Kapitola 1
Říkalo se, že Serafína Fairweatherová, nejkrásnější kultivující ve Světě kultivace, má povahu chladnější než zimní mráz. Modalyn, učeň pověřený péčí o Serafinu v Řádu mečířů, se takovým zvěstem vysmíval: "Můžete šířit, co chcete, ale věřte mi, že ústa dokáží roznést jakoukoli fámu, zatímco já musím běhat kilometry, abych je opravil. Mistryně Serafina vás všechny vyzývá, abyste ji viděli takovou, jaká skutečně je - prosím vás... ale upřímně řečeno, její slova mi pokaždé ujedou. Kdysi dávno si Modalyn pohrávala s naivními sny o tom, že starší z Řádu mečířů budou vyzařovat éterickou eleganci a půvabné chování. Tato představa se rozbila, když byl pověřen péčí o zdánlivě nešťastnou Serafinu a na vlastní oči se stal svědkem nelítostné rivality a skrytých záměrů, které v Řádu vřely pod povrchem. Drama se rozvíjelo s větší intenzitou, než by kdy dokázal jakýkoli bestseller. Ačkoli epické příběhy vykreslovaly Serafínu jako ztělesnění odměřenosti, která i s oslabenými schopnostmi dokáže někoho brilantně zapálit pouhým slovem, byl to jen výtvor šeptaných zvěstí. Zřetelně si vzpomínal na zimu, během níž sníh pokryl květy švestek a vykreslil úchvatnou scénu. Serafína seděla pod švestkou, v ruce svírala šálek čaje a vzdychala. 'Tolik let, a oni stále neumřeli z mého rozčilení. Cítím, že je mou povinností držet je na uzdě. Modalyn, která si na její dovádění už zvykla, odpověděla na rovinu: "Vypadá to, že tuhle povinnost mají všichni. S hravým smíchem Serafína sledovala, jak se jí na vlasy snášejí červené okvětní lístky švestek. I poté, co v její přítomnosti trávila každý den, byla Modalyn stále na okamžik uchvácena její krásou. Oblečená v čistě bílém na zasněženém pozadí byla ještě okouzlující než samotné květiny. Mezi těmi vysloveně živými pověstmi byla i pravda: Serafína byla skutečně nejkrásnější osobou, jakou kdy Modalyn spatřila. Jak se pohyboval v napětí každodenního života v Řádu mečířů, složitost vztahů začala splétat podmanivou tapisérii emocí a nečekaných spojenectví. Netušil, že obklopeni podmanivými příběhy o kráse, rivalitě a skrytém románku se brzy vydají do světa, který zpochybní nejen jejich přesvědčení, ale i samotné přežití.
Kapitola 2
Před dvěma týdny byl sjednaný sňatek Serafiny Fairweatherové uzavřen a její žačka Modalyn mohla jen předpokládat, že její pán půjde ke dnu s lodí. Přesto se po několika dnech, kdy nebyl ve své kůži, v mžiku vrátil ke svému obvyklému já. Popravdě řečeno, Modalyn měla pocit, že je to pro Serafínu škoda. Kdysi nejslavnější kultivátorka meče v Říši kultivace měla svou velikost pošramocenou poté, co utrpěla těžká zranění v Říši démonů, když chránila učedníky své sekty, a její kultivační úroveň navždy uvízla na Zlaté pilulce. Všechny slavnostní řeči Moudrých starších v sektě o tom, že tento sňatek je pro její dobro, byly jen zástěrkou pro jejich ambice vyměnit ji za svůj vlastní prospěch. Modalyn držíc koště zírala na pevně zavřené dveře hlavního domu a srdce ji bolelo: byl to jen bezvýznamný sluha, který neměl žádnou moc pomoci. Dnešek byl třetím dnem Serafinina samovazby, kdy se měla zotavit, a byl to také třetí den, kdy Modalyn neměla na práci nic jiného než zametat sníh. Vrchol Snowy Blossom Peak byl věčně pokrytý bílou pokrývkou a po včerejším hustém sněžení měla Modalyn za úkol vyčistit horskou cestu. Zrovna když si připravovala koště, upoutal její pozornost prudký pohyb, postava, která se k ní hnala. Ta chůze - tak odlišná od ladné aury typické pro vrchol Sněžného květu. Modalyn zaváhala, pomalu držela koště a pozdravila: "Mistře Liu... Než stačila dokončit oslovení "strýčku Liu", proletěl kolem ní Lysander Větroplach, vír energie, který rozmetal sníh a málem Modalyně ometl obličej. Otřela si sníh z tváří a otočila se právě včas, aby viděla, jak Lysander míří přímo k hlavnímu domu. "Strýčku Liu! Mistryně Serafína nařídila, že