Za stíny touhy

1

Knihovna v Harthavenu byla prostorná a tichá. Okny od podlahy ke stropu přístavby ve třetím patře bylo vidět magnólii, která se hrdě tyčila v atriu.

Sebastian Nightingale zde často hledal útočiště, když se cítil sklesle.

Knihovnice ho poznala a pustila ho dovnitř, aniž by zkontrolovala jeho čtenářský průkaz, jen mu připomněla, že do zavírací doby zbývá třicet minut.

Sebastian se cítil stále úzkostlivěji.

Na konci regálu, na druhé polici, byla znatelná mezera, kde měla být kniha, kterou právě vrátil.

Tu knihu si odškrtl někdo jiný.

Sebastian se postavil na špičky, aby nahlédl do mezery v polici, a setkal se s párem hlubokých, tmavých očí.

Byly jako inkoustový kámen, hřejivé a tiché, když procházel kolem slov. Byla v něm elegance spojená s učeneckou aurou, která vyzařovala klid protkaný vůní knih.

Serafína Greywoodová. Po celou zimu tohoto muže nenápadně pozoroval. Dnes měl na sobě dlouhý kabát, který působil odtažitě a chladně a zdůrazňoval jeho tajemnou přítomnost.

Sebastianovi zrudly tváře a otočil se k odchodu, stejně jako obvykle.

Tentokrát však nemohl.

Kniha, kterou předtím vrátil, byla nyní v rukou Serafiny Greywoodové.

"Promiňte, mohla byste mi tu knihu dát?" zeptal se a hlas se mu téměř zlomil.

Sebastian se cítil na pokraji slz. Nacvičoval si různé způsoby, jak navázat rozhovor, a teď, když s ním musel mluvit, se cítil nepřipravený.

"Ne.

Serafína Greywoodová si všimla, jak mu zrůžověly tváře, a lehce se zasmála: "Protože to obsahuje nějaký... obsah pro dospělé.

Jemně knihu otevřel a vytáhl zažloutlou záložku s kočkou.

Jasným, zvučným hlasem nahlas přečetl: "Sebastiana Slavíka vzrušovaly polibky, její touha byla kalná, toužila jen po tom, aby si ji Serafína Greywoodová vzala silou. Serafína Greywoodová ji uchopila za štíhlý pas a vnořila svůj rozžhavený, velký úd hluboko...

"Ach, prosím, nečti to!

Sebastian málem omdlel, sotva se mu podařilo opřít se o zeď.

Serafína Greywoodová zachovala jeho chladné chování, když se do toho vložila Clara Moonová: "Nevypadáš dobře. Máš nízkou hladinu cukru v krvi? Pojďme si dát něco k jídlu.

Rozhodně zavřel knihu a dodal: "Nemyslíš, že je načase, abychom si promluvili?

Přistižen při činu a s pocitem, že se mu zhroutil svět, Sebastian zbledl.

'Já tě ošetřím,' řekla Serafína Greywoodová, vytáhla členskou kartu a lehce poklepala Sebastianovi na čelo, aby ho vrátila do přítomnosti. 'Dezert v té restauraci je fantastický.'

Restaurace jen pro členy. Sebastian slyšel, jak se její sestra chlubí, že tam byla dvakrát.

...

Sebastian se ocitl v restauraci a byl stále ještě omámený. V soukromém boxu se po objednání Serafína Greywoodová napila čaje a zeptala se: "Kdy sis mě poprvé všiml?" "Kdy?" zeptal se.

'Byl to jen vzkaz,' dodal.

'To je mi líto,' zamumlal Sebastian a sklonil hlavu. 'Před třemi měsíci, když jsi poprvé přišel do knihovny a seděl jsi u okna a četl sis 'Gusu'.
Sníh se během té zimy snášel jako tlustá peřina a zahaloval oblohu šedivým oparem.

Prošel kolem ní, jeho přítomnost se mísila se slabou, sladkou vůní inkoustu, ostrou proti zimnímu chladu.

Když se natáhl pro knihu, mihl se jí před očima prsten na jeho prsteníčku.

Ještě podmanivější než jeho platinový prsten byl způsob, jakým se ponořil do čtení.

Když vzhlédl, poprvé po několika dnech se mraky rozestoupily a dovnitř se vlilo sluneční světlo.

