Kapitola 1
**Název: Po rozvodu jsem se stala miláčkem bohatého muže** **Autorka: M: Autor: Andy Little** **Souhrn:** *Dominantní generální ředitel versus rozkošná manželka s měkkým srdcem.* Manželství Henryho Aldena a Luciana Stormbladea visí na vlásku. Lucian Stormblade ho nemiluje, jeho srdce se upíná k někomu jinému, k idealizované představě z jeho minulosti. Navzdory nesčetným snahám Henryho Aldena se mu nepodařilo získat Lucianovo srdce. Henry klečí před Lucianem na kolenou, potlučený a zlomený, a prosí: "Vzdám se všeho. Jen mě nechte jít. Přísahám, že zmizím z tvého života a už ti nebudu na obtíž... Rychle se posuneme o tři roky dopředu a Henry přivede tříleté dítě zpět do hlavního města. Lucian, šílený a zoufalý, se Henryho drží jako záchranného lana. "Ženo, je mi to líto! Můžeš na mě křičet, bít mě, dělat si, co chceš, hlavně že jsi šťastná. 'Manželko, tady je moje bankovní karta, tohle je pin a klíčky od auta jsou tvoje. Všechno, co mám, je pro tebe. "Ženo, už měsíc spím na gauči. Můžu s tebou spát v posteli jen jednu noc? "Manželko, můžeme si promluvit o tom, že bych si mohl trochu zvýšit kapesné? *Poznámka: První kapitoly jsou plné lahodného rozčilení, ty pozdější jsou ohromně sladké. Očekávejte příběh 1V1 s dvojitou čistotou a rozkošným vedlejším párem! --- **Kapitola 1: Překvapivé těhotenství** "Jsi těhotná. Lékař středního věku s brýlemi s tlustými obroučkami vzhlédl od obrazovky počítače a oznámil Henrymu Aldenovi novinku. Henry, kterému se už tak motala hlava z nachlazení, měl pocit, jako by mu v hlavě vybuchla bomba, která jeho závrať jen umocnila. "Doktore, jestli... Chci říct, kdybych se někdy rozhodl, že to dítě nechci, můžu jít na potrat? Lékař svraštil čelo, studoval mladého muže před sebou a všiml si dobře patrných rysů a zmatku vyrytého do jeho tváře. "Chápete, jak vzácné je pro někoho jako vy otěhotnět? Vzhledem k vaší biologii je šance jen pětiprocentní a vzhledem k tomu, že jste v minulosti potratil, pokud budete trvat na ukončení tohoto těhotenství, mohlo by to vážně poškodit váš organismus. Může se stát, že v budoucnu nebudete schopna otěhotnět. Z doktorových slov přeběhl Henrymu mráz po zádech a nechal ho omráčeného, když se vypotácel z ošetřovny, svírajíc svou zprávu jako nechtěnou pravdu. Nastával podzim, padal první jemný déšť a lehce ťukal o chodník. Nebyl silný, ale stačil na to, aby Henryho kroky zbrzdil. Stál u vchodu do ošetřovny, srdce mu bušilo, díval se na zamračenou oblohu, která se na něj tlačila, a tíha mu těžce seděla na hrudi. Henry nikdy dítě nechtěl, jen přišlo v nevhodnou dobu. Jen několik dní předtím se jeho manžel Lucian Stormblade vrátil z ciziny. Henry se v jejich domě věnoval přípravě opulentní večeře na oslavu dvouletého výročí svatby. Místo oslav se však ocitl před nečekanou rozvodovou dohodou. Henryho zamrazil šok. Zeptal se Luciana, proč se chce tak náhle rozvést. Lucian se chladně zasmál a pohlédl na Henryho sedícího na kraji jejich postele: "Naše manželství byla vždycky hra, kterou jsi organizoval ty. Když je dědeček už rok pryč, myslím, že nemáme důvod v téhle šarádě pokračovat. "Ty mi nevěříš. "Proč bych ti měl věřit? Vlezl jsi mi do postele kvůli penězům a použil jsi tu chabou výmluvu, že tě dědeček donutil ke sňatku. Někdo jako ty? Proč bych ti proboha měla věřit? Henrymu se roztřáslo srdce, ale nad bolestí se do něj vkrádal strach, protože dítě, které v něm rostlo, nebylo jen důsledkem; bylo to pouto, které ho mohlo k Lucianovi připoutat navždy, pokud by to dovolil. Když déšť začal silněji pršet a mísil se se slzami, které Henrymu zkrápěly tváře, zhluboka se nadechl, aby se uprostřed chaotické bouře jejich životů připravil na všechno, co ho čeká.
