První kapitola (1)
První kapitola "Vlkodlaci - můžeme s nimi pokojně koexistovat, nebo jen bláhově strkáme hlavu do písku? Jsou silnější, rychlejší a smrtelnější než my. Přesto by nás Koalice vlkodlaků chtěla přesvědčit, že nám od nich nehrozí žádné nebezpečí." "Věřil bys těmhle kecům?" Zeptal se Ned, jeden z jejich štamgastů, a gestem ukázal na plochou obrazovku připevněnou na stěně za pultem. "Nikdy jsem si nemyslel, že se dožiju dne, kdy se lidi budou ptát, jestli je divoké zvíře nebezpečné." "Je potřeba je všechny utratit," zabručel Bernie. "Ať se jedno z nich pokusí vkročit na můj dvůr. Nejdřív střílím a pak se ptám. Nic než zvířata. Všechny tyhle nesmysly o soužití s bandou divochů...." Halle Fieldingová rychle utřela pult a pak si osušila ruce. Doplnila šálky s kávou a naladila se stejně jako strávníci na televizi. Posledního půl roku, od chvíle, kdy se vlkodlačí populace rozhodla dát o sobě vědět zbytku světa, byly zprávy plné samých řečí o vlkodlacích. Veškeré relevantní informace byly sděleny během prvních dvou týdnů. Od té doby se zprávy plnily bezduchými drobnostmi a divokými spekulacemi, které byly zjevnou snahou o zvýšení sledovanosti. V poslední době se zdálo, že jediným účelem zpráv je spíše vyvolat v divácích strach než informovat. Ne že by se Halle nebála jako všichni ostatní. Šlo jen o to, že pravděpodobnost setkání s vlkodlakem byla mimořádně nepravděpodobná. Jejich městečko na úpatí horského masivu by bylo pro vlkodlaka ideální, ale v malém městě se žádná tajemství nevyskytují. Většina obyvatel tu žila už po generace. Kdyby mezi nimi byl vlkodlak, už by o něm věděli. Angie, její spolupracovnice, do ní vrazila bujným bokem. "Slyšela jsem, že vlkodlaci opravdu oceňují ženy s plnější postavou," zašeptala, když na pult řadila řadu prázdných a téměř prázdných sklenic od cukru. "Mám kamarádku, která se s jedním dala dohromady. Říkala, že je to úžasné." Halle přikývla, ale nijak to nekomentovala. Angie byla dost milá, ale měla sklon lhát nebo přehánět. Taky byla ten nejhorší druh drbny. Překrucovala fakta, pokud to posluchače bavilo víc. "Měla bys to zkusit," pokračovala Angie a důkladně si prohlédla Halleinu obloukovitou postavu. Angie byla také baculatá, ale protože byla vdaná a měla tři děti, ráda prohlašovala, že si zasloužila právo nechat se unášet. Halle si Angieiných posměšků ohledně své postavy většinou nevšímala a přičítala je čiré žárlivosti. I když vážily stejně, Halle se kila navíc pěkně usadila kolem prsou a boků. Nebyla módně štíhlá, ale se svou postavou byla spokojená. Jistě, někteří kluci ji přehlíželi, jako by neexistovala, ale jiní od ní nedokázali odtrhnout oči. Angie bývala štíhlá jako hůl, ale po druhém dítěti se jí začala kila opravdu nabalovat. Její kdysi štíhlá postava se nyní zakulatila. Kulaté tváře, kulaté bříško - měla tvar přerostlé borůvky. Halle se na Angie kvůli její váze nikdy nedívala svrchu, ani se o ní nezmínila, ale druhá žena jí tuto zdvořilost neoplácela. Teď si Angie zřejmě myslela, že je tak zoufalá, že by měla být ochotná chodit s vraždícím vlkodlakem. Halle se významně podívala na televizní obrazovku a zavrtěla hlavou. "Ne, děkuji." Angie vykulila oči. "Tomuhle nesmyslu nemůžeš věřit." "Nevěřím. Ale stejně nepochybuju, že jsou nebezpeční. Kromě toho nechci chlapa, který mi bude okopávat kytky a sypat chlupy po celém domě." Halle se rozhlédla po ranním davu v Millie's Diner, aby zjistila, jestli někdo nepotřebuje další kávu. Když viděla jen plné šálky, postavila konvici zpátky na hořák. Zakrývala pult a několik stolků lemujících výlohu. Millie's byla jediná restaurace ve městě, kde se podávala pravá snídaně. V roztomilé kavárně naproti přes ulici měli jen muffiny a koláčky. I tak ale u Millie nebylo přes týden moc lidí. Scházeli se tu převážně starší občané, aby si popovídali. O polední pauze tu býval menší nával, který tvořili hlavně lidé, kteří ve městě pracovali. Její směna končila s polední pauzou. "Navrhovala jsem jenom flirt. Neřekla jsem, že by sis měl jednoho z