První kapitola
========== První kapitola ========== ---------- 2. června ---------- ---------- 97° ---------- ---------- 2200 (22:00) ---------- Rowdy S úsměvem jsem se řítil po dlouhé štěrkové příjezdové cestě v policejním křižníku. Za mnou se řadilo sedm hlídkových vozů připravených k jízdě. Zapnul jsem sirénu, když se vyhrnula do ptačího V, než zaparkovala před rozlehlým dvoupatrovým domem, který byl nyní zahalen do červeného a modrého světla. Bez váhání jsem vystoupil z auta s CB v ruce a vyštěkl rozkaz. "Andrew Prachte, máme váš dům obklíčený! Není úniku, trenére. Vyjděte ven s rukama nad hlavou a nebudou žádné potíže." "Dobře," řekl jsem. Slyšela jsem výkřik své nejlepší kamarádky, když vycházela z domu. "ROWDY?! CO TO SAKRA DĚLÁŠ?!" "Ustupte stranou, madam," řekla jsem přes reproduktor, když se ke mně řítila s ohromeným snoubencem za zády. Naštěstí byl plně oblečený v dlouhých šortkách a tričku. "Rowdy!" April znovu protestovala s pekelnou zuřivostí v hlase. Promluvil jsem na ni přes CB, i když byla jen pár metrů ode mě. "Měla jste to vědět líp, než přijmout nabídku k sňatku od hezkého kluka, slečno Turnerová, a za to musí zaplatit," pohrával jsem si s ní. "Teď ustupte stranou a nechte dobré policisty dělat jejich práci." Dva z nejlepších charlestonských policistů jí zastoupili cestu, když je oba proklínala jménem - jména znala a odznaky chránila denně přes sluchátka jako dispečerka 911 pro město Charleston. Všichni jsme byli přátelé, ale dnes večer jsme měli svou roli. "Co to sakra je?" Řekl Andy, když ho spoutali a bez většího boje nacpali do zadní části mého křižníku. April udělala dlouhé kroky směrem ke mně, když jsem nasedal zpátky do auta, a vyrazila jako netopýr z pekla. "Nečekej," štěkl jsem do reproduktoru, když April stála ohromeně v naší stopě, zatímco zbytek té podívané za mnou houkal sirénami. "Co to kurva je?" Zeptal se Andy, když jsem se podíval do zpětného zrcátka. "Rafeův rozkaz," utrousil jsem. Ten člověk se chystal oženit s mou nejlepší kamarádkou a bylo načase, aby věděl, jak dobře očekávám, že se k ní bude chovat. Sotva jsem ho znala. Byl trenérem bullpenů v Major League a od té doby, co nastoupil do funkce, strávil v Charlestonu jen velmi málo času. April za ním cestovala sem a tam od chvíle, kdy v minulé sezoně nastoupil do Atlanty. Věděl jsem jen to, co mi řekla, ale zatraceně rád bych se ujistil, že budu vědět, co je zač, než skončí noc. Víte, co je na nejlepších plánech nejlepší? Vždycky se zvrtnou. "Co to sakra je? Tohle se děje v mém baru?" Zeptal se Andy, když se rozhlédl, jakmile jsme zastavili. "Jo, vtipný je, že Rafe se rozhodl, že když vlastníš bar, tak má jako svědek božský právo na to, aby na tom vydělal." "Lacinej hajzl," zamumlal Andy, když jsem mu otevřel dveře a on se vyškrábal ven s pouty stále připevněnými za zády. Odemkl jsem je se samolibým úsměvem, který odpovídal výzvě v jeho očích. "Tady mě budeš grilovat, jak se chovat ke svému nejlepšímu příteli?" "Myslím, že je trochu jasné, že ten rozhovor budu potřebovat," řekl jsem, když si masíroval zápěstí, jakmile jsem ho pustil. "Neměli mi je nasazovat natěsno." "To nevím. Nikdy jsem neseděl vzadu v podělaným policejním autě s pouty na rukou." "Aha," řekl jsem. "Ber to jako zkušenost," řekl jsem, když jsem zamykal auto. "Cestou domů se můžeš svézt na zadním sedadle." "Nemusím se bát odvety za tuhle sračku," řekl Andy, když jsme šli k jeho baru. "April ti za to dá na prdel." Smutné na tom bylo, že každý kousek jeho výroku byl pravdivý. Ať už si April za sluchátka vzala jakýkoli posraný rutinní hovor na příštích pár měsíců, patřil teď mně. Andy se zastavil, aby se na mě