Zakázané touhy za zavřenými dveřmi

1

Jakmile Evelyn Larková vystoupila z autobusu, zastihl ji prudký liják, při kterém byla promočená od hlavy až k patě. Vrhla se ke svému bytu, aby si u vchodových dveří s třesem uvědomila, že nemůže najít klíče. Z rukávů jí neustále kapala voda, a když už nevěděla, co má dělat, dveře se s tichým zazvoněním otevřely.

Ve dveřích stál vysoký, štíhlý mladý muž, Reginald Stone. Horní polovinu těla měl holou, odhalující jeho vypasený, světlý hrudník, a kolem pasu byl zabalený jen do plyšového ručníku. Z vlasů vzadu mu stále kapala voda, protože nejspíš právě vyšel ze sprchy, zaujat hlukem.

"Promiň, Reginalde. Úplně jsem zapomněla, že jsi dneska ve Stewardu,' řekla Evelyn a vyždímala si z oblečení trochu vlhkosti, když vstoupila do vchodu. 'Díky bohu, že jsi doma, jinak bych se dovnitř nedostala.

'Jsi promočená,' odpověděl Reginald tiše.

'Venku lije jako z konve! Nejdřív se musím osprchovat, ty šaty se na mě moc lepí,' řekla Evelyn a shodila ze sebe deštěm promočenou bundu, takže zůstala jen v přiléhavém tričku Gideona Blackwooda. Měla skvělou postavu, ale často měla pocit, že její poprsí je příliš výrazné, takže obvykle volila volnější oblečení, aby své křivky skryla. Nicméně promočené dešťovou vodou jí tričko těsně přiléhalo k tělu a odhalovalo pod ním obrysy černé podprsenky. Přiléhavá sukně, kterou měla na sobě, objímala její boky a vystavovala na odiv její dlouhé štíhlé nohy, což vytvářelo nepopiratelný půvab.

Reginald na ní spočinul pohledem, který si bez ostychu vychutnával.

"Už jsi skončila se sprchováním? Můžu se v koupelně vystřídat?" zeptala se Evelyn a vůbec si nevšímala, že na ni upírá intenzivně zvědavé oči.

Reginald přikývl a vypadal trochu rozrušeně.

Evelyn se po něm ohlédla a všimla si, že se mu ve vlasech stále zachytily kapky. 'Měl by ses jít obléknout do suchého, nechci, abys nastydl,' poradila mu, než zamířila rovnou do koupelny, zjevně si neuvědomujíc, že Reginald dospěl v pohledného mladého muže.

Reginaldův pohled mírně klesl. I když byl právě zabalený v ručníku, obrysy jeho rostoucí puberty byly zřejmé. Od dětství se vyvíjel docela dobře, ale Reginald si až do střední školy neuvědomoval, jak působivá je jeho anatomie. Když se potácel na chlapeckých záchodcích, aby zjistil, kdo je největší, vytáhl své impozantní rozměry a vyvolal tím údiv spolužáků; nikdo se mu pak už neodvážil konkurovat.

Dokonce i teď to stačilo k tomu, aby se otočil, i když nebyl úplně vztyčený.

Jeho spolužáci často říkali, že ženy milují jeho typ velikosti, kombinaci tlustého a dlouhého. Ale proč mu Evelyn Larková nikdy nevěnovala ani pohled? Zdálo se, že ho stále vnímá jen jako chlapce, nic víc.

Když si Reginald vzpomněl na scénu jejího sprchování, pocítil známé sucho v krku a cítil, jak jeho vzrušení stoupá. Roztržitě se upravil a vnitřně se uklidňoval: "Neboj se, nakonec se na ni dostanu." V tu chvíli si uvědomil, že je to jeho žena.


2

"Reginalde!

Poté, co světlo v koupelně několikrát zablikalo, konečně zhaslo a pohltilo prostor tmou. Evelyn Larková ucítila, jak se jí něco plazí kolem nohou, až jí přeběhl mráz po zádech. Vydala ze sebe trapný výkřik a instinktivně zavolala Reginalda.

