1. Dítě (1)
1 ========== Dítě ========== Tohle z tebe přece nedělá zasranýho jednorožce, Baby, říkala jsem si a opatrně jsem dýchala skrz zuby, zatímco jsem nehtem úzkostlivě rýpala do etikety od pivní lahve a drtila vlhký papír na stužky. Bar, který Lola pro dnešní večer vybrala, byl na můj vkus trochu drsný, zjevně patřil jedné z městských MC smeček a absolutně v něm páchla alfa. Osvětlení bylo tlumené, hudba hlasitá, pivo placaté a vzduchem létaly alfa feromony, jak se přítomné bety pro tuto noc snažily co nejlépe uspokojit své pudy. Lola mi slíbila, že si najdu betu, se kterou si budu moct zařádit, když jsem jí zavolal, že bychom si mohli vyrazit na skleničku. Obecně to byly typy míst, kam jsme chodili společně, přátelské beta bary v sousedství, kde si každý přišel podrbat tiché svědění. Až když nás zatáhla na parkoviště, uvědomil jsem si, že má náladu na něco trochu... asertivnějšího. Tady v Ďáblově oprátce bylo svědění hlasité a vonělo sexem a benzínem. Někde mezi dveřmi a mým druhým pivem jsem objevil velmi vážný problém s tím, že jsem obklopen všemi těmi alfasamci, kteří si chtějí užít. Sedmdesát pět procent omeg začíná v pubertě parfémovat. Dalších dvacet se do své vůně dostane v následujících pěti letech. A posledních pět procent? Téměř každá z nich objeví své označení před dosažením dvaceti let. Je to méně než 0,01 procenta těch, kteří to dotáhnou tak daleko. Takže, jak jsem řekl. To ze mě nedělá zasraného jednorožce. Nejsem první dvacetiletá žena, která náhle zjistila, že se zadýchává v přítomnosti alfů a nečekaně vyluzuje charakteristický parfém omegy v biologické naději, že najde partnera. Jen mám v tomhle směru extrémní smůlu. Smůla a vzácnost. Samozřejmě, všichni omegové jsou vzácní. "Zatracená holka, podívej se na sebe," zamručela mi Lola do ucha, když se vrátila k baru. Ztěžka se o mě opírala, tváří se dotýkala mé a nevědomky se označovala mým nově nabytým parfémem. Naše vlasy se mi mísily přes rameno, její lahvově fialové, moje tmavě měděné, barvy se střetávaly. "Teď se na tebe dívá tolik lidí." Podpatky na barové židli mi podklouzly, chytila jsem se okraje baru a odmítla zvednout oči a navázat oční kontakt s tím, kdo se na mě dívá. Potřebovala jsem se bezpečně dostat z tohohle baru, ale tolik jsem se bála pohnout - vytvořit po cestě ven stopu po parfému omega -, že jsem se nedokázala přinutit pohnout ani o píď. Proč by se můj parfém nemohl objevit někde v bezpečí, třeba v obchodě s potravinami? Nebo v zatracené knihovně? Proč to musel být zrovna balicí bar? A ne jen nějaký nóbl, luxusní, smečkový bar, kde se podává martini a hraje lehký jazz. Byl to špinavý, drsný, MC bar. "Co máš v plánu?" Lola zašeptala a přitiskla se k němu. Bety byly přítulné. Bety byly obzvlášť přítulné k omegám, jejichž parfém si mohly osvojit a přitáhnout k sobě trochu pozornosti navíc. Ne že by na to Lola myslela. Jen se vezla na vlně toho, co se moje biologie náhle rozhodla nabídnout, a nevědomky kradla vůni, která dělala omegu pro alfu vzácnou a nezbytnou. "Prostě tu zůstaneš a budeš čekat, až za tebou přijde nějaká pohledná beta?" "To je podstata," zalhala jsem a za námi prošla alfa a zanechala na mém jazyku lepkavou sladkou vůni, která mě přiměla stisknout stehna k sobě a polknout zakňučení. Nikdy předtím mi vůně alfy nevadila. Byly těžké a agresivní a někdy člověk chtěl jen otevřít okno a nechat tu zatracenou místnost trochu dýchat, ale takhle jsem je ještě nikdy necítila. Jako přikrývky vůní, které se mi ovíjely kolem kůže a důvěrně se mě dotýkaly, i když měly vůně, které jsem neměla zrovna v oblibě. Jako třeba u procházejícího alfy. Ta jeho byla příliš podobná sirupu proti kašli. "Tak hodně štěstí," broukla Lola a pustila mi pusu na tvář. "Půjdu si najít tanečního partnera a