Zima v Cloud City

1

Zima v Cloud City

Brzy ráno se jí do tváře jako ostří nože zařezává vítr mrazivý na kost a nutí ji třást se, Ava Johnsonová si podvědomě stáhne krk a pevně sevře péřovou bundu, ale nedokáže zabránit tomu, aby její třesoucí se tělo nezmrzlo.

Celou hodinu čekala před úřadem městské rady, myslela na maminku na jednotce intenzivní péče, rty měla pevně semknuté a nemohla si pomoci, ale její nelibost z toho čekání se ještě prohloubila.

Zrovna když cítila, že se na ni kolemjdoucí dívají divnýma očima, a podupávala přede dveřmi jako psychopatka, ozval se konečně zezadu tichý a nejistý hlas: "Slečno Johnsonová?" Spěšně otočila hlavu a v jejím zorném poli se objevil Liam Stewart, kterého viděla včera večer.

Právě když chtěla promluvit, Liam ukázal směrem k limuzíně nedaleko od ní: "Náš druhý mladý pán se necítí dobře, Liam je tu, aby za něj vyzvedl řidičský průkaz."

"...... Cože?"

Ava byla ohromená. Když sledovala jeho pohled, náhodou se setkala s párem chladných očí hlubokých jako prastará tůň.

Dělilo ji od sebe asi deset metrů, mužův pohled na ni byl ostrý jako čepel nože a po malé pauze zkřížil štíhlé nohy a vykročil tímto směrem.

S každým krokem blíž byla jeho mocná a chladná aura výraznější a výraznější, Ava podvědomě sevřela kapsy. Nečekala, že ten, kdo si dnes přišel pro řidičský průkaz, je muž, o němž se říkalo, že existuje jako bůh - Liam Stewart.

"Slečno Johnsonová, pojďte dál." Chladná a vysoká postava Liama Stewarta ji přešla a vešla do haly radnice. Ava, kterou Liamovo naléhání probudilo, ho rychle následovala.

Jakmile však Liam vstoupil do haly, náhle se zastavil, Ava nestačila včas sbírat kroky, její drobné tělo přímo narazilo do jeho tvrdých zad.

Zasáhla ji syrová bolest do nosu, Ava neměla čas promluvit, Liama se bude chladně vyptávat: "Procházka se nedívá na cestu?"

"...... Promiň, příště budu dávat pozor." Ava se hádala tichým hlasem, emoce v jejím srdci potlačoval rozum. Zakryla si nos, který jí zasáhla červeň, sklonila hlavu a omluvila se, kdyby pozorně neposlouchala, sotva by zaslechla jemný náznak syrovosti v jejím tónu.

Liamův pohled byl hluboký a zkoumavý, jeho pohledné obočí se mírně svraštilo, pak se otočil a vstoupil do VIP místnosti po levé straně.

"Slečno Johnsonová, ještě než získáme řidičský průkaz, my, Liam, vám chceme něco říct." Liam Stewart, který vstoupil těsně za ním, poslušně vysvětloval.

Ava zaslechla podtext jeho slov, že ten druhý muž má možná nějaké podmínky k vyjednávání. Ruce se jí podvědomě sevřely v pěst a potají si říkala, že když už souhlasila se sňatkem, nemusí se bát, ať jsou podmínky jakkoli tvrdé. Možná že až se dnes setká s Liamem Stewartem, bude moci vznést vlastní požadavky.

"Dobře." Odpověděla tiše a pak vstoupila do VIP místnosti, posadila se na koženou pohovku naproti Liamovi Stewartovi a snažila se ignorovat tísnivý pocit, který uvolnila druhá strana.
"Slečno Johnsonová, podívejte se, tohle je smlouva, kterou musíte dodržovat, až si vezmete našeho druhého mladého pána, pokud nemáte námitky, podepište se v pravém dolním rohu." Když Liam Stewart domluvil, ustoupil o několik kroků a uctivě se postavil stranou.

Liam Stewart se líně opřel o pohovku, tmavýma očima přelétl smlouvu na stole, tenké rty se mu lehce pootevřely, jeho hlas zněl tiše s tříminutovým varováním: "Ještě není pozdě vycouvat; pokud podepíšete, ale nedokážete to, následky neunesete."

