Ztracená spojení a nové začátky

Kapitola 1

Vlak drncal po kolejích a míjel malé domky, které se postupně ztrácely z dohledu. Pokaždé, když vůz vjel do temných tunelů, pocítila lady Margery tíhu nečekané cesty, která ji čekala, cesty do neznáma.

Tak daleko ještě nikdy necestovala. S očima dokořán vstřebávala ostrý kontrast mezi krajinou, která se řítila venku, a životem, který znala. Koleje se klikatily mezi rozeklanými horami zahalenými v mlze a vyvolávaly surrealistický, téměř nadpozemský výjev, který jí zamotal myšlenky.

Její emoce byly v tu chvíli zmatené. Na neznámém místě, kam mířila, se nacházel její jediný žijící člen rodiny: lord James, chlapec, který s ní sdílel dětství. Neviděli se téměř deset let. Lady Margery už nebyla tou bezstarostnou dívkou, která kdysi volně poskakovala a radovala se ze života. Teď byla prostě Margery.

Když se naposledy rozloučili, v Su-čou lilo jako z konve a všechno se zahalilo do těžké deky. Její otec svíral otlučený černý kufr, veškerý jejich a bratrův majetek. Bylo jí devět let a nevnímala drsnou realitu dospělosti, věděla jen, že otec odváží jejího bratra pryč, daleko od domova.

Zoufale se držela otce za ruku a prosila ho, aby neodjížděl, a přála si, aby její bratr mohl zůstat. Ale jejich rodiče se nakonec pohádali a zuřivě se hádali. Schovaná v koutě plakala, ochromená strachem, zatímco lord James stál tiše po jejím boku a chránil ji před vřavou. Znovu a znovu jí utíral slzy rukávem, navzdory chaosu ji uklidňoval.

Toho dne ji matka donutila jít do svého pokoje a zamkla ji v něm, aby nedělala problémy. Vyhlížela z okna ve druhém patře a sledovala, jak se otec s bratrem vydává do prudkého deště a v ruce svírá vybledlý kostkovaný deštník.

'Margery, zavoláme ti, až se zabydlíme,' zavolal mladý Edward zpátky a v jeho výrazu se mísila rezignace a smutek.

Když silueta jejího otce zmizela v lijáku, lord James si vzal na záda batoh a postavil se jí do deště, přičemž jeho postavu téměř zakrývaly cáry vody dopadající mezi ně. V tu chvíli se vrhl zpátky skrz bouři, překonal deštěm nasáklou markýzu, aby se dostal k jejímu oknu.

"Tady," řekl a strčil k ní lesklé černé plnicí pero, "to je pro tebe. Procvič si psaní a nezapomeň jíst mrkev. Příště...

Zakuckal se dešťovou vodou a odkašlal si, než pokračoval: "Až se příště potkáme, chci vidět, jak ses zlepšila.

Když natáhla ruku, aby přijala pero, a v druhé sevřela ruku mladého Edwarda, po tvářích jí stékaly slzy. 'Vrátíš se?" zeptala se se zoufalstvím vyrytým v hlase.

Déšť skrápěl jejich spojené ruce a v dálce blesky krátce ozářily výrazné oči lorda Jamese, plné příslibů.

"Přijdu," ujistil ji.

Ale už se nevrátil. To drahocenné pero zůstalo lady Margery po mnoho dalších let.
Později jí matka změnila příjmení. Od toho dne už nebyla lady Margery, ale Ginger Margery, stejně jako její matka.

Prvních několik let jí otec ještě zřídkakdy volal, stačilo si jen letmo popovídat s mladým Edwardem. Lord James se vyptával na její studium, zajímal se, jestli dosáhla dalšího stupně v umění a jestli vyrostla do výšky. Každý telefonát znamenal jemnou změnu v jeho hlase - už to nebyl ten mladistvý tón, který si pamatovala, ale tón, který se prohloubil, jak dospíval a stával se pro ni cizím.

Zdálo se však, že Ginger Winter tyto rozhovory neocení. Kdykoli jejich rozhovory přesáhly deset minut, postrkovala Margery ke svým domácím úkolům a toužila mít čas strávený telefonováním pod kontrolou.

Po páté třídě hovorů od otce ubývalo. Slyšela šuškandu o tom, že se znovu oženil, že má novou rodinu a že má dceru. Ginger Winterová trvala na tom, že je nemá rušit, a vytvořila si tak bariéru, která se každým dnem rozšiřovala.

