I. Nový rok
Part One======================== Nový rok ========================
1. Jen (1)
One======================== Jen ======================== "Mrdej mě," zavrčela jsem, když se mi jeho prsty zaryly do zadku, špičky se mi zaryly do měkkého masa a roztáhly půlky od sebe. Uslyšela jsem lehký zvuk a pak ucítila šmouhu, jak sliny stékaly po zvrásněné kůži. Jeho palec mě tam bodl, tunel se podvolil jeho požadavkům a přiznal porážku jeho invazi. Dvakrát zajel dovnitř a ven, pak se zaháknul za mou kundičku, až mi pulzovala potřebou. Jeho následný ústup mě přiměl k silnému sevření prstů, ale on se jen zasmál, ten zvuk byl výsměchem, při kterém se mi rozhořčeně rozšířily nozdry. Než jsem se stačila zvednout a otočit, sklonil se a kousl mě do půlky. Škubla jsem sebou, vykřikla jsem, a když se ke mně znovu přitiskl, strčila jsem do něj zadek hlouběji a drtila se na tu kládu mezi jeho stehny, po které jsem tak kurevsky toužila. Zavrčel, silněji se zakousl do mého těla a nehty mi přejížděl po bocích, citlivá kůže se napínala při agresivním laskání, než tam najednou byl. Jeho zatracený jazyk byl na puklině, šlehal po ní plochou částí svalu a pak do ní šťouchal špičkou. Málem jsem znovu vykřikla, protože tohle jsem nečekala, ale to dráždivé chvění bylo tak zatraceně příjemné, že mě připravil o překvapení. Než se stačil zformovat výkřik, donutil mě zasténat, když se vrhl zpátky a poctil křivku mého zadku dalším kousnutím. Bolest mě donutila zatnout zuby, když jsem silněji zatlačila rukama do stolu, o který jsem se opírala. Hrana se do mě zaryla, když se jeho penis vrátil, zabrousil do mě a dráždil mě silnou plností, kterou jsem potřebovala mít hluboko v zadku. Teď. Jako by věděl, že se chystám vykroutit, jeho ruka sjela k širokému prostoru mezi mými rameny a přitiskla se. Každý prst mi připadal jako ocelová tyč, když mě držel na místě, na místě, kde jsem chtěla být. Nechtěla jsem být nikde jinde. Copak to ještě nevěděl? "Přestaň mě dráždit!" Znovu se zasmál a já se mu vzepřela. Pak jsem udělal hloupou chybu. Ještě hloupější než šukání s italským mafiánem. Zavrčel jsem si pod nosem a zametl rukama o stůl, táhl hovna na podlahu a bylo mi jedno, že jsem na zem hodil notebook a bůhvíco ještě. Jeho smích se prohloubil. "Malá kočka má drápky." "To si piš, že mám." "Na svoje nevsadím, ale na tvoje určitě." Jeho palec se vrátil k mé puklině, a zatímco ho do mě zabodával, druhou rukou mi zajel do zátylku. Přitiskl mě k sobě a strčil do mě, až jsem se tváří otřela o koženou desku stolu. Nehty se zabodávaly do měkkého povrchu a já vydala kvílivý zvuk, když se mi zaryl do kundy, takže jsem si uvědomila, jak jsem prázdná, a mohla jsem všechny ty věci zase hodit na podlahu. Zabořil do mě palec a pak ho vývrtkou vytáhl, než ho vytáhl, a