"Co se děje?

Když uslyšela Reginaldův hlas tak blízko, Evelyn se okamžitě uvolnila.

Bylo to trochu ponižující. Byla tady, už jí táhlo na třicet, a přesto se stále děsila malých broučků. Nebála se jen toho, že by s nimi sdílela stejný prostor; i při zmínce o švábech se jí chvěly rty.

"Myslím, že je tady šváb, ale právě jsem se osprchovala v polovině cesty... Evelyn se krčila za skleněnými dveřmi sprchy, vykukovala na špičkách a bála se pohnout.

'Otevři dveře a já ti pomůžu to zkontrolovat,' řekl.

"Dobře.

Světla před koupelnou byla stále v pořádku. Když se dveře koupelny otevřely, dovnitř se vlila měkká záře. Evelyn zahlédla Reginaldovu vysokou postavu a na okamžik se ztratila v myšlenkách. Jak je možné, že ten malý kluk, který jí tehdy sahal sotva po stehna, vyrostl do takové výšky?

Než se nadála, světlo s mlasknutím zhaslo a tvor byl dávno pryč. Reginald prohledal koupelnu a nenašel nic než pár křehkých nohou vykukujících zpoza dveří. Všechno ostatní bylo zahaleno stínem, ale ten pohled v něm něco vzbudil.

"Už jsi skončil? Zpoza dveří se ozval Evelynin hlas, do kterého se vkrádala úzkost.

Reginald udělal krok blíž. "Nejspíš se schovává za dveřmi.

Položil štíhlé prsty na dveře koupelny a v tu chvíli jí to došlo - nedostatek oblečení dělal situaci ještě nejistější. Než se ho však pokusila varovat, bylo už pozdě.

Nevědomky před ním odhalila svou holou postavu.

Reginaldův pohled se prohloubil. Všiml si jejích nečekaně plných křivek a jemně růžových bradavek, které se jí mírně chvěly z překvapeného ústupu. Její pas byl tak štíhlý, že bylo těžké pochopit, jak může tak malá kostra udržet tak velkorysé proporce.

A mezi jejíma nohama - tam nebyl jediný chloupek.

Bylo to skoro, jako by se jí nikdy nikdo nedotkl, hladké a měkké s pevně přitisknutými lístky.

"Musíš odejít! Evelyn vykřikla, tvář jí hořela, rukama si instinktivně chránila svou skromnost. Přesto její štíhlé paže nedokázaly před jeho pohledem zakrýt většinu jejích oblých tvarů, nemluvě o svůdném pohledu pod nimi.

Reginald ji chytil za zápěstí, silněji, než čekala. Odtáhl jí ruce stranou, čímž ji ještě více odhalil, a jeho dech se přerýval naléhavostí. Naklonil se a vzal její citlivý pupen do úst.

Po tomhle toužil už tak dlouho.

Evelyn se zavrtěla, rukama se mu tiskla na ramena a chtěla ho odstrčit, ale on jí obtočil ruku kolem štíhlého pasu a zabořil obličej do její hrudi.

"Uf...

Jeho teplý jazyk zkoumal její citlivý vrcholek a Evelyn si nemohla pomoct, ale zakňourala: "T-ty... Reginalde... ne...
Reginald se však ztratil vjemu a zcela ignoroval její protesty. Chuť její hebkosti byla mnohem sladší, než si představoval. Pouhý dotek její jemné bradavky ji postavil do pozoru, naběhlou a dychtivou.

Když vycítil Evelyninu reakci, nemohl si pomoct a sál, jako by její ňadro skrývalo ten nejsladší nektar, a přitahoval z ní další reakce. Brzy její bradavka zrudla a zduřela, leskla se jeho slinami a odrážela měkké světlo v mihotavých vlnách.