Časem mladý Edward volal méně často a zpráva o jeho nové sestře Margery zlomila srdce. Propadla se do hlubokého smutku; měla pocit, jako by jí někdo ukradl rodinu. Všechna láska a náklonnost, kterou jí kdysi otec a bratr věnovali, jako by se přelila do života jiného děvčátka.

Ve svém zdráhavém smíření s tím, že už nejsou rodina, neváhala zavolat lordu Jamesovi, kdykoli potřebovala podporu - zejména po neúspěšných zkouškách nebo při neshodách ve škole. Strach promluvit s otcovou novou ženou ji ochromoval. I když se jí vybavovaly vzpomínky na jejich šťastné dny, musela se vyrovnat s tím, že se té noci vytratili z jejího života jako stíny v dešti.

Po letní škole v páté třídě se Margery a Ginger Winterovi dvakrát stěhovali. Zoufale se snažila udržet s rodinou kontakt, a tak se pokusila otci a bratrovi sdělit jejich novou adresu. Pokaždé, když však zavolala, zvedla to cizí žena. Nikdy nevěděla, jak ji oslovit, a tak zavěšovala dřív, než jí ticho přišlo příliš tíživé. Brzy se toto telefonní číslo odpojilo.

Kapitola 2

Napsala lordu Jamesovi několik dopisů a sdělila mu adresu jejich nového domova a kontaktní údaje, ale nikdo jí neodpověděl ani nezavolal. Po šesté třídě s nimi Jessica ztratila veškerý kontakt.

Rok po rozvodu se sirem Edwinem si Ginger Winterová otevřela loterijní dům a každý měsíc vydělávala dost na to, aby uživila sebe i svou dceru. Jejich život se postupně zlepšoval, ale když přišla řeč na otce, Ginger se na tváři objevil nepříjemný výraz. Postupem času Jessica o svém otci a bratrovi mlčela.

Kdyby život pokračoval tímto spořádaným způsobem, mohla Jessica po posledním ročníku navštěvovat dobrou vysokou školu, zajistit si stabilní zaměstnání a zůstat blízko matce, případně zcela přerušit vazby s otcem a bratrem. Vše se však změnilo v posledním ročníku střední školy, když se nečekaně dozvěděla něco, co změnilo její životní dráhu.

Bylo to měsíc před přijímacími zkouškami na vysokou školu, kdy Jessica zjistila, že Ginger začala chodit s cizincem a že to myslí vážně natolik, že spolu chtějí svázat svazek a vyřídit imigrační papíry. Až do té chvíle to její matka držela v tajnosti a plánovala to prozradit až po Jessičiných zkouškách. Jessičinu pozornost však upoutal dokument ze zahraničí.

Tato zpráva mezi nimi vyvolala velký střet. Jessica byla neoblomná a nechtěla matku následovat na vysokou školu do zahraničí. Vůči muži, o němž nic nevěděla a který náhle vstoupil do jejich života, cítila instinktivní odpor.

Její pocity ještě zesílily, když se seznámila s tím umaštěným mužem jménem Christopher; odpuzovala ji představa, že si její obvykle vyrovnaná matka vezme obézního cizince s vrásčitým obličejem. Znali se pouhých šest měsíců - to byla definice nespolehlivého románku na vichřici. A co hůř, Ginger kvůli tomuhle cizinci plánovala vykořenit svůj život, což Jessice připadalo absurdní.

Snažila se matku přesvědčit, ale tentokrát byl Gingerin postoj rozhodný. Ten měsíc se Jessica jen těžko soustředila na studium k přijímacím zkouškám na vysokou školu; nevěděla, jaká bude její budoucnost po zkouškách.

V den zkoušky z angličtiny měla vysokou horečku, hlava se jí točila, jak se nakláněla nad lavicí, a nakonec sotva prošla.

Ginger se cítila provinile, ale Jessica kupodivu nejevila žádné známky zklamání. Se svými současnými známkami by se nedostala na žádnou slušnou domácí univerzitu a kvalifikovala by se jen na základní kurz na Ostrovech Oz nebo na nějakou horší univerzitu. To neodráželo její skutečné schopnosti, a tak navrhla, že si ten ročník zopakuje, protože si myslela, že když to udělá, Ginger zůstane v zemi a nenechá se tím starým mužem oklamat.