zabručel: "Zůstaň tam," jeho tón byl temný, hluboký. Hnusný. Čelist se mi proti němu sevřela, ohradila jsem se proti nadvládě, které jsem se celý život vyhýbala, ale když se to posralo, když mě zradil přítel, když jsem se dozvěděla identitu cizího člověka, který byl mým biologickým otcem, myslela jsem na jediné. No, na dvě. Na sex. Potřebovala jsem zapomenout. Luciu Valentini. Díky němu bych zapomněla. Ošukal by mě tvrdě a drsně a... Když mi jeho prsty sklouzly kolem krku, unikl mi výkřik. Zaryl je do měkkého masa a pak mě jen tím spojením trhl. Když jsem byla zády k němu, nepřestal, dokud se moje hlava neopřela o jeho rameno. Zvednout ruce a obejmout ho kolem týla mi přišlo stejně přirozené jako dýchání. Jeho ústa, ta hříšná ústa, se táhla po křivce mé čelisti, což jsem mu usnadnila tím, že jsem se natáhla na krku, abych mu umožnila lepší přístup, a pak mi rozprostřel vlhká sousta po celé délce krku. Sál tvrdě, slizce a hlučně, označil mě a pak zašeptal: "Proč bych ti měl dát svého ptáka?" Znovu jsem procedila skrz zuby: "Protože se chceš udělat?" "Venku je tisíc děvek," nevšímal si mě, "proč bych ti měl dávat svoje péro?" I když jsem si to nerad přiznával, jeho arogance nebyla neopodstatněná. Nepřekvapil mě ani jeho hněv. Koneckonců jsem ho ignorovala už víc než týden. Normální muži nemají rádi, když je někdo ignoruje. Na Luciuovi nebylo nic obyčejného. Muž jako on nebyl zvyklý, aby ho někdo odmítal. Když jsem zaslechla, jak se o něm bratři O'Donnellyovi baví na katastrofálním novoročním večírku, který jsem právě opustila, a kde mi nevědomky potvrdili mé přesvědčení, že je z italské mafie - jak jsme říkali Famiglii -, všechno mi zapadlo a dávalo smysl. A přes to všechno, že byl nebezpečný a někdo, komu je třeba se vyhýbat, a jeho životní styl ještě víc, jsem věděla, že žen, které kolem něj čenichaly, budou tisíce. A to jsem ještě nebrala v potaz děvky, které byly právě teď v jeho klubu. Každá z nich by byla ochotná roztáhnout nohy pro tak mocného muže, jako byl tenhle. Když k tomu připočteme, že byl Silvestr, půlnoc už dávno minula a všechny byly buď sjeté, nebo zfetované, mohl mít, koho chtěl... Ale já tu nebyl, abych mu hladil ego. Přišel jsem si užít. "Proč jsi mi zvedl telefon?" Vyhrkla jsem a usmála se, když se mi jeho prsty zakously do krku. Dost tvrdě na to, aby po nich ráno zůstaly stopy. Kurva, doufala jsem, že ano. "Proč bys to zvedal? Nemusel jsi. Ne, kdyby tam venku bylo tisíc děvek, které by tě ošukaly." Olízl jsem si rty a odvážil se zašeptat: "Chceš mě. Ne další děvku. Chceš mě." Vypustil zavrčení, které jsem cítila hluboko ve své kundičce. Špičky jeho prstů působily jako cejch, tak horké, tak tvrdé, než zavrčel: "Ruce na stůl." Poslechla jsem a věděla, že mi konečně dá to, pro co jsem si sem přišla.
