Zničené sliby a tiché slzy

1

"Nejste těhotná, jste mimoděložní."

Emily Saundersová byla ohromená, oči se jí vyprázdnily, a jak ztuhla, zapomněla cokoli říct.

"Operujeme zítra, mimoděložní těhotenství je nebezpečné, pokud je vážné, ohrožuje život." Lékař dodal.

Nechápavě přikývla a omámeně opustila nemocniční pokoj.

Rakovina její babičky byla nevyléčitelná a léčila se v této nemocnici. Dnes sem přišla za babičkou, ale pro vyšetření se rozhodla nárazově, protože jí bylo poslední dobou pořád špatně a chtělo se jí zvracet, a navíc se jí o mnoho dní opozdila menstruace.

Myslela si, že je těhotná, a byla tak šťastná, že má dítě Alexandra Harrisona, ale nikdy si neuvědomila, že jde o mimoděložní těhotenství.

Emily potlačila smutek, podívala se na čas a plánovala, že babičku zkontroluje.

Na rohu nemocnice se chystala jít dál, když najednou uviděla známou postavu.

Je to ona?

Emily viděla v Alexandrově pracovně obrázek této ženy, Alexandrovy první lásky, Isabelly Carterové.

Alexander byl Isabellou posedlý poslední dva roky a už na začátku manželství jí Alexander bez okolků řekl, že manželství bude trvat tři roky a na konci této doby se rozvedou.

Po třech letech se totiž jeho první láska vrátí.

Ale uplynuly teprve dva roky a Isabella se vrátila dřív!

"Alexandře, když už jsem zpátky, kdy se vezmeme?" "Ano," odpověděl jsem. Isabella se otočila a s plachým úsměvem na tváři se podívala na muže, který později vyšel z kliniky.

Pak si Emily uvědomila, že je tam i Alexander.

Podíval se na Isabellu něžnýma očima a řekl něco, co Emily neslyšela, protože Alexander s Isabellou už odešli dolů.

V tu chvíli měla Emily pocit, že jí z těla vyprchala síla.

Opřela se o zeď nemocnice a tiše jí tekly slzy.

V noci Harrison Estate.

Dezorientovaná Emily připravila večeři a v jídelně vytáhla nemocniční lékařskou zprávu a znovu si ji přečetla.

Pak se v hale se skřípěním ozval pohyb.

Odložila Lékařskou zprávu a rozhlédla se.

Alexander měl na sobě soukromý oblek a kalhoty šité na míru, pár očí barvy inkoustu se díval desítky metrů od jídelny, a když se setkal s Emilyiným zorným polem, vstoupil do jídelny rovným krokem.

Vzduch byl při jídle tichý.

Když večeře skončila, Emily přešla do obývacího pokoje.

Alexander seděl na pohovce a kouřil cigaretu.

Přemýšlela, jak se ho zeptat na Isabellu, ale než si stačila uspořádat slova, ozval se jako první mužský hlas: "Posaď se."

Emily ztuhla.

"Co se děje?" poslušně se posadila na pohovku.

"Isabella se vrátila." Věta padla, cigaretu v ruce típl do popelníku a pak před ni strčil dokument, který ležel na stolku: "Podepište to."
Když se objevila slova "Rozvodová dohoda", Emily se podvědomě zachvěly rty.

V tu chvíli měla otupělou hlavu.



Ukázalo se, že se Isabella vrátila dřív a jejich "tříleté zasnoubení" bude zrušeno a jejich manželství předčasně ukončeno.

"Emily?" Alexander na ni zavolal a zvedl obočí.

Emily se vzpamatovala a přinutila se k úsměvu: "Aha... dobře, dobře, podívám se na to a podepíšu to." "Dobře," odpověděla.

Řekla a vzala si rozvodovou smlouvu.

"Kdybys měla nějaké požadavky, stačí říct."

"Žádné požadavky nemám, poslední dva roky jsi na mě byla hodná, jsem spokojená."

Emily pevně stiskla roh rozvodové smlouvy, zpocené dlaně, šmouha.

Pomyslela si, že by neměla být smutná, že se rozvádí, vždyť je jí to souzeno.

Jen byla smutná z toho, že zítra bude muset sama do nemocnice na operaci mimoděložního těhotenství.

"Nevypadáš dobře, jsi nemocná?" zeptal se jí. Z Alexandrova tichého hlasu kapala starost.

Emily zavrtěla hlavou.

Neodvažovala se promluvit, bála se, že kdyby to udělala, vyčetl by jí někdo myšlenky.

V posledních dvou letech jí byl Alexander tak poslušný a věnoval jí veškerou péči, jakou může manžel manželce věnovat, že se oddávala iluzi, že to bude trvat věčně.

Byla tak naivní.

Přinutila se zalít slzy, zvedla oči, aby se s ním setkala, a usmála se: "Zítra je víkend a rozvodové papíry si pravděpodobně budu moci vyřídit až v pondělí." "To je v pořádku," řekl.

"Já vím."

"Aha."

Alexander se podíval na něžnou a dobře vychovanou Emily před sebou a pomyslel na to, že od příštího pondělí na něj žena, se kterou byl dva roky, nebude každý den čekat, až přijde domů na večeři, jako to dělala vždycky, a na dně srdce se mu objevil zvláštní pocit.