2

Ava Johnsonová si přečte smlouvu, vzhlédne, upře pohled na Liama Stewarta a klidně promluví: "Jsem schopna splnit všechny tyto podmínky, mám však jednu prosbu."

Ryan Stewart, který stál po boku, byl mírně šokován, protože si neuvědomil, že Ava má odvahu požádat Liama o laskavost.

Seděla na pohovce a na Liamově pohledné tváři se objevil náznak sarkasmu, jeho ostrý pohled se na ni upíral. Zdálo se, že si myslí, že je stejně chamtivá jako její otec.

Ava ignorovala napětí v srdci a lehce našpulila rty, oči měla jasné a odhodlané. O několik vteřin později muž na opačné straně pohovky slabě řekl: "Mluvte." Ava se usmála.

Nevšímala si výsměchu v jeho tváři a neskromně přednesla svou žádost: "Pomozte mé matce rozvést se s Henrym Johnsonem a neposkytujte už rodině Johnsonových žádnou formu pomoci."

Liamovy oči se mírně zúžily, měřil si Avu, na dně očí se mu zableskla chladná ostrost a výsměch v koutku úst se změnil v pobavení. Pověstem z vnějšího světa se opravdu nedá věřit, tahle žena zřejmě není tak plachá a zbabělá jako pověsti z vnějšího světa, tupá a hloupá. Venku sice byla trochu nervózní, ale teď se mu podívala přímo do očí, je vidět, že chladných a pevných.

"Myslíš si, že se stydíš za to, že jsi vdaná za Ethana Stewarta?" "Ne," odpověděla. Liamův tón byl chladný a nevrlý.

Měla by být poctěna, že se provdala do rodiny Stewartů. I v Oblačném městě, nebo dokonce v Císařském městě, bylo mnoho žen, které by se rády provdaly za Ethana a staly se druhou nejmladší manželkou rodiny Stewartů.

Avě se sevřelo srdce, ale její tvář zůstala klidná a lehká: "Ne, jenom Henryho nenávidím za to, že desítky let podváděl city mé mámy, nezaslouží si, aby byl dál jejím manželem." Ava se zasmála.

Liam si ji pozorně prohlížel, jako by chtěl nahlédnout do jejích nejhlubších myšlenek, Ava mírně sklopila zrak a vyhýbala se jeho ostrému pohledu. V obývacím pokoji se rozhostilo krátké ticho.

Když už si Ava myslela, že Liam neřekne ano, ozval se mužův tichý hlas s náznakem lhostejnosti: "Nejsi ta, kterou si chce Ethan vzít, takže je v pořádku, že s tvou žádostí souhlasím."

Aviny původně sklopené oči se náhle zvedly. Na rozdíl od předchozích chladných a pevných se v očích nedalo skrýt světlo radosti: "Opravdu jsi souhlasil?"

Držela se pouze myšlenky, že se bude snažit, nikdy by ji nenapadlo, že jí Liam bude ochotný pomoci." Liam mírně pohnul očima: "Pokud se budeš o Ethana dobře starat, plnit své povinnosti, rodina Stewartových se k tobě nebude chovat špatně." Pokud si dovolí chovat se k Ethanovi špatně nebo k němu bude mít jiné osobní pocity, rozhodně ji nepustí.

"Neboj se, já to udělám." Ava rychle souhlasila a v očích se jí objevil čistší a zářivější úsměv.

Jejím největším přáním, je doufat, že se její matka uzdraví, aby se Henrymu pomstila, dlužil jim matku a dceru zpět, a Henryho milence a nemanželskou dceru .......

3

Vezměte si pero a bez váhání napište do pravého dolního rohu smlouvy své jméno.

"Ava ji podepsala." Vstala a oběma rukama uctivě podala dokument Liamovi Stewartovi.

Liam přečetl elegantní podpis v pravém dolním rohu, znovu se na ni podíval a pokynul asistentovi, aby smlouvu odložil.

Když ostatní lidé dostávali povolení k sňatku, obvykle šli k okénku sami. Ava však dostala zvláštní zacházení díky muži, který stál před ní.

O několik minut později vešla úřednice s oddacím listem a s úsměvem na tváři vyzvala Liama i ji, aby ho podepsali. Po podpisu zaměstnanci orazítkovali úřední pečeť a předali osvědčení Avě.