Paprsek ozářil jeho tvář, byl to úchvatný pohled, jako by vystoupil z nějakého svazku, nedotčený světem.

'Tajně jsem zkontroloval vaše výpůjční záznamy. Zjistila jsem tvé jméno, věk a adresu,' přiznala Sebastiana a její hlas změkl. 'Hádala jsem, že jsi profesor na nedaleké vysoké škole, kde učíš mandarínštinu.'

Jeho výpůjční historie zahrnovala hlavně odborné texty. Když vytahoval průkazku do knihovny, Sebastian v peněžence potají zahlédl průkaz fakulty Aerothské univerzity.

"Jediný.

Měsíc předtím si vypůjčil knihu s názvem '180 způsobů, jak vyznat lásku'.

Ve chvíli, kdy domluvila, Sebastian cítil, jak mu hoří uši.

2

Nervózně se zakousla do ovocného koláče a přála si, aby ji udusil.

Ale Cedric Greywood se nezlobil.

Byl jako mistr učitel, vždy trpělivý a laskavý, jemně ji vedl dál: "A co tenhle vzkaz?

"Ano, napsala jsem ho při čtení.

Do boční knihovny ve třetím patře měl přístup jen profesor Winslow.

"Ta kniha od Šimu je opravdu dojemná. Právě jsem se dostal ke třinácté kapitole 'Gusu', kde se Feng Mu a Mo Chen v mládí rozdělili. Uviděl fotografii Mo Chen, která čekala pod tím stromem, a navzdory válce a zkáze spěchal zpátky, aby ji našel.

Když přišla řeč na jejího oblíbeného autora, Eleanor Slavíková už nebyla v očích dospělých tím plachým dítětem.

"Viděla jsem je, jak se chystají jít spát a dělají... ehm, něco romantického," Eleanor Slavíková zavřela oči, "promiň. Neměla jsem na tebe takhle myslet. Ujistím se, že...

Najednou se její rty přitiskly na jeho.

Prsty Cedrica Greywooda se jí dotkly tváře a po zádech jí přeběhl mráz.

Setřel jí z koutku úst polevu a jeho hlas zněl jasněji: "Viděla jsi, co se stalo potom?

"Viděla jsem jen jejich polibek. Bylo tam napsáno 'jemně jí olízl rty a jemně jí vklouzl do úst'. Eleanor Slavíková přísahala, že nečetla nic nevhodného.

"To je škoda. Není divu, že dokázala psát jen takové suché představy.

Její zmatené rty se znovu sevřely.

Rty Cedrika Greywooda byly teplejší a jemnější, než si představovala. Jeho dech se otřel o její kůži a smísil se s jejím.

Když ji jemně okusoval, krátké bodnutí ji přimělo roztáhnout rty a jeho jazyk vklouzl dovnitř. Ochutnal každý koutek jejích úst, dokonce se dotkl i jejího hrdla. Eleanor Nightingaleová si nemohla pomoci a tiše zabručela, její jazyk se zachytil jeho.

V omámení nevěděla, jak reagovat, a nechala ho prozkoumat každý centimetr, ohromená tím pocitem.

Když se od sebe oddělili, v koutku úst jí zůstala stříbřitá nitka, kterou Cedric Greywood setřel.

Čím víc ji však stíral, tím víc se cítila ztracená.

"To je všechno? Cedrik Greywood se vrátil na své místo a jemně ji štípl do tváře: "Viděla jsi jen jejich polibek?

"Uh, no...

Eleanor Nightingaleová byla stále ponořená do sladkosti svého prvního polibku.

"Měla bys číst dál. Cedric Greywood ji pohladil po nyní již růžových rtech a jeho oči se prohloubily intrikou: "Eleanor, uvidíš, jak řekne 'miluji tě'.

3

Tři slova "Miluji tě", která pronesla Serafina Greywoodová, zasáhla Sebastiana Slavíka mnohem silněji než zvonění kostelního zvonu.

Sebastian na okamžik strnul a ochromeně se nadechl, než spěšně odstoupil od svého Bratra a vzal ze stolu knihu.

Byla dokonalá. V příběhu je poté, co milenci překonají své zkoušky, jejich shledání zpečetěno tímto slibem.

