Zdokonalte se v životních zvratech

Ethan Young sedí v restauraci s ramenem, má velmi špatnou náladu, odvrací pohled od rozhraní Jitterbug na svém mobilním telefonu a dívá se z okna. Dvojitá rána v podobě ztráty zaměstnání a rozchodu ho už více než dva měsíce drží doma a dnes konečně vyšel na rande naslepo kvůli důraznému přání rodiny.
Ethan tu čeká už několik hodin, ale rande naslepo stále nedorazilo, a tak přemýšlí o odchodu. Bál se ale, že to rodině nevysvětlí, a tak tu dál seděl, cítil se znuděně a máchal Jitterbugem. "Nové Lamborghini Huracan, výkonné, s jedinečným vnějším designem, který dokonale odpovídá estetice současných mladých lidí ......" Superauto na obrazovce způsobilo, že Ethan nemohl neprojevit hořký úsměv. Je to jeden z jeho oblíbených sportovních vozů, ale je škoda, že si ho může prohlédnout jen v Shake Shacku. Se svými současnými schopnostmi by si ho za svého života těžko mohl dovolit.
"Pach!" K Ethanovi přistoupila zralá žena, hodila na stůl tašku od Armaniho a nespokojeně se na něj podívala. etan zvedl oči, žena byla vysoká asi metr šedesát, hodně nalíčená, oblečená do světlých šatů, ale její hodnota obličeje byla obyčejná, sotva se počítala na šedesát bodů.
"Ty musíš být Ethan, vážně nevím, co má teta Liu za lubem?" "Ne," odpověděl jsem. Zamumlala. Při pohledu na Ethanův načechraný účes a neoholené strniště, pokryté laciným zbožím na zem, jím v duchu pohrdla. Takový malý ubožák přišel na rande naslepo sám se sebou? Pohrdavě se na něj podívala. Kdyby neodmítla tolik schůzek naslepo a Ethan měl pěkné rysy a trochu hezký vzhled, dávno by odešla.
Ethan věděl, že žena před ním je jeho rande, Luna Carterová, a když vycítil její postoj, došlo mu, že si o něm moc nemyslí. ethan klidně řekl: "Vy jste Luna, že?
Luna si prohlédla výzdobu restaurace s ramenem, s nelibostí pohlédla na stůl a židle a nesedla si. "Není třeba keců, přejdu rovnou k věci, vlastníš dům v Sunnyvale? Jakým autem jezdíte? Jakou máš teď práci? Kolik peněz máš našetřeno?" Její slova byla protkána intenzivní nelibostí.
Tváří v tvář Luniným otázkám byl Ethan bezradný. Neměl teď nic, a tak mohl jen říct: "Právě jsem přišel o práci, nemám dům, nemám auto a mimochodem, mám pár set dolarů úspor." "To je v pořádku," odpověděl.
"Co jsi říkal?" Luna ostře vykřikla, čímž přitáhla pohledy okolních zákazníků. "To si ze mě vážně děláš srandu?"
Jak může taková chudá nula bez domu, bez auta a bez peněz přijít na rande naslepo? Ethanovo srdce se ani nezachvělo, když ho Luna zkritizovala. Mnoho žen na tomto světě je tak realistických. Copak ho jeho přítelkyně, která se s ním právě rozešla, také nevykopla a nenašla si bohatého chlapa?
Bylo by lepší ztrácet čas s takovou ženou než kartáčovat Jitterbug, obrátil Ethan oči v sloup, prsty se lehce dotkl mobilu a zalíbilo se mu video sportovního vozu Lamborghini. Najednou se na telefonu rozblikalo jasně zlaté plovoucí okénko. "Odměna za přejetí Jieyin, nejnovější Huracan od Lamborghini v hodnotě 19 milionů dolarů, odměna je určena pouze k použití a nelze ji koupit ani prodat."
Taková scéna nechala Ethana úplně ztuhnout, v ruce navíc držel klíč od auta s charakteristickým logem Lamborghini. "Proč s tebou mluvím? Pořád mluvíš na mobilu, to je hrozné!" "To je hrozné!" zeptal se Ethan. Luna se rozzlobila. Tenhle ubožák si vyšel na rande naslepo sám se sebou a ani se neomluvil za to, že ho napomenula, co je to za odpad.
Lunin pohled zachytil klíček od auta Lamborghini, který Ethan kdysi vytáhl, a její srdce se zatetelilo ještě víc. Pomyslela si, že tenhle ubožák si nemůže dovolit koupit luxusní auto, tenhle klíč je buď model, nebo zapalovač. Ten klíč je buď model, nebo zapalovač. Lůzr je lůzr, a když nemáš peníze, nemůžeš si dovolit takovýhle trik, pohlédla na Ethana zuřivě.
"Jsem ve špatné situaci, ale nemusíš být tak agresivní!" "Ne, to je v pořádku," odpověděl Ethan. Ethan to řekl chladně. V ruce pevně držel klíčky od auta a srdce mu divoce tlouklo vzrušením, stalo se něco tak kouzelného.