zkusím někoho přesvědčit, aby se mnou šel na čerstvý vzduch." Po dalším stisku kolem mého středu odešla a odnesla si s sebou mou vůni. Nepochyboval jsem, že najde všechno, v co doufala. Jak jsem se tomu všemu teď chtěl vyhnout? "Jsi v pořádku, drahoušku?" Ztuhla jsem na barové stoličce, když se na římse vedle mě opřela svalnatá paže. Stačilo jedno trhnutí hlavou směrem k tomu muži a koutkem oka jsem zahlédl koženou vestu. Sakra. Motorkář. A ooohhhh fuuuuck, voněl jako zasranej jablečnej koláč, až po máslovou kůrku. Najednou jsem měla chuť opřít se rukama o pult, vyhodit zadek do vzduchu a kňučet o milost, dokud mě nenaplní svým... "Do prdele," zašeptal a udělal krok blíž, když jsem vzduch naplnila potřebným parfémem. "Drahoušku, co tady děláš sama? Jsi... je to tvoje smečka?" Pokusila jsem se spolknout vlastní jazyk a jednou zavrtěla hlavou, sotva jsem zvedla pohled, abych se na něj podívala. Oooh, byl hezký. Nějaká úžasná směsice dědictví se žlutozelenýma očima, snědou pletí a tmavými vlasy, v nichž pod světly baru vykukovaly šepotavé rudé tóny. Byl pro mě dost vysoký, pomyslela jsem si, a dost široký, aby mě mohl opřít o zeď a... "Okaaayy," řekl, rozšířil nozdry a přiblížil se tak blízko, že se mě mohl dotknout. Tak to bylo ono, chystal se mě ošukat alfa samec doopravdy. Nejspíš zauzlovaný. Možná se i spářil. Prostě "bum, bum, vítej v roli omegy", a to všechno v rozmezí hodiny nebo méně? "Hej," zašeptal, rameny zahradil prostor a konečky prstů mě na stoličce tak lehce otočil čelem k sobě. "Ahoj, drahoušku. Jsi v pořádku. Pojď sem, přičichni si." Očima jsem těkala po místnosti, po jeho krku a kožené vestě a hledala únikovou cestu, která by mě nepřivedla do dalších potíží. Věděla jsem, jaký výraz musel vidět v mé tváři, naprosté zděšení, hrůzu, nesnesitelnou potřebu být mu nablízku. Roztáhla jsem před ním kolena a on to pozvání přijal, přistoupil blíž a sklonil se nade mnou, až měl krk těsně před mým nosem, lákavé trpké jablko mi rozlítostnilo ústa. Kašlu na to, vzala bych ten uzel a kousla a zpečetila svůj osud. Zasténala jsem a přitiskla tvář k jeho kůži, zhluboka nasála to jablko...
1. Dítě (2)
Oh. Hromadící se úzkost, touha a biologické šílenství alfa-meets-omega se pomalu uklidnily a mlha touhy v mé hlavě se rozptýlila. Ano, měl na sobě tu dokonalou alfa vůni, dekadentní a hřejivou a uklidňující, ale pod ní se skrývalo čisté, čisté sousto bety. S nádechem citronu. "Přesně tak. Jsi v bezpečí, jasný?" Povzdechla jsem si a opřela se o něj, když mě jeho paže objaly. Teď už mi ani nevadil závratný oblak té alfa vůně, kterou si vypůjčoval, když mě utápěl. Bylo mi jedno, že jsem vedle něj nadržená jako čert. Hlavně že se mi nechtělo samovolně zauzlovat a spářit hned první noc jako omega. "To jsem nevěděla," řekla jsem mu na krk. "Prostě... mě to napadlo." "Do prdele," zašeptal a jeho ruce mě hladily po páteři s tak jemnou péčí, že jsem se přitulila hlouběji. "Tohle je tvoje smečka?" Zeptala jsem se. Protože jestli je tohle místo jeho, pak to znamenalo, že je tady kolem alfa pach a možná bych mohla... Ne, špatné Zlato, utrhla jsem se na sebe. "Ne, madam," řekl a já se usmála do temného bezpečí jeho krku, když zůstal ovinutý kolem mě. "Měl jsem tady malou záležitost a teď je to hotové. Potřebuješ doprovod k autu? Měl bych být dostatečně potažen, abych tě udržel od případných potíží dostatečně dlouho na to, abych tě odsud dostal." Stejně jako si Lola vypůjčila můj pach, i tahle beta si nějaký vypůjčila od alfy. Záměrně maskovat své označení bylo nezákonné, ale alfy měly tendenci své bety a omegy značit dost silně. Tohohle kluka si nejspíš nárokovala a chránila ta jeho vysněná alfa. Bez přemýšlení jsem prsty vklouzla pod koženou vestu, kterou měl na sobě, a přitiskla se k jeho boku. "Můj