Záblesky v roztříštěné říši

Kapitola 1

V říši známé jako Tři tisíce světů se nacházelo děsivé místo zvané Prokleté jezero. Byla to oblast pustá a zbavená života, kde se tyčily hory a ani ptáci se neodvažovali létat. Samotné Prokleté jezero bylo temnou, předtuchou zahalenou hustou mlhou, jako by se sama příroda snažila skrýt jeho hrůzy - pod tenkou vrstvou písku se nacházely zbytky nesčetných kostí.

Jednoho osudného dne se Nebeská říše náhle zahalila do prudkého deště, přívalového lijáku, který zahalil i Prokleté jezero. Uprostřed této ponuré scény se procházela nápadná postava - lord Serafín, oblečený v elegantním oděvu, který se ladně třepotal ve větru. V náručí držel dva košíky nebeských broskví, které mu darovala lady Morgana, známá svou pohostinností. Bohužel se mu v okamžiku nepozornosti jedna z broskví vysmekla z rukou a přistála přesně v obávaných vodách Prokletého jezera.

Vznešený sir Cedrik Bílý, když viděl tento nešťastný obrat událostí, nejprve zaváhal, ale nedokázal snést myšlenku, že by promarnil dobrou vůli, kterou mu jeho stařena nabídla. S ušlechtilým srdcem se vrhl z oblak a ponořil se do hlubin Prokletého jezera, odhodlán broskev získat zpět.

Evangeline Evermorová, která to zpovzdálí pozorovala, byla na okamžik zaskočena. 'Paní Morgana je tak velkorysá, a přesto tu plýtváme darem od starších,' zamumlala.

Fiona Fénixova, která spokojeně usrkávala čaj, souhlasně přikývla. 'Vskutku, náš lord Serafín má slabost pro ušlechtilá gesta. Kamkoli přijde, hostitelé se ho vždy snaží udržet déle a zasypávají ho nabídkami.

Evangelina tvář ztuhla, protože věděla, že sir Cedrik prostě dělá to, co by mohl dělat lord Serafis - navštěvuje, vyzvedává bohaté dary a jeden neopatrně pouští do jezera. Pomyslela si, že kdybych tak mohla vrátit čas, rozběhla bych se za ním a zajistila, aby se se mnou nevrátil, i kdybych tehdy byla jen vajíčko. Nemohla poslouchat Fionino bezmozkové chvástání.

Pravda byla Evangelině bolestně jasná; když se lord Serafín zúčastnil hostiny, vzal si s sebou dva košíky těch božských broskví. Byl příliš líný na to, aby je řádně zajistil ve svém inventáři, a právě tak se jeden z nich zřítil do hlubin Prokletého jezera.

Poté, co broskev z těch kalných vod vytáhl, píchl se do prstu o trn ukrytý uvnitř a kapka krve mu ukápla do vajíčka, které náhodou objevil ležet opodál.

Lord Serafis se ocitl v bezradnosti. "Tohle teď dost dobře nemůžu sníst.

Přesto to vejce, velké asi jako pěst, nějak uniklo svému osudu. Přenesl ho zpátky a několik dní o něj pečoval, dokud se z něj nevylíhla malá dračice. Tento dráček - pravděpodobně ztracený potomek nějakého vznešeného rodu - byl zajímavou vyhlídkou, ale o jeho původu se nedochovaly žádné zprávy ani z vyšších pater nebes.

Zatímco lord Serafis přemýšlel o restituci, uvažoval o poutu, které se s malým dragonetem vytvořilo z kapky jeho krve. Těžko mohl odmítnout důsledek toho, že tento tvor mu nyní dluží, a to jen proto, že pohltil část jeho samého. Proto se rozhodl, že se o Dragoneta postará.
K jeho radosti se Dragonet objevil jako oslnivý zlatý exemplář. V okamžiku, kdy se vymanil z krunýře, byl prvním tvorem, na kterého upřel svůj zrak, lord Serafis, který se okamžitě stal jeho láskyplným opatrovníkem. Dráček se mu uvelebil v záhybech rukávů, omotal se mu kolem krku a hravě ho kousal do zápěstí.

