Záblesky porušené důvěry

Kapitola 1

V hostinci Mystic Mist Inn byl nalezen rozcuchaný a svázaný Cedric Golding, bohatý dědic hradu Kylan. Očití svědci hlásí známky zápasu a zdá se, že byl vystaven obzvlášť ponižujícímu zážitku...

Cedric byl údajně omámen a napaden, přičemž se z něj stal pouhý chovný dobytek - což je tak skandální, že si to žádá spravedlnost!

Toto ponížení podnítilo tři měsíce neutuchajícího vzteku. A aby to bylo ještě složitější, na scénu znovu vstoupila Lyra Dragonhartová, jejíž nová cenová strategie v kovárně Dragonhartů si vybírá daň na Goldingově mlýně. Je to víc než k vzteku; rozhodnutí její rodiny ho vyřadilo z provozu! A jakou roli v tom všem hraje ona? Dokonce měla tu drzost hodit po něm botou!

Cedric, který byl jednou uchvácen její krásou, ví, že ji nemůže nechat jen tak odejít. Koneckonců, jak se tenhle kapesník - nápadně totožný s tím, který našel v nejhanebnější noc svého života - ocitl v jejím vlastnictví?

A stačí se podívat na Lyřinu tvář, vyčerpanou a bledou ranní nevolností. To stačí, aby pocítil nával odpovědnosti. Okamžitě ho napadne, že by ji měl odvést k doktoru Julianu Greyovi...

Co to všechno znamená? Lyro Dragonhartová, chytili tě při činu!

Takže ona chce dítě a myslí si, že deset taelů zlata ho uklidní? Ani náhodou. Když její sestra připraví past, aby odhalila její nepovedené těhotenství a veřejně ji zostudila, ví přesně, jak reagovat. Vystoupí jako otec dítěte a nahlas a jasně prohlásí, že je jeho otcem, nejen aby ji ochránil, ale také aby se ujistil, že nemá možnost to popřít - důkazy jsou příliš silné na to, aby je ignoroval!

Kapitola 2

Jediné světlo, které pronikalo do tmavého pokoje, vycházelo z úzké škvíry pod dveřmi a vrhalo měkkou záři na těžké závěsy, které zakrývaly postel s nebesy.

Jasný zvuk byl zahalen bolestí, protkán dvojsmyslem, a rozléhal se, když se štíhlá postava mírně pohnula.

Mladá žena, která si náhle uvědomila vlastní mimovolné zvuky, se ztěžka kousla do rtu a snažila se potlačit tiché výkřiky, přesto nedokázala zadržet ohromující agónii, která se přes ni převalila jako přílivová vlna.

Zatraceně... Merrick Sládek ji podvedl...

Říkal, že to bude jen malá bolest... Ale bolí to jako čert.

Nechtěla pokračovat, ale když už byla takhle hluboko, nebylo cesty zpět. Rozčilovalo ji, že muž pod ní - už skončil?

Zamračeně se zadívala na muže spoutaného provazy, se zakrytýma očima a zcela vydaného na milost a nemilost.

"...Kdo jsi? Isolda Goldingová se zeptala tichým a napjatým hlasem.

Nikdy by ho nenapadlo, že se jednoho dne ocitne v takové situaci.

Ačkoli se v posledních letech duntharské společenské mravy poněkud uvolnily a vztahy mezi muži a ženami se staly rovnoprávnějšími, žena, která si troufne přivázat muže k posteli, byla nadmíru troufalá.

Jen obchodní schůzka v hostinci Mystic Mist se změnila v tohle... Nebyla to přece nějaká zoufalá žena, která by se uchylovala k takové taktice; jistě by nejprve dala najevo své skutečné úmysly.

A co ta páska přes oči? Co skrývala? Muselo to být něco hanebného. Přesto se ho odvážila dotknout - měla odvahu.

A co hůř...

"Už jsi skončila?" vykřikl, frustrace v něm vřela.

Situace ho tlačila do krajnosti, ale ona ho škádlila záměrně - nebo ne?

