1
Mládí Abigail Summersové dnes končí, když se zasnoubí s chlapcem, jehož jméno ani nezná... a chlapče, to je konec světa. Ať se tomu brání sebevíc, pořád je to konec světa. Pro případ, že by se na poslední chvíli vyskytly nějaké problémy, na ni osobně dohlížela její milá maminka, hlídala ji jako vězně ve vězení, a dokonce ji na toaletu doprovázely dvě krásné služky. Pomyslela si: "Kéž bych měla možnost skočit z budovy, ale tahle budova je bohužel příliš vysoká a určitě se rozpadne na kusy. Nechtěla strávit zbytek života na vozíku, bylo to žalostné pomyšlení, možná i na vozíku, musela se zasnoubit, bylo by to víc starostí, než by stálo za to. Seděla před prádelníkem a prohlížela si v zrcadle svůj krásný obličej, dokonce i bez make-upu. Díky hluku dole si uvědomila, že se blíží "konec světa". Zrovna když začínala být nervózní, vytrhl ji z myšlenek panický výkřik a do pokoje přispěchala služebná: "Madam, slečno, něco se děje, Jake zmizel, prohledali jsme celé Chicago, ale nemůžeme ho najít, a váš otec říká, že zásnubní večírek se ruší." "Cože?" zeptala se. Abigail se zúžily oči na štěrbiny, nebe bylo nadosah, existovala nějaká stříbrná nitka. Rychle nasadila nešťastný výraz, ale nemohla si pomoct a usmála se. Někdy prostě potřebovala hrát divadlo: "Mami, podívej, můj snoubenec mě vlastně opustil a utekl, musíš to rozhodnout za mě, jak potupné je šířit tu zprávu, lidé, kteří to nevědí, si mohou myslet, že já, druhá mladá dáma z rodu Summersů, mám nějaké zvláštní kouzlo a že mě dokonce můj vlastní snoubenec nechal utéct." Vznešená dáma, paní Summersová, ji okamžitě utěšila: "Milá dcero, neboj se, matka půjde situaci zkontrolovat." Poté, co Abigail matku vyprovodila, už nedokázala zadržet smích, odstrčila všechny služebné a nakonec zlomyslně mrkla na starou dámu, která zůstala. Když všichni odešli, Abigail zavřela dveře, vzala zpod postele cívku provazu, zbytek vyhodila na zahradu, sbalila si nějaké věci, vyšla na balkon, uviděla starou paní pod vavřínovým stromem, jak ji láká, a pomalu slezla po provaze. Byla volná a vzduch jí připadal mnohem svěžejší. USA, jsem tady! Svůj pas už schovala a ten, který schovávala její matka, byl jen falešný, takže musela obdivovat vlastní chytrost. Abigail měla na tváři zlověstný úsměv, když si odbavovala letenku. Ethan byl naštěstí v USA, takže měl kde bydlet. Ve vile v USA na ni sedm nebo osm služebných zíralo, jako by byla zrůda: "Co čumíte, copak jste ještě nikdy neviděli krásnou ženu?" Trochu narcistní, ale ne moc.