"V dnešní době je v téhle společnosti víc mužů než žen a my ženy jsme prostě vznešené, zvlášť tak krásná žena, jako jsem já." Luna, jako by byla královnou vznešených a mocných, nonšalantně řekla: "Právě jsi mi to vyvrátil, teď se mi hned omluv!"
Ethan ani nechtěl věnovat pozornost této ženě, která se zdála být tak trochu blázen, vstal a řekl: "Nemám žádný důvod se ti omlouvat." Měla několikahodinové zpoždění, neměla se za co omluvit a hned v prvních slovech byla agresivní. Tak pyšná a arogantní, bez respektu k němu, že Ethan nechtěl pokračovat v rozhovoru.
Po těchto slovech udělal Ethan velký krok ke dveřím obchodu s ramenem, Luna byla plná opovržení, nebyla spokojená, okamžitě se za ním hnala. "Jsi jenom malý ubožák, klidně se na tebe přijdu podívat, ale to kvůli obličeji tety Liu!" křičela naštvaně. Zlostně vykřikla. "Tak dlouho jsi mě zdržoval, jestli se dneska neomluvíš, tak nemůžeš odejít! Ty smradlavá nula!"
Ethan prostě nechtěl věnovat pozornost vznešené a mocné Luně, spěchal ke dveřím obchodu s ramenem, oči rozzářené, aby viděl na ulici zaparkované to nejnovější Lamborghini Huracan. špičkový sportovní vůz barevný a poutavý, přitahoval pohledy okolních kolemjdoucích, spekulovali jsme, že to je to, co vrchol druhé generace vozu bohatých lidí.
Ethan byl tak vzrušený a nervózní, že spěšně stiskl klíček. Ohnivě červené Lamborghini Huracan vydalo jasný a příjemný kapavý zvuk a rozzářilo se světlo, které jako by Ethanovi přímo svítilo do srdce, čímž se jeho nálada rázem rozjasnila. "Opravdu! Nemůžu uvěřit, že je to pravda! Švihnutí Jitterbugem mi opravdu změní život, budu na cestě k vrcholu života!" "To je pravda," řekl Ethan.
Luna zezadu vykřikla a uviděla, jak Ethan nasedá do Lamborghini Huracan. Otupěla a pocítila šok, který nikdy předtím nezažila. Následovala nekonečná vlna výčitek, která ji zasáhla do srdce, takové luxusní auto by nikdy v životě nemohla vlastnit. Ethan, kterého právě považovala za ztroskotance, vlastnil Lamborghini Huracan, o co přišla?
"Ethane, počkej, líbíš se mi, moc ses mi teď líbil, počkej na mě!" Luna křičela a zoufale mávala. Ale Ethan si toho nevšímal, rovnou nastartoval luxusní vůz, jako šelma zařval a nechal Lunu plnou výčitek svědomí samotnou v té větrné změti.

Ethanu Youngovi je jedno, co se stane s arogantní zlatokopkou Lunou Carterovou. Seděl v limuzíně, užíval si pohodlí své jízdy a byl naplněn extází; Ethan byl jen obyčejný chlap, který žil chudým životem poté, co přišel o práci a s někým se rozešel. Dnes se však jeho život drasticky změnil a limuzína v hodnotě téměř dvou milionů dolarů je pro něj jen dopravním prostředkem.
Brzy poté Ethan odjel se svým vozem do zchátralé čtvrti na okraji Sunnyvale. Většinu zdejších obyvatel tvoří pracující lidé a staří lidé v důchodu a nájemné činí tisíc dolarů měsíčně nebo je sdílené. Ve velkém městě první kategorie, jako je Sunnyvale, to byla relativně levná možnost.
Ethan zaparkoval auto, vzrušení v jeho srdci trochu polevilo, vytáhl mobil a otevřel TikTok, myšlenky se mu honily. Proč se dnes stala tak úžasná věc? Prošel tucet videí za sebou, ale žádná odezva nepřicházela. Pomyslel si: "Je možné, že by z přejetí TikToku vyšlo luxusní auto, jen tak náhodně? Co se asi objeví příště?
Ethan vyšel nahoru do 505. Otevřel dveře a uviděl své dva spolubydlící, jak znuděně sledují televizi. "Ethane, nešel jsi na rande naslepo? Jak to šlo?" Sam Smith, jeden z mužských spolubydlících, se nonšalantně zeptal. "A co ještě? Nemá práci, nemá peníze, proč by se na něj ta ženská vůbec dívala!" "Cože?" zeptal se Ethan. Druhá spolubydlící, May Yangová, se zamračila.
Sam byl poslíček, May byla servírka, Ethan pracoval pro velkou firmu a měl krásnou přítelkyni, ty dvě mu záviděly a žárlily, teď Ethan přišel o práci i o přítelkyni, samozřejmě se mu rády posmívaly, Ethan nechtěl nic říkat, jen se lehce usmál, připravený jít do svého pokoje. "K čemu předstírat, když jsi v téhle situaci!" řekl Ethan. Sam pohrdavě řekl a pak se usmál: "Ethane, neříkej, že jsem ti to nepřipomněl, zítra je nájemní den." Sam se usmála.