K jejímu úžasu jí však Ginger ten večer řekl: "Byl jsem po tvém boku tolik let a ty jsi už dospělá. Jestli se rozhodneš zůstat a zopakovat si ročník, nebudu proti, ale stejně pojedu do Melbourne s Christopherem. Je čas, abych měla svůj vlastní život.
Ginger nakonec souhlasila, že Jessica zůstane rok doma, aby si mohla zopakovat zkoušky, ale jen pod podmínkou, že bude s otcem. Ginger se bála nechat ji samotnou.

V Jessičině životě se opět vynořilo známé jméno, které prozradilo, že její matka po celé ty roky udržovala kontakt se sirem Edwinem. Ginger to před ní tajila, snad aby zabránila jakýmkoli vazbám s touto částí rodiny.

Podle plánu měli Ginger a Christopher v červenci odcestovat na Ozské ostrovy, aby vyřídili imigrační papíry, a pak se vrátit a řídit obchod ve městě. Na zpáteční cestě by se zastavili v Copper Hillu a navštívili Jessicu.

Ještě předtím však Jessica musela jet sama do otcova domu v tomto severním městě, aby si vyřídila své opakovací kurzy. Ginger před odjezdem do zahraničí sbalila dvě krabice Jessičiných věcí a poslala je napřed k siru Edwinovi.

Všechno zařídila za ni; Jessica nevěděla, jak její matka s otcem komunikovala. Večer před Gingeriným odjezdem pak matka vypustila bombu, která Jessiku šokovala.

Kapitola 3

Od chvíle, kdy se Jessica narodila, byl lord James v jejím životě neustále přítomen. Vždycky mu říkala "Velký bratr" a nikdo jí nikdy nevysvětlil, že tento laskavý muž, který jí dopřával pamlsky, trpělivě ji učil abecedu a četl jí pohádky před spaním, s ní není v příbuzenském vztahu.

Toho roku se sir Edwin vrátil do svého rodného města, aby navštívil své rodiče, a zanechal Ginger Winter v Su-čou. Důvod? Nemohla mít děti, což vedlo její příbuzné k tomu, že se jí krutě posmívali jako "neplodné slepici" a způsobili v rodině rozkol, který se zdál být nenapravitelný.

V té době rodina sira Edwina, aniž by to Ginger věděla, lstí přiměla k setkání s dívkou z jejich vesnice. Po noci plné alkoholu se probudil a zjistil, že udělal něco naprosto pošetilého.

Obtěžkán pocitem viny spěchal zpátky do Su-čou, kde brzy nato dívka z vesnice zaklepala na jejich dveře. Zoufale prosil Ginger o odpuštění, plakal a prosil a po dlouhém dramatu se rozhodli, že se nerozvedou, vzhledem k následkům, které by to přineslo.

V mládí měla Ginger v srdci oheň. Nešlo o to, že by se nechtěla se sirem Edwinem rozvést; šlo o to, že nesnesla pomyšlení, jak se dívá na to, jak se oženil s mladou ženou a plní sny jejich rodičů o vnoučatech, zatímco její vlastní život se hroutí.

Když pokulhávalo jejich křehké příměří, požádal přítel z dětství sira Edwina, aby se na chvíli postaral o jeho dvouletého syna Mladého Edwarda, ale došlo k tragédii. Edwinův přítel nečekaně zemřel a nebohý chlapec osiřel. Sir Edwin si vzal na starost, že se o něj bude celý rok starat.

Když byl Mladý Edward dost starý na to, aby mohl chodit do školky, sir Edwin ho přestěhoval do své domácnosti a z vlastních soukromých pohnutek mu změnil jméno na Lord James.

Ginger se zpočátku podařilo tento nečekaný přírůstek do jejich rodiny přijmout. Přestože se jejich vztah začal tříštit, přítomnost dítěte odvedla jejich pozornost. Pak ale přišlo překvapení: když byly lordu Jamesovi čtyři roky, Ginger náhodou otěhotněla. Od chvíle, kdy se o svém těhotenství dozvěděla, se její pozornost zcela přesunula na nenarozené dítě. A to natolik, že když se narodila lady Margery, našla ve svém srdci jen málo místa pro lorda Jamese.