Netrvalo dlouho a dračice na sebe vzala lidštější podobu, proměnila se v krásnou mladou dívku jménem Mladá slečna Penny, která se objevila ve věku kolem čtyř nebo pěti let. Její první slova - tak nevinná, jak se dalo očekávat - byla "Tati!".

Lord Serafis si nad nečekaným zvratem událostí povzdechl. Uprostřed povinností spojených se správou financí království a řešením krizí nacházel útěchu v tom, že výchova této dračice ho nestála mnoho úsilí. Krmil ji tím, co chtěla, a ona byla spokojená. Dokonce i ve chvílích stresu mu její hravá povaha přinášela potřebnou úlevu.

V poslední době ho tížila náročná práce s finančními účty a instinktivně myslel na to, že si s mladou dračici pohraje, než se zahrabe do dlouhého seznamu čísel, která ho čekala.

"Evangeline Evermorová!" zavolal.

"Už jdu, lorde Serafisi! Jsem na cestě!

V té chvíli se uprostřed chaosu povinností a nečekaných překvapení začalo vytvářet pouto, které zahrnovalo jak rozmarné, tak tíživé povinnosti, jež k jejich výjimečnému životu patří.



Kapitola 2

"Chlupaté dračí mléko," neskrývala Melody své nadšení. Od chvíle, kdy zavolala 'tati', se lord Serafín zamračil a řekl jí, aby to nedělala. Evangeline Evermorová, ačkoli tak docela nechápala, proč by mu tak neměla říkat, vyhověla a změnila oslovení.

Malá dračice se prodrala dveřmi paláce a rozběhla se k lordu Serafínovi, tváře jí mírně zčervenaly a oči na něj dychtivě zamrkaly. Lord Serafis ji hravě štípl do tváře. "Neříkal jsem ti, abys s těmi chlapy neblbla? Už ses učila lekce?"

Dragonet se cítila mírně provinile, nakrčila se a opřela si hlavu o jeho ruku. "Učila se... Učila jsem se...

Když lord Serafín poslouchal její koktavý pokus o vysvětlení, nemohl si pomoci, ale nálada se mu zlepšila. Roztržitě jí prohrábl hebké vlasy, čímž způsobil, že se krásný účes, který jí Fénix Ashara naaranžoval, rozcuchal. Zastavil se, když si všiml jejího malého dračího rohu, a jemně ho skryl pohybem prstů.

"Dobře, teď už můžeš jít zpátky. A tentokrát dávej pozor. Později tě budu kontrolovat, " instruoval ji.

Jak dny ubíhaly, mladá dračice rostla a lord Serafis tajil její pravou povahu. Nebeská říše věděla jen to, že Síň drahokamů získala novou kouzelnou rekrutku jménem Evangeline Evermore.

Jen několik dní předtím se tato malá dračice tajně napila z ukryté zásoby vína, kterou lord Serafis uchovával v Gemstone Hall, a skončila na tři dny opilá. Když beze stopy zmizela, Alayna, zaměstnankyně Gemstone Hall, začala šílet. Lord Serafis spolu s Alaynou ji hledali po celém Gemstone Hall, až ji nakonec našli ve vinném sklepě v Květinové síni.

Poté, co vystřízlivěla, si lord Serafis uvědomil, že začíná být příliš nečinná a potřebuje usměrnit. Proto ji přidělil Fénixovi Ašarovi a pověřil ji, aby Evangelině našla vhodné místo, kde by začala každý den pracovat.

Panoš Oliver byl umístěn v první linii a všechny účty od různých pánů panství jí byly předávány, aby je předala lordu Serafisovi.

