Kapitola 1 (1)
========== 1 ========== Ve sklenici mi cinkal led, když jsem vířila jantarovou tekutinu. Byla to moje čtvrtá čistá whiskey a sotva mi to zkazilo posranou náladu. Byla to kurva moje vlastní chyba. Věděl jsem, že je to lepší. Věděla jsem, že on ke mně nemá stejný vztah, ale... uff. Byl jsem takový idiot! Skoro jsem se na něj vrhla - na člověka, se kterým jsem se stále musela profesně stýkat až příliš často. No, tak profesionální, jak to jen v našem oboru jde. Udržet si u něj převahu teď bude až příliš nepříjemné, když jsem se do něj pustila. A byl odmítnut. Jeho drsná slova mi stále zněla v hlavě. "S dětmi nesouložím." Jako bych byla nějaká zasraná puberťačka nebo co. Nebyla jsem. Byla jsem třiadvacetiletá úspěšná podnikatelka - mimo jiné - a zdaleka jsem nebyla nedospělá, červenající se panna, za kterou mě musí považovat. Možná si mě pletl s mou osmnáctiletou, kurevsky naivní sestrou Persefonou. Takhle se ke mně každopádně právě choval. Jako malé zamilované dítě. "Těžká noc?" Zeptal se mě jemný hlas a já se ohlédla, protože na barovou stoličku vedle mě vklouzl nádherný muž. Bar byl bezpochyby obsazený, ale ne tak, aby tu nebyla volná další místa. Pokrčila jsem obočí nad tím odvážným cizincem a napila se. "Ne," zalhala jsem a vycenila zuby v posměšném úsměvu. "Nejlepší noc mého života." Můj sarkasmus byl dost hustý na to, aby se dal přebrodit. Možná na mě ty whisky přece jen začaly doléhat. "Ty?" "Já?" Blýskl po mně oslnivým úsměvem a mně se v reakci zrychlil tep. Byl zatraceně úžasný, krásný jako modelka, se silnou čelistí posetou kšticí a tmavými řasami, pro které by každá žena zabíjela. "Ne, já slavím. Můžu tě pozvat na drink?" Úsměv mi zkřivil rty navzdory mé mizerné náladě. "Jasně." Dala jsem barmanovi malý signál a mlčky si objednala další stejný drink, pak jsem kývla na pohledného muže vedle sebe, abych mu naznačila, že platí. Požádal o totéž, co jsem pila já, a znovu nepromluvil, dokud před nás nedonesli naše nápoje v krásných sklenicích z broušeného křišťálu. "Na zdraví," zašeptal mi, jemně cinkl sklenicí o mou a pak vypil celý nápoj na jedno sousto. Objednal si další a pak sklouzl pohledem zpět k mému. Jeho oči byly krásnou směsicí zelené a modré a já se přistihla, že se na něj usmívám. "Takže, co slavíme?" Zeptala jsem se a nechala svá slova táhnout, což jasně naznačovalo, že mu vlastně nevěřím. Podle toho, jak do sebe hodil ten drink, se jeho noc vyvíjela zhruba stejně dobře jako ta moje. Vzorný hezoun si nechal zkřivit rty v úsměvu v odpovědi. "Moje nová práce," oznámil. Jeho pohled se na chvíli odtrhl od mého, přelétl rušný klub a krátce se zastavil na pódiových tanečnicích. Obě byly jen ve spodním prádle a dívka šplhala po tyči s obdivuhodnou lehkostí. Naprosto fascinující. "Jo?" Pokynul jsem, náhle zvědavý na svého nového kamaráda na pití. Měl dost odvahy na to, aby mě oslovil; možná by mi mohl vyléčit dnešní posranou náladu. Nejlepší způsob, jak se zbavit chlapa, bylo dostat se pod nového, ne? "Gratuluju. Jaká je tvoje nová práce?" V jeho dokonalé tváři se jen na vteřinu mihlo napětí, pak se zase rozjasnila do lehkého úsměvu, když kývl na tanečníka na pódiu. "Tohle." Zakuckala jsem se pitím. Jen trochu. Jen tolik, aby mě to šokovalo a zalilo mi tváře horkem, když jsem si otřela rty o ubrousek. "Tohle?" Zopakovala jsem přiškrceným hlasem a ukázala na nádherného černocha, který si hýbal boky jen v elektricky modrých tangách. "Ty jsi striptér?" Můj nový přítel se usmál ještě víc, otočil se ke mně a usrkával svůj nový drink. "Mužský bavič," opravil mě s drobným přikývnutím. "Jo, to teda jsem." V jeho hlase byla cítit