ohlédl, a na jeho tváři se při pohledu na trhlinu v mém zevnějšku pomalu rozlil úsměv. "Jsi v prdeli." "Zpětný pohled je mrcha. Pojďme tě opít." "To zní dobře," řekl Andy, když se zastavil u dveří a pak se na mě podíval přes rameno. "Miluju ji. Nemusíš se bát ani hovno. Je v dobrých rukou." Viděla jsem, jak jeho snoubenka - moje nejlepší kamarádka o sedmnáct let - trpí v rukou svého bývalého, Tylera. Když se rozešli, byla to noční můra. April se nikdy nedostalo lásky ani úcty, kterou si zasloužila, a já jsem s jejím bývalým znovu a znovu bojovala, protože to byl i můj přítel. Poslední dva roky jsem ztrátu rodiny pociťoval tím nejhorším způsobem. Můj nejlepší přítel Kurt se zabil při práci, a to k tomu přispělo velkou měrou. Kdysi jsme byli všichni čtyři. Kurt, April, Tyler a já jsme tvořili vlastní rodinu. Naše přátelství trvalo přes deset let. Po Kurtově náhlé nepřítomnosti a trvalých neshodách April a Tylera to bylo přinejmenším těžké. Zvládl jsem to, ale už to nebylo jako dřív. Nic na světě pro mě nebylo důležitější než náš kruh. A nejhorší na tom bylo, že všichni se tak či onak posunuli dál, kromě mě. Z mnoha důvodů jsem tedy April chránil. Jistě, měl jsem starost o její budoucnost a štěstí, ale víc jsem se bál, že ztratím své místo v jejím životě. Andyho jsem měl rád, navzdory svému kreténskému divadlu, kdy jsem ho dostal na rozlučku se svobodou, ale nikdy jsem nemohl dopustit, aby její budoucnost s ním ohrozila jediný skutečný vztah v mém životě. Mohl by zaujmout první místo v řadě, dokud budu mít vždycky místo já. "Jen věz, že jsem tam byl před tebou a budu tam i nadále. Je to moje rodina, tak si ze mě udělej věřícího." A pak se na mě podíval. Andy přikývl, když mezi námi proběhlo porozumění. Pohnul jsem se směrem k zavřeným dveřím. "Běž, chlape." "Mám se bát toho, co tam čeká?" "Ne," řekl jsem. Pokrčil jsem rameny, když otevřel dveře a prohlédl si večírek, který byl v plném proudu. Byla plná napůl opilých sportovců. Jako by ve mně zažehl jiskru nějaký šestý smysl poháněný kohoutem, prohlédl jsem si místnost, až můj zrak přistál na Michelle. Andy se nemusel bát ani hovno, ale já rozhodně ano.
Kapitola druhá (1)
========== Kapitola druhá ========== Michelle Co uděláte, když vám váš nový kamarád Rafe pošle pozvánku na rozlučku se svobodou, která je určena pouze mužům? Půjdeš? Zjednodušeně řečeno, kurva ano! Počkat, myslím ano. Tohle slovo už opravdu nesmím používat. Zdá se, že moje oblíbené výrazivo pro všechny skvělé věci ze mě na jihu udělalo hrozbu. Člověk opravdu nemůže nechat své F létat tak, jak by chtěl. Nemluvě o tom, že jsem před několika měsíci málem přišel o práci, protože jsem to slovo vypustil, když jsem přijal tísňový hovor. Trvalo mi několik měsíců, než jsem tu práci získal, a málem jsem si ji podělal kvůli své kreativní svobodě, když jsem oznámil orgie v call centru. Nebyl to můj nejlepší okamžik. Poučení. A v poslední době byly všechny moje pětky v bezletové zóně. Navzdory svému suchému období a potřebě ho napravit jsem byla hodná holka. Možná mám sexuální představivost dvanáctiletého kluka, který se právě spřátelil s rukou a objevil svůj první buclatý zadeček, ale byla jsem hodná. Ale dnes večer jsem si dávala povolení být velmi, velmi zlá. Už je to příliš dlouho, co jsem cítila dotek muže. Všechna moje rande za posledních pár měsíců - no, vlastně za poslední dva roky - byla katastrofa. Potřebovala jsem změnu a Rafe, ženichův svědek, mi dal šanci, když mě pozval na nejvýznamnější večírek. S Rafem jsme si rozuměli, když jsme se potkali na zásnubním večírku mé kamarádky April. Oba jsme si rádi dělali legraci z Aprilina hlubokého jižanského přízvuku