nich přivést k sobě domů." "To je pravda. Tato logika se Halle nezdála. Pokud se s někým chtěla vyspat, musela mu věřit. V naději, že tento rozhovor ukončí, řekla: "Na tom nezáleží. Kde bych vůbec našla vlkodlaka?" "Je tu jeden bar..." "Lillian volala, že je nemocná," přerušil ji Emmett, majitel Millie's Diner, a postavil se mezi ně. Pojmenoval bistro po své zesnulé ženě. "Která z vás, milé dámy, je ochotná vytáhnout dvojníka?" Angie se na Emmetta usmála tím nejsladším úsměvem. Nikdo, kdo by ten nevinný úsměv viděl, by nepoznal, že se právě snažila přesvědčit Halle, aby měla sex na jednu noc s vlkodlakem. "Promiň, ale nemůžu. Musím být doma s dětmi. Emmett dneska pracuje dlouho do noci." Angie byla shodou okolností také manželkou Emmetta juniora. Nikdy si nevytáhla dvojníka. Některé z ostatních servírek měly děti a manžele také, ale když byly vyzvány k dvojité směně, musely využít služeb chůvy. Halle byla na totemovém sloupu nejnižší ženou. Neměla děti, manžela ani muže. Její večery byly volné. Obvykle spočívaly v tom, že se navečeřela, při prošívání se dívala na televizi a pak si lehce četla, než se uložila ke spánku. Občas se cítila osamělá, ale většinou byla šťastná. Když jí bylo opravdu smutno, přemýšlela o tom, že by si mohla pořídit kočku. Nebo psa. Nebo zlatou rybku. Něco, co by nebylo příliš náročné. Už si prošla cestou vztahů. Hned po střední škole byla zasnoubená a připravená jít k oltáři. Jen týden po zasnoubení našla svého snoubence Lamara, jak se v autě líbá s jinou dívkou. Chodili spolu od deváté třídy, takže ji zrada silně zasáhla. Od té doby chodila s několika muži, ale nic už nebylo tak vážné. Zdálo se, že všechny její vztahy umírají stejnou smrtí. Buď ji muži opustili kvůli jiné ženě, nebo odešli za lepší prací do většího města. I když měla jejich malé město ráda, mělo i své nevýhody. Bylo tu málo lukrativních pracovních míst a svobodné ženy převažovaly nad muži v poměru tři ku jedné. To dávalo mužům velký výběr a mnozí z nich neviděli potřebu omezovat se jen na jednu ženu. Dokonce i neatraktivní nezaměstnaní muži ve městě měli nejméně dvě přítelkyně. Takže její možnosti byly přestěhovat se, nebo se na randění vykašlat. Halle si vybrala to druhé.
První kapitola (2)
Halle se rozloučila s poklidným večerem s miskou salátu Caesar a bezmyšlenkovitou televizí a řekla: "Udělám to." Peníze navíc by se jí hodily do fondu přání. Neměla s penězi žádné pevné plány, ale dávaly jí pocit jistoty a dávaly jí pocit, že má možnosti. *** O několik okresů dál... Byly chvíle, kdy si opravdu přál, aby nebyl alfou Kamenné smečky, přemítal Dade Stone, když sledoval Minu, jak se plouží ke stánku, který obýval se svými přáteli v zadní části Boydovy krčmy. Mohl doufat, že ho nehledá, ale její pohled se na něj zaměřil téměř okamžitě. Cílevědomě postupovala vpřed a ve velkých modrých očích jí odhodlaně jiskřilo. Ve svém drahém značkovém oblečení vypadala nepatřičně. Ostatní návštěvníci měli na sobě trička a džíny. Mina měla na sobě pravý kožich přes úhlednou pastelově růžovou halenku a krémové kalhoty. Štíhlý podpatek na jejích kotníkových botách byl sexy, ale v těchto končinách nepoužitelný. "Přicházejí problémy," zamumlal jeho nejlepší kamarád Travis a strčil si do pusy hranolky. "Není tak špatná," řekl Jack. "Je sexy." Travis vykulil oči. "Na ženskou jsou i jiné předpoklady než pěkný stojáček." "To říkáš ty," utrousil Jack. Jack a Travis byli bratranci. Jejich rodiče byli dvojčata, která si vzala dvojčata, a výsledkem byli bratranci, kteří si byli tak podobní, že by mohli být sourozenci. Měli stejné černé vlasy a tmavě hnědé oči. Každý z nich měl na bradě rozštěp. Ale přestože je dělilo jen několik měsíců věku, mentálně byl Travis o několik let před Jackem. Mina se opřela o jejich stůl a naklonila bok, aby co nejlépe ukázala své přednosti. Měla křivky na všech správných místech. Dlouhé husté vlasy, tento měsíc obarvené na zářivě červenou, se jí vlnily na štíhlých ramenou a hladily dekolt odhalený hlubokým véčkem její