Kapitola 1
Elena Fairchildová si sebevědomě vykračovala rušnou halou a její dlouhé bledé nohy zdůrazňovaly těsné šortky, které podtrhovaly její dokonale oblou postavu. Přiléhavé tílko, které měla na sobě, jí přiléhalo k pasu, jeho tenká ramínka nedokázala zakrýt pupík a zároveň přitahovala pozornost k jejím bujným křivkám. V necelých dvaadvaceti letech už byla Elena milionářskou podnikatelkou a libovala si v pozornosti, kterou její krása přitahovala. Při chůzi se její elegantní pohyby způsobovaly, že se její přednosti jemně pohupovaly, což přitahovalo pohledy všech kolem - vděčné pohledy některých, závistivé pohledy jiných a několik těch, kteří se na ni dívali lačnými pohledy, jako by je lákala vyhlídka na přiblížení. Elena však zůstávala netečná a téměř si užívala záři reflektorů. 'O někom, jako jsem já, si mohou nechat jen zdát,' pomyslela si a vysmála se představě, že by se spokojila s něčím menším, než si zaslouží. Dokonce i poté, co se její podnik během pandemie zhroutil a vzal s sebou i její jmění, si zachovala svou prudkou hrdost. 'Dejte mi šest měsíců a zase se postavím na nohy,' slíbila si pevně. Táhla za sebou kufr a blížila se k pultu Čtrnáctého přistání, kde spatřila svého určeného koordinátora. Richard Fairchild, starší muž s přátelským vystupováním, si jí už všiml. Jeho pohled zvědavě těkal po jejím hrudníku a dlouhých nohách. "Dobré ráno, Eleno Fairchildová!" pozdravil ji se zářivým úsměvem. "Dobré ráno! Přijela jsem poslední, že?" odpověděla, opětovala úsměv a oči jí jiskřily energií. "Ano! Všichni ostatní už jsou tady. Podej mi svůj pas a vyřídíme tvé skupinové odbavení,' řekl Richard a pokynul jí, aby si pospíšila. Elena si prohlédla okolí a všimla si, že opodál čekají čtyři další dívky a jeden dvacetiletý chlapík. Rychle vylovila svůj pas a podala ho Richardovi, který spěchal k odbavovací přepážce. Mladík začal skupinu navádět, aby následovala Richarda, a Elena si uvědomila, že je to Richardův asistent - Tobias Bright, spoluvedoucí jejich party, známé jako Cech dobrodružných dělníků. Jejich tým tvořilo pouhých šest lidí: dva muži a čtyři ženy. Kromě Richarda se Elena s nikým z nich nikdy předtím nesetkala. Zatímco se Richard staral o formality, využila příležitosti a představila se ostatním. Tobias byl vytáhlý a atletický, dokázal snadno zvedat kufry ostatních dívek, přesto jeho oči často zabloudily k jejich nohám a hrudníkům, takže působil pozorně a zároveň rošťácky. Ostatní tři ženy sdílely Eleniny ambice pracovat v zahraničí a každá z nich měla jedinečné rysy, kterými vynikala. Cecilia Brightová s mladistvým obličejem a velkorysými křivkami měla na sobě jednoduché šaty, které se prohlubovaly jen natolik, aby ukázaly dráždivý náznak výstřihu, a přitahovala pohledy všech nadprůměrně vysokých, kteří se na ni podívali. Rosalind Fairchildová měla divoký pohled - zacuchané žluté vlasy, piercingy a tetování zdůrazňovaly její tělo a dodávaly její přítomnosti ostrost, která vzbuzovala touhu přitáhnout si ji blíž. A konečně Margaret Fairchildová, nejmladší ze skupiny, bylo jí čerstvě osmnáct. Byla štíhlá a půvabná, na sobě měla džínové šortky, které odhalovaly její dlouhé, jemné nohy a dodávaly jí mladistvý půvab, díky němuž působila bez námahy okouzlujícím dojmem. Richard všem doporučil, aby se kvůli teplému podnebí na Cambrijských ostrovech sbalili nalehko, což mělo za následek, že se všechny čtyři ženy honosily svršky odhalujícími ramena a svůdným oblečením, které jistě přitahovalo pohledy každého muže v dohledu. Zanedlouho Richard všem rozdal jízdenky na cestu. "Počkat, ostrov Verdancia? Neměl by to být přímý let na Kambodžské ostrovy?" "Ne," odpověděl jsem. Elena se zeptala a pohlédla na lístek pro kočího, který držela v ruce.
