úplně? "Správně, dobře si vzpomínám," zakoktala se Evelyn a na čele se jí vytvořily krůpěje potu. Vzpomněla si na otcovo varování. "Celé tohle zasnoubení je jen malinký krůček od svatby ve významu a je jen zdvořilé se tak obléknout. Je to otázka úcty k rodu Greystoků, souhlasíš, Sebastiane?" "Tvůj talent překrucovat pravdu je nepřekonatelný," ušklíbl se Sebastian a v jeho hlase bylo cítit pohrdání, zatímco jeho oči sotva zaregistrovaly Evelyninu přítomnost a odmítly ji jako nic víc než další ženu v místnosti. "Je všechno připraveno? Obřad začne brzy, tak se ujistěme, že jsme připraveni." Připraveni na co? Její otec se nezmínil o ničem konkrétním! V Evelyn se mísila nervozita s hrůzou a srdce jí silně bušilo. "Ale ty tu budeš, že? Co jiného bych asi tak mohla potřebovat?" Sebastian zúžil oči, naklonil se blíž a jeho hlas zněl ostře. "Jsi nespokojená se zásnubami? Rozmýšlíš si to?" Evelyn cítila, jak jí jeho slova pronikají mrazem a třesou se jí prsty. "Moc o tom přemýšlíš. Právě jsem byla zavalená svatebními úkoly na poslední chvíli - šaty, make-up - je toho příliš mnoho, co musím mít na paměti,' řekla opatrně a její široce rozevřené oči se úzkostlivě vrhly k Sebastianovi, bála se, že by mohl odhalit její podvod. "Opravdu? Sebastianův pohled se pronikavě změnil a lapil ji do pasti dřív, než stačila odvrátit zrak. Na krátkou chvíli se zdálo, že ho to zaskočilo. V jejích očích bylo něco nervózního, téměř nevinného, jako v očích vyděšeného králíčka. Ale Arabella se králíkovi vůbec nepodobala. Sebastianovo podezření vzrostlo; pozorně ji studoval, ale když se rychle odvrátila, její výraz se vrátil k neutralitě a zakryl její rozrušení. Že by to byl omyl? Ne, Sebastian příliš důvěřoval svým instinktům, než aby špatně odhadl situaci. Přesto mu dnes na Arabelle všechno připadalo jiné a nemohl se zbavit pocitu, že pod její vzdorovitostí se skrývá zranitelnost, které si předtím nevšiml. "Slyšel jsem zvěsti o tom, že tě nedávno viděli s Joahem Kettlerem," dodal, přistoupil blíž a jeho zvědavost vzplanula.
Kapitola 4
Stáli až příliš blízko. Sebastian, vysoký a atletický, postoupil dopředu, až stál přímo před Evelyn. Byli od sebe vzdáleni necelé dva metry, cítili teplo dechu toho druhého a sdíleli intenzitu, která jí rozbušila srdce. Když byla tak blízko svému téměř švagrovi, Evelyn úzkostí nedýchala. Z této blízkosti si uvědomila, jak je Sebastian vysoký - tyčil se nad ní jako stěna, jeho výška ji zahalovala do stínů vrhaných stropními světly. Ten pocit byl dusivý, zneklidňující, jako by příští okamžik měl přinést přiznání, které by narušilo jejich křehkou dohodu. Byla nervózní a bála se a srdce jí bušilo v hrudi. Na čele se jí hromadil pot, který stékal, jak se chvíle protahovala. "Jsi velmi podezřívavá. Odmítám se zabývat nepodloženými otázkami,' řekl Sebastian a všiml si, jak sebou nepříjemně škubla, když se nenápadně posunula stranou a trochu unikla jeho naléhavé přítomnosti. Evelyn se zhluboka nadechla, aby se uklidnila, ulevilo se jí už jenom proto, že je v této chvíli naživu. 