Ztraceni v krásném světě

Krásný není svět, ale svět s vámi.
--Emily James
---
"Slečno Emily, nezapomeňte prosím, že jste nyní vyvrhelem rodiny Jamesových a cokoli, co souvisí s mocí této rodiny, není ve škole dovoleno. Nejste jiná než ostatní lidé a na bankovní kartě máte jen tisíc dolarů, které vám vystačí na jeden den, pak už jste odkázána sama na sebe." - "Ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne.
"Dobře." Emily Jamesová kráčela přímo k bráně Lincolnovy střední školy, táhla s sebou kufr a její kroky se mimovolně zrychlovaly.
Jakmile vstoupila do třídy, všechny oči se k ní obrátily. "Není to Emily? Proč je zase zpátky?"
"Říkala, že už Ethana nikdy nechce vidět, ale teď, když ví, že Ethan je mladým pánem rodiny Bennettů, toho lituje a chce se vrátit, aby prosila o odpuštění? Nechutné!"
"Když pomyslím na to, co udělala předtím, je mi Ethana opravdu líto!"
Spolužáci se na ni dívali velmi nepříznivě a huhlání bylo stále hlasitější a hlasitější než kdykoli předtím a nemělo slitování. Ostatně minulost všechny naplnila odporem k Emily.
Emily jako by neslyšela, udělala pár kroků k poslední řadě sedadel u okna a posadila se.
Když to Sophia Ryanová viděla, nemohla si pomoci. "Emily, tohle je místo někoho jiného." Emily se usmála.
"A?"
"Víš, že to je Ethanovo místo, a ty tam sedíš a snažíš se dát dohromady? Podívej se, co jsi provedla! Říkám ti, že Ethan si o tobě prostě myslí, že jsi nechutná, v žádném případě se k tobě nevrátí!"
Sophia tuhle ženu nenáviděla. V minulosti se Ethanovi líbila, takže neměla šanci. Ale v tomto roce Emily odešla, dokonce nechala svou rodinu, aby Ethanovi ublížila, Ethan jí už nikdy neodpustí, její šance přišla. Ale pak se Emily vrátila!
"Zhnusil se mi, tohle je mezi námi dvěma, co to má společného s tebou, outsiderem?" "Ne, to není pravda. Emily pomalu uklízela svůj stůl, odkládala knihy a další věci.
"Ty ...... si nemysli, že jen proto, že sedíš vedle Ethana, ti věnuje druhý pohled. Nestydatá ženská, proč tě ta autonehoda nezabila už tenkrát a nenechala tě jen tak plýtvat vzduchem." Sophia se rozzlobila.
"Nevím, jestli se na mě podívá víc, ale Sophie, on se na tebe ani nepodívá!" řekla.
V koutku Emilyiných úst se objevil chladný úsměv a její oči padly na Sophii. Věděla, kdo tehdy naplánoval autonehodu, jen jí zatím chyběly důkazy.
"No a co, že se na tebe ještě jednou podívá, Emily, myslíš, že jsi pořád ta samá žena, kterou Ethan chová ve svém srdci? Nevíš, o čem mluvíš, Ethan na oslavě narozenin sám řekl, že jsi jen jeho hračka, a i kdybys mu nedala kopačky, on dá kopačky tobě!" Emily se zasmála.
Sophia se rozčilovala, prostě si nemohla zvyknout na Emilyin nesmlouvavý pohled. Nemohla uvěřit, že se Emily vůbec necítí špatně. Jako žena věděla, že Emily muselo na Ethanovi zpočátku záležet, ale proč ho později odkopla, to byla jiná věc.
"Nevím, jestli jsem žena, kterou Ethan chová ve svém srdci, ale včera večer jsem byla žena, kterou miloval ve svém náručí." Emily se zamračila. Emilyina slova byla jako bomba odpálená ve třídě.
"Sakra, Ethan opravdu ......?"
"Vážně?"
"To nemůže být pravda! Jak může Ethanovi na Emily pořád záležet, to musí být nesmysl té ženské."
"Emily, tvoje nestydatost je čím dál silnější, začala jsi mluvit nesmysly. to by Ethan v žádném případě neudělal!"
"O tom, jestli jsem ta žena v Ethanově náručí, nebo ne, ty nerozhoduješ." "To je pravda," odpověděla jsem. Emily chladně dokončila, vytáhla knihu a ignorovala všechny ty prsty, které na ni ukazovaly kolem.
Celá třída na chvíli ztichla, všichni trávili, co právě řekla, a Sophia zmodrala vzteky, ale na okamžik ztratila řeč.