2
Jeho teplý dech se jemně dotkl tváře abigail Summersové a vyvolal v ní jemný elektrický proud. abigail se neodvážila pohnout, v srdci se jí vzedmula vlna nervozity, sebrala odvahu a vší silou Jakea Hana odstrčila: "Hm, jaká je cena? Jaká cena, opravdu směšná, slečno, já nemám nic, ale spoustu peněz, pozor, zabiju tě, nezáleží mi na tobě!" Abigail se objala a hrdě řekla. Rychle vytáhla z tašky lepicí papírek, napsala na něj své jméno, adresu a telefonní číslo, po napsání ho bez váhání přilepila Jakeovi na čelo: "Playboyi, slečno, dnes u sebe nemám peníze, neříkejte, že vás šikanuju, ozvěte se mi zítra, určitě vám je dám." Jake Han s poloúsměvem sejmul lepicí lístek a v duchu si pomyslel: "Bavit se s ním o penězích je opravdu ta nejvtipnější historka, jakou jsem kdy slyšel." Na samolepce stálo: Jméno: Abigail Summersová, telefonní číslo: neuvedeno. Adresa: Mars. Jake se podíval na Abigailin odchod a koutek úst se mu zahalil do okouzlujícího úsměvu. V tu chvíli k němu přistoupil Ethan Summers, poplácal Jakea po rameni a popadl nálepku: "Proč, já myslel, že ses ztratil, co to je, Abigail Summersová, to telefonní číslo nemůže být tak náhodné." Vší silou ji vytrhl zpátky a dychtivě řekl: "Náhoda, nebo ne, dej mi to." Ethan udiveně řekl: "Je to stejné jméno jako jméno mé sestry, stejné telefonní číslo, úplně stejné písmo. Jak vypadala ta osoba, která ti dala ten lepicí lístek, nezdála se ti docela atraktivní, ale s frackovitou povahou?" "Ano," odpověděl jsem. Jake se na okamžik zamyslel, koutky úst se mu mírně zvedly a vyšla z něj dvě slova: "Roztomilá." "Ta dvě slova, která ti vycházejí z úst, prostě nejdou dohromady." Ethan si málem odplivl na podlahu. Jakeova ruka pak jemně spočinula na Ethanově rameni a šeptem se zeptala: "Jsi si jistý, že je to ona?" Ethan zavrtěl hlavou: "Zkus to." Vytáhl telefon a vytočil označené číslo, na druhém konci linky se rychle ozval nespokojený hlas: "Kdo je to?" "Ano," odpověděl. "To je opravdu ona." Ethan rychle zavěsil, polekal se. Ethan pak vyrovnaně řekl: "Vypadá to, že ti to neprojde, budeš mi muset zavolat, brácho." Jake se pak nesmírně zle usmál a uštědřil Ethanovi ránu do břicha: "Velký brácho!" Ethan se zatvářil bezmocně: "To je ale spratek, tak kam teď půjdeš?" Jake se k němu otočil zády a udělal gesto na rozloučenou: "Nezapomeň, že všechno o své identitě držím v tajnosti."
3
Jake Han pomalu obejde Abigail Summersovou a pořádně si ji prohlédne. Když spatřil její bledou pleť, nemohl si pomoct a zamumlal: "Tsk, tsk, tsk, tsk, tsk, tsk, tsk, tsk, tsk, tsk, tsk, tsk, tsk, tsk, tsk, tsk, tsk, tsk, tsk, tsk. S tak krásnýma nohama, jako máš ty, musíš jít zpátky bosá?" Abigail byla tak rozzlobená, že se jí chtělo brečet, a přemýšlela, jak ji dneska může všechno šikanovat: "Hele, darebáku, pošli mě zpátky, co kdybych ti zítra dala víc peněz." Jake povytáhl obočí, ukázal rošťácký úsměv a nastavil Abigail před obličej svůj pohledný obličej: "Víc nechci, políbila jsi mě dvakrát, kompenzační poplatek mi vystačí na několik dní. Mohu ti kompenzační poplatek trochu snížit, abych ti to usnadnil, stačí, když mě políbíš jednou, a já zvážím, jestli tě pošlu zpátky, nebo ne. Říkáte, že je to uprostřed noci, cesta nebude trochu divná, duchovní věci jste viděli "Půlnoční vražedný zvon", zápletka v něm je velmi napínavá." Abigail se sevřelo srdce, protože věděla, že rozhodně není dobrý člověk. Ale uprostřed noci, při pohledu na prázdné ulice, se trochu bála, zvlášť když myslela na ty legendární duchy, když ho slyšela zmiňovat se o tom filmu, bála se ještě víc. Jak by ji však ten mrtvý darebák mohl blafovat: "Chceš být krásná, tak si o tom nech zdát, mrtvý darebáku." Po těchto slovech se otočila a zvedla rozbité boty, bosá a připravená pomalu se vrátit. Jake naskočil do svého sportovního auta a ve vichřici kolem ní