Záblesky zakázané touhy

Edward Stone, záhadná postava s nemilosrdnou pověstí, se pohybuje ve spletitém labyrintu zločineckého podsvětí. Proti němu stojí uhlazený a výmluvný Henry Winter, který pod okouzlujícím povrchem skrývá své pravé já a těm, na nichž mu záleží, nabízí něžnou náklonnost. Mezitím se do této bouřlivé směsice nechá vtáhnout i Clara Mercerová, mladičká, ale neochvějně oddaná.
Jsou to titáni světa obchodu, vůdci Cechu stínů a Temného bratrstva, kteří sdílejí jednu neústupnou vlastnost: odhodlání ovládat se. Při setkání s Lily Hawthornovou jsou však hranice jejich zdrženlivosti vystaveny zkoušce...
---
Když rušné slunce zapadlo za panorama Greenwood City, noční život ožil, pulzoval a pulzoval. Edward Stone se povaloval ve stinném boxu Nočního dvora a očima zkoumal dav, něco - nebo někoho - hledal. Jeho pověst nemilosrdného hráče v této nebezpečné hře byla dobře zavedená, ale i on cítil vzrušení z očekávání, když čekal na její příchod.
Lily Hawthorneová, záhadná dědička s kousavou houževnatostí, vtrhla do klubu v sebevědomí jako ve značkových šatech. Dlouhé tmavé vlasy jí spadaly jako kaskádovité vlny a její pronikavý pohled se upřel na Edwarda a okamžitě zažehl jiskru. Jejich cesty se zkřížily už dříve, ale tentokrát to bylo jiné. Ve vzduchu byla cítit nezaměnitelná elektřina, visel mezi nimi příslib.
Když se k ní přiblížila, Edwardovo stoické chování se změnilo. Pečlivě vybudované zdi kolem jeho srdce se zachvěly, když na ni upřel svůj pohled. "Jdeš pozdě," škádlil ji a jeho slova vždy provázel nádech nebezpečí.
Lily se neomaleně usmála: "Potřebovala jsem se dostat dovnitř.
Henry Winter mezitím v odlehlejším koutě klubu usrkával svůj drink a pečlivě pozoroval Lily. Henry, vždy gentleman, měl lyrický šarm, který maskoval složitost, jež se pod ním skrývala. Choval k Lily city, a přestože ho každá část jeho bytosti nabádala, aby vykročil vpřed, zůstal zakotvený na svém místě a zvažoval následky svého srdce.
"Zdá se, že vás oba noc docela zaujala," ozvala se Clara Mercerová a elegantně k němu přistoupila. Měla v sobě vřelost, jakousi jemnost, která lidi přitahovala. Navzdory chaotickému podhoubí jejich životů zůstávala Clara pevná a jemná, dokázala prolomit zatvrzelé fasády.
"Dalo by se to tak říct," poznamenal suše Edward a neodtrhl pohled od Lily. Měli mezi sebou chemii, která vyžadovala pozornost a přitahovala ztracené i zatracené.
Lily cítila tu magnetickou přitažlivost a přistoupila k Edwardovi blíž, její energie ho poháněla. Bylo to opojné. "Co tady děláme, Edwarde?
"Užíváme si," odpověděl s úsměvem na rtech a vychutnával si ten okamžik.
Noc však byla plná nebezpečí, které číhalo na každém rohu. Ke Clařiným uším dolehl tichý šepot o nejnovějších krocích Cechu stínů, až se jí rozbušilo srdce. Podívala se na Lily a její ochranitelské instinkty se rozhořely. "Musíme být opatrné.
"Opatrně? Co je na tom zábavného? Lily se ohradila proti Clařině váhání.
Ve stínech čekali muži na signál k úderu a v očích se jim leskla touha po moci a ovládání. Pořád se dívali, pořád čekali. Ale s výraznou krásou Lily a hrozivou přítomností Edwarda na své straně se Clara cítila povzbuzená.