blůzy. "Ahoj, Travisi, Jacku... Dade." "Ahoj, Mino." Jack prakticky slintal, oči přilepené k Mininým prsům. Travis a Dade zdvořile přikývli. "Dade, chtěla jsem si s tebou promluvit... o samotě." Dade stiskl zuby. Věděl přesně, co Mina chce, a neměl chuť to slyšet. "Jíme, Mino." Ukázal na jejich talíře plné hamburgerů a hranolek. "Bude to trvat jen chvilku. Slibuju." Položila ruce na sebe a zvedla je k bujným rtům nalakovaným lesklou růžovou barvou, která ladila s jejími dokonalými nehty. "Prosím?" Dade vyklouzl ze své strany stánku a usoudil, že bude rychlejší vyslechnout její prosbu, než aby musel dál ignorovat její prosby. Dokázala být strašně tvrdohlavá. Znali se od dětství, ale nikdy nebyli přátelé. Její rodina byla kdysi členem jejich smečky, ale krátce předtím, než Mína dokončila střední školu, se odstěhovala do bohatší smečky na západním pobřeží. Její rodiče byli oba právníci. Proslýchalo se, že si v Kalifornii založili vlastní firmu a že se Mina stala modelkou pro pánské časopisy. O tom druhém Dade silně pochyboval. Ne že by Mina nebyla dost hezká. Byla. Ale až do doby před devíti měsíci, kdy se nějací idiotští teenageři natočili na mobil a nahráli na internet, se vlkodlaci drželi v pozadí. Jako že nechali lidi věřit, že jsou mýtické bytosti. Každého vlkodlaka, který byl natolik hloupý, že na sebe úmyslně upozornil, čekal trest. Tresty mohly být tak mírné, jako je slovní pokárání, nebo tak přísné, jako je vyhnanství nebo smrt. Těmto dospívajícím a jejich rodinám se vyhýbali. Nebylo možné vrátit se ke starému životu v utajení, ale to neznamenalo, že by některá ze smeček chtěla potenciální potížisty za své členy. Mina se loni vrátila sama, vyfintěnější a snobštější než kdy dřív. Požádala o návrat do jejich smečky a on neviděl důvod, proč by ji měl odmítnout. Byla to svobodná, atraktivní samice a nespárovaní samci v jejich smečce by mu udělali peklo, kdyby ji odmítl. Dade sledoval její vrávoravou chůzi, když procházela chodbou, která vedla k toaletám a zadnímu východu. Zatlačila na otevřené dvojité dveře, což způsobilo, že se nad ním vznášel zápach odpadků z košů. Jakmile vstoupil do šeré uličky, přitlačila ho k cihlové zdi a přitiskla svá ústa na jeho. Zavrčel, chytil ji za zápěstí a držel ji od sebe. "Mino, co to kurva je!" Místo aby se nechala odradit jeho odmítnutím, kolébala se k němu a boky se drtila o jeho. "Dade, ráda bych se nabídla jako tvá družka." "Ne." "Ne?" Zvedla obočí a usmála se na něj. "Myslím, že máš zájem." Třela se o jeho penis nahoru a dolů. "Alespoň část z tebe ano." Zakoulel očima. "Mně nestojí." "Tak co je tohle všechno?" "Aha, to je můj pták, kterého si brousíš, ale je měkký." Kdyby se její rodina někdy ráčila zúčastnit některého z komunitních běhů, věděla by, jak vypadá nahý. Ne že by se okukování podporovalo, ale některých věcí si prostě nešlo nevšimnout. "Vytáhl bych ho, abych ti to dokázal, ale to by bylo kurva nevhodné. Tak proč nepřestaneš a neřekneš mi, o co tady kurva jde? Nikdy ses o mě nezajímal." Zavrtěla hlavou a její dlouhé vlasy se rozlétly, aby ho zasáhly do obličeje. "Mýlíš se. Podívej, Dade, jsem si vědoma toho, že je ti skoro třicet a ještě sis nenašel partnera. Velký chlap jako ty, vím, že bez sexu se ti nebude chtít. Nabízím ti, že budu tvůj partner. Myslím, že by nám spolu bylo dobře. Vždycky jsem si říkala..." Skončila s výkřikem bolesti, když jí jeho ruce sevřely zápěstí a on ji od sebe odstrčil. Nesnášel lháře a nesnášel, když mu někdo lhal. Byla to zatracená ztráta času. Mina po něm netoužila. Chtěla se stát družkou Alfy. Kdyby po něm toužila, vycítil by její touhu. Místo toho cítil ostrý pach nervózního potu. "Nech si ty kecy, Mino. Vím přesně, o co ti jde." "Dobře, Dade, chceš to říct na rovinu? Tady to je. Je ti skoro třicet. Oba víme, co to znamená. Pokud se nepřihlásíš o partnera před třicítkou, jsi v podstatě vykastrovaný, pokud nenajdeš svého pravého partnera. Jsem ochotný být tvým partnerem. Pomysli na ta krásná štěňata, která bychom spolu měli. Mohli bychom souložit každou noc..."