Jak krásná myšlenka. Sebastian se zamyslel, když si představil shledání rozcházejících se milenců, ztracených, ale znovu nalezených, šťastné konce pro zamilované. Připadalo mu to neskutečné, až se mu trochu zamlžily oči.

'Ty máš toho autora opravdu rád,' poznamenal jeho Bratr a zlehka mu setřel slzy z koutků očí.

Kulaté, nevinné oči malé Grace zářily jako poklady, přesto v nich byl vzdálený, mlhavý lesk. Serafína si mokrými prsty opatrně otírala slzy a chtěla s ní zacházet něžně.

"Ano. Opravdu.

Serafína jako by se proměnila ve zručnou klavíristku, její štíhlé prsty se jemně otřely o Sebastianovu tvář a jeho srdce se rozbušilo jako crescendo, nevyzpytatelně mu bušilo v hrudi.

"Tak co, máš radši mě, nebo toho autora?

Důraz visel ve vzduchu, tíživý a nepopiratelný.

Sebastian otevřel oči a zjistil, že Serafínin škádlivý úsměv je tak blízko, až se mu zatmělo před očima.

'I... Já..." zakoktal se a na okamžik ztratil řeč.

Hravým, ale odvážným pohybem mu Serafína vsunula prst do úst a škádlivě mu ho přitiskla na jazyk. Její tmavé oči se pomalu vzdalovaly sentimentu. "Je to těžké.

Ne že by bylo náročné si vybrat, ale vyjádřit to jí připadalo skličující.

Sebastian si nemohl pomoct, ale sál její prst a lehce kolem něj kroužil jazykem.

"Ty malej rošťáku. Serafinin zachmuřený výraz se zvedl jako mrak rozptýlený pod sluncem.

Odtáhl se, otřel si prst o ubrus, zaujal uhlazené a zdvořilé chování a stále používal svůj vřelý, hluboký hlas. 'Tak co to bude? Zírat na mě, nebo jíst?

...

Když Sebastian odcházel z restaurace, cítil se naprosto vyčerpaný.

Jeho tajná zamilovanost byla odhalena, ale on stále neměl odvahu se přiznat. Sotva se pustil do jídla, omluvil se a vydal se domů.

Roztrhal účtenku a hodil ji do nedalekého odpadkového koše. Jen pár kroků od něj mu na tváři přistála kapka deště.

Harthaven byl jiný než dům babičky Elspeth. Deště v Southmere Riverlands byly vytrvalé, téměř jako opona, která odděluje lidi.

Sebastian si nevzal deštník. Otočil se a vrátil se do restaurace.

Už si domů koupil několik deštníků a pořizovat si další by bylo jen vyhazováním dobrých peněz.

Stejně by mohl pár hodin přečkat déšť. Nemohlo to být déle než doba trvání jeho maturitního obřadu. A tak tiše stál a čekal, dokud se nerozsvítily pouliční lampy, jen aby déšť zesílil.

Když byl nešťastný, zdálo se, že se proti němu všechno spiklo.
Vítr se změnil a promočil ho. Oblečení se na něj lepilo a on se proklínal, že si ten deštník nekoupil dřív.

V nejhorším případě se bude muset vypořádat s několikadenním otravováním. O nic nejde.

Nebo kdyby sebral trochu odvahy a byl trochu odvážnější, možná by souhlasil, že ho Serafína odveze domů.

"Ty ještě nejedeš domů?

Pevná ruka ho chytila za zápěstí a táhla ho k chráněnému prostoru.

Síla byla příliš silná, než aby jí odolal, a Sebastian se potácel přímo v Serafinině náruči a slyšel, jak říká: "Vezmu tě domů.

...

V podzemním parkovišti byla ještě větší zima.

Když Sebastian nastupoval do auta, nemohl si pomoci a kýchl.

'Promiň,' omluvil se a zakryl si nos, hlas měl lehce nakřáplý, skoro jako by se ho začínala zmocňovat rýma. "Zkazil jsem ti auto?

To jedinečné logo viděl v luxusních časopisech, které jeho sestra zbožňovala.

Takové auto, nad kterým se jí tajil dech.

"Nemusíš být tak napjatý.

Serafína se otočila, aby mu pomohla s bezpečnostním pásem.

