Umění klamat

1

Oddíl I

Letní prázdniny před začátkem školy.

Nebe bylo jasné, slunce svítilo, rozkvetlé květiny se pohupovaly ve větru, vzduch byl plný vůní, byl to dobrý den na výlet!

Bylo půl desáté dopoledne.

V luxusním klimatizovaném autobuse cestovní kanceláře.

Já, Elaine Johnsonová, v tu chvíli nedočkavá, s očima plnýma očekávání jsem se dívala k oknu, ale Beckyinu postavu jsem neviděla a nemohla jsem si pomoct, ale zamumlala jsem ... V tu chvíli mi zavibroval mobilní telefon a na displeji se rozsvítila identifikace volajícího ... "Haló?" Stiskla jsem tlačítko pro příjem hovoru.

"Elaine?"

Na druhém konci linky se ozval naléhavý hlas mé mrtvé kamarádky Becky.

"Elaine ah..."

Zněla trochu plačtivě a já věděla, že se stalo něco zlého. Jako obvykle jsem mlčky poslouchala, co mi říká, jak běží.

"Právě odcházím z domu, tak si to vyřiď sama ..." Najednou jsem se rozesmála.

Jinými slovy, zase přijde pozdě ...

Beckyina obvyklá stručnost a lehkost, s jakou přehazuje problém na má bedra, mě vždycky donutí zatnout zuby, ale nic s tím nenadělám. Byla to moje jediná kamarádka, moje nejlepší kamarádka už od dětství, takže se s tím prostě nemůžu "vyrovnat"?

Mlčela jsem, nezavěsila telefon a rychle přejela očima tři bohaté kluky a holky sedící v autě.

Nejdřív boháč s třpytivou diamantovou náušnicí v levém uchu, vlasy obarvené na ohnivě rudou barvu před čelem a chladné a hluboké oči, které budily dojem, že se bude hádat, jakmile mu upadne klobouk. Požádejte ho, aby odložil náš odjezd, a jsem si téměř jistá, že si bude stěžovat na naši dovolenkovou společnost. To by nikdy nezabralo! Becky a mně se podařilo najít si toto léto dobře placenou práci a nestálo by za to, kdybychom dostali výpověď kvůli stížnosti nějakého hosta.

Druhý bohatýr vypadal přátelštěji, s jemným vystupováním a laskavýma očima jako princ z pohádky. S pánem s diamantovými náušnicemi se však paktoval a bylo jasné, že konverzaci řídí on, což bylo nepřípustné!

Třetí je osobnost módní mladé dámy, krásná tvář, vlasy dlouhé jako šál, šaty vypadají neobyčejně dobře oblečené, zřejmě stojí za hodně peněz.

"Aarone, jak to, že ještě neodjela?"

Před několika minutami se bohatá dívka bude sedět vedle svého prince řekl, stěžuje si na auto není otevřeno pozdě.

"Myslím, že ještě není čas odjet, nejspíš ještě čeká na ostatní hosty."

Princ jménem Aaron promluvil jasným hlasem.

"Už jsem správci dovolené vysvětlil, že jsme tu jen my tři."



2

Damien to řekl chladně.

"Aha?" "Mohu se zeptat, slečno Johnsonová, jak dlouho ještě budeme muset čekat?" obrátila se na mě Vanessa Kingová. Její tón byl zdvořilý, ale její oči vypadaly poněkud netrpělivě.

"Ach... brzy, brzy budete moci odejít..." Usmála jsem se a nepředstírala, že se dívám na čas, ale v hloubi duše jsem měla velký spěch. becky ta dívka, zdá se, že je zase pozdě! ...

Jistě, měla jsem pravdu, jakmile Becky zavolala, svedla vinu za zpoždění na mě ...

Co mám dělat? Přemýšlela jsem, zatímco jsem začala předvádět svou nejlepší dovednost: "Hm," předstírala jsem, že omdlévám, a mé tělo padalo na tvrdou desku auta, a v duchu jsem si už recitovala: "Dědečku, dědečku, proč jsi dostal záchvat, dědečku," to proto, abych získal soucit a předstíral lítost, abych získal soucit. Dědečku... " To je získat soucit a předstírat lítost, podle teorie Becky by ta holčička měla dorazit do deseti minut, dokud budu s Becky mluvit, bude moci podrobně poslouchat můj vymyšlený "příběh", až dorazí. "Dokud budu s Becky telefonovat, bude moci poslouchat můj vymyšlený příběh, zatímco ona přijede, a až přijede, bude "hrát se mnou" a řekne mi, že "tvůj dědeček je v pořádku", jakmile nastoupí do auta!

"Slečno, jste v pořádku?"