1. Jen (2)
Prsty se ještě silněji zabodávaly do kožené desky starožitného stolu, záda se prohnula, protože mě ještě nepustil z krku, cítila jsem, jak se se mnou prohýbá a naklání se ke mně tak, že mě zakrývá. Drahý oblek z hedvábné směsi, který měl na sobě, se otíral o citlivé maso mé páteře, jako by to bylo pohlazení. Všechno na něm smrdělo penězi. Byla to jediná věc, která mě k němu měla přitahovat, ale nebyla. Nebylo to tak. Přála jsem si, aby to tak bylo. Jeho rty mi vtiskly malý polibek na rameno, než se zakousl do tamního jemného masa. Vykřikla jsem bolestí a pak jsem se zachvěla, když mi zašeptal do ucha: "Neposmívej se muži jako já, Jennifer. My ti to vrátíme." Jeho zuby se usadily kolem mého ušního lalůčku a já se zachvěla a čekala, že mě obdaruje dalším stejně silným kousnutím, ale neudělal to. Místo toho se odtáhl, pustil mě a nechal mě, abych se prohnula do stolu. Byla jsem si napůl jistá, že se mě chystá pustit úplně, že se chystá vycouvat, nechat mě jako odpad, kterým jsem se někdy cítila být; jenže to neudělal. Slyšela jsem, jak se otvírají zásuvky, a to skřípání mi drásalo ušní bubínky jako hřebíky po tabuli. Dech se mi chvěl ze rtů, čekala jsem, nekonečně dlouho, bez ustání, na jeho další krok, a pak ho udělal. Slyšela jsem, jak se spouští zip. Ach, Bože. V tiché místnosti to bylo tak hlasité. Venku stěny vibrovaly od zuřivé hudby, od radosti davu. Uvnitř to bylo jako v hrobce, ale já jsem vnímala každý zvuk, jako by to byl zásah proti mně, když cvakl něčím, o čem jsem věděla, že je to láhev s lubrikantem. Šplouchavý zvuk spolu se silnou vůní kokosu v kombinaci se studeným chladem tekutiny, která mi pokrývala zadek, mě donutily sebou trhnout, jako by mi naplácal. Pak to udělal. Svým ptákem. Ježíši. Jeho péro proplulo loužičkami lubrikantu, které mi udělal na zadku, část z něj mi přistála mezi půlkami, část na křivce, která mi teď stékala po zadní straně nohou. Byl tlustý. Byl dlouhý. Ježíši. Oči se mi skoro klížily při představě, že ho tam vezmu, že mi zasune péro domů, že mě konečně ošuká, když se mi tak vysmíval... "Kondom," vyhrkla jsem na poslední chvíli a uvědomila si, proč je mi tak kurevsky dobře. Proč byl tak žhavý... "Jsi čistá?" pronesl klidně, jeho penis stále klouzal mezi dvěma koulemi mého zadku. Kozy se mi zvedaly, jak byly zatlačeny do stolu, a já jsem vyhrkla: "Jsem čistá. Nikdy jsem nesouložila bez kondomu - včetně dnešní noci." Zabručel, když přitiskl špičku svého ptáka na můj poštěváček. Píchal mě tam, špičkou nezajížděl hlouběji, jen se o ni pohupoval. "Jsem čistý. Chodím na prohlídky jednou za dva měsíce." Zamrkala jsem. "Protože máš tolik nechráněného sexu?" "Už roky jsem nesouložil bez kondomu," zabručel a mně to došlo - nehodlal mi říct ani hovno. "Tak..." "Jsi čistý. Jsem čistý." Špička mi zatlačila do zadku a já se nebránil. Mohl jsem. Ale kurva. Oči se mi sevřely, když jsem se vztyčila na předloktích, a místo abych se odtáhla, místo abych s křikem utekla za kopečky, tlačila jsem zadek dozadu, dokud mě nenaplnil. Nárokoval si díru, kterou si předtím nárokovalo mnoho chlapů. Dával si větší pozor, než jsem zpočátku předpokládala - nejen že do mě vrazil, ale ujistil se, že