a dostávali ji do varu. Bylo to naše společné pouto a vysloužilo mi to nejžhavější fu - tedy nejžhavější pozvánku, jakou Charleston nabízel. Seděla jsem ve svých nových černých bojových botách, nohy jsem měla zkřížené, v ustřižených šortkách a mini tričku. Bylo to decentní, ale cítila jsem se sexy. Nechala jsem si narůst svůj Kleopatřin bob až za ramena a udělala si na něm plážovou vlnu. Na očích jsem si dala záležet kvůli své nové závislosti na nakupování v Ultě a potřebě vlastnit všechny věci od Kat Von D. Se svou postavou jsem byla víc než spokojená. Během jara jsem shodila přetrvávající pětatřicetikilové zavazadlo, které se ve mně od rozvodu snažilo natrvalo usadit. Potlesk, prosím. Dvacet kilo je dětský tuk. Pětadvacet a více vyžaduje odhodlání. Každopádně s novými zámky, botami a tělem jsem byla připravená na to, že si najdu milého muže, se kterým bych si mohla povídat nahá. Přede mnou se rozprostřela řada mužů, které jsem si prohlížela a každého z nich si měřila. Na okamžik jsem si vzpomněla na nepolapitelného policistu, do kterého jsem byla zamilovaná už přes rok, a vnitřně jsem vykulila oči. Kašlu na Rowdyho. Nesmírně mě štvalo, že na toho muže pořád bezdůvodně myslím. Po několika nesmyslných flirtech v call centru... se nestalo vůbec nic. To, v co jsem doufala, se změnilo v nic a mě štvalo, že na něj myslím až teď, protože jsem myšlenku na něj pustila z hlavy už před několika měsíci. Vlastně jsem ho za ten rok a půl, co jsem Rowdyho znala, viděla snad jen párkrát. Neměla jsem tušení, proč jsem se nechala tolik unést představami o něm. Kdybych měla hádat, bylo by to proto, že jsem k němu každý večer posílala zásilky. Delta 156 byla moje zodpovědnost. Mým úkolem bylo posílat ho na výjezdy a zajistit, aby z nich vyvázl v pořádku. A každou noc, kdy jsem slyšel jeho hlas, jsem byl zvědavější. I když jsme vlastně neměli žádný vztah, prožili jsme toho spolu zatraceně hodně. A vzhledem k tomu, že léto bylo v plném proudu a horké hlavy po celé Jižní Karolíně se náhodně objevovaly, měli jsme toho ještě hodně přetrpět. Každý večer jsme společně řešili mimořádné události, které postihly obyvatele Charlestonu. Svým způsobem mě to se zmíněným poldou sblížilo, ale čím víc jsme toho řešili, tím méně jsem ho viděla. A taky byl strašně sexy. Třeba jako Christian Grey, klidně si sundám kalhotky v přeplněné restauraci, aby mě osahával ve výtahu plném lidí, sexy. Měl v sobě tu zatracenou auru a pokaždé, když jsem se na toho tmavovlasého muže s křišťálově modrýma očima podívala, věděla jsem, že i on něco cítí. Ale zamilovat se do toho sexy policajta byla naprostá ztráta času. Takže jak si to lépe vynahradit, než se pustit do celého druholigového týmu s několika stranami prvotřídního prvoligového zadku. Řekl jsem prdel, ne šukat. Kurva. Každopádně jsem byl v tomto bufetu hlavním chodem. A když si mě několik z nich při stejném hodnocení prohlíželo, viděla jsem v jejich očích fu-lovat. Muž na konci baru byl v mém hledáčku. Husté černé vlasy měl rozhozené na stranu. Jeho oblečení bylo dokonalé ve vypasovaném tričku a džínách sepraných od kamínků. Byl stavěný na tělo, ale jeho vodově modré oči upoutaly veškerý můj zájem. A dva pohledy mým směrem ukázaly jeho. Ale večírek teprve začínal a já měla před sebou celou noc. Posadila jsem se s citrusovým Bacardi a sodovkou a dala se do řeči s několika Minor Leaguers, Andyho přáteli, kteří často navštěvovali jeho bar. Moje holka April si vedla dobře, když získala životní lásku v podobě sportovní hvězdy. Byl do ní upřímně zamilovaný. A měli mé požehnání. Mohl jí dát život, jaký si zasloužila. Andy byl dobrý člověk. Byl pohledný a starostlivý, a