hrdost, ale také ostří něčeho temnějšího. Zklamání? Zvědavost odsunula stranou můj šok a já po něm přejela pohledem, jak nejjemněji jsem dokázala. Byl dost hezký, o tom není pochyb, a způsob, jakým vyplňoval košili, vypovídal o dobře stavěné postavě. Jo, svlékáním by si rozhodně mohl vydělat slušné peníze. Skvělé peníze, když se to spojilo s tím rošťáckým pohledem v jeho očích a čistě sexuálním způsobem, jakým si setřel kapku whisky ze rtu a pak si olízl palec. "To je super," poznamenal jsem. "Tak který šťastný klub tě ulovil? Vsadím se, že o tebe bude velký zájem." Jeho úsměv se změnil v sugestivní. "Nazval jsi mě právě sexy?" Zasmála jsem se. "Bylo to příliš jemné? Jsi spalující. Nepřekvapuje mě, že jsi tu práci dostal. Takže...?" Opravdu, opravdu jsem chtěla vědět, který klub si ten diamant vybral. Lehký úsměv na jeho tváři na zlomek vteřiny ochabl, když odpověděl. "Tenhle, samozřejmě. Sedmý kruh je nejžhavější klub ve Stínovém háji, to ví každý. A platí své tanečnice líp než všechny ostatní podělané kluby ve městě. Nikde jinde bych o tom ani neuvažoval, kdybych si mohl vybrat." Znovu jsem se málem udusil svým pitím. Už takhle jsem si musela dát další velký doušek, dopít skleničku a ukázat na další. Zřejmě jsem se dnes večer chystala utopit svůj žal a ráno za to zaplatit kocovinou. Na to kašlu. "Páni," odpověděl jsem, "to je..." "To není pravda," přiznal s těžkým povzdechem a shodil úsměv, jako by shodil kabát. "Kéž by to tak bylo... mělo to tak být. Myslím, že dneska prostě není můj večer." Znovu vyprázdnil sklenici a sáhl po čerstvé, kterou mu už barman připravil. Jedna z mých oblíbených věcí na barmanech v 7th Circle: Byli vnímaví a často byli o dva kroky napřed v objednávání nápojů. "Oni tě nenajali?" Zeptal jsem se zmateně. "To tě na konkurz přijímal slepý? Vlastně to není žádná omluva. Počítám, že i slepec by tvůj sex-appeal vycítil na míle daleko." Můj kamarád na skleničce si odfrknul a zasmál se. "Roztomilé. Komplimenty tě dostanou všude." Mrknul na mě a ten pohled směřoval přímo k mé kundičce, která v reakci na to pulzovala. Zatraceně.
Kapitola 1 (2)
"Doufám," zamumlala jsem do skleničky a pozorovala ho zpod řas. Byl mladý... ale to já taky. Pokud byl legálně opilý, pak věkový rozdíl nemohl být větší než dva roky, protože já jsem teprve před pár týdny oslavila třiadvacáté narozeniny. Podle toho, jak se mu na tvářích objevil slabý ruměnec, slyšel mou poznámku a třel si rukou zátylek. "No, ani jsem se nedostala na konkurz. Přišel za mnou manažer a oznámil mi, že pohovory byly zrušeny. Žádné vysvětlení nebo tak něco, prostě... jdi domů." Těžce si povzdechl a pak se ušklíbl. "Můžu ti říct tajemství?" Kousla jsem se do úsměvu, který mi chtěl přejít přes rty, a přikývla jsem. "Samozřejmě. Jsem naprostý trezor." Bylo to trochu roztomilé, vzhledem k tomu, že jsme si ještě ani nevyměnili jména nebo... cokoli jiného, a on se choval trochu jako dvanáctiletá holka, která se chystá vyklopit podrobnosti o své zamilovanosti. Naprosto rozkošné. Nechápejte mě špatně, pořád jsem ho strašně chtěla zatáhnout do jednoho ze soukromých VIP pokojů a vyšukat mu mozek z hlavy. Ale taky jsem ho chtěla pohladit po vlasech a nechat ho, aby mi vyprávěl o všech svých problémech. "Tuhle práci jsem vážně potřeboval," přiznal a jeho hlas ztratil všechno žertování, které v sobě předtím měl. "Mám nějaké... rodinné problémy. Peníze, které tihle tanečníci dostávají, by mi opravdu pomohly, a já teď vlastně nevím, co mám dělat." Soucit mi zvedl žaludek a natáhla jsem ruku, abych se dotkla jeho dlaně, která spočívala na barové desce mezi námi. "Takže se pokusíš získat další