Mimo vaši ligu

**"Stejně jako v šachu je to zápas rovných, v lásce je to mimo vaši ligu. "**
-Prolog
V krásném městečku Southshire, pod hřejivou září Daycrestu, pociťovali všichni ve škole Highgate známou letargii, která přichází s jarem.
Ve třídě mistra Patricka zvonilo už celou věčnost, ale Charlese, tajemnou postavu dne, stále nikde nebylo vidět. Vládl chaos, protože studenti se snažili dokončit své víkendové úkoly.
"Gareth Huxley! Pospěš si, ať ti můžu opsat domácí úkol,' zavolal Serafín Ashford, rychle vytáhl sešit s úkoly a přitom se podíval na svého spolužáka v lavici.
Gareth dramaticky zakoulel očima: 'Vypadám snad jako někdo, kdo ti s tím může pomoct?
"Promiňte, jen se snažím být dobrý kamarád! Serafín opáčil a otočil se na židli čelem vzad. "Hej, sestro Clariso, můžu si půjčit tvůj úkol?
Aniž by čekal na Felixovu odpověď, Serafín se natáhl a vytrhl úkol zpod Felixových knih.
Když si opsal odpovědi, Serafín si náhle vzpomněl na šťavnatý drb a jeho ruce se zastavily uprostřed věty. "Sestra Clarissa! Slyšela jsi o Viktorovi? Přestupuje z ředitelské školy a všichni říkají, že je směšně hezký, má špičkové známky a téměř dokonalý výsledek u zkoušky na plavčíka. Půjdeme se na něj po vyučování podívat?
Když několik minut čekal na nějakou odpověď a žádné se nedočkal, otočil se konečně dozadu, jen aby zjistil, že Clarissa usnula!
Její drobný obličej, spočívající na lavici, rámovaly rozcuchané vlasy, které jí jemně padaly na porcelánovou pleť, takže vypadala obzvlášť andělsky. Oknem proudilo sluneční světlo a vrhalo na její rysy jemnou záři připomínající čistý bílý nefrit.
Serafín Ashford byl na okamžik uchvácen.
V tu chvíli ho hlasitý hlas vrátil do reality. "Serafíne, na co to zíráš? Gareth vedle něj houkl. "Už jsi skončil s kopírováním, nebo co? Protože já si to taky potřebuju půjčit!
Jeho obličej zrudl do červena, jako by ho to zaskočilo: 'Proč křičíš? Copak si neumíš nic udělat sám?
Gareth si ho prohlížel a zvedl obočí. 'Serafíne, obvykle jsi chladný jako led, ale teď ti prakticky hoří obličej.'
"Sklapni! Serafín s bušícím srdcem hodil po Garethovi napůl hotový domácí úkol. "Prostě to opiš a přestaň s těmi řečmi!
Rychle vrhl další pohled na Clarissu a pak se napřímil. Neodvážil se podívat znovu.
Proboha!
To, jak dnes Clarissa vypadala, bylo naprosto nespravedlivé. I po tom všem, co spolu strávili jako spolužáci, se mu srdce rozbušilo, kdykoli ji uviděl.
Poté, co se chvíli potýkal se svými myšlenkami, se obrátil zpět k Mabel Whitmorové. Mírně zaklepal na její stůl a zeptal se: "Co je se sestrou Clarissou? Vrátí se ještě někdy, nebo se uložila k věčnému spánku?
Gareth vedle něj se uchechtl. "Vážně, člověče? Proč máš o Clarissu takovou starost? Jsi si jistý, že ji nemiluješ? A sleduješ Viktora, toho pohledného přestupníka? Upřímně řečeno, vypadá to, že máš slabost pro kluky!
"Drž hubu, jsem rovný jako šíp! Jen jsem se o ni bál," trval na svém Serafín a vzpomněl si na pomluvy, které kolovaly ve škole o Clarissině tetě a jejím někdy znepokojivém chování.