Kapitola 2
Henry Alden se podíval na Luciana Stormbladea a ve tváři se mu zračila nedůvěra. Srdce mu rozbušila ostrá bolest, až se zachvěl a v očích se mu zaleskly slzy. "Moje máma vždycky říkala, že poprvé je něco výjimečného, co sdílíš s někým, koho miluješ. Tenkrát ses mě dotkl, tak si mě musíš vzít. Jak to, že to není správné?" "Nezapomeň, že jsi to byl ty, kdo mi dal do pití kořalku a postaral se o to, abych se tě vůbec dotkl, " odpálil Lucian chladně. "Já nic neudělal!" Henry trval na svém a stále se zoufale bránil. Lucián však zůstával nehnutě stát, ruce měl zkřížené a jeho výraz tvořil netečnou masku, když pozoroval Henryho zmatek. "Takže všechny ty chvíle, které jsme spolu sdíleli, byly jenom hra pro dědečka, že?" Henry pokračoval, stále ještě se vzpamatovával z toho odhalení. "Proč sis myslel, že bych se na tebe vůbec díval? Mě chlapi prostě nezajímají." Henry pevně sevřel prostěradlo a nedokázal zastavit slzy, které mu stékaly po tvářích. Celé jeho tělo se třáslo emocemi. Vždycky si myslel, že jejich manželství je pevné, plné štěstí. Když byl dědeček naživu, Lucian uspokojoval každou jeho potřebu, byl oddaným manželem podle všech internetových měřítek - opravdovým manželem, který si svou choť hýčkal. To vše se změnilo před rokem, když dědeček zemřel. Jejich vztah se postupně vzdaloval. Lucian často zůstával venku dlouho do noci a zdálo se, že se k Henrymu chová čím dál chladněji a zcela ho ignoruje. Dříve spolu sdíleli jednu postel a usínali si v náručí, ale teď je od sebe dělily zdi jejich domu. Zpočátku si Henry myslel, že jeho manžel jen hluboce truchlí, vzhledem k tomu, jak moc pro něj dědeček znamenal. Henry ho proto stále podporoval, vycházel mu vstříc, vařil a staral se o Luciana, jak se na správnou manželku sluší a patří. Brzy se však na internetových stránkách médií a v televizních reportážích začaly objevovat zvěsti o Lucianovi. "Generální ředitel Stormblade spatřen na půlnočním rande se záhadnou dámou v hotelu" "Generální ředitel Stormblade navštívil údajnou přítelkyni v 'Herecké radě'" "Zvěsti explodují: Záhadná dáma spojená s bohatým dědicem" ... Každý skandál se týkal jiné ženy. Henry si myslel, že jejich sňatek je tajný, protože utekli v tichosti, bez fanfár a velkých oslav, pouze podepsali oddací list. Dědeček kdysi chtěl, aby Lucian jejich svazek zveřejnil, ale Lucian se tomu bránil a tvrdil, že právě nastoupil do Stormblade Enterprises a nechce přitahovat zbytečné drby, dokud se v podniku lépe neprosadí. Dědeček tehdy souhlasil. V důsledku toho nikdo nevěděl, že dvaadvacetiletý Lucian Stormblade už je ženatý. A bylo to předčasné manželství. V té době byl Henry do Luciana tak zamilovaný, že mu vůbec nezáleželo na veřejném uznání.