rozhovor?" Nakrčil nos a napil se, ale ruku zpod mé nehýbal. "Opravdu si nemůžu dovolit ten luxus, abych tady donekonečna čekal na další šanci. Nejspíš si dám ještě pár drinků a pak půjdu zkusit štěstí k Dickovi." "Aha," řekl jsem. Zavrávorala jsem. Tvrdě. "Prosím, nedělej to." Swinging Dick's byl přesně to, jak to znělo: zaplivaný, nechutný, podřadný pánský striptýzový klub, který strašlivě vykořisťoval své tanečnice a ve sklepě provozoval naprosto nebezpečný bordel bez dozoru. Byl to typ podniku, který se sem přenesl ze starého Shadow Grove a který nutně potřeboval zavřít. "Věř mi," odpověděl s hořkým smíchem, "to je to poslední, co bych chtěl udělat. Ale jsem si jistý, že spropitné za tanec - a za kompars - bude placené lépe než jakákoli jiná práce, kterou mohu sehnat v krátké době, a já ty peníze potřebuji. Nutně. Od dnešního rána nabíraly zaměstnance jen dva kluby ve městě a 7th Circle už zřejmě nenabírá. Takže mi rychle docházejí možnosti." Otázky mě pálily na jazyku, ale byly to otázky, které jsem neměla právo klást tomuhle úplně cizímu člověku. Do prdele, co ho dostalo do tak zoufalé situace, že vůbec uvažoval o Dickovi? Nebo proč už sakra nevydělal jmění jako model, herec nebo něco méně hanebného? "Víš, tohle místo není takové, jak se zdá," řekla jsem mu pomalu a pozorně sledovala jeho reakci. Když mluvil o penězích, které dostávají tanečníci 7. kruhu, myslel tím skutečně tanečníky? Nebo mluvil o "tanečnících", kteří se svlékali jen jako reklama na temnější, méně legální menu za zataženými závěsy VIP kabinek? Obloukem se na mě napůl usmál. "Já vím." Jeho ruka se otočila pod mou, takže jsme byli dlaní k dlani, a jeho palec mi pomalu obkresloval kruh na kůži. Sevřela jsem rty a přemýšlela o tom. Možná proto ho manažer poslal pryč bez pohovoru. Působil naprosto "hodným chlapcem", přestože vypadal jako sex v džínách, aroma nevinnosti, které by se ve stínu 7. kruhu úplně zničilo. Nerada jsem si to přiznávala, ale byla jsem ráda, že ho nepřijali. Na druhou stranu jsem taky nechtěla, aby skončil ve špinavém, spermatem potřísněném podzemí Swinging Dick's. A taky jsem nechtěla, aby skončil ve špinavém, spermatem potřísněném podzemí. "No..." Byl jsem sobecký. Byl jsem naprosto sobecký. Ale s tím, jak se mi při jeho doteku rozproudila krev, jsem věděla, že on bude přesně to, co potřebuju, abych se dostala ze svého trapného přehmatu z dřívějška, prostě žhavá, bezejmenná mrdka, která mi ho vymaže z hlavy a pomůže mi znovu najít vlastní, ocelí potažené ženské koule. Byla jsem síla, se kterou se muselo počítat, a to odmítnutí mě srazilo na kolena. Ale tenhle chlap... tenhle chlap by mi to mohl pomoct napravit. Možná bych mu na oplátku mohl najít práci. Takovou, která by nezahrnovala skutečný sex za peníze. "Takže?" zeptal se a já si uvědomila, že jsem se odmlčela, jak se mi myšlenky rozutekly. Kousla jsem se do rtu a přemýšlela, jak bych mohla dnešní večer zvrátit ve svůj prospěch, aniž bych zněla jako totální děvka. Ale ve skutečnosti jsem se mohla soustředit jen na to, abych se nechala nabodnout na jeho péro, což mě určitě nezklame. "Co kdyby sis to dneska prostě užila, a jestli chceš zítra ještě zkusit Dicka... no, tak se s tím nějak vyrovnej. Ale vypadáš, že se potřebuješ na chvíli odvázat." Vypadal lákavě, ale nerozhodně, jako by se už smířil se svým osudem a jen sbíral odvahu, aby to dotáhl do konce. Bůhví proč - rozhodně jsem nebyl známý svým soucitem nebo empatií - ale strašně jsem nechtěl vidět, jak tenhle nádherný chlap zahazuje svůj život u Dicka. I kdyby to mělo znamenat porušení všech mých vlastních pravidel. "Podívej, znám pár lidí," nabídla jsem