přítel řídil a já..." Lole jsem to zatím nechtěla říkat. Byl jsem omega a teprve jsem to objevil, a to bylo hodně a... a Lola byla jedna z těch beta žen, které snily o tom, že se jim stane právě tohle. Že se jednoho rána probudí a zjistí, že jsou nejvzácnějším zlomkem nejvzácnějšího označení. Tušil jsem, že jí ta zpráva může zlomit srdce. Taky jsem tušil, že by se mohla pokusit obléknout do mého parfému, jen aby si užila životní šukačku. Nejspíš se jí podařilo tolik, kolik už nevědomky popadla. "Ty... potřebuješ svézt?" zeptal se beta. Kousla jsem se do rtu a on mírně povolil sevření. Nebyla jsem hloupá. To, že byl beta, neznamenalo, že je pro mě tenhle muž neškodný. Měl na sobě pach alfy. Co jsem věděla, poslal ho sem jeho alfa, aby mě uklidnil do pasti. Zaklonila jsem se a zaklonila hlavu, abych se mohla podívat do těch zelených očí. "Jak se jmenuješ?" Zeptala jsem se. Jeho úsměv byl pokřivený s dolíčkem v levé tváři. "Seth. Moji bratři mi říkají Bomber." Zvedl jsem nad tím obočí a on se ušklíbl. Uprostřed dolní řady měl křivý zub, který se mírně nakláněl nad jiný. I tak byl jeho úsměv dokonalý. "Po bundě. Žádný sklon k výbušninám, slibuju." "Chystáš se mě unést a odvést ke svému alfovi?" "Ne," odpověděl jsem. Zašeptala jsem. Jeho tvář vystřízlivěla, ale nevypadal, že by ho ta otázka překvapila. "Ani kdyby mi to nařídil, drahoušku. Což by neudělal." Zhluboka jsem se nadechla a pak se rozhlédla po místnosti. Když mě 'Bomber' stále hlídal, měla jsem menší strach z toho, co bych mohla vidět. Pořád to ale nebylo dobré. Pořád se na mě někdo díval. Tohle nebyla Sethova smečka, a i když voněl jako alfa, nebyl jím. Čím víc času tu spolu strávíme, tím spíš někdo přijde na to, co se mezi námi děje. I když byl Seth hezký a svalnatý, vsadil jsem na to, že smečka alf porazí jedinou betu kvůli nevyzvednuté omegě. "Levá zadní kapsa. Vezmi mi klíče a můžeš řídit," řekl Seth dřív, než jsem otevřela pusu a byla připravená souhlasit, že pojedu s ním. "Motorku?" Zeptala jsem se s povytaženým obočím. Ušklíbl se. "Hezká jako ty, moji motorku neřídí nikdo jiný než já, drahoušku. Ne, je zima. Moje auto je na parkovišti. Ty řídíš. Jeď si, kam chceš. A já slibuju, že budu gentleman u dveří." Sklouzla jsem rukou ze Sethových zad na zadek jeho džínů a začervenala se, když se moje ruka ponořila do jeho kapsy. Hmm. Tohle mi rozhodně připadalo jako dobrý zadek. Seth se usmál, jako by poznal, na co myslím, a pak se moje prsty zachytily o poutko kroužku na klíče, vytáhla jsem je z kapsy a sklouzla ze stoličky. Moje tělo se přitisklo k jeho a Seth nás k sobě na okamžik přitiskl pevněji a alfa vůně, která se na něm linula, mi pronikla do hlavy a vyvolala ve mně touhu po věcech, o kterých jsem předtím jenom snila. Věci, které mi jako beta ve skutečnosti nemohl nabídnout. "Pojďme odsud, než tě někdo kousne, drahoušku." Jeho ruka se mi ovinula kolem ramen, když si mě přitiskl k sobě, dostatečně blízko, aby odvedl pozornost od mého pachu. Držel jsem s ním krok, nohy jsem měl dostatečně dlouhé, abych se vyrovnal jeho kroku. "To není moje jméno, víš?" řekla jsem, když se mi Sethovy prsty lehce zaryly do horní části paže, zatímco jsme svižně procházeli barem směrem k ochrance u dveří. Byli to alfy a museli bychom projít blízko. Jakkoli jsem byla stále nervózní, uklidňovalo mě, že stejné napětí cítí i můj doprovod. Záleželo mu na tom, abych se bezpečně dostala ven. Pevně jsem v ruce svírala klíčky od auta a modlila se, aby mu záleželo na tom, že se taky dostanu v pořádku domů. "To jsem si myslel," řekl a vrátil se mu křivý úsměv, i když se mu kolem očí vytvořily záhyby napětí. Podíval se na mě, když jsme procházeli mezi dvěma vyhazovači do haly vedoucí k východu. Na chodbě šukal nějaký pár, alfa naplňoval stísněný