Kapitola 1
**Kapitola: Před rozvodovou dohodou jsem ztratila paměť** Ethan Blackwood, vycházející hollywoodská hvězda, a Julian St. Claire, bystrý a ambiciózní generální ředitel společnosti St. Claire Enterprises, byli manželé už několik let. Pro okolní svět byli obrazem dokonalého páru, který se vyhříval v okouzlujícím vztahu, jenž jim každý záviděl. Jejich manželství však bylo spíše než milostným příběhem pouhým smluvním ujednáním, vzájemnou výhodou pro oba. S blížícím se koncem jejich smlouvy se chystali rozejít. Těsně před dokončením rozvodu však Ethan utrpěl šokující nehodu, po níž ztratil paměť. Když se probral z bezvědomí, zjistil, že nejenže se vyšvihl mezi hvězdy, ale také že je stále ženatý s Julianem, který byl známý svým zádumčivým vzhledem a působivým bohatstvím. V bulvárních novinách se objevily titulky: Claire potvrdil vztah s Ethanem Blackwoodem! "Julian St. Claire požádal o ruku s oslnivým diamantovým prstenem! 'Ethan a Julian spatřeni ve vášnivém objetí v ulicích města!' Ethana zaplavily emoce, cítil se povzbuzen touto smrští náklonnosti a blaženě si neuvědomoval, že kdysi to byl on, kdo ovládl bulvár. Jednoho dne byl Ethan ve svém nemocničním pokoji, když vešla vysoká, záhadná postava jeho "manželky". Když Ethan zahlédl Juliana, usmál se a nenuceně pozdravil: "Ahoj, ženuško. Julian zamrkal, na okamžik vyveden z míry. Od té doby, co ztratil paměť, Ethan neustále fantazíroval o tom, jak se předvádí před svým krásným manželem. Jednoho večera, když Julian vyšel z koupelny, našel Ethana oblečeného v přiléhavém tričku a šortkách, jehož bledá kůže zářila. Pohled to byl nečekaný; Ethan Juliana nadšeně vyzval, aby si zblízka prohlédl jeho takzvanou "sílu" - snad svalnatou postavu? Julian jen zíral. Tu noc? Ethan zjistil, co přesně znamená "mužný půvab". Druhý den ráno se Ethan probudil s bolestí hlavy a bolestí, která ho vrátila do reality. Zasténal. Na internetu se objevilo úplně jiné vyprávění. Na sociálních sítích frčel titulek: "Vycházející hvězda Ethan Blackwood měl vážnou autonehodu na Windsor Way! Obrázky a zvěsti o nehodě zaplavily zpravodajské kanály. Kolovaly videozáznamy, na nichž bylo vidět, jak je Ethanův sportovní vůz na místě nehody převrácený, jeho plechy pokroucené a zohavené, části roztroušené po celé ulici. Ranní slunce osvětlovalo krev rozlitou po chodníku a vytvářelo ponurou scénu, která přitahovala množství přihlížejících, z nichž mnozí si ji nahrávali na své telefony. "Zavolal někdo sanitku?" prořízl dav ženský hlas a přiměl ohromené diváky, aby si uvědomili, že nikdo ještě nezavolal úřady. Video zachycovalo chaos téměř dvacet minut, a právě když sirény konečně zavyly a ozývaly se v pozadí, Ethan ležel v bezvědomí, z rány na hlavě mu tekla krev, což ostře kontrastovalo s pohlednými rysy, které kdysi obdivoval na obrazovkách. Když záchranáři opatrně vytahovali Ethana z vraku, visela mu ruka nepřirozeně u boku, ochablá a zlomená. Karmínové skvrny na jeho křupavé bílé košili vytvářely děsivý obraz. S každým krokem se jeho mrtvá ruka zhoupla a vyrazila mu z kapsy malou knížku - svázaný záznam o jejich manželství. Z prstů mu odkapávala krev, měkce dopadala na asfalt a zanechávala za sebou temně rudou stopu, která přiměla několik svědků odvrátit oči od krvavého pohledu. "Není to Ethan Blackwood? Když vzduch zaplnilo lapání po dechu, videozáznam náhle skončil. "Panebože, to je opravdu Ethan! Doufám, že je v pořádku!" vykřikl jeden z diváků šokovaně, ale s nadějí. 