se a zůstala neurčitá. "Pravděpodobně ti můžu sehnat práci, která bude dvakrát tak placená než ta u Dicka, a to s podstatně menším počtem sexuálních útoků a pohlavních chorob." Jeho čelo se podezíravě svraštilo. "Jakou práci?" Vyhrkla jsem smíchy. "Vážně, záleží na tom? Chystala ses doslova prodat své tělo." Pak mě napadlo něco, co mi zkazilo náladu. Možná tenhle úžasný chlap ani nebyl na holky. Ale pak mi způsob, jakým se jeho prsty spojily s mými, když sundal naše ruce z barového pultu a položil si je do klína, napověděl, že to nemusí být nutně pravda. "To je pravda," připustil s úšklebkem. "Takže bych se asi měl zeptat, co chceš na oplátku ty." Moje nálada se okamžitě zhoršila a já se vytrhla z jeho sevření. "Dobře, tohle byl špatný nápad." Dopila jsem a položila skleničku zpátky na stůl jen o trochu silněji, než bylo nutné. "Zapomeň, že jsem ti to nabídla."
Kapitola 1 (3)
Protože jsem se svými zaměstnanci nešukal. Nikdy. A kdybych tomu chlapovi dal práci - z nějakého podivného, pomíjivého pocitu lítosti a soucitu - a pak ho ošukal na záchodě? Jo, to by ze mě udělalo totálního slizouna. Díky bohu, že jsem se vzpamatoval dřív, než se to stalo. Sklouzl jsem ze stoličky a začal odcházet od potenciálně hrozného rozhodnutí. Ať už mi ten náhodný kluk připadal jakkoli sexy, za pozdější bolest hlavy to nestálo. "Počkej," zavolal, spěchal za mnou a chytil mě za zápěstí dřív, než jsem stačila vyjít z prostoru baru na taneční parket. Byla to nejrychlejší cesta ze 7th Circle a já jsem byla oficiálně připravená prohlásit svou posranou noc za skončenou. Podívala jsem se na jeho ruku na mém zápěstí, ale nesvíral mě tak pevně, aby to bolelo. Bylo to jen gesto, ne požadavek. Trochu jsem potřásla hlavou obrovskému vyhazovači na druhé straně místnosti, který se na mého nového přítele mračil, jako by ho chtěl vyhodit na obrubník. "Omlouvám se," omluvil se ten hezoun, když jsem mu nestrhla ruku a neodešla. Místo toho jsem se k němu otočila čelem a naklonila hlavu, abych se na něj podívala. Byl větší, než jsem si původně myslela... a to mě k němu přitahovalo ještě víc. Zatraceně. "To je v pořádku," zalhala jsem. "Byl to hrozný nápad. Omlouvám se. Ale hodně štěstí při hledání práce." Znovu jsem se pokusila odejít, ale jeho prsty mě pevně sevřely na zápěstí a mnou projela jiskra obnoveného zájmu. Možná nebyl tak nevinný, jak jsem ho odepisovala. "Ne, to není. To ode mě bylo naprosto neslušné a troufalé," naléhal dál a zatahal mě za ruku, aby mě znovu otočil. "Chtěl jsem jen říct, že bych byl šíleně vděčný za jakoukoli pomoc při shánění práce, která po mně nebude vyžadovat, abych se každý týden objednával na prohlídky kvůli pohlavním chorobám." Při tom se rozplakal a já se nedokázala ubránit úsměvu. Zatraceně. Proč jsem tomu chlapovi chtěla tak moc pomoct? Obvykle jsem se nikdy nestarala o nikoho mimo svůj nejbližší okruh. Už dávno jsem ztratil veškerou víru v lidstvo a obecně jsem se ke každému a ke všem choval s jasným postojem jdi do prdele. To mě udržovalo naživu a udržovalo mě to v podnikání. "Kolik je ti let?" Zeptala jsem se ho z rozmaru. Pouze podle vzhledu bych ho tipovala na méně než osmadvacet let. Ale něco na něm působilo mladším dojmem. Mírně se zamračil. "Jednadvacet." Tak možná proto. Nezdálo se, že by měl nějaký zjevný inkoust, takže nejspíš nebyl zapletený s gangy ze Stínového háje. Nejspíš ani netušil, do čeho se pouští. "Hele, nechtěl jsem tě urazit," pokračoval, jako bych právě neodbočil od tématu. "Můžeme předstírat, že se to nikdy nestalo? Nemusíš mi pomáhat s prací a můžeme si dneska večer jen tak vyrazit." V mých smyslech hlodalo