Doufal, že se nikdy nedozví, kdo je. Kdyby se to dozvěděl, čekalo by ho peklo.

Isolda na něj zírala a cítila zvláštní směsici emocí. Yvette Golding, kterého znala, byl kultivovaný gentleman, skromný a zdvořilý; jak mohl znít tak divoce?

Ale na druhou stranu to dávalo smysl; vůně afrodiziaka v místnosti byla nepopiratelně silná.

Když sledovala muže pod sebou, který měl tu drzost řvát i ve svém zranitelném stavu, nemohla si pomoci, ale napadlo ji: možná afrodiziakum ještě plně nezabralo. Kdyby nejednala rychle, mohl by jí uniknout, a to by byla katastrofa.

Koneckonců byl to vzácný kvalitní muž, kterého si nemohla dovolit propásnout - taková příležitost se už nebude opakovat.

Takže ať už to udělala, nebo ne, musela se odhodlat.

Zhluboka se nadechla, sevřela čelist a přitiskla se k němu, cítila, jak ji spaluje touha jako rozžhavené železo na kůži. V mysli jí křičela štěpící bolest a prosila ji, aby přestala, ale její cíl ji držel dál.

"Fuj...

Isolda vydala tlumený zvuk.

Pevné objetí kolem něj jako by ho chtělo pohltit... zcela ho obklopilo a donutilo ho kousnout se do rtu, ačkoli ho prozrazoval přerývaný dech.

Zatraceně, nedalo se slovy vyjádřit, jaká to byla extáze.

Ale co teď? Uvízla v téhle patové situaci, chtěla ho snad jen mučit?
Pokud s ním chtěla manipulovat, potřebovala, aby s tím nejprve souhlasil.

Isolda se zhluboka nadechla a napjala se proti provazům, které mu svazovaly ruce. Když to viděla, naklonila se dopředu, přitiskla se na jeho ruku a v matném světle zahlédla tmavé mateřské znaménko obepínající jeho zápěstí.

Než se nad tím stačila zamyslet, muž se náhle pohnul, jeho tělo reagovalo na prvotní instinkty, když se k ní přitiskl a touha ho stravovala jako oheň.

Zavrávorala bolestí, ale potlačila jakýkoli zvuk, přitiskla se těsně k jeho hrudi a čekala, až utrpení odezní.

Teprve když ucítila, že přestal - drtivý tlak se rozplynul -, nemotorně z něj slezla.

"Kdo jsi?

Náhle ji chytil za zápěstí, což ji vylekalo, ale rychle sáhla po injekční stříkačce, odklopila ji a bez váhání mu vystříkla obsah do úst a nosu.

"Ty..." podařilo se mu začít, než si uvědomil, že něco není v pořádku. "Ty blázne...

Ústa mu otupěla, slova mu sotva unikala a zanechávala ho zranitelného jako hadrovou panenku.

Ignorovala ho a spěšně se chystala k odchodu. Zrovna když se chystala odejít, něco ji zarazilo, a tak se spěšně otočila zpátky pro váček a položila deset zlaťáků na květinový stolek. Ve své nervozitě si nevšimla, že se její kapesník při odchodu jemně snáší na podlahu.

Aniž by se ohlédla, utekla ze scény.

Ve tmě se v očích muže, který tam ležel svázaný a se zavázanýma očima, zračil ohnivý vztek.

Sakra, to mu ani po tom přepadení nemohl někdo hodit deku nebo tak něco?

To je ale zmatek; jak se teď mohl postavit lidem?

Kdyby se objevil panoš Brion, jeho pověst - celoživotní čest... Následky byly zdrcující. Jeho vědomí se ztrácelo v temnotě, a když se konečně probral, bylo to o dva dny později.

Kapitola 3

Na hradě Kylan právě nastalo léto a polední slunce pálilo tak intenzivně, až se zdálo, že by mohlo spálit kůži.

