Za fasádou důvěry

Kapitola 1

Byl to Lance Featherstone, kdo poprvé přesvědčil Velké muzeum, aby věřilo vyprávění pojišťovacího cechu.

Získat klíč od triády a v tichosti vstoupit do Trezoru... jestli to někdo dokázal, pak to byl určitě Lance Featherstone.

Odvážil by se to říct nahlas?

Už zpochybnit Nadaci důvěry byl odvážný krok.

Ale tohle nebyla obyčejná událost; chybějící mistrovské dílo mělo monumentální význam.

Mezi světovými muzei bylo považováno za národní poklad, za skutečný majetek státu.

Kdyby se s ním pojišťovací cech musel spokojit, hrozil by mu finanční krach.

Celia Hawthorneová a Lance Featherstone si byli dobře vědomi myšlenek toho druhého.

Muzeum zoufale toužilo získat obraz zpět, aby očistilo svá jména, a když Pojišťovací cech přišel se svými smělými nároky, naivně věřili, že pouhým přemlouváním Celie z Nadace důvěry se obraz dostane do jejich rukou.

Ale to se naprosto mýlili.

Nadace Trustu obraz vůbec neukradla; hledat pro něj Celii bylo podobné jako hledat rybu na stromě - beznadějné.

"Dámy a pánové, žádám vás, abyste zachovali klid," promluvila Celia jemně, ale pevně. 'Policie neúnavně pracuje na vyřešení tohoto případu a my v nadaci Trust jsme také pod obrovským tlakem. Chápeme vaše obavy, protože je cítíme také. Správným postupem je však nyní vyčkávat, ne se zapojovat do boje. Pokud se zde obrátíme jeden proti druhému, skutečný zloděj neztratí ani okamžik, aby si vychutnal náš chaos.

Lance Featherstone mlčky pozoroval svou sebevědomou ženušku.

Obvykle v jeho přítomnosti působila roztěkaně a roztržitě.

Nemohl si pomoct, ale dělalo mu starosti, kdykoli se odvážila do akce na vlastní pěst.

Ale dnes, v této chvíli, sledovat ji, jak čelí nepřízni osudu, bylo jako být svědkem rozkvětu květiny na vrcholu strmého útesu - neobyčejně houževnaté a zářivé. Donutilo ho to obdivovat její odvahu a moudrost.

Jestliže Celia cítila hrdost na něj, Lance teď mohl bez váhání říct, že Yana Hawthorneová je stejně tak hodna jeho hrdosti.

Tak pozoruhodná žena mu skutečně patřila.

Ti z muzea pocítili v Celiiných slovech záchvěv upřímnosti a začali si uvědomovat, že se možná unáhlili v úsudku.

Chytali se stébla, a tak je svědectví Celiina upřímného chování přimělo k zamyšlení a přimělo je přehodnotit svá nepodložená podezření.

Přesto zástupci z cechu pojišťováků vnitřně zasténali.

Mysleli si, že když do toho zatáhnou lidi z muzea, pomůže jim to vyhnout se odpovědnosti, ale netušili, že Yana Hawthorneová dokázala pouhými několika slovy rozptýlit všechny přetrvávající pochybnosti.

Co je však skutečně vyvedlo z míry, byla přítomnost Sanforda Featherstona v místnosti.

"Už je pozdě," Celia se podívala na hodiny a navrhla: "Co kdybychom šli všichni na večeři? Mohli bychom probrat všechny pochybnosti kolem zmizení obrazu; kdo ví, třeba odhalíme nedostatky, které policii unikly.

Její sebevědomý a laskavý návrh zanechal muzejní odborníky v rozpacích.
Zástupci pojišťovny se cítili jako v pasti; nemohli s jistotou odmítnout ani souhlasit.

Yana Hawthorneová zjevně zcela ovládla situaci a nasměrovala je tam, kam chtěla.

Kdyby s ní šli na večeři, znamenalo by to pravděpodobně přijmout značné ztráty.

Pokud by však nešli, bylo jasné, že by urazili mlčenlivého, ale impozantního Sanforda Featherstona.

Vtom dovnitř vpadla recepční, v obličeji bledá panikou.

'Yano, dovnitř se snaží násilím dostat skupina lidí. Dveře neotevřeme, ale vyhrožují, že je odstraní!

"Co se to děje? Celia se polekaně dožadovala odpovědi.

Už ráno bylo chaotické, a teď tohle?