podezření. "Proč?" Pokrčil rameny a věnoval mi plachý úsměv. "Protože jsi ta nejkrásnější žena, jakou jsem kdy potkal, a nikdy bych si neodpustil, kdybych tuhle příležitost zkazil." "Jakou příležitost?" Odpověděl jsem a zamračil se. Možná jsem si toho chlapa úplně špatně přečetl. Existoval důvod, proč jsem nikdy nesbalil náhodného cizince v baru. Ten hezoun jen pokrčil rameny a asi zlomek vteřiny vypadal nervózně, než se k něčemu rozhodl. "Tenhle," odpověděl a zvedl ruku k mému zátylku. Prsty mi zajel do tmavě měděných vlasů a naklonil mi tvář, aby se setkala s jeho polibkem. Ve chvíli, kdy se jeho rty dotkly mých, jsem odhodila opatrnost. Tohle jsem potřebovala. Potřebovala jsem nádherného bezejmenného muže, abych se cítila ještě víc jako drsná mrcha, kterou jsem věděla, že jsem, a abych úplně zapomněla na potetovaného zjizveného drogového dealera, na kterého jsem se předtím v noci vrhla. Roztáhla jsem rty a objala toho krásného muže kolem krku, přitáhla si ho k sobě a polibek mu opětovala. Věděla jsem, že se na nás upírají oči - na mě -, ale oficiálně jsem se s tím už nesrala. Potřebovala jsem to... a jestli se to donese Cassovi, tím líp. Bylo zatraceně načase, abych se od té své hloupé zamilovanosti odpoutala.
Kapitola 2 (1)
========== 2 ========== Whisky mi zahřála žíly a z toho, že jsem tak důkladně rozbil všechna svá vlastní pravidla, se mi točila hlava vzrušením. Přesto jsem si zachoval dostatek duchapřítomnosti, abych toho krásného cizince přímo před barem nepřefikl. Neochotně jsem ho pustila a udělala krok pryč. "Nechceš jít někam jinam?" Navrhla jsem s úsměvem. V 7th Circle jsem sice dosáhla svého, ale teď jsem chtěla trochu anonymity. Jeho modrozelené oči byly skelné a na rtech měl ruměnec z našeho polibku, který mě jen přiměl k tomu, abych ho políbila ještě silněji. "Kde jsi to myslela?" V kapse mi zazvonil telefon a já zvedla prst na znamení, že se musím podívat, od koho mi volá. Projelo mnou vzrušení, když mě napadlo, jestli je to Cass. Ale to by znamenalo, že ho zajímá, s kým spím, a on dal jasně najevo, že ne. Nakrčila jsem nos, když jsem uviděla identifikaci volajícího. "Promiňte, musím to vzít," řekla jsem tomu chlápkovi, na jehož jméno jsem se ani neobtěžovala zeptat. Přijala jsem hovor a přiložila si telefon k uchu. "Cože?" Vyhrkla jsem, podrážděná, že mě někdo vyrušuje. V telefonu se na mě ozvalo dlouhé útrpné vzdychnutí. "Víš co?" "Nech si to," odpověděla jsem, otočila se k nejbližší bezpečnostní kameře a zadívala se přímo do objektivu. "Stejně míříme k Murphymu." Odvrátila jsem se od svého nového přítele, abych se podívala do vševidoucího oka, a on mi v předsunutém, ale naprosto vítaném gestu sklouzl rukama kolem pasu. Můj zaměstnanec na druhém konci telefonu dlouho mlčel, než odpověděl. "Chováš se lehkomyslně. Jestli jde o..." "Nejde," vykousla jsem a přerušila ho. Ale vztek mě spaloval při vědomí, že předtím zaslechl, jak mě Cass odmítá. Jak zatraceně trapné. "Jsem dospělá ženská, Zede, a zrovna teď chci tohohle krasavce vzít k Murphymu a nejspíš ho nechat, aby mě ošukal u stěny přístupné kabinky na záchodě." Chlapík za mnou sebou šokovaně trhl, zjevně slyšel, co jsem právě řekla, a pak se jeho sevření mých boků nadšeně napjalo. Zed si znovu frustrovaně povzdechl, ale já neměl náladu na výčitky svědomí. "Jen se kurva uklidni, Zede. Dej si pauzu a nech Amandu, ať ti ho vykouří nebo tak něco." "Jmenuje se Annika," opáčil na mě a já vykulila oči. Ať už se jmenovala jakkoli, nenáviděl jsem tu její šikmou prdel. Ale nemohl jsem Zedovi přesně říct proč, takže jsem se spokojil s pasivně-agresivními kecy. Kluk za mnou se pohupoval do taneční