Pro Ginger nebyl lord James roztomilý chlapec. Nevyzařovala z něj živá nálada typická pro děti jeho věku. Od prvního dne se setkával s jejím ostražitým a vzdorovitým pohledem, přestože mu byly pouhé dva roky. Ačkoli to bylo pohledné dítě, cítila v něm tvrdohlavost a drsnost, která jí připomínala muže ze severu.

Kapitola 4

Rodina Ginger Winterové měla vůči Seveřanům své vlastní předsudky, což jen umocňovalo její odpor k nevlastnímu synovi lordu Jamesovi. Neustále jí připomínal zradu, kterou zažila v nejhorších dobách vztahu s mladým Edwardem. James se jim narodil do života v době, kdy její srdce tížila zášť a ponížení, byl jí trnem v oku, který jí nikdy nedovolil zapomenout na bolest.

Po narození vlastní dcery Jessiky se tyto pocity ještě prohloubily. Vzhledem ke skromnému platu mladého Edwarda a povinnostem spojeným se dvěma dětmi byly jejich finance stále napjatější, což způsobovalo napětí v jejich domácnosti. Ginger věnovala veškerou svou náklonnost Jessice a nechala lorda Jamese živořit v rostoucí atmosféře chladu a opovržení.

Mladý Edward, frustrovaný rostoucím tlakem jejich společného života, se s Ginger několikrát pohádal, ale jejich láska pod tíhou neustálých konfliktů uvadala. Trhliny v jejich vztahu, dříve přehlížené, se začaly rozšiřovat a nakonec se staly nenapravitelnými. Dokonce i když Jessice zemřel dědeček, Ginger se rozhodla mladého Edwarda neinformovat, čímž se od něj ještě více izolovala.

Důvod, proč se Ginger před odjezdem do Ameriky rozhodla s Jessicou podělit o tyto staré rány, byl jasný: věděla, že její dcera v hloubi duše vždy chovala naději na sblížení s otcem a bratrem. Způsobem, který Jessica nemohla vidět, po těchto spojeních toužila, ale Ginger chápala, že Edward je prázdný muž. Kdyby s ním dceru vystavila, jen by to zničilo veškeré iluze, které Jessica o otcovské lásce chovala. Co se týče Jamese, připomínal jí divoké vlče - nezvladatelné a bez příbuzenských vazeb k Jessice. Cítila, že je její povinností zajistit, aby se Jessica soustředila na své vzdělání, aniž by chovala nerealistická očekávání ohledně jejich rodinné dynamiky.

Poté, co Ginger odjela do Ameriky, si Jessica vzala čas na zpracování tohoto šokujícího odhalení. Teprve v srpnu se rozhodla vydat se na vlastní pěst hledat svého otce. Pouze s malým kufrem v ruce se vydala na cestu do Copper Hillu.

Když vlak konečně vjel na severní nádraží Copper Hill, padala noc. Jessica vystoupila do rušného davu a cítila vzrušení i obavy, když se prodírala davem lidí.

Než nastoupila do vlaku, zavolala na číslo, které jí dala matka. Ozval se známý hlas - hlas mladého Edwarda. Už léta spolu nemluvili a slyšet otcův hlas jí připadalo cizí, což ji zneklidňovalo. Nastalo krátké ticho, než se zeptal: "Je to Jessica? Už jsi nastoupila?"

Odpověděla tichým "ano".

Zeptal se jí na čas příletu a ujistil ji, že ji tam vyzvedne, a připomněl jí, aby během cesty zůstala v bezpečí.

Právě před půl hodinou obdržela textovou zprávu z neznámého čísla s jednoduchým sdělením: "South Plaza Exit."

Jakmile Jessica dorazila na stanici, prohlédla si cedule a následovala proud lidí k eskalátoru. Když se dostala do přízemí, vnímala nové prostředí - suchý vzduch a neznámá krajina ji na chvíli omráčily. Nevítaly ji žádné vysoké mrakodrapy; naproti přes ulici se tyčil mohutný billboard s nápisem "Součásti automobilů, nejsilnější v Asii", obklopený různými reklamami na těsnění a ucpávky. To byl její první dojem z Copper Hillu a nebyl nijak skvělý.
Kolem ní se na ulici rozlévali cestující, kteří nastupovali do autobusů nebo si přivolávali červené taxíky a motocykly, které lemovaly chodník.

