Kapitola 1
Den Henry Sutherlandové na půvabném předměstí Ravenwood začínal jako obvykle v šest hodin, když ji budík vzbudil. Protáhla se, vyčistila si zuby a pak vklouzla do každodenního rytmu přípravy snídaně pro svého manžela Eliase Blackwooda a jejich dvě děti. Nejprve z lednice vyndala marinované steaky a na sporák postavila rychlovarnou konvici. Zatímco čekala, až se voda začne vařit, rozehřála pánev s olejem a opatrně na ni vložila steaky, aby se na mírném ohni opekly. Dcera dávala přednost steakům s kari kořením, zatímco její manžel a syn dávali přednost potírání černým pepřem. Když steaky dosáhly dokonalé středně propečené teploty, obratně rozklepla tři čerstvá farmářská vejce do samostatné pánve opodál. Ve stejnou dobu byly nudle, které začala vařit, téměř hotové. Vylovila je cedníkem, naporcovala do tří misek, promíchala je se svou speciální omáčkou a každou z nich ozdobila dokonale uvařeným vejcem na měkko. Konečně byly hotové i steaky. Henry přidal do mixéru hrst rozmixovaných ořechů, přilil trochu mléka a vyšlehal výživné smoothie. Když byla snídaně nachystaná, zavolala své děti k jídelnímu stolu. Jejich nejstaršímu Samuelovi bylo osm let a chodil do třetí třídy prestižní městské školy. Jejich šestiletá dcera Clara chodila do první třídy. Obě děti měly naštěstí vypěstované dobré návyky a nepotřebovaly připomínání; samy se oblékaly, uspořádaly si batohy a samostatně dokončovaly ranní rutinu. Eliasovi už nachystala kravatu a oblek, stejně jako hodinky, manžetové knoflíčky a brýle. Bydleli s nimi Henryho příbuzní Alaric a Maud Blackwoodovi, kteří si na západní snídaně nepotrpěli. Po probuzení dětí musela připravit další jídlo pro starší pár. Ušlehala fazolovou kaši, usmažila několik tyčinek na oleji a uvařila v páře dva sladké brambory. Jakmile byly snídaně naservírované, Henry naložila manžela a děti do auta, zalila květiny na zahradě, uklidila kuchyň a připravila se vyrazit na nákup. Ačkoli byl Ravenwood předměstskou oblastí, nacházel se v příhodné blízkosti města. Krátká desetiminutová jízda na elektrickém skútru ji zavedla přímo na trh. Letos jí bylo třiatřicet. S Eliasem se milovali na vysoké škole, vzali se hned po promoci a ona se už nikdy nevrátila do práce. Letos to bylo deset let, co byla ženou v domácnosti na plný úvazek. Se splaceným domem, dvěma zdravými dětmi a podporujícími příbuznými se v očích většiny lidí mohla považovat za úspěšnou. "Čerstvé dýně na prodej! Jen deset dolarů za kus! "Sladké taro! Právě sklizeno! Když Henry dorazil na trh, různí prodejci vykřikovali své zboží a vytvářeli živou atmosféru. Instinktivně sáhla po telefonu, ale zjistila, že má prázdnou kapsu. Plácla se do čela a uvědomila si, že ho musela při úklidu nechat na kuchyňské lince. Jestli jí něco v předchozím životě chybělo, byla to bystrá paměť. Od porodu se její zapomnětlivost změnila v každodenní výzvu. Zvykla si na bezhotovostní platby a bez telefonu si s sebou nevzala ani hotovost. Protože Eliasova kancelář byla ve skutečnosti blíž jejímu bydlišti než jejich domovu, rozhodla se, že se zastaví na jeho pracovišti pro nějakou hotovost. Henry pocítila záchvěv frustrace, otočila svůj malý skútr a zamířila zpět do Eliasovy firmy. Eliasova kancelář byla místem, které navštěvovala jen zřídka, ale dnes, když zaparkovala skútr, si všimla, že vychází z výtahu v doprovodu okouzlující ženy v profesionálním oblečení. Henrymu se sevřelo srdce. Bylo to instinktivní; schovala se za nedaleké SUV. Proč se schovávala? Vnitřní pocit se vzedmul - Elias se s tou ženou držel za ruce. Nikdy předtím nebyla svědkem toho, že by byl s nějakou klientkou takhle intimní. Henryho intuice křičela, že by mezi nimi mohlo být něco nevhodného. Vyhlédla ze svého úkrytu a sledovala, jak se blíží k Eliasovu autu, ale místo toho je překvapivě zaujal elegantní červený sporťák. Elias hladce vklouzl na místo řidiče, zatímco žena zaujala místo na straně spolujezdce.
