Ukradená tajemství pod vlnami

Kapitola 1

Scéna se odehrávala na palubě lodi Seafarer's Crest za chladné modré záře měsíce, vysoko nad klidným oceánem. Na palubě se to hemžilo elegantně oblečenými muži a ženami, jejichž smích a konverzace se mísily s jemným šuměním vln.

Uprostřed ruchu tlačila nápadná mladá žena s vlasy staženými do nízkého drdolu a oblečená v uniformě servírky vozík naložený jídlem k nedalekému Noble Suite. Upravila si sluchátko, které měla zastrčené v uchu, a naléhavě zašeptala: "Jste si jistá, že Cedric Ashford není v pokoji?"

"Naprosto jistě. Už hodinu sleduji přenos. Musíte si pospíšit, dokud je ještě venku, " ozvala se strohá odpověď.

Elena Hawthorneová došla na konec chodby a zastavila se před zdobenými dveřmi apartmá. Zvedla ruku a lehce zaklepala. "Pane, přišla vaše večeře."

Přivítalo ji ticho, ve vzduchu viselo napjaté ticho. Aniž by čekala na odpověď, vytáhla kartu s klíčem a zasunula ji do zámku. Dveře se s cvaknutím otevřely.

Rychle strčila vozík dovnitř, jen aby ji při překročení prahu pohltila tma. Jakmile otočila vypínačem, silná ruka ji chytila za paži a vyvedla ji z rovnováhy.

Zapůsobil na ni instinkt, chytila ho za zápěstí a rychlým pohybem provedla bezchybný hod, kterým ho poslala k zemi. "Myslel sis, že mě přepadneš ze zálohy?" vyhrkla a precizně ho přišpendlila k zemi.

Útočník se však nepoddal, v mžiku vyskočil na nohy, obtočil kolem ní ruce a shodil ji na postel.

Jak padala, v hlavě se jí honily myšlenky; šok se změnil ve zmatek, když se jí náhle roztrhla látka šatů. A pak, než se v ní stačily usadit rozumné myšlenky, přitiskl své rty na její, divoký polibek, který ji smetl jako bouře.

Když se rozednilo, do pokoje mírně pootevřeným oknem pronikl mořský vánek a rozhrnul světlé závěsy. Elena se probudila mrknutím a našla vedle sebe známou tvář.

"Cedric Ashford," srdce se jí rozbušilo obavami, v hrudi se jí sevřelo napětí, když si prohlížela muže stále ztraceného ve spánku.

Vděčná, že zůstal spát, spěšně vylezla z postele, popadla oblečení rozházené po podlaze a spěšně si je natáhla. Zatímco si zapínala bundu, její pohled zalétl k pořadači ležícímu na stolku. Přiskočila k němu a srdce se jí rozbušilo, když ho otevřela.

V záhlaví stálo "Dohoda o projektu průzkumu ložisek ropy". Uklidila ho a zrychlil se jí tep. Potřebovala být venku dřív, než se Cedrik pohne.

O dvě hodiny později, ve stejné místnosti, stál pokročilý asistent Thomas Písař nervózně v obývacím pokoji, oči sklopené před impozantní postavou Cedrika, který stál zády k němu a hleděl z velkého okna.

"Pane, kamerový systém ze včerejšího večera selhal, takže... nemůžeme potvrdit, která žena vstoupila do vašeho apartmá."

Cedrik uhasil mezi prsty téměř vyhořelou cigaretu a pomalu se otočil k Thomasovi. Asistent se setkal s jeho ledovým pohledem a mírně se zachvěl.
"Chybí také dokument, který jste nechal na stole," dodal Thomas váhavě.

Cedrik se nenuceně opřel o nedalekou pohovku a na rtech mu hrál sardonický úsměv. "Nech to být. Stejně to nemá žádnou cenu."

Mezitím na palubě jiné lodi na Otevřených vodách vybuchl vzteky lord Yamato, nízký muž středního věku tmavé pleti ve strohém bílém smokingu. "Ty hlupáku! Najal jsem si tě, abys přinesl něco cenného, ne tenhle bezcenný papír!" Vrhl dokument Eleně do obličeje.

Ohromeně se snažila sebrat papír, který spadl na zem. "Jak by to mohl být padělek?" zamumlala a při pohledu na svého rozzuřeného zaměstnavatele se jí zmocnil zmatek.