Ethan byl mírně zaražený, zítra skutečně nastal čas zaplatit nájem, ale měl u sebe jen pár stovek dolarů, což nestačilo. Pokud by nájemné nezaplatil, vystěhovali by ho. Nemohl si říct o peníze od rodiny, protože už pracoval mimo domov, takže musel co nejdříve vymyslet nějaké řešení. Zamračil se a vešel do svého pokoje. "Podívej se na ten jeho ubohý obličej, určitě nemá peníze na zaplacení nájmu, takový velký chlap nemůže zaplatit ani nájem, to je ale ostuda!" Následoval Mayin ostrý hlas.
Sam řekl se stejným opovržením: "Už dávno jsem mu říkal, aby si vzal něco na cestu, ale neposlouchal!" Při pomyšlení na Ethanovy potíže Samovi náhle zaplesalo srdce. "Proč si hned nepromluvíme s domácím a nevykopneme toho chlapa co nejdřív!" "A co kdybychom si s ním promluvili?" zeptal se Ethan. May dostala náhlý nápad a v hlase jí zazněla špatná chuť. Chtěla do Ethanových potíží přilít oheň, aby ho z nich úplně vyvedla.
"Dobře, hned teď zavolám domácímu, ať přijde zítra dřív, a pak si to užijeme!" "Dobře," řekla. Sam okamžitě souhlasil. Jejich rozhovor nebyl dobře odhlučněný, Ethan Young ho slyšel zřetelně, srdce mu bylo bezmocné a hořké. Přestože si z TikToku odnesl luxusní auto, Ethan u sebe neměl žádné peníze a ani auto nemohl zpeněžit. Pochopil, že majitel domu, pan Lee, je nesmírně zlý člověk, a pokud zítra Charlieho nájemné sebere, bude vystěhován.
Ethan také řekl, že Charlie nemá ústa a nemůže požádat svou rodinu o další peníze, takže může doufat, že využije TikTok. Nabíjel si mobil a projížděl TikTok, když padl na postel, plný očekávání.
Uběhla více než hodina, Ethan nic nenašel, ale oči ho mírně bolely a viděl rozmazaně. "Ethane, pojď sem!" Ozvalo se zaklepání na dveře, byl to hlas pana Leeho, domácího, Ethan odložil mobil, vstal a otevřel dveře, pan Lee s objemnou postavou a středomořským účesem se bavil se Samem a May v obývacím pokoji, vypadali velmi vzrušeně.
"Je pravda, co jsi říkal? Je pravda, že před sousedstvím parkuje nové Lamborghini Huracan?" "Ano," odpověděli. May se zeptala se vzrušením ve tváři, že by sem přijel nějaký bohatý kluk? Pomyslela si, že by se měla dobře obléknout, třeba se mu zalíbí a ona bude moci odteď vydělávat jmění.
"Nesni, je to nejvyšší boháč druhé generace, obklopený krásnými ženami, musíš si vystát frontu, abys tam mohla jít!" Sam si smekl rty. Sam řekl. "Ta superbohatá druhá generace musí být vysoká a hezká, to je můj vysněný muž!" May to řekla jako nymfomanka.
Pan Lee se na ně s úsměvem podíval, a když uviděl vycházejícího Ethana, zvážněl: "Ethane, je čas zaplatit nájem!" "Není to náhodou zítra? Proč musíme platit nájem dnes?" "Ne," odpověděl. Ethan se podíval směrem k May a Samovi, jejichž škodolibé výrazy ho přiměly si něco uvědomit.
"Co čumíte, prostě zaplaťte nájem, už jsme ho zaplatili!" Sam zařval a tvářil se, jako by mu to prošlo. "Tobě do toho nic není, jestli platím nájem, nebo ne." "To je mi jedno," řekl May. Ethan odpověděl na rovinu. "Já jsem majitel domu, já tě nutím platit nájem hned teď, je to moje právo!" Pan Lee zašeptal.
"Ano, máte na to právo, ale máme mezi sebou smlouvu, podle které je nájemné splatné až zítra." "To je pravda," řekl pan Lee. Ethan oponoval. "Ethane, zdá se, že mi nedáš za pravdu!" "Ne," řekl jsem. Pan Lee zchladil hlas. "Původně jsem ti chtěl dát měsíční odklad, aby se neřeklo, že jsem lakomec. Teď, když mi nedáváš tvář, tak budu sprostý, a jestli zítra přivedeš Charlieho kvůli nájmu, tak odsud vypadni!"
V koutku úst pana Leeho se objevil samolibý úsměv, Ethan v hloubi duše věděl, že pan Lee ve skutečnosti na povrchu skrývá něco zlověstného, a klidně řekl: "Dobře, nic víc, nejdřív se vrátím do svého pokoje."