3

Evelyn Larková, drobná a křehká, se marně bránila, protože ji mladík pevně držel. Navzdory jejím protestům začalo její příliš citlivé tělo reagovat na jeho doteky a zrazovalo ji nechtěným teplem. Od chvíle, kdy Reginalda Stonea adoptovala, se soustředila výhradně na práci a na romantiku, natož na fyzickou intimitu, jí nezbýval čas.

Stále byla panna; žádný muž se jí nikdy takto nedotýkal. Její nedotčená nevinnost způsobila, že její tělo bylo velmi citlivé. Někdy ji nenaplněné touhy dohnaly k tomu, aby tajně použila vlastní ruku, ale nikdy to nestačilo k ukojení hluboce zakořeněného hladu. Evelyn si vždycky myslela, že počká, až Reginald dospěje, než začne uvažovat o manželství, a nikdy ji nenapadlo, že se jednoho dne ocitne v koupelně, kde jí bude sát prsa.

"Reggie... ach... prosím, přestaň..." prosila a hlas se jí chvěl.

Reginald ji jednou rukou držel v pase a druhou jí hnětl plný prs, jeho počínání bylo drsné a nezkušené, ale vášnivé. Očividně se to odněkud naučil a teď si chtěl vychutnat její chuť. Nezkušenými prsty si vnořil její ňadro do úst, silou sál, jazykem kroužil kolem citlivého vrcholku a přitom vydával oplzlé sací zvuky.

Zdálo se, že má zvláštní potěšení z jejích bradavek, jednu si lačně vtáhl do úst a pak přešel k druhé, přičemž našel potěšení v její měkké, pružné struktuře. Evelynina tvář zrudla do karmínova, dech jí přicházel v přerývaných nádeších, dolní polovina těla ji zrazovala vlhkým, zahanbujícím vzrušením. Uvědomění, že chlapec, kterého vychovala, vyvolává takovou reakci, ji přimělo zmizet.

Brzy ucítila, jak se jí na podbřišek tlačí něco horkého a tvrdého.

"Mami, jsem tak tvrdý. Prosím, nech mě ho tam zasunout, jen na chvíli, " zašeptal Reginald zoufale.

Evelyn otevřela ústa, aby odmítla, ale Reginald jako by její odpověď předvídal. Jeho pohledná tvář se přiblížila a zapečetila její rty naléhavým polibkem. Jejich těla byla čerstvě vykoupaná a navzdory intimitě se z nich linula vůně mýdla, takže si připadali podivně čistí. Když se jeho měkké rty spojily s jejími, Evelyn šokovaně zalapala po dechu, ale on využil příležitosti a vtrhl do jejích úst, oddělil je od sebe a zkoumal je hladovým, ale neohrabaným jazykem.

Vášnivě sál a vytahoval z Evelyniných úst sladkost, zatímco její tělo ztuhlo a nevědělo, jak reagovat. Jeho jazyk se zmocnil jejího a proplétal je spolu, dokud jí nevysál plíce. Teprve pak ji neochotně pustil.

"Když neřekneš ne, budu to brát jako ano, " prohlásil a v jeho hlase se mísila jemná hrozba s potřebou.

Jeho ruka se odvážila vstoupit mezi její stehna a našla tam kluzké teplo, které se tam už hromadilo. Jeho prsty se lehce dotkly jejích vzrušených rukou.

Evelyn sevřela nohy, ale jeho zkoumavou ruku to nijak neodradilo. Oči se jí při pohledu na něj zamlžily nechtěnými slzami.

"Reggie, to nemůžeš udělat," prosila tiše.

Reginald se díval na její rudé, oteklé rty a v břiše se mu hromadilo horečnaté horko. Jeho vztyčené mužství, zduřelé a naběhlé, se napínalo proti šortkám a bolestně dávalo najevo jeho vzrušení.
"Tak já tam nepůjdu, jen se o tebe otřu. Mami, nemůžeš mě přece nechat takhle trpět, že ne?