Většina prodejců na tržišti už zavřela krám a obyvatelé se hrnuli do jídelen a čajoven, kde hledali chlazené nápoje, aby unikli horku.

Před Goldingovým mlýnem na jihu města se však pod neúprosným sluncem lopotilo mnoho dělníků, kteří usilovně nakládali sudy s olejem na vozy tažené koňmi.

Byli celí zpocení, tváře měli zarudlé, jako by se chystali prasknout frustrací vůči majiteli obchodu, protože se domnívali, že je příliš přísný, když je nutí pracovat v takovém parnu. Netušili, jakou tíhu má prodavač sám na sobě.

V tu chvíli stál prodavač z Goldingova mlýna u kulatého stolu, přízračně bledý a rozechvělý, a mlčky snášel atmosféru, která zhoustla napětím.

U stolu seděl lenošivě, popíjel čaj a listoval v účetních knihách Cedric Golding.

Oblečený v dlouhém tmavém rouchu se stříbrným lemováním byl Cedric mimořádně vysoký. Dlouhé vlasy měl svázané dozadu a odhalovaly nápadně pohlednou tvář s jemnými rysy.

Obzvlášť poutavé byly jeho jasné oči, které zářily jako hvězdy, a říkalo se, že když se usměje, i květy v porovnání s ním pohasnou - ačkoli majitel obchodu nikdy nebyl svědkem takové události.

'Prodalo se dvacet liber sezamového oleje, třicet liber lněného oleje a jen jedna libra lampového oleje... Pane prodavači, vaše obchodní dovednosti jsou skutečně impozantní; prodané množství se měsíc od měsíce zmenšuje. Já hradím mzdy těchto dělníků a vy...

Cedric Golding pomalu zvedl pohled a v tmavých očích se mu zableskla zuřivost, z níž vyzařovalo nebezpečí. Rozzlobeně mrštil účetní knihou po majiteli obchodu.

Prodavač stál jako přimražený a nevěděl, zda se má sehnout a sebrat ji, nebo ji nechat ležet. Sklopil hlavu a cítil, jak ho zaplavuje nevolnost. Napadlo ho, že zavolá doktora Juliana Greye, aby mu poradil... I když Cedrikova povaha dokázala vzplanout jako poryv větru - rychle se zvedla a stejně rychle se rozplynula -, když propukla, bylo to nesnesitelně tíživé.

"Co se děje? Ztratil jsi jazyk? Němý nemůže být prodavačem," vyjel na něj Cedrik.

"Pane Cedriku, pane Cedriku. Prodavačova bledost se prohloubila a na čele se mu v panice vytvořily krůpěje potu.

"Není němý? Tak mi řekni důvod,' vyštěkl Cedrik a udeřil do stolu tak silně, až vzácný povrch z perlového dřeva zapraskal a věrný sluha panoš Brion instinktivně ustoupil, protože se bál akčního rádiusu Cedrikova vzteku.

"Pane, jde jen o to, že... Dragonhartova kovárna...

Tlak těžce doléhal na obchodníka a jeho slova se potácela v útržcích; všechno před ním se kymácelo a on měl pocit, že každou chvíli omdlí.

'Nemůžu přijít na to, co se to do té Dragonhartovy paní v poslední době vloudilo, její požadavky jsou všelijaké.

Tuhle olejárnu Cedrik požádal svého otce, lorda Longfielda, aby ji provozoval právě loni na podzim... Zpočátku šlo všechno hladce, ale od té doby, co lady Longfieldová odjela do Duntharu, se Cedrikovi zdál každý další den stále těžší.
Být Cedrikovým podřízeným bylo nesnesitelné i s lákavým platem.

"Co se děje s Dragonhartovou kovárnou?

"Zase snížili ceny.

Když to Cedric Golding uslyšel, oči se mu zaostřily, jako by byl lovící gepard připravený k útoku.

"Jaká je teď cena jejich ropy?