Nečekaně rychle se zvedl ten fešák jménem Aaron Taylor, aby mě chytil, když viděl, že jsem omdlela.

Na okamžik jsem pocítila omámení a uvědomila si, že jsem tomu hezkému klukovi spadla do náruče, a srdce se mi rozbušilo. "Dědečku, dědečku~" Srdce se mi rozbušilo na jednu stranu, ale nezapomněla jsem na důležitý úkol, který jsem měla před sebou. "Dědečku~" Slabě jsem zavolala a snažila se tvářit, jako bych měla každou chvíli omdlít.

Jenže Aaron se na mě díval s velkým znepokojením: "Slečno, vy, vy... co se děje? Váš... současný stav... Co kdybyste, já vás pošlu do nemocnice ...?" "Ano," odpověděl jsem.

Poslat do nemocnice? Ne, ne, ne! Jak mám jít do nemocnice? To by se všechno prozradilo! Takzvaný dědeček je už léta mrtvý a já jsem silný jako vůl, takže se obávám, že nemohu omdlít z šoku, že ne? Jsem příliš hloupý na to, abych šel do nemocnice!

"Ne, ještě musím pracovat..." Chytila jsem se nohy sedačky ze strachu, že by Aaron mohl být příliš netrpělivý a odvézt mě do nemocnice, aniž by si to rozmyslel!

"Dědeček má potíže, ty pořád myslíš na práci?" Ten, kdo ta chladná slova pronesl, je ten Damien.

Podíval se na mě ostrýma očima.

Spolu s Damienovým pohledem se ke mně podívala i Vanessa, která mě ignorovala. Tváří v tvář těm ostrým očím jsem cítila obrovský tlak.

Zahlédla jsem, jak se řidič ušklíbl, nejspíš si uvědomil, že jsem zase předvedla své staré triky.

Ale ten milý řidič, i když jeho starší bratr je také na vysoké škole, má letní brigádu jako my a o Becky se dobře stará, to na mě neprozradí.

Ve chvíli, kdy ten bohatý mladík přistoupil k mému boku a podíval se na mě... pod jeho laskavým pohledem cítím nebývalý tlak, snažím se uklidnit a říkám: "Dědečku ... dědečkův účet za nemocnici je velmi drahý, když nebudu tvrdě pracovat, abych vydělal peníze, co má dědeček dělat? Takže nemůžeš vynechat práci ..."


3

Vypadal jsem tak uboze, že málokdo měl sebemenší pochybnosti o tom, co říkám, koneckonců jsem byl malý profesionální lhář. Ten hezký kluk byl přesvědčený.

Damien se však zdál být obzvlášť ošemetný, když si všiml mobilu, který jsem držela v ruce. "Tak tvrdě pracuješ, abys vydělal peníze, ale přitom je rozhazuješ, že? Účty za mobilní telefon nejsou levné!" řekl jsem mu. Řekl pohrdavě.

Poté se sehnul, popadl můj mobil a zavřel kryt. Zůstala jsem jako opařená a pomyslela si: "To je ale drsňák! "Jestli si na mě vzpomínáš, tak už tě nechci vidět!" A tak jsem se na něj podíval.

"Dědečku ah, dědečku..." Nemůžu se kvůli téhle malé ráně zlobit, chci pokračovat ve svém lživém podnikání! "Dědečku, mám o tebe opravdu strach ..." Opatrně jsem zavřel oči a slzy mi stékaly, což u ostatních vzbudilo soucit, ale bohužel ta Vanessa byla úplně lhostejná.

"Je čas jít, že?" Vanessa se chladně podívala na luxusní hodinky na ruce a otočila hlavu, aby se na mě podívala, jako by mi dávala rozkazy.

"Aarone. "Tohle je pro tebe." Damien to uviděl a okamžitě se mě zastal: "Tahle mladá dáma vypadá, že to... nutně potřebuje."

"Já na ni taky dávám pozor!" Vanessa Damiena přerušila: "Neříkala, že bude tvrdě pracovat a zaplatí dědečkovi účty za léčení? Já to taky dělám z dobroty srdce." "To je pravda.

Ty hajzle! Nenávistně jsem zaskřípal zuby, ale musel jsem se držet zpátky, měl jsem takový vztek, že bych si přivodil vnitřní zranění.

"Aarone?" Damien s Vanessou nesouhlasil a snažil se dál mluvit za mě.

"To je v pořádku...," naznačila jsem mu, že už se o mě nemusí starat, a pak jsem mu pateticky vylezla na ruku a snažila se vyprostit z jeho objetí. "Měli bychom jít..." Naznačila jsem Vanesse, když jsem se prudce zapotácela a znovu precizně padla Damienovi do náruče. Chlapcovo objetí bylo ve srovnání se studenými prkny auta teplé a útulné.