Kapitola 2
Jakmile Henry Sutherland a Elias Blackwood nastoupili do auta, ještě než se stihla zvednout okénka, objímali se a jejich rty se střetly ve vášnivém polibku. Henry měla pocit, jako by do její mysli udeřil blesk. Seděla jako přimražená a nevěděla, jak reagovat. I poté, co se auto rozjelo, zůstala jako omámená. Henry Sutherland tomu nemohl uvěřit. Ještě před hodinou Elias šeptal: "Tvrdě jsi pracovala, má drahá, " a sklonil se k ní pro polibek na rozloučenou. Každý večer se bezchybně vracel domů před desátou. Nikdy nepropásl jediný balíček, který nechala u vchodu do Crystal Bay Estates. Pokud Henry náhle zatoužil po jídle s sebou - ať už to byl humr, nebo třeba smradlavé tofu -, Elias mu ho bez váhání přinesl. Ale teď jí to připadalo neskutečné. Její manžel - vzorný manžel, kterého obdivovala celá jejich rodina a přátelé - ji podvedl. A navíc tak bezostyšně, když se v podzemním parkovišti u své kanceláře dělil o žhavé polibky s někým jiným. Co kdyby si dnes nezapomněla telefon a řídila se rozmarnou myšlenkou zastavit se? Přišla by vůbec na tu zradu? Kdy to všechno začalo? Jak se mohl vrátit domů a chovat se, jako by se nic nestalo, když byl s jinou ženou a zahrnoval ji péčí a láskou? Najednou se Henry ocitla na kolenou na zemi a její tělo se nekontrolovatelně vzpamatovávalo. Lapala po dechu, svírala si hrdlo a uvědomovala si, že má tváře mokré od slz. Zmatená a zdrcená Henry si spěšně utřela slzy a naskočila na skútr. Proč ji Elias podvedl? Po celou dobu jejich vztahu o sebe dbala - nijak výrazně nezestárla, nepřibrala ani nezačala být neupravená. Ta žena ani nevypadala o tolik lépe než ona! Nechtělo se jí domů. Jejich rodina bydlela daleko ve vedlejším městě, a kdyby se vrátila, kdo by uvařil večeři, až se děti vrátí domů? Kdo by jim pomáhal s domácími úkoly? Ale předstírat, že se nic neděje, to také nemohla vydržet. Rozvod. Potřebovala se rozvést. Ale co děti? Nemohly s ní zůstat. Auto patřilo Eliasovi, dům byl jeho, a i když jí posílal měsíční kapesné, neměla o jeho financích ani ponětí. Ztráta manžela byla jedna věc; v tomto světě byli dobří muži vzácní jako třínohé žáby, zatímco dvounohých se zdálo být všude plno. Ale o své děti přijít nemohla. Syna a dceru; péčí o ně strávila nespočet bezesných nocí. Vydržela zkoušky těhotenství a porodu, do jejich výchovy vložila veškerou lásku a energii. Teď už uměli číst, hrát na klavír, tančit, a dokonce jí pomáhali uklízet stůl. Nesnesla by, aby říkaly jiné ženě "mami". Henryho mysl byla tak roztěkaná, že klopýtala, když se vracela domů. Když konečně dorazila, její tchánovci se právě vraceli z procházky se psem. Byli překvapeni, že vypadá tak ztraceně. "Henry, co se děje?" zeptali se s očima vytřeštěnýma obavami. Henry musel sebrat všechny síly, aby udržel své emoce na uzdě.