'Jasně, a já jsem král,' odpověděl Gareth sarkasticky.
Když viděl, jak Mabel pokukuje se staženými sluchátky, při zmínce o přitažlivosti zjihla. 'O čem to mluvíte? Pověsti o tom Viktorovi? Je roztomilejší než Edwin Sly?
Její slova visela ve vzduchu, zatímco třída kolem nich dál bzučela a vytvářela tapisérii středoškolského života, která byla chaotická i důvěrně známá.

**Kapitola 1: Klevetný kruh**
Serafim Ashford se opřel do židle a na tváři se mu objevil rošťácký úsměv. "Už jsi to slyšel? Prý je to pěkný úlovek. Ten Viktor z Middlebrookovy akademie se zakoukal do lorda Felixe ze Southshirské akademie, ale odmítl ho."
Mabel Whitmorová zaujatě povytáhla obočí. "Viktor? Ten s tím pleteným svetrem? Počkat, Elena Fairchildová? Myslela jsem, že se jí místo toho líbí Edwin Sly!"
"Možná změnila svou náklonnost poté, co byla odmítnuta!" Serafín odpověděl a věnoval Mabel hodnotící pohled. "Vy dámy a vaše rozmary!"
Mabel vykulila oči a střelila po něm pohledem. "A vy, chlapci, jste jiní? Když už mluvíme o nestálosti, co se stalo s tou novou dívkou, se kterou jsi chodil minulý týden? Poslední dny jsem ji tu neviděl."
Serafín si dramaticky povzdechl. "Bylo toho na ni moc, rozešli jsme se!"
"Lamač srdcí!" Mabel se přidala, napůl s úsměvem, napůl vážně.
V tu chvíli po nich Cecilia Hollingsworthová střelila nesouhlasným pohledem z jejich rohu třídy. "Mohly byste se vy dvě ztišit? Je tu příliš hlučno!
Dvojice si vyměnila pohled a okamžitě zmlkla.
Přesto v Serafimovi hlodala zvědavost. Ztišil hlas a pohlédl dozadu, kde byla sestra Clarissa. "Hele, ty ses včera v noci vytratila?"
Sestra Clarissa otevřela oči, její tvář byla jemnou směsicí nevinnosti a půvabu, což kontrastovalo s jejím obvyklým vyrovnaným chováním. Víčka měla ještě ztěžklá spánkem a její hlas se nesl v teplém, ospalém tónu. "Ne, jen jsem se včera večer přestěhovala na nové místo a špatně jsem se vyspala. Pořád si zvykám na novou postel!"
Mabel se zvedla a její pero se vznášelo. "Počkej, ty ses přestěhovala? Jak to?"
"Jo!" Cecilie to potvrdila přikývnutím. Její matka, Margaret Hollingsworthová, se právě provdala za muže, kterého sotva znala, a nyní se zabydlovali v novém otčímově domě. Minulou noc tam strávila poprvé, a proto měla neklidný spánek.
Cecíliina matka byla známá svou přísnou efektivitou; vedla napjatou domácnost, kde byla i hodina pečlivě naplánovaná. Vírné manželství tedy nikoho nepřekvapilo. Navzdory své přizpůsobivosti Cecilie věděla, že jí bude chvíli trvat, než si na nový pokoj zvykne.
Naposledy se přizpůsobila, když se její rodiče rozešli a ona se odstěhovala z domu svého dětství k lady Isoldě.
Cecilie byla tišší typ, introvertní, ale prudce odhodlaná. Mluvila tiše a nesla se v duchu nevinného šarmu, často ji přirovnávali k malému, nenápadnému králíčkovi.
Serafín, který ji kdysi považoval za přitažlivou, vzpomínal, jak se ji kdysi někdo pokusil zahnat do kouta na ulici - nyní měl na ruce čerstvý obvaz jako důkaz jejich setkání.
Po skončení vyučování Mabel dychtivě zatahala Cecilii za ruku a vedla ji na chodbu.