hudby, jeho boky se pohybovaly proti mým a jeho rozkrok se otíral o můj zadek. Jo, měl pohyby... pohyby, se kterými bych se ráda vydala někam na mnohem méně veřejné místo. "Musím jít," řekla jsem Zedovi, kurevsky rozptýlená toulavýma rukama mého nového přítele. "Taky jsi předtím zrušil schůzku. Přelož ji na zítra." Po telefonu se na mě snesl řetězec nadávek. "Já kurva věděl, že ten hezoun, co tě osahává, mi byl povědomej..." Ukončila jsem hovor dřív, než na mě mohl dál a dál vykládat, jak špatný nápad to byl. Moc dobře jsem věděla, že je to hloupost. Ale taky jsem neměl v úmyslu, aby se z téhle věci stalo něco víc, než přesně to, co byla. Takže koho to kurva zajímalo? "Pojď," řekl jsem svému novému příteli a spojil jsem své prsty s jeho, abych ho protáhl davem, pro případ, že by se Zed rozhodl mi opravdu zkazit parádu a objevil se osobně. "Počkej, musíme vyřídit účet," namítl můj kamarád, ale já po něm jen střelila úsměvem přes rameno. "To je v pohodě," řekla jsem mu. "Prostě mi to připočítají k účtu." Trochu se zamračil, ale nechal mě, abych ho popohnala ven z baru. Bylo to přestavěné skladiště na okraji Shadow Grove, ale bylo dost oblíbené na to, aby před ním vždycky číhaly taxíky, které by opilé návštěvníky večírků odvezly domů. "O to mi nešlo," zamumlal, když jsem ho skoro strčila do čekajícího taxíku a naskočila vedle něj. "Chtěl jsem ti koupit pití. Pamatuješ?" Usmála jsem se, pobavená tím, jak je zákonně hodný. Většina chlapů, které jsem potkala, by ani nemrkla, kdyby dostala zadarmo pití od holky, která jim právě otevřeně oznámila, že je chce ošukat. "Jo, ale chtěl jsem odtamtud vypadnout," odpověděl jsem neurčitě. Řekla jsem řidiči, kam máme jet, a pak jsem se vrátila ke krasavci. "Jak se jmenuješ?" Zeptala jsem se z rozmaru a hned si v duchu uštědřila facku. Tolik k bezejmenné známosti. Chlap se ušklíbl. "Říkal jsem si, jestli se zeptáš." Přejel si palcem přes spodní ret v gestu, které jsem nemohla nesledovat očima. Sakra, všechno na něm mě hypnotizovalo. "Jde o Lucase," řekl mi po chvíli. "Lucas," zopakovala jsem a zkoušela to jméno na jazyku. Slušelo mu. "Jaké je tvoje?" opáčil a já se neubránila úsměvu, který se mi rozlil po tváři. "Hayden," řekla jsem, čímž jsem sama sebe šokovala. Nikomu jsem své pravé jméno neříkala. Nikomu. Tak co mě to sakra napadlo, říct to náhodnému známému? On však ani nehnul brvou. Opravdu neměl tušení, kdo jsem, a bylo to naprosto rozkošné. "Hayden," zopakoval, jako bych to udělala s jeho jménem. "Můžu se tě na něco zeptat?" "Právě jsi to udělal," odpověděla jsem škádlivě. Kde se to sakra vzalo, jsem netušila. Neškádlila jsem se. Skoro jsem ani nežertovala. Co to do mě kurva vjelo? Lucas se na mě usmál. "Myslel jsem jinou otázku." Když jsem přikývla, prohrábl si rukou vlasy jako v nervózním gestu. Proč by ale měl být nervózní? Dala jsem mu zatraceně jasně najevo, že mám zájem. "To, co jsi řekla do telefonu svému příteli..." O tom, že tě chtěl ošukat na záchodě u Murphyho? Taxík zastavil před nabitým barem a přerušil náš rozhovor. Rychle jsem mu předala asi trojnásobek ceny taxíku a vystrčila Lucase ven dřív, než mohl namítnout, že platím. Ale vážně, právě přiznal, že je dost švorc na to, aby uvažoval o práci u Swinging Dicka. Nehodlala jsem ho nechat za nic platit. Spojila jsem naše prsty a vedla ho přímo kolem obrovské fronty lidí čekajících na vstup až k vyhazovači se širokými rameny, který hlídal dveře. Murphy's byl podnik s živou hudbou, ošuntělý a špinavý, ale oblíbený mezi hostujícími rockery. Kdykoli hrálo nějaké velké jméno, fronta se táhla přes půl bloku a spousta čekajících se dovnitř ani nedostala.
