Kapitola 1
Ve světě, kde pohledy trvají déle než slova, vyvolávalo jméno Alaric Stone tichý šepot a podněcovalo bujnou fantazii. Díky svému nápadně hezkému vzhledu a tajemné povaze uměl klouzat mezi různými identitami, z nichž každá byla lákavější než ta předchozí. Jeho poslání? Proplétat se životy pohledných mužů, svádět tajemství z jejich srdcí a zároveň proplouvat zrádnými vodami touhy. Umění proměny se Alaric naučil už v raném věku. Nebyl jen mistrem převleků; stával se tím, po čem ostatní toužili. Ať už to bylo odvážné sebevědomí mocného generálního ředitele, nebo stoický šarm záhadného lékaře, oblékal jejich osobnosti jako šaty. Každé setkání bylo tancem na laně, balancujícím mezi nebezpečím a touhou. Jednoho večera, kdy zlaté odstíny západu slunce zalévaly město teplem, se Alaric ocitl v Půlnoční krčmě. Vzduch uvnitř houstl smíchem a cinkáním sklenic, opojnou směsicí vzrušení a napětí. Dnes večer hrál roli debutujícího detektiva Eliase Redthorna, proslulého svým pohotovým vtipem a dechberoucím charismatem. Na druhé straně místnosti jeho pohled spočinul na výrazné postavě - Evangeline, novinářce s vášní pro odhalování pravd a zálibou ve svůdném tajemnu. Byla dokonalým cílem, ale také divokou kartou. Jejich oči se setkaly a Alaricovi, který se k ní blížil, na rtech tančil úsměv, atmosféra houstla nevyřčenými sliby. "Vadilo by ti, kdybych se k tobě přidal, nebo jsi příliš zaneprázdněná sbíráním tajemství?" škádlil ji a vklouzl na místo vedle ní. Evangeline pozvedla obočí a rty se jí zkroutily do vědoucího úsměvu. "Tajemství jsou všude kolem nás, detektive. Jen musíte vědět, kde hledat. Jak se večer vyvíjel, smích a vtipkování tekly jako dobré víno. Alaric se ve hře vyžíval a užíval si vzrušení z tance na hraně nebezpečí. Znal však pravidla; překročení určitých hranic mohlo vést k nepředvídatelným následkům. V rohu krčmy si scénu prohlíželi strážník Bram a strážnice Elara. Oba strážci zákona byli zasvěceni do šeptandy o nezákonných aktivitách, které se odehrávaly přímo pod jejich nosem. Jejich oči se na dvojici upíraly, podezřívavé, ale zároveň zaujaté Alaricovým šarmem a Evangelininou bystrostí. "Myslíš, že něco chystají? Elara se zeptala a naklonila se blíž k Bramovi. "Možná. Nebo si možná jen hrají na vlastním písečku," usmál se Bram, zaujatý nepopiratelnou chemií, která mezi nimi panovala. Jak Alarik úspěšně procházel svou maškarádou, zachytil prchavé stíny lítosti a příležitosti, které se mu proplétaly myslí. Za každé jiskřivé spojení se platilo - jeho srdce nebylo imunní vůči pokušení opravdové náklonnosti. Noc však přinesla ovoce. Z Evangelininých rtů vyklouzl šepot o větším spiknutí - vazbách na Zločinecké konsorcium - a osvětlil temnou cestu před námi. Právě po těchto znalostech Alaric toužil, ale mělo to svou cenu. Ti dva budou muset proplout partnerstvím plným napětí, kde se chtíč a loajalita proplétají jako liány. "Řekni mi víc," vyzval ji a naklonil se k ní blíž, protože každá nuance jejího výrazu naznačovala potenciální zradu nebo počínající důvěru. Zatímco plánovali další postup, hospoda kolem nich bzučela životem, aniž by si uvědomovali bouři, která vířila těsně za povrchem jejich rozhovoru. Tajemství budou odhalena, spojenectví budou testována a uprostřed her, které hráli, se srdce nevyhnutelně roztříští nebo spojí. V tomto tanci svádění a nebezpečí však Alaric věděl jednu věc jistě - tohle byl teprve začátek napínavé hry, v níž všichni nosili masky, ale on bude muset najít způsob, jak odhalit pravdu - jak aby ochránil sebe, tak aby navzdory nepřízni osudu získal Evangelino srdce. A tak pod kouzlem měsíční noci začala svůdná hra, která propletla jejich osudy ve světě, kde nic nebylo takové, jak se zdálo.