Kdo by mohl být tak drzý, aby za bílého dne zaklepal na jejich dveře a vyhrožoval, že je vyndá z pantů?

Nadace Trust měla jediný vchod, přístupný pouze zaměstnancům s identifikačními kartami.

Byla pracovní doba, takže nikdo neměl vcházet ani vycházet.

Vetřelce bylo možné pouze udržet venku.

Kapitola 2

Celia Hawthorneová, Lance Featherstone, spolu s odborníky z muzea a zástupci pojišťovny vyšli ven.

Před nimi se rýsoval hustý dav, temný a neústupný, který blokoval vchod do Nadace.

Přesto její pozornost upoutaly dvě postavy v čele: muž kolem padesátky s bílými a prořídlými vlasy a další, vysoká a impozantní postava, jejíž chování bylo přísné a poněkud povědomé.

"Co se to tu děje?" Celia se cítila jejich přítomností zastrašená a instinktivně se přiblížila k Lanceovi.

Lance Featherstone se na nejkratší okamžik setkal s pohledem vysokého muže a pak odmítavě mávl rukou. "Otevři dveře."

Recepční nervózně přistoupila a stiskla tlačítko, které odemklo skleněné dveře nadace.

Dveře se se svištěním otevřely.

Dav se hrnul dopředu.

Vysoký muž přistoupil k Lancovi a na tváři se mu objevil úšklebek: "Dlouho jsme se neviděli, Lanci Featherstone.

Z jeho slov Celie přeběhl mráz po zádech. "To jsi ty.

Lance pohlédl na Celii a v jeho tváři se mihlo překvapení. "Ty ho znáš?

"Ano, to je on." Celia sevřela Lanceovu paži pevněji. 'To on trval na tom, aby tě odvezli na ošetření, když jsi byl postřelený a v bezvědomí. Sotva jsme tě tu udrželi.

Došlo jí to - byl to Marcus Blackwood, šéf speciální jednotky Mezinárodního bezpečnostního úřadu, který dorazil do džungle před Rowanem Ashbym a ostatními. Usilovně tlačil na to, aby Lance odvedli, a dokonce označil Celii za podezřelou.

Kdyby Rowan, Samantha Hargroveová a ostatní nedorazili včas, Lance by byl odveden násilím.

Při pomyšlení, že tento protivník byl nyní ve městě Caelum, a to kvůli stejné výstavě umění.

"Nemysli si, že sem patříš," odpálil Lance dřív, než Marcus stačil říct jediné slovo. "Tohle je moje doména.

V minulosti měly Mezinárodní policejní sbor a Jednotka pro zvláštní operace stejné postavení a Lance s Marcusem byli rivalové, kteří soupeřili o moc v Úřadu pro bezpečnost. Zatímco Lance se na Marcuse nikdy nedíval s opravdovým zájmem, Marcus Lancem vždy pohrdal.

Když teď slyšel, jak se ho Lance pokouší vyloučit, Marcus se pobaveně uchechtl. 'Lanci Featherstone, už nejsi kapitánem Mezinárodní policie. Co ti dává právo se mnou takhle mluvit?

"Protože tohle je moje území. Zákon chrání vlastnická práva občanů a já vám nedovolím, abyste ho narušil,' odpověděl Lance, jeho tón byl klidný, ale nabitý autoritou.

Marcus frustrovaně zaťal zuby.

Marcuse na Lanceovi nejvíc iritovalo, že se neochvějně spoléhá na přímočaré právní argumenty, kterými ho obchází. V minulosti se Marcus snažil Lance v jejich střetech překonat, ale Lance se přímému konfliktu důsledně vyhýbal a obratně využíval práva, aby získal převahu.

Marcus se doslechl, že Lance ztratil sedm let paměti.

Přesto tu stáli, opět soupeři, a Lance nevynechal jediný úder, bezchybně si zachovával rozvahu.
Ale Marcus sem dnes přišel s úmysly, které se nedaly jen tak lehce smést ze stolu.

Kapitola 3

"Lanci Featherstone, trefil jste hřebíček na hlavičku. Za normálních okolností bych neměl právo vstoupit na tvůj pozemek. Máš všechny důvody mě odsud vyhodit, ale dnes jsem tu proto, abych tě přijal,' ušklíbl se Marcus Blackwood.

Lance Featherstone zůstával nevzrušený, jeho ledový pohled se bez mrknutí oka upíral na Marcuse a odmítal říct jediné slovo.