"Šel jsi včera večer k jeho posteli, abys viděl, že tam nejsem?" Emily Jamesová čelila obviněním davu, její výraz zůstával přirozený, což přihlížející přimělo k zamyšlení, zda by mohla mluvit pravdu.

"Co se stalo?" Sophia Ryanová vytřeštila oči dokořán a pak zavrtěla hlavou: "Nikdy! Emily, Ethan byl včera večer se mnou! Nemůžeš přece lhát!"

"S tebou? Ha." Emily se ušklíbla.

"A Ethan mě vzal do zábavního parku, a přestože se bojí výšek, jezdil se mnou na ruském kole, aby mě zabavil, což bylo dojemné." Sophia řekla malicherně.

Vsadila se, že Ethan musí Emily nenávidět, ať už se včera večer stalo cokoli, Ethan by proti Emily určitě stál na její straně.

"Co je to za hluk? Vraťte se na svá místa!" Pan Johnson, třídní učitel, vešel do třídy a plácl do lavice, třída okamžitě ztichla a všichni se vrátili na svá místa.

Pan Johnson upřel oči na Emily: "Emily, tohle je tvoje poslední šance zůstat v naší třídě. Pokud zvládneš cvičný test, budu souhlasit s tím, abys zůstala."

"Dobře." Emily věděla, že se třídní učitel bojí, aby nesnížila průměr třídy a neovlivnila jeho prémie.

"Měla bys vědět, že jsem vždycky spravedlivý a nemůžu dopustit, aby jeden krysí bobek ovlivnil celou třídu, takže se nediv, že je učitel krutý."

"Dosáhnu výsledku třídní přijímací zkoušky, prosím, nebojte se." Emily byla v minulosti ponižována třídním učitelem kvůli špatným známkám, koneckonců ovlivnila jeho prémie za celý rok.

Nevadilo jí to, chápala, že pro rodinu ze střední třídy je prémie opravdu důležitá.

"Hahahahaha, slyšela jsi to? Mluví o výsledcích našeho třídního úvodního testu. V každém testu má jednociferné skóre a má problém projít, natož si ho zvýšit." "A co?" zeptala se.

"Ona se chlubí? Jak si to vynahradí, když je to všechno nafouknuté? To je k smíchu."

"Myslíš, že uvěřím někomu, kdo nikdy nezískal víc než dvacet bodů, že bude mít vysoké skóre? Jestli dokážeš získat vysoké skóre, tak se obávám, že na tomhle světě nejsou žádní hlupáci. Pokud jde o mě, pokud neuspěješ, vypadni ze třídy." "Cože?" zeptal jsem se. Pan Johnson řekl posměšně.

Nečekal, že Emily projde, jen jí ztěžoval odchod ze třídy.

"A co když dostanu vysokou známku?"

"Jestli dostaneš vysokou známku, utrhnu si hlavu a kopnu do ní za tebe." Pan Johnson si byl jistý, protože znal úroveň Emilyiných znalostí, a ta nebyla dost dobrá!

Její rodina byla chudá a ona si nemohla dovolit školné ani po roce mimo školu, takže se její známky přirozeně jen zhoršovaly!

"Dobře, budu na to pamatovat."

"Dobře, třído!" Panu Johnsonovi na ní nezáleželo, jen si myslel, že se snaží být statečná.

Pravda se ukáže, až přijdou zkušební testy!

Brzy nato zazvonilo, Emily si protáhla nohy a spolu s ostatními se vydala na hřiště, aby se připravila na cvičení. Ethan Bennett, jako předseda studentské rady, tam určitě bude hlídat hřiště a chytat některé studenty, kteří cvičení neberou vážně.

"Okamžitě se seřaďte do fronty a připravte se na ranní cvičení," ozval se z rozhlasu tichý ženský hlas.

Hřiště se v mžiku zaplnilo lidmi a fronta byla velmi úhledná a čistá; Emily byla se svými sto šedesáti centimetry považována ve třídě za vysokou, a protože právě přišla, nechtěla se ve frontě krátit, a tak se postavila na konec fronty. Ačkoli stála na tom nejnepatrnějším místě, muž stojící vedle státní vlajky ji okamžitě spatřil.