to bylo to jediné, na čem opravdu záleželo. Udělal by ji šťastnou na svém zámku na venkově. Nic by jí nechybělo, i když jsem si byla jistá, že na tom ani jednomu z nich nezáleží. Peníze v tomhle velkém plánu znamenaly hovno. To jsem se naučil už dávno. Peníze bez lásky byly jako obrovská vana plná rozbitého skla: lákavé, ošidné a ničivé. A i když jsem jí to přál, nic, co by se blížilo její situaci, mě nelákalo. Měla jsem teď vzácnou svobodu, která se stala mou novou normou, pokud jde o muže, a ještě jsem s ní musela běžet. Po několika skleničkách se mé už tak prchavé zábrany úplně vytratily. Vůbec jsem se nestyděla zkoumat své okolí. Zdálo se, že všichni přítomní muži se znají a tvoří sevřenou kliku. V tomto smyslu jsem jim záviděla. Po několika letech v Charlestonu se April stala mou jedinou partnerkou ve zločinu. Ale jen co jsem ji našel, ztratil jsem ji kvůli jejímu snoubenci. Byla to blbá situace. Charleston jsem miloval, ale scéna pro nezadané byla noční můra - na hony vzdálená tomu, v co jsem doufal. V Kalifornii jsem byl zvyklý na to, že při vstupu na seznamku jsem měl proti sobě krásné ženy, ale tohle město bylo stejně soutěživé, pokud šlo o soutěž krásy.
Kapitola druhá (2)
Ano, řekl jsem to. Ženy soutěží o pozornost mužů svým vzhledem. Není to nic... nového. V moderní žumpě randění nemáme jako ženy na výběr. Přiblížit se k muži kvůli... primitivním potřebám však nikdy nebylo snazší, zejména díky všem těm zasraným aplikacím. A když jsem řekla šukání, myslela jsem to jako sloveso, takže se to nepočítá. Existují aplikace, kde se můžete sbalit jediným přejetím prstem správným směrem. Říkejte mi, že jsem blázen, ale já je nesnáším. Pro člověka, který se snaží začít znovu, byly až příliš krutou realitou. Nevěděla jsem, že tyhle aplikace existují, když jsem byla většinu svých dvaceti let vdaná. Už jsem nebyla čerstvě svobodná, ale teprve v posledních zhruba pár letech jsem natáhla krk, abych si našla někoho nového. Nemusel jsem být ženatý, myslel jsem si, že bude nejlepší nechat si to břemeno - chci říct požehnání - pro lepší ženy, ale nechtěl jsem být swipován doprava, abych se seznámil s novým panem Michelle. Navíc, abych byl spravedlivý k těm, kteří ty aplikace používají a mají štěstí, opravdu jsem to zkusil, opravdu. Od té doby, co jsem se dostala do Charlestonu, jsem zažila několik procházek hanbou a žádná z nich mi nestála za to, abych si nechala udělat depilaci bikin. V mužském oddělení jsem byla vybíravá. Minulé zkušenosti a to, že mi loni v létě bylo devětadvacet, pár věcí změnilo. S věkem přichází zralost, která vede k lepším rozhodnutím a tak podobně. Snažila jsem se, ale musela jsem si přiznat, že dospělost je na nic. A můj předchozí život toho moc nevyžadoval... vůbec. Po posledním neúspěšném pokusu jsem své libido srazila na kolena a nedávno jsem ukončila půlroční, vlastním přičiněním vyvolanou dovolenou na randění. Poté, co jsem se několik měsíců zamilovávala do policajta, který se mnou nechtěl mít nic společného, a pak proběhla seznamem podělaných kandidátů, jsem toho měla plné zuby, utnula jsem se a soustředila se na své tělo a další životní cíle. Znovu jsem se věnovala věcem, které byly na dosah, zejména práci, kterou jsem milovala. Přesto nenasytná, sexuální část mého já každou noc, kdy jsem se o ni připravovala, rostla a hladověla. A tato deprivace mě nyní neustále obtěžovala. Takže teď jsem potřeboval jedno velké mužské O. Ano, mým cílem této noci bylo dosáhnout co největšího orgasmu, aby se mi vrátila trocha výdrže, než budu pokračovat v dalším dlouhém období osamělého sushi. Neměla jsem problém si to přiznat. Odmítala jsem se za to stydět. Sex