Vlhká látka se na něj lepila a s bezpečnostním pásem, který ho tlačil, se mu hrudník zdál stažený, ještě křivější a roztomilejší. Serafína rychle odsunula ruku, aby ho nepolekala.

4

Sebastian Nightingale byl uchvácen, když ho bratr Gabriel přitiskl k sobě a obklopilo ho teplo. Na hrudi mu tančilo opojné vzrušení, pocit známý i elektrizující.

Když ucítil bratrův odchod, projel jím náhlý pocit ztráty. Bez rozmýšlení pevně sevřel Gabrielovu paži. "Co se týče té předchozí otázky... Můžu na ni ještě odpovědět?" Hlas se mu mírně zachvěl a do tváří se mu vkradl ruměnec. "Já... raději...

Jeho slova se zadrhla a vzduch zhoustl napětím. Jejich rty se setkaly v rychlém polibku, něžném střetu, který umlčel všechna zaváhání.

"Už je pozdě." Serafína Greywoodová se naklonila k Sebastianovi, přitiskla se k němu tělem a její dech ho hřál u ucha. Její prsty se táhly podél výstřihu jeho košile a její hlas klesl do dusného šepotu.

Ta chvíle byla opojná, intimita hmatatelná, jak se Sebastianovi rozbušilo srdce. Jeho ruka si našla cestu kolem jejího pasu, zatímco obdivoval jemnost jejích křivek, křehkou postavu, která mu dokonale padla do náruče. Jemně ji stiskl a dychtivýma očima sledoval, jak z místa, kde ji držel, vyzařuje teplo a její tělo dychtivě reaguje.

"Líbí se ti, když se tě dotýkám?" zeptal se tichým hlasem.

"Jo... lechtá to..." odpověděla a dech se jí zadrhl, jak vzduch zhoustl jejich společným teplem. Opojná směs jejich vůní jako by vytlačila chlad okolního světa a znovu mezi nimi zažehla nepopiratelné teplo.

Sebastian si nemohl pomoci, ale cítil se teď odvážněji. "To se mi líbí. Je to tak příjemné.

'Přesně jak se píše v knihách,' odpověděla Serafína s jemným smíchem a blýskla se zářivým úsměvem, který v jeho hrudi zažehl jiskru.

Jen stěží se dokázal vzpamatovat z intenzity toho všeho. Každý pocit byl znásobený, její tělo reagovalo pod jeho rukama, teplo jejího dechu se mísilo s jeho vlastním. Bylo to syrové, skutečné a na hony vzdálené jakýmkoli slovům na papíře.

"Ne...," vypravil ze sebe Sebastian a zadržoval sténání. "Tohle jsem jen já... Tohle jsem si vymyslel sám.

Pustila ho a v tu chvíli mu zvuk jejích rtů, které se oddělily od jeho kůže, způsobil vzrušení v zádech a zanechal za sebou přetrvávající teplo v místech, kde se jejich těla dotýkala.

"Upřímná malá Grace," škádlila ho, její tón byl smyslný a vábivý. "Chceš odměnu?

Sebastianovy oči se překvapením rozšířily, když se o něj otřela a ucítila, jak z něj sálá teplo, projev touhy, na kterou si nikdy předtím nedovolil pomyslet. V tu chvíli se rozplynul každý kousek jeho dosavadního dekorum a on už nedokázal skrývat pravdu.

"Chci to.

Jeho nevinná fasáda se roztříštila pod tíhou touhy a on se přistihl, že se naklání blíž a jeho pohled je zakalený touhou. "Chci tě v sobě.

Ta slova visela ve vzduchu mezi nimi a navždy změnila krajinu jejich spojení.

5

"Nespěchej."

Dech Serafiny Greywoodové lechtal Eleanor Slavíkovou na tváři, takže bylo těžké říct, jestli je horko na jejích tvářích způsobeno rozpaky nebo něčím hlubším. Vedena Serafinou si Eleanor rozpačitě sundala kalhoty a v hlavě se jí zatmělo, když z ní vyskočil Serafinin velký vztyčený penis.

Eleanor ho instinktivně uchopila jednou rukou, ale pak si uvědomila, že potřebuje obě, aby obsáhla jeho obvod. "Je tak velký..."