Jak se noc vyvíjela, trojice se měla postavit nejen vnějším hrozbám svého světa, ale i bouři, která se rozpoutala v jejich nitru. Začaly se v nich probouzet nespoutané touhy, které rozmazávaly hranice zdrženlivosti. S každým ukradeným pohledem a žhavou výměnou názorů se neustále dostávali za hranice svých možností, chyceni do hry, která teprve začínala.
---
Ve vířícím chaosu tužeb, vztahů a mocenské dynamiky byly výzvy obrovské. Svět, který obývali, nikdy nedovoloval zdrženlivost, a jak k sobě tíhli, pochopili, že jejich sebeovládání bude zkoušeno způsobem, který si nikdy nedokázali představit.

1. "Potřebuji vidět toho cizince z dřívějška."
"Georgi Mercere... kde jsi?"
"Na letišti v Králově přístavišti..." George Mercer se rozpačitě podíval na Alici Redmondovou vedle sebe, která mu moudře navrhla, aby šel napřed, zatímco ona počká uvnitř. Podal jí letenku a pas a tiše řekl: "Počkejte na mě tady, hned se vrátím."
"Kam jedete?" Lily Hawthorneové se v očích zaleskly slzy. Jeho hlas naznačoval přítomnost dalšího problému.
"Prostě zůstaň na Mercerově panství, ano? Brzy se vrátím." Jeho hlas změkl, jak se ji snažil utěšit. Věděl, že Lily bude z jeho odjezdu rozrušená, ale nemohl ignorovat, co se děje s Alicí Redmondovou. Hlášení na letišti vyzývající cestující k nástupu do letadla ještě zvyšovalo jeho netrpělivost.
"Georgi Mercere, až dneska odletíš, tak jsme skončili." "Cože? Lily takhle ještě nikdy nemluvila. Ve chvíli, kdy to potřebovala, jí nestál po boku, a pokud tomu tak bylo, pak možná jejich vztah skutečně skončil.
Obočí se mu mrzutě svraštilo; nerad od ní slyšel taková slova. "Hawthorne, to neříkej. Alice Redmondová má potíže. Jen ji doprovázím do ciziny, abych to vyřešil. Slibuji, že se vrátím dřív, než se naděješ. Nepřemýšlej o tom, ano? Lily dál plakala, její vzlyky s ním škubaly, a když se ozvalo další hlášení, ukončil hovor a vykročil k nástupní bráně.
Alice ho pozorovala, všimla si jeho svraštělého obočí a nemohla se nezeptat: "Jde o Hawthorna?" "Ano," odpověděl. Vždycky věděla o Lilyiných citech k Georgovi a o tom, že jsou spolu, se dozvěděla až po návštěvě nemocnice. Zpočátku se obávala, že George Lily využije, ale když viděla jeho zájem, uvědomila si, že se mýlila.
"Jo, " odpověděl, stiskl rty a bezděčně mu unikl hluboký povzdech.
"Promiň, že jsem tě zatáhla do svých problémů, " omlouvala se Alice, "opravdu jsi mě nemusel doprovázet do Kalifornského údolí".
"To neříkej. Než odjedu, ujistím se, že je všechno připravené." "Ahoj. Jeho vážný tón ji zaskočil. Až dosud nepovažovala George za schopného takové hloubky.
"Díky," zašeptala, když si nasazovala pásku přes oči.
Netušil, že o měsíc později, po svém návratu do Států, zjistí, že Lily Hawthorneová je nezvěstná.
---
"Tvoji rodiče oba spáchali sebevraždu. Určitě víš, kam schovat mých dvacet kilo, že?" Cizincův tón byl odtažitý a zmínka o sebevraždě jejích rodičů rozbušila Lily srdce. Myslela si, že je to jen děsivá noční můra, která skončí, až se probudí.
"Mistr chce odpovědi. Jsi hluchá?" Cizinec se mírně předklonil a odhalil nápadnou jizvu, která se mu táhla od spánku až k lícní kosti; měl silný, výrazný nos, plné rty a ostrou bradu, která s jizvou strašně kontrastovala. Oči se mu zúžily, ale i tak se v nich mihl nebezpečný lesk.