"Jaké máš plány do budoucna?" Muž zakroutil hlavou a zeptal se.

"Budu dál učit ve škole a žádné další zvláštní plány nemám." "Cože?" zeptal se.

"Myslím emocionálně."

Emily se na něj zadívala.

Dívala se na muže, který se díval přímo na ni, a měla dojem, že má oči jen pro ni.

Citové záměry?

Emily se na něj s předstíranou úlevou usmála: "Než jsem se vdala, měla jsem dlouhá léta ráda jednoho chlapce, ale ztratila jsem ho, bojím se, že v budoucnu už nebudu mít ráda nikoho jiného, a se svými city zatím nic neplánuji." "A co se stalo?" zeptala se.

Alexander při tom svraštil obočí.

Po dvou letech manželství, více než sedmi stech dnech a nocích, nikdy netušil, že žena, která vedle něj každou noc leží, má takového miláčka.

Alexandr si upravil polohu vsedě, tvář hodil nehybně: "Kdo je to? Poznávám ho?"

"Budeme se rozvádět, pořád se chceš starat o moje záležitosti?" Emily se sevřelo srdce jako nůž, ale přesto se ho s úsměvem zeptala.

Jestli opravdu chceš zůstat v mém podniku, nemůžeš se rozvést?

Muž neslyšel její srdce, oči klidné jako voda: "Chci říct, že ti ho v případě potřeby pomůžu najít."
Emily se hořce usmála.

Zavrtěla hlavou: "To není třeba, on mě nemá rád, líbí se mu jiné ženy, já jsem se do něj jen zamilovala a nechci už lidem narušovat život."

"Jaký má smysl držet se takového muže?" "Ne," odpověděla. Alexander se zadíval hlubokým pohledem do očí.

Emily nevěděla, kde vzala odvahu se zeptat: "Když se ti někdo líbí, tak se přece nemůžeš ovládat, ne? Nemáš náhodou Isabellu taky rád? Proto jsi mě požádal o rozvod hned, jak se vrátila?" "Ano," odpověděla.

Alexandr svraštil obočí a podíval se na ni, nastala chvíle ticha.

"Ale já si to vyřeším sám, o mě se bát nemusíš." Emily byla uvnitř rozhozená a přemýšlela, proč s ním vůbec probírá tyhle zbytečné a nesmyslné záležitosti.

O jednu větu níž už nechtěla pokračovat v konfrontaci s Alexandrem, sklonila hlavu a podepsala se na rozvodovou smlouvu, zavřela ji a podala mu ji oběma rukama: "Podepsáno, Alexandře, přeji ti štěstí."

Alexandr se na ni podíval, oči plné zkoumání a měření, nevztáhl k ní ruku, aby si ji vzal.

Emily se toho pohledu zalekla, odložila věci na stolek a chystala se jít nahoru.

Ušla pár kroků a najednou si něco uvědomila, sklonila hlavu, sundala si snubní prsten z levého prsteníčku a položila ho na rozvodovou smlouvu: "Ten prsten, vrať mi ho."

2

Teď, když jsem se rozhodl, nechci nic opouštět.

Alexander Harrison se zadíval na snubní prsten, jeho tmavé oči se prohloubily, čelo se mu svraštilo, jako by mohlo každou chvíli kapat. Myslel si, že jejich manželství je jen dvouletá obchodní smlouva a že až přijde čas, smlouva se zruší. Rozhodnost a odhodlání Emily Saundersové v něm však vyvolaly pocit, jako by dostal tvrdou ránu do srdce a propadlá část jeho srdce se už nikdy nemohla vyrovnat. Byl nucen znovu pohlédnout na kdysi něžnou ženu.

Ta-da!

Něco spadlo na zem.

Oba muži se na to místo podívali ve stejnou chvíli-

Emily Saundersová si uvědomila, že jí z kapsy vypadla lékařská zpráva, zvedla ji, zpanikařila jako zloděj a vyběhla nahoru.

Alexander Harrison se zvedne z pohovky a vydá se za ní, přičemž ji chytí za nohy a zápěstí.

Jeho hluboký pohled se upírá na její tvář a v očích se mu zračí neviditelná tíseň: "Co to bylo?"

"Studentské volno." Emily Saundersová se snažila uvolnit, druhou rukou něco držela a využila příležitosti, aby mu to podala: "Chceš to vidět?"

Alexander Harrison mlčel, očima přejížděl po papíře a nakonec jí přistál na tváři.

Neusmála se.

Najednou pustil její nohy: "Byl jsem nervózní, myslela sis, že je to těhotenský test?" "Jestli budu těhotná, až bude rozvod dokončen, tak..." "Ne," odpověděla.

Emily Saundersová ho nějak náhle přerušila a naléhavě se zeptala: "A co jako? Když budu těhotná, proběhne rozvod?" "Ano," odpověděla.

"Jsi opravdu těhotná?" mírně se zamračil a zeptal se.

"Ne."

"Pak ta hypotéza neplatí."

Ztratila úsměv a vyškubla se mu z ruky.

Když Emily Saundersová stoupala po schodech, uslyšela, jak zvoní telefon Alexandra Harrisona.

