Kapitola 1
**Název: Rozkošná manželka: žádost temného strýce** Lady Serafina se nečekaným zvratem událostí ocitla v situaci, kdy strávila noc se svým novým šéfem, lordem Lucianem. Aby to bylo ještě komplikovanější, nebyl tímto šéfem nikdo jiný než strýc jejího snoubence. A jako by to nebylo dost šokující, tento strýc si nečekaně vyměnil role a stal se jejím manželem! Od té chvíle se z toho stala hra na kočku a myš - ona utíkala, on ji pronásledoval a díky chytrým manévrům se oba dostali do neúprosné šachové partie, z níž nebylo snadné uniknout. Hluboké a pronikavé oči lorda Luciána ji pozorně zkoumaly, když se tiše zeptal: "Má drahá ženo, váš opovrhovaný příbuzný přijede už za pár dní, je to tak? "Co? Lady Serafína odpověděla zcela zmateně. 'Vzpomínám si, že je to za pár dní - musíme se rychle připravit, jinak nás zaskočí.' Jeho tvář zůstávala vážná, jak uvažoval o situaci. '...' Lady Serafína odhodila zprávu o těhotenském testu, jako by to byl trumf. 'Moji příbuzní nakonec nepřijedou.' Ve vzduchu se vznášelo napětí, ve kterém se mísilo překvapení a úleva. Náhlá změna v jejich dynamice ji znervózňovala a zároveň si uvědomovala, v jak komplikované síti jsou propleteni. Zatímco se s lordem Lucianem pohybovala na tomto neprobádaném území jejich nečekaného svazku, byla odhodlaná prosadit svou nezávislost ve světě, jehož součástí se nikdy nechtěla stát.
Kapitola 2
Zlatavé světlo pronikalo skrz béžové závěsy, rozlévalo se po velké plyšové posteli a osvětlovalo jemnou, půvabnou tvář. Lady Serafina přimhouřila oči proti jasné záři a v hlubokých tmavých očích jí zatančil zmatek. "Kde to jsem?" zamumlala a vnímala neznámé prostředí. "Už jsi vzhůru?" ticho přerušil tichý, chraplavý hlas - smyslný a vyzývavý. Instinktivně otočila hlavu ke zdroji hlasu, jen aby se setkala s nápadně pohlednou tváří, která se rýsovala blízko... "Ach... Reflexivně vyrazila nohu a chtěla muže vedle sebe nakopnout, ale on ji místo toho pevně chytil za kotník. S výrazem potemnělým podrážděním se zeptal: "Nevděčníci, co? Myslíš si, že si můžeš hrát a pak odejít? "Ach, ach, ach... Unikl jí další šílený výkřik. Ten zvuk ho přiměl zamračit se, v jeho výrazných rysech se zračila nelibost. "Bože, kolik to bude stát? Kňourání... moje peněženka... Hrudí jí projel ostrý záchvěv bolesti, v hlavě jí vířila nesčetná výčitka. Kolik musela utratit včera večer, když skončila v posteli se smrtelně krásným eskortem? Ztracená ve víru rozčilení si nevšimla, že muž vedle ní září, na čele mu zlověstně vystupují žíly a prakticky si přeje, aby tuhle dezorientovanou ženu uškrtil. Z nočního stolku vytáhl cigaretu, zapálil si a zhluboka potáhl, zahalil se do chuchvalců kouře, které jen prohloubily jeho tajemný půvab - chladný, odměřený a nepopiratelně dominantní. Jeho holý, sluncem políbený trup se leskl, ale byly to stopy po starých nehtech na jeho kůži, které způsobily, že se lady Serafině rozšířily oči. "Opravdu jsem na něj byla hrubá? A proč mi byl tak povědomý? "Jak chceš převzít zodpovědnost za to, že ses se mnou vyspala?" V jeho očích se mihl náznak výzvy. Lady Serafině se při představě odpovědnosti rozšířily oči. Kolik toho chtěl žádat? Bylo těžké nepřiznat, že tenhle muž je neuvěřitelně svůdný. Jedna její část to chtěla podstoupit... jen ještě jednou. "Pojď blíž... ještě trochu... "Co je to? Chceš to zopakovat? Povytáhl obočí a pobaveně pozoroval její reakci, zejména slabé červené skvrny na její světlé kůži - hrdlo se mu mírně pohnulo, jak zúžil oči. Lady Serafina zrudla karmínově a ztěžka polkla. "Co... co to vůbec říkáš? Jednou nestačí... Náhle si uvědomila svůj přešlap a zatvářila se umrtveně, tváře jí hořely jako vařený humr. Ne, ne, ne - tohle jí nemohla vyčítat; ten muž byl příliš směšně fascinující. Jak se mohl zábavný večer, kdy popíjela s kamarádkami, zvrhnout v tak divoké řádění? Co když zvýšil cenu na šílenou úroveň? Mohla si to vůbec dovolit? "Poslyš, fešáku, já nejsem z těch, kteří by věci úplně smetli ze stolu. Vzhledem k tomu, že vypadám slušně a tohle bylo poprvé... nemohli bychom se tady nějak zvlášť dohodnout? Lady Serafína předstírala bravuru a zoufale si přála odejít, aniž by zaplatila jediný cent. Muž vydechl kouř a nechal mlhu zakrýt jeho překvapené, ale hluboko posazené oči. "Milion. "Cože? Lady Serafině se zatajil dech a v hlavě se jí rozbušilo. Připravovala se na vysokou cenu, ale ne na tak absurdní částku. Připadalo jí to naprosto neskutečné. Když se jí konečně podařilo vypustit ze sebe smích, vyšlo z ní napjaté: "Hehehe... Asi jsem se přeslechla? "Za kvalitu se platí. To, co ti dávám, je to nejlepší, co existuje. Chladně dokouřil cigaretu a zbytek rozdrtil v popelníku, jeho vážný výraz při pohledu na ni naznačoval, že nežertuje.