Kapitola 2 (2)
"Madam," přivítal mě vyhazovač uctivým pokývnutím, když odepínal lano od zábrany, abychom mohli projít. Neodpověděla jsem. Nebyla jsem povinná a měla jsem pověst, kterou jsem si musela udržet, ať už to Lucas věděl, nebo ne. "Jsi snad nějaká velká věc, o které bych měl vědět?" zažertoval můj sexy společník, když jsme se vydali k baru. Uvnitř Murphy's bylo narváno daleko za hranicí kapacity podle požárních předpisů a Lucas mi spustil ruce na boky, když jsem ho vedla. Dutě jsem se mu zasmála a zavrtěla hlavou. "Ne," zalhala jsem, "jen obyčejný člověk." Objednali jsme si pití, které nikdo neúčtoval - měla jsem účet - a pak jsme se prodrali davem na taneční parket. Všude kolem nás burácela hudba a lidé museli křičet, aby se navzájem slyšeli. Nebyla tu žádná příležitost si popovídat a seznámit se, a to byl přesně důvod, proč jsem si tenhle bar vybrala. No... a taky proto, že ho vlastnili Smrťáci. Kdybych tady Lucase ošukala, okamžitě by se to dostalo zpátky ke Cassovi - šéfovi Smrťáků ze Stínového háje. Jo, byla jsem malicherná mrcha. Ale on mě chtěl nazvat dítětem? Tak to bych se podle toho zatraceně chovala. Kdyby o mě jako o ženu opravdu neměl zájem, neměl by si na co stěžovat. Tančili jsme s Lucasem, dokud jsme nebyli zpocení, udýchaní a šíleně vzrušení. Nakonec to došlo tak daleko, že jsem se chystala vybouchnout přímo na parketu - protože, do prdele, on se uměl pohybovat. Když se Zedovi podařilo vytáhnout hlavu ze zadku, musel Lucase najmout do 7th Circle. Talent jako on byl u Dicka promarněný. "Nelhal jsi, že jsi tanečník, co?" Zeptal jsem se, když jsme pod záminkou, že si jdeme pro další drink, opouštěli parket. Ani jeden z nás však nezamířil k baru. Lucas se na mě usmál. "Myslím, že bych si vedl dobře, kdyby mi k tomu někdo dal příležitost." Nemohla jsem než souhlasit. Taky jsem se nemohla dočkat, až uvidím, jaké další pohyby má. Ve chvíli, kdy jsme narazili na kraj tanečního parketu, jsem se otočila čelem k němu a spojila mu ruce kolem krku. Byla jsem dost opilá a rozhodně dost nadržená na to, abych opatrnost rázně vyhodila z okna. Podle toho, jak mi Lucas polibek oplácel, bych řekla, že souhlasil. Přitiskl mě ke zdi, která byla polepená plakáty kapel, a já zasténala, když mi jeho ruce bloudily po těle. Jeho tvrdá délka mě drtila a já netoužila po ničem jiném než po něm vylézt jako po stromě. Bylo mezi námi příliš mnoho oblečení. Příliš, příliš mnoho. "Koupelny," zašeptala jsem, když jeho rty opustily ty moje a sjely mi po krku, sály a kousaly mě do bledé kůže. "Pojď," chytila jsem ho za ruku a v podstatě ho táhla krátkou chodbou, která vedla k ušmudlaným záchodům. Přístupná kabinka byla k mému rozčilení obsazená, ale Lucas mi četl myšlenky a místo toho mě táhl za roh do skříňky se zásobami. "Je to v pořádku?" zeptal se mě a rozhlédl se po hromádkách beden s pivem a úklidovými prostředky s malým zamračením, jako by si právě uvědomil, kde jsme a co se chystáme udělat, a rozmýšlel se. Stál zády ke dveřím, tak jsem se protáhla kolem něj a otočila zámkem zevnitř. Teď už nikdo nemohl vejít dovnitř a chytit nás, a jako