Kapitola 2

Když Elena Hawthornová uchopila obsah dokumentu do rukou, měla pocit, jako by do ní uhodil blesk.

Ukradla oceánografickou geologickou zprávu.

'Přísahám, že vás nahlásím vaší organizaci. Jen počkejte a sledujte, jak padnete,' vykřikl lord Yamato a udeřil holí o dřevěnou podlahu tak silně, že se zvuk rozlehl vzduchem.

Když procházel kolem Eleny, zdálo se, že ho následuje poryv větru, který zvýraznil jeho impozantní přítomnost.

Eleniny prsty se sevřely kolem návrhu, který držela v ruce, a zmačkaly kdysi hladký papír, jak ji zaplavily úzkost a strach. Po nesčetných misích ještě nikdy neudělala tak závažnou chybu - teď nejenže zpackala úkol, ale ohrozila i svou bezpečnost. Nejnaléhavější teď bylo dostat se k životně důležitým lékům; pokud by se jí to nepodařilo, její roky v Lize odměn by byly k ničemu.

Náhle dveřmi prolétla mihotavá čepel a Elena se instinktivně hbitě vyhnula přilétajícímu noži.

Venku se ozvaly kroky a její ostrý pohled se stočil ke vchodu. Bez váhání se vrhla k oknu a vyskočila ven v zoufalé snaze dostat se na svobodu.

Právě když se muži, kteří ji pronásledovali, chystali následovat její příklad, lord Yamato je zastavil pevným rozkazem. Jeho oči se hluboce zahleděly do nekonečného modrého moře za oknem. "Ať se o ni postará někdo jiný; naší prioritou musí být získání dokumentů od Cedrica Ashforda.

Cedric Ashford na palubě lodi Seafarer's Crest právě vyšel na chodbu, když se kolem něj náhle objevila skupina mužů v černých pláštích. Jeho hluboké hnědé oči se zúžily do štěrbin, jak ostražitě zkoumal okolí.

Zjizvený Roger, vůdce skupiny, přistoupil o krok blíž: "Vydejte mi ty dokumenty.

Cedrik se na krátký okamžik neochvějně setkal s Rogerovým pohledem, než zvedl obočí. "Nevím, o čem to mluvíš.

"Opravdu? Zjizvený Roger se usmál a manipuloval napětím. 'Tak neříkej, že jsme tě nevarovali.'

Jakmile mu ta slova unikla ze rtů, muži vyrazili vpřed a zahájili útok na Cedrika.

Cedrik se jejich náporu obratně vyhnul, ale ani jeho hbitost ho před přesilou nezachránila. Byl rychle spoután.

Zjizvený Roger se naklonil, jeho zlověstný úsměv se odrážel v tlumeném světle, a popadl Cedrika za límec. "Pane Ashforde, jste chytrý muž. Jen mi předejte ty dokumenty a ujišťuji vás, že se vám nic nestane. Pokud odmítnete... Nechal tu hrozbu viset ve vzduchu: "Neodejdete odsud celý.

Cedrik si zachoval ocelový výraz, když si delší chvíli prohlížel Zjizveného Rogera, než si dovolil lehký úšklebek. "Můžu ti dát ty dokumenty, ale nejdřív ze mě pusť ty tvoje chlapy.

Zjizvený Roger, zaskočený nečekanou ochotou, zaváhal při pomyšlení, že by Cedrik mohl mít v rukávu nějaký trik. Úsměv mu z tváře zmizel.

'Je vás tu moc, bojíte se, že na vás něco vytáhnu? Cedrik posměšně zdůraznil, že zjevně čte Rogerovy obavy.
Obě strany se ocitly ve slepé uličce. Roger chvíli přemýšlel; Cedrik byl sám a pochyboval, že by šlo o nějakou lest. Zavrčel: "Nechte ho jít.

Cedrik si otřel paži, vytáhl ze skryté kapsy saka složený papír a předložil ho zjizvenému Rogerovi.

Na Rogerovu tvář se opět vkradl úsměv, když papír spěšně otevřel, aby si ověřil, že jde o hledaný spis.

Kapitola 3

Eleně Hawthornové se rozhodně zablesklo v očích, když rychle spoutala zjizveného Rogera, než mohl kdokoli zareagovat.