První kapitola (3)
Tváře mu zrudly kombinací vzteku a rozpaků. Nikdo nemluvil tak otevřeně o tom, co se děje s muži po jejich třicátých narozeninách. Byla pravda, že za několik týdnů bude mužný asi jako eunuch. Za poslední rok už zaznamenal opoždění svého libida. To by částečně vysvětlovalo, proč necítil žádné nutkání přijmout Mininu nabídku. Byly to měsíce, co si naposledy vrznul. Naposledy to bylo na dovolené. Vlčice nebyla nijak rafinovaná, když po něm toužila. Vyhověl jí spíš z nudy než ze skutečné touhy. Ačkoli byl schopen výkonu, jeho orgasmus byl těžce vybojovaný a rozhodně slabý. Sotva mu stálo za to, aby si sundal kalhoty. Před tímto rokem by řekl, že má neukojitelnou chuť na sex. Dalším důvodem, proč ho ani nelákalo přijmout Mininu nabídku, bylo to, že se mu nelíbila. Byla sice hezká na pohled, ale byla to povrchní, sobecká a manipulativní lhářka. Už jen zvuk jejího hlasu ho dráždil. Jako dospívajícímu se mu z ní zatočila hlava a on po ní chňapl stejně jako každý jiný nadržený vlkodlačí samec v jejich teritoriu. Ona ho z toho nadobro vyléčila tím, že souhlasila, že s ním půjde na rande. To rande se nikdy nekonalo. Nebyl schopen projít Mininým výslechem. Chtěl ji vzít do kina a pak možná zajít na zmrzlinu. Ona ho od té představy rychle vyvedla z omylu. Jeho plány byly příliš přízemní. Chtěla, aby ji vyzvedl v limuzíně a odvezl do luxusní restaurace, která vyžaduje rezervaci. Když to odmítl, nazvala ho nevychovaným a rande zrušila. Už ji nikdy nikam nepozval. "Já se s tebou nepářu, Mino." "Proč ne? Byla bych pro alfu skvělá hračka do náruče. Já mám peníze a ty máš moc. Společně bychom byli nezastavitelný pár." Zavrtěl hlavou. "Nepotřebuju tvoje peníze, Mino." Jeho rodina peníze měla. Jen se jimi nechlubili tak jako Mina. Rodiče ho vždycky učili, že mají štěstí, že jsou tak požehnaní, ale že peníze nejsou důležité. Mohly jim usnadnit život a koupit majetek, ale nemohly přinést opravdovou radost. Chytila ho za ruce a přitiskla si je na prsa. "Tak co tohle? Vím, že to cítíš." Dade odtáhl ruce, jako by se popálil. Miloval prsa, ale nehodlal jí dovolit, aby využila jeho slabosti. Ať se propadne, jestli stráví zbytek života s družkou, která jen toleruje jeho doteky jen proto, že mu dovolila, aby jí sáhl na prsa. Neunikl mu její nelibý pohled na jeho oblečení, když se zvedl z kabinky. Dadeův brutální smysl pro upřímnost se vztahoval i na něj samotného. Ačkoli ho některé ženy považovaly za přitažlivého, byl velký a zastrašující. Vlkodlačí muži bývali velcí, ale alfy rostly ještě víc. Byl to stavební dělník. Žil v džínách a řídil náklaďák. Příliš nadával a k večeři mu nestačilo nic luxusnějšího než různé druhy masa a brambor. Mině musel připadat ještě neotesanější