Metro Chronicles Srdcaři a harmonie

Vlak metra projížděl podzemními tunely, které byly plné studentů vracejících se na nový semestr na Akademii svatého Augustina. Ve stísněném vagonu bylo živo, bzučelo to tu štěbetáním přátel, kteří se po prázdninách opět sešli.
Vzduchem se linula lahodná vůně, která přitahovala pohledy cestujících. Dvě děti na jednom ze sedadel chroupaly křupavé smažené kuřecí kousky napíchnuté na bambusových tyčinkách, čerstvě vytažené z mastného papírového sáčku.
'Promiňte, ale ve vagonu jíst nemůžeme, prosím,' ozval se jemný hlas, zřetelně napomínající.
Obě děti se pohrdavě otočily k dívce stojící před nimi, oblečené v zářivě červených šatech, a její výraz byl otrávený. Kdo si myslela, že je, aby je vyrušovala?
'Proč? Máš hlad, nebo co?' ušklíbl se jeden z nich. 'Nemůžeš se dívat, jak si pochutnáváme na jídle?'
Elysia Slavíková zachovala klid a nabídla vysvětlující tón. 'Ve voze jsou odpadky, to se prostě nehodí.
'Já žádné odpadky nevidím!" opáčila druhá dívka ostře.
'A to je věc slušnosti!" Mnoho cestujících souhlasně přikyvovalo s Elysií, jejich trpělivost s dvěma nevychovanými dětmi docházela.
Děti, které cítily tlak veřejného nesouhlasu, strčily tašku zpátky do kufru a opustily smažené kuře. Jejich tváře však prozrazovaly rozčilení. Mračily se na okolní cestující, než se vrátil jejich hlasitý smích, který naplňoval vzduch posměšným humorem a snažil se provokovat okolí.
"Bratranče! Můj kamarád mi právě poslal fotky deseti nejlepších srdcařů ze svatého Augustina, věřil bys tomu? Jsem ve třeťáku a znám jich jen pár!
'Samozřejmě, že je zná všechny!' řekla sestřenice a chtěla se přidat.
"Kdo je tenhle? Ten je tak hezký!
'To je Alaric Redwood, student posledního ročníku stavebního inženýrství. Impulzivní, ale má přátele!
"Přátele, vážně? Vsadím se, že jsou všichni oškliví! Počkej... je mi povědomý!
'Podívej se na Cedrica Highwatera! Je to maturant z Literární akademie! Hvězda webových románů, víš. Z jeho hitu 'Twilight's Lament' se právě teď dělá seriál! A všichni jeho kamarádi taky píšou!
"Páni! Ti kluci vypadají, jako by právě vystoupili z časopisu. Opravdu! A hele, motorkář! Jak je to super?
"To je Galen Brightwood, druhák ze školy cizích jazyků. Mezi studenty je oblíbený!
'Nejspíš je to jen hezká tvářička, že? Ale hele, podívej se na tohohle... ten je tak super,' její tón se změnil na trochu sarkastický, ale v hlase jí přetrvávalo nadšení.
'Aha, on? To je Leodric Stonecroft, třeťák z obchodní školy. Vážně vypadá jako mimozemšťan.
'Počkej, cože?' Bratranec překvapeně rozšířil oči. "Je to pravda?
Na vzdáleném konci vlaku mírně pootočil hlavu vysoký mladý muž v celočerném oblečení, jehož zádumčivé chování budilo pozornost. Očima přelétl hlučné dívky, které se hlasitě bavily o svých láskách, a pak se na okamžik zastavil na dívce v červených šatech.
Atmosféra jako by se změnila. Dokonce i v přeplněném vagonu vyčníval - vysoký, s přítomností, která jako by tlumila okolní hluk. Dívka měla zářivou krásu, culík jí při pohybu lehce poskakoval a její čistá aura prořezávala rušný ruch jako maják.