Kapitola 2
"Právě teď nejsou přímé lety na Cambrian Isles, takže budeme muset přestoupit na Coachman. Všichni mi prosím na chvíli odevzdejte své pasy. Budu je potřebovat znovu, až se budeme odbavovat na ostrově Verdancia,' oznámil Richard Fairchild, když sbíral doklady, a vedl skupinu k výstupnímu kontrolnímu stanovišti. 'Počkejte všichni, nerozptylujte se! Vaše pasy jsou stále u mě. Kdybychom se cestou ke Kočímu ztratili nebo zmeškali let, byl by to velký problém. Ať už půjdeme kamkoli, držte se buď mě, nebo Tobiase Brighta,' dodal Richard a jeho autoritativní tón vyvolal souhlasné přikyvování skupiny. Připadalo jim zábavné, že podsaditý muž středního věku jako Richard vede tuto skupinu, jako by byli jeho blízcí přátelé. Zanedlouho jich šest nastoupilo do letadla Coachman. Při pohledu na jejich letenky se ukázalo, že sedí perfektně, tři vpředu a tři vzadu. V první řadě u okna seděla Cecilia Brightová, uprostřed Richard a u uličky Elena Fairchildová. V zadní řadě si Rosalind Fairchildová nárokovala místo u okna, Tobias seděl uprostřed a Margaret Fairchildová u uličky. Dva kluci skončili usazeni mezi dívkami. "Pěkné uspořádání sedadel," zažertoval Richard a trochu žertovně pomáhal dámám s kufry, když se usazovaly. Zvolili nízkonákladovou leteckou společnost, takže sedadla byla trochu stísněná. Elena Fairchildová, ohromující metr osmdesát vysoká kráska, si musela nohy mírně naklonit k Richardovi, aby se tam vešla. Richard byl přibližně stejně vysoký, a tak musel trochu roztáhnout nohy, přičemž jedna noha se opírala o Ceciliinu a druhá se bezděky mísila s Eleninou elegantní nohou. "Zdá se, že tohle je pro tebe dobré místo, Richarde," škádlila ho Elena a hravě se na něj usmála. 'Nelíbí se ti tohle místo? Můžu si místo toho přesunout nohu na Ceciliin bok,' odpověděl Richard a jemně šťouchl Elenu do stehna, když se snažil nohu zvednout, a téměř hravě pohrozil, že ji přesadí. "Ale ne, já si jen dělal legraci! Nemusíš se tak namáhat, Richarde,' vmísila se mu rychle do řeči Elena a sevřela mu stehno, aby mu zabránila položit obě nohy na Ceciliin bok, což by ho k ní prakticky přilepilo. 'Omlouvám se za to, jen to se mnou chvíli vydrž,' řekl Richard a položil ruce na opěrky. Protože však byl trochu těžší, nechtěně obě dámy trochu přimáčkl. Jednou rukou se otřel o Eleninu, zatímco druhou se přitiskl k Cecilii a popásal se na jejím bujném hrudníku. "Moje chyba! Richard se omluvil a soustředil se přímo před sebe, zatímco čekali na start. 'No, aspoň je to pořád gentleman,' pomyslela si Elena a její dojem z Richarda se držel stabilně, dokud nedosáhli cestovní výšky, kdy se úplně převrátil.
Kapitola 3
Když se kočí vyrovnal, začal si Richard Fairchild povídat se dvěma krásnými ženami, které seděly vedle něj. Zejména Cecilia Brightová, která seděla u okénka, vypadala, že se jí ze vzletu lehce zatočila hlava. Richard, jako správný gentleman, požádal letušku o láhev s vodou, aby jí pomohl. 'Klidně si objednejte, co chcete - jídlo nebo pití - všechno je na mně, Richarde Fairchilde,' řekl a nenuceně položil ruce na stehna obou žen. Elena Fairchildová cítila, jak se jeho ruka dotýká jejího stehna, zatímco Cecilia Brightová cítila, jak se jeho loket lehce dotýká její hrudi. Richard se slabě otočil, aby oslovil tři cestující za nimi, a mírně se naklonil, přičemž se jeho váha přenesla na Elenu. Jeho ruka, stále spočívající na jejím stehně, se usadila hlouběji mezi jejími prsy. Když se letuška vrátila s Ceciliinou vodou, Richard po ní sáhl a nechtěně se dotkl Eleniny hrudi, což ji přimělo podezřívavě svraštil obočí. Přemýšlela, jestli to bylo úmyslné. "Vydrž. Až uvidíme starého Toma, řeknu o tobě pár hezkých věcí,' zašeptal Richard provokativně Eleně do ucha, až se zachvěla, když si představila, jak blízko jsou jeho rty. Přesto se nebránila; koneckonců v této stísněné nízkorozpočtové třídě na Coachmanu se takovým náhodným dotekům nedalo vyhnout. Raději nikomu nevytvářela nepohodlí, zvlášť když byla v cizí zemi a potřebovala podporu Richarda a týmu. Jeho poznámka o mazání se se starým Tomem byla zastřeným náznakem, že zajistí, aby se nováčkům dostalo zvláštního zacházení, což bylo přesně to, co potřebovala. Elena tiše přikývla a Richard, který si všiml jejího souhlasu, se obrátil k Cecilii a předal jí stejnou zprávu. Cecilie také přikývla a přitom si popotáhla za výstřih, jasně si vědoma toho, že Richardův pohled se na jejích křivkách zdržel až příliš dlouho. Richard se