"Lžeš. Moji rodiče by nikdy nespáchali sebevraždu. Nevěřím ti!" Zavrtěla hlavou a po tváři jí stékaly slzy...
Když se dostala do téměř maniakálního stavu, otočil se Edward Stone na Cizince a před odchodem z temného skladiště mu zamumlal několik pokynů.
"Není možné, aby si moji rodiče vzali život... to není možné..." Opakovala si ta slova, dokud se neobjevily zprávy, které ukazovaly záběry rodiny Hawthornových, která si tragicky vzala život v Mercerově sídle, přičemž ráno byla objevena tři ohořelá těla.
"Jen nám řekněte, kde je zboží ukryto, a náš šéf zajistí vaši bezpečnost. Nebýt toho, že nastražil obětního beránka, byl bys dnes mrtvý ty." Jeden ze strážců upřímně prohlásil.
"Jak to myslíte?" zeptala se zmateně.
"Nemůžeme přece vědět všechno, ne?" odpověděl poslušně.
"Chci toho Cizince ještě vidět!" Lily byla neoblomná; odmítala uvěřit, že by její rodiče ukončili svůj život, zvlášť poté, co s ní předchozího večera probírali, jak hodlají George Mercera přesvědčit, že je všechno v pořádku. Dokonce jí naznačili, že by mohla předstírat, že má vlastní rodinu, aby získala čas. Ještě včera byl její otec přesvědčený, že to vyřeší...

**Dluh splacený v těle**
Byla hluboká noc, když Edward Stone znovu vstoupil do skladiště. Jeho pohled padl na Lily Hawthornovou, která klidně seděla na studené betonové podlaze. Nemohl si pomoct, aby nepozvedl obočí a pomyslel si, jak rychle se přenesla přes smrt svých rodičů. Ta dívka měla ledově chladné srdce.
Lily, vzpomněla sis, kde je schovaná skrýš?" zeptal se a jeho tón byl o poznání klidnější než předtím.
'Jak jsi mě dostal ven?" zeptala se s pevným výrazem. Zdálo se, že její ochota podělit se s ním závisí na jeho ochotě prozradit, co chtěla vědět.
'Včera večer jsem se vydal k tvé rodině Mercerových, abych si vyzvedl zbývajících dvacet kilo. V té době už bylo místo v plamenech. Tvoji rodiče byli pryč, v jejich tělech nezbyl ani dech. Jen ty jsi byl naživu, i když v bezvědomí. Nemohl jsem odejít s prázdnýma rukama,' řekl a na tváři se mu objevil zvláštní úsměv při pomyšlení, že odejde s prázdnou.
Moji rodiče se nezabili,' řekla a čelo se jí svraštilo.
'Mrtví nelžou,' odpověděl bez obalu. 'Mě zajímá jen můj výrobek.'
'Máme stejný cíl... Možná, že člověk, který ublížil mým rodičům, je tentýž, který vzal váš produkt. Neměli bychom spolupracovat, abychom toho člověka našli? Lily rychle změnila myšlení. Byla bezmocná, vydaná mu na milost a nemilost, ale on hledal svou zásilku, zatímco ona hledala osobu zodpovědnou za zánik její rodiny. Možná lovili stejného člověka; spolupráce dávala smysl.
Edward se pohrdavě usmál: "Slečno, opravdu si myslíte, že jste hráčem v této hře? Co vám dává právo se mnou vyjednávat?
Když Lily uslyšela jeho jméno, vzpomněla si na pověst, kterou měl před jejím znovuzrozením. Edward Stone byl v těchto končinách velkým hráčem.
Do Edwardova chování se vrátil nezájem a v očích se mu opět mihla netrpělivost.
'Vím, kdy zemřeš,' řekla Lily chladně. Když viděla jeho překvapený pohled, ostře si uvědomila, jaké nebezpečí jí hrozí.
'Pokračuj,' řekl Edward a přikrčil se, aby si ji prohlédl zblízka.