"Poslal jsem někoho, aby to zkontroloval. Nejkvalitnější lampový olej z Dragonhartu se teď prodává za pouhý jeden tael za libru, řepkový olej druhé třídy za osm set wenů, lněný za pět set wenů a potravinářský olej - sezam nejvyšší kvality - klesl na pouhý jeden tael a sto wenů za libru...

Dragonhartova kovárna se nacházela na výhodném místě hned u klikaté říční cesty, takže zjistit cenu nebyl problém, ale vymyslet odpověď bylo složité.

Cedric Golding nedokázal potlačit unavený smích. "Co je s tou Dragonhartovou holkou?

Vypadalo to, jako by se ho záměrně snažila vyvést z míry.

Od té doby, co převzal vedení olejny, spustil několik bleskových výprodejů, časově omezených nabídek, které měly Goldingův mlýn dostat na mapu. Po každém výprodeji však okamžitě snížila ceny v domnění, že jí stále zbývá dostatečná ziskovost, aby mohla následovat jeho příkladu.

Poslední dva měsíce se však zdálo, že tato žena není při smyslech, ceny ropy prudce klesaly a ničily dynamiku trhu.

Kapitola 4

V období, kdy měl čerstvý olej cenu zlata, dosahovala cena za sezamovou pecku maximálně čtyřiceti liber oleje, zatímco za pecku řepky se získávalo jen třicet liber. Cena za získání pouhé pecky sezamového oleje se vyšplhala na čtyřicet měďáků, přesto prodávala olej za pouhý jeden měďák za libru. Snažila se ho snad podrazit? Kdo by uvěřil takovému matoucímu kroku?

Od chvíle, kdy převzal Goldingův mlýn, se zdálo, že každý její krok je vypočítavým úderem proti němu.

Když si to uvědomíme, proč se obtěžovat se zdvořilostí? To ona iniciovala tento konflikt a bude muset nést následky.

Obchodník se neodvážil vyslovit ani slovo a s napětím čekal na jeho rozhodnutí.

Podle toho, co věděl o Cedriku Goldingovi, by Cedrik pravděpodobně opět snížil cenu... ale cítil, že to není moudrý krok.

"Poslouchejte pozorně, prodavači.

"Ano, pane.

"Vyvěste oznámení a informujte všechny obchodníky, že ode dneška se bude veškerý olej z Golding Mill prodávat po dobu tří měsíců za poloviční cenu.

Prodavač nevěřícně zamrkal.

"Máte s tím nějaký problém? Isolde Goldingová, která se opírala o šálek čaje, po něm střelila netrpělivým pohledem.

"Mladý pane, mohlo by to vést ke značným ztrátám... Potenciální škody byly obrovské.

Po tři měsíce by se všichni předháněli v objednávkách a každá další objednávka by znamenala ztrátu poloviny zisku. Přestože Goldingové drželi titul nejbohatších na hradě Kylan, nemohli si takové bezohledné chování dovolit.

"Věř mi, mám plán. Přemýšlel o něm; i když teď možná utrpí ztráty, bude hromadně nakupovat materiál za ještě lepší ceny a časem se mu tyto ztráty vrátí a ještě něco navíc, zvlášť když Goldingův mlýn zůstane jediným dodavatelem ropy na hradě Kylan.

Už nebude hrát podle pravidel. Zatímco budou jeho rodiče pryč, hodlal jedním tahem převzít kovárnu Dragonhart.

"Mladý mistře, takže touto strategií chceš zničit Dragonhartovu kovárnu?

"Jsi překvapivě všímavý," zasmál se suše.

'Pane, Dragonhartova kovárna je už přes sto let základem. Jejich konkurenční ceny vycházejí z tajné olejové receptury, která postrádá obvyklý drsný zápach. Nedávno dokonce vydali módní vonný olej do lamp... Mladý pane, tento plán nemusí nutně zničit Dragonhart Forge.

"Vonný olej do lamp je jen přechodný trend. Takových módních výstřelků už jsem viděl příliš mnoho. V hostinci Mystic Mist Inn kurtizány často toužily po nových věcech a vybízely zákazníky, aby je kupovali jako dárky. S potěšením zapalovaly svíčky, které přinášely příjemné vůně, ale trocha květinové vůně nebyla nijak zvlášť působivá.