Když viděli, že jejich šéf je vydán na milost a nemilost Cedriku Ashfordovi, ostatní muži se vrhli vpřed a chtěli ho zachránit.

Cedric přitiskl čepel nože na bok Zjizveného Rogera, takže ten ztuhl na místě a obě ruce zvedl v gestu kapitulace.

Cedric mírně zkřivil rty, jeho hlas byl chladný a výhružný. "Jestli udělají další krok, tvůj život skončí právě tady."

"Ustup!" Zjizvený Roger se zajíkl, tělo se mu třáslo strachem a na čele se mu tvořily krůpěje studeného potu.

Jeho podřízení, když uslyšeli rozkaz, zaváhali a Cedrik rychle táhl Rogera k výtahu a rychle ustupoval.

Muži je následovali těsně za sebou, Cedrik přinutil zjizveného Rogera stisknout tlačítko pro nejvyšší patro Námořnického erbu.

Když se dveře výtahu otevřely, Cedrik vrhl rychlý pohled na muže, kteří je sledovali.

Nastoupil se Zjizveným Rogerem do výtahu, zrovna když se dveře téměř zavíraly, když Cedrik náhle podkopl Zjizvenému Rogerovi nohy a donutil ho vystoupit z výtahu.

Sotva se mu podařilo dopadnout, aniž by se zřítil, Zjizvený Roger tvrdě dopadl na zem a ze rtů mu uniklo zachrčení, jak jím projela bolest.

Jeho muži se vrhli kupředu a pomáhali mu vstát, ale než se Zjizvený Roger vzpamatoval, Cedrik už ve stoupajícím výtahu ujížděl pryč.

Zachroptěl bolestí, zatnul zuby a vykřikl: "Za ním! Pospěšte si a zastavte ho v nejvyšším patře!"

Po dosažení nejvyššího patra Cedrik okamžitě naskočil do vrtulníku, který na něj čekal.

Muži zjizveného Rogera dorazili právě včas, aby viděli, jak se vrtulník vznáší k obloze a pomalu se vzdaluje.

Uvnitř Cedrik pozoroval okénkem vrtulníku, jak se k němu spěšně blíží písař Thomas.

"Pane Ashforde, úkoly, které jste mi zadal, jsem splnil, " hlásil.

Cedrik jen přikývl a jeho pohled směřoval k mrakům. "Zjistěte, jaký je vztah mezi tou ženou ze včerejšího večera a těmi chlápky, kteří mě právě pronásledovali."

"Samozřejmě, " odpověděl Thomas.

Obloha byla ztěžklá mraky, vzduch prořezával studený vítr.

Lady Elenora Brightwoodová zakotvila svůj vodní skútr podél břehu a pak zamířila do nedalekého houští.

Cítila však, že něco není v pořádku; ruce se jí sevřely v pěst, přesto si zachovala klid, když kráčela vpřed.

Přepadávači číhající poblíž si všimli, že je lady Elenora nezachytila, a okamžitě se vrhli vpřed a házeli jí do cesty nože.

Lady Elenora se ostrými reflexy vyhnula letícím čepelím, ale ne dříve, než ji jedna z nich zasáhla do bezchybné tváře a vykreslila jí podél obličeje karmínovou čáru.

Ucítila bodavou bolest, otřela si rukou krev a upřela pohled na postavy skrývající se nedaleko v trávě.

Byly zjevně vyslány, aby s ní skoncovaly.

Její mandlové oči se mírně zúžily. V okamžiku se otočila a dala se do sprintu.

"Za ní!" vyštěkl vedoucí muž a pronásledoval ji s ostatními útočníky v patách.
Když se hnala vpřed, právě když se chystala uniknout, spustila se shora velká síť a uvěznila ji.

"Haha, Eleno! Ať běžíš jakkoli rychle, mému sevření neunikneš! Do výhledu vstoupil muž v černém plášti s ulízanými vlasy, po jehož boku stála skupina jejích spolužáků.

Byl to Gideon Blackwood, zástupce vůdce Ligy odměn a její strýc.

Gideon přejel prsty po nefritovém prstenu, který nosil na palci, a na tváři se mu objevil úšklebek, když k ní přistoupil blíž.

"Na co čekáš? Okamžitě ji přiveď zpátky!" rozkázal a jeho hlas byl zabarvený autoritou a hrozbou.