je můj zadek připravený, že jsem připravená, než ucítím jeho spalující žár až v sobě... Vytáhl se a já se zkroutila z náhlé prázdnoty. Vnikl dovnitř a já zasténala, zaklonila hlavu a čelem se zhoupla na stůl. Znovu a znovu do mě bušil a já jsem jen tak neležela, drtila jsem se do něj. Nejenže jsem přijímala, co mi dával, a byla pasivní účastnicí, ale aktivně jsem ho povzbuzovala. Natáhla jsem se dozadu, i když to znamenalo, že se mi prsa rozbila o stůl, chytila jsem ho za boky, držela ho v sobě a vlnila se proti kůži, chtěla jsem hlubší, tvrdší, prudší přírazy, které ucítím zítra. Které bych cítila pokaždé, když bych si sedla. Nehty jsem se mu zarývala do hedvábí, které zakrývalo jeho zadek, a netušila jsem, proč je tak horké, že jsme oba úplně oblečení, ale bylo. S výkřikem jsem žadonila: "Šukej mě, Luciu, šukej mě pořádně." Vztyčil se nade mnou, předkem mě tlačil do stolu, jeho váha byla nepříjemná, pak udělal, co jsem žádala. Ošukal mě. Vnikl do mě. Dal mi, co jsem potřebovala, dal mi všechno, co jsem mohla snést. Hrana stolu se mi opřela o břicho a bolelo to, ale bylo mi to jedno. Potřebovala jsem tu bolest. Potřebovala jsem to nepohodlí. Potřebovala jsem to kurva cítit. To všechno jsem díky němu zažila a mohla jsem ho za to políbit. Ne, že bychom to dnes večer udělali. Ještě ne. Možná už nikdy. Unikl mi výkřik, když jeho ruka projela kolem mého předku a jeho prsty se dostaly k mému klitorisu. Když se do mě zavrtal, hladil mě tam a třel s naléhavostí, která vypovídala o muži, který ví, jak ženu vzrušit. Zavrčela jsem, když se mi kundička sevřela, najednou byla tak kurevsky prázdná, prázdnější než kdykoli předtím, a vzhledem k tomu, že jsem tam nikdy neměla ptáka, to o něčem svědčilo. Byl to ostrý kontrast k tlusté, palčivé značce jeho délky v mé prdeli, kterou jsem cítila až v tom zatraceném krku. Posunul ruku dolů a nezastavil se, dokud se zadeček jeho zápěstí neotřel o můj klitoris a jeho prsty... Ach, Bože. Vtiskl do mě dva, pak naklonil boky dolů a vyklenul se výš na koulích svých brionkami obutých nohou, takže těmi prsty a svým ptákem přirážel k mému bodu G. V tu chvíli jsem si uvědomila, že se mi to stalo. Vykřikla jsem, když jsem poprvé ucítila, jak do té části buší, a pak se mi ze rtů vydral tichý sténající zvuk, když mě spaloval rozkoší a ocejchoval mě hanlivým žárem... Rychleji. Silněji. Křičela jsem. Extáze se ve mně odrážela, mučila mě, nutila mě vrčet a křičet a vzlykat a hořet. Plameny mě olizovaly a já je milovala. Potřebovala jsem, aby bolely. Potřebovala jsem, aby mě rozkoš očistila. Potřebovala jsem, aby mě takhle šukal, jako bychom byli šukající zvířata. Oba jsme křičeli společně. Jeho kluzké semeno se ve mně rozlévalo, když jsem se chvěla orgasmem, kňučela a mňoukala, jak mě vynášel výš, výš, výš... Jeho zuby mě kously do ramene, než se zakousl. Silněji než předtím. Hnusněji. Krutější. A to bodnutí mě vyneslo do vzduchu, letěla jsem tak vysoko, že jsem věděla, že pád bude brutální. Stejně jako všechno ostatní v mém životě. Pode mnou se zachvěla zem. Nejdřív jsem si myslela, že je to následný otřes, intenzita orgasmu otřásá samotnou zemí. V tu chvíli jsem uslyšela výkřiky. A výstřely.