"Ha ha ha! Ozýval se bratrancův smích, její tón byl posměšný. 'U takového podivína, jako je Leodric, bych o existenci mimozemšťanů nepochybovala! Říká se, že když se dostane do útlumu, vydrží celý měsíc beze slova!
'Jo, ale on má být génius, ne? Říká se, že když se přihlásí do soutěže, nikdo nemá šanci! Možná ho nezastihneš ani na obědě, vypadá spíš na typ, co si tankuje benzín nebo tak něco. Emoce? Co to je!
"Bratranec! Ať ti nezapomenu říct - ať děláš, co děláš, nezamiluj se do Leodrica Stonecrofta! Takzvaný 'génius'? Ten se jen učí a řeší problémy! To je nuda! Potřebuješ žít, ne jen dělat úkoly! Hahaha!
Mezi bouřlivým smíchem odvrátila Elysia pohled a zahleděla se do okna. Na rtech jí hrál lehký úsměv, když si pomyslela: "Mimozemšťan, který tankuje plyn!

Sestřenice Elysia Nightingaleová jako by nedbala varování své starší sestry, když jí opáčila: "Na povrchu působí Leodric Stonecroft chladně a odtažitě, ale pod povrchem srší vřelostí! Když potká někoho, kdo se mu líbí, je nadšenější než kdokoli jiný!
"Tak já tuhle teorii vyzkouším! Jak moc nadšený dokáže Leodric Stonecroft být? Elysiin bratranec se rošťácky zašklebil, dychtivý přijmout výzvu.
Elysiina starší sestřenice byla zvědavá na fotku okouzlujícího srdcaře, ale její mladší kolegyni to nezajímalo a nedbale schovala telefon. To přimělo starší Elysii k protestu, což její sestřenici jen rozčileně zamračilo.
Když metro dorazilo k Akademii svatého Augustina, vysypali se z něj studenti a táhli za sebou nadměrné batohy, jak se drali ke vchodu. Dveře se se skřípěním otevřely a odhalily Shadowa, pohledného prefekta, který odhodlaně stál u dveří. Než vyšel ven, ohlédl se a spatřil dívku v červených šatech. Držela se za madlo světle modrého kufru na konci řady.
Jak se dav hrnul kupředu, oba bratranci byli pohlceni davem. Elysia svírala tašku na jídlo naplněnou smaženým kuřetem, zatímco táhla kufr za sebou, ale v tom zmatku jí taška vyklouzla z prstů a spadla na zem. Váhala, jestli se má sehnout, protože věděla, že to bude těžké, když se kolem ní hemží tolik lidí.
Když si všimla sestřenčiny nerozhodnosti, Elysiina mladší sestřenice vykulila oči a vykřikla: "No tak, Elysi! Nech to být! K čemu si myslíš, že je uklízecí četa metra? Vždyť za to dostávají zaplaceno!
Elysia, stále ještě rozmrzelá z poznámek, které předtím dostala o svém obědě, se rozhodla nechat smažené kuře být.
S tím toho nechali, splynuli s davem a vystoupili z vlaku.
Když Elysia procházela velkým vchodem do Akademie svatého Augustina, všimla si zmačkané tašky na jídlo, na kterou několikrát šlápla - pozůstatku jejího předchozího neštěstí. Zvedla ji a uvědomovala si, že situaci už nelze zachránit. Pokračovala dál a hledala odpadkový koš.
Když zahlédla jeden poblíž Jižního sloupu, zamířila k němu a táhla s sebou kufr. Nedaleko stál vysoký chlapec v černém a telefonoval, nevšímaje si davu, který se kolem něj pohyboval. Když obešel roh barikády, jeho oči se upřely na Elysii. Pohled na ni, oděnou v těch nápadně červených šatech, vynikl jako maják v přílivu hemžících se studentů, kteří se pohybovali opačným směrem.