Kapitola 3
"I-" Jakmile však Henry Sutherlandová otevřela ústa, hrdlem a očima jí projel záchvěv bolesti a po tvářích se jí rozlily slzy. 'Dneska jsem si nevzala peníze na nákup a ve spěchu domů jsem zakopla a upadla - bolí to jako čert,' řekla Henry a rozplakala se. "Proboha, ty jsi spadla? Eliasi Blackwoode, je to vážné? Byl jsi v nemocnici? Hlas Maud Blackwoodové se sevřel obavami. 'Není zlomený, jenom má pár škrábanců. Opravdu to bolí," kousla se Henry do rtu a snažila se zadržet další slzy. 'Pojď, přineseme ti nějaké léky. Nevadí, že jsme nekoupili, můžeme s Alarikem zajít později. Uvaříme večeři,' řekla Maud a pomohla Henrymu vstát. 'Jo, můžeme něco uvařit později. Měl by ses podívat, jestli se necítíš hůř. Potřebuješ jet do nemocnice?' Alaric se ozval. Henryho slzy zesílily; nesnesla setkání s pohledy svých příbuzných a zamumlala: "Dobře, zkontroluju ve svém pokoji, jestli nemám nějaké zranění. Vyhnula se tchánům, stáhla se do svého pokoje, zabořila tvář do polštáře a vydala ze sebe tlumené vzlyky. Tváří v tvář tak zdrcující situaci se jí honily myšlenky. Co měla dělat? Měla by podat žádost o rozvod, nebo ne? Její příbuzní byli slušní a její děti byly báječné... Ale z představy, že by měla spolknout svou hrdost, se jí dělalo nevolno. Henryho naplňoval vztek a zášť. Vyskočila, přistoupila k toaletnímu stolku a pozorně si prohlížela každý centimetr své kůže. Nedokázala pochopit, čím je ta druhá žena tak výjimečná. Proč by ji Elias podváděl? Hlavou jí bleskly myšlenky na profesionální oblečení, které měla na sobě; ta žena vypadala tak uhlazeně a schopně - vlastnosti, které jí podle jejího názoru chyběly. Henry byl navenek jemný člověk. Po deseti letech manželství nepracovala ani den a byla ženou v domácnosti. Říká se, že existuje sedmileté svědění; možná ji Elias jen unavoval. Ale Henry mu to nedokázal odpustit. I kdyby ji už nemiloval, mohl ji prostě požádat o rozvod. Nedokázala tuhle klamnou zradu tolerovat; cítila se naprosto znechucená. Chtěla se rozvést. Musela se rozvést. A bojovala by o svěření dětí do své péče. Musely být její. ... Toho večera v deset hodin se Elias vrátil domů přesně na čas. Henry jako obvykle vykročil, aby si vzal sako, ale než ho dal do prádla, naklonila se k němu, aby si k němu přičichla. Nebyl v něm cítit parfém jiné ženy - jen vůně, kterou Elias obvykle nosil. Ale on tu ženu zjevně držel v náručí; nebylo možné, aby se to na něm nepodepsalo. Ta myšlenka se rozpadla na dvě možnosti: buď ta žena nosila stejnou vůni jako on, nebo se jí před příchodem domů více postříkal, aby tu vůni zamaskoval. Ať už to bylo jakkoli, Henry zuřil. Měla pocit, že jí hoří srdce, a celou bytostí jí proudilo napětí. "Máma říkala, že jsi dnes spadla z kola. Vždycky jsem říkal, že jízda na elektrokole může být nebezpečná. Co kdybych ti místo toho koupil auto? Elias vešel dovnitř a jemně si všiml, že Henry se zdržuje na balkoně. Henry chodila ven jen zřídka, kromě nákupu potravin, a když už, tak obvykle s Eliasem na rodinné výlety. Auto jí nikdy nepřipadalo nutné. Ale teď ho chtěla. 'Jasně, našel jsem model, který stojí přes čtyřicet tisíc; můžeš mi dát peníze. Zítra ho půjdu koupit,' řekl náhle Henry a podíval se rozhodnýma očima přímo na Eliase. Pro Eliase nebylo čtyřicet tisíc kapesné, ale ani pro něj to nebyla žádná velká částka. Překvapeně zamrkal; Henry byl obvykle tak skromný. Dával jí dva tisíce dolarů měsíčně na výdaje domácnosti a ona většinu z nich ušetřila. Proč najednou žádala o tak extravagantní nákup? "Přes čtyřicet tisíc? Možná bychom měli počkat, až nám přijdou pololetní prémie. Co ty na to? Elias tiše navrhl. "Jen váháš, jestli mi je máš dát.