Slyšela, jak zvedl sluchátko a otevřel ho tím svým tichým, mírným hlasem: "Isabello."

Tón jeho hlasu, jen když ho poslouchala, dával tušit, jak moc si ženy na druhém konci linky váží a chrání ji.

Emily vstoupila do pokoje a odemkla dveře.

V tu chvíli se jí v srdci rozlila kyselost jako přílivová vlna.

Dveře v přízemí se se skřípěním otevřely, následovalo zadunění a Alexander Harrison opustil panství Harrisonů, pravděpodobně proto, aby našel svou spřízněnou duši.

...

Druhý den.

Emily Saundersová se probudí a zjistí, že na chatě není žádný Alexander Harrison.

Celou noc nebyl doma, takže musel být v posteli jiné ženy. Po rychlém úklidu si vzala taxi a odjela do nemocnice.

Musela podstoupit menší operaci mimoděložního těhotenství.

Kdyby se včas nerozvedla, mohla by zemřít, a to by bylo tragické.

V této době v hotelu Four Seasons v Sea City.

Zazvoní telefon, což probudí Alexandra Harrisona, který se dotkne telefonu a podívá se na identifikační číslo volajícího.

Logan Osborne.

Zvedl sluchátko a jeho tenké rty vyplivly jediné slovo: "Mluv."

"Chtěl ses mě včera večer zeptat, když jsi pil, ale nedostal jsem příležitost."
"Co je to?"

"Je moje žena těhotná?" Logan Osborne měl v hlase husté drby. Včera jsem ji viděl, jak se objevila v nemocnici na gynekologii, jako by byla na kontrole."

Alexander Harrison se zamračil a v očích se mu zračil temný příliv složitých emocí. Okamžitě si vzpomněl na ten papírek, který měla Emily včera večer v kapse, opravdu to mohla být zpráva z těhotenského testu?

Ovládl složité a rozjitřené emoce v sobě a řekl Loganu Osbornovi: "Teď jedu na letiště vyzvednout Isabellu, je tady za Emily." "Cože?" zeptal se.

Poté, aniž by čekal na odpověď Logana Osborna, zavěsil telefon.

Těhotná?

Je čas, abych se stal otcem?

Emily, proč jsi mi nic neřekla?

Alexander Harrison, vždy klidný, byl najednou nervózní a vzrušený.

Jak tak přemýšlel, vytočil Emilyino telefonní číslo, ale chladný ženský hlas v jeho uchu ho přiměl...

Číslo, které jste vytočil, nikdo nebere, vytočte ho prosím později znovu.

"Vraťte se do Harrison Estate, " řekl Alexander Harrison řidiči a pocítil nejasnou předtuchu.

O deset minut později auto zastavilo u Harrison Estate.

Jakmile otevřel dveře, vrhl se dovnitř, ale Emily v domě nikde nebyla.

Kam se k čertu poděla?

Stál v obývacím pokoji, zapálil si cigaretu a usilovně přemýšlel.

Včera večer, když se vrátil, když večeřeli, neřekla ani slovo, a když vyšla z kuchyně, když posbírala nádobí, zdálo se, že chce něco říct?

Chtěla mu snad říct o svém těhotenství?

Nejdřív požádal o rozvod a ona souhlasila.

Zítra je víkend, ona není ve vile a nikdo nezvedá telefon, šla ... do nemocnice na potrat?

Při tomto zjištění se mu sevřelo srdce.

Bez dlouhého přemýšlení požádal řidiče, aby ho poslal do nemocnice.

Ale v nemocnici... zdálo se, že Emily nenajde.

Alexander Harrison pokračoval v telefonování.

Až do té chvíle si uvědomoval, jak málo toho o téhle ženě, dva roky vdané, ví a kolik má přátel, aniž by je pořádně znala, takže se neměl jak zeptat, když ji hledal.

Nezbývalo mu nic jiného než zavolat.

...

Když Emily vyšla z malé chirurgie, zadržela sestru a zeptala se: "Kde je můj manžel? Proč tu není se mnou?"

"Odešel."

"Kam šel? I menší operace má svá rizika, jak můžu být sama?"

Emily se trpce usmála a už nic neřekla.

Nebyla si jistá, jak dlouho bude babička schopná přežít, a máma už byla z péče o ni vyčerpaná.

Jak by mohla snést, že se máma trápí? Co se týče Alexandra Harrisona, ten teď nejspíš spí v posteli jiné ženy, že?

Poté, co si Emily Saundersová vzala domů taxíka, se opřela o gauč a odpočívala.

Nedlouho poté se ozvaly vibrace telefonu, nahmatala z tašky telefon, podívala se na ID volajícího "manžel", koutek úst jí odhalil hořký úsměv.
Kdyby ji Alexander mohl zítra doprovodit do nemocnice, její srdce by se mohlo cítit lépe, ne?

"Alexi, co se děje?" Emily se zhluboka nadechla a zvedla telefon.

"Kde jsi?"

"Doma."

"Kdy ses vrátila?" zeptal se znovu.

"Právě jsem se vrátil z výletu."

"Kam?"