Cecilie zívla, zbytky spánku na ní ještě ulpívaly. Když se procházely, všimla si vysokého mladého muže ve svěží bílé košili a černých kalhotách, který si k nim razil cestu. Byla to pouhá náhoda?
Když se přiblížil, zvedl oči a jeho výrazné tmavé oči se upřely na Cecilii. Mihl se v nich náznak náklonnosti, ale nic neřekl a plynule pokračoval kolem nich.
Jakmile se Mabel vzdálila z doslechu, vypískla: "Páni, ten je krásný!
Oči jí zářily jako hvězdy. S lízátkem v puse prohlásila: "Jen počkej! Bude můj. Edwin může být tvůj, kdykoli budu chtít - dva dny v týdnu se budu dělit!
"...Víš, možná by sis to měla nechat pro sebe," odpověděla Cecilie trochu zdráhavě.
"Ani náhodou! Silas právě řekl, že se ti líbí tvůj Edwin Sly!" Mabel se otočila s drzým úsměvem.
Cecilie stiskla rty a potlačila vyvalení očí. "Nepřivazuj mě k němu."
"Co se děje? Zase ti Edwin rozcuchal peří?"
"Ne! Cecilie rychle odpověděla a její podráždění se skrývalo za mírnou rozmrzelostí. V očích se jí mihl náznak frustrace. Malé znaménko v koutku jen zvýrazňovalo její nápadné rysy.
**KONEC KAPITOLY**

Na rušných chodbách Highgate School se ozývalo štěbetání studentů a každý hlas se mísil v symfonii mladistvé energie. Mezi nimi byla i Cecilia Hollingsworthová, kterou její přátelé z Middlebrook Academy často hravě přezdívali "Cecilia Edwin". Měla úzký okruh přátel, včetně Serafima Ashforda a Mabel Whitmorové, s nimiž sdílela mnohá tajemství a dobrodružství, to vše pod bedlivým dohledem ředitele Reginalda.
Po příchodu na Highgate však byla sociální struktura jejich přátelské skupiny narušena a jejich pevná parta se rozptýlila po různých třídách. Cecilie se ocitla ve dvanácté třídě, zatímco Alaric Hollingsworth, známý svým chytrým šarmem, byl zařazen do třináctky ve třetím patře.
Když končila schůzka záchranářů ze záchranného centra, Cecilie dostala textovou zprávu od tety Edny, Alaricovy matky, která ji naléhavě žádala, aby se s ním okamžitě spojila. Alaric porušil jedno z nevyslovených školních pravidel a byl varován, aby po tréninku nechodil domů; místo toho měl jít k babičce. Ve světě, kde každý rychle dělá závěry, měla Cecilie podezření, že se Alaric opět vytratil hrát basketbal, místo aby chodil do třídy.
S konečně sbaleným batohem vyrazila do třetího patra a intuice ji táhla k mistrově komnatě. Nepřekvapilo ji, že tam Alarica najde, ale zasáhl ji nával zklamání, když po něm nenašla ani stopu.
Než mohla pokračovat v pátrání ve Společné zeleni, zazvonil jí telefon s příchozím hovorem od lady Isoldy. Jakmile jejich rozhovor skončil, rozhlédla se kolem sebe, aby zjistila, že většina studentů na patře se rozprchla. Zrovna když se chystala napsat Alaricovi, ozval se za rohem známý hlas, který ji vyrušil z myšlenek.
"Edwin Sly! Ta holka, co mi právě napsala milostný dopis, není ani z poloviny tak zajímavá jako sestra Clarissa. Co myslíš? Lysander Nightingale napůl žertoval, ale v očích mu jiskřily zlomyslnosti.
"Líbíš se jí vůbec? Na tvém místě bych si dělal starosti. Myslíš si, že jsi jediný, kdo se za sestrou Clarissou honí?" škádlivý hlas se ozval zpět - arský, odhalený v nečekaném zvratu.