Kapitola 3
"Ale ne, to je strýček Lucián," zamumlala si pod nosem. Věděla o něm, ale nějak jí to až dosud unikalo. Náhle jí v mysli zajiskřil živý obraz. Oči se jí rozšířily šokem. "Strýček Lucián? Na tváři se mu objevil chladný, spokojený úsměv. "Vidím, že sis konečně vzpomněla. Lady Serafina se snažila sebrat myšlenky. Tento muž byl strýcem jejího snoubence. Když si pomalu zavazoval kravatu, lord Lucian ji probodával pohledem a na rtech mu hrál úsměv. 'Jestli nechceš, aby se starý lord Everard dozvěděl o včerejší noci, doprovodíš mě dnes večer na večírek. "Co...? Zarazila se a ukázala na něj třesoucím se prstem. "Ty... Ne, to nemůže být on... Zaplavila ji vlna strašlivých vzpomínek. "Ty... ty... Ne! Zneužil jsi někoho nezletilého! Nemáš žádnou hanbu, když mučíš tuhle ubohou květinku... Zběsilá slova jí klopýtala ze rtů, srdce jí bušilo úzkostí; věděla, že tahle událost bude všechno, jen ne jednoduchá. "Nezletilý? Nelichoť si, vždyť je ti dvacet. Lord Lucian ji s pozvednutým obočím zhodnotil, jako by ji obnažoval. "To je směšné! Právě mi bylo dvacet!" namítla a tváře jí zrudly rozhořčením. "Dvacet je ideální věk na vdávání. Opřel se na pohovku, jeho výraz byl skrytý v šeru a Serafína se cítila zaplavená nepříjemnou směsicí tlaku a strachu. "Budu na tebe čekat ve Velkém sále ve třetím patře. S nezaujatým pohledem na ni vstal a zamířil ke dveřím, aniž by čekal na její odpověď. Pfft, jako bych byl tak hloupý, abych šel! I kdyby se tenhle skandál dostal až k dědečkovi Greyovi, nejdřív musí být důkazy. "Jo, a jestli tě do hodiny neuvidím, osobně předám fotky ze včerejší noci starému lordu Everardovi a siru Orionovi. Lord Lucian se zastavil na prahu a všímal si jejího šokovaného výrazu. "Ty... jdi k čertu! Nemohla tomu uvěřit. Prostě se nemohla vzpamatovat z toho, že tenhle mrazivý strýček je takový darebák. Když odcházel, dovolil si objevit slabý úsměv, skrytý před jejím zrakem. Frustrovaná lady Serafína si prohrábla vlasy, zabalila se do prostěradla a zamířila k horkým pramenům. Lázeň už byla připravená, zahalená v oblaku páry... Nemohla si pomoci, ale pozvedla obočí. Byl tak laskavý? S povýšeným výrazem vstoupila do vany a pohled jí padl na slabé rudé skvrny na kůži, od nichž jí tváře hořely karmínem. Sáhla po telefonu a vytočila číslo. 'Haló, mladý Edmunde, měl bys mi vysvětlit, co přesně se včera večer stalo.' "Uh... um... "Jsi v háji! Když na druhém konci uslyšela kamarádčino koktání, podrážděně přimhouřila oči. 'Dobrá paní Eleanor, říkám ti! Včera večer ses opila a požádala o ruku chlapa na pánských záchodcích... "Můžeš jít umřít! "Počkej, myslím to vážně! Vstala jsi a utíkala jsi na pánské záchody v domnění, že tam vidíš někoho známého, a požádala jsi ho o ruku! Stala se z toho scéna, přísahám. Telefon s rachotem dopadl na podlahu a vrátil ji do reality. Najednou se jí vrátily záblesky vzpomínek. "Ach... ach ne, ach ne... Lady Serafina se tloukla hlavou o zeď a sžírala ji úzkost. Kdyby to bylo jen náhodné kouzlo, jak by se mohla nakonec cítit tak zapletená se strýcem svého snoubence? Přivolávala si snad záměrně katastrofu?