"Z nemocnice, necítím se dobře, měl jsem malou operaci." Řekla po pravdě, stejně už je operace za námi, není to nic, co by měl vědět, nanejvýš je to jen mimoděložní těhotenství, nic velkého.

Po jejích slovech však Alexander Harrison náhle zavěsil telefon.

Emily nechápala, co tím myslí.

Přetáhla přes sebe deku z gauče a snažila se zdřímnout, aby se necítila tak špatně, fyzicky i emocionálně.

Asi za půl hodiny se zvenku vrátil Alexander Harrison.

Když vstoupil do obývacího pokoje a uviděl Emily ležet na pohovce, jeho černé oči byly jako inkoust, se zachmuřeným obličejem k ní přistoupil, stáhl z jejího těla deku, jeho pohled padl na její břicho a v očích se mu zračily složité emoce...

3

Emily Saundersová se probudila.

Když otevře oči, vidí, že se před ní objevil Alexander Harrison, který nevypadá úplně dobře, a v transu se zeptá: "Co je s tebou?"

"Jsi těhotná?" hluboce se zamračí.

Těhotná?

Emily k němu váhavě přelétla očima, co je to za otázku?

Alexander otevřel ústa s obviněním: "Proč sis vzala naše dítě bez mého svolení, Emily, já jsem otec, není jen na tobě, abys rozhodovala, jestli zůstane, nebo odejde!"

Nechápavě na něj zírala a z hloubi srdce jí vycházela tupá bolest.

"Alexandře, jak jsem ti vůbec mohla chtít vzít své dítě? Nemáš ani ponětí, jak moc tě miluji."

"Mluvit?!" Alexandr se jí podíval do zarudlých očí a jeho trpělivost docházela.

Cítila, že se snaží potlačit své emoce.

Emily si neuvědomovala, že je tak emotivní, když jde o děti.

Najednou litovala, že neotěhotněla náhodou, že nedokázala udržet jeho a jejich manželství s dítětem.

Emily nechtěla vysvětlovat, že šlo o mimoděložní těhotenství.

Stejně se rozvádí, tak proč to dávat tak najevo?

Možná to, že ji nenáviděl, způsobilo, že její láska k němu nebyla tak intenzivní.

Emily štípla napůl přikrytou deku, zlostně se na něj podívala, poprvé před ním ztratila nervy: "Máš svůj měsíční svit, taky jsme rozvedení, dítě si nechat, pro mě je to jen přítěž, odstranit to není zrovna zpřetrhat všechny vazby mezi námi? Odteď se můžeš klidně věnovat Isabelle a předstírat, že neexistuji."

Po těchto slovech sklopila zrak a neodvážila se na něj podívat přímo.

Zahlédla však Alexandra, jak pomalu vstává.

Zdálo se, že jeho oči padly na ni, a po několika vteřinách ticha lhostejně promluvil: "Máš pravdu, nedomyslel jsem si to."

Po vypuštění těchto slov se Alexandr otočil a opustil vilu.

Emily jen cítila, že jí veškerá síla v těle jako by byla odňata, srdce se jí dusilo, ale nedokázala najít východisko, jak svůj hněv ventilovat.

Bylo jí dvanáct, když se do Alexandra zamilovala, jednadvacet, aby si ho vzala kvůli sestře darované kostní dřeni, a teď jí bylo třiadvacet, ale on se s ní chce rozvést kvůli Isabelle...

Jak moc je rozrušená, netuší, proč běhá kolem a obviňuje ji?

...

Po operaci mimoděložního těhotenství si Emily najala tetu, aby za ní přijela do vily a postarala se o ni.

Co se týče Alexandra, odešel z domu v sobotu ráno a vrátil se až v neděli večer.

Ten večer si teta po péči o ni šla odpočinout.

Emily ležela na posteli a váhavě zvedla mobilní telefon -

Měla by se Alexandra zeptat, jestli si má zítra zajít na Úřad pro občanské záležitosti pro rozvodový list jako obvykle?

Ve skutečnosti její tělo není vhodné k tomu, aby šla ven, takže se chce zeptat předem, aby neztrácela čas cestou, ale také chce vědět, zda může počkat, až se zotaví, než půjde na rozvod.
Po několikerém zaváhání Emily vytočila Alexandrovo číslo.

Když to zvedl, zeptala se: "Alexandře, máš zítra čas? Máme schůzku na ...."

"Promiň, je ve sprše." Ozval se ženský hlas.

"..."

Emily otevřela ústa a snažila se ze všech sil ovládnout, než řekla celou větu: "Až bude později ve sprše, prosím, promluv s ním a řekni mu, ať mi zavolá zpátky."

"Dobře."

Když zavěsila telefon, srdce se jí rozbušilo těžkým pocitem.

Byla to Isabella?

Neviděli se dva roky, a jakmile se vrátila, nemohl se dočkat, až k ní přijede, a strávili spolu celý den, jako by se měli brát?

Alexandře, zapomněl jsi, že nejsi rozvedený?

Emily už chtěla ztratit kontrolu nad svými slzami, když jí zazvonil mobil.

Naklonila tvář, zatlačila slzy a zvedla telefon.

Jeho chladný hlas zněl stále dobře: "Co se děje?" Emily se usmála.