Přesto... když si vzpomněl na Mystic Mist Inn, čelo mu přeběhl temný mrak.

"Pane...

"Dost bylo tvého žvanění. Potřebuji, abyste mě učil, jak se chovat?" vyjel na něj.

'...Ano, pane. Prodavač se zakoktal, třásl se, sebral účetní knihu a spěchal ven.

Isolda Goldingová spokojeně zvedla čelo a chystala se odejít, když vtom zahlédla panoše Briona, který mlčel a skepticky ho pozoroval.
"Co je to za výraz? Isolda si všimla, že Brionovi mrskl vějířem do čela.

Panoš Brion se vějíři obratně vyhnul a jeho mladistvá tvář se zkrabatila nesouhlasem. "Kdyby se to lady Podzimní list dozvěděla...

"Využíváš mou matku proti mně?" Zúžil oči, v jejichž hloubce se smrtelně leskly.

Bylo to zbytečné, jeho rodiče trávili každé léto v Duntharu a nevraceli se nejméně půl roku.

'Ne, jen moje paní vždycky říkala, že v obchodě laskavost podporuje prosperitu. Ale vaše metody tomu zřejmě odporují.

"Co o tom víte? Isolda odvětila a napila se čaje. "Od té doby, co starý pán Dragonhart letos zemřel, se domácnosti přetahují o vládu. První rod strašně trpí, zatímco Lyra Dragonhartová z druhého rodu je mazaná jako liška a monopolizuje trh. Pokud se mi ji podaří srazit na kolena, bude to jako prokázat službu nebesům.

Zmínka o Lyře Dragonhartové vyvolala vzpomínky. Když se teprve před několika lety naučila obchodovat, neustále ho podkopávala a srážela ceny ropy nebezpečně nízko. Kdyby ji nesrazil, byla by rodina Goldingů vůbec schopna pokračovat v podnikání?

Panoš Brion naklonil hlavu a zvážněl. 'Ale pokud se ti podaří monopolizovat obchod Dragonhartovy kovárny, nepřinese to jen potíže i prvnímu rodu?" zeptal se.

"To je pro ně škoda, měli by to zvládnout lépe.

"Mladý pane... Ta logika mi připadala naprosto nemístná.

Kapitola 5

"Zmlkni. Podnikáme, nejsme charita. Kromě toho, jestli ji dokážu takhle snadno porazit, jen to ukazuje, jak je slabá."

Panoš Brion pozoroval Cedrika Goldinga, jak líně usrkává čaj, a nedokázal potlačit povzdech.

"Zaklínáš mě, " odpálil a v očích se mu zablesklo podráždění.

Proč ten dramatický povzdech?

"Podle mého názoru se Cedrik jen vymlouvá, " zamumlal panoš Brion a opatrně ustoupil o krok dozadu.

"Co tím myslíš?" Cedrik zaujatě zúžil oči.

"Cedrik před dvěma měsíci způsobil krach dvou severojižních obchodních společností a zrovna minulý měsíc zavřel Drakeovo bistro..." "To je pravda. Shodou okolností mu všechny tři podniky, včetně Dragonhartovy kovárny, v určitém okamžiku zkřížily cestu." Pokud ho paměť neklamala.

"...No a co?"

"Cedrik si jen hledá terč pro svůj hněv," panoš Brion ustoupil o další krok a srdce se mu rozbušilo.

"Proč si to myslíš?"

"Obě mé oči." Ukázal si na vlastní oči a ustoupil ještě dál. Tímto tempem by mu stačil už jen jeden krok, aby utekl.

"A pak?" Isolda Goldingová se usmála, chladným a nebezpečným úsměvem. "Opravdu potřebuji příznivý den, abych vypustila svůj hněv?"

"Nijak zvlášť, ale před třemi měsíci..."