je kvůli zotavení v ústraní, a ty nemáš... Lysander s ní zacházel jako se vzduchem, zvedl ruku a silně zabušil na dveře. "Prásk! Bang! Bang! Zběsilé klepání se ozvalo tak silně, že otřáslo sněhem z okapu: "Serafina Fairweatherová! Otevři ty dveře! Modalyn se kousla do rtu, její protesty byly neustále přerušovány. To ji nikdo nemohl nechat dokončit myšlenku? Ale právě když očekávala, že začne křik, nastalo po Lysandrově požadavku znepokojivé ticho. Místo Serafinina zavrčení nebo Lysandrovy repliky se neozvalo nic. Modalyn se nejistě přikradla blíž a nahlédla za rám dveří. Interiér byl až děsivě čistý; skládací zástěny byly odtaženy a umožňovaly úplný výhled do obývacího pokoje a ložnice, kde už dávno vychladl kadidelník a ložní prádlo bylo sotva povlečené. Něco mi na tom nesedělo. Kde byla Serafína, která tvrdila, že se zotavuje? Lysander stál uvnitř a oči mu teď rudly hněvem. Když mu učedníci hlásili, že věno a dary chybí, cosi temného mu zastřelo zrak a přimělo ho sprintovat do Květinové chalupy. Přesto tu stál a po Serafině nebylo ani stopy. Jeho instinkty, které měl vždycky ostré, byly v nejvyšší pohotovosti. Chybějící bohatství a nepřítomnost Serafiny vedly k jedinému, znepokojivému závěru - utekla ze svatby.
Kapitola 3
"Útěk ze svatby? Vždyť jsi sakra utekl i se zásnubními dary... Lysandrovi Windbreakerovi se třásly ruce vztekem. 'Ty dary jsme shromáždili, vložili jsme do nich srdce i duši, abychom zapůsobili na panství rodiny Lowenheartů. Utratil jsem celé jmění, abych si je získal... Modalyn se mírně stáhla a pomyslela si: Páni, tohle je intenzivní. Že by kvůli tomu mistr Liu konečně vybouchl? Cítil se rozpolceně: pokud mistr Liu omdlel v Květné chaloupce, měl by mu pomoci, nebo ne? Po dlouhé chvíli Lysander Větrník místo mdlob vybuchl řevem, který se ozvěnou rozlehl po Vrcholku zasněženého květu a otřásl samotnou zemí. "Xie. Lan. Ting. -' "Ah-choo. Xie Lan Ting kýchl a v mysli mu zůstaly slabé stopy jména Sekty mistrů meče. Není možné, že by lidé ze Sekty mistrů meče konečně zjistili, že utekl po pouhých třech dnech? Jestli je to pravda, pak je to naprosto úžasné! Xie Lan Ting utíkal bez přestávky už tři dny. I kultivující si potřebovali odpočinout, a tak nakonec našel stánek s čajem u Královské cesty a doufal v krátkou přestávku. V čajovém stánku se to hemžilo lidmi, což ho nutilo sdílet stůl. Xie Lan Ting, oděný do splývavých měsíčních šatů, v pase stažených nefritovým páskem, měl elegantní postavu; dokonce i jeho záda vyzařovala charisma. Ale když se otočil, no, přiznejme si to - maska, kterou nosil, zakrývala polovinu jeho rysů, takže bylo těžké si ho dobře prohlédnout. Nicméně ta část jeho obličeje, která byla vidět, vzbuzovala vážnou intriku. Když se přesunul k jedinému zbývajícímu volnému stolu, prohlédl si scénu. Stoly po obou stranách byly obsazeny hlučnými muži, zatímco u toho před ním seděly dámy. Xie Lan Ting našel jediné zbývající volné místo u stolu, kde dvěma mladým mužům nevadilo, že se o něj dělí; byli to také kultivující. Když se posadil, zaslechl, jak si povídají - jeden živě hovořil, zatímco druhý byl spíše posluchačem a občas vydával "mm-hmm", což připomínalo moderní chytré zařízení. Ten upovídaný mladík se rozpovídal o různých tématech, než si náhle povzdechl: "Kéž bychom mohli brzy dokončit naši práci! Nemohu uvěřit, že bychom mohli zmeškat svatbu zaklínačky Měsíčního kamene a toho dědice Lowenheartů. Xie Lan Ting se dusil vodou. "Sakra... Okamžitě se k němu upřely dva páry očí. "Kašel, kašel. Xie Lan Ting se rychle vzpamatoval: "Promiň, jen jsem se trochu dusil. Upovídaný mladík se zasmál: "Ještě že jsi to nenastříkal na stůl - hele, příteli, chceš se taky podívat na svatební obřad Měsíční kouzelnice? Xie Lan Ting spěšně odmítl: "Ne, vůbec ne. "Jak to, že nechceš? To je Měsíční kouzelnice, nejkrásnější žena ve Světě kultivace! Bývalá