Řekl: "Dobře, nic jiného, nejdřív se vrátím do svého pokoje." "Dobře, nic jiného, nejdřív se vrátím do svého pokoje," řekl. Poté se Ethan otočil a vrátil se do svého pokoje. "Co to se mnou předstíráš, jestli ten kluk zítra přinese Charlieho peníze, tak tě pustím!" "Co to děláš?" zeptal se Ethan. Pan Lee řekl chladným hlasem. "Tenhle nýmand mě nezajímá, pojďme se podívat na luxusní auta!" "To je mi jedno," řekl Ethan. May a Sam vzrušeně odešli.
Ethan se zhroutil na postel a zběsile projížděl TikTok, soustředěnou pozornost věnoval podivnému a bizarnímu obsahu, který nevěděl, co jiného projíždět.

V tu chvíli Ethan Young přejede prstem po videu se zámečkem a jeho prsty se nemohou nezastavit.
Jedná se o špičkové sídlo, které se nachází v bohaté oblasti Sunnyvale, cena dvě stě tisíc dolarů za byt, palec zlata, celé sídlo více než tisíc metrů čtverečních, hodnota více než dvě stě milionů.
"Kdybych tak mohl bydlet v takovém přepychu!" Ethan přemýšlel o své současné situaci, ale nemohl si pomoci a dojatě si povzdechl.
Náhle se na displeji jeho mobilního telefonu objevilo zlaté plovoucí okno.
"Štětec Jitterbug Náhodná odměna, sídlo Sunnyvale o rozloze 1 000 metrů čtverečních, hodnota 230 milionů dolarů, získaná odměna je určena pouze k užívání, nelze ji koupit ani prodat."
Ethan byl neuvěřitelně nadšený, kartáčováním Jieyin skutečně získal dům, a bylo to špičkové sídlo o rozloze více než 1 000 čtverečních stop v bohaté oblasti Sunnyvale v hodnotě přes dvě stě milionů dolarů.
Při pohledu na certifikát o nemovitosti a různé kupní smlouvy, které se zčistajasna objevily, si je Ethan ve spěchu pečlivě prohlédl.
Už nedokázal potlačit radost v srdci, sebral dokumenty a vyšel ven.
Na straně ulice ve staré čtvrti obklopili Lamborghini Huracan pan Lee, Sam Smith a May Yang, majitelé domu, a všichni měli rozzářené oči.
Bylo to poprvé, co viděli tak krásné a drahé auto tak zblízka.
May Yang se nemohla dočkat, až vytáhne mobilní telefon, zapózuje vedle Huracanu, vyfotí ho a pošle přátelům.
Sam Smith se opatrně dotkl okraje vozu a hladkost vozu v něm vyvolala pocit vzrušení.
"Jestli budu moci jednou řídit takhle luxusní auto, bude to v mém životě stát za to!" řekl si. Řekl.
"O tom ani nesni, je to Lamborghini Huracan, nejnovější model, stojí miliony, ani já si ho nemůžu dovolit." "To je to, co si můžeš dovolit," řekl. Pan Lee se zakřenil.
Jeho rodina neměla moc peněz a na koupi domu si vzal půjčku, kterou splácel vybíráním nájemného.
Před nájemníky se obvykle předváděl, ale před těmi opravdu bohatými byl jen chudák.
V tu chvíli Ethan spěšně vyšel ven a zamířil rovnou k Lamborghini Huracan.
"Hej, Ethane, co to děláš? Tohle je Lamborghini Huracan, buď opatrný!" "To je Lamborghini Huracan," řekl Ethan. Pan Lee neměl radost, když viděl, jak Ethan kráčí k Lamborghini Huracan.
"Jo, ty ani nemáš na nájem, a už vůbec se nemůžeš přijít podívat na luxusní auto!" May Yangová pohrdavě prohlásila.
Chtěla Ethanovi říct, aby odtud vypadl, než svým ubohým dechem znečistí luxusní auto.
Když Ethan slyšel jejich slova, byl mírně zaražený a řekl: "Tohle je moje auto, to se na něj nemůžu ani podívat?" "Ne," odpověděla May May.
Pan Lee, Sam a May se na sebe nevěřícně podívali a pak propukli v smích.
"Ethane, zbláznil ses?" "Ne," odpověděli. Pan Lee se rozesmál tak, že mu do očí vyhrkly slzy.
Ukázal na limuzínu a řekl: "Myslím, že ty chudáku ani nevíš, jakou má tohle auto značku, že?" Otevřeně říct, že je to jeho auto, je vtip!
"Nemáš ani na nájem, ale přesto fantazíruješ o tom, že jezdíš v luxusním autě, to je ale bezcenný člověk!" May Yang se Ethanovi vysmíval plný opovržení.
Sam pak řekl: "Ethane, měl by sis dávat pozor na pusu. Každý, kdo si může dovolit jezdit v Lamborghini Huracan, je buď špičkový boháč, nebo obchodní magnát, a jestli tě někdo uslyší, jak plácáš takové nesmysly, bude to nejspíš pěkný průšvih!"
Ethan spěchal na prohlídku špičkového sídla, které právě vyfoukl, a nechtěl s těmi lidmi ztrácet čas.
Chladným hlasem řekl: "Jděte mi z cesty, já budu řídit!" "To je v pořádku," řekl.