"Dohodli jsme se, že se zítra sejdeme na Úřadu pro občanské záležitosti, vzpomínáš si?"

"Jsem mimo město."

Ztuhla: "Mimo... pole?"

Muž řekl: "Pracovně."

Emily se trochu uvolnila nálada, takže se nemusela vláčet rozvodem, nepřipadalo jí to tak zlé, jen ...

"Kdy se vrátíš?" zeptala se.

K jejím uším dolehl jeho netrpělivý hlas: "Proč jsi tak netrpělivá? Už jsi mi vyvedl dítě, a tam na dně srdce jsou pohřbeny dlouhé roky, miláčku, neboť postoj k rozvodu je zcela zřejmý, nebudu tě nutit, abys zůstala."

Emily má prázdné oči a neví, co má dělat.

"Alexandře, ty mě špatně chápeš!" Tuto větu nevyslovila.

Promluvil znovu, mnohem hlubším hlasem: "Vrátím se za dva týdny a určitě se s tebou včas rozvedu, aniž bych zdržoval tvé hledání dalšího."

Vydala ze sebe tiché "hmm": "Já vím. Nicméně, Alexandře, ještě nejsme rozvedeni a chci, aby sis během manželství udržoval odstup od jiných žen." "To je pravda," řekl.

Poté, co domluvila, nastalo na dvě vteřiny ticho, než z ní vypadla věta: "Příliš velká kontrola."

Emily to bylo podezřelé, zdálo se, že v té větě je trochu úsměvu?

Čemu se... směje?

Emily si vzala ve škole dovolenou, našla si jiného učitele, který ji zastoupí, a plánovala si dvoutýdenní přestávku na Harrisonově panství, aby se zotavila.

Jednou zavolala své matce Margaret, aby se zeptala, jestli se babiččin zdravotní stav zlepšil, ale ta si jen povzdechla a řekla jí, že se má postarat nejdřív o sebe a že má na starost ji.

Emily měla v srdci špatný pocit, ale protože se bála, že matka uvidí její zchátralý vzhled, nešla ji navštívit.

V posledních dvou týdnech se zdálo, že Alexander z jejího života zmizel, ani jednou se neukázal, dokonce ani nezavolal nebo nenapsal textovou zprávu.

O dva týdny později.

V osm hodin večer popíjeli Alexander a Logan Osborne v soukromé místnosti klubu v Sea City.
Po třech kolech pití se Logan opřel na pohovce, podíval se na Alexandra a usmál se: "Alexandře, slyšel jsem, že se Isabella vrátila do Číny?"

"Aha."

"Tak co budeš dělat? Rozvést se a vzít si ji?"

Alexandrova kostnatá ruka sevřela sklenku s vínem, pomalu s ní třásla a jakoby zamyšleně hleděla do vzduchu.

Logan se opřel v pohovce a s úsměvem řekl: "Emily je za tebe vdaná už dva roky, dobře se o tebe stará a umí být ohleduplná, nikdy ti nedělala problémy. Pokud jde o Isabellu, když odešla, udělala to kvůli své vlastní budoucnosti. Takové dvě ženy, kdyby bylo na mně, rozhodně bych si vybral tu první."

Alexandr poslechl, náhle zvedl sklenici s vínem a vypil všechen zbytek vína uvnitř.

Logan se na něj podíval, zavrtěl hlavou a dál flirtoval: "Jestli ses s Emily opravdu rozvedl, můžu ji uhánět já?"

4

Jeho ledový pohled pronikl jako ostrá čepel.

"Logane, nebuď směšný!" Úzkostlivě vysvětloval.

"Logane Osborne, Emily Saundersová je žena, které se nemohu dotknout. I kdyby se rozvedli a ona chodila s jakýmkoli mužem, nemám právo jí do toho zasahovat." Zachmuřená tvář Alexandra Harrisona prozrazovala atmosféru nebezpečí, z jeho slov kapalo varování.

Jakmile ta slova vypustil z úst, odložil sklenici a zvedl se, aby opustil lóži.

......

Harrison Estate.

Emily Saundersová povečeřela se svým nedávno navrátivším se přítelem Nickem Cooperem, který trval na tom, že ji po večeři odveze domů.

Když dorazí k jejím dveřím, Nick ochotně obejde auto a otevře dveře.

"No, jsem doma, měla bych se vrátit." Emily řekla.

"Proč bych měla spěchat? Byl tak hodný, že mě poslal domů, proč ho nepozveš aspoň na šálek čaje?" "Tak to je sice hezké, ale já nemám tolik peněz, abych mohl bydlet na takovém luxusním místě," řekl Nick a podíval se kolem ní ven z vily.

Emily nevěděla, jak odpovědět.

Byla sice vdaná, ale momentálně uvažovala o rozvodu.

Nezdálo se, že by tento proces vyžadoval od její kamarádky velké vysvětlování, a tak prostě řekla: "Prosím, řekni mi to později, jdu domů."

"Mám doma muže? Bojíš se, že je uvidí?" Nick zvedl obočí a zamyšleně se na ni podíval.

Emily se mírně poškrábala na tváři: "Kde jsou ti muži? Je jen trochu unavený a chce si odpočinout." "To je pravda.