2. Luciu (1)
Two======================== Luciu ======================== Zvuk výstřelů mě napnul, ale ne obavami. Většinou jen podrážděním. La Notte di San Silvestro. Silvestr. Copak v tomhle bohem zapomenutém městě nebylo nic svaté? Ať jsem se snažil sebevíc, Sicílie navždy zůstane mou domovinou. Catania... Cristo, jak se mi po ní stýskalo. Tam se věci dělaly s rozmachem. Tady to vypadalo, jako by se muži ve svých formativních letech dívali na příliš mnoho filmů s Van Dammem. S mručením pod nosem jsem se opatrně vytáhl z Jenina jemného zadečku, rukama jsem sevřel půlky a užíval si napjaté křivky, když jsem se vzdaloval. "Co to je?" zeptala se udýchaně, nervy měla zřetelné. "Myslím, že už to víš, cara mia," řekl jsem jí suše a narovnal se, abych si mohl strčit ptáka zpátky do kalhot. Položila ruce na tři sta let starý stůl, který se kdysi plavil po širém moři s jedním z největších sicilských pirátů Barberem, a co je důležitější, kdysi zdobil kancelář mého dědečka, a pak se odstrčila. Díky tomu pohybu vypadala její zadnice k nakousnutí, což mě přimělo s požitkem naklonit hlavu na stranu, když jsem sledoval to představení. Právě jsem si na ni ťukl a chtěl jsem se vrátit dovnitř. Nikdy předtím jsem nepoznal ženu, která by chtěla anální sex při styku, ale nehodlal jsem si stěžovat, i když ta její kundička... "Vy zatracení mafiáni. Co to s vámi je?" vyhrkla na mě a stáhla si sukni šatů, aby se zakryla. Tedy pokud se tomu dalo říkat šaty. Byl to spíš ubrousek, který nějakým zázrakem zůstal nahoře. Myslel jsem si, že její bradavky mají něco společného s tím, jak jí zůstaly povlečené, ale nebyl jsem si úplně jistý. Každopádně jsem ocenila švadlenu, která tenhle rozkošný kousek ničeho ušila. Uhladil jsem jí rukou zadeček a přitiskl si ji k sobě. Bránila se, strkala do mě, ale já byl silnější, a když jsem ji přitáhl blíž, násilím jsem ji odvedl ke stěně s okny na druhém konci kanceláře. Russu byl můj vlajkový klub. Financoval mou válku proti Fieri Famiglii a i nadále bude základem mých příjmů. Podnik mi loni vydělal dva miliony legálních dolarů, vypral čtyři a pomohl mi outsourcovat přes šest milionů v koksu pro davy městských slizounů, kteří potřebovali nějaký bílý prášek, aby si užili večery. Blázni. "Co si sakra myslíte, že děláte?" zeptal jsem se. Jen na mě vyjela, samá drzost a ocet. "Myslel jsem, že tě osladí orgasmus," řekl jsem napůl hlesavě, když jsem nás zastavil vedle oken s výhledem na klubovou halu. Posmívala se: "Jsem dost sladká, když uvážím, že venku se střílí..." Mávl jsem volnou rukou. "V klubu se nestřílí. Vidíš? Moje ochranka je dobrá." "Tak dobrá, že jsme slyšeli výstřely přes rytmy, které do nás pumpuje DJ?" "Nic neslyší," ujistil jsem ji klidně. "Je to zvukotěsné." Zamračila se. "Proč?" "Protože mám rád kontrolu nad tím, co moji návštěvníci slyší a vidí." Vráska na jejím