'Dnes ráno jsem tudy šla cestou do školy. Nemůžu uvěřit, že se to stalo; doufám, že je v pořádku,' ozval se další hlas, který si uvědomil blízkost nehody k rušné ranní cestě plné studentů a profesionálů. Uprostřed šumění obav někdo zaúpěl: 'Jen chvilku ticha a vegetariánské přání za jeho bezpečí'. 'Ach jo, jak rychle jel? To auto vypadá zdemolovaně,' zazněl šokovaný komentář dalšího kolemjdoucího, který podtrhl závažnost scény. Když se objevily příspěvky a komentáře, bylo jasné, že názory se rozcházejí. Zatímco mnozí fanoušci vyjadřovali upřímné obavy, jiní měli temnější názor. "Jsem jediná, kdo si myslí, že Ethan dostal, co si zasloužil? Neuhodil snad nějakou ženu?" tvrdil jeden z drsných komentátorů. "Počkat, cože? To dokažte! Kdy se to stalo?" přišly obranné reakce od několika fanoušků. 'Upřímně, kdo si to nepamatuje? Vždyť se to stalo teprve před několika měsíci - teď je tím nechvalně proslulý. Jak se konverzace rozbíhala, stále zřetelněji se ukazovala tragická souslednost Ethanova vzestupu a pádu, která znamenala začátek nové kapitoly v jeho už tak bouřlivém životě.
Kapitola 2
"Není ta fáma jen výmysl? Ethan Blackwood vyhrál soudní spor. "Kdo ví, o co se Ethan vlastně soudil? Není to tak, že by někdo opravdu věřil vágnímu prohlášení, které jeho studio vydalo. Pouhé tvrzení, že nikoho neuhodil, není přesvědčivé. "No tak, každý, kdo uhodí ženu, je odpad. On měl tu nehodu? To mu slouží ke cti. 'Další drbna vypustila záznam z bezpečnostních kamer; to Ethan projel na červenou, což způsobilo nehodu. Nechápu, proč ho jeho fanoušci litují. To on trpí, nebo Theodorik Kočí? 'Počkat, všiml si ještě někdo toho oddacího listu, který Ethanovi vypadl z kapsy? 'Páni, toho jsem si taky všimla! Ethan a ten vrchní náčelník Reginald se pořád chlubili svou láskou; myslela jsem, že je to všechno kvůli publicitě. Ukázalo se, že má u sebe oddací list. To musí být opravdová láska. 'Viděl ty zprávy Julian St. Claire? Jak moc to musí bolet? "Je tohle láska? Všude s sebou nosit oddací list? "To je děsivé. Má zlomenou ruku? Doufám, že je v pořádku.' "Hloupí fanoušci jsou příliš. Teď, když jsou ty záběry venku, je jasné, že Ethan je zcela na vině, ale někteří lidé ho pořád brání. "Dělat ukvapené závěry je riskantní. Měli bychom počkat na policejní zprávu. "Přestaň předstírat nestrannost! Každý není slepý; kdyby Ethan nejel na červenou, k nehodě by nedošlo. Naprosto si to zasloužil. 'Modlit se za něj je zbytečné, když bychom měli přát kočímu Theodorikovi brzké uzdravení. Chudák měl smůlu. "Beru zpět, co jsem řekl na Ethanovu obhajobu; úplně první projel na červenou. "Skutečnými oběťmi jsou Theodoric a přihlížející, kteří byli svědky krvavé scény. Po půldenním kralování na vrcholu trendových zpráv začaly komentáře k Ethanově autonehodě nabírat rozhodně negativní směr. V královských komnatách nemocnice svatého Ondřeje bylo mezitím až děsivé ticho. Nemocniční pokoj byl světlý a sterilní, jemný vánek občas pohupoval bílými závěsy u okna. Ethan, ležící na nemocničním lůžku, měl pohledné rysy zkalené několika zářivě červenými modřinami. Jeho tvář byla nápadná, s rovným nosem a dlouhými tmavými