---
Elysia pokračovala po Javorové ulici a očima objížděla rozlehlý a úchvatný kampus. Sluneční světlo pronikající skrz široké a svěží listy platanů vytvářelo na chodníku kaleidoskop barev, který připomínal živoucí obraz - krásný a plný příběhů, které teprve budou vyprávěny.
Tak krásné, pomyslela si, když se procházela po cestě, která jí připadala jako tunel času, zachycující vzpomínky na minulost, přítomnost i ty, které teprve přijdou.
Elysia omámeně kolísala v pozornosti, dokud ji z transu nepřerušil hukot motocyklu, který jí prohnal sukní závan větru a vrátil ji zpět do reality. Na krátký okamžik ji zachvátila panika; myslela si, že by ji mohlo srazit vozidlo! Srdce se jí rozbušilo, prudce se nadechla a snažila se uklidnit, jen aby zjistila, že se opírá o někoho pevného.
Zmateně vzhlédla a setkala se s pohledem pohledného cizince, který ji zastihl. Vysoký, silný a s vyrýsovanou čelistí sklopil pohled a Elysia viděla, že se v jeho hlubokých tmavých očích jako v kalužích inkoustu zrcadlí obavy.
Mohl by být... skutečný? Byl to božský spasitel seslaný shůry? Elysia stála jako přikovaná - opravdu se to děje? Kolem něj tančily prachové částice, jak se na pozadí živé scenérie zdál téměř éterický.
"Jsi v pořádku?" vykřikly obě a jejich hlasy se překrývaly v okolním hluku.
"Uh... Elysia se zarazila a uvědomila si, že se o něj stále opírá a cítí teplo, které z pevné postavy vedle ní sálá.
Zčervenala a polekaně se snažila postavit na nohy. Z šoku jí zeslábly nohy. Cizinec ji jemně postrčil a umožnil jí stabilizovat se. Konečně se cítila opět stabilně a zamumlala: "Děkuji... děkuji!

"Malá sestra! Jsi v pořádku?" Galen Brightwood pozvedl obočí, jeho oslnivé oči se leskly pod sluncem, opíral se o těžkou motorku a vypadal jako okouzlující drsňák.
"Elysia Nightingaleová, právě jsem někoho srazil, " ozvala se klidná, vyrovnaná odpověď od chlápka v černé bundě.
Galen Brightwood? Na motorce? Elysii se rozbušilo srdce. Nebyl to jeden z deseti největších srdcařů Akademie svatého Augustina, ten, o kterém její sestřenice před chvílí mluvila v Metru?
Vskutku... Se svými dokonale upravenými vlasy, pohlednou tváří a módním oblečením vypadal jako hvězda, která vystoupila přímo z časopisu. Černý motocykl se leskl ve slunečním světle a vyzařoval podmanivý kovový lesk. Galen a jeho jízda se k sobě dokonale hodili - byli ztělesněním pohody.
Elysia si však náhle vzpomněla, co o Galenovi říkal její bratranec: "Pan ledový král" a "nejhorší z nejhorších". Co tím myslela doopravdy? Zvědavě ho pozorovala a cítila směs sympatií a pochybností.
Byl to... nervózní pohled? Galen Brightwood pod Elysiiným drobnohledem zjevně něco cítil! Když vcházel do brány Akademie, jeho oči přistály na čerstvé tváři před ním - na dívce, kterou mohl působivě zaparkovat -, ale náhle ji někdo smetl a snadno ji zvedl do výšky!
Galénův pohled zalétl k vysoké postavě opodál, která mu pohled oplatila nevinným, lhostejným výrazem, který nic neprozrazoval.
Galén potlačil své zklamání a blýskl po Elysii oslnivým úsměvem, který by dokázal rozzářit i tu nejtemnější místnost. "Ahoj, sestřičko, promiň, že jsem tě vylekal. Dovol mi, abych tě odvezl k registraci na svém kole!"
Jak vstřícné! Shadow, chlapík v černém, snadno nabral Elysiin světle modrý kufr a podal ho Galenovi.