Kapitola 4

V temných a vlhkých hlubinách kobek se lady Elenora Brightwoodová ocitla přivázaná ke krucifixu a ruce měla pevně spoutané hrubými provazy. Čerstvá krev jí potřísnila potrhanou bílou košili, jejíž zbytky sotva zakrývaly rány po neustálém bičování.

"Kdo by to byl řekl, že mi lady Elenora Brightwoodová jednou padne do rukou, hahahaha..." Žena v přiléhavých rudých šatech s vlajícími vlasy hodila na zem bičík a její smích byl mrazivý a zlověstný.

Lady Elenora se skloněnou hlavou zatnula zuby proti agónii, která jí procházela tělem, ale dokázala zvednout pohled k postavě před sebou - Ruby Everlyové.

Ruby, která vstoupila do Ligy odměn o celý rok dříve než Elenora, byla technicky vzato starší. Elenora však svým rychlým vzestupem v hodnostech Ruby překonala, takže byla nejen výše postavená, ale i její šéfka.

To Ruby vždycky dráždilo, ale Elenorino potrestání Ruby za bratříčkování se spolubojovníkem před šesti měsíci v ní vzbudilo zuřivou nenávist. Využila příležitosti, když byla Elenora v bezvědomí, a nemilosrdně ji udeřila třiceti ranami.

Zatímco se Ruby vítězoslavně usmívala a těšila se ze svého malicherného vítězství, Elenora snášela ostrou bolest i pohrdání, které na ni mířilo. Posmívala se a ignorovala muka, která jí naplňovala tělo.

Ruby, zaskočená Elenorinou lhostejností i v jejím hrozném stavu, otevřela ústa, aby jí to oplatila, když se náhle rozrazily dveře do kobek.

"Gideon Blackwood!" Ruby vykřikla a vrhla se k muži, který vstoupil dovnitř, a její chování se změnilo na předstíranou roztomilost, když se mu přitiskla k paži.

Gideon, viditelně odstrčený, ji setřásl a zamířil k Eleněře. Hrubě ji chytil za bradu a přinutil ji, aby se mu podívala do očí.

"Lady Elenoro Brightwoodová, dávám ti šanci. Souhlasíte, že se mi dnes večer podřídíte, a já vás odsud okamžitě dostanu."

Elena na Gideona chvíli vyzývavě zírala, než nedokázala zadržet posměšný smích. "To si snad děláš legraci."

Gideonův úsměv se změnil ve zlomyslnější, když pustil její bradu a otočil se k ní zády. "Neříkej, že jsem ti nedal šanci. Jen si pamatuj, že nikdo, kdo neuspěje v misi, neodejde z tohoto místa živý."

"No a co? Nikdy jsem neměla v plánu odejít v klidu, " odpálila ho s neochvějným odhodláním, "obzvlášť ne bez toho, pro co jsem si přišla."

Gideonovo obočí vystřelilo vzhůru, když si s opovržením prohlížel Elenorinu napůl oděnou postavu. Pak náhle znovu vykročil vpřed a tvrdě ji chytil za bradu. "A co tvoje babička? Jistě na ni musíš brát ohled."

Při pouhé zmínce o babičce se v Eleněře rozhořel vztek. Při pomyšlení na to, že by se jí Gideon chtěl jen dotknout, se jí vařila krev.

Sebrala sílu, pokrčila koleno a namířila proti němu ostrý kopanec.

"Ach!" Vyjekl bolestí a okamžitě ji pustil.

"Zatraceně, Gideone Blackwoode! Jestli se opovážíš dotknout se mé babičky, přísahám, že tě roztrhám vlastníma rukama!" Elenora křičela a oči jí hořely vztekem.
Gideon se náhle zasmál, zvedl ruku a silně ji udeřil do tváře. "Ty nevděčná čarodějnice. Zmlať ji! Nepřestávej, dokud nebude moct dýchat!"

Kapitola 5

Byla to napjatá atmosféra, kdy Gideon Blackwood vyrazil ven poté, co vyštěkl: "Tady nikoho nehledáte."

Rychle se za ním hnala Ruby Everlyová a tvářila se ustaraně. Když Gideon a Ruby odešli, zbývající dva z jejich skupiny zaváhali, protože věděli, že Elena Hawthorneová je považována za jejich mladší sestru. Nikdy by na ni nevztáhli ruku, pokud by k tomu nebyli absolutně donuceni.