Kapitola 2
Alaric Stoneová si přitiskla malou ruku na hruď a nervózně si zakryla nejcitlivější místa. "Dnes večer zaskakuješ za přítele ve vedlejší ordinaci - doktor Merrick je gynekolog. Dělej, jako bys byla na špatné vyšetřovně, a nech ho, ať tě vyšetří,' připomněl jí její partner Elias Redthorne, když se chystala k odchodu. 'Slyšel jsem, že je to stoický, samotářský typ a nějaký dědic z vyšší společnosti s vlivnou rodinou. Zdá se, že všechny holky v nemocnici po něm letí, ale vypadá to, že o ženy nemá vůbec žádný zájem,' pokračoval Elias. "Mám to. Nebudu mu dávat najevo, že se ho snažím svést - jinak by ho to mohlo odradit, ne?" "Ne," řekl Elias. Střelila po něm pohledem; tohle už probírali tisíckrát a začínalo to být únavné. "Dobře, jdu!" prohlásila. S pevným odhodláním se Alarik vydala na svou zásadní misi - vylákat Thaddeuse Redthorna! --- "Doktor Merrick? Ve dveřích stála štíhlá dívka, nápadně krásná, ale její oči ji prozrazovaly - byla slepá. Když nejistě vstoupila dovnitř, bylo jasné, že se snaží orientovat. Thaddeus Redthorne ji chtěl upozornit, že vstoupila do špatné kanceláře, ale když klopýtla a málem upadla, rychle vyrazil vpřed, aby ji zachytil. Jeho instinkt zranitelnosti se ozval - Alaric se vděčně usmála a její hlas zněl jemně a melodicky: "Děkuji vám, doktore Merricku. Mám z toho trochu obavy, jsem ještě panna. Mohl byste být prosím při vyšetření jemný? Opatrně přešla k vyšetřovacímu stolu, rozpačitě si popotahovala šaty, průsvitná látka jí sklouzávala kolem pasu. Její postava byla nápadná! Plná ňadra ukrývala růžová podprsenka a překvapivě vypadala jemně oblečená, ale pod oděvem odhalovala křivější tvary! Ve chvíli odvahy jí Alarik rozepnul podprsenku a nechal ňadra vykouknout na svobodu, zatímco se její stydlivé tělo chvělo a téměř bezděčně přitahovalo Tadeášovu pozornost. Thaddeus Redthorne se nenechal snadno okouzlit půvabem, přesto nemohl popřít, že dívka před ním byla ohromující a její půvab nepopiratelný. Její bledá pleť se zdála být jemná, křehká; dokázal si představit, jak se asi cítí pod jeho dotekem, jen jediný pohled na ni v něm vzbudil zájem. Thaddeus však už viděl spoustu svůdnic. Přestože tato dívka byla přitažlivější než všechny, s nimiž se dosud setkal, připadal si vůči explicitnímu flirtu lhostejný. Pouze sledoval, jak leží na stole ve spodním prádle poté, co odhodila šaty, a byl zvědavý, kam až může zajít, aby ho přesvědčila. Alaric věděl, že ho tak docela nepřesvědčil, ale ona si namlouvala, že jde jen o prohlídku, ležela a snažila se vypadat co nejklidněji, zatímco se zakrývala rukama a nervózně se snažila chránit si odhalená ňadra. Drobné ruce jí zakrývaly citlivá místa, ale nevědomky to jen zvyšovalo Thaddeusovu intriku. Když si rukama zakryla citlivá místa, vystavila na odiv zbytek svého těla, což ho svádělo k tomu, aby jí ruce odtáhl a zakousl se do její hebké kůže. Alaric mírně pootočila hlavu a snažila se zaostřit na Thaddeuse. "Doktore Merricku, um... je všechno v pořádku? Přestože doktor Merrick byla jen jeho přezdívka, pocítila nával ostychu, zvláště pod pohledem pohledného Thaddeuse Redthorna jí zrudly tváře. 'Doktore Merricku, chtějí po mně důkaz o mém panenství spolu se zprávou z lékařské prohlídky. Můžete se, ehm... víte, ujistit, že jsem stále panna? S tím si opatrně sundala spodní prádlo...