prostor vůní hořícího marshmallow, když přitiskl betu ke zdi. Při chůzi se mi podlamovala kolena. "Tak co je to?" Seth se zeptal a udržel můj pohled. Žena u zdi zakňučela a mně se rozpálily tváře, když jsem si uvědomila, že je to Lola. Splnilo se jí její přání. A ať už ji přišpendlil kdokoli, cítil na ní můj pach. "Zlato," zašeptala jsem s hlasem staženým v hrdle. "Jmenuju se Baby." Sethovi se zaleskly oči a dal si záležet, aby mě zablokoval, když jsme se protlačili kolem souložícího páru. Z hrdla mu unikl krátký smích. "Děláš si srandu?" Zavrtěla jsem hlavou a on se ušklíbl. "No... no."
1. Dítě (3)
"Já vím," souhlasila jsem a zachichotala se. "Rodiče se na mě podívali a řekli si: 'Bože, ta vypadá jako...'" "Dítě," dokončil to za mě Seth a kousl se do úsměvu. Otevřel dveře a mě zasáhl poryv zimního větru, který mi pročistil smysly a donutil mě zachvět se v tenkém svetru. I když jsem se bránila chladu, zuby mi drkotaly na Setha, který vypadal, že ho od výbuchu smíchu dělí asi dvě vteřiny. Jeho úsměv se uvolnil, když se za námi zavřely dveře a vítr, který se prořízl mezi našimi těly, ve mně zanechal pocit, že jsem zase sama sebou, že ve vzduchu není nic než zima. "To víš, že jsi," řekl tiše, ruku kolem mých ramen stáhl a prsty mi sklouzl po tváři. "Dítě?" Zeptala jsem se a odfrkla si. "Drahoušek," řekl. Naklonil se dopředu a jeho rty se dotkly stejného místa, kterého se dotkly konečky jeho prstů, a krátce mě poškádlil tou jablečnou lahodou, která na něm ulpěla. Jeho vlastní citronová ostrost byla na čerstvém vzduchu jasnější a já si uvědomila, že se mi ta kombinace líbí. A víc než to se mi líbil on. Byl to přesně ten typ beta, se kterým bych šla domů. Kdybych právě neobjevila své označení. Kdyby ho od hlavy až k patě nepokrývaly pachové stopy alfy. "Auto je prostě tady. Kam máme namířeno?" Sledovala jsem ukazováček jeho prstu k černému džípu s tónovanými skly na konci řady aut, před kterými jsme stáli. Sethova ruka objala mou a stisknutím tlačítka se džíp rozzářil. "Myslím, že..." Váhala jsem nad odpovědí, když jsem šla k autu. Domů to znělo dobře, ale v mém činžovním domě byli alfy, protože už šestadvacet let jsem beta, což znamenalo, že jsem v bezpečí před tím, aby si mě někdo nárokoval. Prostě normální. Tak trochu neviditelný. Takovým tím příjemným způsobem. "Ty jsi to vážně nevěděl?" Seth se zeptal, ale nedíval se na mě, jako bych byla hloupá. Otevřel mi dveře na straně řidiče a ven se rozlila vlna tepla z topení. Sakra. Džíp taky voněl po jablečném koláči. "Do prdele," řekl a oči se mu rozšířily. "To mě nenapadlo. Omlouvám se." Polkl jsem sliny, které se mi sbíhaly v koutcích úst, a přinutil se sevřít kolena. Už tak jsem byla mokrá, k čemu by mi byla další rána? "To je v pořádku. Zvládnu to. Ne, opravdu jsem to nevěděla." "Vypadáš..." Zamračil se a přejel si rukou po tváři. "Nevím o žádném způsobu, jak mluvit o věku mladé ženy, aniž bych zněl jako úchyl, takže u toho prostě skončím." "Je mi šestadvacet," nabídla jsem se. Vklouzla jsem na sedadlo na straně řidiče a stiskla rty, oči se mi zavřely, když se kolem mě roztočila vůně Sethova alfy, která se mi vpíjela do kůže, olizovala intimní místa a pokrývala mi plíce. Nevypadal dost starý na to, aby mě mohl nazývat "mladou ženou", nanejvýš třicátník. I když vzhledem k celé té věci s "náhlou omegou" nejspíš předpokládal, že jsem nezletilá. "Sakra," vydechl a nechal studený vzduch, aby se smísil s teplem v autě, když stál v šoku venku. "Sakra. To je..." "Není to nic neslýchaného," řekla jsem, protože to si vždycky říkaly bety, které se chtěly stát omegami, a slyšela jsem to od spousty svých kamarádek. Vždycky jsem byl spokojený jako beta. Asi to na mně bylo vidět. "To je vzácné," usadil se Seth. Konečně zavřel dveře a já sledovala, jak