"Edward Stone... trpí dědičnou cukrovkou. Dočkáš se jen osmadvaceti,' pokračovala a vyslání tohoto ultimáta jí rozbušilo srdce zvláštní směsicí strachu a odhodlání.
Edward se posunul z podřepu a překvapeně se posadil na zem.
'Ha, zdá se, že sis udělala domácí úkol,' odpověděl a v očích se mu zablýskly intriky.
'Zemřeš na komplikace s cukrovkou. Přestat si píchat inzulín byla největší chyba tvého života,' řekla. Už dříve slyšela Claru Mercerovou zmínit se o Edwardovi, když mluvila o cukrovce, a v té době byl významnou osobností ve městě. Analýza jeho stavu dávala smysl.
'Přesto se zdá, že víš, že to byla moje největší chyba. Možná mi prostě jen nezáleží na tom, abych žil,' odpověděl chladně a vytáhl Lily na nohy. 'Pojďme do Greenwood City.' Jeho pohyby byly ladné, když si oprašoval kalhoty.
"Co je v Greenwood City?
'Nebojíš se, že tě ostatní najdou?" zažertoval lehce.
"Oběd zdarma neexistuje. V mém světě se dluhy splácejí masem. Zůstaneš tu, dokud se zásilka nevrátí,' vysvětlil Edward a rty se mu zkroutily v šibalském úsměvu. Když hodnotil její postavu, všiml si, že nemá velkou váhu, ale její nevinná tvář by přesto mohla vynést nějakou cenu.
Dluh splacený tělem... Lily se na Edwarda podívala a snažila se zjistit, zda jsou jeho slova výhrůžkou, nebo prostou skutečností.
"Dvacet kilo čistého bílého prášku má cenu milionů. Nemyslím si, že moje tělo má takovou cenu,' odvětila chladně. Edwardův obchod byl nezákonný; v jeho rukou by mohla snadno skončit jako pouhá pěšinka. Pokud podlehla jeho zastrašování, skutečně ji podcenil.
"Jsi bystrá," zasmál se tiše. Poté se odmlčel, když ji vedl do auta.
Jízda ji zanechala v omámení. Po příjezdu do Greenwood City ji zavřeli na místo zvané Temná komnata, které střežili dva muži.
Tito strážci byli překvapivě zdvořilí a zajišťovali jí třikrát denně jídlo.
Edward navštěvoval její celu jen zřídka, ale když už to udělal, jeho výraz zůstával vážný a v jeho pohledu byl náznak hrozby.
Změřil si ji: "Nebudu tě zdržovat. Ale ode dneška budeš žít pod mým bedlivým dohledem. Lehce si odkašlal; bylo to teprve pár dní, ale všimla si, že zhubl. Lily se na něj zamračila, zmítaná pocity soucitu a vědomím nejisté povahy jejich vztahu. Bylo to jako dívat se na umírajícího.

"Myslíš si, že jsem nechutný."
Edward Stone držel Lily Hawthornovou u sebe ne z hluboké náklonnosti, ale kvůli mrazivé skutečnosti: věděla, kdy zemře. Nezáleželo na tom, jestli to byla pravda, nebo výmysl, on jí věřil. Nebyl to strach ze smrti, který pociťoval, ale spíš podivná úleva při pomyšlení na osvobození v příštích letech.
Lily Hawthorneová považovala za nemožné odmítnout Edwardovy návrhy.
"Odhalila jsem zajímavé informace. Ukázalo se, že máš spojení s rodinou Mercerů. Určitě mohou vyklopit miliony, ale mě peníze nezajímají. Chci jen tebe." Edward se usmál a zdálo se, že ho neláká prudký pohled, který po něm Lily střelila. "To je ale nečekaný dárek."
S Edwardem, mužem, který držel v rukou její život, pociťovala Lily při každém jejich setkání směs hrůzy a očekávání. Zpočátku ji navštěvoval jen zřídka, ale v poslední době se jeho přítomnost stala téměř každodenní záležitostí.
Nedokázala úplně rozluštit nebezpečný záblesk v jeho očích, ale častěji se mu raději vyhýbala.