Kapitola 3
"Proč chcete takové ověření? Thaddeus Redthorne se zamračil a jeho hlas zněl zmateně. Alaric Stone zrudl ve tvářích. Rychle dodala: "Doktore Merricku, máte úžasný hlas. Thaddeusův výraz potemněl a jeho myšlenky se stočily do spirály podezření - přišel ho Alaric svést? Alaric však pokračoval: "Chci zařídit náhradní těhotenství a jedním z požadavků je, aby náhradní matka byla panna, takže... Doktore Merricku, díváte se na mě kvůli tomu svrchu? Jeho mlčení mluvilo jasně. Takže chtěla být náhradní matkou. Přesto, když teď pochopil, že její záměry nejsou zlákat ho, zmocnil se ho zvláštní pocit smíšený s nespokojeností. Přistoupil blíž a postavil se k malé posteli. Alarik se zhluboka nadechl, zkřížil nohy a spustil ruce z hrudi. Než plně zaregistroval její ohromující nahotu, jeho pohled upoutala její jemná ňadra. A když je konečně pustila a odhalila jemné růžové bradavky, přistihl se, že ji touží ochutnat. Tadeášovi vyschlo v krku; udivilo ho, že v něm hoří taková touha. Když sledoval její chvějící se, podmanivá ňadra, cítil, jak jeho vzrušení sílí. "Jsem doktor. Na nikoho se nedívám svrchu. Jeho slova byla pevná, ale pohled prozrazoval záblesk nelibosti. Taková mladá dívka s krásným tělem, která se rozhodla stát se náhradní matkou - to bylo k vzteku. Alarik se kousla do rtu, odvrátila hlavu a zvedla k němu prsa. "Doktore Merricku, prosím, zkontrolujte to. I... Žádný muž se mě nedotkl. Nelžu. Vyzvala ho, aby ji vyšetřil. Tadeáš jako z donucení zjistil, že jeho ruka spočívá na jejím prsu, a když ji jemně přidržel, Alarik tiše zalapal po dechu. V tu chvíli v něm prudce vzrostlo vzrušení. Chtěl jen zvednout její nohy a zuřivě se jí zmocnit. Prvotní nutkání v něm toužilo jednat, ještě víc ho podnítilo její sladké kňourání. Přesto byl racionální muž; i když bojoval s vlastním vzrušením, jeho zevnějšek zůstával netečný, dokonce chladný. Alaric si toho všiml, přesto mu nemohla dát najevo, že ho klame. "Doktore Merricku, je... je tu nějaký problém? "Nevím. Jeho tón byl tvrdý, jeho ruce pevně hnětly její hruď, skoro jako by ji trestal. Mladá dívka, která se rozhodla být náhradní matkou - zlobil se snad na její nedostatek sebeúcty? "Ach... Alarik bezděčně zasténala a rychle se kousla do rtu, aby potlačila další zvuky. Thaddeus, který si ten okamžik zřejmě vychutnával, zesílil stisk a prsty ji pevně stiskl bradavku. "Ach! Doktore Merricku! Alarik zalapala po dechu a snažila se odtáhnout, ale on ji přinutil klesnout zpátky, zaplavila ji panika. Její tělo se chvělo. "Doktore Merricku, to... to bolí. 'Není to vyšetření? Analýza citlivosti je její součástí,' pronesl a ze slov mu kapala hanba, že vyslovuje takové věty. Zdálo se, že se s tím Alaric smířila, kousala se do rtu, jak to snášela, a tvář jí stále více rudla. Náhle Tadeáš sklonil ústa, vzal do rtů její bradavku a usilovně sál. "Ach... Alarik se neubránil výkřiku a v očích se jí zaleskly slzy. "Doktor Merrick... "Tak během vyšetření nemluvte! Thaddeus zašeptal, hlas měl tlumený, jak sál. "Toto vyšetření určí, zda máš nárok na náhradní mateřství. Možná byl Tadeáš sám zmatený, když zjišťoval, kam až je tato dívka ochotná pro náhradní mateřství zajít. Když se Alarik instinktivně prohnula svým tělem směrem k němu, mezi nohama se jí vzedmul hřejivý příval rozkoše, který jí zvlhčil stehna...