řasami, které rámovaly jeho zářivě modré oči. Nebylo jisté, kolik času uplynulo, a jeho husté řasy se lehce třepotaly. Ethan pomalu nabýval vědomí a tělem mu projela vlna silné bolesti. Jeho pohledná tvář se zkrabatila, jak se svíjel. "Umřu...? Ethan ležel na posteli a nemohl si pomoct, jen tiše zasténal v agónii. Mladý mistr Theo, vychovaný v přepychu, nikdy neutrpěl tak vážná zranění. Hlavu měl omotanou obvazem, pravou ruku v sádře a na těle četné modřiny. V dolní části zad měl dokonce stehy. Cítil se, jako by ho několikrát přejel nákladní vůz; i při sebemenším pohybu jím projely vlny bolesti. Když zíral na bílý strop nemocničního pokoje, vzpomněl si, jak se před soudní budovou rval s tím nestydatým darebákem Johnem, aby se pak probudil v nemocnici. Ani tygr by nesežral své mládě, ale tenhle stařec si zjevně šel pro maso. Čím víc o tom Ethan přemýšlel, tím víc se zlobil. Nebyl ani tak naštvaný, že ho hospitalizoval vlastní otec, ale spíš... že ten boj prohrál. To bylo to, co ho opravdu bolelo. Teď, v nesnesitelných bolestech, neschopen pohybu, ležel frustrovaně na zádech. Agentka Gwyneth spěchala do nemocnice, jakmile se dozvěděla o Ethanově nehodě. Když vstoupila dovnitř, našla obvykle vyrovnaného Ethana, jak se válí na posteli jako obrovský červ. '... Co to děláš?" zeptala se zmateně. Ethan ztuhl uprostřed pohybu a snažil se zvednout krk, aby viděl neznámou postavu u dveří. Ačkoli ji nepoznával, podařilo se mu nesměle usmát: 'Ehm, trochu mě svědí zadek. '...' Ve srovnání s jeho obvyklým chladným chováním byla tato verze Ethana pro agentku Gwyneth docela šok. Ethan takhle nikdy nemluvil. Teď, když ležel na nemocničním lůžku, měl oči stejně jasné a čisté jako vždycky, přesto v nich byl nepopiratelný nádech nevinnosti. Kvůli zranění hlavy měl celou hlavu omotanou bílou lékařskou gázou. Vypadala téměř komicky svázaná, připomínala velkou mašli a dodávala mu hloupý vzhled s umělýma králičíma ušima. Na první pohled vypadal naprosto vyvedený z míry. Ethan na ni přimhouřil oči: "Vy jste zdravotní sestra, kterou najala moje máma?" "Ano," odpověděl. Agentka Gwyneth na okamžik ztratila řeč a nevěřícně na Ethana zírala. "Ethane, já jsem tvoje agentka. "Já nejsem celebrita! Proč bych potřeboval agenta? '...' Osoba před ním zjevně nebyla zdravotní sestra, ale jejich pohledy naznačovaly známost, takže Ethan byl zmatený. Přesto se se svým zraněním nemohl hýbat a svědivý pocit ho dráždil. S ovčím úsměvem se zeptal: "Hej, můžete mi trochu pomoct...? Bum. Než to stačil doříct, agentka se otočila na podpatku a vypochodovala ven. '... Můj zadek... Agentka Gwynethová vycítila, že na Ethanovi něco nesedí, a rychle odešla najít doktora. Když se vrátila s lékařem, ukázala na Ethana, který se stále zmítal na posteli: 'Doktore, je v pořádku?' Ethan si nemohl pomoct, jen se na ni zadíval. Jestli to chceš říct takhle, tak to nebudu brát dobře. Výraz agentky Gwyneth byl znepokojivý a vážný, nejevil žádné známky žertu. 'Při nehodě se praštil do hlavy. Myslíte, že mu něco je? Ethan tvrdě bojoval, aby si v zábavním průmyslu vydobyl jméno. Kdyby se mu něco stalo s mozkem, zničilo by to všechno, na čem pracoval. Jak Gwyneth přešlapovala, její pohled padl na Ethana s velkou mašlí na hlavě. '...' Netrpělivě chytila doktora za paži: 'Podívejte se na něj! Je to normální?