a doteky jsou základní lidské potřeby. Dobře, bez sexu neumřete, ale klidně můžete. Při žádném jiném lidském aktu se necítíte tak živí jako při smilstvu. Opravdu nevím, proč ženy odmítají říkat tyto věci nahlas. Aqua se znovu podíval mým směrem a já cítila, jak celé mé tělo ožívá už jen jeho pohledem. Ježíši. Možná vypadá až moc dobře. A i s přítomnou dostatečnou sebedůvěrou byl na mě až příliš pohledný. Něco na tak dokonalých mužích zanechává hodně kýženého. Miluju ty malé nedokonalosti. Jizva nalezená ve strništi, náhodná strie od růstu zadku. Jsem v tomhle směru divná. Chci, aby byli dost dobří na to, aby se dali sníst, ale aby byli poživatelní. Ale na druhou stranu, každý se rád koupe ve vodě. Přemýšlela jsem tehdy o podobných, méně modrých očích a vnitřně jsem se zhrozila. Dokud mi ten muž bude v noci znít v uchu a jeho hluboký hlas mi bude připomínat, že je Ben & Jerry's ve zmrzlinovém suchu, budu do něj vždycky zamilovaná. Ale zase, kašlu na Rowdyho. "Tady je!" vykřikl jeden z hráčů, když jsme všichni otočili hlavy ke dveřím. S úsměvem na tváři jsem očekávala, že uvidím snoubence své nejlepší kamarádky April, ale byl to muž vedle něj, který mi ho setřel.
Kapitola třetí (1)
========== Kapitola třetí ========== Rowdy Viděl jsem, jak zachytila můj pohled, a pak jsem si všiml, že její úsměv zmizel. Musel jsem bojovat s vlastním úsměvem, když jsem viděl její reakci na mě. Od chvíle, kdy jsme se poznali, se nechovala nijak agresivně. Ačkoli jsme spolu pracovali a ona byla mou dispečerkou po většinu mých směn, původně jsem se s ní seznámil na pečení ústřic, které jsem pořádal. Otevřeně flirtovala, ale já jsem to udržoval v přátelském duchu. Když jsem ji poznal, připadala mi krásná, ale musel jsem to utnout. Nikdy jsem si nenamočil ptáka do blízkosti své práce. Bylo to svatokrádežné a ona byla zatím mým největším pokušením. Několik měsíců po našem seznámení jsem o tom přemýšlel a to, že jsem každou noc slyšel její hlas, jen podněcovalo mou zvědavost. Málem jsem jí podlehl, když jsem se několikrát zastavil v call centru, abych April zkontroloval. Něco mě na Michelle zaujalo. Byla to hezká žena s vražedným úsměvem a dobrým smyslem pro humor. Zůstal jsem však věrný svému slibu, že nikdy nebudu míchat příjemné s užitečným, a nakonec jsem se od ní oprostil, když se myšlenka na to, že bych ji mohl mít, stala těžko ignorovatelnou, zvlášť poté, co mi April řekla, že má zájem. Michelle to sice dávala najevo svým flirtováním, ale skutečnost, že mluvila o mně, byla červenou vlajkou. Nebylo kurva možné, abych do toho šel. Zpravidla jsem s nikým moc nerandil. Za posledních pár měsíců, co se April zasnoubila, jsem Michelle viděl jen párkrát. Byli jsme přátelští, ale drželi jsme si odstup. Když jsem sledoval její reakci na mě, držel jsem se při jejím hodnocení zkrátka, ale sakra, vypadala dobře - fakt kurevsky dobře. Za ty měsíce, co jsem Michelle poznal, jsem nikdy nevěnoval tolik času přemýšlení o ženě, se kterou jsem nešukal nebo netrávil čas. Proto jsem tehdy věděl, že je to problém. Někdy bylo tak snadné vidět věci, které jsou špatné pro vás nebo pro vaše odhodlání. A já to věděl hned, jak jsem ji spatřil, že bude špatná pro to moje. Michelle byla pětaosmdesátiletá, seznam věcí, které jsem nemohl mít. Díky našim krátkým rozhovorům vypadala jako dobrá žena... pro nějakého jiného muže. Přesto, i když jsem měl nakreslenou neviditelnou čáru a oba jsme byli na svých místech na opačných stranách, její přítomnost na večírku mě zneklidňovala. I po tom všem, co od našeho seznámení uplynulo, jsem se přistihl, že se dívám jejím směrem, abych se s ní rychle a vzájemně ošukal. Líbila se