pomalu obchází auto, čelo svraštělé zamyšlením. Uvažovala jsem, že strčím klíček do zapalování a prostě odjedu. Seth vypadal tak mile, že jsem si ani nebyla jistá, jestli se mě pokusí zastavit. Místo toho jsem na něj počkala. Když si zapínal bezpečnostní pás, rty se mu pomalu vlnily úsměvem. "Pro pořádek," řekl a naklonil se ke mně, ale netlačil se na mě. "Jsem si docela jistý, že můj alfa by byl z tvé vůně taky žhavý a hloupý." Krátce. Velmi, velmi krátce jsem otevřela ústa, abych se zeptala na cestu k jeho alfě. Seth se na mě usmál a já měla znovu ten pocit, že ví, na co myslím. "Přicházíš silná, drahoušku. Myslím, že bys měla jít do Centra," řekl. Povzdechla jsem si, strčila klíček do zapalování a pohrávala si se sedadlem, dokud jsem neměla pocit, že se v ovládání vyznám. "Myslím, že máš pravdu." Centrum Omega v centru města by přinejmenším vědělo, co si počít s někým, jako jsem já. A byl bych tam v bezpečí. Teď se všechno změní, Baby, pomyslela jsem si. Centrum Omega mě naučí o mém parfému, o mých říjných cyklech, o dvoření alfa a omega. Také by mi domluvili pohovory, abych si našla svou alfa smečku, pravděpodobně spíše dříve než později vzhledem k mému věku a zjevné intenzitě mého parfému. Blížila by se říje. A omegu by čekala těžká jízda, kdyby vedla říji bez smečky. "Všechno bude v pořádku, zlato," řekl Seth, jeho hlas byl celý medový a jemný. Vlastně jsem mu tak trochu věřila. Kéž bys byl alfa, pomyslela jsem si. Nahlas jsem to ale neřekla. Jen jsem se kousla do jazyka, zařadila rychlost a vyrazila do centra.
2. Dítě (1)
2 ========== Dítě ========== "Když si vyberete svou smečku, neznamená to, že byste se měli cítit povinni spojit všechny její členy," řekl ředitel Tapp. Na druhé straně stolu ji obklopovaly další dvě bety s vlídným obličejem, tři starší ženy se na mě usmívaly. "Některé smečky mají deset i více alf," informovala mě jedna z žen, myslím, že se jmenovala Yvonne. Oči se mi rozšířily a ředitelka Tappová se úsečně podívala na svou zaměstnankyni. "Ano, jak jsem říkala. Neočekává se od tebe, že se ujmeš celé smečky. Nicméně bychom tě odrazovali od toho, abys pronásledovala smečku, kde tě zajímá jen jeden nebo dva alfy, ať už jsou jakkoli lákaví. Mohlo by to... podráždit dynamiku. Naším cílem v Centru je pomáhat navazovat spojení, která jsou v nejlepším zájmu omegy a její budoucí smečky." Polkla jsem a přikývla, ruce se mi zkroutily v klíně. Centrum Omega mě přijalo před třemi dny, Seth mě doprovodil až ke dveřím, ale zakázal mi jít dál. Část mého já byla docela v pokušení se hned otočit. Vztahy s betami jsem měla už dřív, proč bych nemohla mít nějaký teď, když jsem omega? Až na to, že důvod byl zřejmý. Seth měl alfu, a pokud jsem nechtěla, aby si mě ten alfa nárokoval, nehodlala jsem se zaplést s jejich betou. Centrum bylo dost příjemné, kdybych měla náladu na ústup. Bylo čisté, navržené tak, aby bylo útulné, s uzavřenými místnostmi, jemnými barvami a spoustou jemných textur. Každý den jsem trénovala vytváření hnízda v malých, světlých místnostech, které voněly příliš sterilně na to, abych se cítila opravdu jako doma. Nechala jsem si zkontrolovat hladinu krve. Vyplňovala jsem formuláře o svých sexuálních návycích a preferencích. Dokonce jsem dostala možnosti antikoncepce a skončila jsem krytá na další dva roky. Prostě takhle. Nakonec mě sem přivedli, abych se setkala s ředitelem, a až příliš brzy mi do klína přišel předmět balení. "Normálně byste nás navštěvovala roky, než by se na obzoru objevilo hárání," řekla ředitelka Tappová a její soucitný úsměv byl trochu robotický. "Ale vzhledem k... zpoždění ve vývoji vašeho parfému a rychlosti, kterou se vaše hormony snaží kompenzovat, se časový plán značně urychlí. Mohli bychom vám pomoci lékařsky, znecitlivět vás