Kapitola 3
Ethan Blackwood ležel na nemocničním lůžku a studoval ustaraný výraz ve tváři svého staršího bratra Gwynetha Ashforda. Nebýt jeho jasného vědomí a skutečnosti, že muže před sebou nepoznává, mohl by si myslet, že přichází o rozum. Po dalším vyšetření doktor Edgar vynesl verdikt: Ethan utrpěl při autonehodě těžké zranění hlavy, které vedlo k selektivní amnézii. Ačkoli byla označena jako "selektivní", nedalo se říct, kdy a zda vůbec se mu vzpomínky vrátí. Jakmile lékař odešel, Gwyneth se posadila vedle Ethanova lůžka a jeho výraz v ní vyvolal složitý vír emocí. Znal Ethana asi pět let a jeho vzpomínky na něj se týkaly vzdálené, elegantní postavy - někoho, kdo se vždy zdál být mimo dosah, jako nedosažitelná květina na vysokém kopci. Ethan, nyní podepřený v posteli s mašlí uvázanou na temeni hlavy, se na Gwyneth podíval s tázavým výrazem. Ethane, pamatuješ si, kdo jsem?" zeptala se Gwyneth jemně. Ethan se poškrábal na ruce oděné v nemocničním plášti a pak si Gwyneth pozorně prohlédl: "Ne, nepamatuji. Rozhostilo se ticho, zatímco Gwyneth vstřebávala skutečnost. "Tak kolik ti je? "Je mi osmnáct. Gwyneth měl pocit, jako by dostal ránu do břicha. Ethan úplně ztratil sedm let paměti. Gwyneth si povzdechla: "Proč vzdycháš v tak mladém věku?" "Ne," odpověděla. Atmosféra byla tíživá, jako by v posteli měla ležet spíš Gwyneth než Ethan. Po dalším vysvětlování otevřel Ethan své hluboko posazené mandlovité oči dokořán a nedůvěřivě vykřikl: "Takže je mi už pětadvacet? Gwyneth přikývla a cítila úlevu, že se v Ethanově tváři neobjevil zmatek. Ethanovo překvapení znamenalo, že ještě úplně neztratil své schopnosti. Pak Ethanovo vzrušení vybublalo: "Počkej, znamená to, že už nemusím dělat přijímačky?" "Ne," odpověděla. Gwyneth zmlkl a zíral na živého mladíka, který ležel před ním. Vtom Ethanovu pozornost upoutal rozruch na chodbě. "Jestli se Ethanovi něco stane, nemůžu pokračovat! Gwyneth poznala zpanikařený hlas Fiony Blackwoodové, Ethanovy matky. "Drahá, neříkej takové morbidní věci. Doktor nás ujistil, že je mimo nebezpečí,' namítla jiná žena, Gwyneth usoudila, že je to Fionina kamarádka. 'Morbidní,' zamyslel se Ethan a cítil podivnost té poznámky; tenhle pocit mu nebyl známý. 'Ethan měl vždycky víc štěstí než rozumu! Vzpomeň si, jak jako kluk vyskočil z garáže, a tady je v naprostém pořádku!" uchechtl se Sebastian Green, Ethanův kamarád z dětství. Dveře se bez varování otevřely a dovnitř vpadly tři postavy: bledá Fiona Blackwoodová, těsně za ní Sebastian a neznámý cizinec. Když Fiona spatřila svého syna u lůžka, její odhodlání se zhroutilo a po tvářích jí stékaly slzy. "Co se ti stalo?" Hlas se jí třásl, když spěchala k Ethanovi, ve tváři vyrytou úzkost. "Bolí to? Ethan nesnesl pohled na matku rozrušenou. "Jsem v pořádku, mami. Jsem v pořádku. Sebastian se obrátil na Gwyneth: "Co říkal doktor? Gwyneth svraštila čelo, když jí vysvětloval Ethanovu amnézii. Když se Fiona dozvěděla, že Ethanovy vzpomínky se zastavily v osmnácti letech, atmosféra se zachmuřila. Osmnáctiletý Ethan byl notorický spratek, bohatý kluk s malým rozumem. Než to kdokoli stačil plně zpracovat, Ethan obrátil scénář a nenuceně se zeptal: "Tak co, mami, rozvedla ses s tím blbcem?" "Ano," odpověděla Fiona. Ethanovy vzpomínky se zastavily na dni, kdy se jeho rodiče potýkali s rozvodem. 'Jo,' odpověděla Fiona a její výraz byl zachmuřený, když ustoupila stranou, aby představila cizího muže. 