narovnal, na chvíli zavřel oči a pokusil se uvolnit. Jeho ruce však nebyly spokojené s tím, že spočinuly na opěrkách, sjely zpátky dolů a znovu se chytily ženských stehen. Zatímco Cecilii šaty poskytovaly určité krytí, Richardova ruka bez námahy sklouzla po Elenině hladkém stehně a vyvolala v jeho tváři samolibý výraz. Ani jedna z žen nepromluvila a raději po celou dobu letu snášela Richardovy návrhy. V polovině cesty na ostrov Verdancia se Elena rozhodla přesednout si jinam, rozhodnutá vedle Richarda už nesedět. Richard však měl své způsoby. Jeho ruka dál zkoumala Eleninu nohu a občas se otřela o její hruď, zatímco jeho druhá ruka postoupila o krok dál s Cecilií, jejíž šaty už podléhaly jeho pozornosti. Přitiskl loket na její bujná ňadra, zjevně se nespokojil s pouhým ohmatáváním jejího stehna přes látku; Richard jí vyhrnul šaty a jeho ruka se odvážně vydala k horní části stehna. Poté, co Cecilii podal láhev vody, brzy zjistila, že potřebuje na toaletu. Jako pasažérka sedící u okna musela projít kolem Richarda, aby se tam dostala. Nechtěla mu dát další příležitost, aby ji využil, a tak se na sedadle zkroutila a zoufale se snažila nedat najevo své nepohodlí. "Vidím, že jsi trochu v úzkých," zašeptal Richard a naklonil se blíž k jejímu uchu. 'Jen do toho a přejdi přes mě; věř mi, že by mi to nevadilo,' řekl s oplzlým smíchem. 'Koneckonců, už jsme spolu strávili půl hodiny zábavy. Co takhle ještě chvíli? Slibuju, že na Kočího neudělám nic moc šíleného. 'Pokud se ovšem nechceš cestou počůrat,' dodal s úsměvem.
Kapitola 4
"Cože?" řekl Richard Fairchild a sáhl si ke stehnu, zdálo se, že jeho prsty tlačí na určité místo. Cecilia Brightová leknutím vyskočila, dělala, jako by se nic nestalo, a přesunula se přes Richarda Fairchilda, aby zamířila na toaletu. Richard Fairchild si nehodlal nechat ujít příležitost. Obratně Cecilii otočil čelem k sobě, a než stačila získat rovnováhu, málem do něj vrazila. Když se zpevnila tím, že se chytila opěradla jeho židle, její křivky se bezděčně přiblížily k jeho obličeji. Richard Fairchild vdechl vůni vycházející z Cecilie a jednou rukou se usadil pod jejím poprsím. "Ach, Eleno, " zamumlal Richard tiše a prsty ji zespodu jemně podepřel, což způsobilo, že se její výstřih prohloubil. V tu chvíli Cecilie zahlédla Tobiase Brighta, jak si s úšklebkem ve tváři prohlíží její živůtek. Všimla si také, že jeho ruce spočívají stejně důvěrně na stehnech Margaret Fairchildové a Rosalindy Fairchildové. Obě ženy měly přes nohy přehozená tenká saka, která zakrývala jakékoli stopy po Tobiasových bloudících rukou. Cecilie se rychle ovládla, obranně zkřížila ruce na prsou a spěchala pryč od Richarda a kolem Eleny Fairchildové na cestu na toaletu. Během této krátké interakce už se Richard dotkl jejího pasu, stehen a obrysů jejího těla, ale zdálo se, že si toho uprostřed rozptýlení nikdo nevšiml. Elena po Richardovi střelila pohrdavým pohledem, ale on se na ni jen usmál. "No tak, nebuď taková. Všichni se jen snažíme stihnout mezinárodní nábor. Většinu času trávím na cestách, je těžké najít skutečné spojení. Tenhle krátký let s vámi všemi je jen krátkým únikem z rutiny. Jakmile přistaneme, odletím do jiné země a nikoho z vás už neuvidím. Takže co kdybychom to prostě nazvali krásným setkáním?" Elena cítila, jak její odhodlání při jeho slovech slábne. Richard Fairchild byl pohledný třicátník a personální ředitel společnosti Continental Trading Company. Být svobodným mužem uprostřed neustálého cestování ho muselo tížit. Pokud mu tentokrát měla dopřát jeho malou rozkoš, budiž. Dokud to nezajde příliš daleko, zvládne to. S přivřením očí namířeným na Richarda se otočila, aby si ho nevšímala. Ale než se nadála, Richard měl v rukávu další triky. "Promiňte, můžu dostat tři deky?" zeptal se letušky. Jakmile letuška přinesla deky, Richard jednu přehodil Eleně přes klín. "Tady nahoře je chladno, nechci, abys nastydla," řekl a druhou si omotal kolem nohou, zatímco jednu přidržel Cecilii, která zjevně čekala na návrat z toalety. Když se Cecilie vracela, musela Richarda znovu překročit, tentokrát se k němu otočila zády, aby se vyhnula jeho pohledu. Opřela se o sedadlo před sebou a doufala, že do něj znovu nespadne. Richard však měl v plánu další vylomeniny. Když se Cecilie pokusila zvednout jednu nohu nad něj, šťouchl ji nohou do stehna, čímž ztratila rovnováhu a přistála Richardovi přímo v klíně. Cecilie tiše zalapala po dechu a nečekaný kontakt ji překvapil.