mi její sebejistota, i když jsem April říkal, že je příliš horlivá a nedává najevo žádnou honičku. Byla to moje smutná výmluva, proč jsem tam nešel. Ale April věděla, že nešukám tam, kde tahám výplatu, zvlášť ne, když k mému jménu nově přibylo seržant. Přistoupila jsem k Rafeovi, hostiteli, zatímco Andy šel za mnou a přijímal pozdravy od všech účastníků večírku. "Tohle není záležitost chlapů?" Zeptala jsem se, když jsem přistoupila k Rafovu stolu. Rafe se na mě podíval a pak směrem k Michelle. "Dobrý večer, seržante, a Michelle opravdu nepovažuji za jednu z holek. Už jste s ní někdy skutečně mluvil?" "Ano," odpověděl jsem. Rafe se zasmál a zavrtěl hlavou. "Měl," řekl jsem a podíval se na ni přes rameno. V těch botách a krátkých šortkách vypadala zatraceně sexy. Tmavě hnědé vlasy jí trochu povyrostly a na ramenou vypadaly jako hedvábí. To mě poser. Sledoval jsem směr jejího pohledu a viděl jsem, že je zabraná do očí jednomu z hráčů u baru. Poznal jsem ho hned, jak ho Andy oslovil. "Ren McAvoy," řekl Andy a poplácal ho po zádech. "Co tě sakra přimělo k tomu, abys sem jel?" Ohlédl jsem se na Michelle, jejíž zelený pohled byl upřený na mě. Věnovala mi jeden ze svých typických přívětivých úsměvů a pak promluvila k muži, který seděl napravo od ní u koktejlového stolku, u něhož byla usazená. Jeho oči se upíraly na její nohy. Michelle byla otevřená a nestydatá koketa. Vážně, ta žena neměla v těle ani kousek stydlivosti. Byla jsem si jistá, že veškerou pozornost hltá ze sportu. Ve skutečnosti jsem v jejím úsměvu viděl jistou míru samolibosti. Byla jako dítě s kapsou plnou peněz v cukrárně. Byl jsem jí na stopě. "Ty piješ?" Andy ke mně přistoupil s čerstvým pivem. "V uniformě ne," prohodil jsem. "Přišla jsem hlídat děti." "S tím si nemusíš dělat starosti. Rafe má všechny klíče. Mám v kanceláři oblek, člověče. Nemůžeš být celou noc bez doušku," řekl Andy. V kufru svého cruiseru jsem měl převlečení, ale smyslem mé účasti na večírku bylo zajistit, aby se všichni dostali v pořádku domů, hlavně ženich. Ale protože tahle povinnost odpadla a přede mnou byl další vyčerpávající pracovní týden, rozhodla jsem se, že neuškodí dát si jedno nebo dvě dýška. "Půjdu si vzít věci," řekla jsem a rozhlédla se po přeplněném baru, ulevilo se mi, že jsem z toho venku. Spěchala jsem k autu, znepokojená tím, že Michelle je tam jediná žena. Možná to bylo neškodné, ale bez ohledu na to jsem byla stejně ráda, že jsem se ukázala v modrém. Poté, co jsem si vyzvedl svůj kufr, jsem se vydal na záchod tmavou chodbou za barem a narazil jsem přímo na Michelle. "Ahoj," řekla, když jsem se nad ní tyčil. Ve spoře osvětlené hale baru nebylo moc místa. "Ahoj, ty. Jak se máš?" "Dobře. Chtěla jsem ti pogratulovat k seržantství." "Děkuju," řekl jsem lehce, když si prohlédla jméno mého odznaku a pak se na mě usmála. Povědomí bylo to tam, když jsme stáli blízko sebe a vedli nějakou blbou konverzaci. "Šílená směna minulou noc," nabídla mi, když jsem se podíval na její silně namalované oči. Byly obkreslené hustou černou barvou a můj pták souhlasil, že jí to zatraceně sluší. "Byla to jedna z těch, co se hodí do učebnic," poznamenal jsem, když jsem se zadíval na její pevné tělo. Michelle byla celá žena, stavěná odshora dolů, a krátké tričko, které sotva zakrývalo její vypracované břicho, bylo zatraceně aktuální zhoubou mé existence. Byla čirým pokušením, když na mě hleděla chtivýma očima a sebevědomě. "Čím je horko, tím je to horší," řekl jsem nepřítomně, zatímco mi hlavou prolétl Rolodex s množstvím způsobů, jak ji ošukat. "Nerad to říkám, ale budu rád, až léto skončí." Stačil by jediný krok jejím směrem, abych ji ochutnal.