čele se prohloubila, když ke mně vzhlédla. "Proč tam neběžíš, aby ses bránil? Zbraně planou..." "Vy Američané. Tak posedlí filmy s Johnem Waynem a zbraněmi." "Nejsem posedlá ani jedním," vyhrkla a vytrhla se z mého sevření, ale já ji lusknutím prstů objal kolem paže a přitiskl si ji k boku. Byl jsem zvyklý, že se kolem mě lidé napínají. Patřilo to k práci, ale tady něco nebylo v pořádku. Tu noc, kdy jsem ji potkal, tu noc, kdy jsme tančili, byla jako zkurvený tmel v mých rukou. Pak zmizela. V tomhle zatraceném klubu. "Co se stalo?" Vyhrkl jsem a zadíval se do těch jejích nádherných očí s kakaovými fazolemi, ve kterých zuřil vzdor. "Kdy?" "Byla jsi stydlivá a plachá. Teď vrčíš a štěkáš jako kočka, která stojí proti psovi," řekl jsem jí hladce, ale do dalších slov jsem přidal kousek, když jsem každé z nich jasně vyslovil: "Cože. Co se stalo?" Viděl jsem, jak se jí napínají svaly na tváři, jak zatíná čelist. "Nic." "Víš, co se stalo od té doby do teď?" Natáhl jsem ruku a přejel jí prstem po tom tikajícím svalu na tváři. "Cože?" zeptala se varovně a odtáhla se od mého láskyplného gesta. "Z muže, který se snažil stát donem Famiglie, jsem se stal vzestupujícím." Viděl jsem, jak se zachvěla, když zaregistrovala ten titul a co to znamená. Mrkl jsem na ni. Částečně proto, abych zmírnil její strach, částečně proto, abych skryl svůj vztek nad tím, co mohlo způsobit, že se ode mě odtáhla tak, jak to udělala. Teď už jsem z první ruky věděl, jakou spoušť její bývalý napáchal. "Jestli ti někdo ublížil, duci, řekni mi to. Možná budu moct..." "Cože?" Odfrkla si. "Jsem jen někdo, s kým jsi souhlasila, že budeš spát." "To byly tvoje podmínky," řekl jsem klidně. "Nepřijal jsem je ani neodmítl, jen jsem tě ošukal do zadku." "Souhlasím. Přesně to jsi udělal. Ošukal jsi mě do prdele a teď je čas, abych šel domů, protože jsem zřejmě schopen dělat ty nejhorší chyby, jaké si lze představit." Dupla si nohou jako nepoddajné batole, a i když mě to mělo rozčilovat, většinou mi to přišlo zábavné. "Zasraní mafiáni. Jsem debil." Zúžil jsem na ni oči. "Ty šukáš mafiány pravidelně?" Zavrčela. "Ne. Nesouložím s nimi. Dávám si záležet, abych je nešukal, protože rád zůstávám naživu. Střelba dává jasně najevo, že jsem opravdu idiot." Naklonil jsem hlavu na stranu, když jsem se na ni podíval, protože jsem poznal, že jsem nepochopil, co tím myslela. "Ty nejsi idiot." Viděl jsem výsledky jejích testů; její výsledky CPA byly v rámci newyorské pobočky testování rekordem ve stoprocentním hodnocení jedné z nejtěžších částí zkoušky. Jennifer se zamračila. "Jsem. Vím, co jsi zač, a stejně jsem kurva přišla." "Udělala ses dost hlasitě." "Snažíš se mě naštvat?" "Ne, ale ty se mě očividně snažíš naštvat." "Vidíš, u obyčejných mužů na tom nezáleží. U mafiánů musíš myslet na to, že ti podříznou krk, když dostanou záchvat vzteku..."