Kapitola 4
"Kdo tě naučil takhle mluvit se staršími?" Ve třetím patře hostince Stříbrná hvězda oslňovala světla a elegantní muži a ženy v extravagantních šatech si povídali a usmívali se za zdobenými maskami. Muž v elegantním černém obleku seděl na pohovce, ruce měl složené přes koleno a vyzařovala z něj královská aura připomínající dávné krále. Jeho chladné azurové oči zkoumaly místnost a tenké rty se mu sevřely do pevné linie. Bylo to docela zajímavé; tato mrtvá žena se odvážila vzepřít jeho příkazům. "To je strýček Bertram?" Zpoza lorda Luciana se ozval mužský hlas. Lucián se otočil a zúžil oči na muže v přísně bílém obleku, zjevně oblečeného na zásnuby. Ve tváři se mu mihl chlad. Sir Orion muže pozoroval s náznakem ostražitosti, ale zdvořile mu podal ruku. O tomto nejmladším strýci toho moc nevěděl, jen to, že do Everwoodova domu přišel před deseti lety a po pěti letech zmizel. Podrobnosti byly mlhavé. "Děkuji, že ses zúčastnil mé zásnubní večeře, strýčku Bertrame. Tohle je moje snoubenka, lady Elara!" Přitáhl k sobě zářivou ženu ve splývavých svatebních šatech a chtěl ji představit, když muž odvrátil zrak a jeho chladný pohled rozproudil ve vzduchu ledový chlad. "Lady Elara? Není to lady Serafína?" Tvář sira Oriona zrudla rozpaky, jeho opovržení bylo jen stěží skrýváno. "Jak by to mohla být ona?" Jako na zavolanou se vynořila postava, která se střetla očima se sirem Orionem a jejich pohledy se střetly s hmatatelnou intenzitou. "Lady Serafina, zase vy? Dnes jsem zasnoubený s lady Elarou, tak se tu už nezdržuj. Miluji Elaru, ne tebe, ty nestydo." Hluboké opovržení vyryté do tváře sira Oriona proniklo až k lady Serafině a strašilo ji u srdce. Před dvěma lety ho nešťastná událost připravila o všechny vzpomínky na ni, včetně jejich minulého vztahu. Instinktivně pohlédla na lorda Luciana, pak se otočila a zatoužila uniknout. Přišla sem, jak bylo dohodnuto! Zoufalství ji zaplavila silná ruka, která jí sevřela paži a pevně ji držela na místě. Pohled sira Oriona spočinul na ruce svírající její paži. Výsměch v jeho výrazu se zostřil. "Zajímáš se o ni, viď, strýčku Bertrame?" Ale proč se zlobil? Byla to jen žena, která na něm tvrdošíjně lpěla, stále tvrdila, že jsou spolu, ale když se jí rodiče ptali, trvala na opaku. Kdo by miloval dívku jako ona, bezcenného sirotka, který zůstal na pospas? Zvlášť v lacině ušitých šatech, které se na tuto zásnubní večeři tak bolestně nehodily, se její rozpaky prohlubovaly s pohrdavými pohledy okolí. "Orione, nezapomeň, že hosté si zaslouží zdvořilost..." Lady Elara se s posměšnou sladkostí zakřenila a objala ho kolem ramen jako uličnické dítě, které hledá útěchu. Když vstřebala její pohled, který se změnil v konejšivý, chování sira Oriona se změnilo na shovívavé. "Nezaslouží si tvé sympatie, je to jen parazit Everwoodu." "To je pravda," odvětil. Odpudivé pohrdání v pohledu sira Oriona, triumfální chování lady Elary jako vítěze v bitvě a potěšené, zlomyslné tváře diváků v ní vyvolaly pocit odhalení a naprostého ponížení. "Pane Orione, kdo vás naučil takhle mluvit se staršími?" Zrovna když se lady Serafína zmítala v chaosu, náhle ji objala silná paže a teplo pevné hrudi jí poskytlo podivně uklidňující kotvu. V nejzoufalejší chvíli ji podepřel právě ten muž, kterého se bála nejvíc. Do očí se jí draly slzy. "Ona není moje starší. Není třeba, aby se strýc zlobil, " ušklíbl se sir Orion. Lord Lucian vrhl na lady Serafinu jemný pohled, než se s mrazivým úšklebkem obrátil ke všem. "Mám také radostnou zprávu. Lady Serafína a já jsme oficiálně oddáni!"