horkem, ale ještě jsme nenašli způsob, jak vám ten zážitek..." "Snesitelné," dokončila Yvonne za Tappa a vysloužila si další pohled. Když o tom tak přemýšlím, Yvonne mi přirostla k srdci. Alespoň byla přímá. "Takže si musím najít smečku a... sblížit se," řekla jsem a znovu jsem se začervenala, když jsem si vzpomněla na pořadí slov, která pronesla stará omega. Sex. Uzel. Kousnutí. Spánek. Opakovat to s každým alfou, se kterým jsem chtěla mít pouto, trvalé citové a fyzické spojení. "Nemusíš se vázat," řekl Tapp a naklonil se dopředu. "Je velmi důležité, abys to věděla. A pokud si vybereš smečku, budou o tom informováni. Pouto by se nikdy nemělo uspěchat a hlavně nikdy by nemělo být vynucené. Páření není nutné ani k tomu, abyste přečkali říji," řekl Tapp. Yvonne při tom vykulila tmavé oči a vrhla na mě pohled, který mohl stejně dobře vykřiknout: "Jo, ale ty o to budeš prosit. Věřila jsem jí. Byla jsem připravená o to Setha prosit, a to ani nebyl alfa. Jen tak voněl. Dokonalý. Klídek, zlato. "Každý sebeúctyhodnější alfa má dost rozumu na to, aby kvůli tomu souhlasu potlačil své nejnižší pudy," pokračovala Tapp a se zvednutou bradou dodala. "A my bereme jen ty, kteří ten zdravý rozum mají. Pokud se ocitneš v říji dříve, než je ideální, správná smečka ti může zajistit pohodlí a péči během říje bez sexu." "Přinejmenším penetrační," řekla Yvonne. A tentokrát Tapp souhlasně přikývla hlavou. Zamrkala jsem. Věděla jsem, že omegy jsou hýčkané, že dostávají dary při námluvách od svých alf a dokonce i po nich. Ale nikdo neřekl nic o tom, že by alfa držel uzel pod pokličkou kvůli omegě. To bylo... slibné. A lákavé. Milovala jsem předehru. "Dobře, takže... mám se s nimi setkat tady, nebo...?" "Ne, to by bylo krmení," ušklíbla se Yvonne. "Kdybys nám, prosím tě, přinesla ty svazky," vyhrkla Tapp, natáhla ruku a uhladila si prošedivělé černé vlasy. Ženy po obou jejích stranách vyskočily, aby ji poslechly, přešly k regálu a stáhly dva stejné pořadače. "Pachové karty," vysvětlila Tappová. "Tímto způsobem zúžíme okruh těch, které potkáte. Je to... účelné." Oči se mi rozšířily, když přede mnou zapadl jeden z černých pořadačů. Otevřel jsem ho a našel plastové zalepené stránky s bílými kartami. První stránka byla označena jako Balíček 28026 . Žádné informace o mužích. Jen čísla a vůně. "Vypadá to neosobně, já vím. Ale věda zaručuje, že pokud si neužijete vůni, určitě si neužijete ani alfu," řekl Tapp. "Dobře. Dobře, takže já prostě... začnu čichat?" Zeptala jsem se. Tři ženy přikývly na potvrzení. * * * Zaklapla jsem druhý pořadač a zvedla si konečky prstů ke spánkům a třela si štípavou bolest hlavy, která se dostavila zhruba v polovině první sbírky balíčků. První. Našel jsem jeden balíček. Označil jsem si je jen proto, že se to dalo zvládnout, a to bylo to nejlepší, co jsem ze všech čtyř set sbírek pachových karet našel. Jedno balení. Možná jsem nebyla omega. Nebo možná, když jsem na to přišel tak pozdě, jsem byl jen zlomený. Máš ráda jablečný koláč, připomněla jsem si. Škoda, že mě nenapadlo vzít si Sethovo číslo. Právě teď se žádná jiná alfa v Tappově obrovské sbírce nedala se Sethovým ani srovnat. "No... jednoho máme," řekl Tapp a zamračil se. Zvažovala jsem, jestli jí mám říct, jak moc se mi do smečky nechce. Jejich vůně sice nebyly otravné, ale připomínaly mi osvěžovače vzduchu. Příjemné, ale syntetické. "Mám ještě jeden pořadač," zamumlala. Zasténal jsem a pak si plácl rukou přes ústa, když její oči zalétly k mým. "Promiň. Vím, že se mi snažíš pomoct." "Většina našich současných smeček jsou mladé, nově vzniklé, dychtivé najít své omegy. Mám však po ruce staré složky, propadlé odběry a podobně. A... protože jsi starší než naše obvyklé omegy, které potřebují námluvy, možná oceníš vyzrálejší smečku."