Kapitola 4
"Udělal jsem nepořádek, a ty pořád nemůžeš utratit peníze? Nemůžeme to udělat na splátky? Není to tak, že bys najednou vyplázl čtyřicet tisíc! Henry Sutherland konečně vybuchl, když vykřikl: "Eliasi Blackwoode, jsme spolu už přes deset let! Žádal jsem tě někdy o penny? Dokonce jsem ani nechodila do porodnice, když jsem se zotavovala po porodu. A teď, když jsi úspěšný, mi nemůžeš koupit ani auto za čtyřicet tisíc? Elias Blackwood, zaskočený Henryho náhlým výbuchem, se zarazil. Jejich dvě děti, zvědavé a znepokojené tím rozruchem, vběhly do místnosti s očima vytřeštěnýma zmatkem. Henryho slova ji zasáhla a po tvářích jí nekontrolovatelně stékaly slzy. Elias zpanikařil a jeho hlas se naléhavě zvýšil. "Ne, zlato! Tak jsem to nemyslel. Prostě to zítra koupíme! 'Já už ho nechci! Koupě auta vypadá, jako by sis ukrajoval kus těla. Na koupi si vydělám sama,' odsekla Henry, když si zlostně utřela slzy a vtrhla do jejich ložnice. Elias stál jako přimražený a po tváři mu přeběhl záblesk pocitu viny, když přemýšlel o jejích slovech. 'Táta je zlý! Rozplakal jsi mámu! Klára, jejich malá holčička, se na Eliase zamračeně podívala a pak naštvaně odcupitala. Samuel, jejich nejstarší syn, vrhl na Eliase nesouhlasný pohled, který odrážel sestřiny pocity, a pak ji následoval ven. Elias: "... S těžkým srdcem se odšoural zpátky do obývacího pokoje. "Co se stalo? Proč ses hádal s Henrym? Zeptala se Maud, Eliasova matka, když ho uviděla. "Dneska spadla a já jí řekla, že jízda na té elektrické koloběžce není bezpečná. Navrhoval jsem jí, aby si pořídila auto, ale ona řekla, že si vyhlédla auto za čtyřicet tisíc dolarů. Vzhledem k tomu, že jezdí hlavně nakupovat potraviny, myslel jsem, že utratit deset nebo kolik tisíc bude stačit. To ji naštvalo. Navrhl jsem jí, aby počkala, až přijdou pololetní prémie, ale to si nenechala líbit. Alaric Blackwood, Eliasův otec, se posmíval: "Když váháš s utrácením, přestaň s tím! Když jí nechceš koupit to, co má ráda, tak se s ní jen snažíš vyjebat? Maud se zamračila a zvažovala Alaricův názor: "Elias má pravdu. Čtyřicet tisíc není žádné kapesné a Henry nepotřebuje luxusní auto na obyčejné pochůzky. "Dost, dost. Ještě si s ní promluvím,' odpověděl Elias, našpulil rty a zamířil nahoru. Jakmile vešel do ložnice, Henryho slzy už oschly, ale její výraz měl daleko k veselosti, když pilně uklízela své věci. "Drahá, je mi to líto. Je to moje chyba. Koupíme to auto zítra, ano? Elias ji mírným hlasem uklidnil. "Ne, díky. Uvědomila jsem si, že jsem v tomhle domě jen vyžírka. Dokonce za mě musíš platit sociální pojištění. Moji rodiče mají alespoň důchodové plány, ale já nemám nic a nezasloužím si ani pěkné auto. Můžu si koupit, co chci, za vlastní peníze,' řekla Henry a její tón byl rezolutní. Když Elias slyšel její slova, pomyslel si, že je stále rozrušená, a rychle ji uklidnil: 'Ne, opravdu, je to nedorozumění! Neřekl jsem, že si to nekoupím. Padesát tisíc? To taky můžeme udělat! Proč si prostě zítra nevezmeš moje auto? Můžu do práce jezdit tátovým starým." "A co?" zeptal se. Pokračoval v jejím přesvědčování.