Kapitola 5
Chladný pohled lorda Luciana pronikl ohromenou tváří sira Oriona a pomalu se mu na rtech objevil odtažitý, ledový úsměv. Vzduch zhoustl nedůvěrou. Nejen sir Orion, ale dokonce i lady Serafína nemohla uvěřit vlastním uším a ústa se jí šokovaně otevřela. Kdy se provdala za svého strýce? Když se jejich oči setkaly, její zarudlý pohled prohloubil chlad v očích lorda Luciana a jeho pronikavý pohled zesílil, když dopadl na sira Oriona. Ta dívka - jen on ji mohl šikanovat. Kolikrát už ji sir Orion rozplakal? Výraz sira Oriona odrážel její výraz a nevěřícně zkřivil jeho rysy, když vykřikl: "Teto? Její? Strýčku, to si ze mě děláš legraci! "Já nikdy nežertuji! Lord Lucián po něm střelil ledovým pohledem, jeho pohled pak změkl, když se sklonil, aby ji zdánlivě uklidňujícím způsobem pohladil po hlavě. Lady Serafina otevřela ústa; chtěla mu to vysvětlit. Ale ve chvíli, kdy spatřila temný, posměšný lesk v očích sira Oriona, se před ním zhroutila každá její výmluva, spolkla ji v krku. Přesto se jí podařilo usmát. Byl to úsměv bolestnější než slzy, ale přesto se usmála. Instinktivním pohybem provlékla ruku lorda Luciana a viditelná bolest se z jejího obličeje vypařila, když ji nahradil milý úsměv. "Luciane! Neměli jsme to oznámit na rodinném shromáždění? Proč o tom mluvíme až teď! Její hravý tón s náznakem hravé výčitky působil jako malá holčička přistižená při žertíku. Drobný projev náklonnosti přitáhl v místnosti spoustu očí. Koutky rtů lorda Luciana se sotva zvedly, v jeho jinak ledovém chování se objevil náznak uspokojení, když vrhl na všechny přítomné přehnaný pohled. "Brzy uspořádáme svatbu. Doufám, že nám všichni požehnáte... Jeho slova vybuchla v davu jako bomba a vyvolala mezi hosty rozruch. Lidé si vyměňovali zmatené pohledy a snažili se pochopit situaci. "Určitě se zúčastním! Gratuluji, lorde Gideone! "Vskutku gratuluji! Sbor gratulantů kolem nich, ať už upřímný, nebo vynucený, působil jako veřejná facka siru Orionovi. Ruce se mu sevřely v pěst, tělo se mu chvělo v zadržovaném vzteku a ve tváři se mu zračila nelibost. Žena, kterou tak opovrhoval, se nějakým způsobem stala jeho tetou, a to vědomí bylo odpornější než spolknutí mouchy. Proč právě ona? Zatnul zuby a prakticky slyšel, jak v něm drtí vztek, a přál si, aby mohl přeskočit místnost a umlčet tu samolibou ženu kousnutím. Sir Orion pevně polkl svou hořkost a pohlédl na lady Serafinu, přičemž jeho slova byla protkána opovržením: "Gratuluji, strýčku, teto... Oči ho zabolely, když si představil, jak se sladce opírá o lorda Luciana, obraz poslušnosti a šarmu, který nedokázal snést. Co nechtěl, mělo se alespoň schovat do kouta, tiše se krčit a překypovat nenávistí... Právě když se sir Orion chystal vyrazit, objevil se po boku lorda Luciana muž středního věku oblečený jako komorník, který si upravil brýle a odkašlal si. "Z příkazu starého lorda Everarda od nynějška přebírá funkci výkonného ředitele Everwood Holdings lord Gideon. Sire Orione, hlaste se prosím do jedné hodiny v cechu, abyste mohl provést předání! Nečekané oznámení sira Alistaira opět uvrhlo hodovní síň do naprostého ticha, které bylo mnohem šokující než svatební odhalení. Všichni věděli, že sir Orion je váženým vnukem starého lorda Everarda, který se v mladém věku bez námahy vyšvihl na výkonného ředitele Everwood Holdings. Naproti tomu lord Gideon byl jen jméno spojené se skandály, často nepřítomný, protože léta trávil v zahraničí... Jak by se mohl vrátit domů a uzurpovat si pozici výkonného ředitele sira Oriona? "Sire Alistaire, co to znamená? Je to nehorázné rozhodnutí starého pána?
Zde je možné umístit pouze omezený počet kapitol, klikněte níže a pokračujte ve čtení "Zapletená srdce ve skandální aféře"
(Po otevření aplikace se automaticky přesune na knihu).
❤️Klikněte pro čtení více vzrušujícího obsahu❤️