'Jen ti připomínám - je to všechno zábava a hra, dokud někoho nechytí. Jestli naše dohoda vyjde najevo, je konec,' varoval a jeho oči se ještě víc zúžily, protože její drobné pohyby jen prohloubily jeho znepokojení. Děkuji, že na mě dáváš pozor,' odpověděla a sevřenými dlaněmi se otřela o kytici květin, kterou držela v ruce, a doufala, že tahle mučivá chvíle brzy skončí. 'Ujistěte se, že si dnes pamatujete na svůj slib,' řekl Sebastian a věnoval jí poslední pronikavý pohled. 'Zásnubní obřad začíná přesně v deset deset. Všechno připravím a někdo ti to brzy přinese. Po obřadu to jen předej svému právníkovi. 'Chápu,' odpověděla Evelyn s pohledem upřeným na Sebastiánova vzdalující se záda. Teprve když odešel, vydechla a měla pocit, že se vrátila k životu. 'To bylo o fous - těžší než bitva,' zamumlala a třela si bolavý krk, když se otočila k zrcadlu. V odrazu její tvář zářila jako květina, krásná z každého úhlu, nápadně sebevědomá, téměř divoká ve své kráse. 'Páni, vypadáš úchvatně! Mnohem hezčí než já. Bez kouzel vizážistky bych za svou sestru nikdy nemohla... Evelyn se dotkla svého přehnaného líčení a pocítila náhlou vlnu zklamání. Bylo to proto, že byla prostě příliš obyčejná, že ji rodiče nedokázali ocenit? Snažila se to promyslet a vzpomněla si na svého otce, padesátiletého gentlemana, na matku, elegantní krásku, na bratra, pohledného a chladného, na sestru, která jí brala dech... 'To všechno proto, že jsem příliš průměrná - dost obyčejná na to, že když stojíme pohromadě, ani nevypadáme jako rodina,' řekla, smutně se nafoukla a do očí se jí znovu začaly drát slzy. Dokonce i pod vrstvami make-upu se zdálo, že se dívka v zrcadle mihla s náznakem změny. Evelyn zamrkala a najednou si všimla té podoby. Navzdory všemu měly s Arabellou podobnou strukturu obličeje. Ale Arabelliny hluboko posazené, okouzlující oči byly podmanivé, každé mrknutí odhalovalo dlouhé, natočené řasy a fascinující úsměv ve tvaru půlměsíce. Její vlastní oči byly jiné - typické velké, s obyčejnými dvojitými víčky, naprosto nevýrazné. 'Kéž bych mohla být tak krásná jako Arabella, i kdyby to bylo jen pět nebo šest stupňů podobnosti,' pomyslela si Evelyn toužebně. 'Možná by mě pak rodiče neměli tak rádi...' Touha v jejích očích zažehla jiskřičku naděje, která prosvítala jako světlo skrz tmavé duhovky. "Ťuk ťuk... Z myšlenek ji vytrhlo prudké zabušení na dveře. Tentokrát za dveřmi nestál Sebastian, ale ostře vyhlížející žena, profesionálně oblečená. 'Jsem Lucian, asistentka lorda Greystoka,' představila se a její pronikavé oči se cílevědomě leskly. Evelyn si lehce odkašlala, aby zamaskovala rozpaky. 'Potřebujete něco?' "Obřad začíná v deset pět. Měli bychom vyrazit." Lucian ji gestem vyzval, aby ho následovala. Evelyn se polekaně rychle zařadila za Luciana a srdce jí bušilo směsicí obav a očekávání.