mistryně kultivací meče. Kdo by nechtěl být svědkem takové velkolepé události? Jeho maska částečně zakrývala nevyzpytatelný výraz Xie Lan Tinga: "Zvědavost zabila kočku a drby se s kultivací nedají srovnávat. Ten upovídaný mladík moudře namítl: "Ale život není jen o pěstování! Musíme v životě nacházet radost, žít šťastně a nebýt jen vážní. Xie Lan Ting přikývl: "Souhlasím s tím, že je třeba najít radost. "Přesně tak! Mladý muž byl rád, že ho pochopil: 'Já se vyžívám ve vzrušení! Když už o tom mluvíme, jednou jsem z dálky zahlédl Měsíční kouzelnici, i když jsem jí neviděl do tváře. Její postava byla božská a já bych ji opravdu rád viděl zblízka. Xie Lan Ting se napil vody a usmál se pro sebe: "Kdybych sundal tuhle masku, zíral bys přímo na nebeskou krásku.
Kapitola 4
Serafína Fairweatherová, zaklínačka Měsíčního kamene, byla velmi přítomná - přesněji řečeno, současná Serafína se proměnila v nebeskou bytost přímo z fantasy románu. Ano, Serafína byla isekai (postava z jiného světa), která se nevysvětlitelným způsobem ocitla uvězněná v knize, jejíž byla kdysi vášnivou čtenářkou, a zaujala místo postavy, která měla stejné jméno i osud. Serafína četla knihu - typickou ságu o nedosažitelných ideálech -, jejímž hlavním hrdinou byl Elias Cloudrunner, který usiloval o výšiny moci prostřednictvím náročné cesty pomsty. Hned v první kapitole Elias padl na kolena. Kdysi vítězný hrdina klečel před hrobem. Čího ducha uctíval? Eliasovu spřízněnou duši, Serafinu Fairweatherovou. Ano, ve chvíli, kdy Elias vstoupil, truchlil nad ztrátou své milované ženy a Serafina mu byla jako zesnulá představena pokojně ležící v rakvi. Když si Serafína román poprvé přečetla, pocítila k hrdinovi upřímné sympatie. Nyní, když toto vyprávění prožívala, se její pozornost přesunula - cítila smutek jen sama nad sebou. Protože ona byla tou, které bylo souzeno zahynout. Ta troufalost! Místo toho, aby byla pouze vržena do nového světa, byla obsazena jako pouhá vedlejší postava - tragická poznámka pod čarou v tomto příběhu. A aby toho nebylo málo, nevydržela by ani do začátku hlavního příběhu. V samotném příběhu bude Serafína navždy odsunuta do vzpomínek a rozhovorů ostatních. Po její smrti se Elias zapřísahal, že se nikdy znovu neožení, a nesčetné příběhy oslavovaly jejich lásku, což z něj činilo milovanou postavu. Ale k čemu byla taková pověst mrtvé ženě? Ani nejvyšší ocenění by nezahřálo její promrzlé kosti. Serafína netoužila po tom, aby zářila nostalgií ostatních; jediné, co chtěla, bylo přežít. Naštěstí se tento svět, přestože se zrodil z původního vyprávění, vyvíjel organicky, a když Serafína dorazila, skutečný děj se teprve rozvíjel. Do předpokládané svatby zbývaly ještě dva týdny a hlavně tři a půl roku, než původní postavu Serafiny potká předčasný konec. Zpočátku se Serafína cítila ztracená; zmocnil se jí strach, ale silný pud sebezáchovy ji přiměl znovu nabýt klidu. Protože neměla jasnou cestu zpět do svého předchozího života, jejím hlavním úkolem bylo vymanit se z osudu, který jí napsal původní scénář, a žít. S jasnou představou se Serafína rázně rozhodla, že se svatbě vyhne. Byla jednou z Nejvyšších starších Řádu mečířů, skupiny čtyř vážených vůdců. Dva z nich se k ní chovali nepřátelsky a jeden byl k jejímu osudu lhostejný. Po ztrátě její moci tito dva potížisté horlivě usilovali o spojenectví s rodinou Lowenheartů a s radostí připravovali Serafínu o budoucnost tím, že jí zařídili sňatek. Její mentor, ačkoli s ní soucítil, neměl autoritu, aby mohl účinně zasáhnout. Po přečtení původního příběhu chovala Serafina k Eliasovi Cloudrunnerovi hlubokou úctu: bystrý, trpělivý, houževnatý a odvážný. Ačkoli byl Elias zpočátku do manželství nucen, bylo zřejmé, že se hluboce zamiloval; po Serafinině smrti si slíbil, že se už nikdy neožení, a zůstal jí věrný po svém způsobu až do konce života. Opravdový romantik.