2. Luciu (2)
"Kdo řekl, že tě podříznu?" Zabručel jsem a přitáhl si ji k sobě. Vklouzl jsem jí jednou rukou mezi ramena a pak jsem jí prohnul záda, zatímco jsem používal svou paži jako podpůrný pás, abych ji udržel ve vzpřímené poloze. Když jsem ji ponořil dolů, zalapala po dechu a vlasy jí spadly do vln, až jsem měl chuť je sebrat do pěsti, obtočit si je kolem zápěstí a ještě víc jí zaklonit hlavu. "Hmm, cara mia? Kdo říkal, že ti podříznu krk?" Zúžila na mě oči, zjevně zaslechla výhrůžku. "Říkala jsem ti, že jsem Irka. Potkala jsem tě s Aidanem O'Donnellym mladším u svého stolu. Víš, že o mafii vím víc než ti blázni tam dole..." "Možná o mafii, ale ne o mafii." Ústa se jí stáhla do těsného měšce. "To mě má uklidnit, Valentini?" "Taková jedovatost..." vyhrkl jsem a přitáhl ji zpátky k sobě, až vypískla a ruce mi zvedla k hrudi. Ve chvíli, kdy se střetly, se odstrčila, ale já ji vtáhl hlouběji do sebe, pevněji jsem ji objal tou rukou a nedovolil jí, aby se odplížila. "-když jsem tě právě donutil vrnět." Otočil jsem ji v náručí, podobně jako jsem to udělal minulý týden na tanečním parketu. Za zvuků techna a EDM jsem s ní zacházel, jako bychom byli zpátky ve čtyřicátých letech, tančili jsme, jak mě to naučila moje babička a jak ji to naučila babička. S rukama zkříženýma na břiše, zápěstími na bocích jsem ji držel na místě, pevně a pevně jsem ji držel u sebe, když jsem jí přitiskl obličej na krk. Zachvěla se, když jsem ji tam líbal, jazykem jsem jí jezdil po oblouku, i když jsem ji přetáhl do dvoukrokového pohybu, při kterém se její zadek otřel o můj penis. To nádherné mučení mě nutilo vrčet si pod nosem, stejně jako odraz její tváře ve skle. Za oknem bylo pět tisíc návštěvníků, každý z nich tančil a tvrdě se bavil, když oslavoval začátek dalšího zasraného roku, ale já viděl jen ji. To, jak byly ty mandlové oči omámené a husté řasy se jim třepotaly v odpověď. Jak má ten plný spodní ret, tak našpulený a našpulený, zastrčený mezi zuby, bílé střípky skloviny na pozadí jasně červené rtěnky, kterou jsem si chtěl obarvit ptáka. Napětí, které se jí zmocnilo při zvuku střelby, na okamžik zmizelo. Její dřívější hněv, když vpadla do dveří kanceláře a dožadovala se, aby ji viděli, se rozplynul. Znovu mi padla do rukou. Takhle jsem ji chtěl. Tohle. Zavrčel jsem, když jsem jí přitiskl rty na zátylek, a pak jsem se přesunul dolů, přičemž jsem využil toho, že ta žena vážně nemá pud sebezáchovy, když může v teplotách pod nulou nosit kapesníky. Klouzal jsem ústy podél její páteře, kroužil kolem každého uzlíčku, roztahoval se nahoru a podél hrudního koše, líbal jsem ji všude, kde jsem se dotkl, dráždil všude, kde jsem ochutnal, pohyboval jsem se podél křivky jejího pasu, vychutnával jsem si ji jako lahůdku. Přitiskla ruce na okno, jejich špičky rozmazaly sklo, jak se prohnula v zádech, a já pokračoval. Dole. Dolů. Dolů. Sukně připomínající šátek jí vlála kolem nohou a odhalovala šmouhy spermatu, které jí vytékaly ze zadečku. Můj jazyk se rozplácl na silných svalech jejích stehen, ochutnával jsem sám sebe, ochutnával nás, jak jsem se pohyboval dolů a po celé délce ji čistil. "Bože," zakňourala, "co to děláš?" "Znovu tě čistím." Přesunul jsem se na místo, kde seděla, než jsem ji chytil za boky a ještě víc ji naklonil dopředu, čímž jsem ji povzbudil, aby se přitiskla k zrcadlovému sklu. Opatrně jsem jednu nohu pošťouchl víc do šířky a pak jsem