"Staň se mým partnerem a já ti pomůžu odhalit pravdu o smrti tvých rodičů." "To je pravda," řekl. Nabídka visela ve vzduchu jako záchranné lano a Lily ji přijala, srdce jí bušilo naléhavě a už ji nedokázala ignorovat. Edward se na ni usmál, lhostejný jako vždy, sotva se na ni podíval.
Lily se však cítila jinak. Tentokrát ji nikdo nestínil - měla své nové prostorné panství, což bylo v ostrém kontrastu s rizikem jejího předchozího života.
Edward se u ní přes den občas zastavil, což jí za poslední měsíc dodalo zvláštní pocit normálnosti.
Ale toho večera, poté co se Edward zdržel u večeře, aniž by dal najevo, že chce odejít, Lily pochopila, že některé věci jsou nevyhnutelné. Pokud její tělo mělo ještě nějakou hodnotu, nevadilo by jí, kdyby ho náležitě využila.
"Tvoji rodiče byli dnes uloženi k poslednímu odpočinku, " prolomil konečně ticho Edward. Přišel s touto zprávou, ale váhal, zda ji má vyjádřit.
Lily ztuhla, protože si vzpomněla, že předtím tvrdil, že kvůli svému postavení není vhodné, aby se staral o záležitosti jejích rodičů. Po tom všem se už téměř smířila s myšlenkou, že jí nikdo nepřijde pomoci, a přesto jí Edward přišel oznámit, že přípravy jsou hotové.
"George Mercer se před několika dny vrátil na venkov." To jméno ji zarazilo, protože jí připadalo neznámé, přestože se před pouhým měsícem nedávno rozešli.
Mlčela a nehty se zarývala do hrany stolu, aby se udržela pod kontrolou.
Edward se na Lily vždycky díval lhostejně. Jeho svět se točil kolem moci, peněz a násilí. Přesto ho na této houževnaté, tiše trpící ženě něco zaujalo.
Jeho ruka se dotkla její tváře a její chlad v ní něco probudil. Jeho prsty sjely po jejím krku a obratně rozepínaly knoflíky na halence, až jeho pohled zahořel touhou. Jeho rty se dotýkaly jejího jemného krku a klíční kosti, ale ve chvíli, kdy se přiblížily k jejím rtům, už to Lily nedokázala zadržet.
Spěchala na toaletu a žaludek se jí prudce zvedal. Nebyla připravená přiblížit se k dalšímu cizímu člověku - ani sebemenší dotek nebyl snesitelný.
Edward stál u dveří a pozoroval ji chladnýma, nečitelnýma očima, dokud se nesebrala natolik, aby se vrátila ke konverzaci. "Myslíš si, že jsem nechutná."
"Promiň... Já jen... potřebuju nějaký čas, abych si zvykla," podařilo se jí vykoktat.
Edward mlčel, pohled stále pevně upřený na ni.
"Zdá se, že návrat George Mercera tě přivedl na jiné myšlenky," poznamenal po dlouhé odmlce a na tvář se mu vrátil známý arogantní úsměv.
"Ne, tak to není. Mezi námi je konec." Všechny emoce, které v ní kdysi doutnaly, se v důsledku Georgova rozhodnutí vypařily. Díky jeho rozhodnutí si uvědomila, že její hodnota byla snížena, takže všechno, čeho si kdysi vážila, jí připadalo laciné a nedůležité.

Za sluncem zalitého odpoledne dorazil soukromý lékař Edward Stone do elegantního domu Lily Hawthorneové v srdci Kalifornie. Po krátkém úvodu zahájil vyšetření. Výsledky potvrdily Edwardovo podezření: Lily byla těhotná.
Lily se nemohla ubránit smíchu nad tou ironií. Veškeré její snahy o početí byly marné, a přesto nyní, poté co se rozhodla ukončit vztah s mužem, kterého milovala, zjistila, že čeká dítě.
"Je to dítě George Mercera," prohlásil Edward, aniž by dal Lily čas zvážit své možnosti.
S obavami přikývla - co teď měla skrývat?