Liam vstal a dodal: "Později tě Ryan odveze domů, takže budeš mít jeden den na to, abys dala všechny kačky do pořádku a do večera se nastěhovala do Rosewoodského sídla."

Ava svírala v ruce oddací list, když vycházela z kanceláře městské rady.

Před sebou měla chladná a elegantní Liamova záda, který se za ní ani neohlédl.

Obklopen skupinou bodyguardů nastoupil Liam do nenápadné limuzíny a nechal Ryana, aby Avu odvezl domů.

"Slečno Johnsonová, auto je támhle." Ryan si nemohl pomoct a zamračil se, když viděl, jak Ava hledí Liamovým směrem.

"Aha." Ava slabě odpověděla a odtáhla oči.

**

Když se vrátila do Johnsonova domu, uviděla Henryho Johnsona, jak sedí na koženém gauči, tváří se zachmuřeně a upírá na ni zlostný pohled.

Ava se chladně usmála, předstírala, že ho nevidí, a šla rovnou nahoru. Od chvíle, kdy si domů přivedl svou nemanželskou dceru a jejího milence, ho přestala vnímat jako svého otce.

"Avo Johnsonová, přestaň!" Ze směru od pohovky se ozval tichý, rozzlobený výkřik.

Hned po schodech uslyšela, jak Henry křičí její jméno, a čelo se jí mírně svraštilo, když se pomalu otočila.

"Řekla jsi něco Liamovi?"

"Co jsem mohla říct?" Ava se líně zeptala zpátky a Henryho hněv ji nezajímal.

Henry rozhořčeně zaklel: "Ty hříšná dcero, nechal jsem tě vzít si Ethana Stewarta, aby Liam mohl Johnsonovým pomoci překonat jejich potíže, to muselo být něco, co jsi řekla, že si to najednou rozmyslel."

"Co přesně si Liam rozmyslel? Ať už si rozmyslel cokoli, měla by ses ptát jeho, ne mě." Po těchto slovech se Ava už nezdržovala a rychle vyšla po schodech nahoru.

Odpoledne se Ava vydala do nemocnice Svaté Marie, aby navštívila svou matku.

Převlékla se do sterilního županu, strčila do dveří na jednotku intenzivní péče a přistoupila k Olivii Johnsonové, která byla napojená na nejrůznější hadičky a přístroje.

I po více než deseti dnech, kdykoli Ava spatřila svou mlčenlivou matku na nemocničním lůžku, jí bolest v srdci, jakoby pevně sevřená, stále ztěžovala dýchání.

Dřepla si a jemně vzala Olivii za ruku, ale než stačila říct tisíc slov, už se rozplakala.

"Mami, děkan právě řekl, že tě brzy operují a že se po operaci budeš moct probudit." Olivia se na něj podívala.
"Mami, nežádala jsem tě o svolení rozvést se s Henrym, nebudeš mi to mít za zlé, že ne?" Její hlas byl tichý, ale plný obav.

Její matka tomu muži bezvýhradně důvěřovala, Henry však nejenže zradil její city, ale navíc si venku vydržoval milenku a nemanželskou dceru.

Ti neměli se změnou názoru nic společného.

Ryan vyzvedl Avu přesně v pět hodin odpoledne.

Rosewood Estate se nachází na jihu města a má několik set akrů půdy. I v zimě jsou stromy a rostliny stále zelené, vítr roznáší vůni a řeka je křišťálově čistá.

Vůz vjel na panství a náhle se z lesa bílých borovic před ní ozval něžný hlas: "Pane, běžte pomaleji!" Vůz se rozjel.

"Haha, já mám ženu, jít si najít ženu na hraní .... " Hlas se třemi body radosti a nádechem dětinskosti.

Avino srdce se mírně zachvělo, to byl její "manžel".

V příštím okamžiku auto zastavilo a Ryan slabým hlasem řekl Avě: "Slečno Johnsonová, druhý mladý pán je tam dole." Ava se na něj podívala a řekla: "To je ten, kdo se o něj stará." "Aha," odpověděl Ryan.

Ve stejnou dobu v luxusní hlavní ložnici ve druhém patře vily seděl na pohovce před oknem sahajícím od podlahy ke stropu pohledný Liam, v dlouhých prstech držel zapálenou cigaretu a ve vzduchu se vznášel lehký kouř.