Kapitola 5
Henry Sutherlandová vytáhla z tašky svou sbírku certifikátů, na které se kvůli nedostatku používání prášilo. Byly tam její vysokoškolské diplomy a různá ocenění, kterých v průběhu let dosáhla. 'Zítra si jdu hledat práci. Taky jsem promovala, víš. Byly jsme spolužačky a kdysi jsem byla nejlepší studentka. Tehdy mi firmy nabízely platy 300 000 dolarů ročně. Jak to, že jsem skončil takhle, že si nemůžu dovolit ani auto za 40 000 dolarů? Elias Blackwood se zatvářil, když poslouchal. "Henry, jsi směšný? Nikdy jsem neřekl, že ti nic nekoupím. "Koupit mi? Ano, kup mě! Nechal jsi mě žít z tvých výdělků; myslíš si, že jsi tím výjimečný?" Henry se setkal s jeho vztekem čelem a vztyčil se, když na něj ukázala prstem. 'Eliasi, řeknu ti, že i bez tebe bych to auto za čtyřicet tisíc dolarů dokázala řídit úplně v pohodě. "Dost! Můžeš se pro jednou chovat slušně? Každý den tvrdě pracuju. Myslíš, že se s tebou budu hádat kvůli něčemu tak banálnímu? Děti ještě musí dodělat domácí úkoly,' odpověděl Elias a v jeho hlase byla zřetelná frustrace. 'Zítra si půjdu hledat práci a nebudu potřebovat tvou pomoc s výdaji na domácnost. Každý z nás zvládne náklady na děti zvlášť. Kláře už jsem pomohl s domácími úkoly, o zbytek se budeš muset postarat sám,' řekl Henry a zasunul si certifikáty do kapsy, když zamířil do volného pokoje. Elias byl teď skutečně podrážděný, jeho hlas byl chladný. "Jen do toho. Jestli se ti podaří najít práci, za kterou se platí víc než pět tisíc dolarů, pokleknu a omluvím se ti. Myslíš, že pět tisíc dolarů na něco stačí? To nepokryje ani dva měsíce poplatků za nemovitost. Henry neodpověděl. S hlasitým prásknutím zabouchla dveře do volného pokoje. Až příliš dobře chápala, že i když Elias přispíval na domácnost, mělo to své meze. Domníval se, že je zodpovědný pouze za dvacet tisíc dolarů, které předal. Kdyby někdy požádala o víc, než považoval za vhodné, váhal by, zdržoval by a otálel by. Nakonec se v hloubi duše cítila nehodná a nezaslouží si to. Kdyby šlo o jinou ženu, klidně by bez rozmýšlení utratil 600 000 dolarů nebo milion dolarů. Musela si najít práci. Potřebovala si najít práci. --- Ráno se Henry probudil jako obvykle a pustil se do přípravy snídaně. Tentokrát se soustředila jen na potřeby dětí a připravila krevetovou smaženku s chřestem, celozrnnou kaši, vařená vejce a čerstvou rajčatovo-okurkovou šťávu. Jakmile byla snídaně hotová, zavolala děti ke stolu, naskočila na elektrokolo a vyrazila ze dveří. Když se Elias probudil, všiml si Henryho vzdalující se postavy a podíval se na stůl, kde si uvědomil, že pro něj není nachystaná ani žádná snídaně. Tvář se mu zkřivila do ošklivého úšklebku. Henry nebyl naivní, měla našlápnuto k hledání práce, ale nebyla to snadná cesta. Než aby čelila pohovorům, raději vytáhla telefon a zaregistrovala se jako řidička rozvážkové služby. Protože studovala na Ravenwoodu a byla vdaná, znala dobře ulice. Navíc pro tuto práci nebyly potřeba žádné zkušenosti - jen ochota se snažit. Ukázalo se, že pro ni nemůže být vhodnějšího místa než toto. A její důvody, proč si vybrala tuto práci, jí nabídly další vrstvu svobody. Do konce dne se Henrymu, ačkoli byl stále nováčkem, podařilo doručit přes deset zakázek. Dokonce se spřátelila s ostatními řidiči rozvozů v okolí, kteří se k ní, když mezi nimi viděli ženu, chovali vlídně. Přestože si celodenní prací vydělala necelých 100 dolarů, cítila pocit naplnění. Tato práce jí umožnila být soběstačná a pomohla jí dočasně zapomenout na bolest z manželovy nevěry. V šest hodin večer, když se děti vracely ze školy, se vrátila s nákupem. Elias se překvapivě vrátil domů dřív a vynechal práci. Když uviděl Henryho oblečeného v její doručovatelské uniformě, nemohl si pomoct, ale vysmál se jí, ve tváři směs posměchu a rezignace. 'Takže jsi celý den běhala po městě, zanedbávala domácnost a vaření, jen abys mohla rozvážet jídlo? Henry byl po dlouhém dni vyčerpaný. Na dohadování s Eliasem už neměla sílu.
Zde je možné umístit pouze omezený počet kapitol, klikněte níže a pokračujte ve čtení "Za zavřenými dveřmi podvodu"
(Po otevření aplikace se automaticky přesune na knihu).
❤️Klikněte pro čtení více vzrušujícího obsahu❤️