'Tohle je můj nový přítel, Victor.' Ethan pohlédl na Viktora, který se na oplátku jemně usmál. V tomto nečekaném okamžiku nadnárodního sblížení Ethan na oplátku nabídl plachý úsměv: 'Rád tě poznávám.' "Ethane, Victor je Francouz," ozvala se Fiona. "...Jsi prase? Ethan se škádlil, jeho paměť hrála. Viktor odpověděl angličtinou se silným přízvukem: 'Mluv čínsky, já ti rozumím.' 'Ahoj,' řekl Ethan rozpačitě a vrátil se ke své rodné řeči. "Dobrý den. Gwyneth váhala a okamžitě poznala, že Ethan zcela zapomněl všechny cizí jazyky, které se za ta léta naučil. Ethan se cítil mírně rozpačitě a znovu se podíval na Fionu. 'No, jestli jste rozvedení, bála jsem se, že se ho nebudete moci zbavit. Vypadá to, že jsi měla pár těžkých let. S tím úsměvem se mu mandlové oči zaleskly jako půlměsíc a hravé dolíčky mu prorazily bledé tváře, zvýrazněné obrovskou mašlí ve vlasech, což mu dodalo roztomile hloupoučký vzhled. Fionu při tom pohledu zabolelo u srdce. Nyní, když mu bylo pětadvacet, vypadal Ethan zralý a vyrovnaný, těžkosti života otupily jeho dětskou bujnost. Naproti tomu tato mladší verze Ethana, blaženě nevědomá a zářící radostí, vyvolávala ve Fionině srdci příval rozporuplných pocitů. S láskyplným pohledem nakonec promluvila: "Jsi v pořádku, můj drahý. Na tom jediném záleží. Následně Fiona vyšla ven, aby se zeptala na Ethanův stav, zatímco Gwyneth se natáhla do jejich studia. Fiona se zastavila ve dveřích: "Kde je Julian? To Gwyneth přimělo, aby se mírně zamračila. Ethan a Julian byli vždy nerozluční; jistě by k ní přispěchal, kdyby o nehodě věděl. "Julian je nejspíš zaneprázdněný prací. Možná se o nehodě ještě nedozvěděl. Dám mu vědět. Fiona souhlasně přikývla, protože si uvědomila, že Julian bude nejspíš bez sebe, jakmile bude informován. Když vycházeli z nemocničního pokoje, věděli, že bouře teprve začíná.
Kapitola 4
V nemocničním pokoji zůstali jen Sebastian Green a Ethan Blackwood. Ti dva spolu vyrůstali, a i když ztratili několik let vzpomínek, jejich vzájemná důvěrnost byla stejně přirozená jako dřív. Sebastian se natáhl pro jablko z košíku s ovocem u postele. "Chceš taky?" Ethan se na jablko podíval. "Jistě." Sebastian jablko omyl, a když si všiml, že se Ethan nemůže moc hýbat, přiložil mu jablko ke rtům. "Jen do toho, sněz ho." Ethan se mírně zamračil: "Neoloupeš mi ho nejdřív?" "Ne," odpověděl. Sebastian zvedl obočí. Jasně, na to zapomněl. Osmnáctiletý Ethan byl stále ještě rozmazlený mladý pán. "Teď zrovna žádný nůž není, tak se s tím prostě smiř. Ethan neztrácel čas a pořádně si ukousl z jablka, které Sebastian držel v ruce. Od té nehody nic nejedl a měl docela hlad. Sotva to sousto dožvýkal, pustil se do dalšího a chroupal ho jako prasátko. Sebastian mu rychle poradil: "Zpomal. Ethan s nafouklými tvářemi přikývl. Po pozření jablka se Ethan podíval zvědavě. "Sebastiane, co to dělám? Sebastian mu ukradl pohled. "Jsi hvězda. Ten předchozí chlapík říkal, že je Ethanův manažer, a teď Sebastian říkal, že je hvězda. Ethanovy oči se okamžitě rozzářily. "Jsem zpěvák? Jsem slavný? Sebastian se na Ethana nedůvěřivě podíval. Ethan byl vždycky hluchý; jeho zpěv připomínal spíš kachní kvákání než cokoli příjemného. Už ve školce se snažil udržet výšku tónu, když zpíval abecedu, a často vydával spíš prasečí chrochtání než hudbu. To mu ale nikdy nebránilo v tom, aby zpívání miloval. '...Sebastian: Ty nevíš, jestli jsi zpěvák, nebo ne? Ethan se blýskl sebevědomým úsměvem. 