Lysander se vysmál. 'To říkáš ty, ale víš, že ona by dokázala namotat skoro každého. Mně se líbí, a není to horší, než když ti tvoje zamilovanost posílá milostné vzkazy?
'Klid, kdyby chtěla, nejspíš by se na nás oba pořádně vyřádila. Jen musíme udržet soutěž férovou,' opáčil Alaric a snažil se své emoce zamaskovat bravurou, když se tomu smáli.
Nálada se však okamžitě změnila, když se otočil a spatřil sestru Klarisku, která se zdržovala hned za schodištěm, a její pouhá přítomnost v něm vyvolala mravenčení.
'Uf, mluvit o ďáblu,' zamumlal, když spatřil dívku, o které před chvílí žertovali. Okamžik se rychle stal trapným, protože Alaric stál jako přimražený a nevěděl, jak reagovat, zatímco na něj padl pohled sestry Clarissy.
Cecilie ho pozorovala ze strany a srdce jí klesalo, když viděla, jak napětí narůstá. Alarica to očividně zaskočilo a začínalo to být bolestně zřejmé.
Cecilie se sebrala a znovu se nenápadně podívala na Alarica, než se její pozornost vrátila k telefonu. Na displeji se jí objevilo nové oznámení. Vyskočilo na ni jméno "lord Felix". Zachvátila ji panika a přiměla ji přejet prstem po displeji a číslo rychle zablokovat. Pak si vytáhla kontakty, našla Felixovo jméno a bez váhání ho smazala.
S tichou radostí si strčila telefon do kapsy a zamířila kolem Lysandra a Alarica, přičemž se snažila nenavázat oční kontakt. Jako by byl Alaric úplně neviditelný; jeho kouzla a strasti jí připadaly nepodstatné, když kráčela k východnímu křídlu.
"Hej! Edwine, neviděla jsem právě procházet Cecilii?" zeptala se malá Grace, mladší studentka. Nervózně těkal očima z Cecilie na Alarica a cítil ve vzduchu elektrizující napětí.
Alaric si povzdechl, nálada mu potemněla, cítil směs podráždění a úzkosti. 'Tohle nedopadne dobře, že? Mám z ní takový pocit, který mě zneklidňuje.
"No, já bych to nepřeceňoval. Jen jí dej trochu prostoru! Malá Grace se zatvářila zmateně a snažila se udržet odlehčenou atmosféru.
Alaric pokrčil rameny a snažil se ji setřást. "Jí by to bylo jedno. Je to jen další den v téhle červí díře zvané škola.
Uklidnil se a věděl, že všichni budou muset čelit nevyhnutelným drbům a povídačkám, které se šířily chodbami. Dnes se však potřeboval prostě sebrat a soustředit se na to, aby udržel svá tajemství v bezpečí.

Alaric Hollingsworth vystoupil z výtahu ve Woodland Grove a vzal si klíč, aby odemkl vstupní dveře. U vlastního vchodu se jen na okamžik zastavil a pak rychle udělal dva kroky k vedlejším dveřím, kde důrazně zaklepal.
Cecilia Hollingsworthová se do sousedního domu nastěhovala v létě před nástupem do páté třídy. Oba domy spojovala jen zeď. V té době se lady Isolda pohádala s baronem Gregorem Hollingsworthem kvůli svatbě a jediné, co za tento spor chtěla, byla její dcera Cecilie. Nakonec se přestěhovali do nového domu.
V den stěhování lady Isolda omylem zapomněla klíče od auta v jejich voze a dala malé Cecilii Hollingsworthové klíče od jejich nového domu, aby mohla jít dovnitř a odemknout, zatímco se pro klíče vrátí. Jakmile se však dveře výtahu otevřely a naplnily se hlukem, vtrhla dovnitř skupina dospívajících chlapců, zpocených a rozjařených ze hry basketbalu.
Cecilie, která byla na svůj věk malá, se okamžitě cítila odstrčená do kouta, obklopená horkým vzduchem a tísnivým pachem potu, který způsoboval, že i dýchání bylo náročné.