"Zmlkni." Věděl, na co Cedrik naráží, a ostře ho přerušil. "Jak se opovažuješ o tom mluvit. Opravdu si myslíš, že to jako můj ošetřovatel můžeš vytahovat?"

Ta noc před třemi měsíci... ostuda jeho života.

Při vzpomínce na hostinec Mystic Mist mu přeběhl mráz po zádech a vybavil si noc prosycenou ponížením. A co hůř, když se objevil panoš Brion, vypadal tak rozcuchaně, až to bylo k pláči.

"Cedrik mi řekl, abych se do toho nepletl, " hájil se nevinně panoš Brion a zoufale se toho snažil zbavit.

Upřímně řečeno, tu noc Cedrik vyřizoval obchodní záležitosti v hostinci Mystic Mist a výslovně ho požádal, aby se držel dál. Přirozeně mu vyhověl a počkal na něj v kočáře... Muži mají své důvody, proč chtějí, aby se do věcí nemíchala třetí strana; tolik tomu rozuměl.

Ale kdo mohl tušit, že se rozpoutá peklo?

Skutečně, bylo to poprvé, co viděl Cedrika tak naprosto zbitého - bylo jasné, že ho to pořádně potrápilo. Cedrik sice trval na tom, že mu to udělala žena, ale opravdu... jak by mohla žena takhle přemoci muže? Cedrik se nepochybně utkal s jiným mužem, ale odmítal to přiznat a trval na tom, že to byla dívka.

A jaký byl výsledek? Nemohl si vylít vlastní frustraci, a tak se teď zaměřil na jiné podniky, aby si vyřídil staré účty... Takový smutný osud.

"Jak se vůbec opovažuješ o tom mluvit," rozčílil se a odhodil vějíř stranou. Panoš Brion byl rychlý a už se hrnul ke dveřím. "Ty pošetilý blázne. Kdybys byl tehdy v noci po mém boku, nic z toho by se nestalo." "Cože?" zeptal se Brion.

"Cedrik se uměl bránit..."

"Neopovažuj se odmlouvat." Té noci byl podnapilý, když šel za bratrem na obchodní jednání. Kdo mohl tušit, že ten chlap nebude v jeho soukromí? Klopýtal do místnosti, cítil se omámený, jen aby dostal ránu do zátylku. Než se probral, žena se ho snažila přemoci. Chtěl se bránit, ale měl svázané ruce a nakonec podlehl závratnému oparu.
Byla to situace, kterou nemohl vůbec ovlivnit, a kdo by si pomyslel, že se ocitne v takové situaci?

Zatraceně, jestli někdy zjistí, která nestydatá dívka se ho odvážila spoutat a přemoci, určitě jí to desetinásobně oplatí.

Když sledoval, jak panoš Brion vyklouzl z místnosti, vztekle vyskočil... a od opasku mu vyklouzl obyčejný bílý kapesník.

Při pohledu na ten kapesník mu oči plály vztekem; pocítil prvotní nutkání roztrhat ho na kusy.

Bylo to znamení ženy, která ho ponížila, a on si ho držel u sebe, aby si připomínal svou hanbu.

Pohled na kapesník mu připomněl deset zlatých prutů, které měl schované ve svém pokoji... zlato, které si pracně vydělal tvrdou prací.

Pomyšlení, že by po něm někdo hodil zlato, aby se ho zbavil... Jak směšná představa. Copak Isolda Goldingová nepotřebovala nic jiného než zlato?

Vnutit se mu bylo dost špatné, ale nechat mu zlato... Myslela si snad, že je gigolo?

Zvedl kapesník, pevně ho sevřel a zadíval se na vyšívaný dračí vzor tančící na jeho látce.

Zde je možné umístit pouze omezený počet kapitol, klikněte níže a pokračujte ve čtení "Záblesky porušené důvěry"

(Po otevření aplikace se automaticky přesune na knihu).

❤️Klikněte pro čtení více vzrušujícího obsahu❤️



👉Klikněte pro čtení více vzrušujícího obsahu👈