Evangeline Evermorová byla úchvatná od chvíle, kdy se vylíhla jako Dragonet, a jak stárla, její krása se jen umocňovala a přitahovala pohledy mnoha lidí. Ti, kteří jí každý den přicházeli posílat účty, se často zdráhali odejít.

Evangeline si od mladíka před sebou vzala Ambrožovu desku, věnovala jí krátký pohled a pak ji vrátila. 'Hm... promiňte, ale tohle je Gemstone Hall. Přijímáme pouze dokumenty, ne milostné dopisy.

Ambrožova deska obsahovala báseň vyjadřující nostalgii po ní - smutnou a procítěnou.

Mladík Lawrence přijal desku zpět se skleslým výrazem; láska, která ještě ani pořádně nezačala, už ochabla.

Panoš Oliver, kterého lord Serafín původně přivedl za trest, neočekával plat, dokud neodpracuje celou sezónu služby.

Síň drahokamů se toho dne naplnila smíchem a radostí, když lord Serafis vyhlásil prázdninovou prémii a rozdával štědré odměny spolu s různými užitečnými lektvary a svěcenou vodou.
Dragonet se chtěl zúčastnit. Jistě, odměny byly krásné, ale potřebovala také plat. Pokaždé, když prozkoumávala pozemskou říši, spoléhala na pohostinnost, a i když se v minulosti obešla bez ní, teď, když si mohla něco vydělat, jí připadalo nesprávné se ještě víc přiživovat.

Přitiskla se k lordu Serafínovi, odmítala se pohnout, objala ho kolem ramen a ztěžka se o něj opřela. "Lorde Serafisi, prosím! Jen trochu, ano? Jen maličký kousek!



Kapitola 3

Lord Serafis se zamyslel nad drakem, kterého se ujal, a povzdechl si. Její výchova ho stála dost prostředků, a to jen proto, aby vyrovnal dluh za jedinou kapku krve. Pohlédl na její zdobený plášť, jemné šperky a všechno ostatní, co měla - každý kousek byl něčím, co koupil nebo opatřil. Zdálo se, že má talent na hromadění pokladů, zvlášť když ji jako mladou dračici fascinovaly lesklé předměty. Kdykoli viděla něco třpytivého, kňourala a naléhala, aby jí to koupil. Když odmítl, rozpačitě se odmlčela a byla připravená plakat, a on prostě nesnesl pohled na to, že je tak opuštěná. A tak jí nakonec vždycky koupil jakoukoli drobnost, po které toužila.

Naštěstí byl lord Serafín dostatečně bohatý, aby jí mohl její rozmarnost dopřát. Teď ho ale drak otravoval s žádostí o kapesné a po chvíli přemýšlení usoudil, že to není úplně nerozumné. Už nějakou dobu pracovala jako jeho panoš, a tak se rozhodl, že by bylo spravedlivé dát jí za její námahu něco malého, třeba jako takovou novoroční prémii.

"Proč se prozatím nevrátíš? Až vyřídím tuhle poslední záležitost, můžeme si sednout a probrat tvůj příspěvek,' navrhl.

Na jeho slova Evangeline Evermorová radostí poskočila a její vzrušení překypovalo. Jste nejlepší, lorde Serafíne!" vykřikla a objala ho a následně ho rychle políbila na tvář. "To ti budu držet palce! Budu na tebe čekat!

Než odešla, dala si záležet, aby za sebou zavřela dveře, a lord Serafis se jemně dotkl místa na tváři, kde ho políbila, a ze rtů mu uniklo lehké uchechtnutí. Hromada účtů na stole se najednou zdála mnohem zvládnutelnější.

I tak mu trvalo značnou dobu, než práci dokončil. Jakmile byl hotov, neztrácel čas a zamířil do Gemstone Hall, kde Evangeline bydlela.

Jako mladá dračice měla zálibu v nočních eskapádách a často se choulila na posteli lorda Serafise, kde hledala teplo. Zpočátku se ji snažil vrátit do její vlastní kajuty, ale po jejích opakovaných návštěvách si na to jednoduše zvykl.