Ethanu Bennettovi se mimovolně sevřely pěsti a jeho oči padly na Emily Jamesovou, která stála nedaleko.

Emily jako by něco vycítila a otočila se k němu s mrkacím úsměvem s nádechem koketérie.

Ethanova náhlá ztráta koncentrace zmátla Michaela Coopera, který sledoval Ethanovu linii pohledu a okamžitě pochopil důvod.

"Proboha, mám něco s očima?" "Ne," odpověděl Ethan. Mike vykřikl: "Není to ta dívka, které se Ethan nemůže nabažit? Vzpomínám si, že jednou řekla, že se jí z pohledu na Ethana dělá špatně a že už ho nechce nikdy vidět. A teď je tady, aby Ethana viděla? Styď se za to, že se s Ethanem vídá."

"Ethan, pořád ti na té ženě záleží?" Mike si všiml, že muž vedle Ethana ztuhl, a nemohl si pomoci, ale zamračil se.

"Je mi to jedno." Ethan lehce stáhl oči, jako by ho těch pár pohledů navíc, které právě věnoval, nijak neovlivnilo, a jeho klidný výraz naprosto znemožňoval spekulovat o tom, co se mu honí hlavou.

Ranní cvičení brzy začalo a ostatní dva neměli šanci klást další otázky.

Emily se pohybovala pomaleji než stará žena, snad schválně, nebo tak něco, zřejmě aby upoutala Ethanovu pozornost. Mike se z toho cítil velmi nešťastný, o pár kroků dál, chladně řekl: "Nevíte, jak se cvičí? Chceš, abych tě to naučil?"

"Jsem ochotná se učit, a ty jsi ochotný učit?" "Ne," odpověděla jsem. Emily se podívala na muže, který stále stál vedle vlajky, proč nepřišel, bylo to proto, že ji nechtěl vidět, nechtěl ani vidět, jak cvičí?

"Vypusť oči z hlavy, Ethana vůbec nezajímáš. Jestli to neuděláš správně, budeš na pódiu vystupovat sama před celou školou!" "Cože?" zeptal se. Mike věděl, že tahle žena se na Ethana opravdu zaměřuje.

"Drž hubu, taky o tebe nemám zájem, jdi mi z očí." "To je v pořádku," řekl Ethan. Emily vzdorovitě opáčila.

"Myslíš si, že jsi božské stvoření, které všichni milují? Hýbej se jako psí pádlo, kdo by tě chtěl vidět!" Mike se zatvářil temně. Neměl tuhle ženu rád a ještě víc ho rozčilovala její výmluvnost.

"I kdyby tvoje pohyby byly jako psí letky, jsou lepší než ty tvoje, tvoje pohyby nejsou ani prasečí letky!" "A co ty?" zeptala se. Emily věděla, že Mike se Ethana upřímně zastává, jinak by s ním nezůstával, když byl na tom nejhůř.

"Kdo to řekl! Je to standardní manévr, ukážu ti to!" "To je pravda," řekl Ethan. Mike vztekle vykřikl, bylo to poprvé, co ho někdo takhle ponížil, a Emily to pobouřilo ještě víc než předtím!

"Udělám to, uvidíš, jak standardní jsou moje manévry!" Emily vystřelila zpátky.

Právě když skončila rozhlasová gymnastika, tahle věta se hlasitě rozlehla k uším většiny studentů, všem škublo v ústech, někdo zašeptal: "Miku, taková ženská schválně chce, aby ses jí dotýkal, kašli na úroveň pohybů, neskoč jí na to."

"Do prdele! Všichni jste toho viděli moc, mluvím o rozhlasové gymnastice!" Mike zrudl, když ho na veřejnosti nepochopili, a v panice se vrátil k Ethanovi, neschopen s tím cokoli udělat. Ta žena má příliš jedovatá ústa!

......

"Ethane," ozval se známý hlas.

Ethan věděl, kdo na něj volá, i když se neotočil, pěsti se mu znovu sevřely a žíly se mu rozvlnily. Bylo úžasné, že ho dokázala umlčet tak klidně, jako by se nic nestalo.

Myslela si snad, že ho její chování nijak nezraňuje?