"Ethane, ty jsi vážně nemocný! Copak jsem ti to před chvílí neřekl? Nedělej, jako bys neměl peníze, proč pořád meleš nesmysly!" "Cože?" zeptal jsem se. Pan Lee se na Ethana zadíval a vykřikl.
Tomuhle klukovi se nejspíš ani nesnilo o tom, že by mohl jezdit v tak luxusním autě!
Než domluvil, pan Lee se najednou zatvářil šokovaně.
Viděl, jak Ethan vytáhl klíčky od Lamborghini a stiskl je.
Špičkové Lamborghini Huracan ostře zarachotilo a světla zablikala.
"Tohle je opravdu ...... tvoje auto?" Pan Lee byl v šoku, nechápavě zíral na Ethana a jeho slova se zadrhávala.
Sam a May byli také ohromeni.
Majitelem luxusního auta, které předtím zbožňovali, byl ve skutečnosti Ethan, na kterého se vždycky dívali s despektem, tenhle svět byl příliš šílený!
"Můžeme už jít z cesty?" Ethan se podíval na šokované pohledy několika lidí, jeho srdce se tajně radovalo, ale tvář měl klidnou.
"Ano, ano." Pan Lee, Sam a May si už netroufali být pomalí a spěšně ustoupili stranou.
S vytřeštěnýma očima sledovali, jak Ethan nasedá do auta a odjíždí, všichni byli chvíli zaražení.
Jak se Ethan, který přišel o práci a musel platit Charliemu nájem, mohl během mrknutí oka proměnit v bohatou druhou generaci s luxusním autem nejvyšší třídy?
"Zdá se mi to?" May si zakryla tváře a třela si je.
Sam se vzpamatoval, obočí pevně svraštělé.
Najednou se plácl do stehna a vykřikl: "Já vím, všichni jsme se nechali napálit tím Ethanovým klukem!"
"Same, co to plácáš za nesmysly? To špičkové Lamborghini Huracan, které jsme právě viděli, je skutečné, jak může být falešné?" Pan Lee se rozčiloval.
"To auto je pravé, ale nemusí nutně patřit Ethanovi, všichni víme, jak vypadá, jak může být bohatý kluk?" Sam řekl.
"Určitě si to auto pronajal, možná s ním plánuje něco špatného!" "To je pravda," řekl Ethan. Čím víc toho Sam říkal, tím víc mu to dávalo smysl a jeho tón byl pevnější.
Pan Lee i May vypadali také osvíceně.
V dnešní době se ve zprávách objevuje spousta příběhů o malých ztroskotancích, kteří si pronajímají luxusní auta a předstírají, že jsou pasáci, a seznam je dlouhý.
"Ten kluk mě vážně napálil!" Pan Lee se rozhořčeně ozval.
Ale to nevadí, jestli Ethan ani zítra nezaplatí nájem, prostě ho vyhodíme na ulici a uvidíme, jak se bude pořád chovat drsně!
Pan Lee si pomyslel, že kdyby byl Ethan opravdu bohatý kluk, neodvážil by se nic říct.
Jenže Ethan byl jen malý ubožák a on si ho dovolil škádlit, takže ho nemohl nechat jen tak odejít.
Sam a May se na sebe podívali, souhlasili s panem Lee a čekali na zítřejší představení.
Ethan samozřejmě nevěděl, co si ti tři myslí, a bylo mu to jedno.
Jel svým Lamborghini Huracan až do Sunny Pavilion, luxusní čtvrti známé jako Sunnyvale.
V očích skupiny ochranky vjížděl Ethan do čtvrti s úctou a závistí.
Luxusní čtvrť byla věrná svému jménu, se svěží zelení a fontánami.
Uprostřed se nacházelo také umělé jezero, v němž spokojeně plavalo téměř tisíc koi kaprů.
Poloha čtvrti je vynikající, v srdci Sunnyvale se dá říct, že každý centimetr půdy, s tak širokou škálou zeleně, je vzácný.
Ethan si přečetl smlouvu a věděl, že k vile, kterou si vyhlédl, patří garáž a tři parkovací místa, a tak na jednom z nich zaparkoval své auto.
Pak došel do haly v prvním patře svého domu a připravil se na cestu výtahem.
Samotná hala v prvním patře byla bohatě zdobená a bylo zřejmé, že lidé, kteří zde mohli bydlet, byli buď bohatí, nebo urozené rodiny.

V hale je vysoký správce nemovitosti, vyšší než metr šest, hezká tvář, tvář je velmi vysoká.
"Stůj!"
Když viděla, že dovnitř vchází mladík v levném oblečení a s rozcuchanými vlasy, okamžitě se zastavila.
V duchu si nemohla pomoct, ale stěžovala si na ochranku u vchodu, jak mohli takového člověka pustit dovnitř? Tohle je luxusní čtvrť pro bohaté, jak mohli dovnitř pustit jen tak někoho, kdo ovlivňuje životy těch s Quinnem?