než v pubertě. Vůbec nebyl její typ. "Už jsi měla svou minutu, Mino." Beze slova ji tam v uličce nechal. O její bezpečí se nebál. Dokázala se o sebe postarat sama. Posadil se na své místo naproti Travisovi. "Kde je Jack?" Zvedl svůj hamburger a zakousl se do něj. "Viděl jsem v baru něco, co se mu líbilo." Dade se podíval na Jacka, jak si u baru povídá s drobnou brunetkou. Nejspíš člověk, usoudil Dade. Jack měl lidi rád. Hospoda se v poslední době hemžila zvědavými vlkodlaky poté, co někdo prozradil, že je to jedno z místních útočišť. Boyd musel vyhnat několik reportérů, kteří se pokoušeli dělat rozhovory s hosty a dělali nepříjemnosti. Ne každý toužil po svých patnácti minutách slávy. Dade se lidským ženám vyhýbal. Vlk v něm byl příliš silný. Nikdy nedokázal skrýt, čím je. Jeho špičáky byly příliš ostré. Ačkoli někteří vlci měli světle hnědé oči nebo modré či zelené oči s nádechem zlaté či žluté uprostřed, jeho duhovky byly děsivě žluté. Když se zlobil, vrčel a rostla mu srst. A jeho neobyčejná velikost lidi děsila. A v posteli.... Pochyboval, že by ho člověk dokázal uspokojit. Vlkodlaci měli silný apetit a měli rádi drsný sex se spoustou kousání a škrábání. V tomto ohledu se nijak nelišil od ostatních svých bratrů. "Co chtěla Mina?" Nacpal si do úst hranolky a zavrčel. "Chtěla, abych se s ní pářil." Travisovi se v duchu prakticky vysypalo jídlo z pusy. "Vážně? Co to kurva je?" "To mě taky napadlo." "Bez urážky, ale nikdy bych tě neviděl jako její typ. Vždycky chodí s kravaťáky." "Žádný není zadaný. Jde jí o moc. V okolí není moc svobodných Alf." "Myslíš, že proto se sem vrátila?" Pokrčil rameny. Když se nad tím zamyslel, poslední dobou se kolem něj často motala. Že by se snažila upoutat jeho pozornost a on si toho jen nevšiml? Bylo to docela možné. Měl tendenci si jí nevšímat, protože jedinou jinou možností bylo skřípat zuby, dokud jeho řezáky neztratily ostré hroty. "Chápu to správně, že jsi jí řekl ne?" Po jeho přikývnutí Travis pokračoval. "Víš, že se nevzdá, že? Umí být houževnatá." Mít krásnou ženu, která ho pronásleduje a snaží se ho dostat do postele, by znělo jako fantazie, kdyby šlo o jakoukoli jinou ženu. "Ztrácí čas." Za tři měsíce měl třicáté narozeniny. Nebyl si jistý, jestli ještě vůbec má ranní dřevo. Sakra, už skoro dva týdny si ho nevyhonil. Jediné, co by ho teď mohlo zachránit, bylo setkání s pravou partnerkou. Měl před sebou celoživotní celibát a nedokázal se přimět k tomu, aby mu to bylo jedno. Věděl, že to přijde. Čekal na tu pravou ženu. Chtěl to, co jeho rodiče a bratr - spojení se spřízněnou duší. Když to nemohl mít, tak byl raději sám. "Já to vím a ty to víš," řekl Travis, "ale ona ne. Až do tvých narozenin bude pořádně otravná."