Reginald málokdy používal tak lítostivý, prosebný pohled, z něhož Evelyn zabolelo u srdce. Zaváhala jen na okamžik a to stačilo, aby toho Reginald využil. Vytáhl svou pulzující erekci a umístil ji mezi její stehna.



4

Evelyn Lark nikdy neviděla mužský úd zblízka. Setkala se s ním pouze ve filmech pro dospělé, kde byl vždy obrovský a zastrašující. Pokaždé, když se na ně dívala, přemýšlela, jak může nějaká žena s tak velkým předmětem manipulovat bez bolesti.

Ale teď, když se podívala mezi své nohy, byla ohromena tím, co viděla. Délka Reginalda Stonea dalece přesahovala vše, co si kdy dokázala představit.

Reginald bez námahy umístil obrovskou, zaoblenou hlavu své erekce k jejímu vchodu. Teplo a pevnost jí sálaly kůží a vyvolávaly v ní obavy, že kdyby do ní skutečně pronikl, mohlo by ji to roztrhnout.

Vyděšená Evelyn hledala v mysli výmluvu, aby se vyhnula tomu, co přijde, ale nakonec zamumlala ten nejubožejší důvod: "Reginalde, já... Umyla jsem si jen půlku těla..."

Pravda, polovinu těla měla stále pokrytou mýdlovou pěnou.

"Pomůžu ti," řekl Reginald a zatlačil ji do kouta. Cítila se v pasti, jako bezmocná ovečka, kterou chytil dravec.

Evelyn byla naprosto schopná dokončit svou vlastní sprchu.

Ale Reginald nečekal na její souhlas. Zatáhl ji pod sprchovou hlavici, a když se otočila, zjistila, že je úplně nahý a stojí přímo za ní. Jeho výraz vypadal nevinně, jako by se jí opravdu jen snažil pomoci, ale jeho vztyčený úd vypovídal něco jiného. Měl jasné úmysly.

"Reginalde, jen mě poslouchej..."

Nedal jí šanci promluvit. Stříkl si do dlaní trochu tělového mléka a začal jí jím hrubě potírat velká, měkká prsa. Jeho ruce se přesunuly od jejího pasu, objaly její ňadra a stiskly je. Cítila, jak jí kluzké mýdlo a jeho silné prsty způsobují závratě.

"Ach..." Ze rtů jí unikl tichý sten.

Ztišil hlas, i když k Evelyniným uším stále doléhal hravý tón, když jí přitiskl rty k uchu. "Hmm... Zdá se, že má císařovna má ráda, když se jí někdo dotýká prsou."

"Ne, to ne."

"Lhaní je zlozvyk, císařovno. To jsi mě naučila ty, " řekl a oběma rukama jí teď štípal bradavky, štípal je a kroužil jimi. Neustálý tlak na její hebké tělo ji vzrušoval ještě víc a jeho ztuhlá délka tlačící se na její pozadí nenechávala prostor pro jasné myšlenky.

Celé Evelynino tělo zesláblo a nohy se jí třásly. Mezi stehny cítila horko a vlhko, aniž by se na ně podívala. Snažila se přitisknout nohy k sobě a doufala, že si toho Reginald nevšimne, ale ruměnec šířící se pod její jemnou kůží se dal jen těžko skrýt.

"Tvé rty jsou tak vlhké, císařovno," zašeptal Reginald a přinutil ji roztáhnout nohy. Hlavička jeho penisu se otřela o její jemné záhyby a oba se zachvěli.

Evelyn se kousla do spodního rtu a snažila se znovu nabýt klidu. "Reginalde, jsi ještě mladý. Chápu, že máš touhy, ale... ale nemělo by to být se mnou... tohle není správné..."

Reginaldův hlas nabral temnější tón. "Císařovno, ty mě stále vnímáš jako dítě."