Kapitola 5
Obdiv Seraphiny Fairweatherové k Eliasovi Cloudrunnerovi nijak nezměnil její rozhodnutí utéct ze svatby. "Život je příliš vznešený, příliš divoký a příliš drahocenný na to, abychom ho uvěznili," pomyslela si. "Promiň, hlavní hrdino, " tiše si posteskla, "možná jsem tě právě připravila o ženu. Ale jestli se mi podaří přežít tyhle tři roky a ty budeš pořád svobodný, slibuju, že ti pomůžu najít někoho, kdo bude ještě zářivější než měsíční svit." Serafína byla na svůj útěk více než připravená. Zdědila vzpomínky své předchůdkyně a strávila nějaký čas tím, že si zvykla na své nové, éterické tělo a zajistila, aby mohla obratně ovládat různé síly. Poté, co si sbalila své věno a svatební dary, vyrazila. Její čin byl bezchybný; odešla beze stopy. Věno a dary nebyly ničím jiným než transakcí mezi Moudrými a panstvím rodiny Lowenheartů. Ani jedna mince neměla připadnout novomanželům, to Serafína a Elias se vyměňovali. Jak by to mohlo být ještě levnější? Nemohla si pomoct, ale vychutnávala si představu těch, kteří by byli nespokojení, jakmile by pravda o jejím útěku vyšla najevo. Protože nechtěla, aby ji někdo poznal jako "Nejkrásnější ve Světě kultivace", Serafína si chytře zakryla polovinu obličeje hedvábnou maskou, která jí zakrývala oči a obočí. Uprostřed svých myšlenek zjistila, že sedí u stánku s čajem a cítí se poněkud nostalgicky. "Promiň, děvče. I kdybys tam spěchala, nestihla bys to na svatbu zaklínačky Měsíčního kamene. Hlavní hrdinka už utekla - teď už ten obřad není možné dokončit. Zvedla pohár k přípitku a vzdala chlapci čest. Kluk, zmatený, ale okouzlený její důvěrností, gesto s úsměvem opětoval. 'Na naději, že se dočkám svatby Měsíční kouzelnice!" prohlásil hlasitě. Serafína si s úsměvem tiše popřála: "Ať se mi sňatek na útěku vydaří. Blaženě si neuvědomovala, že není jediná, kdo trhá scénář. V Řádu mečířů Lysander Windbreaker a jeho skupina vážně debatovali, než se rozhodli přiznat se k panství rodiny Lowenheartů a snažili se o jednotnou frontu při hledání Serafiny. Kontaktovali Gideona Lowenhearta, hlavu panství, a otevřeně mu vysvětlili své obavy, aniž by se otevřeně zmínili o útěku. Vymysleli si: "Serafína je už několik dní nekontaktní. Má staré zranění, o které se obáváme. Nemáme dostatek personálu, uvítáme jakoukoli vaši pomoc. Lysander zdůraznil: "Datum svatby se blíží! Musíme ji brzy najít. Následovalo ticho, tíživé a úzkostné. Lysander odhadoval, že Gideon Lowenheart pochopil základní sdělení jejich výpovědi - že Serafína utekla. Možná by o tom měli mluvit otevřeněji. Než stačil zformulovat druhé vysvětlení, Gideon konečně přerušil mlčení. "Ten kluk... Elias se nedávno také ztratil. Je to, řekněme, tak trochu potížista. Nejspíš si šel užívat, místo aby myslel na svatbu. Budeme muset vyčlenit naše zdroje, abychom ho také hledali. Lysander na to reagoval nevěřícným pohledem. Známý tón, známá rutina. Tihle lišáci hráli tuhle hru už celá staletí; připadalo jim to jako fraška příliš směšná na to, aby ji snesli. 