"Měla by sis odpočinout! Vacation Co. nám pošle dalšího průvodce..." "Cože?" zeptal jsem se. Damien navrhl.

"Ne!" Úzkostlivě jsem ho chytila za košili: "Prosím, ne. Tahle práce je pro mě velmi důležitá! Tahle práce je pro mě velmi důležitá a změna průvodců na počkání by ohrozila mé hodnocení..."

"Ale náš čas je taky cenný!" Vanessa se neochvějně chytila za hruď: "V Říčním městě už na mě čekají přátelé, musíme změnit průvodce ..."

"Ne, prosím tě ... " Sevřela jsem Damienovi košili a podívala se na něj prosebnýma očima. Byla jsem si naprosto jistá, že to na Damiena udělá dojem. Jistě, opět se mě zastal: "Aarone, zatím průvodce měnit nebudeme!" "Aarone," řekl jsem. Po těchto slovech se na mě znovu podíval: "Ale jsi si jistý, že můžeš? Netlač na pilu!"

"Můžu, určitě můžu..." S námahou jsem se postavil, tiše jsem se podíval na hodinky, čas už skoro vypršel. V tu chvíli jsem zaslechl, jak si Vanessa, která dosud nevydala ani hlásku, stěžuje: "Aarone, už jsem ti radila, abys na ten prázdninový plán nejezdil, prostě tam pojedeme sami!" Podívala se na chlapce jménem "Aaron".


4

"Ricky Long trval na tom, abych si vzal průvodce, jinak bych do Vacation Co nejel! Zvlášť když je kvalita průvodců ve Vacation Co..." Bohatý mladík se na mě nespokojeně podíval.

Taková kvalita? Vztekle jsem zaskřípal zuby...

"Elaine, Elaine..." ozval se Beckyin hlas! Nemohla jsem si pomoct, ale byla jsem radostí bez sebe. Dívka byla oblečená až za hrob a funěla, když dobíhala autobus. Protože nevěděla, kam příběh směřuje, na chvíli ztuhla, podívala se na mě a mrkla na mě.

"Becky, co se stalo s mým dědečkem?" zeptala jsem se.

Okamžitě jsem se zvedla z klučičí náruče a šla k ní; Aaron se bál, že bych mohla spadnout, kdybych běžela moc rychle, a celou cestu mě držel, a já se cítila tak opečovávaná. V hrudi se mi rozhořel hřejivý pocit... .

"Dědo..." Becky slyšela můj signál, taky věděla, že ta "historka" není mimo mísu, a tak řekla: "Dědeček není vážně zraněný, že ne! Nejsem si jistá, jestli má nějaké potíže! Nemusíš si dělat starosti!"

"Takže jsi do telefonu říkala, že děda měl záchvat? Myslel jsem, že..." Jednání provést nějakou hloubku, jinak by pár bystrých očí Damiena Evanse mělo být schopno zahlédnout nějaké stopy!

"Jejda, neslyšel jsi konec příběhu. Říkají, že dědeček měl záchvat, ale je v pořádku, takže se o dědečka nemusíš bát, neposlouchal jsi, co říkali na ...."

Udělala mé obvyklé "omdlévací" gesto.

Snažím se hrát, předstírám úlevu, řekla strana: "Myslel jsem, že dědeček do nemocnice znovu to, teď konečně ulevilo! Se smíchem jsem se otočila na Damiena Evanse a Vanessu Kingovou, kteří netrpělivě čekali, a na Aarona, který si za mě uklidnil srdce: "Jdeme!"

Hlasitě a roztomile jsem vykřikla!

Šofér nastartoval motor a auto se statečně rozjelo po třídě směrem k Riverside Town, cíli naší dovolené. damien Evans se několikrát otočil a jeho bystré oči mě často zkoumavě pozorovaly..... Cítila jsem se slabá, když se na mě těma očima díval, snad nemohl prohlédnout mé lži, ne? To si nemyslím. Nemělo by to být ah, já Elaine Johnsonová lhářský trik sice není dokonalý, ale také stačí na prověření kvalifikace profesionálních herců, že?

Sekce dvě

Abych odvedl Damienovu pozornost, popadl jsem megafon a dělal průvodce.

"Vážení turisté, naše prohlídková trasa je 'Riverside Town' Aha, teď, do cíle zbývá hodina a třicet minut, prosím turisty ... "

"Drž hubu!"

Fu Šao se na mě chladně podíval a netrpělivě mě přerušil!