Najednou se mu mírně zúžily oči, upřeně se díval na LCD obrazovku a sledoval, jak se otevírají dveře auta a vystupuje z něj žena.

V tu chvíli mu náhle zazvonil mobilní telefon.

Liam se podíval na volajícího, mezi prsty stiskl cigaretu a zvedl sluchátko: "Haló!" "Dobrý den," odpověděl.

"Liame, slyšela jsem, že jsi vzal Ethana do Oblačného města, abys mu našel ženu?"

Ve volajícím byly tři díly zvědavosti a dva díly obav.

Liamovo tělo se mírně zaklonilo, oči měl stále upřené na LCD obrazovku a nedbale pronesl "hmm".

"Nebojíš se, že se historie bude opakovat?" "Ne," odpověděl Liam.

"Ne."

Obrazovka zachytila Liamův pohled právě včas a Ava se vyhnula Ethanovu dotyku. Jeho pohled zchladl.

4

Odpoledne přijíždí Ava Johnsonová do nemocnice Svaté Marie navštívit svou matku. Převlékne se do sterilního pláště, rozrazí dveře jednotky intenzivní péče a přejde k Olivii Johnsonové, která je napojená na různé přístroje.

Přestože uplynulo více než deset dní, pokaždé, když vidí svou mlčenlivou maminku na nemocničním lůžku, má Ava pocit, že jí srdce svírá bolest, a stále se jí špatně dýchá. Klekla si před postel a jemně vzala Olivii za ruku. Než stačila říct tisíc slov, emoce, které jí vířily v hrudi, už jí prošly špičkou nosu a zvlhčily jí oči.

"Mami, děkan právě řekl, že tě brzy budou operovat a že po operaci se budeš moci probudit." "To je v pořádku," řekla. Avin hlas byl plný očekávání a úzkosti.

"Mami, neprošla jsem tvým souhlasem, bez povolení jsem se rozhodla, že ti někdo pomůže a Henry Johnson se rozvede, nebudeš mi to mít za zlé, že ne?" Zašeptala a oči se jí leskly neklidem.

Máma byla do toho muže vždycky hluboce zamilovaná, bylo na ní vidět dvacet let bezvýhradné důvěry. Henry však nejenže podváděl její city, ale také si tajně vydržoval milenku a dceru venku. Olivii postihlo nešťastné setkání, jistě nemají nic společného s ...

Ryan Stewart vyzvedl Avu v 17:00. Jakmile vešla do sídla Rosewood, pocítila eleganci tohoto místa. Přestože byla zima, stromy a rostliny byly stále živé, vánek voněl a řeka byla křišťálově čistá.

Když vjížděla do sídla, z lesa bílých borovic před autem se najednou ozval ustaraný hlas: "Mladý pane, běžte pomaleji." Vůz se rozjel, aby se rozjel.

"Haha, já mám ženu, jdu si najít manželku na hraní..." Mladý muž se zasmál. Něžný a energický hlas mladého chlapce pronikl škvírou v okně auta do Aviných uší, až se jí mírně zachvělo srdce, to je její "manžel "Mladíkův hlas plný energie se ozval škvírou v okně auta.

V příštím okamžiku bylo auto nuceno zastavit a Ryan slabým hlasem řekl Avě: "Slečno Avo, dole je druhý mladý pán." "Avo," odpověděl Ryan.

Ve stejnou dobu v luxusní hlavní ložnici ve druhém patře vily seděl na pohovce před oknem sahajícím od podlahy ke stropu pohledný muž. Měl dlouhé bílé prsty a v ruce držel hořící cigaretu, jejíž lehký kouř se vinul vzduchem.

Najednou se jeho hluboké oči mírně zúžily, pohled padl na LCD obrazovku a sledoval, jak se otevírají dveře auta, z něhož vystupuje žena. Současně náhle zazvonil mobilní telefon.

Liam Stewart se podíval na příchozí hovor, mezi prsty stiskl cigaretu a hovor přijal: "Haló!"

"Liame, slyšela jsem, že jsi Ethana přivedl do Cloud City, abys mu našel ženu?" "Ano," odpověděl. Hlas vycházející z mobilu v sobě nesl trochu zvědavosti a obav.