Shadow se k ní naklonil a zvědavě ji oslovil: "Tak na kterou akademii chodíš?"
Elysia zaváhala. "Ehm, není to... Obchodní škola?" Sice se jí nechtělo jet na Galenově motorce, ale co kdyby se neudržela?
"Ach, to je ale náhoda! Vždyť on je taky na Obchodní škole." Stín klidně řekl, zatímco se díval na Galena. "Bylo by skvělé, kdyby ti mohl odvézt kufr na registrační místo v Obchodní škole."
Dobrá, jděte pryč! Elysia chtěla křičet. Podívala se na Galenovy upřené oči a horečně zavrtěla hlavou: "Ne, ne, já tam prostě dojdu. Prefekt se o mě nemusí bát, můžu jít sama." "To je v pořádku," řekla.
'Já vyrazím první, je to po cestě,' poznamenal Shadow nevzrušeně. 'Může tě vzít s sebou a taky ti dát informace o Akademii.'
Galén zaťal zuby a pomyslel si, že není možné, aby byl jediný, kdo se do téhle situace dostal násilím. "Neexistuje nějaká historie a orientace pro nováčky? Sestřičko, můžeme jít na kolo." "Cože?" zeptal se.
To nemůže jet sám? Elysia odstoupila od Galena a přiblížila se ke Stínu! Opravdu se nechtěla příliš zaplést s tím příliš nadšeným Galenem Brightwoodem. Mohl by si od něj Roden vzít ten kufr, prosím?
Bratr Roden, který zřejmě četl její nevyslovenou prosbu, sklopil pohled ke Galenovi a řekl: "Naměřil jsem ti tam vzadu rychlost přes 30 mil za hodinu. Doporučuji, abyste byl přidán na seznam zákazů jízdy na Akademii."
"Opravdu?!" Galén se rozčílil.
"Jistě, fakulta by mému hodnocení věřila." Stín chladně odpověděl.
Fajn, prefektovo vychloubání o jeho akademických schopnostech mu lezlo na nervy! Galén podrážděně zaskřípal zuby: "Leodricu, pane, sbohem! Ještě se setkáme!"
Rychle otočil plynovou rukojetí, nahodil motorku a rozjel se!
Studenti Akademie svatého Augustina sledovali, jak jejich oblíbený lamač srdcí Galen s kufrem v náručí sviští zlatou Javorovou uličkou. Byl to opravdu ten nejúžasnější poslíček v okolí.
A Elysia Nightingaleová stála zmateně jako přimražená na kraji školního areálu. Leodric, pane... lhostejný, mlčenlivý, tankující benzín, přesně jako robot...
Ah~ Byla to snad invaze mimozemšťanů?

"Lilith, co se děje?" Leodric Stonecroft se zeptal a předstíral, že neví. Bylo mu jasné, že dívka před chvílí slyšela od Violet v Metru nepříliš lichotivé poznámky.
Edmund v očích této skupiny nevypadal jako člověk, který by se s nimi měl stýkat, a už vůbec ne se svými bývalými spolužáky, jako byl Galen Brightwood.
"Nic..." Elysia Nightingaleová se zakoktala a cítila se mírně zdrcená. Věděla, že je od přírody tichá a zdrženlivá, a v přítomnosti někoho tak vznešeného a velitelského, jako byl Leodric, jí to jen ještě víc svazovalo jazyk.
"Děkuji... děkuji, bratře Rodene!" vydechla a stydlivě se na něj podívala.
"Není zač. Ale jak ti mám říkat, Lilith?" jemně se usmál.
"Je to Elysia Nightingale," vysvětlil jí a použil její celé jméno a dodal: "Ta, která je spojená s denivkou."
"Krásná volba!" Leodrika zaujaly Elysiiny výrazné tmavě rudé oči a jeho pohled nečekaně změkl. "Květina, která přináší klid v duši."