Kapitola 3
Tajemství sňatku Henryho Aldena a Luciana Stormbladea znalo jen několik blízkých přátel. Pro všechny ostatní zůstával Lucian, bohatý dědic, okouzlujícím starým mládencem. Henry odmítal souhlasit s rozvodem, ale Lucian se začal bokem scházet s jinou. Při té myšlence Henrymu projel tělem záchvěv, bolest tak ostrá, že se cítil jako pořezaný nožem, a sevřel se mu dech. Instinktivně si položil ruku na břicho, jako by se snažil vycítit slabý dotek nového života uvnitř. Když stál před ošetřovnou, připadal si jako blázen - chvílemi se usmíval, chvílemi plakal. Když se vzpamatoval, zvedl ruku a zavolal si taxík. ........ Jakmile se vrátil do Stormblade House, nebo spíš do domu, který považoval za svůj jediný. Po svatbě si Lucian koupil vilu jako společné útočiště, kde si mohli užívat společného života, ale většinu času trávili v Kamenném domě. Pouze o prázdninách ho Lucian bral do Starého domu, aby se podělil o jídlo s rodiči a dědečkem. Sám věřil, že žije šťastný manželský život, ale byl to jen Lucianův způsob, jak dědečka uklidnit. Když Henry vystoupil z taxíku, spatřil Lucianovo elegantní červené ferrari - byl doma. Henry spěšnými kroky vstoupil do domu. Lucian se rozvaloval na pohovce a mluvil do telefonu hlubokým sametovým hlasem. Když si všiml, že se Henry vrátil, vrhl na něj chladný pohled, ale pokračoval v rozhovoru, zahalený do náklonnosti k osobě na druhém konci. Henry svíral obálku s výsledky těhotenského testu a cítil, jak ho zaplavuje radost i zoufalství. Jeho pevně semknuté rty prozrazovaly vnitřní zmatek. Zoufale chtěl Lucianovi říct, že bude otcem, a zeptat se, jestli by mohli přehodnotit rozvod. Slova mu však uvázla v hrdle, a tak místo toho tiše seděl vedle Luciana a čekal, až hovor ukončí. Osud tomu chtěl, že Lucian rychle zavěsil. "Co se děje?" zeptal se, tón jeho hlasu byl stejně plochý jako vždycky. "Jo. "Už sis to promyslel? Tohle téma se objevilo podruhé a Henrymu se při něm rozbušilo srdce. Polkl slova, která si připravil. Po dlouhém mlčení upřel pohled do Lucianových očí a zeptal se: "Stormblade, nemůžeme se rozvést? I když mě nemiluješ, máme ještě spoustu času na to, abychom si vybudovali vztah. Lucián se jeho naivním slovům vysmál. "Henry Aldene, řekl ti někdy někdo, jak jsi naivní? Nebo, abych to řekl přímo, jak jsi hloupý? "Proč nepoložíš své požadavky na stůl? Jaké podmínky bys musel splnit, abys chtěl rozvod? Henry se stále snažil vyrovnat s Lucianovým chladným chováním. Měl pocit, jako by se náhle změnil v cizího člověka. Kdysi si vychutnával sladkost prvních let jejich manželství a věřil, že je nejšťastnějším člověkem na světě. Ale teď se mu ten sen zdál zničený. Přesto se odmítal vzdát. "Nerozvedu se," řekl Henry a každé slovo zvážněl. Lucianův obličej okamžitě potemněl a jeho ledový pohled přelétl Henryho. "Snažíš se mě vyprovokovat? "Proč bych se měl rozvádět? Abych tě uvolnil pro nějakou nestydatou ženskou? Dokud nejsem rozvedená, jsem stále paní rodu Stormblade." "Cože?" zeptal se Henryk. Bylo to poprvé, co Henry otevřeně odporoval Lucianovi. "Henry Aldene, pokud si chceš udržet titul paní rodu Stormblade, je to tvoje volba. Ale do mého života ti nic není a naše citové pouto neexistuje. Byla to krutá rána, ale Henry zůstal hluboce zamilovaný. Dokonce uvažoval, že se v zájmu jejich vztahu udobří. "Máš hlad? Uvařím ti,' vyhrkl Henry nečekaně a zaskočil tím Luciana. Lucian ho ignoroval, popadl ze stolku klíčky od auta a vyrazil ven. Velký sál zůstal prázdný, Henryho obklopilo ticho. Poté, co bezpečně odložil výsledky těhotenství, oblékl si zástěru a pustil se do práce v kuchyni, rozhodnutý uvařit chutné jídlo. I kdyby nejedl, dítě v něm potřebovalo výživu. Břicho mu jistě každým dnem poroste a on stále ještě neměl vymyšleno, jak tu novinu Lucianovi sdělit. Kdyby mu o těhotenství řekl, reagoval by Lucián nadšením, že se stane otcem, nebo by na něj prostě vrhl stejný chladný pohled a trval na tom, aby těhotenství ukončil? Připravil dvě jídla a polévku, jejichž chuť byla záměrně mírná. Do polévky s rybími kuličkami však zapomněl přidat zázvor, aby zamaskoval rybí chuť. Při prvním doušku se zachmuřil, vrhl se ke koši a prudce se zvedl, až cítil, jak se svět kolem něj houpe. Z očí se mu nečekaně vyřinuly slzy. O měsíc později... Henry se pevně držel za břicho, když jím při ležení na pohovce projela bolest. Bez přemýšlení vytočil Lucianovo číslo. Téměř okamžitě se spojil. "Stormblade, bolí mě břicho. Můžeš přijít domů a odvézt mě na ošetřovnu? Henryho hlas se chvěl potlačovanou nevolností. Po chvíli ticha Lucian konečně odpověděl: "Jen na mě počkej. Lucian právě odcházel ze soukromého klubu, když mu Henry zavolal. V domnění, že se Henry vzpamatoval, byl překvapen, když uslyšel jeho hlas, který byl silný bolestí. Lucian se rozběhl zpátky na usedlost a přemýšlel, jestli je Henry skutečně v nouzi, nebo jestli je to další z jeho manipulativních triků, jak si získat soucit. Když vjížděl na příjezdovou cestu, osvětlovalo dům světlo - signál, že někdo čeká na jeho návrat. Kdyby to byl jeho milenec, možná by pocítil záchvěv štěstí. Ale ten někdo nebyl. Když vešel do obývacího pokoje, uviděl Henryho, jak se bledý a svírající se za břicho rozvaluje na pohovce.