Marcus cítil, jak ho tíha ticha tlačí dolů. Když Lance nijak nereagoval, pokračoval: "Distancoval ses od Mezinárodní policejní stanice, přesto stále využíváš zbytky vlivu svého bývalého kapitána, abys ohýbal policisty podle své vůle a z vlastních sobeckých důvodů se vměšoval do civilních i kriminálních záležitostí.

Zatímco Marcusova slova visela ve vzduchu, Lance mlčel a jeho mrazivý pohled byl neochvějný.

Obklopen přihlížejícími - přáteli, nepřáteli i lhostejnými kolemjdoucími - cítil Marcus, jak se mu po krku vkrádá pověstný ruměnec. Sám ve svém spravedlivém rozhořčení bylo jasné, že Lance se to nedotklo, jeho chladné chování naznačovalo naprosté pohrdání.

V mysli se mu mihlo rčení: "Nejhlasitěji štěká ten nejslabší pes."

V každé konfrontaci se často projevovala s největším zápalem ta slabší strana.

Marcus byl přesvědčen, že není o nic méně hrozivý než Lance, přesto cítil Lanceovu větší sílu, mrazivou odolnost tváří v tvář jakékoli výzvě.

'Nyní ti nařizuji, abys mě doprovodil zpět na Mezinárodní policejní stanici k vyšetřování, které povede k tvému stíhání před Mezinárodním soudem,' prohlásil Marcus a prozradil, že nehodlá ustoupit.

Lance Featherstone chvíli mlčel, než odpověděl: 'Kde je váš zatykač?'

Marcus se odmlčel, na okamžik zaskočen.

S chladným úsměvem odpověděl: "Zatykač? Zapomněl jste, že kapitán Mezinárodní policie má právo okamžitě zatýkat?

"Kapitán Mezinárodní policie? Celia Hawthorneová se vmísila do hovoru s nedůvěrou. "Ale vy nejste...

Náhle se zarazila a srdce jí sevřel záchvěv strachu.

Tvrdil snad Marcus, že je nově jmenovaným kapitánem Mezinárodní policie?

Takže to byl ten, o němž se zmínil Arthur Lee, nový kapitán.

Není divu, že Arthur pěl na tohoto nového kapitána chválu; vědomí, že tímto Lanceovým rivalem je Marcus, Celie zneklidnilo.

"Překvapilo tě to? Marcus zachytil údiv, který se Celii mihl v očích, a v jeho nitru se vzedmul pocit sebeuspokojení. "Mezinárodní policejní sbor je nyní pod mým velením. Zastávám stejnou pozici, jakou jsi kdysi zastávala ty, a mám stejnou autoritu, jakou jsi kdysi měla ty.

Marcusova slova dopadala jako kameny, ale Lance Featherstone jen znuděně pokrčil rameny: "Možná teď máš moc, ale neztrácej ze zřetele odpovědnost, která s ní přichází. Zatýkání bez spravedlivého důvodu mi přinese vážné následky. Autorita s sebou přináší i řadu povinností.

"Nemožné obvinění? Marcus se vysmál. 'Naznačuješ, že si vymýšlím tvrzení o tvém zneužití pravomocí prošlého kapitána?
Ustoupil a otočil se na staršího muže vedle sebe. "Vy jste bez jakýchkoli důkazů nařídil mezinárodní policii a místní policii, aby provedly razii v biotechnologické firmě pana Leeho, a dokonce jste se pokusil zatknout nejstaršího syna rodiny Leeových. Lanci Featherstone, můžete ještě upřímně popírat své zneužití pravomocí? My z Mezinárodní policie nebudeme vašimi obětními beránky.

Celia, neschopná potlačit se, zamumlala: "Malomyslný blbeček se nechává unést.

Marcus zachytil její slova a v jeho ostrém pohledu, který se k ní obrátil, se zableskla frustrace.

V tu chvíli se čelo Lance Featherstona konečně vážně svraštilo.

'Marcusi, jestli mě chceš obvinit ze zneužití pravomocí, které vypršely, pak jako řadový občan musím oznámit, že zavíráš oči před zločinci, když důkazy jsou nezvratné.' Mohl Marcusovy pomluvy smést ze stolu, ale způsob, jakým se Marcus díval na Celii, překročil hranici.

Lanceův pohled se změnil v dravčí, upřel se na Marcusův se smrtící intenzitou.

'Dobře víš, že rodina Leeových je zapletena do incidentu s ukradeným obrazem a do zranění, která utrpěl Rowan Ashby. Přesto s nimi stále stojíš a umožňuješ jim jejich špatné činy.