"Tohle je čtvrť pro vyšší třídu, sem nemůže jen tak někdo, vystupte si." "Tohle je čtvrť pro vyšší třídu. Správce nemovitosti řekl přísně.
Ethan Young si nemohl pomoct, ale zůstal beze slova a zeptal se: "Já tady bydlím, proč nemůžu dovnitř?"
"Vy tady bydlíte?" K Ethanovu tvrzení byla zjevně skeptická.
Cena bydlení tu mohla snadno přesáhnout sto tisíc dolarů za metr čtvereční a ti, kdo si tu mohli dovolit koupit dům, byli buď bohatí, nebo drazí. Tenhle mladík před ní, jehož oblečení nedává dohromady ani dvě stě dolarů, a on si přesto troufá tvrdit, že tu bydlí, to je opravdu oblbování lidí.
Ethan toho moc nenamluvil, ačkoli kupní smlouva byla v autě, vytáhl vlastní přístupovou kartu a podal jí ji.
"Bydlím v nejvyšším patře."
"Ve velkém bungalovu v nejvyšším patře? To je nejluxusnější sídlo v budově." "Aha," odpověděla. Správce nemovitosti se překvapeně zeptal, prohlédl si přístupovou kartu, potvrdil ji a opatrně se zeptal: "Vy jste pan Ethan Young?"
"Přesně tak." Ethan velmi klidně přikývl.
"Moment, prosím." Správce nemovitosti uctivě přijal přístupovou kartu, rychle ji běžel přejet, potvrdil, že je správná, a pak rychle běžel zpátky.
"Pane Ethane, moc se omlouvám za to, co se stalo předtím, jsem Ivy Choiová, tady správce nemovitosti," řekla provinile.
Ethan nic neřekl a šel rovnou dovnitř.
"Ivy Choiová, omlouvám se za to, co se stalo, jsem Ivy Choiová, správkyně zdejšího majetku," řekla provinile. Spěšně šla za ním, aby mu to vysvětlila, v duchu se rozčilovala, jak to, že jsou dnes všichni Quinnovi lidé tak nenápadní a rádi nosí tak laciné oblečení?
"To je v pořádku." Ethan odpověděl lehce, nedbaje na Ivyinu změnu postoje, už dávno si zvykl na realitu této společnosti a necítil potřebu být kočičí.
"Děkuji vám, pane Ethane, kdybyste měl nějaké dotazy, klidně mi zavolejte, ráda vám posloužím." Ivy Choiová nadšeně stiskla tlačítko výtahu a s příjemným úsměvem na tváři dokonce záměrně hodila mrknutí.
Ethan však nad jejím počínáním přimhouřil oči a vyjel výtahem přímo do patra, čímž Ivy zanechal na stejném místě s komplikovaným výrazem ve tváři.
Po příjezdu do nejvyššího patra byl Ethan v okamžiku, kdy otevřel dveře, šokován luxusem, který před ním stál.
Interiér byl bohatě zařízený, okna od podlahy ke stropu byla světlá a čistá, měkký sametový koberec a kožené pohovky vyzařovaly eleganci.
Stodvacetipalcová LCD televize a drahá zeleň byly vítaným doplňkem pokoje.
S nadšením si prošel téměř tisícimetrové sídlo, od obývacího pokoje přes otevřenou kuchyň až po ložnice a odpočinkový pokoj. Když viděl, že je tu malý bazén, žasl, jak je příjemné mít v životě lidi z Quinnu.
Po krátkém zdřímnutí se Ethan uvelebil na velké pohovce a spokojeně se usmál, protože se cítil pohodlně.
Po ukončení studia a dvou letech práce Ethan tvrdě pracoval a měl jen málo úspor, takže koupě domu ve městě, jako je Sunnyvale, se zdála být nedosažitelnou cestou.
Vzpomněl si na svou bývalou přítelkyni, která ho opustila kvůli bohatému mladíkovi a byla tehdy opravdu zničená, a dokonce k němu chovala zášť.
Ale teď, s příchodem luxusních aut a prvotřídních sídel, se mu ulevilo.
Ethan se snažil tyto myšlenky odložit stranou a uvědomoval si, že ačkoli žije v přepychu, je stále chudý. Měl teď u sebe jen pár stovek dolarů, a přesto měl život před sebou.
"Trochu si oprášíme TikTok, uvidíme, co ještě najdu." "To je v pořádku," řekl. Rozhodl se, že už nebude ztrácet čas, vytáhl mobil a začal swipovat.
"Swipe TikTok náhodná odměna, náramkové hodinky Roger Dubuis řady EXCALIBUR - RDDBEX0408 v hodnotě osmi milionů dolarů, odměna je určena pouze k použití a nelze s ní obchodovat." Na telefonu se objevilo zlaté plovoucí okno.
Ethan ztuhl, právě viděl špičková sídla, tyto hodinky v hodnotě osmi milionů dolarů mu okamžitě osvěžily vnímání.
"Není divu, že někdo řekl: 'Chudí lidé si hrají s auty, bohatí s hodinkami'." Dříve si to nemyslel, ale teď ho hodinky za osm milionů šokovaly.