'Tak si ho vezměte,' řekl a překvapil ji svou velkorysostí. Přestože s Edwardem neměla žádný významný vztah, projevil nečekanou laskavost.
'Vždycky jsem si přál dítě. Můžeš ho mít a já ho vychovám, aby převzalo můj podnik,' dodal a vřele se na ni usmál. Lily vycítila, že Edwardovi na jejich dítěti nějakým způsobem záleží.
Jak měsíce ubíhaly, Lily skutečně pochopila větu "Mateřství má svou odměnu". Byla zmatená Edwardovou náhlou proměnou. Kdysi tvrdý obchodník ji nyní doprovázel na procházkách, vedl ji při těhotenských cvičeních a bedlivě sledoval její stravu.
"Tvoje břicho je v pátém měsíci a vypadá obrovsky! Kdybych neviděl ultrazvuk, myslel bych si, že čekáš dvojčata,' řekl Edward a při řeči jí položil ruku na břicho. Zvykla si na jeho doteky a jemně se na něj usmála.
'Kromě toho, proč jsi až na to břicho pořád tak štíhlá?' Edward se zamračil a zavolal výživového poradce. 'Dodáváte jí správné živiny? Jestli ne, dej mi včas vědět, můžu najmout někoho jiného.
"Pane Stone... Lily nepřibírá na váze proto, že by méně jedla. Spousta těhotných žen dnes skutečně raději nepřibírá,' vysvětlil jí spravedlivě výživový poradce.
Edward se otočil zpátky k Lily a povytáhl obočí. "Je to pravda? Nemůžeš jíst trochu víc?
"Nemůžu toho moc sníst... Lily se podívala na své těhotenské břicho a pocítila citelnou bolest; možná, že její situace měla i světlou stránku. Bůh jí splnil přání; dítě, ačkoli jí nikdy nebylo souzeno, k ní přišlo tímto nečekaným způsobem.
Jemně ji odvedl do hlavní ložnice. Jeho pohyby byly jemné, téměř uctivé, a jen co došla k posteli, rychle se narovnala. "Dojdi pro inzulín, pomůžu ti ho píchnout. To byla jediná věc, kterou pro něj za posledních několik měsíců udělala. Edward nesnášel jehly, ale překvapivě se řídil jejími pokyny.
Lilyiny prsty se lehce dotkly jeho břicha a dráždily její představivost. Vzal ji za ruku a políbil každý prst, z čehož jí přeběhl mráz po zádech. Cítila se opečovávaná, jako malý křehký poklad.
"Edwarde..." vydechla, její hlas byl sotva víc než šepot, jak se v ní chvěla touha.
Jeho oči se upřely na její, zachytily půvab v jejím výrazu a on se usmál.
"Chceš?" škádlil ji a jeho tón byl dusný. Jako žena, která znala jen požitkářství, na tom byla Lily už pět měsíců bez jakýchkoli intimností. Edwardova hravost v ní zažehla cosi, co ji přimělo uvědomit si, že už se o to nechce dál připravovat.
"Ano...
Bez námahy ji zvedl a nechal ji, aby si na něj sedla. I přes oblečení cítila, jak z něj sálá teplo.
Jeho ruce vklouzly pod volnou látku jejích šatů a hnětly její plná ňadra. Lily se zakousla do vzdechu, ohromená přívalem dlouho potlačované rozkoše.
"Edwarde..." zasténala tiše a jeho vzrušení vzrostlo. Pevně ji objal a přitiskl si ji zády ke své pevné hrudi. "Na tenhle den jsem čekala dlouho...
"Umm... Lily byla zmatená, hlavou jí vířily myšlenky. Chtěl snad říct, že se během těhotenství nemůže milovat?

Zde je možné umístit pouze omezený počet kapitol, klikněte níže a pokračujte ve čtení "Záblesky zakázané touhy"

(Po otevření aplikace se automaticky přesune na knihu).

❤️Klikněte pro čtení více vzrušujícího obsahu❤️

👉Klikněte pro čtení více vzrušujícího obsahu👈