"No, tenkrát stejně zůstal v Ocean City, takže budou mít spoustu příležitostí trávit spolu čas i v budoucnu." Po těchto slovech přistoupil k Emily a jemně ji poplácal po rameni: "Já si půjdu brzy odpočinout, on už je taky pryč."

Když Nick domluvil, jeho oči neochotně opustily její tvář a vykročil k autu.

Poté, co Maybach odjel, se Emilyin pohled stáhl.

Jen co strčila do dveří vily, ozval se náhle za jejími zády tichý hlas: "Kdo je to?" Emily se usmála.

Emily se otočila, aby se podívala, byl to Alexander Harrison.

Jeho postavu zahalovala noc a jeho rysy byly trochu chladné. Po několika týdnech mlčení z něj stále vyzařovala silná aura, jako by na ni hned, jak se objevil, vyvíjel velký tlak.

"Příteli." Odpověděla klidně, ruce sepjaté podél těla.

Muž potlačil vnitřní nelibost a tichým hlasem se zeptal: "Je to ten muž, kterého mám rád? Přišel za mnou?"

"Je to jen přítel," kousla se Emily do rtů.

Noc na začátku podzimu se ochlazovala, Alexander se díval na ženu před sebou, která nechtěla moc mluvit a zdálo se, že si vzpomíná na dítě, které potratila.

"Ty ho nenávidíš, takže si nenecháš jeho sémě?" "Ne!" zeptala se.

Vycenil zadní zuby, sotva dokázal ovládnout vnitřní hněv.

Zvedl se poryv větru, Emily stáhla krk, třásla se zimou, Alexandr se zamračil, nic neřekl, vstoupil do vily jako první.

Emily si najednou připadala hloupě.

Ať už byl jejich vztah jakýkoli, jemu to bylo jedno, a ona spěchala s vysvětlením.
Vešla do obývacího pokoje, aby se trochu zahřála, přistoupila k pohovce čelem k Alexandrovi a sebrala odvahu zeptat se: "Jdou zítra k civilnímu soudu, aby se rozvedli?"

"Kam spěchám?" Zeptal se na oplátku.

"Už půl měsíce se to odkládá, bojí se, že budu spěchat." "To je v pořádku," odpověděla. V Emilyině hlase se objevil náznak úzkosti.

Alexander mlčky vytáhl cigaretu a chystal se ji zapálit, když mu náhle zazvonil mobil.

Telefon byl položený na stolku a teď se na displeji rozsvítil vzkaz "Isabella".

Jakmile Emily odvrátila pohled, ucítila, že její tělo, které se před chvílí zahřálo, začíná znovu chladnout.

Isabella se poslední dobou objevuje často, jaký má důvod obsazovat místo paní Harrisonové?

Rozveď se, Emily.

Rozhodla se, řekla si, že nemusí zůstat.

Emily, neschopná poslouchat rozhovor, se zvedla z pohovky a odešla do svého pokoje.

Nahoře Alexander zvedl telefon a ozval se Isabellin hlas: "Alexandře, nemůžu spát." Emily se na něj podívala.

"Je pozdě." Zašeptal v odpověď.

"Nemůžu pořádně spát a chtěla jsem se zeptat, kdy se vezmeme?" "Ano," odpověděla Isabella.

"Někdy jindy, teď je unavený."

"Dobře, nejdřív si odpočinu," řekla Isabella.

......

Emily dokončila sprchu a lehla si na postel, když se zvenku vrátil Alexander.

Zavřela oči.

Alexander přistoupil k posteli, podíval se na ni, koutky úst mu zvedl malý úsměv a otočil se do koupelny.

Emily otevře oči.

Zůstane zítra večer doma?

Opravdu pro ni po všech těch řečech o rozvodu už nic neměl?

Píp...

Dveře koupelny se otevřou a Emily zavře oči.

Zanedlouho se postel propadla do poloviny a on ležel vedle ní, jeho nohy přirozeně spočívaly na jejích, jako už nespočet nocí předtím.

Jako by se o rozvodu nikdy nezmínil.

"Nepředstírej, že spíš." Alexander náhle řekl.

Když to Emily uslyšela, ztuhla, otevřela oči a přemýšlela, jak to, že všechno ví?

"Isabella zítra dorazí do Mořského města." Řekl to hlubokým hlasem.

Právě se rozhodla, že se rozvede, když uslyšela tohle jméno, srdce jí "bušilo".

Emily se snažila zachovat klid: "Tak zítra půjdou na rozvod." "A co?" zeptala se.

Jeho hlas byl těžký, skoro jako by z hrdla ždímal slova: "Aha."

Emily zacukaly koutky úst, právě teď nahoře se ho zeptala, kam spěchá, jakmile mu zavolala Isabella, jeho postoj se okamžitě změnil a s rozvodem snadno souhlasil.

Jistě, Isabellino postavení v jeho srdci ztěžklo.

Najednou pocítila nechuť, otočila se, meruňkové oči se dívaly přímo na něj: "Můžeš se mě na něco zeptat?"

"Řekni." Trochu povolil ostražitost.

Sebrala odvahu promluvit: "Vdaná už dva roky, byla chvíle, kdy jsem tě měla ráda?"