Když však vstoupil do Síně drahých kamenů, rychle si všiml, že Evangeline nikde není. Zavolal na jednoho z ošetřovatelů: "Kde je Evangeline Evermorová?" "Ne," odpověděl.

"Lorde Serafisi, právě jsem dostal zprávu z přední síně. Paní Alayna poslala pro Evangeline Evermorovou, už je nějakou dobu pryč," odpověděla služebná.

Ukázalo se, že Evangelinu přivolal jiný dragonet, Lawrence, který roznášel pohoštění jako oběť. Vavřinec, který byl mazaný, se snažil Evangelinu získat pomalu, protože si myslel, že postupný přístup bude u někoho, jako je ona, účinnější.

Naneštěstí pro něj nechtěně narazil na lorda Serafise v nesprávnou chvíli. Lawrence se totiž rozhodl setkat se s ní ve vzdáleném koutě Síně drahokamů, kde se lord Serafis náhodou nacházel.

Když se Lawrence pokusil k Evangelině přiblížit, lord Serafis ho rychle zadržel a vytrhl Evangelině špíz na maso přímo z ruky. Zmatená dračice na něj jen zírala a zapomněla žvýkat.
"Ze které haly jste a co máte společného s Evangeline Evermorovou? Pokud potřebuješ pomoc, možná by ses měl obrátit přímo na mě," upozornil lord Serafis a chladná aura, která z něj vyzařovala, přiměla Lawrence, aby se zapotil a omluvil se.

"Ano, můj pane. To bych si samozřejmě nedovolil,' vykoktal Lawrence a spěšně se vzdálil.

Lord Serafín se otočil zpět k dračici a přemítal, jak je možné, že ji vychoval v takovém přepychu, a přitom je tak naivní.

S opovržením pohlédl na špíz s masem v ruce a lord Serafis jí vynadal: "Právě ti zrušili kapesné.

Evangelině se sevřelo srdce a v očích se jí zaleskly slzy. Spolkla poslední sousto jídla a pak začala trucovat a tiše plakat.

Lord Serafis ji neutěšoval, jen se otočil k odchodu. Po několika krocích se však ohlédl přes rameno. "Tady, vezmi si to zpátky. Hodil jí špíz, prosebnou nabídku laskavosti.



4

Evangeline Evermorová nebyla nic jiného než odhodlaná. Vrhla se na lorda Seraphise a ukousla mu z ruky housku s masem, až mu zbyl jen špíz. S rukama v bok vzdorovitě zafuněla. "Hm.

I draci měli svůj temperament.

Ale v tu chvíli se lord Serafín přistihl, že si přeje, aby jí už nemusel platit žádné úlevy. Způsob, jak Dragonet uklidnit, spočíval v darech pro Evangeline. Vytáhl ze své skrýše nádherně zpracovanou nefritovou sponu do vlasů, vyrobenou ze vzácného studeného nefritu Evermore. Protože věděl, jak umí být Dragonet výbušná, připravil ji v naději, že se uklidní.

Ačkoli Dragonet zůstávala nevrlá, její tělo ji zradilo, když sponku ochotně přijala. Snažila se ji umístit do vlasů, ale těžko se jí to dařilo. Lord Serafis, který si všiml, že se trápí, natáhl ruku, aby jí pomohl.

Dragonet se mu stále rozčileně vyhnula a v záchvatu frustrace mrštila sponkou po paní Julii, jen aby jí vyklouzla z vlasů, proletěla vzduchem a zmizela jako padající hvězda.

Evangeline Evermorová stála jako přimražená, oči vytřeštěné nedůvěrou. '...'

Když už si myslela, že se Dragonet znovu rozpláče, lord Serafis ji rychle uklidnil: "Neboj se, Evangeline. Propletl jsem tvou esenci s tou sponou do vlasů, ta se neztratí. Půjdu si ji hned vyzvednout.