Zanedlouho se dveře do sklepa opět se skřípěním otevřely. Elena sledovala, jak muž tiše odvádí zbylé dva útočníky, kteří ji ohrožovali; v hrdle se jí prudce zadrhl dech.

"Co to děláš, Silasi Grimshawe?" zalapala po dechu a okamžitě ho poznala.

'Odvádím tě odsud. Nemůžu jen tak stát a dívat se, jak umíráš,' vykřikl Silas a hbitě přeťal její pouta. Byl to tentýž muž, který s ní mluvil před několika dny, její starší bratr.

Jediným plynulým pohybem ze sebe shodil bundu, přehodil jí ji přes ramena a obtočil jí ruku kolem pasu, zatímco spěchali k zadním dveřím.

U východu Silas sáhl do kapsy, vytáhl klíče od auta a podal jí je. "Tvoje auto je zaparkované na našem obvyklém místě. Uvnitř je rušička a nějaké léky a oblečení. Musíš odsud hned vypadnout.

"A co ty? Jak chceš utéct? Elena se zeptala s obavami vyrytými ve tváři.

"O mě se neboj. Dokud se nepřiznám, nemůžou mi nic udělat. Kromě toho tě mají všichni kluci ze sledovací místnosti rádi. Vymažou ten záznam.

'Než odejdu, musím udělat ještě jednu věc,' prohlásila a pevně sevřela klíč, zatímco se jí v očích mihlo odhodlání.

O půl hodiny později si Elena v bezpečnostní místnosti strčila do kapsy malou lahvičku se silným lékem a rychle se vydala pryč s receptem, který byl schovaný v jednom z trezorů. Jakmile měla, co potřebovala, vyklouzla z úschovny.

O dva dny později se Elena pod rouškou noci vrátila do svého městečka a kapky deště pleskaly o přední sklo jejího SUV, když přijížděla ke svému domku.

Babi, jsem zpátky!" zavolala, když vešla dovnitř, a pocítila znepokojivý chlad. Na její smysly zaútočil odporný zápach, tma se plížila jako stíny.

"Babičko? Babičko! Zmocnila se jí panika, když prostor zaplnilo ticho. Šmátrala po baterce a vrhla se k zadní části domu.

Hrudník se jí sevřel, když narazila na groteskně rozložené tělo na posteli, na jehož zbytcích se živil hmyz.

"Babičko... Eleně se zlomil hlas, když se vrhla vpřed a sevřela mrtvou postavu v náručí.

Myslela si, že babička bude naživu a trpělivě čekat, až jí obstará potřebný lék. S hrůzou si však uvědomila, že přišla pozdě.

Uplynuly tři roky od chvíle, kdy se přidala k Lize odměn v naději, že získá zázračný lék, o němž věděla, že ho Pán odměn má, aby vyléčil babiččinu rakovinu žaludku. Ve chvíli, kdy ho konečně měla na dosah, její babička zmizela.

Elena nekontrolovatelně plakala a slzy jí padaly na podlahu, když se ode dveří náhle ozvaly kroky.
Zastavila se a prudce se otočila, aby viděla, že u vchodu stojí muž středního věku v černém obleku.

*

O čtyři roky později.

V Dawnshiru, v letovisku Fortune's Haven.

"Chyťte ji! Nenechte ji utéct!

Tým bodyguardů v černých oblecích pronásledoval ženu v dlouhém černém kabátě, která sprintovala po schodišti.

Když žena zahlédla další strážce, kteří jí spěchali odříznout cestu, rychle se ohlédla a pak zrychlila krok.

Byla tu, aby získala zpět peníze, o které přišel její nezodpovědný bratr, a překvapivě zvítězila a zajistila si jmění. Bohužel ji nenechali odejít a uchýlili se k drsné taktice, aby ji zadrželi.

Elena se hněvem vrhla na starého muže, který na ni vztáhl ruku jako první - nebyl to nikdo jiný než lord Kingston, sám majitel kasina.

Zde je možné umístit pouze omezený počet kapitol, klikněte níže a pokračujte ve čtení "Ukradená tajemství pod vlnami"

(Po otevření aplikace se automaticky přesune na knihu).

❤️Klikněte pro čtení více vzrušujícího obsahu❤️