Málomluvný muž se náhle usmál, koutek úst mu zahýbal chladným úsměvem: "Věděl jsem to."
Při pohledu na jeho vzhled Emily srdce pochopí, že odpověď je zřejmě záporná.

Kdyby mu na ní opravdu záleželo, jak by se o Isabelle znovu a znovu zmiňoval, jak by se rozvedl, když ho Isabella požádala, aby se vrátil, jak by jí nikdy neřekl sladké slovo?

Zemři, Emily!

Nikdy mu na mně nezáleželo. Jediné, na čem mu kdy záleželo, bylo...

Paní Harrisonová.

Záleželo mu jen na identitě, a tou nebyla Emily Saundersová, mohla to být Lily nebo Kelly, mohlo to být jakékoli jméno se slovem "Emily".

Alexander zhasl světlo a ložnice se ponořila do tmy.

Emilyiny slzy smáčejí polštář.

Byla to snad poslední noc, kdy spolu spali?

Alexander zavřel oči, ale nemohl usnout a v mysli se mu stále objevoval obraz dítěte. Tvář dítěte byla čím dál zamlženější.

Zvedl nohu a třel si čelo, srdce plné hořkosti, chtěl se zeptat Emily...

"Jak jsem mohl být tak krutý, vymazat jejich existenci, aniž bych cokoli řekl?!"

......

Druhý den, než se Emily probudila, zazvonil telefon.

Tápavě zvedla sluchátko, aniž by zkontrolovala číslo volajícího, ale k uchu jí dolehl matčin znepokojivý hlas: "Emily, musím přijet do nemocnice, moje babička umírá."

5

Emily Saundersová otevřela oči, několikrát otevřela a zavřela rty, ale nedokázala vydat ani hlásku.

"Babi, co se děje?" ......?

Emily se zvedne z postele, rukou si pevně sevře hrudník a konečně ze sebe vypraví: "Dobře, hned jsem tam."

Snažila se Alexandra přimět, aby zůstal s ní, ale když se otočila, zjistila, že velká postel je už dávno prázdná.

Bolela ji špička nosu a do srdce se jí draly slzy.

Na slzy neměla čas, a tak rychle vstala z postele, umyla se a sešla dolů.

Dnešní počasí je zamračené, vila je sice velká, ale působí obzvlášť prázdně, venku není ani trochu života, situace je nevysvětlitelně bezútěšná.

Vzpomněla si, že před třemi lety, aby zachránila babičku, darovala ledvinu bohatému mladíkovi, a pak měla babička zajištěné léčebné výdaje. Tehdy si naivně myslela, že se babička uzdraví.

Ale to, co čekala o tři roky později, byly špatné zprávy.

Emily se cítila bezmocnější než kdy jindy. Alexander tu nebyl, když ho potřebovala.

Očividně nebyli rozvedení!

Když jela do nemocnice, Emily běžela celou cestu na oddělení. Strčila do dveří, ale překvapilo ji, že tam našla Alexandrova dědečka Williama Harrisona staršího.

"Emily, kde je Alexandr?" zeptal se. William se na ni podíval a tvářil se mírně zachmuřeně.

"Nevím." Emily byla při těch slovech bezútěšná.

Přikrčila se před babiččiným nemocničním lůžkem, držela ji za ruku a po tvářích jí stékaly slzy: "Babičko, nevěřím, že budeš v pořádku, nebudu!"

Její matka Margaret konejšivě zašeptala: "Emily, promluv si s babičkou, neplač." Emily se rozplakala.

William se tvářil ošklivě, když odcházel z nemocničního pokoje s mobilem v ruce, aby si zavolal.

Když Emily viděla babiččin sklíčený výraz, srdce měla jako na noži: "Babičko, pořád chci jíst tvoje knedlíky, tvoje palačinky, slíbila jsi mi, že mě vezmeš do chrámu, abychom tam pálili kadidlo a modlili se o požehnání, ještě je spousta věcí, které musíme udělat, jak můžeš zapomenout?"

"Emily, jsi hodný chlapec ....... Babička už nemůže udělat nic jiného."

Babička se tiše usmála a pokračovala: "Jste spolu s Alexandrem šťastní?" "Ano," odpověděl jsem.

Navzdory všemu Emily okamžitě přikývla hlavou: "Moc šťastní, je na mě moc hodný a hodně se o mě stará."

Babička se mírně usmála: "Opravdu? To babičce nelžeš?" "Ano," odpověděla Emily.

"Opravdu!" Emily řekla: "Před dvěma dny jsme měli výročí a on mi řekl, že mě vezme do zahraničí, a já jsem přemýšlela, že ti pošlu fotky."

Jak se mohla odvážit říct babičce, že se zmínil o rozvodu?" Emily zadržovala slzy.

Babička jejím slovům uvěřila a šťastně přikývla: "Nejvíc jsem se o tebe bála, když tě poslouchám, jak říkáš, že jsi šťastná, taky se mi ulevilo."

Řekla, babiččina ruka se natáhla, aby ji pohladila po tváři, Emily ji také jemně chytila za ruku.