'Kolik písniček jsem vydal? '...' Sebastian si povzdechl. "Nejsi zpěvák, jsi herec. Ethanův výraz poklesl, v očích se mu zalesklo zklamání. Sebastian, když to viděl, vytáhl telefon, pečlivě vybral Ethanovo video z jedné z jeho chladnějších akčních scén a podržel mu ho, aby si ho prohlédl. Ethanova ústa při sledování vytvořila tvar písmene "O". Já jsem vlastně hvězda! -- Na nejlepším místě na náměstí Market Square stála vysoká obchodní budova, která se tyčila do nebe. Madam Louisa spěšně došla ke dveřím konferenční místnosti, lehce zaklepala a počkala na odpověď, než otevřela jednu stranu dvojitých dveří a vstoupila. Uvnitř seděl v čele stolu muž zabraný do dokumentů, které měl před sebou. Jeho přítomnost byla velitelská a naplňovala místnost autoritou. Generální ředitel Arthur Dunne, Ethan měl nehodu,' řekla madam Louisa a ztišila hlas. Mužovo ostré obočí se mírně zvedlo, jeho pohled se odvrátil od papírů a střelil po asistentovi Philipovi rychlým pohledem. Vstal a vyšel ze zasedací místnosti. "Kdy se to stalo? Madam Louisa si otřela pot z čela a spěšně odpověděla: "Dnes ráno kolem osmé na Windsor Way. Během pracovní doby ji zastihlo procházení internetu a zpráva o nehodě ji šokovala. Vzhledem k blízkému vztahu mezi generálním ředitelem a Ethanem odložila stranou veškeré obavy, že ji někdo přistihne, a spěchala do konferenční místnosti. Julian St. Claire se zastavil v kroku. S Ethanem byli zasnoubeni už pět let a právě před týdnem měla jejich smlouva vypršet, přičemž dnes ráno plánovali na radnici dokončit rozvod. Poté, co na radnici dlouho čekal na Ethanův příchod, usoudil, že Ethana na poslední chvíli zdržely pracovní povinnosti, a rozhodl se vrátit do kanceláře. "Kde je teď? Madam Louisa odpověděla: "V nemocnici svatého Ondřeje. "Přeložte mi odpoledne. Přestože jejich vztah byl zaměřen především na obchod, bez hlubších citových vazeb, stále mu patřil titul Ethanova právního partnera a cítil povinnost ho kontrolovat. -- Mladý muž oděný ve starobylém, složitém rouchu stál vysoký a hrdý a v ruce třímal meč, který se leskl ve světle. Chladně a odměřeně se choval a jeho oči s broskvovými květy měly prázdný výraz. Pohyboval zápěstím, meč mu v ruce bez námahy tančil a pak se náhle vrhl k černě oděnému zloději naproti němu. Jeho pohyby byly rychlé a rozhodné, neponechávaly žádný prostor pro zaváhání. 'To jsem já,' vykřikl Ethan a jeho broskvové oči se upřely na charismatickou postavu na obrazovce. Sledoval, jak švihácká postava provedla dokonalé salto vzad. 'Jsem tak úžasný!' Sebastian: "... Ethanovo vzrušení bylo hmatatelné, zvlášť když k němu přispíval jeho nadměrný motýlek. Sebastian se chvíli snažil najít slova, kterými by ho odlišil od blázna. 'To jsi ty,' řekl Sebastian a upravil polohu svého telefonu, aby se Ethanovi ulevilo. 'Jsi docela oblíbený.' Ethanovi zajiskřilo v očích: 'Jak moc populární?' Sebastian odpověděl: "Momentálně jsi vyobrazen na největším billboardu v centru města. "Znamená to, že mě má hodně lidí rádo? Sebastian přikývl. Ethan se nesměle usmál: "Takže jsem opravdu něčím výjimečný. Když viděl Ethanovo nevinné vzrušení, byl Sebastian na okamžik rád, že Ethan ztratil vzpomínky. Za těch sedm let ztracené paměti se Ethan už nesmál tak svobodně jako v mládí. Během těch let se kdysi hrdý mladý pán naučil pokoře, nechal si pošlapat vlastní hodnotu, když se naučil lichotit a klanět se před ostatními. Dokonce i při úspěchu se zdálo, že stopy jeho mladistvého ducha se vytratily. Osmnáctiletý Ethan, rozmazlený bohatý kluk s malou podstatou, se nakonec nezdál tak špatný. Ethan se podíval na Sebastiana. "Sebastian. "Ano? "Můžu dostat další jablko? Ethan ukázal na košík vedle postele. "Pořád mám hlad. '...' Pořád chroupe jako selátko, které umí jíst i spát... Vtom, když šel Sebastian na toaletu umýt další jablko, vstoupila sestra Elaine s nějakými zásobami.