projel, zanechávaje Abigail naštvanou a otrávenou. Zapomeňte na to, už dvakrát prohrála, tak co ještě jednou? Kromě toho to byl krásný muž, který by dokázal otevřít víko rakve, takže by neškodilo dát mu pusu. Netrvalo dlouho a Jakeovo auto se vrátilo, když toho v duchu litovala, zastavilo před ní a otočilo se o devadesát stupňů: "Nastup si." "Co že to chceš?" Abigail se bojovně zeptala. Jake zvedl obočí: "Nechci způsobit škodu, jestli tě dneska večer okradou, tak přijdu o spoustu peněz a kde je zítra vezmu zpátky?" Abigail poslouchala jeho slova, zdálo se, že o tom přemýšlí, opravdu se nezdá, že by se specializoval na okrádání sexu, pak váhavě nastoupila do auta. Jen nastoupila do auta, zapnula si bezpečnostní pás. V tu chvíli se Jake ale sklonil, pohlednou tvář téměř nalepenou na Abigailinu přední část: "Uprostřed noci, sama v autě... ty se mě nebojíš?" Abigail byla trochu nervózní, polkla, ale přesto trvala na svém: "Ano, každopádně nejsi ošklivý, nebudu trpět." Jake se okouzleně usmál, jednou rukou zaháknul Abigail za krk, druhou jí sevřel hladkou čelist, pohledná tvář se k ní postupně přibližovala, blíž a blíž. abigail zpanikařila: "Co chceš udělat, ah?" Jake se lehce zasmál: "Chci tě."
4
Jake Han slova ještě nedokončil, Abigail Summers vyděšené srdce bubny, oči téměř vykřiknout, opravdu na zlodějské lodi. Nikdy ji neviděl tak hloupé lidi, Jake Han ji opravdu políbil na rty a pak dodal: "Hodná holka, chci, abys... mi říkala manželi." Abigail okamžitě rozšířila oči, zdá se, že má opravdu sklon k fantazírování, a není to lehké: "Jsi blázen." Jake se špatně usmál, hrál si dost, odložil, pustil Abigail, auto vyletělo jako šíp, vyděšená Abigail pořád křičela: "Zastav ah, zpomal, ty si myslíš, že... jedeš na horské dráze ah." Jakmile dorazila ke dveřím svého domu, Abigail spěšně vystoupila z auta, jinak opravdu nevěděla, co se ten barevný muž chystá udělat. Když se chystala vstoupit do domu, ještě se nezapomněla otočit a vynadala mu: "Mrtvý darebák, mrtvý barevný." Stejně jsme na svém území, bojíme se ho kvůli čemu? Copak jste nikdy neslyšeli o tom, že "já si tady vládnu sám"? Dnes je opravdu smůla, vzpomeňte si, kdy jsem utrpěl tak velkou ztrátu: "Mrtvý darebák." Jake se podíval na Abigailina záda, když spěšně vešla dovnitř, a pak se podíval na tuhle vilu, kterou také znal: "Abigail Summersová, konečně se setkáváme." Když si vzpomněl na Chicago, na den před zásnubami, jak ho mohl někdo nutit do něčeho, co nechtěl. Ale kdyby věděl, že je tak milá a zábavná, nikdy by neměl odcházet, protože tohle byla nová hra a on měl rád všechno, co měl rád, ne? Pak by byl určitě závislý. Zrovna když Ethan Summers dorazil domů, Abigail vyběhla jako vítr, sevřela Ethanovi kolem krku koště a zahnala ho do kouta: "Ethane, neopovažuj se jít ven a zase si zahrávat, máma s tátou mě poslali, abych na tebe dohlédla." V koutku Ethanových úst se objevil úsměv: "Vážně? Jen zavolám zpátky a ověřím si to." Abigail okamžitě pustila koště, přitáhla si Ethana a její hlas žadonil: "Brácho, fešáku, Jangu, vesmírný superneporazitelný fešáku, nech mě jít, prosím, pomoz mi. Chceš vidět moje mládí takhle pohřbené? Vyplížila jsem se, musíš mě vzít k sobě." Ethan se vítězoslavně usmál: "Zvážím to, ale musíš mě poslechnout. Nemůžeš se hádat, musíš udělat všechno, co ti řeknu, a bezpodmínečně poslechnout, takže co ty na to, platí?" Abigail si vyslechla nespravedlivou dohodu: "Dobrý pokus! Ale stejně jako ty, nelichoť si." "To je pravda. Ethan pokračoval: "Ve tvém případě je svoboda nemožná." "Své koníčky si můžu nechat, do toho mi nemůžeš zasahovat, zbytek je v pořádku." Abigail namítla. Ethan nasadil výraz, že svoboda je pro něj trochu nevýhoda: "No, jestli se mi to nelíbí, tak uvidíme." "Platí, budeš muset udělat můj přestup, nechci být vandrák." Abigail nakonec trvala na svém.