Náhle se nad ní ozval chlapecký hlas: "Hej, všichni se přestaňte tlačit! Je tu malé dítě! Hlas se mu zlomil, což bylo poznávacím znamením dospívání. Cecilie vzhlédla a uviděla, že se nad ní tyčí vysoký chlapec, jednou rukou drží basketbalový míč a ležérně se opírá o stěnu výtahu, zatímco se dívá dolů.
'Jsi jenom dítě, celá tvoje rodina jsou jenom děti,' pomyslela si Cecilie a uštěpačně si tu poznámku vyslechla.
Stála sotva metr osmdesát a jeho slova hluboce pocítila. Pořád si ji pletl s mladšími, přestože chodila skoro do šesté třídy. S nadýchnutím vzdorně vypískla: 'Máma si šla pro klíče, každou chvíli tu bude! Tvář jí rozzářil zářivý úsměv, milý a vyzývavý.
Cecilie patřila k těm později rozkvetlým a při vstupu na Middlebrookovu akademii stále vypadala docela mladě. Částečně ji k tomu vedla Alaricova uštěpačná poznámka, že často cvičí, aby vypadala vyšší. Až do onoho léta se nutila každý večer pít sklenice mléka a cvičit skákání přes švihadlo v naději, že dožene své spolužáky.
Ale ať se snažila sebevíc, ve srovnání s vytáhlými chlapci, kteří stáli kolem ní, si stále připadala malá. Alaric se na ni zadíval a zarazilo ho, jak rozkošně měkce a nevinně vypadá - jako by byla křehké stvořeníčko, které opravdu stojí za to chránit. Nevědomky natáhl ruku a stiskl jí tvář, čímž na ní zanechal stopu lehčí než obláček jemného chmýří.
'Ach jo, ty jsi tak roztomilá!" vykřikl a překvapil sám sebe, když se usmál ještě víc a vložil jí do pootevřených úst lízátko a rozchechtal se spolu s přáteli. 'Tady máš, chlapče! Užij si to!
Cecilie, která stále ještě zpracovávala přátelské škádlení, se najednou ocitla s lízátkem - navíc se svou nejméně oblíbenou příchutí. Rozčileně zamumlala nějaký nesouvislý protest, zatímco jí zrudly tváře a oči se jí rozšířily, když pomyslela na matčinu reakci, kdyby se dozvěděla, co se právě stalo - možná by z toho měla problémy!
Konečně se otevřely dveře výtahu a Alaric s překvapením zjistil, že tenhle roztomilý kluk skutečně bydlí na stejném patře jako on.
'Hele, ty jsi ten kluk od vedle, že jo? Tak teď jsme sousedi. Kdybys někdy něco potřeboval, prostě mě najdi. Mimochodem, já jsem Alaric Hollingsworth,' řekl s lehkým úsměvem.
Cecilie mu úsměv zářivě oplatila a pomyslela si: 'No výborně, další spratek! Xenie, přichází další kluk na seznam 'jsem vyšší než ty'!" "Aha," řekla.

Víkend se chýlil ke konci a akademie Southshire zahájila program záchranářů. Alaric Hollingsworth právě vstoupil do mistrovské komnaty, když se dozvěděl, že Viktor Vůdce má nového přestupujícího studenta, který nastupuje jako plavčík.
Krátce nato spatřil mistra Patricka, jak vede dveřmi dívku, malou Grace s příšerně krátkými vlasy. Grace měla růžovou pleť jako porcelánová panenka.
'Páni, Edwin Sly, to je ten záhadný klučina, kterého jsme před pár dny viděli u výtahu?' řekl. Alaricův přítel Serafín Ashford do něj šťouchl a ukázal směrem ke Grace. "Jestli Victor říká, že je to přeložená plavčice, tak jsem napůl čekal, že si do Southshiru přivedl vlastní malou Bennettovou dámu."