Kapitola druhá (1)
Kapitola druhá O dva měsíce později... "Dvě v tvé sekci, Halle," řekla Lizzy cestou do kuchyně. Halle přikývla. Blížila se zavírací doba a ona očekávala teplou koupel a útulnou postel, až se vrátí domů. Bylo to smutné, opravdu, pomyslela si. Bylo jí teprve čtyřiadvacet a její večery se od těch babiččiných příliš nelišily. Její babička Annie vlastně chodila ven častěji než Halle, protože byla velmi aktivní v centru pro seniory ve městě. Halle ve společenském kalendáři bohužel chyběly akce. Většinu večerů byla prostě příliš unavená na to, aby se snažila. Například dnes. Zase si vytáhla dvojku a pracovala už od snídaně. Bolely ji nohy a měla napjatá ramena. Celé tělo jí ztěžklo vyčerpáním. Popadla pár jídelních lístků a zamířila do svého oddělení. Dnes večer pracovala v rohu boxů u oken nalevo od vchodu. Jídelní lístky vlastně nebyly potřeba. Emmett jídelní lístek neměnil od doby, kdy Millie před patnácti lety zemřela. Většina lidí si objednávala hamburger a hranolky. To bylo to, co Millie dělala nejlépe. Sousední stánek jí bránil ve výhledu na dvojici, která obsadila její stánek, dokud nestála před prvním místem. "Ahoj, sexy," řekl Lamar plynule s úlisným úsměvem. Halle klesl žaludek. Dřív si myslela, že jeho úsměv je sexy, a při mnoha příležitostech mu to říkala. To bylo předtím, než se ukázalo, že je to slabý, nevěrný lhář. Teď se jí při pohledu na něj chtělo zvracet. Do Millie's Diner nechodil často. Odstěhoval se na pár let na obchodní školu. A pak si našel práci v jiném státě. Loni se vrátil domů. "Ahoj, Lamare. Jak se má tvoje žena?" zeptala se ostře. Lamar se rozesmál, jako by řekla tu nejvtipnější věc na světě. "Amy není moje žena." Zvedl levou ruku a zatočil s ní, aby ukázal, že na ní nemá snubní prsten. Byla to pravda. Nikdy se nevzali. Ale žili spolu a měli dvě společné děti. Proslýchalo se, že další dítě je na cestě. "Každopádně je s dětmi mimo město. Vzala je k mámě." Naklonil se dopředu a pohled mu klesl na její hruď. "To znamená, že mám dům pro sebe." Pronesla nezávazně a podala jemu a jeho příteli po jednom jídelním lístku. Tomu druhému nabídla přátelský úsměv. "Co si dnes večer dáte?" Lamar ji chytil za zápěstí a násilím si znovu získal její pozornost. Olízl si rty. "Tenhle podnik zavírá asi za hodinu, že? Co kdybys přišla večer? Mohli bychom se napít a něco si vyříkat." "Ne," odpověděla chladně. Pokusila se odtáhnout ruku, ale on jen sevřel své sevření. Lamar setrvával ve svém přesvědčení, že se přes něj nikdy nepřenesla. Byla pravda, že od jejich rozchodu neměla žádný vážný vztah, ale nebylo to proto, že by se jí po Lamarovi dál stýskalo. Popravdě jí připadal odpudivý a nedokázala pochopit, co na něm její dospívající já kdy vidělo. Ale možná byla zaujatá kvůli bolesti, kterou jí způsobil. Teď už neměla ráda ani muže, kteří jí ho připomínali. "No tak, Halle. Vzpomeň si, jak jsme..." Rozhlédla se, aby se ujistila, že se nikdo nedívá, a pak prudce zkroutila zápěstí a vymanila se z jeho sevření. "Jestli ti brzy neobjednám, kuchyň zavřou." "I kdyby zavřeli, vrátil by ses tam a udělal mi něco k jídlu, viď, sladká Halle? Dřív jsi ráda pekla pro..." "Lamare, střih," řekl jeho společník nevrle. Halle ho vídala v okolí, ale neznala jeho jméno. "Mám hlad. Dám si hamburger, hranolky a kolu. Chtěl bych hranolky a hamburger s chilli navrch." "To je v pořádku," řekl. Podal Halle jídelní lístek. "Dám si to samé," řekl Lamar a vrátil Halle jídelní lístek. Když si ho vzala, pohladil ji prsty po svém. Halle se snažila skrýt záchvěv znechucení. Rázně přikývla a spěchala do kuchyně. Zapsala jejich objednávky a připravila jim nápoje. "Moc se omlouvám," zašeptala Lizzy a přistoupila k fontánce s limonádou. "Nevěděla jsem, kdo to je, když žádal o místo ve vaší sekci." Halle pohlédla z Lizzy na Angelu, která se vzdala jakéhokoli předstírání práce a seděla v kabince a drbala s kamarádkou. Lizzy