"Emily, Alexandr je hodné dítě, jen toho moc nenamluví. Když tě něco trápí, musíš s ním mluvit, vyjádřit, co se ti líbí, říct, co se ti nelíbí, nenechávat si všechno v srdci, ať si to domyslí, rozumíš?"
"Já vím, babi."

Zvedla tvář a snažila se zadržet slzy.

"Margaret, Emily vyrůstala bez otce, a když jste s babičkou nemocné, bude muset dítě chránit, nenechat se nikým šikanovat."

"Mami, neboj se," přikývla uslzeně Margaret.

Babička se podívala ke dveřím oddělení: "Zavolej Williama, než odejdu, musím ho přimět, aby mi slíbil, že se o mou cizí prestonskou fenku dobře postará ......"

"Hned zavolám dědečkovi." Emily vstala a vyšla z nemocničního pokoje.

Jen otevřela dveře, uslyšela, jak William rozzlobeně říká: "Okamžitě se dostaň do nemocnice, jinak se ta žena už nikdy v životě do Haichenga nevrátí!"

Slova jen tak tak došla, zavěsil telefon, otočil se a uviděl stát Emily.

William se trochu zastyděl, ale rychle se vrátil k normálu: "Emily, neboj, dědeček se o tebe postará a dá tomu kreténovi Alexandrovi za vyučenou!"

Emily toho moc nenamluvila, jen řekla: "Babička tě chce vidět." William se na ni podíval.

"Dobře, ......" William odpověděl několikrát za sebou, než vešel do nemocničního pokoje.

Když stál venku, Emily konečně začaly téct slzy.

"Alexandře, moje babička umírá! Kde jsi? Copak ses vždycky nesnažil být dobrým manželem? Proč se o mě teď nestaráš?"

V nemocničním pokoji se William s těžkým výrazem podíval na starou paní na nemocničním lůžku.

"Williame, tolik jsi mi toho dlužil, když jsi byl mladý, teď, když odcházím, tě žádám jen o to, abys mi slíbil jednu věc."

"To říkáš ty."

Stará paní měla v očích slzy: "Emily i Alexandr jsou oba tvrdohlaví, ale já vím, že Alexandr dokáže Emily ochránit do konce života. Až tu nebudu, kdyby je chtěl někdo zničit, prosím, ochraňuj je a nedovol, aby mou cizí dceru Prestonovou šikanovali ......"

"Udělám to!" William slavnostně přikývl.

Stará paní pomalu zavřela oči.

"Mami..."

"Shumei..."

Před nemocničním pokojem Emily uslyší matčiny a Williamovy hlasy a její slzy okamžitě ustanou.

Všechno kolem ní jako by se zastavilo.

Otočila hlavu, aby se podívala na nemocniční pokoj, oči měla prázdné jako skořápku bez duše a v příští vteřině se slzy opět spustily.

Už neměla babičku.

Emily seděla ochromená na židli před nemocničním pokojem, jako by ztratila duši.

Nevím, jak dlouho to trvalo, ale nakonec se objevil Alexander.

Dřepl si před ni a držel ji za ruku: "Emily ......"

Emily měla pocit, že to musely být slzy, které jí zastřely zrak, aby mezi obočím vždy chladného Alexandra zahlédla náznak bolesti srdce.

Tenhle muž se s ní rozváděl a její babička právě odešla.

Oba ji opouštěli ......

Veškerá agrese, která v tomto okamžiku explodovala, ji rozechvěla, vymkla se kontrole.

Alexandr ji vzal do náruče, Emily vdechovala vůni jeho těla, nos se jí zakyseloval. V jeho náručí byla bezmocná, křičela bolestí.

Babiččino tělo bylo zpopelněno a druhý den pohřbeno.
Emily klečela před hrobem a už nedokázala plakat.

Její matka Margaret ji však utěšovala: "Emily, nikdo nemůže uniknout stáří a smrti, nebuď příliš smutná."

"Mami, to já bych tě měla utěšovat." Oči už měla zarudlé a opuchlé.

Pořád měla matku, ale její matka přišla o vlastní matku.

Margaret se pokusila usmát, ale nešlo to, objala dceru a opřela si tvář o její rameno: "Maminka tě pořád má a babička nás bude chránit z nebe, takže maminka nebude smutná."

Při odchodu ze hřbitova se William podívá na Alexandra: "Doprovoď Emily, aby odvezla maminku domů, a na večer se vraťte do starého domu."

"Aha." Alexander odpověděl.

William odjel autem jako první, Alexander odvezl Margaret domů a pak odvezl Emily zpátky.

Na červené ji Alexander držel za ruku: "Emily, nebudu ti toho moc říkat, abych tě utěšil, odteď už se o všechno postarám já."

Emily naklonila hlavu, aby se podívala z okna.

Takový slib od Alexandra vůbec nemohla přijmout, protože by se přestala ovládat.

Po několika okamžicích k němu Emily vzhlédla se ztracenýma očima: "Ještě je čas, co kdybychom se šli rozvést?" "Ne," odpověděl.

Zde je možné umístit pouze omezený počet kapitol, klikněte níže a pokračujte ve čtení "Zničené sliby a tiché slzy"

(Po otevření aplikace se automaticky přesune na knihu).

❤️Klikněte pro čtení více vzrušujícího obsahu❤️