Kapitola 4
Lucian Stormblade přistoupil k Jindřichovi a jemně mu prohmatal čelo - žádná horečka. Poté, co si prohlédl Henryho bledou tvář, nic neřekl a prostě ho zvedl do náruče. Henry Alden pomalu otevřel unavené oči a spatřil před sebou ohromujícího muže. Na rtech se mu objevil slabý úsměv. "Už se cítím mnohem lépe. Nemusíte mě brát na ošetřovnu. Můžete mě uložit. Na to ho Lucian opatrně posadil na pohovku, ruce zkřížené, a se směsicí obdivu a rozmrzelosti se na Henryho podíval. "Musím uznat, že tvoje malé číslo je docela chytré. Upřímně jsem si myslel, že jsi blázen. Ukázalo se, že jsem tě podcenil - jsi docela chytrý. "Myslel sis, že se tě jen snažím obelstít, aby ses vrátil? Henry se lehce uchechtl a oči mu zlomyslně zajiskřily. "No jo, udělal jsem to schválně. Jsi můj manžel. Nemyslím si, že by bylo špatné, kdybych tě chtěl zpátky v našem domě. Lucian ztuhl, zaskočen Henryho přímostí. Tak přímé přiznání nečekal. "Ty se opravdu nestydíš. 'Jestli to znamená, že přehodnotíš své city, můžu být tak nestydatý, jak potřebuju,' řekl Henry a pevně se s Lucianem srazil pohledem. Netušil, kde vzal odvahu s Lucianem takto mluvit. 'Bouřliváku, prosím, dej mi šanci. Zkusme spolu měsíc žít. Pokud mě na jeho konci stále nebudeš..." odmlčel se a ztěžka polkl, "milovat, pak se můžeme rozvést. S tím můžu souhlasit. To byla Henryho poslední prosba, kterou se pokořil v upřímné žádosti o manželovo zvážení. Mladý, přitažlivý, s androgynním půvabem, Henry měl nepopiratelnou krásu. Z tohoto úhlu byly jeho dlouhé řasy, dokonale tvarovaný nos a vyzývavé rty podmanivé. Zrovna když se Lucian chystal odpovědět, hlasitě zazvonil telefon a přerušil celou chvíli. Podíval se na číslo volajícího, rychle to zvedl a ustoupil stranou, aby ztišil hlas. "Jsem doma. Dnes večer nemůžu přijít. Buď hodný, ano? Přijdu zítra... Tichý, magnetický tón na druhém konci byl pro Henryho zneklidňující. Až příliš mu to připomnělo chvíle, kdy ho Lucian sladce přemlouval. Když ho teď slyšel, cítil se bolestně špatně - už to nebylo určeno jemu. Henry vstal, vklouzl do pantoflí a pomalu se vydal ke schodům. Cítil se naprosto vyčerpaný a potřeboval si odpočinout. Přestože ho v břiše nic nebolelo, tížila ho únava. Vešel do svého pokoje, zavřel dveře a zhluboka se nadechl, pak popadl své lenošky a zamířil do koupelny. Když se osprchoval a vyšel ven, zjistil, že na něj Lucian čeká u dveří s ledovým pohledem. "Měsíc," prohlásil bez obalu. "Jo, měsíc. Ale musíš chodit domů každý den a vyhýbat se jakýmkoli jiným ženám,' trval Henry na svém s očima zúženýma. Rychle dospěli ke vzájemné dohodě. Počínaje následujícím dnem začal Lucian s Henrym na měsíc dlouhý pobyt doma. Společné bydlení však neznamenalo, že budou sdílet jednu postel. Už rok žili odděleně. Henry se odstěhoval z Lucianovy ložnice do skromného pokoje pro hosty. Nečekané těhotenství pramenilo z jedné opilecké noci, kdy Luciana přivedla domů žena z baru. S vratkou oporou pomohla Lucianovi do postele, ale pak Lucian Henryho nečekaně políbil, takže zůstal ohromeně stát na místě. To, co se dělo potom, bylo naprosto přirozené.