Mírně se přisunul a jeho mohutná hlava se protlačila přes její záhyby a pronikla do nedotčené hlubiny, kterou vždycky považovala za posvátnou...
--



5

Reginald Stone měl původně v úmyslu Evelyn Lark pouze dráždit tím, že se přitiskne k jejím rtům, aniž by do nich skutečně vstoupil. Její tělo ji však zradilo, stalo se kluzkým a vyzývavým. Než se nadál, vklouzla špička jeho údu dovnitř, i když jen těsně. Vniknutí, ačkoli minimální, ji přimělo nepříjemně zalapat po dechu.

"Au... to bolí," zakňourala Evelyn. Hlavička jeho mužství nebyla úplně uvnitř, ale klidně tam mohla být. Její nezkušené tělo se kolem něj pevně sevřelo a znemožnilo mu pohyb vpřed i vzad. Tohle bylo nepochybně její poprvé.

Reginald nečekal, že ji bude cítit tak měkce a zároveň pevně. Vychutnával si ten pocit, její tělo jako by bylo stvořeno k tomu, aby ho přivádělo k šílenství. Dokázal si jen představit, jaké by to bylo, kdyby v ní byl naplno - už jen ta myšlenka stačila, aby ho téměř přivedla na pokraj.

"Mami, ty jsi tak zlobivá. Tvoje tělo mě pořád vtahuje dovnitř," Reginald dýchal v krátkých, skřípavých záchvěvech. Byl rozpolcený, bojoval, aby se udržel pod kontrolou a nevnikl do ní celý.

"Je moc velký... bolí to... dál už nemůžeš, " Evelyn se kroutila, snažila se oddálit, ale bezděčně se o něj otírala. Tření to jen zhoršilo a způsobilo, že se jeho už tak zvětšený úd neskutečně zvětšil.

Jak je možné, že je to tak příjemné? Už dříve experimentovala s rukou a vibrátorem, dokonce dosáhla vyvrcholení, ale nic se nedalo srovnat s tímto zesíleným pocitem s Reginaldem.

Lehce se zachvěla, ochromená rozkoší, neschopná pohybu. "Ne... prosím... nechoď dovnitř, " prosila a hlas se jí zlomil. Navzdory nepopiratelné reakci jejího těla bylo pomyšlení na takovou intimitu s vlastním synem nesnesitelné.

Reginald odpověděl pouhým zamručením. Nebylo jasné, jestli její prosbě skutečně vyhověl. Opatrně se stáhl a jeho špička se jemně dotkla jejího citlivého místa, což způsobilo, že se nekontrolovatelně zachvěla. Přesto v ní ta nepřítomnost zanechala prázdnotu, tělo ji bolelo prázdnotou.

Reginald nechtěl, aby se dlouho trápila, a tak se začal třít o její vnější záhyby, zpočátku metodicky pomalu, ale brzy našel rytmus. Překypoval mladistvým elánem. Jeho paže ji objaly a držely ji u sebe, zatímco jeho velké ruce zkoumaly její ňadra a náruživě je hnětly. Neměla kam utéct, přitisknutá k jeho pevné hrudi, zatímco ji obratně mučil a hlava jeho mužství se občas vysunula dopředu.

"Reginalde... prosím... nedrážděte mě, " zakňourala. Její upřímná prosba jen podnítila jeho touhu pokračovat.

Reginaldovy pohyby se zrychlily, jeho mletí bylo stále intenzivnější, jako by se snažil zažehnout oheň mezi jejíma nohama. Neustálé tření ji přivádělo stále blíž k okraji, ten pocit ji téměř přiměl uvěřit, že do ní nakonec vstoupí.

"Ne... přestaň... jestli budeš pokračovat, skončíš uvnitř, " Evelynin hlas zhoustl směsicí strachu a touhy.

Tlačil dál, ztracený v tom okamžiku, a oba je přivedl na nevyslovenou hranici.



Zde je možné umístit pouze omezený počet kapitol, klikněte níže a pokračujte ve čtení "Zakázané touhy za zavřenými dveřmi"

(Po otevření aplikace se automaticky přesune na knihu).

❤️Klikněte pro čtení více vzrušujícího obsahu❤️



👉Klikněte pro čtení více vzrušujícího obsahu👈