zabořil obličej mezi její stehna. Chuť její kundičky byla jako první dávka heroinu u feťáka. Zaryla se mi až do morku kostí, když jsem jazykem přejížděl po jejím klitorisu. Zrovna když zasténala, hladový zvuk přerušily zvuky další střelby ze zadní části skladiště. Způsob, jakým do ní vtrhlo napětí, byl zajímavý. Z jejího zkoumání jsem věděl, že se narodila a vyrostla v New Yorku. Nejenže to nebylo poprvé, co to slyšela, ale věděl jsem, že tomu byla vystavena na osobní úrovni. Když se ten okamžik přerušil a vzduch kolem mě teď filtrovala její hrůza, emoce, kterou jsem běžně žil, abych ji v někom vyvolal, poznal jsem, že po jejím strachu netoužím. Potřeboval jsem, aby mě chtěla. Vstal jsem a chtěl ji obejmout, abych ji utěšil, ale ona se vykroutila, dokud jsem ji nechytil a znovu si ji nepřitiskl na hruď. Její tváře, kdysi zrudlé potřebou a teplem, byly bledé, ale v očích měla známky dámy, kterou byla. Převládala v ní královská vznešenost jako v dávné královně bojovnici, když se postavila svému strachu, udusila ho a raději mu urazila hlavu, než aby se jím nechala přemoci. Její nehty se znovu zaryly do mého obleku a rozdrtily hedvábí, když vyhrkla: "Nemusíš jít a být velký starý šéf? Aby někteří lidé litovali, že ti zkřížili cestu?" "Máš problém s chováním," řekl jsem jí tiše a bylo mi jedno, že mám ústa a bradu ulepené od jejích kundích šťáv. "Nejsi první, kdo mi to říká," odsekla. "A nebudeš poslední." Přitiskl jsem nás k sobě tak blízko, že se mi její prsa přitiskla na hruď. "Víš, že kvůli tvému přístupu jsi přišla o to povýšení, že?" Napjala se. "Co prosím?" Usmál jsem se na ni. "Mám velmi důkladného kápa." "Co to má znamenat?" Jennifer se na mě zamračila. "Kapo... co to je?" "V podstatě moje pravá ruka." Sklonil jsem bradu. "Viděli, jak... se o sebe zajímáme, a rozhodli se, že si budou dělat poznámky." "Minulý čas, kámo. Minulý čas, kurva." "Těžko, když je to současnost..." zakřenil jsem se. "A to je kurva velká chyba." Na její vrčivou opravu jsem odvětil: "Neměla bys lhát, cara mia. Ne, když tě rád donutím říkat pravdu." Strach jí rozzářil oči. "Tohle ode mě bylo hloupé," vydechla, napětí ji zmrazilo na místě při zvuku dalších výstřelů, její pozornost se na zlomek času rozdvojila, dokud nezakňourala: "Tak zkurveně hloupé ode mě." "Tady jsi v bezpečí," hlesl jsem. "Jsem pravý opak bezpečí," vyhrkla, ale bylo to méně jedovaté než předtím a její ruce přestaly drtit mou bundu a místo toho se k ní přitiskly. Ano, byl v tom rozdíl. Obě mi zničily oblek, ale co bylo poškozené hedvábí, když jste měli v náručí anděla? "Musím jít." "Musíš zůstat," namítl jsem a sklonil hlavu, abych jí mohl vtisknout polibek na rty. Ve chvíli, kdy jsem byl od polibku vzdálený jen půl centimetru, uhnula obličejem na stranu, aby se vyhnula pohlazení. Nemělo to nic společného se slizkostí, která mi stále pokrývala ústa. "Ne!" Strčila mi do hrudi. "Jdi ode mě pryč. Tohle jsem neměla dělat." Usmál jsem se na ni. "Budeme to dělat znovu a znovu, cara mia..." "Neříkej mi tak," odsekla a kromě té přízně mě ignorovala. "Dnešní noc byla jen začátek." Strach vystřídal oheň, který rozžhavil tmavě hnědou barvu, když zavrčela: "Tvoje žena by k tomu mohla něco říct!"
Zde je možné umístit pouze omezený počet kapitol, klikněte níže a pokračujte ve čtení "Zotročen jí"
(Po otevření aplikace se automaticky přesune na knihu).
❤️Klikněte pro čtení více vzrušujícího obsahu❤️