Tlustý úd byl na dotek téměř příliš horký, ale nedokázala se přimět, aby ho pustila. Byl ještě teplejší a větší, než si představovala. Eleanor ukradla pohled dolů a všimla si, že Serafinin penis není vůbec ošklivý, jen zastrašující velikostí, na špičce se lesklo pre-kum.

Ve stísněném prostoru byla Serafinina mužná vůně ohromující.

"Líbí se ti to?" Serafína se zeptala a políbila Eleanor na čelo. "Chceš mě?"

"I..." Eleanor se zakoktala, neschopná vyjádřit své myšlenky. Nemohla se Serafiny pustit, ani kdyby chtěla.

"Já tě povedu."

Serafína uchopila Eleanořiny ruce a obtočila je kolem svého hřídele. Pocit jemného, něžného sevření, které se pohybovalo nahoru a dolů, byl zpočátku sotva příjemný.

Serafína nepoužívala velkou sílu, ale Eleanořin dech s každým pomalým tahem sílil, její tělo reagovalo na jemné pohyby. Serafína chtěla slyšet její sténání a představovala si, že by znělo ještě sladčeji a jemněji.

"Tři se dole."

Eleanor poslušně sevřela Serafininy těžké koule a jemně je masírovala. Viděla, jak se Serafinin ohryzek pohupuje nahoru a dolů, hrdelní sténání, které jí unikalo ze rtů, bylo téměř erotické.

Očima zabloudila k Serafinině těsně zapnuté košili, ze které vykoukl záblesk klíční kosti. Eleanor se chtěla dotknout a vidět víc.

"Soustřeď se," přikázala jí Serafína a její tmavé oči ztěžkly chtíčem. "Udělej mě."

"Mmm..."

Jak Eleonora pokračovala v hlazení, penis v jejích rukou sílil a tvrdl, díky předmrdce byl kluzký. Měla sucho v ústech a prsty ji bolely, přesto pokračovala v rytmu.

"Prosím, udělej se už," zakňourala.

Náhle Serafína zachytila její rty v žhavém polibku. Husté bílé sperma se rozstříklo po Eleanořině hrudi a podbřišku.

Serafína prsty setřela kapku z Eleanořiny bradavky a zeptala se: "Spokojená?"

Eleanor zavrtěla hlavou a vedla Serafininu ruku na jih, pod sukni.

Byla úplně mokrá. Přes prsty Serafína cítila kyprý tvar Eleanořina pohlaví, její záhyby se chvěly.

"Já... chci víc..."

"Ne."

Přes tenkou látku kalhotek přitiskla Serafína palec na Eleanořin klitoris a jemně ho třela. Stačilo pár tahů a Eleanořino tělo se rozplývalo rozkoší, ze rtů se jí rozlévalo sténání.

Pocit, že se jí tam dotýká někdo, o kom se odvažovala jen snít, zanechal Eleanořinu mysl prázdnou téměř fantastickou rozkoší. Kousala se do rtů, její vyvrcholení ji přimělo pod Serafininými doteky tiše vykřiknout.

Serafína však nepokračovala.

"Jsi ještě mladá." Serafina měla vážné oči, když si otírala prsty kapesníkem. "Tohle ještě nemůžeš dělat."
"Jsem už dost stará," namítla Eleanor.

"Lhářko." "Je ti teprve osmnáct, že?" Serafína jí klidně přitiskla prst na rty.

...

Odhalená Eleanor málem v panice utekla. Jakmile dorazila na autobusovou zastávku nedaleko svého domu, tvrdohlavě vystoupila a utíkala deštěm domů.

"Osuš se, než půjdeš dovnitř, " vynadala jí matka, když otevřela dveře a donutila Eleanor k ústupu.

Když se vrátila dovnitř, našla stůl prostřený od večeře. "Jdu do svého pokoje, " zamumlala.

Její bratr Sebastian vzhlédl od videohry a usmál se na Eleanořinu promočenou postavu. "Viděl jsem zprávy o tom, jak nějaký kluk umřel v bouřce a schoval se pod mostem. Blbost, co? Eleanor, nebylo to hloupé?"

"Hloupé."

Zde je možné umístit pouze omezený počet kapitol, klikněte níže a pokračujte ve čtení "Za stíny touhy"

(Po otevření aplikace se automaticky přesune na knihu).

❤️Klikněte pro čtení více vzrušujícího obsahu❤️