byla ve městě poměrně nová a pravděpodobně jediná osoba v celém bistru, která nevěděla, že Lamar je její bývalý. Angelu muselo vzrušovat, že má příležitost zasvětit Lizzy do své minulosti s Lamarem. Bylo jen Hallino štěstí, že tohle byla jedna z mála nocí, kdy se Angela nemohla vykroutit z práce na večeři. "To je v pořádku, Lizzy." "Jestli chceš, můžu jim naservírovat jídlo, když budu mít čas." Kývla směrem ke sklenicím s limonádou. "Já ty nápoje odnesu," nabídla se. Halle se usmála. Lizzy byla opravdu milá. "Děkuji, Lizzy." Podala jí limonády. "Potřebuje něco některý z vašich stolů?" "Zbývá mi už jen jeden. Zaplatili a dávají si kávu. Dej jim pár minut a zkontroluj, jestli nepotřebují dolít." "Udělám to." *** Dade nemohl uvěřit tomu, kam až Mina klesla, aby ho přiměla ke spárování. Začala s tím, že se pravidelně objevovala, kdykoli šel ven. A tak omezil své návštěvy Boydovy hospody. Tehdy začaly ty "náhodné" známosti. Náhodou ji potkal v obchodě s potravinami nebo na benzinové pumpě. V obchodě si prohlížela jeho vozík, viděla všechny ty mikrovlnné večeře a mražené pizzy a nabídla mu, že mu udělá domácí jídlo. I když opravdové jídlo znělo dobře, její nabídku odmítl. Byl si jistý, že neumí vařit, a i kdyby to uměla, mít domácí večeři by nemělo cenu, kdyby ji musel jíst s Minou. Kromě toho uměl vařit. Jen se rozhodl, že většinu večerů vařit nebude. Proč by se měl namáhat, když musí živit jen sám sebe? Narazit na Minu pokaždé, když šel ven, bylo zatraceně otravné, ale ne tak otravné jako její další krok. Začala se objevovat u něj doma. Přinesla mu snídani v pět ráno, když byl ještě polonahý a napůl vzhůru. Když to nepomohlo, čekala na jeho verandě s večeří, když se vrátil z práce. Zavrčel a prošel kolem Miny a jejího hrnce dušeného hovězího. Matka ho vychovávala, aby se k ženám nechoval hrubě a neuctivě. Jeho matka by se za jeho chování v posledních týdnech styděla. Ještě že nebyla ve městě. Zabouchl Mině dveře před nosem, i když mluvila.
Kapitola druhá (2)
Pak se mu ta šílená mrcha vloupala do domu. Přišel domů a našel Minu, jak leží nahá a masturbuje uprostřed jeho postele. Za normálních okolností by pach vzrušené samice vyvedl nespárovaného vlčího samce z míry chtíčem. Místo toho mu poskytla další důkaz toho, jak daleko je. Jeho penis se ani nestačil zachvět. A protože to nebyla jeho družka, připadal mu pach jejího vzrušení urážlivý a rozzuřený. Pro něj teď existovala jen jedna žena, a tou nebyla Mína. Dostat Minu odtamtud byla noční můra. Chtěl ji hodit na trávník před domem - ať už byla nahá, nebo ne. Snažil se jí domluvit. Když to nezabralo, pokusil se ji obléknout sám. To mělo za následek, že ho důkladně osahávala. Když ztratil trpělivost a bál se, že jí zlomí vaz, hodil ji do skříně, zablokoval dveře a zavolal Travise na pomoc. I když Travis málem omdlel smíchy, rychle dorazil s několika dalšími členy smečky. Přehodili přes Minu prostěradlo a odvedli ji domů. Poslední kapkou, důvodem, proč tu seděl u téhle večeře, bylo, když se k němu vloupala podruhé. Vyčmuchal ji ve skříni ve své ložnici. Přišla ozbrojená stříbrnými pouty. Použil je, aby ji zamknul, zatímco svolával schůzku se smečkou. Jako Alfa měl za úkol ji ukáznit, ale neexistoval žádný precedens, kdy by se měňavka snažila vynutit si páření. Samec by byl pokárán slovně a možná i fyzicky, pokud by byl přestupek dostatečně závažný. Jakkoli ho Mína rozčilovala, Dade se nedokázal přimět k tomu, aby ženu uhodil. Vynadal jí a pohrozil, že ji vyloučí ze smečky, pokud dojde k dalším incidentům. Poslední výhrůžka byla poslední možností, která se pravděpodobně nenaplní. Jejich smečka měla o ženy nouzi a někteří z ostatních měňavců o ně měli stále zájem. Měňavci měli své ženy rádi divoké. V tomto případě si Dade myslel, že označení Miny jako "divoké" je laskavé. Myslel si, že je to zasraná stalkerka. Travis mu navrhl práci na stavbě mimo město - hlavně