"Bohužel se nedají koupit a prodat, jinak ty hodinky prodám, okamžitá svízelná situace se dá snadno vyřešit." Ethan se hořce usmál a hodinky si nasadil.
Žít v několikasetmilionovém sídle, jezdit v luxusním autě za deset milionů, nosit hodinky za několik milionů, ale na těle mu zbývá jen pár set dolarů, to je opravdu nejchudší Quinn.
Pokračujte v machrování na TikToku!
Ethan pokračoval v kartáčování procesu, půl dne času letí dál, kromě kartáčování se vyřádil i na sebeobranných bojových dovednostech, jiné žně nemá.
V prostorném obývacím pokoji se snažil cvičit bojové dovednosti a cítil, že se jeho síla a rychlost výrazně zlepšily, a byl nadmíru spokojený, neuvědomoval si, že TikTok skutečně dokáže produkovat bojové dovednosti.
"Ale já pořád nemám žádné peníze!" Uvědomil si, že spoléhat se na to, že TikTok vydělá peníze, je zřejmě nereálné, a musel najít způsob, jak pracovat, aby si nějaké peníze vydělal.
"Mimochodem, právě teď ze staré čtvrti až sem ujelo Lamborghini desítky kilometrů, ale vlastně nespotřebovalo palivo. Proč bych nemohl jezdit po pochůzkách, rozvážet zboží a přivydělat si tak trochu peněz bokem."
Ethanovi bleskl hlavou nápad, že jako obyčejný člověk, bez kapitálu a přístupu, ho teď napadá jediná možnost, jak si vydělat peníze, a to manuální prací.
Jistě, chudoba omezuje představivost.
"Řídit luxusní auto a pomáhat lidem vyřizovat pochůzky, to se víceméně považuje za to, že mám tvář, měl bych se snažit vydělávat víc." V duchu si pomyslel, a pak si stáhl program na pochůzky, nahrál své údaje, připojil obrázek svého Lamborghini Huracan a zřídil si pochůzkovou službu za pět set dolarů.
"Kdo je to nemocný, že jezdí tak dobrým autem na pochůzky?"
"Je to jen chudák, co se snaží zviditelnit."
"Možná je to psychopat. Ani se s ním neobtěžuj!"
Uživatelé poslíčkovského softwaru zanechali níže komentáře a volně diskutovali.

Ethan Young nevěděl, jak to vysvětlit, a tak to prostě ignoroval.
Uplynula více než hodina, Ethan projížděl sociální sítě a nic. Kliknul na aplikaci pro pochůzky, ale nikdo si nic neobjednal. Přemýšlel, jestli by neměl snížit cenu, když se najednou ozvalo cinknutí, někdo si objednal.
"Jsem fakt třída ve sportovním autě, hodném mé bohyně, vyzvedněte 999 růží v hotelu Riverside Grand a nechte je doručit do 18:00 do Carter Corp. Maya Carterová je podepíše." "To je v pořádku," řekl. Ethan si všiml zprávy o pochůzce a zkontroloval provizi, přičemž zjistil, že má navíc pět set dolarů.
"Vypadá to, že nějaký bohatý kluk je ochotný utratit za tu Mayu Carterovou tolik peněz, musí to být velká krasavice." Ethan si v duchu pomyslel, sebral klíčky od auta a vyšel ven. Milostný příběh mezi bohatým klukem a krásnou dívkou ho nezajímal, chtěl jen co nejdříve dokončit pochůzku, aby dostal provizi.
Ethan vyjel ze čtvrti a zamířil ke Grand hotelu Riverside. Asi za dvacet minut dorazil na místo určení. Od několika vysokých bodyguardů dostal 99 růží, uložil je na zadní sedadlo auta a pak se připravil nastartovat a odjet. V tu chvíli se rozezněl software drop taxi mobilního telefonu.
Zvedl mobilní telefon a uviděl, že někdo zavolal taxi. Náhodou to bylo z hotelu Riverside Grand, cílová stanice je Sunnyvale Business Tower, nedaleko od Carter Corp. není příliš daleko, má se za to, že je to po cestě. Ethan neváhal a kliknul na přijetí objednávky a pak podle pokynů zavolal na telefon.
Když se telefon spojil, ozval se nesmírně příjemný hlas. "Haló, závětrný řidiči? Právě jsem v hotelu Riverside Grand, jak dlouho tu ještě budete?" "Ano," odpověděl.
Ethan se ohlédl a spatřil vysokou, křehkou krásku s obličejem o hodnotě přes devadesát bodů. Měla na sobě růžovo-červené šaty, našlapané na křišťálově vysokých podpatcích a stála před hotelem, aby vyřídila telefonát.
Ethanovi připadala povědomá, ale neměl čas o tom přemýšlet a řekl: "Jsem v Grand hotelu Riverside, přímo před vámi." "Ahoj," odpověděl.
Kráska zavěsila telefon, zvedla hlavu, uviděla, jak na ni někdo mává, a pak vykročila vpřed.