bonus to tu nesmrdělo jako hovno. "Mně to nevadí," řekla jsem mu a držela jeho pohled, zatímco jsem sahala po lemu tílka a pomalu ho nadzvedávala. "Nevadí ti to?" Zvedla jsem tmavě šedou látku přes prsa, čímž jsem odhalila průsvitnou krajkovou podprsenku, a pak jsem si ji sundala celou. Lucasovi se v očích zablesklo horko, když jsem tričko upustila na zem, a vzápětí už jsem byla zády opřená o dveře, zatímco on mě líbal, jako bych byla jeho kyslík. "Haydene," vydechl, když jsem mu obratně rozepnula košili a odhalila jeho svalnatou hruď. Byl to šok, když jsem z jeho úst uslyšela své skutečné jméno. Ale taky se mi to docela líbilo. "Tohle je... Tohle nedělám." Usmála jsem se, když se jeho tvář ponořila zpátky dolů, jeho rty mě líbaly na krku, zatímco jeho ruce mi objímaly prsa. "Co děláš?" Zeptala jsem se, zadýchaná touhou, když se jeho tričko spojilo s mým na betonové podlaze. Hladila jsem rukama všechny tvrdé hřbety jeho těla a kousala se do sténání, jak byl nádherný. "Cokoli z toho," odpověděl a pak mi mezi prsty převalil jednu bradavku, až jsem zasténala. S každým dotykem jeho kůže na mé mnou projely záchvěvy touhy a já jsem začínala být netrpělivá. Rozepnula jsem si džíny a vykroutila se z nich, pak jsem tuhou látku odkopla stranou spolu s vysokými podpatky, které jen zvětšily výškový rozdíl mezi námi. Lucase by ráno pekelně bolel krk, kdyby se ke mně pořád takhle skláněl a líbal mě. Rychle jsem mu sundala pásek a poklopec a pak jsem zalapala po dechu, když mi jeho horké tělo zaplnilo dlaň. A opravdu jsem myslela, že ji zaplnila. Byl obrovský. Není divu, že se rozhodl pro striptýz a prostituci, aby si vydělal peníze, které tak zoufale potřeboval. Ten kluk byl požehnaný. "Chceš říct, že nesbalíš náhodnou ženskou v baru a nepřefikneš ji v zásobovací skříni?" Škádlil jsem ho a obtočil mu ruku kolem hřídele. Krátce jsem nasála dech, když se ho konečky prstů ani nedotkly. Ráno mě to bude bolet. Jen tím nejlepším způsobem. Lucas zasténal a jeho ruce se zastavily na mých prsou, když jsem mu udělala několik zkušebních přírazů. "Uh, jo. Nikdy jsem..." Prudce se nadechl a opřel se čelem o dveře vedle mé hlavy. Přejela jsem palcem po špičce jeho obrovského péra a rozmazala kolem něj kuličku předejakulátu jako lubrikant. "Haydene, tohle je pro mě poprvé." Ušklíbla jsem se, podivně potěšená, že ještě nikdy nesbalil holku na náhodné šukání na veřejnosti. "Prosím, nenech mě čekat," odpověděla jsem, hlas jsem měla zadýchaný a zoufalý, "tanec s tebou tam venku mě málem přivedl k šílenství." Lucas se ušklíbl a zaťal mi ruce pod stehna, aby mě nadzvedl a přitiskl k sobě boky. "Takhle?" Přikývla jsem jako bábovka, na vteřinu neschopná slova, když se jeho mohutná erekce otřela o mou krajkou pokrytou kundičku. Nechtěla jsem, aby mě položil zpátky na zem, dokonce ani aby mi sundal kalhotky, a tak jsem jen sáhla mezi nás a odepnula je na stranu.
Zde je možné umístit pouze omezený počet kapitol, klikněte níže a pokračujte ve čtení "Zabít rozptýlení"
(Po otevření aplikace se automaticky přesune na knihu).
❤️Klikněte pro čtení více vzrušujícího obsahu❤️