Jessica se v proudu cizích lidí snažila zahlédnout otcovu tvář a cítila se ztracená. Najednou se k ní vrhl malý chlapec, v očích se mu leskly rošťárny, usmál se a řekl: "Sestro, dej mi nějaké peníze na jídlo."

Pohlédla dolů a uviděla chlapce ne staršího než deset let, měl na sobě ošoupané tenisky a vypadal drsně, v očích mu jiskřila drzá smělost. Jessica instinktivně ustoupila a zavrtěla hlavou. "Nemám žádné peníze."

Ale než se nadála, chlapec ji zatahal za rukáv a vytáhl telefon, aby jí ukázal QR kód. "Jen něco malého, prosím, sestřičko."

Kapitola 5

Lady Margery nečekala, že ten malý chlapec bude tak silný a bude jí škubat za splývavou halenku, až bude celá rozhalená. Rychle ho chytila za výstřih, připravená se otočit a vynadat mu, ale pak si všimla skupinky čtyř nebo pěti mladých mužů poblíž, někteří se krčili, někteří stáli, všem visely ze rtů cigarety a na tvářích se jim zračily zlomyslné úsměvy. Jeden z nich po ní střelil varovným pohledem a malý chlapec se znovu ozval: "Jen mi něco dej, a já tě pustím.

Výraz lady Margery ztvrdl, když si uvědomila, že chlapec se s tou skupinou spolčil. Drzé chování v ní jen podpořilo strach; na tomto neznámém místě by se mohla stát jejich dalším cílem. V hrudi se jí zachvěla panika při pomyšlení, co by se mohlo stát, kdyby se rozhodli ji sledovat. Sáhla po telefonu a chystala se naskenovat rychlou platbu, aby zabránila katastrofě, když tu náhle vzduchem proletěl zapalovač a zasáhl malého chlapce přímo do čela, načež se ozvalo dunivé prasknutí, jak dopadl na zem.

Překvapení vylekalo chlapce i lady Margery a instinktivně se otočili doleva. Tam u silnice stál zaparkovaný bílý sedan a o auto se opíral vysoký muž s nevyzpytatelným výrazem, který upřeně hleděl na chlapce.

Při pohledu na muže se chlapcův výraz změnil ze samolibého na strnulý a instinktivně se ohlédl na skupinu. Muž u auta k nim pomalu přesunul pohled a nenuceně poznamenal: "Jedou sem policajti." "Cože?" zeptal se.

Skupina výtržníků hlasitě zaklela, než se rozběhla různými směry, a malý chlapec neztrácel čas a následoval je, takže lady Margery zůstala zmateně stát. Když se v klidu vrátila na Jižní náměstí, přistihla se, že se upřeně dívá na vysokého muže u auta. Pokud si dobře vzpomínala, to vozidlo tam stálo od jejího příjezdu. Přemýšlela, jak dlouho ji pozoroval, když její výraz přecházel od zmatku přes úzkost až k naprostému zmatku, a pravděpodobně v její situaci nacházel pobavení.

Jejich pohledy se na několik vteřin spojily, než muž náhle otevřel dveře řidiče a pohlédl jejím směrem. "Jak dlouho tam hodláš jen tak stát?" zeptal se tichým a neznámým hlasem.

Navzdory podivnosti jeho hlasu a vzhledu na něm bylo něco nevysvětlitelně povědomého. Lady Margery, zaskočená, rozšířila oči, jako by si chtěla zapamatovat každý detail jeho tváře.

Odhodlaně k němu přitáhla svůj kufr. Jakmile došla k obrubníku, beze slova se zmocnil jejího zavazadla a hodil ho do kufru.

Lady Margery zaváhala, než nastoupila do auta, a neochvějně na něj upírala pohled. Měl na sobě mírně přiléhavé bílé tričko, které zdůrazňovalo definici jeho svalnatých paží, když zvedal její kufr. Pod jeho krátkými rozcuchanými vlasy se skrývala drsně pohledná tvář, obraz zralého muže, výrazně odlišný od vzpomínek, které měla na kohokoli, koho znala předtím.

Zde je možné umístit pouze omezený počet kapitol, klikněte níže a pokračujte ve čtení "Ztracená spojení a nové začátky"

(Po otevření aplikace se automaticky přesune na knihu).

❤️Klikněte pro čtení více vzrušujícího obsahu❤️