V tu chvíli Cecilie Hollingsworthová zahlédla Alarica a pocítila, jak ji zaplavuje vlna rozpaků. Nemohla se zbavit vzpomínky na Grace jako na sladkou, nevinnou holčičku. Jak se z ní mohla stát tak děsivá nová vůdkyně programu?
Čím víc o tom Alaric přemýšlel, tím víc byl frustrovaný, zvlášť když už půl hodiny klepal na Mistrovy dveře bez jediné odezvy.
I když byli oba mladí, sdílení stejného patra znamenalo, že na sebe často naráželi. Druhý den ráno se Alaric rozhodl počkat na Viktora u dveří, aby ho s tím konfrontoval.
"Kde jsi byl včera večer? Na usedlosti se nikdo neukázal!" vyštěkl, když se Cecilie procházela kolem.
"Aha, přestěhovali jsme se! Cecilie odpověděla pomalu, hlas měla jemný a zasněný, jako by byla malá víla nedotčená prachem světa.
"Přestěhovali? Kam? Alaric se překvapeně zeptal.
Cecilie vypadala zmateně, ale zdálo se, že se snaží vysvětlit.
Když se Alaric konečně probral, svraštil čelo. "Tohle je velká věc! Proč jsi mi to neřekla?
Střetla se s jeho pohledem přímo, její jemné řasy se třepotaly jako motýlí křídla. Její tmavé, třpytivé oči jako by se ptaly: Proč bych ti to měla říkat?
Alaric cítil, jak se mu pod jejím pohledem v krku tvoří knedlík. Chápal, že má své důvody, ale bylo těžké je přijmout. Po chvíli mlčení konečně promluvil: "Jsme sousedé už tak dlouho, a ty se jen tak sebereš a odstěhuješ, aniž bys to někomu řekla? Co to má znamenat?
Zmínka o jejich dlouhé historii jako by v Cecilii vyvolala vlnu frustrace.
Poté, co se přestěhovali, měla lady Isolda v plánu vzít Cecilii na návštěvu do sousedství. Jenže pak se objevil naléhavý úkol, kvůli kterému musela lady Isolda na celý týden odjet do Lakeside Village. Výsledkem bylo, že ještě než se Cecilie zabydlela v novém domově, byla poslána k prarodičům.
O týden později, když se obnovil program Plavčík, byla oficiálně přivezena zpět. Teď, když byl mistr Patrick první den výcviku Plavčíků, ještě nebylo žádné zasedací pořádek, a tak Cecilii řekl, aby si vybrala jakékoli volné místo, dokud se mu nepodaří všechny roztřídit.
Cecilie si vzala tašku a šla k poslední řadě, kde náhodou seděl Alaric. Protože byla malého vzrůstu, připadala si ve srovnání s ním ještě menší. Byla sice drobná, ale nepopiratelně rozkošná.
Když si Alaric zvědavě prohlížel svou novou kolegyni od stolu, nemohl si pomoci a lehce ji šťouchl do stolu, aby upoutal její pozornost. "Hej, děvče, kolik ti vlastně je?
Ceciliin obličej zrudl, jak váhala s odpovědí.
Alaric si myslel, že se jen stydí, a tak ujištěním zvedl obočí. "Neboj se, kryju ti záda.
Nějak na něj od chvíle, kdy se objevila, dýchla atmosféra ředitele. Cecilie, která se stále ještě obávala celého zážitku, nechtěla lady Isoldě dělat potíže. Navzdory svému dobrému vychování se přistihla, že si tiše mumlá: "Xenie!".
"Jak jsi mi to jen řekla? Alaric se překvapeně zeptal.

Zde je možné umístit pouze omezený počet kapitol, klikněte níže a pokračujte ve čtení "Mimo vaši ligu"

(Po otevření aplikace se automaticky přesune na knihu).

❤️Klikněte pro čtení více vzrušujícího obsahu❤️

👉Klikněte pro čtení více vzrušujícího obsahu👈