Kapitola 5
"Pane Blackwoode, tady jsou věci, které zůstaly na místě činu. Podívejte se, prosím, zda vám patří. Ethan Blackwood mírně vzhlédl. "Mohl byste mi to podržet? Sestra Elaine přistoupila blíž. Protože měl Ethan Blackwood v dolní části zad stehy, nemohl si nastavit opěradlo postele. Vytáhla z tašky klíče od auta a několik drobností, aby mu je ukázala. Ethan netušil, jestli jsou ty věci jeho, a tak zavolal na Sebastiana Greena, který opodál myl jablko. Sestra Elaine vytáhla malou červenou brožurku a pohled na vyražená zlatá písmena způsobil, že Ethan svraštil čelo. "To je taky moje. Než Sebastian stačil cokoli říct, sestra Elaine se rychle ozvala: "Ano, to je určitě pana Blackwooda. V tom není žádná chyba. Otevřela oddací list a ukázala ho Ethanovi. Na fotografii přiložené k osvědčení měl na sobě bílou košili a při pohledu do kamery se usmíval jako rozkvetlá třešeň, stál vedle pohledného muže v bílé košili. Ethan Blackwood: Po potvrzení věcí je sestra Elaine položila na noční stolek a před odchodem z pokoje Ethanovi připomněla, aby si ošetřil ránu a nedělal prudké pohyby. Ethan však zůstal strnule zírat na oddací list, který mu ležel na hrudi, ztracený v myšlenkách. "Jsem ženatý. V nemocnici usnul a probudil se jako ženatý muž. Ethanovy jasné oči se upřely na muže na fotografii. Muž vypadal nápadně pohledně, s dobře vykreslenými rysy a lehkým úsměvem, který přitahoval. Na první pohled vypadal neuvěřitelně dobře; na druhý pohled z něj vyzařovala nepopiratelná aura autority, takže i nehybný obraz působil ohromně tísnivě. Sebastian Green stál rozpačitě a držel jablko. Ethan si v tu chvíli připadal, jako by mu bylo ještě osmnáct, zjevně ještě nedosáhl věku na vdávání. Konečně se mu podařilo promluvit: "Zdá se, že máte dobrý vztah. Ethanův vztah s Julianem St. Clairem byl vždycky blízký. Byli prakticky nerozluční, kdykoli měli volný čas, a s Ethanovou rostoucí slávou byla média plná zpráv o jejich láskyplných chvilkách. "Proč jsem za něj provdaná? Sebastian Green: "... Jak to má vědět? Celá ta svatba přišla zčistajasna. Ethan tvrdil, že se s Julianem znají už dlouho, ale v bulvárních novinách se psalo, že Julian o Ethana usiluje už léta. Sebastian však vyrůstal po Ethanově boku a o Julianovi St. Claireovi nikdy ani neslyšel. Později se od Fiony Blackwoodové dozvěděl, že Julian St. Claire je vnukem starého přítele Ethanova dědečka, který většinu svého dětství prožil v zahraničí a teprve nedávno se vrátil. Nyní Ethan v panice stočil pohled k Sebastianovi, jako by to byl ztracený jelen, který hledá pomoc. '...' Sebastian ho pozoroval a cítil soucit. Od té doby, co Ethan vstoupil do zábavního průmyslu, už dlouho neviděl takový pohled. Ethan byl vždycky plachý a neochotný, chyběla mu průbojnost. Kromě toho, že dobře vypadal, se nezdálo, že by měl nějaké výjimečné nadání. Ethan byl předčasně narozené dítě se slabou konstitucí, často nemocný a příliš rozmazlený, což zcela