Zatímco lord Serafis spěchal pro sponu, Evangeline se bezcílně potulovala po Síni drahokamů a nakonec se rozhodla vyhledat Fionu z Fénixu a zahrát si s ní šachy. Fiona, která lorda Serafise obdivovala víc než kdokoli jiný, se s ním často dělila o příběhy jeho hrdinských činů.

Tentokrát vyprávěla příběh o tom, jak byl Dragonet nalezen, ale právě tehdy Dragonet mlčky doutnal. Přetrvávaly v ní nechtěné pocity - bylo by lepší, kdyby prostě utekla hned na začátku.

Když se setmělo, Evangelině se sevřelo srdce a přemýšlela, proč se lord Serafis ještě nevrátil. Co když se něco pokazilo? Co když se z ní stala osamělá dračice, o kterou se nikdo nestará, jako to vždycky dělala madam Alayna?

Búúú...

Najednou se vzduchem vznášel melodický zvuk - lord Serafis byl zpátky! Ale za ním se táhla mladá dívka, slečna Penny.

Evangelina touha vrhnout se lordu Serafisovi do náruče ochabla. Za ním stála Lily Whitestocková, její oděv byl lehce ošuntělý a špinavý, a v ruce držela právě tu sponku, kterou Evangeline ztratila.

Spona však byla nyní poznamenaná, potřísněná krví, poznávala svého nového pána - a nesla nezaměnitelnou vůni Alayny.

Lord Serafis unaveně promluvil: "Evangeline, tohle je Lily Whitestocková, Serafis z Birch Whitfieldu. Našla sponku, ale když zakopla a upadla, dostala se na ni její krev a teď ji poznává jako svou majitelku.

Evangeline cítila, jak ji zaplavuje vlna paniky, když se s Lily zadívala do očí. Lilyina tvář byla obrazem opuštěnosti, po tvářích jí stékaly tiché slzy.

Rychle popadla lorda Serafise a ochranitelsky ho přitáhla za sebe. 'Jestli jsem přišla o sponu, tak ať. Už ho nechci!


5

V tlumeně osvětlené komnatě hradu Cloudspire lord Serafis jemně hladil třesoucí se tělo Dragonet Arthur a snažil se ji uklidnit po tom, co ji vyděsilo. Pověřil Fionu z Fénixu, aby doprovodila Lily Whitestockovou zpět do jejího domova.

Teprve když byli hluboko uvnitř hradu, zdálo se, že se Artuš opět uklidnila. Poté, co se zahrabala do utěšujícího objetí lorda Serafise, se cítila dostatečně bezpečně, aby se o něj mohla zahřát. Tiše se zasmál a málem ztratil rovnováhu. "Co tě trápí?"

Artuš váhavě odpověděl: "Lorde Serafisi, dnes jste se vrátil tak pozdě a já jsem se bál." "Co se děje?" zeptala se.

"Vyděšený z čeho? Opravdu si myslíš, že bych se nevrátil? Jen jsem byl ztracen v myšlenkách, co ti mám přinést, když paní chyběla. Proto jsem se vrátila pozdě."

"Aha, tak to už si s dárky nemusíš dělat starosti. Prostě mě vezmi do Říše pod námi, ať si můžeme hrát, ano?" Artušovi se vzrušením leskly oči.

Lord Serafis ji lehce šlehl do čela. "Mysli jen na jídlo! Říše Dole je plná nečistot a já jsem ti říkal, abys toho moc nejedla. Vzpomeň si, kolik pochoutek jsi za ty věky propašovala." "A co?" zeptala se.

S pocitem viny si Artura zakryla tvář. "Ach, už je tak pozdě! Měla bych jít spát, jsem tak unavená." S tím malý dráček odletěl a nedlouho poté se Fiona vrátila.