'Takže ten Lowenheartův kluk taky utíká,' pomyslel si. Vyměnil si se svými společníky tiché pohledy a společně pochopili - ticho v místnosti houstlo a bylo stále trapnější. Jeden z nich prolomil napětí: "No... ti dva jsou docela dobrá dvojka. "Pár? Lysander se při té myšlence ušklíbl; Serafína a Elias k sobě sice měli nepopiratelnou chemii, ale co by to znamenalo pro jejich rodiny? Potřebovali získat zpět vzácné poklady, které si Serafína vzala s sebou! Lysander s Gideonem neochotně připustili absurditu situace a rychle souhlasili: "Přestaňme otálet a pojďme je najít! Serafína Fairweatherová zjistila, že si s upovídaným teenagerem, který se představil jako Silas Woodrow, dobře rozumí. Vedle něj stál jeho starší kolega Gareth Windwhisper. Serafína si s ním vyměnila jméno: "Já jsem Winding Stream. Jméno jí bez námahy sjelo z jazyka a Silas nadšeně přikývl. "To je ale krásné jméno! Serafína nonšalantně odpověděla: "Ach, ty mi lichotíš. Nevšimla si, že muž v rohu se při pohledu na její zvolenou přezdívku napjal. Když se bavili o Serafinině svatbě, zdálo se, že se Silas chce podělit o další informace. 'Zaklínačka Měsíčního kamene si bere někoho jiného! Po letech čekání na jemný vánek pod měsícem se ukázalo, že budu ponechán napospas chladu. V žaludku se jí usadil chlad předtuchy. "Něžný vánek v objetí měsíce...? Silas zvedl obočí. "Ty jsi to nevěděla? 'Můžeš mě poučit?" zeptala se a předstírala nevědomost. Muž z rohu se naklonil blíž a pozorně naslouchal. 'To je ta populární dvojice z pohádek! Nesmrtelný Něžný vánek a zaklínačka Měsíčního kamene - jejich příběhy jsou legendární a vždy se v nich zmiňuje Ayla Brightwind a ty, Serafíno! Silas vykřikl a v jeho tónu bublala vášeň. "Ty jsi o nich neslyšela? "Kdo je Ayla Brightwind? Serafína se zamyslela a pátrala v mozku po nějaké známé stopě, ale žádnou nenašla. Usadilo se v ní pochopení - dva úplně cizí lidé propletení příběhy, o kterých neměla ani tušení. "Chlapče, nemůžeš jen tak spojovat hvězdy, aniž bys je znal. Silas zaujatě zpracovával její slova. 'Ale to není jen tak! Nesmrtelný Něžný vánek výslovně prohlásil, že si přeje partnerku, jako je zaklínačka Měsíčního kamene. Serafína, vždy pilná posluchačka, oponovala: 'Pravděpodobně to použil jen jako zdvořilostní příklad. Je to lichotka, ne slib. Silas neustoupil, vytáhl knihu a bouchl s ní o stůl. Její název? "Vůně pod měsíčním vánkem". Serafina se zarazila; z názvu prakticky vyzařoval dusný podtón. 'Nesmrtelný Něžný vánek nejenže přečetl všechny příběhy o nich, ale napsal i procítěnou úvahu. Jedna jeho báseň si získala slávu. Silas pokračoval a hlas mu vzrušením stoupal. Ačkoli věděla, že by měla rozhovor přerušit, zvědavost ji přemohla. "Co je to za báseň? "Je to dlouhé, těžko se to vybavuje, ale podstata je: 'Četl jsem to, je to úžasné, dotýká se to mého srdce. Mohli bychom uvažovat o tom, že to uskutečníme! Serafína si nemohla pomoct, ale Silasově odvážné víře se zasmála. "Není divu, že si stojíš pevně za svým, vypadá to, že tomu opravdu chce dát prsten.
Zde je možné umístit pouze omezený počet kapitol, klikněte níže a pokračujte ve čtení "Útěk před osudem mezi nebeskými stíny"
(Po otevření aplikace se automaticky přesune na knihu).
❤️Klikněte pro čtení více vzrušujícího obsahu❤️