Liam se mírně zaklonil, oči mu zůstaly upřené na LCD displej a nedbale pronesl "hmm".

"Nebojíš se, že se historie bude opakovat?" "Ne," odpověděl Liam.
"Ne."

V tu chvíli se Ava vyhne Ethanovu doteku na obrazovce a Liamovy oči zchladnou.

5

"Hmph, už si s tebou nechci hrát."

Na asfaltové ploše sídla Rosewood se Ethan Stewart pokusí dotknout ruky Avy Johnsonové, ale ta se mu vyhne, což ho donutí vztekle utéct.

Ava na okamžik ztuhla, otočila se k oběma mužům, kteří ji chladně pozorovali, a vysvětlila: "Nechtěla jsem, jen nejsem zvyklá, aby se mě dotýkali cizí lidé."

"Slečno Johnsonová, teď jste Liamova žena." Ryan Stewart se ušklíbl, v jeho tónu bylo slyšet varování.

"Já vím, jdu se omluvit." Ava za ním spěchala do vily, ale nedokázala Ethana dohnat a musela sledovat, jak mu mizí záda na schodišti. Vystoupala do druhého patra, ale Ethana neviděla, místo toho spatřila Liama Stewarta v košili a kalhotách, jak stojí vedle schodiště s chladnou tváří a očima ostrýma jako nůž.

Avě se rozbušilo srdce. Pomyslela si: "Liam musel vidět, co se stalo.

"Já... nechtěla jsem to udělat," řekla Ava a snažila se mu podívat do očí, přestože byla nervózní z jeho silné aury, "Můžeš mi říct, kde je Ethan? "

Ostrost v Liamových očích zůstala stejná, aniž by jakkoli zeslábla, náhle udělal krok vpřed, než stačila zareagovat, jeho prsty už jí sevřely bradu.

Avě se rozšířily zorničky, jak zděšeně zírala na muže, který byl o hlavu vyšší než ona.

"Avo Johnsonová, měla by sis uvědomit, že tohle je poprvé a naposledy." Ava se usmála.

Z chladných tenkých rtů vyplivl varovná slova a jeho silná mužská vůně okamžitě zabrnkala Avě na nervy.

Ava se mírně zamračila, když se mu snažila vymanit, chlad jeho prstů se jí prodíral kůží přímo k srdci, což byl pocit, který jí byl dost nepříjemný.

"Řekl jsem, že to tak nemyslím." Instinktivně se vzepřela, její tvrdohlavá povaha ji nutila neochotně se podvolit výhrůžkám.

"Jsi Liamova žena, nemluvě o tom, že se tě dotýká, dokonce tě objímá, líbá, dokonce s tebou spí, musíš vzít vinu na sebe." Liam kvůli jejímu boji zvýšil sílu, tón hlasu chladný, ale také díky nezvratnému královskému majestátu.

Ava se mírně zachvěla, ale tvář měla bledou.

Chvíli nebyla schopná najít slova, která by mohla oplatit.

Liam jako by dokázal rozpoznat všechny emocionální změny v jejím srdci, oči se mu mírně zúžily, uvolnil jí bradu a zadíval se na kůži, kterou mu štípala do ruda: "Vzala sis Liama, musíš být připravená strávit s ním zbytek života." "To je pravda," řekl.

V Aviných očích se mihl náznak tvrdohlavosti. Nikdy neřekla, že chce strávit zbytek života s Ethanem. "Ethanův pokoj je ve třetím patře, a pokud tě bude ignorovat, nemůžeš ho nutit." "To je pravda.

Oba stáli několik vteřin proti sobě, Liam nakonec pustil jeho ruku, nechal větu větou a odvrátil se.

Ava otevřela ústa a chtěla se na něco zeptat, ale nakonec se rozhodla mlčet. Zvedla ruku, aby si otřela mírně bolavou bradu, a zlostně se zadívala na Liamova záda.

Čelist ji opravdu bolela.

Zde je možné umístit pouze omezený počet kapitol, klikněte níže a pokračujte ve čtení "Zima v Cloud City"

(Po otevření aplikace se automaticky přesune na knihu).

❤️Klikněte pro čtení více vzrušujícího obsahu❤️