V tom krátkém okamžiku se Elysiino srdce divoce rozbušilo a bilo jako buben. Přesto si v další vteřině přála, aby se mohla zabořit do země a zmizet.
Opravdu ji Leodric právě pochválil? Musel ten výraz denivka myslet jinak! Jak trapné; doufala, že bratr Roden v jejích pocitech nečte příliš hluboko!
Leodric si nemohl pomoci, ale Lilith mu připadala zábavná. Elysiiny zarudlé tváře mu připomínaly stydlivé dítě a on nedokázal potlačit slabý úsměv.
'Lilith, pojďme tam, já tě vezmu na kontrolu,' navrhl vřele.
'Děkuji... děkuji, bratře Rodene,' odpověděla Elysia tiše a kráčela vedle něj, když jí podrobně vysvětloval jedinečné přednosti Obchodní školy.
Pro někoho akademického, jako byla ona, vzrušení z drbů odeznělo a nahradilo je Leodrikovo stručné, pronikavé a pečlivě strukturované vysvětlování.
Elysia si myslela, že hlas bratra Rodena je neuvěřitelně příjemný. Měl mírně hluboký tón, zvučný a vyrovnaný, plynul s klidem mírného potoka vinoucího se příjemnou krajinou, ztělesňoval pocit kontroly a přítomnosti.
Působil neuvěřitelně stabilně.
"Takže to je o Obchodní škole, " začal Leodric.
Elysia, uchvácená, si nemohla pomoci a vmísila se do hovoru: "To je všechno? Je toho víc, že?"
Leodric se na chvíli odmlčel, překvapený, že se zdálo, že touží slyšet víc. Byla Lilith skutečně zvědavá?
"Jistě! Mám ti také povědět o kurzech?"
"Uh... ano, prosím! Děkuji, bratře Rodene!" Elysia si připadala zahanbeně; uvědomila si, že byla tak zabraná do jeho hlasu, že jeho slovům nevěnovala opravdovou pozornost.
Když šli asi deset minut, došli k velkému stromu uprostřed kampusu - baldachýnu života - a spatřili dva přijímací stoly nově přijatých studentů seřazené po obou stranách.
S Galenem Brightwoodem jako orientačním bodem Leodric nasměroval Elysii k recepci Obchodní školy po její pravé straně.
V prostoru, kam nemohla vjet auta, bylo rušno, protože Galen Brightwood formálně převzal Elysiina zavazadla a při čekání na ně demonstroval svou spolehlivou povahu.
Když Galen spatřil blížící se Leodrica a Elysiu, zvedl volnou ruku a nadšeně se usmál. "Hej, sestřičko! Tady!"
Galen zahustil prostor svým kufrem na kolečkách a potvrdil svou přítomnost, když odváděl Elysii od Leodrikova boku.
Dívky točící se kolem Galena si vyměnily šokovaný šepot.
"Kdo je ta dívka?
"Musí být výjimečná, proč by jí jinak Galén nosil kufr?
"Mohla by to být... Galen se do ní zamiloval?
"V žádném případě! To by si nedovolil!
Elysia se cítila trochu zaskočená; takhle si průběh odbavení rozhodně nepředstavovala. Pronikavé pohledy jí připadaly jako dýky.

"Díky! Leodric Stonecroft přistoupil k Mirandě a vzal ji za rukojeť kufru. "To, jak jsi s Mirandou zacházel, je fakt super.
Galen Brightwood se přinutil k úsměvu a pomyslel si: Páni! Možná bude lepší, když budeš měsíc mlčet! 'Samozřejmě že to vypadá dobře, když pomáhám svému spolužákovi nést tu tašku - musí to být stylové!
Leodric Stonecroft odpověděl svým obvyklým lhostejným tónem: 'Neměla by ses takhle potloukat po obchodní škole. Tvůj fanklub bude mít zlomené srdce.
'Ale já se rozhodně vrátím! Leodricu, ty jsi zábavný! Galén pozvedl obočí.