Upřeně jsem se na něj zadíval a zuřivě jsem se na něj podíval: "Tenhle mladý pán! Sice si netroufám tvrdit, že můj hlas je jako nebeská hudba, ale není to žádný šum, ne? Kromě toho je teď mou povinností dělat průvodce..."

"Elaine..." Becky vedle mě jemně zatahala za můj tmavomodrý pracovní oděv a varovala mě, abych se nedostala do problémů s turisty. Věděla jsem, že si nemůžu dovolit toho bohatého mladíka urazit, a bylo by hrozné, kdybych od něj dostala stížnost! Ale nemohla jsem vystát, jak se chová, a čím víc jsem o tom přemýšlela, tím víc jsem se zlobila!


6

Pořád jsem držel klakson v ruce a rozpačitě stál na příjezdové cestě... Původně jsem v tu chvíli, ačkoli atmosféra v autě byla podivně dusivá, dokázal bojovat o dech, ale pak najednou auto prudce kleslo, rozjelo se kolébavým pohybem a já stál vedle bohatého mladíka, plácl jsem se na něj prudkým třesem, hlavu zabořenou hluboko v jeho náručí a jednu z rukou ...

"Bum!"

Jiskra srážky vzplanula v jediném okamžiku! Bohatý mladý pán a já jsme se na sebe podívali!

Jeho oči se rozšířily a zase rozšířily. ...

Když se auto konečně vrátilo do normálu, bohatý mladý pán vydal ohlušující řev: "Hej, kde máš ruku?"

"..." Ztratil jsem řeč a zadýchal se... protože moje ruka spočívala na zakázaném místě mezi jeho nohama... ...Bože, kde je v zemi díra, do které bych se mohl zavrtat, tam mě zahrab! Becky, která se držela zábradlí u stropu, aby nespadla, zafuněla a zafuněla a upřeně se podívala na mě a na bohatého mladíka. ...

Diamantové náušnice se zableskly oslepujícím světlem a vystřelily mi přímo do očí.

"Ty, vylez z toho auta!"

Takže... jen tak, byl jsem rozzlobený bohatý mladý pán vynesl z auta, ani říct "promiňte" příležitost, nemluvě o obhajobě!

"Hej!" Když mě bohatý mladý pán hodil pod auto, natáhl jsem krk a křičel na něj u dveří auta: "Jak se mám vrátit, když mě necháte samotného?" "Hej," odpověděl jsem.

Uprostřed pustiny není ani jedno auto, to mám jít zpátky pěšky? I kdybych to udělal, neznám cestu. Bože, jsem v háji! "Hele, ty aspoň ...".

"To je mi jedno!" Bohatý mladík po mně hodil pohled ve stylu "jsi v tom sám" a chystal se zavřít dveře auta... ...

"Elaine, Elaine..." Becky, která se mnou nevystoupila z auta, vykřikla a chytila se skleněných dveří. "Otevři ty dveře, chci být s Elaine, otevři ty dveře ..."

"Hej, zaplatili jsme Vacation Co. za prohlídku! Poplatek za průvodce je taky zaplacený!" Bohatý mladík bez ptaní popadl Becky za šaty a vtáhl ji dovnitř jako slepici!

Když se zájezdový autobus pomalu rozjížděl, v hlavě se mi zatmělo, když jsem přemýšlela o problémech, které mě čekají.

Vzhlédla jsem a uviděla za sebou několik vedlejších cest a, panebože! Vůbec jsem netušil, která z nich je cesta domů! Byla jsem v slzách! Oči se mi vrátily směrem k zmizelému zájezdovému autobusu, jen abych viděla, že po autě není na prázdné silnici ani památky, což mě přivedlo k zoufalství; přiznejme si, že ten bohatý mladík byl opravdu krutý, když mě nechal na půli cesty! Ačkoli jsem se já, Elaine Johnsonová, nenarodila v bohaté rodině a prožila jsem těžký život, nikdy mi nikdo takhle neublížil! Vždycky jsem byla oblíbená a nenechávám si lidi líbit, natož abych se ke mně takhle chovala!

Je to urážka mého charakteru! Rána!

Ale já, Elaine Johnsonová, se nenechám porazit! Je to jen procházka domů, já to zvládnu!

Jak jsem se na to připravovala, zatočila se mi hlava, když se můj zrak znovu obrátil k nezřetelným rozcestím na cestě!


Zde je možné umístit pouze omezený počet kapitol, klikněte níže a pokračujte ve čtení "Umění klamat"

(Po otevření aplikace se automaticky přesune na knihu).

❤️Klikněte pro čtení více vzrušujícího obsahu❤️



👉Klikněte pro čtení více vzrušujícího obsahu👈