Kapitola třetí (2)
Dokázali jsme se chovat přátelsky, dokud mi oči nespadly na její lesklé rty. Byly rudé. Moje oblíbená barva. Díval jsem se na ně příliš dlouho a viděl jsem, jak se na nich tvoří malý úsměv. "Vidíte něco, co se vám líbí, seržante?" "Dneska ti to sluší," řekl jsem tím nejnezaujatějším hlasem, jaký jsem dokázal. "Díky, že sis všiml," řekla a začala se kolem mě sunout v malém prostoru, který byl k dispozici. "Vždycky jsem si toho všimla." To promluvil můj penis. To se stává. "Jo, ale je to kompliment od někoho, kdo si myslel, že jsem 'moc dychtivý'." Kurva. Právě doslovně zopakovala mou výmluvu April. Jak jsem řekl, věděl jsem, že po mně Michelle jde, a poprvé mě to opravdu nevytočilo. Byla to hovadská konverzace, která se opakovala. Cítil jsem, jak mě April právě hodila pod autobus, pneumatiky a všechno ostatní. "Michelle..." Nabídl jsem jí, když jsem ji vtiskl do prostoru mezi námi a přitiskl ji svým tělem. Oba jsme okamžitě ztuhli ve vědomí. "Tohle se opravdu nedá brát jinak než jako urážka," zašeptala a pokrčila rameny. Na zlomek vteřiny se v jejích očích objevil náznak ublížení a já se nemohl ubránit bodnutí, když jsem to viděl. Už nikdy jsem to nechtěl vidět. "Myslel jsem si, že jsi krásná, a ano, přišla jsi mi trochu silná, ale to není důvod, proč jsem se neozval. S lidmi, se kterými pracuji, nerandím, nikdy." "Spletl sis důvěru s dychtivostí a nemáš ani ponětí, co jsem..." Odmlčela se a pak se na mě podívala a pak se usmála. "Víš co? Bygones. Koupím ti pivo, až se převlékneš?" Naše boky se dotýkaly a můj penis se dotýkal jejího břicha. Každou vteřinou se mi postavil a musel jsem se od ní dostat pryč. "Jasně." "Chceš mě políbit?" "Cože?" Stál jsem jako omráčený, když jsem si v duchu přehrával její slova. Otočila obličej a zadívala se na ruce, které jsem jí nevědomky položil po stranách hlavy. Nějak jsem ji během našeho rozhovoru obklopil svým rámem. Byla to pokušitelka v té nejčistší podobě. Odtrhl jsem se od zdi a usmál se na ni. "Jsi nestydatá koketa." "Jsem si jistá, že se mi líbí, jak flirtuješ," řekla, když její oči sjely po mém modrém těle a přistály na mém plně tvrdém penisu. "Jak jsem řekla, jsi krásný." "Moje ego vám oběma děkuje," řekla, vydechla a pak se na mě s očekáváním podívala. Přemohl jsem veškeré nutkání přijmout její pohled. Povzdechla si a s drobným úsměvem zavřela oči, než se ode mě odtrhla a zamířila na chodbu. Sledoval jsem ji, jak odchází, a její sexy nohy a kyprý zadek se dokonale vyjímaly v krátkých šortkách. "Jmenuje se Rowdy Red," řekla, když zahnula do kouta chodby, a mrkla na mě. Chvíli mi trvalo, než jsem si uvědomil, že mi právě řekla název své rtěnky. Navzdory sobě jsem se rozesmála. Třináct let jsem byl policistou a ani jednou mě nenapadlo porušit své osobní pravidlo. Pět minut s ní a byl jsem přesvědčený, že to pravidlo je spíš za trest než jako záchrana. Trvalo mi jen asi minutu, než jsem se odhodlal, když jsem si vzpomněl na Kurta a jeho vdovu. Michelle Proč ten