proto, aby se zbavil situace. Dade neochotně souhlasil. Připadalo mu to jako útěk a on neutíkal před ničím. Raději se ke svým problémům stavěl čelem. Ale viděl v tom smysluplnost. Jeho odchod vyvolal ve smečce nejmenší vlny. I když Mině vynadal, viděl v jejích očích vzpurnou jiskru. Neměla v úmyslu se vzdát. A protože slovní pokárání bylo maximum, kam až mohl její trest dotáhnout, aniž by vyvolal vlny nesouhlasu, nejlepší možností v tuto chvíli bylo odstranit se ze situace. Za měsíc, až mu bude třicet, se Mina vzdá. Takže teď seděl v mastné lžíci naproti Travisovi na cestě do nějakého města nahoře v horách, aby zrenovoval kuchyň a koupelnu nějaké bohaté ženy. Jack měl jet s nimi, ale měl rande, které nechtěl zrušit. Sejde se s nimi později. "Jsem připravený vyrazit," řekl Dade. "Za chvíli." Travis se naklonil k okraji jejich kabinky a natáhl krk. Jejich servírka byla roztomilá drobná zrzka a Travisovi se při pohledu na ni zamotal jazyk. Vždycky měl slabost pro zrzky. Dade si povzdechl. "Kávu už jsme měli. Je připravená, abychom odešli. Jestli jsi chtěl její číslo, měl sis o něj říct dřív." "Připravuju se na to." Dade zavrčel. "Chceš, abych se zeptal za tebe?" Tímhle městečkem jen projížděli, ale bylo dost blízko jejich městu, jen pár okresů na jih. Technicky vzato byl Dade Alfou nad všemi vlky, kteří se rozhodli usadit v této oblasti, ačkoli to žádný z jeho smečky neudělal. Jeho teritorium se rozkládalo na území pěti okresů. "Ne, udělám to, až se vrátí." "Ona se nevrátí. Slyšel jsem, že si vyměnila stůl s jednou z dalších servírek." Neodposlouchával jejich rozhovor záměrně, ale vlkodlaci měli výborný sluch. "Jmenuje se Lizzy. Jdi se zeptat na její číslo, abychom mohli odejít." Travis přikývl a vyklouzl z boxu. "Za chvíli jsem zpátky." Dade vyprázdnil šálek s kávou a zavrávoral nad hořkostí nápoje. Servírka nežertovala, když říkala, že jedinou sázkou na jistotu jsou hamburgery a hranolky. Myslel si, že káva bude dostatečně bezpečná. V periferním vidění se mu objevila ruka s konvicí na kávu. "Doplnit?" Zavrtěl hlavou. A pak ztuhl. Než si uvědomil, co dělá, chytil ji za zápěstí a přiložil si ho k nosu. Tóny pomerančových květů a vanilky. Vůně byla zároveň svěží a hřejivě smyslná a vzrušující. Velmi vzrušující. Krev se mu nahrnula do dlouho spícího penisu. Dade zavrčel. Mate, vyjekla jeho mysl. Tato žena, tento člověk, byla jeho družka. Dade k ní vzhlédl. Ohromené čokoládově hnědé duhovky ve sladké skořicové tváři na něj hleděly zpět. Byla to dívka od vedle, krásná s příměsí sexy. Její oči měly v koutcích exotický kočičí náklon vzhůru. Husté černé vlasy si upevnila do culíku u paty krku. Roztomilý nosík s knoflíčky se vyjímal nad našpulenými ústy jako stvořenými k líbání. Její ústa nebyla široká, ale to, co jim chybělo na šířce, vynahrazovala jejich plnost. Nepatřil k mužům, kteří by si líbání někdy opravdu užívali, ale nemohl se dočkat, až ochutná její ústa. Ochutnat všechno. Pohled mu padl na jmenovku, kterou měla pěkně vyvedenou na poměrně kyprých prsou. Halle, stálo na ní. Držel ji za zápěstí, postavil se a tyčil se nad ní. Odhadoval, že je průměrně vysoká, ale alfy mají sklon být obrovské a on nebyl výjimkou. To, že byla člověk, ho trochu překvapilo, ale přitažlivost, kterou k ní cítil, byla tak silná, že mu to bylo jedno. Jen s ní bude muset jednat nesmírně jemně. "Mohl bys mě nechat jít, prosím?" zeptala se a do jejího tónu i výrazu tváře proniklo znepokojení. "Má přítele," řekl Travis a přistoupil k němu zezadu. "To teda má," zavrčel Dade a přitlačil Halle k nejbližší zdi. "Je moje." Konvice na kávu, kterou držela, spadla na podlahu, roztříštila se jim u nohou a oba postříkala vlažnou kávou a střepy.
Zde je možné umístit pouze omezený počet kapitol, klikněte níže a pokračujte ve čtení "Nejsladší Alfa"
(Po otevření aplikace se automaticky přesune na knihu).
❤️Klikněte pro čtení více vzrušujícího obsahu❤️