"Sejdeme se večer po vyučování před školou." Emily Jamesová se otočila a tiše, ale odhodlaně přistoupila k Ethanu Bennettovi.
"Z jakého důvodu?" Ethan zatnul zuby a vymáčkl ze sebe slova, ve chvíli, kdy ji viděl vracet se, měl chuť ji uškrtit, ale nedokázal .......
"Ethane, hledám tě opravdu vážně, musíš na mě počkat, rozumíš? Jsme si tak blízcí, v žádném případě bych ti nelhala." "To je pravda," odpověděla. Emily řekla s velkým úsměvem na tváři.
"Blížíme se?" Ethan se chladně zasmál s lehkým výsměchem v tónu.
"Ethane, spali jsme spolu, nic takového jako sbližování neexistuje, neříkej to tak tvrdě." Emily se zasmála a natáhla ruku, aby ho vzala za dlaň.
Její měkká a kostnatá ruka nesla teplou teplotu, Ethanův mozek okamžitě zapomněl přemýšlet a podvědomě chtěl ruku stáhnout.
Emily ho zastavila a na prostředníček mu přinesla jednoduchý prsten bez jakéhokoli vzoru, prsten, který Ethan prodal, aby jí koupil slušný dárek k narozeninám.
Později ho tajně vykoupila, a než mu ho stačila dát, ...... byli od sebe odloučeni. "Vykoupila jsem ho a příště chci vykoupit i tebe."
"Zemři, než bude pozdě." Ethan prudce trhl rukou zpátky a odkráčel pryč.
Emily si povzdechla, prsten, který nosila téměř každý den toho roku, co byla bez Ethana. Každý den byla zavřená v temné místnosti v Jamesově domě, trénovala, nevycházela ven, dokonce ani pravidelně nejedla.
Nemyslela si, že by ten nelidský trénink vydržela, ale zjistila, že jakmile jí hlavou bleskne myšlenka, že se musí za Ethana postavit, zabere jako o život.
Několikrát se chtěla vyplížit ven a vidět ho, třeba i na dálku.
Pokaždé, když došla ke vchodovým dveřím, vzalo ji to zpátky. Rodiče jí říkali, že když v tuhle dobu vyjde ven, automaticky se vzdá dědictví, a ona se bála, že Ethana nedokáže ochránit, a tak se musela nevzdávat.
Nikdy by ji ale nenapadlo, že v den, kdy ho bude moci chránit i bez dědictví rodiny Jamesových, už bude na vrcholu.
Sophia Ryanová stála vzadu, zřetelně slyšela jejich rozhovor.
"Emily! Ty ses Ethana opravdu nevzdala! Nemyslíš, že jsi sobecká? Můžeš se vrátit, kdy chceš, a odejít, kdy chceš, co si myslíš, že je Ethan!" "Co si myslíš, že je Ethan?" zeptala se.
"Kam tak spěcháš? Bojíš se, že ti Ethana ukradnu? Právě jsi mi řekla, že Ethan se bojí výšek, a ty jsi kvůli němu jela na ruské kolo." "Cože?" zeptala jsem se. Emily se tiše zasmála.
Protože byla s Ethanem už tolik let, věděla moc dobře, že Ethan se výšek nebojí, vůbec ne!
"Nespěchám." "Emily, můžu tě nechat ve škole, ale ...... musíš si okamžitě přesednout, nesedej si vedle něj!" "To je v pořádku," řekla Emily. Sophia viděla, že muž si Emily nevšímá, a trochu zpanikařila, protože si vzpomněla, jak s ním mluvila.
Nemluvě o odpovědi na jedno nebo dvě slova, někdy dokonce ignorovat přímo pryč!
"Ať mě vykopne, jestli můžeš."
"Když nebudeš spolupracovat, neobviňuj mě, že jsem hrubý!" Sophia vrhla pohled na své stoupence za sebou a ti okamžitě vykročili vpřed a chytili Emily za jednu ruku.
Emily se jimi nechala odvést, chtěla vidět, co tahle žena bez mozku dokáže.
Odvedli ji na opuštěné místo a všichni nohsledi měli v rukou železné mříže.
"Emily, ještě není pozdě na to, aby ses chovala slušně." Emily se na ně podívala.