Kapitola 4
Palec Thaddeuse Redthorna jemně rozhrnul její okvětní lístky. "Ach... doktore Merricku, prosím, přestaňte s tím sáním, je to... je to nesnesitelné," Alaric Stone zavrávoral, nohy se mu podlomily, tváře zrudly, ruce přitisknuté na Thaddeusova ramena, přesto se ho zdráhal odstrčit. "Doktore Merricku, doktore... Ach! Ahh... Doktore Merricku, nedělejte to, tak moc to bolí..." Proboha, nebyl snad Thaddeus známý jako muž stoické zdrženlivosti? Jak to, že se najednou stal tak divokým? Nakonec se Thaddeus zastavil, jazykem přejel po její chvějící se vlhké bradavce a vyvolal v Alaricovi další zachvění. "Neměli bychom udělat prohlídku? Když tě pořádně nevyšetřím, nebudu vědět, co mám napsat do zprávy, " řekl, jeho hlas byl zastřený, tichý tón neodolatelně okouzlující. Alarikovi poskočilo srdce, jeho tělo bylo stále žhavější, prostor mezi nohama mu připadal stále teplejší, jeho nitro bylo prázdné a bolavé, zoufale toužilo být naplněno Tadeášovým statným údem. Přesto zachovával zdání šoku a odporu. "Doktore Merricku, už jste... už jste skončil s vyšetřením?" "Ne tak docela," přiznal Thaddeus a cítil se trochu zvířecky. Nikdy takový nebyl, ale něco na tomto mladíkovi, na jeho znamenité kráse, nebo to možná byla jeho vlastní prvotní povaha. Jeho mužství pulzovalo, bolestivě vztyčené, hrozilo, že mu prorazí kalhoty. Přestože se navenek choval nevzrušeně, na čele se mu leskl pot. Když Alaric uslyšel, že prohlídka bude pokračovat dole, zrudl karmínem, ale spolupracoval a pomalu roztáhl nohy. "Doktore Merricku, pospěšte si," řekl větu, která by se dala špatně vyložit jako výzva k rychlému postupu. Tadeáš zavřel oči a jen stěží odolával nutkání svléknout se a ponořit se do malé, lákavé tělesné jeskyně před sebou. Bylo to příliš krásné! Ještě nikdy neviděl tak úchvatný pohled! Jemné růžové rty, připomínající okvětní lístky, byly svůdně hebké a vlhké. Ještě více vzrušující byl pohled na průzračný, lesknoucí se lubrikant na těchto rtech! Prstem se dotkl vchodu. Alaric se zachvěl, jeho tělo se zachvělo a vchod se sevřel. "Doktore Merricku..." Zdálo se, že je nervózní, nejistý z toho, co přijde. "Jsi tak vlhký. Na co jsi myslel?" Thaddeusův tón byl škádlivý, ale jeho pohled neopouštěl dráždivý vchod. Byl opravdu nádherný, tak malý, a on přemýšlel, jak se do něj může vejít mužský obvod. Alaric tvrdil, že je panic, a Tadeáš si nemohl pomoct, ale chtěl to vyzkoušet s vlastní značnou velikostí, aby zjistil, jestli bude při průniku krvácet. "Já... já jsem na nic nemyslel. Jen když jsi mi sál bradavky, byl jsem tam dole tak horký a vlhký, " přiznal Alaric a kousl se do rtu. To, že se muž tak pozorně dívá na jeho odhalenou spodní část těla, bylo opravdu trapné. Byl skutečně panic a tohle bylo poprvé, co se obnažil před mužem. Bylo přirozené, že se styděl. "Doktore Merricku, kdy... dokončíte vyšetření?" "Začínáme teď," zašeptal Thaddeus a naklonil se mezi Alaricovy nohy. Jeho palce spočinuly na vchodu a přiměly Alarica, aby se znovu zachvěl. Tadeáš se trápil, jeho erekce byla téměř bolestivá. Zaměřil se na kluzký otvor a pak ho bez varování palci roztáhl. "Ach!" Alaric vykřikl, vydržel to nepohodlí a instinktivně se snažil zavřít nohy. "Ach, neroztahuj mě, to je... to se roztrhne, ach..." Alarik se zasmál.