Kapitola 5
"Cecilie, uklidni se. Zezadu se ozval hlas Richarda Fairchilda. Cecilia Brightová cítila, jak se zády plně přitiskla k Richardovi. Dokonce cítila jeho dech na svém krku. Pokusila se vstát, ale Richardova ruka už ji svírala v pase, zdánlivě aby jí pomohla, ale ve skutečnosti ji k němu držela přitisknutou. Přes oblečení cítila jeho vzrušení a navzdory vrstvám měla pocit, že je v ní. Potlačila sténání a znovu se pokusila vstát, ale Richard jí stiskl zadek, než ji nechal posadit se zpět. Richard pak položil Cecilii na hruď přikrývku. 'Nechceme, aby naše dáma prochladla,' zašeptal. Následující půlhodinu nechal Richard Cecilii dočasně o samotě a ruku jí položil na stehno. Jeho druhá ruka však začala putovat k Eleně Fairchildové. Elena měla na sobě neuvěřitelně krátké šortky, které odhalovaly kousek jejího zadku i ve stoje, a Richard toho plně využil. Jemně jí roztáhl nohy a prsty se dotkl jejího sotva zakrytého nitra. 'Aha,' zamumlal překvapeně nad skrovnou látkou jejího krajkového spodního prádla. Obratně odhrnul tenkou látku a prsty dráždil její vchod. Elena sevřela Richardovu ruku a její hlas zněl jako tichá prosba. "Tady ne. Jen moje stehna. Richard místo vyhovění prohloubil svůj dotek. "Zůstaň v klidu, jestli nechceš audienci," varoval ji. Elena pohlédla na sedadlo u uličky, kde jejich interakci zvědavě sledoval mladý muž. Její tvář zrudla karmínem. Přestala se bránit, její tělo se chvělo, když Richardovy prsty bloudily, dráždily ji a tlačily na klitoris, rty pevně sevřené, aby ztlumily jakýkoli zvuk. Zdálo se, že Richarda to nikdy neomrzí, jeho prsty zkoumaly nekonečně dlouho. Právě když Elena polevila v ostražitosti, strčil do ní prst a vyvolal v ní nečekané zasténání. Byla šokována svou vlastní reakcí a uvědomila si, že zvlhla. Vyndej ruku,' zašeptala Elena a mírně se odvrátila od uličky. Tváří v tvář Richardovi zněl její hlas naléhavě. Richard ji ignoroval, prsty krátce stáhl a pak se do nich znovu ponořil. Elena sebou s potlačovaným vzdechem trhla a rukama sevřela Richardovu paži. "Prosím, přestaň, prosím tě. Tato prosba neměla žádný účinek. Richard si užíval rychlé pohyby svých prstů a těšil se z toho, jak je ovládá. Mezitím ruka, kterou měl předtím na stehně Cecilie Brightové, zabloudila na Elenin prs. 'Ach, ach,' vykřikl Richard, když zjistil, že pod tílkem nemá podprsenku. Elena používala kryty bradavek, aby si udržela svůj vzhled, protože její postava tento podvod umožňovala, ale Richardova bloudící ruka nyní odhalila pravdu.
Zde je možné umístit pouze omezený počet kapitol, klikněte níže a pokračujte ve čtení "Zlomené sny na skrytých březích"
(Po otevření aplikace se automaticky přesune na knihu).
❤️Klikněte pro čtení více vzrušujícího obsahu❤️