"Emily, znamená to, že si koleduješ o gang bang?" Sophia, zvyklá na podobné triky, se neubránila smíchu.
"Jsem ráda, že to víš, ušetříš mu tím spoustu vysvětlování, Emily, já vím, je pro něj snadné někoho šikanovat, má za sebou velkou rodinu Ryanových, ne nějakého sirotka ze skály jako já." Sophia se ušklíbla.
Byla lepší než Emily ve všem kromě mužů, a to ji netěšilo. Nezáleželo na tom, že Ethan byl v minulosti chudák, ale teď byl Bennett!
Rodina Bennettů je jednou z nejmocnějších na světě, co se týče bohatství i znalostí v oboru, a není přehnané říct, že vládnou.
"Tak to bych měl vědět líp, člověk jako on, který nemá žádné starosti na světě, má sklony k hněvu a dělá věci, nad kterými se nedá rozumně přemýšlet." Emily udělala několik kroků před Sophií a blahosklonně na ni hleděla.
Nemůžu se jí divit, Sophia měří jen metr osmdesát a není vidět, aniž by se podívala dolů.
"Neopovažuj se mi vyhrožovat!" Sophia byla vždycky zvyklá na divočinu, kde jí kdy někdo takhle vyhrožoval, navíc se ve třídě u Emily nelíbila žádná tvář, okamžitý hněv!
Nešťastně se podívala na nehybného následovníka: "Na co čekáš, na ah, mlať ji, dokud nebude souhlasit s výměnou místa!"
"Ano." Několik dívek okamžitě obklopilo minulost, zvedlo železnou tyč a zaútočilo směrem k Emily.
Koutek Emilyiných úst zachytil nádech posměchu, několik kroků vpřed, tak rychle, že lidé neviděli, bolely je kotníky, tyč v mžiku spadla na zem.
"Ty šmejde!" Sophia si nemohla pomoct, ale zamračila se na ni, nemyslela si, že by Emily byla tak mocná, to jen tyhle dívky byly líné, což jí dávalo příležitost, aby toho využila.
"Ne, nejsou to odpadky, ale ......" Emily se najednou zarazila, nohou zahákla dřevěnou hůl na zemi a kopla ji Sophiiným směrem.
"Ach ...... pomoc!" Sophii to tak vyděsilo, že okamžitě zavřela oči, nemohla si pomoct a vykřikla.
"Peng ......" Hůl přistála za ní a nezasáhla ji.
Emily zvedla obočí a pokračovala v tom, co právě řekla: "Měly byste všechny zhubnout! Jste tak pomalí s těmi svými objemnými těly."
Slova padla, Emily se už otočila k odchodu, neměla čas doprovázet tyhle nudné lidi ke konzumaci.
"Emily, já... říkala jsem ti, abys toho nechala!"
Emily pokračovala v chůzi, jako by její slova neslyšela.
Sophia se jí zadívala do zad, teď už Emily nikdo neochrání, kde vzala tu jistotu, že se jí neodváží dotknout. pár kroků Sophia přiběhla a zatahala Emily za šaty.
Sophia udělala pár kroků, přiběhla k Emily a zatahala ji za tričko. "Říkala jsem ti, abys přestala! Jsi hluchá?"
"Pusť mě!" Emily měla bystré oči, zírala na šaty, které jí tahala, a její pleť byla nepříjemná.
"Já tě nepustím, co budeš dělat, Emily, teď už tě nikdo neochrání! Myslíš si, že jsi pořád ta malá princezna, kterou Ethan chrání? Říkám ti, že Ethan mě teď nemá ani dost rád, natož aby se za tebe postavil!" "Cože?" zeptala jsem se.
Sophia se divoce zasmála, protože věděla, že Emily je znechucená. V minulosti se jí Ethanovy oči zdály příliš prudké na to, aby Emily šikanovala, ale teď už ji Ethan nehodlal chránit!
Pobočník byl dost chytrý na to, aby šel k Emily a pomohl jí ji chytit.
Sophia zvedla ruku a pokusila se jí dát facku do hezké tváře, Emily není vegetariánka, uhnula: "Páááá!" Emily se zasmála. "Aha!" Facka pevně dopadla na tvář jedné z dívek.
Obličej okamžitě zrudne, dívce visí slzy: "Sestra Sophie."
"Proč pláčeš, ona to neudělala schválně! Proč Emily nechytíte za obličej!"

Zde je možné umístit pouze omezený počet kapitol, klikněte níže a pokračujte ve čtení "Ztraceni v krásném světě"

(Po otevření aplikace se automaticky přesune na knihu).

❤️Klikněte pro čtení více vzrušujícího obsahu❤️

👉Klikněte pro čtení více vzrušujícího obsahu👈