Kapitola 5
Obřad zasnoubení Sebastiana Greystoka a Arabelly Yverdonové nebyl nijak extravagantní. Přítomna byla téměř celá rodina Evelynů a významné osobnosti ze samotného Castlevale; rodina Greystoků však vyslala pouze Sebastiana, nikdo z rodičů se nezúčastnil. Evelynové spíše než aby projevili nespokojenost, využili příležitosti a postavili se do role hostitelů, čímž si nenápadně vytvořili pocit nadřazenosti nad Greystoky. Edric a jeho žena Cassandra se věnovali zábavě finanční elity, zatímco Victor se jako nejstarší vnuk Evelynů stýkal s doprovodem stejně bohatých dědiců. Sebastianovi, hlavnímu lákadlu, stačilo, aby tam stál jako střed pozornosti. Veteráni z branže se k němu hrnuli a představovali své mladší kolegy. Obchodní partneři se při této blahopřejné příležitosti snažili prohloubit své vazby. Mezitím se nadějní nápadníci vytasili se vším všudy a dožadovali se chvíle, kdy si ho všimnou. Když Evelyn dorazila, našla Sebastiana obklopeného houfem úžasných žen, který uprostřed jejich obdivu vypadal jako princ. "Tohle je zásnubní obřad, nebo akce na výběr nevěsty?" zeptala se. Evelyn si pro sebe nespokojeně zamumlala. Nebylo divu, že se její sestra snažila svatbě uniknout; tenhle chladnokrevný muž byl zřejmě vyhlášený lamač dívčích srdcí. Kdyby si měla vzít někoho takového, utekla by také. "Už je čas? Když Sebastian spatřil Evelyn, nespokojeně stiskl rty. Lucian zkontroloval hodinky. "Ještě dvě minuty. "Vykliďte oblast. Sebastianův tón vyjadřoval hmatatelné podráždění. Lucian přikývl, náhle popadl Evelyn za paži a vymrštil ji do moře žen, kde přistála přímo v Sebastianově objetí. Ten s instinktivní lehkostí rozevřel paže, objal ji kolem štíhlého pasu a jeho vypracovaná brada se opřela o její ucho v dráždivém pohlazení. "Arabello, brzy se staneš mou snoubenkou," prohlásil a hravě ji štípl do citlivého ušního lalůčku. Evelyn přeběhl mráz po zádech; zdálo se, že z jejího těla vyprchal každý kousek síly. Co se právě stalo? V jednu chvíli sledovala tu podívanou a vzápětí se ocitla v Sebastianově náručí, vržená do centra pozornosti. "Arabello, dnes vypadáš nezvykle skromně. Jsi nervózní z toho, že se staneš nevěstou? Sebastian si všiml jejího zaraženého výrazu a jeho tmavé oči se prohloubily. Uh-oh... V náhlé panice zapomněla na to, že si bude hrát na Arabellu. Její sestra by při takové pozornosti jistě dostala záchvat a s opovržením by po nápadnících dupala, že? 'Není tohle představení, kdy květy hrušek převálcují krabí jablka? Tolik obdivovatelů, jak rozkošné! Evelyn si odkašlala a předstírala nonšalanci, zatímco se snažila zaujmout asertivnější chování. "Pořád dávám přednost trnitým růžím. Jak nečekaná volba. Očividně její sestrou pohrdal. 'Vskutku, ať je krabí jablko jakkoli krásné, vedle růže nemá žádnou cenu - nakonec je to jen rozšlapané bláto,' Evelyn se otřásla a cítila, jak jí mimovolně běhá mráz po zádech. "Pojďme, obřad právě začíná. Sebastian vrhl pohled na třesoucí se ženy kolem sebe, jeho nezájem byl patrný, když povolil sevření a odcházel. Evelyn se nemohla zbavit pocitu, že Sebastian je celý bez sebe - zároveň chladný a bezohledný, zcela zmatený. Přesto ho poslušně následovala. Přesně v deset dvacet začal zásnubní obřad. "Nastala příznivá hodina! Je mi ctí oznámit, že obřad zasnoubení lorda Greystoka a slečny Arabelly Yverdonové právě začíná! Přivítejme vřele našeho nastávajícího ženicha a nevěstu při jejich slavnostním vstupu! Hlas konferenciéra se rozléhal mikrofonem a odrážel se ve všech koutech sálu.
Zde je možné umístit pouze omezený počet kapitol, klikněte níže a pokračujte ve čtení "Mezi láskou a povinností"
(Po otevření aplikace se automaticky přesune na knihu).
❤️Klikněte pro čtení více vzrušujícího obsahu❤️