Kapitola 5
Tlustá hlava Thaddeuse Redthorna byla ve třetině cesty do chvějícího se vchodu Alarica Stonea a roztahovala ho způsobem, který byl nepříjemný a zároveň vzrušující. Alaricův květ, obvykle tak těsný, byl široce roztažený a navzdory bodnutí Thaddeusovy silné, ale odměřené přírazy ukazovaly, že ví, jak ovládat svou sílu, aniž by způsobil zbytečnou újmu. Alaric zalapal po dechu, srdce mu bušilo směsí strachu a vzrušení. Také Thaddeus ztěžka oddechoval, jeho zdrženlivost byla zřejmá, jak bojoval s bolestí svého naběhlého údu. Zahlédl Alaricovu nevinnost, tu jemnou blánu, a na okamžik zaváhal. "Doktore Merricku, můžeme... můžeme teď přestat?" Alaric se snažil posadit, chladný vzduch ve vyšetřovně ho chladil na zpocené kůži. Pokusil se sklouznout z okraje postele, ale Thaddeus ho přitiskl za břicho. "Doktore Merricku?" Thaddeusův pohled se upřel na Alaricovy lehce roztažené rty, ten portál do jeho nejvnitřnější svatyně. Racionalita se hroutila a s náhlým návalem prvotní potřeby si Alarica přitáhl k sobě a obtočil mu nohy kolem Thaddeova pasu. "Doktore Merricku, co to děláte?" Alaricův hlas se chvěl, jeho slova byla protkána náznakem paniky, když zaslechl zvuk zipu. Pak ho ucítil - horký, tvrdý a pulzující u jeho vchodu. Alaricovy oči se rozšířily šokem. Nikdy by ho nenapadlo, že se ho stoický doktor odváží požádat o ruku právě tady, na ošetřovně. Měl v plánu ho svést, ale ne tak brzy a ne tak otevřeně. Thaddeus se vymykal rozumu, byl to posedlý muž. Kdyby se nepohřbil hluboko v Alaricově teple, bál se, že by mohl vzplanout. Věděl, že jakmile se mlha chtíče rozplyne, bude litovat své nedostatečné kontroly, ale v tu chvíli na ničem jiném nezáleželo. Z Alaricových rtů uniklo tiché zasténání, ne ze strachu, ale z palčivého tepla Thaddeova mužství, které dráždilo jeho otvor. Celé jeho tělo se chvělo očekáváním. Pokud se Thaddeus chtěl přestat ovládat, pak mu Alaric dovolí, aby si vzal, co potřebuje. Koneckonců to byla součást mise. Situace se vyvíjela rychleji, než Alaric předpokládal, ale vždycky věděl, že k tomu dojde. "Doktore Merricku, ne, ah... je to tak velké... mmm, ano, ano..." Alaricovy oči se zavřely, jeho tělo se podvolilo neodbytnému tlaku. Bolelo to, ale bylo to tak příjemné. "Doktore Merricku, prosím, já..." Alarikova slova přerušilo zalapání po dechu, když ucítil, jak se tlustá hlava Tadeášovy erekce protlačuje kolem jeho vchodu a roztahuje ho tím nejnádhernějším způsobem. "Ty malá škádlivko!" Tadeáš zavrčel a rukama sevřel Alarikův štíhlý pas. Chystal se přisunout, když se ozval zvonek u dveří ošetřovny, vytrvalé zvonění, které nepolevovalo. Špičkově vybavená ošetřovna byla zabezpečená; jakmile se dveře zavřely, daly se otevřít pouze pomocí karty nebo když pacient ukončil sezení. Zdálo se, že další pacient ve frontě začíná být netrpělivý. Zvuk zvonku Thaddeuse vytrhl z rozčilení. Podíval se dolů a uviděl svůj fialový, naběhlý úd, který byl ještě z jedné třetiny zasunutý v Alaricovi. Málem si toho nevinného pacienta vzal přímo na vyšetřovacím stole.
Zde je možné umístit pouze omezený počet kapitol, klikněte níže a pokračujte ve čtení "Mezi tajemstvími a touhami"
(Po otevření aplikace se automaticky přesune na knihu).
❤️Klikněte pro čtení více vzrušujícího obsahu❤️