2. Dítě (2)
Mírně jsem se posadila. Dospěle znělo hezky. "Vypršelo předplatné?" Zeptal jsem se. Tapp našpulil rty. "Jak jsem říkal, nepřijímáme všechny smečky, které potřebují omegu. Probíhají pohovory, prověřování a vyšetřování. Za všechny tyhle věci se platí poplatky." Alfy platí, uvědomila jsem si. Alfy platily za to, že jsou v těch černých svazcích. A když přestaly platit... To je ale zasranej systém. Posadil jsem se rovněji a pokrčil rameny. "Dobře. Přines mi to." Yvonne zívla a líně se vyhoupla z křesla v rohu místnosti. Přinesla z police červený pořadač a podala mi ho do rukou. Stránky byly z větší části totožné s černým pořadačem, jen balíčkům byla přiřazena nová čísla. Natáhl jsem ruce nad hlavu, zkroutil trup, jako bych se chystal na maraton, a Yvonne si tiše odfrkla. Je na čase dát těmhle balíčkům šanci. Agresivní skořice. Hrací kostka. Čerstvě posekaná tráva, ze které se mi chtělo kýchnout. Šlo to dál a dál. Některé vůně byly příliš květinové, jiné příliš sladké, další příliš těžké. Tabák před vykouřením... U toho jsem zaváhala. Byla přirozená, a i když to nebyla vůně, kterou bych si pro sebe vybrala, nebyla úplně nepříjemná. Další v balení byla kvasnicová jako nepečený chleba. Další voněla jako vzduch po bouřce. Nic, z čeho bych se svíjela, červenala a cítila horko, ale ani nic, co by mi dělalo vrásky na nose. A ve smečce bylo jen pět alf, což znělo... méně zastrašujícím způsobem než většina smeček, kterými jsem prošla. Kývla jsem na Tapp a ona vytáhla stránku z pořadače, na rtech se jí rozlil spokojený úsměv. Pokračovala jsem a rychle prolistovala stránky. Už jsem se naučila, že když ve smečce opravdu nesnáším jednu vůni, nezajímá mě ani žádná jiná. Práce mi tak šla o něco rychleji od ruky. Už jsem byla skoro na konci pořadače, když mi to došlo. Máslové pečivo. Trpká jablka. Karamel. Kardamom a skořice. Ze rtů mi uniklo zakňučení a stehna se mi sevřela. Všichni v místnosti byli napjatí. To byl on. Sethův alfa. Kurva, voněl stejně dobře jako jeho beta. Chtěl jsem tu zatracenou lepenku sníst. Olízla jsem si rty a sáhla do pouzdra pro další kartu. Bylo tam plných třináct karet, což bylo zastrašující, dokud... Kurva. Černá káva, sladká a hořká a bohatá. V ústech se mi sbíhaly sliny. Další byla mýdlová, ale čistá, ne moje oblíbená, ale stejně dobrá, ne-li lepší než zbylé dva balíčky, které jsem si vybral. Čtvrtá mě skutečně zvlhčila, vzrušení mi rozkvetlo v nitru způsobem, který jsem nedokázala vysvětlit, když jsem nasála hluboký závan tmavého lesa a něčeho zázvorového v pozadí. Chtěla jsem se těmi muži obklopit. Chtěla jsem, aby tito muži otevřeli dveře kanceláře a pokračovali v ohýbání mě přes Tappův stůl. Kdyby to udělali, kdyby se prostě objevili, nechala bych je, aby si mě v tu chvíli přivlastnili. Popadla jsem další kartu a ulevilo se mi, když jsem našla uklidňující, ale ne mozek tavící vůni vlny, jako deku, která mě objímá. "Takhle vypadá omega, která našla potenciální smečku," řekl Tapp a konečně se usmál s plnou upřímností, když jsem při vůni kůže a sladkých tmavých třešní vydala sténání. "Ano," souhlasila jsem