5
"Teď, když jsem unavený, přines mi umyvadlo s vodou, abych si mohl umýt nohy." Ethan Summers zúžil oči téměř na štěrbiny, věrný bratrovi a sestře. Abigail Summersová lhostejně odpověděla: "Nemáš doma služebnou?" "Ne," odpověděl Ethan. V očích Ethana Summerse se nebezpečně zablesklo: "Rád tě volám, jdeš, nebo ne." Abigail Summersová zaťala zuby, tohle byl špatný den: "Ano, samozřejmě, že půjdu, ano, to si piš." Přinesla vodu Ethanu Summersovi, který se posadil na pohovku a s úsměvem na tváři natáhl nohu. Okamžitě se z ní linul odporný zápach a Abigail Summersová se štípla do nosu a ušklíbla se: "Smrdí to." Ethan Summers hrdě zvedl nohu a strčil do ní: "Pospěš si a umyj mi nohy, copak nevíš, že mám měkké nohy?" Abigail Summersové se rozšířily oči, podívala se na Ethana Summerse a vztekle mu strhla ponožky. Ten zápach ji málem udusil, není divu, že se říká, že není dobré žít pod střechou, a pomyslela si: "Vyžer si srdce, vezmi si ho ode mě. Jediným rychlým pohybem mu ponořila nohy do horké vody a Ethan Summers okamžitě vykřikl a vyskočil vysoko do vzduchu: "Abigail!" A pak se na ni podíval. "Zapomněla jsem přidat studenou vodu, hned to vyměním." Spěchala s ještě parní vanou vody, byla pravda, že zapomněla, ale připomnělo jí to, že potřebuje dostat za vyučenou. Abigail Summersová nalila do umyvadla horkou vodu, rychle vytáhla z mrazáku kostky ledu a nechala je roztát, než vodu přinesla Ethanu Summersovi: "Umyj si nohy." "Přidala jsi studenou vodu?" Ethan Summers se podíval na vodu v umyvadle. Abigail Summersová netrpělivě: "Ano, přidala, no tak, copak nevidíš, že se z ní ani nekouří?" Ethan Summers polohlasně natáhl nohu, a když měl nohu ještě ve vzduchu, Abigail Summersová náhle přitlačila. V tu chvíli Ethan Summers zbledl, měl pocit, že chodí bosý v mrazu, prsty na nohou ztratily veškerý cit: "Abigail." Abigail Summersová se na něj nevinně zadívala: "Bratře, neslyšel jsi někdy, že střídáním horka a chladu se člověk nenastydne? Dělám to pro tvé dobro a troufám si ti umýt nohy, myslím, že se ti stýská po nemocnici." Zatleskala rukama, pohodila dlouhými vlasy a otočila se, aby odešla nahoru. Kdyby mu nedala pořádnou lekci, nedokázal by to, jak se opovažuje chtít po ní, aby mu umyla nohy, on se prostě smrti nebojí.
Zde je možné umístit pouze omezený počet kapitol, klikněte níže a pokračujte ve čtení "Zásnuby na útěku"
(Po otevření aplikace se automaticky přesune na knihu).
❤️Klikněte pro čtení více vzrušujícího obsahu❤️