Varuješ mě? Galén sklouzl očima po Leodrikovi a zachytil nevinný pohled Elysia Nightingalea. Zamiloval se snad ten mozkomor do téhle sladké, naivní dívky? Kdo by řekl, že jsi tak tajně koketní, Leodricu?
Ale tohle není zkouška. Pokud jde o flirtování, Galén si nemyslel, že by s Leodrikem prohrál!
Elysia se pod Galenovým zkoumavým pohledem cítila nesvá, posunula se blíž k Leodrikovi a přála si, aby vedle ní bylo důvěrně známé teplo bratra Rodena. Fanklub předpokládal, že Galen pomáhá kvůli Leodrikovi, a jejich předchozí výměna názorů zněla hravě, jako škádlení dobrých přátel. Dávalo to smysl: nejlepší kamarád srdcaře by měl být také srdcař.
Dokud se jim tenhle kluk nesnaží Galena ukrást, Elysia byla v pohodě s tím, s kým se stýká. Ostatně proč by se měli zajímat o mrazivého a nudného Leodrica?
Fanklub si opět oddechl.
"Bratře Rodene! Bratr Roden! Vzrušení studenti vyšších ročníků obchodní školy se rozburáceli. Tradice velela, aby druháci vítali prváky, ale Leodric už byl třeťák a jedna z jejich chloub. Jeho přítomnost byla pro všechny obrovskou vzpruhou!
Protože to byla doména Obchodní školy, studenti se kolem Leodrica shlukli a odstrčili Galenovy obdivovatele stranou.
Leodric se nenuceně zeptal: "Kde je recepce pro prváky na Škole cizích jazyků?" Galen se usmál.
'Tamhle!" studenti druhého ročníku dychtivě ukázali na roh na severu.
"Skvěle, tak běž, superhvězdo, dělej, co umíš. Leodric mávl Galenovi rukou, aby ho propustil.
Studenti ze školy cizích jazyků nadšeně mávali a volali: 'Brightwood! Brightwood! Mít jednoho z deseti nejlepších srdcařů z jejich akademie je těšilo, i když jejich Galen byl trochu... křiklavý.
Galén si chtěl s Elysií promluvit, ale to se nestalo. S malicherným trucováním zamumlal: "Leodricu, teď už chápu, proč jsi měsíc zticha! Protože když mluvíš, nikdo tě nechce poslouchat!
Opravdu? Elysia si pomyslela s očima dokořán. Hlas bratra Rodena je příjemný - mohla bych ho poslouchat mnohem déle!
Jo, jasně, to je fuk,' řekl Leodric lhostejně.
Galén podrážděně vykulil oči a odešel.
Když Elysia dokončila registraci, Serafína ji odvedla do hostince. Leodric se stále věnoval přátelskému hovoru s nadšenými spolužáky. Znovu mu poděkovala, rozloučila se a zamířila ven jako první.
--
Po odchodu z recepce pro prváky zamířil Leodric rovnou do Síně učenců. Jako významný přispěvatel k významným projektům na Akademii svatého Augustina dostal k dispozici studovnu.
Vzhledem k tomu, že se ještě nevyučovalo a byl víkend, byl v Síni vědců klid.
Když přecházel nádvoří, zničehonic se k němu zezadu vrhl mladší student a pevně Leodrika chytil za pravou ruku.
Leodric otočil hlavu dolů a spatřil rozzářenou, rozzářenou tvář. Jaký roztomilý obličej! Natáhl k němu levou ruku a hravě ho štípl do buclaté tváře.

Zde je možné umístit pouze omezený počet kapitol, klikněte níže a pokračujte ve čtení "Metro Chronicles Srdcaři a harmonie"

(Po otevření aplikace se automaticky přesune na knihu).

❤️Klikněte pro čtení více vzrušujícího obsahu❤️

👉Klikněte pro čtení více vzrušujícího obsahu👈