Kapitola 5
Henry Alden se druhý den ráno probudil a zjistil, že postel vedle něj je studená a prázdná. Uvědomil si, že Lucian Stormblade opět odešel. Pomalu začínal chápat, že je lepší nenarušovat Lucianovo soukromí. Ale teď, když měl před sebou celý měsíc, si řekl, že by to možná stálo za pokus. Jakmile Lucian Stormblade spatřil Henryho Aldena, jak vchází do jeho pokoje a v ruce svírá deku, okamžitě ho chytil za zápěstí a jeho tón zněl nesouhlasně. "Řekl jsem, že tu zůstanu měsíc, ne že s tebou budu sdílet pokoj." "Ne," řekl. Henrymu se sevřelo srdce, ale nasadil rozpačitý úsměv. "Aha, asi jsem špatně odbočil. Moje chyba!" Rozpačitě se stáhl zpátky do svého pokoje a přitom si držel deku. Snažil se uklidnit, jemně si třel břicho a šeptal: "To je v pořádku, maličká. Máme před sebou ještě celý měsíc." Henry Alden poněkud naivně věřil, že měsíc možná nějak změní jejich vztah k lepšímu. Když se však vracel domů z farmářského trhu a žongloval s velkou taškou plnou bio zeleniny, vytáhl během jízdy taxíkem telefon a zjistil, že na něj čeká šokující titulek. "Dědic Stormblade v romantickém skandálu s filmovou hvězdou Isabellou Frostovou!". Titulek doprovázela rozmazaná fotografie, na níž ti dva spolu večeřeli, ačkoli byla tmavá a rozlišení nebylo velké. Přesto Henry okamžitě poznal, že muž v tmavomodrém obleku je jeho manžel. Do oka mu padlo datum: 10. března 2021 - přesně den předtím, než zjistil, že je těhotný. Henry věděl, kdo je Isabella Frostová - uznávaná herečka, která získala prestižní ocenění Zlatá lilie, teprve sedmadvacetiletá, vyzařující šarm a krásu. S hrstkou pozoruhodných filmů na kontě a svým oceněním byla zacementována jako hvězda v zábavním cechu. Rod Stormbladeů patřil k nejvýznamnějším rodinám v hlavním městě, byl bohatý a vlivný a měl pověst, díky níž se o něm mluvilo ve městě. Kdo by se nechtěl svézt ve vleku rodiny Hawthornů a získat tak úspěch a vliv? Teď, když se najednou objevil milostný skandál, by to Isabellinu kariéru nepochybně výrazně podpořilo. Henry Alden cítil, jak se v něm zvedá vlna vzdoru. Změnil názor; nehodlal mlčet. Stál před impozantní branou Stormblade Holdings a srdce mu v hrudi divoce bušilo. Do kanceláře Luciana Stormbladea nikdy nevkročil; částečně proto, že neměl dostatečné vzdělání, aby porozuměl obchodnímu žargonu, a částečně proto, že mu Lucian dal jasně najevo, že ji nemá navštěvovat v pracovní době. Ale dnes už se nemohl déle držet zpátky. Recepční byla úžasná žena, uhlazená a krásná, s nakažlivým úsměvem. Když uviděla Henryho, elegantně se zvedla a zeptala se: "Dobrý den, jaké oddělení hledáte?" "Ano," odpověděl Henry.
Zde je možné umístit pouze omezený počet kapitol, klikněte níže a pokračujte ve čtení "Mezi láskou a lží"
(Po otevření aplikace se automaticky přesune na knihu).
❤️Klikněte pro čtení více vzrušujícího obsahu❤️