člověk musel dnes večer existovat v mém světě? V podstatě rozcupoval mé plány na kousky během tříminutového rozhovoru. Chtěla jsem v té koupelně klečet na kolenou a malovat si toho tvrdého ptáka rtěnkou. Když se mi muž rozplývá v ústech a je mi vydán na milost a nemilost, je to pořádný estrogenový nářez. Byl to opravdu tak intimní akt, který jsem neprováděla tak dlouho, až jsem se děsila, že ztrácím své schopnosti. Vážně, Rowdyho jsem obviňovala z toho, že jsem hodně dlouho abstinovala. Dávala jsem mu najevo, jak mě bolí jeho odmítnutí mého zájmu a za jakého kreténa ho považuji, když ignoruje slibné spojení. Ale bylo to dávno a já neměla důvod mu teď nadávat. I když uvnitř se mi chtělo vyskočit, když jsem viděla, jak mu kvůli mně stojí péro. Byla jsem vysoce sexuální člověk, vždycky jsem byla, a v tom spočívala většina mého sebevědomí. Neměl jsem problém říct si o to, co jsem chtěl, ale vždycky šlo o to, kdo byl skutečnou výzvou, alespoň v Rowdyho případě to tak bylo. Když jsem se vynořil ze sálu, rozhlédl jsem se po večírku s jistou mírou zklamání. Zatraceně! Musel jsem ho setřít. Právě měl perfektní příležitost mi to vynahradit a opět ji promarnil. Stála jsem tři centimetry od jeho sevření. Ježíši, v té uniformě vypadal tak zatraceně dobře, že jsem ho chtěla na chodbě rozkročit. Chápala jsem jeho výhrady k randění, ale už jsem ho vídala jen zřídka. Přestal chodit do call centra, alespoň na směny, na kterých jsem pracovala, a ta část byla přísně profesionální. Neprozrazovali jsme si po nocích podrobnosti ze svých životů. Zavolal jsem mu a on se ohlásil. Bylo to jednoduché, ale složité s každou těžkou nocí, kterou jsme jako tým prožili. Takže s nikým nechodil. Zřejmě ode mě dostal smíšené signály, protože tohle nebyl přesně ten, který jsem mu dala. Ve skutečnosti jsem si byla jistá, že jsem při každém flirtu traktorově vysílala "chci tvého tvrdého údržbáře na servisní zásah". Nechápala jsem, co mě zdržuje, a on si zřejmě nemyslel, že dospělá žena zvládne tryznu se spolupracovníkem. To je jedno. Potřebovala jsem získat zpátky trochu svého dřívějšího vzduchu. Než se Rowdy objevil, v hlavě mi opakovaně hrálo It's Raining Men. Teď jsem slyšela jen doznívající rohy porážky z pořadu Cena je správná. Sakra, už jsem čekala dost dlouho. Vydechla jsem, když jsem se rozhlédla po baru a znovu našla ty vodové oči. Rozhodla jsem se, že nenechám nic, aby mi stálo v cestě, a pohnula jsem se směrem k aqua blue, když mě zastavily ledově modré oči. "Co to pivo, co jsi mi slíbil?" Věnoval jsem Rowdymu boční pohled. Změnil se podivně rychle a vypadal k sežrání. Ignorovala jsem všechno včetně náznaku kolínské, která se zoufale snažila napadnout mé smysly. "Vlastně jsem se právě chystal..." "Dobře, sejdeme se u tvého stolu."
Zde je možné umístit pouze omezený počet kapitol, klikněte níže a pokračujte ve čtení "Ti, pro které stojí za to trpět"
(Po otevření aplikace se automaticky přesune na knihu).
❤️Klikněte pro čtení více vzrušujícího obsahu❤️