bez dechu. Mohla bych teď odejít? Potřebovala jsem... potřebovala jsem nějaký zatracený čas o samotě. Chtěla jsem popadnout své oblíbené kartičky s vůněmi této smečky, odnést je s sebou nahoru do své dočasné ložnice a přitisknout si je pod nos, zatímco jsem si potírala, kolik orgasmů bylo připraveno a vřelo mi pod kůží. Bylo to téměř děsivé. "Zavoláme si," řekl Tapp. Znovu jsem zvedla jablečný koláč a znovu si přičichla. Tohle byla rozhodně Sethova alfa. Cítila jsem zatraceně mnoho stovek alf a žádná z nich nebyla podobná té druhé. Srdce se mi rozbušilo při pomyšlení, že se s betou znovu setkám. Už jsem si nebyla tak jistá, z čeho jsem nadšená víc. Z nalezení smečky, z nalezení alfy, který mě dohnal k chtíči, jaký jsem nikdy předtím nepoznala, nebo z toho, že se schoulím po boku bety, který mě doprovodil do bezpečí, když jsem přesně tohle potřebovala. Pokud byl Seth součástí téhle smečky, pak to byla smečka, kterou jsem chtěla. Ty lákavé vůně alfů by byly jen bonusem. * * * Odolala jsem nutkání zvednout šedý sametový polštář z obývacího pokoje Centra a schovat se za něj. Naproti mně přes konferenční stolek elegantní starší omega Rebecca skrývala svůj úsměv za šálkem demižonu s popíjející čokoládou. Pěst, kterou před chvílí použila k demonstraci úkonu uzlování, si spustila do klína a uhladila si elegantní sukni. "Jestli o sobě přemýšlíš ve smyslu, že jsi beta, určitě to zní nepříjemně. Ale ve skutečnosti je to velmi... příjemné," řekla a jemně pokrčila rameny. Rebecca byla pro toto odpoledne mou "omega mentorkou", která tu byla, aby zodpověděla všechny mé otázky. Až na to, že jsem zjišťovala, že otázky, které mám, jsou příliš trapné na to, abych s nimi přišla za touto stylovou cizinkou. Měla hladkou hlavu s ocelově šedými vlasy zastřiženými pod úhlem podél čelisti a teplou hnědou pleť a oči. Byla oblečená do hedvábných zavinovacích šatů s plyšovým šátkem omotaným kolem hlavy a vysokých černých bot. Byla to omega, která si našla mimořádně dobře situovanou smečku a užívala si výhod tohoto života. "A... jak dlouho trvá to horko?" Zeptala jsem se. Rebeka naklonila hlavu a oči se jí zúžily v zamyšlení, rty našpulila. "No, už je to nějaká doba. Byly delší, když jsem byla mladší, začínalo to tím, že jsem se prostě cítila přecitlivělá a možná jsem se o své alfy zajímala trochu víc..." Slabě se usmála. "Obvykle to tak bylo asi týden. Chtěla jsem se uhnízdit, chtěla jsem náklonnost. Skutečné horko, jeho vrchol, trvá jen pár dní. Možná týden." Obočí mi zacukalo. "Dny..." "Nenasytný sexuální apetit, ano," řekla Rebecca a já měla pocit, že se mi trochu vysmívá. Přesto. Často jsem byl pro druhé kolo, ale nikdy ne pro dny sexu. "Bylo mi skoro devatenáct, když jsem se konečně začala parfémovat," zmínila se Rebecca. "Myslím, že proto mě požádali, abych si přišla promluvit právě s tebou. Obvykle si k nám přivedou někoho, kdo je blíž tvému věku."
Zde je možné umístit pouze omezený počet kapitol, klikněte níže a pokračujte ve čtení "Muži přede mnou"
(Po otevření aplikace se automaticky přesune na knihu).
❤️Klikněte pro čtení více vzrušujícího obsahu❤️