Přišla před Ethana, mírně ztuhla a překvapeně řekla: "Vy jste Ethan?" "Ano," odpověděl Ethan.
V očích krásky se objevil výraz překvapení a údivu, ale také trochu zmatku, Ethan si teď také vzpomněl, že je to jeho spolužačka z dob studií na Sunnyvalské univerzitě Sophia Grantová. znali se ve školních kroužcích, nečekali, že se tu potkají, léta je přiměla změnit se.
Sophia byla oblečená jako dělnice s bílými límečky, zjevně pracující elita, Ethan s lehkým úsměvem řekl: "Sophie, to je ale náhoda, netušil jsem, že z krásné školačky ročníku se teď stala pracující bohyně."
Sophia se na Ethana podívala a viděla, že jezdí ve špičkovém sportovním autě, ale oblečení má obyčejné. Náhle jí pohled padl na drahé hodinky na jeho ruce a pochybnosti v očích zesílily.
"Ethane, už je to dlouho, co právě teď děláš?" Sophia se zeptala.
"Nedávno jsem přišel o práci, teď vyřizuji lidem pochůzky, rozvážím zboží, vydělávám nějaké peníze." Ethan odpověděl s lehkým úsměvem. Mezi nimi byl očividně statusový rozdíl, ale Ethanovi to bylo díky nedávným zkušenostem jedno a jeho tón byl jako obvykle klidný.
Když slyšela Ethanova slova, Sophia se mírně zamračila a řekla: "Ethane, to snad nemyslíš vážně, ne?" Jezdil v tak pěkné limuzíně, vzadu měl tolik růží, určitě se chystá za nějakou dívkou.
Ethan jí toho moc nevysvětlil, jen se jemně usmál: "Nastup si do auta, měli bychom jet." Nechtěl ztrácet čas, Sophia chvíli váhala a nakonec opatrně nastoupila do limuzíny.
V takovém luxusním autě nejvyšší třídy jela poprvé a uvnitř byla mírně nervózní. Konečky jejích bílých prstů jemně pohladily nádherné masivní dřevěné příslušenství uvnitř vozu a jemnost doteku ji mírně šokovala.
"Ethane, proč se chceš stát taxikářem?" zeptala se. Sophiina mysl byla plná pochybností a překvapení. Naprosto nedokázala uvěřit, že by si Ethan mohl dovolit řídit tak špičkové luxusní auto, ale jezdil vyřizovat pochůzky, rozvážet zboží a další věci.
"Nemusíš se tím příliš zabývat, je to jen dopravní prostředek, o nic nejde." "To je v pořádku," odpověděl Ethan. Ethan nastartoval auto.
Sophia Ethanova slova slyšela, ale neměla slov, a tak si to tiše zkontrolovala mobilem. Tohle luxusní auto je vrcholná verze Lamborghini v hodnotě několika milionů dolarů. Nemohla si pomoct, ale byla šokovaná a řekla: "Ethane, vypadá to, že jsi po tolika letech opravdu zbohatl, když si můžeš dovolit tak luxusní auto."
"Už dávno jsem přišel o práci a přítelkyně mě vyhodila, nemám u sebe moc peněz, proto jsem si přišel něco zařídit." Ethan lehce odpověděl. Jeho odpověď vyvolala Sophiin vztek.
Podívala se na Ethanovo luxusní auto nejvyšší třídy a její oči se vrátily k hodinkám na jeho zápěstí. Svým zrakem samozřejmě poznala, že hodinky mají hodnotu několika milionů dolarů, a nemohla uvěřit tomu, co Ethan řekl.
Lamborghini se rozjelo, interiér vozu byl nezvykle tichý, což ostře kontrastovalo s řevem motoru, Ethanův a Sophiin vztah byl kdysi blízký, ale za ta léta zrezivěl a bylo v něm cítit jisté podivínství.
Sophia se zdráhala komunikovat s podivným chováním seniora vedle sebe a Ethan nechtěl s bývalou školačkou vést hluboký rozhovor, protože věděl, že jde jen o krátké shledání a že v budoucnu už k žádnému dalšímu setkání nedojde.
Asi po deseti minutách jízdy Sophia náhle vzhlédla k Ethanovi a nečekaně se zeptala: "Ethane, budeš můj přítel?" "Ano," odpověděl Ethan.
Ethan byl v šoku a nedůvěřivě se na Sophii podíval s tváří plnou rozpaků. Že by se ho snažila získat jen proto, že ho viděla řídit luxusní auto? Tehdy rozhodně nebyla taková zlatokopka.
Když si Sophia uvědomila, že Ethanův pohled je nenormální, zpanikařila a spěšně vysvětlila: "Ethane, nechápej mě špatně, chci říct, jestli můžeš předstírat, že jsi můj přítel."

Zde je možné umístit pouze omezený počet kapitol, klikněte níže a pokračujte ve čtení "Zdokonalte se v životních zvratech"

(Po otevření aplikace se automaticky přesune na knihu).

❤️Klikněte pro čtení více vzrušujícího obsahu❤️

👉Klikněte pro čtení více vzrušujícího obsahu👈