Fiona se tvářila zmateně, když přistoupila k lordu Serafínovi. "Lorde Serafisi, nemohu uvěřit tomu, co jsem viděla. Byla Lily Whitestock skutečně hadem ve své pravé podobě? Jak se mohla stát dračí sestrou sira Birche?"

Na tváři lorda Serafise se zračilo vyčerpání, když se štípal do nosu. "Ano, ona je skutečně had. Sir Birch jí pomáhá proměnit se v draka. Dnes měla neuvěřitelné štěstí, že našla mou elegantní nefritovou sponu. Když ji chrání nefrit Evermore cold, měl by jí Bříza brzy pomoci získat strážného ducha. Ta spona však patřila mně a tím, že skrze ni přiznala svou pokrevní linii, se nevědomky spoutala s osudem, který budu muset rozplést."

Fiona se tvářila stále neklidněji. "Co tím chce lord Serafín říct?" "Nevím," odpověděla.

"Had proměňující se v draka musí sestoupit do říše, aby čelil zkouškám. Musím ji doprovodit; nebude to příliš daleká cesta. Prozatím se postarám o několik naléhavých záležitostí. Řekni ostatním vůdcům říší, aby zajistili každodenní kontrolu svých účtů a vyvarovali se jakýchkoli chyb. Nevím, jak dlouho tato cesta potrvá, a vy se musíte o Evangelinu Evermorovou dobře postarat, zatímco budu pryč."

"Ano, lorde Serafisi." Fiona si povzdechla a uvědomila si, jaké potíže ji čekají. Pokaždé, když se lord Serafis vydal na cestu, nevyhnutelně následovalo něco chaotického.

Zůstali bez povšimnutí, že malý Dragonet číhá hned za oponou.

Té noci se Evangeline Evermorové zdál sen, v němž se lord Serafis chystal sestoupit do říše, aby vyřešil jisté spojení, a ona cítila nutkání ho doprovázet. Ve snu mu dala facku a kopla ho dolů do Říše pod sebou.

Evangeline se překvapeně probudila.
Seděla v posteli a přemýšlela o rozhovorech, které vyslechla předchozího dne. Všechno to byla pravda - lord Serafín se skutečně chystal sestoupit do říše.

---

V Říši pod ní obvykle panoval čilý ruch v Cechu drahých kamenů, který byl v tuto dobu nejrušnější. Po nějaké době se však nakonec ustálily do klidnější fáze.

Lord Serafín všechny svolal, bez okolků jim vyložil fakta a zopakoval vážnost situace. Tato cesta nebyla pouhým odpočinkem nebo výletem po Říši dole, ale šlo o nastoupení na Cestu reinkarnace.

Rada Podsvětí byla připravena, protože doufala, že Cech drahokamů dokáže během jeho nepřítomnosti udržet pořádek a zajistit, aby vše proběhlo řádně a bez účetních chyb.

Odpoledne se Dragonet Arthur se slzami v očích rozloučil s lordem Serafisem, když odjížděl do Podsvětí.

Lord Hádes se s nimi uprostřed svých nesčetných povinností osobně setkal u Útesů zkázy a dal jim pokyn, aby se skokem právě z tohoto místa dostali do říše smrtelníků.

Když stál na okraji útesů a jeho silueta se odvážně rýsovala proti prudkému větru, lord Serafis je varoval: "Zatímco budu pryč, musíte s Fionou a ostatními všechno zvládnout. Co se týče tvého příspěvku..."

Příspěvek...

Než to stačil doříct, Evangeline mu vlepila hravý políček a shodila ho ze skály. "Hmf, prostě jdi, lakomý lorde Serafíne!"



Zde je možné umístit pouze omezený počet kapitol, klikněte níže a pokračujte ve čtení "Záblesky v roztříštěné říši"

(Po otevření aplikace se automaticky přesune na knihu).

❤️Klikněte pro čtení více vzrušujícího obsahu❤️



👉Klikněte pro čtení více vzrušujícího obsahu👈