neodpovídalo představě lehkomyslného bohatého dítěte. Na rozdíl od jiných bohatých vrstevníků se nezapojoval do chaotických výstřelků. Na střední škole se kdysi pokusil o rebelii, přesvědčený, že není cool být dobrým studentem, ale jediné, co se mu podařilo, bylo nechat si narůst dlouhé vlasy. Neměl ani odvahu chodit za školu, bál se, že dostane od učitelů vynadáno. Sebastiana zajímalo, jak se u Ethana vyvinula taková krotká osobnost. Dobře zajištěná výchova v něm nevypěstovala divokého ducha, ale spíše plachého chlapce. Pokaždé, když se objevil nějaký problém, v Ethanových očích se vždy objevil náznak strachu. Když ten pohled znovu uviděl, naplnil Sebastiana pocitem odpovědnosti. Chápal, že zmatek a hrůza, které se v Ethanově mysli rodily - dezorientace z amnézie, když je obklopen cizími lidmi, a šok z nového manžela - to bylo něco, co mladý osmnáctiletý člověk jako on nedokázal snadno zpracovat. Tahle verze Ethana byla Sebastianovi až příliš povědomá. Jeho hlas byl klidný a uklidňující: "Samozřejmě, že se vdáváš jen z lásky. Ethan zamrkal očima jako laňka na fotografii muže a pak mu pohled padl na část osvědčení se jménem. Julian St. Claire... "Opravdu mě miluje? Nejenže Ethan nikdy neměl vztah, ale nevinnost a zmatek v jeho očích byly do očí bijící. Sebastian přikývl. "Ano. Aby uklidnil Ethanovo neklidné srdce, vytáhl Sebastian telefon a začal vyhledávat zprávy o nich dvou. Když začala ustupovat anestezie, Ethanova nezraněná ruka pomalu získávala normální pohyb. Na internetu byly zprávy kolem Ethana Blackwooda těžké a bouřlivé. Lékař doporučil, že Ethan nezvládá stres, a tak Sebastian přešel na mírnější prohlížeč, aby našel zábavné příběhy. "Všechny se týkají vás dvou. Podívej se. Podal Ethanovi telefon a pobídl ho, aby si je prolistoval. Ethan sklopil oči při pohledu na titulky. 'Generální ředitel Arthur Dunne přiznává vztah s Ethanem Blackwoodem a tvrdí, že ho léta pronásledoval.' Kliknutí na něj vedlo na screenshot milostného oznámení, zveřejněného na oficiálním účtu společnosti, zdůrazňujícího jeho důležitost. Při rolování dolů je paparazzi fotografie zachytily na rande. I když jen zezadu, jejich blízké postoje byly zřetelné. Ethan si články pečlivě prohlížel. 'Generální ředitel Arthur Dunne žádá o ruku ve velkém stylu, všechny oslňuje masivním zásnubním prstenem.' "Opulentní svatba; odhady nákladů na svatbu Ethana Blackwooda se blíží třem miliardám dolarů. 'Novomanželé se znovu sblížili; generální ředitel Arthur Dunne se vplížil do studia Ethana Blackwooda a pár spolu strávil tři dny v hotelu.' Čím víc Ethan četl, tím víc mu začínaly rudnout tváře. Posunul se dál a vyskočila na něj fotografie intimního polibku, zjevně pořízená bez jejich souhlasu.
Zde je možné umístit pouze omezený počet kapitol, klikněte níže a pokračujte ve čtení "Ztracené vzpomínky Nalezená láska"
(Po otevření aplikace se automaticky přesune na knihu).
❤️Klikněte pro čtení více vzrušujícího obsahu❤️