Kapitola 4

"Přemýšleli jste někdy o tom, co se stane, když vyjdou najevo zločiny rodu Lee? Nejenže přijdeš o ten svůj nový nablýskaný kapitánský odznak, ale můžeš se také ocitnout před mezinárodním soudem a čelit vážným následkům."

Slova Lance Featherstona těžce visela ve vzduchu a Marcus Blackwood zůstal beze slova.

Oba muži na sebe upřeli oči a kolem nich zapraskalo napětí. V prostorném předním sále jejich posluchači zatajili dech, jako by odvaha dýchat příliš prudce mohla vyvolat výbuch.

Po chvíli, která jim připadala jako věčnost, prořízl ticho hlas. Pocházel od staršího, který stál vedle Marcuse.

"Jsi plný lží, Lanci Featherstone," odplivl si stařešina a prstem píchl Lance do hrudi. "Obviňuješ rod Lee ze zločinecké činnosti. Máš nějaký důkaz? A kde máš důkazy, když obviňuješ policii, že pronásleduje mého syna? Rod Featherstonů překračuje hranice." "Cože?" zeptal se.

Celia Hawthorneová poznala, že starší muž je lord Benjamin Lee, patriarcha rodu Lee a otec Arthura Lee a Tanie Lee. Vzhledem ke kalibru jeho dětí si nemohla pomoct, ale pochybovala o jeho morálce a charakteru.

Lance Featherstone si lorda Benjamina prohlížel ledovým pohledem. "Důkazy budou předloženy u soudu. V tuto chvíli nepotřebujete vědět nic dalšího."

"Zavřel jsi mou společnost! Proč bych to proboha neměl vědět?" Lord Benjamin s hlasitým bouchnutím praštil notebookem o recepční stůl, čímž dal najevo své rozhořčení. "Featherstone, požaduji vědět, co se stalo mé dceři. A jestli se mému synovi něco stalo, věřte mi, že se postarám, aby za to vaše rodina draze zaplatila.

"Draze zaplatí, co? Celia se vmísila do hovoru a její tón byl plný opovržení. "Jsme v jednadvacátém století, ne na nějaké zapadlé vesnici. Používat takové výhrůžky - jak naprosto barbarské. Rozumíš vůbec zákonům? Neměla by ses ve svém věku už něco naučit?

"Kdo si myslíš, že jsi? Lord Benjamin vystřelil zpátky, zaskočen náhlou konfrontací Yany Hawthornové. Její slova ho na okamžik připravila o řeč.

'Někdo mnohem vzdělanější než vy, to je kdo,' prohlásila Celia a spustila vlnu nahromaděné frustrace vůči sourozencům Leeovým. Výchova lorda Benjamina byla očividně příšerná, pokud se dalo soudit podle jeho dětí, a ona necítila potřebu držet jazyk za zuby.

"Řeknu ti to jasně: jestli si myslíš, že můžeš dál vypouštět tyhle výhrůžky, čeká tě pořádné vězení - možná i veřejně prospěšné práce při sbírání odpadků. Jak můžeš být v tak pokročilém věku pořád tak bezohledná? Je to nevědomost, nebo prostě jen zloba?"

"Ty na mě útočíš? Lord Benjamin vybuchl. "Urážíš mě!"

"Útočíš?" Celia se vysmála. "Počítá se snad nějaká část toho, co jsem řekl, jako útok? Možná nemáš žádné sebevědomí, ale nejsi tak mladá, jak si myslíš. Jsi si vědoma zákona? Když nemáš nic, co by tě podpořilo, tvrdíš, že jsem agresor?" "Ano," odpověděl jsem.

Rozzuřený lord Benjamin zrudl v obličeji. "Ty jedovatá ženská! Rod Lee vás neobtěžuje, a přesto se odvažujete vstoupit do našeho prostoru a nerespektovat nás. Marcusi, žádám tě, abys tu osobu, která na nás útočí, odvedl pryč. Zavřete ji a předveďte k soudu!

Kapitola 5

"Nikdo nemá právo dávat mou ženu před soud," prořízl napětí pevný hlas Lance Featherstona a zastavil obvinění lorda Benjamina Leeho. 'Pokud není připraven nést následky.'

'Lanci Featherstone, nemluvte neuváženě,' opáčil Marcus Blackwood a jeho tón byl plný autority. 'Už nejste kapitánem Mezinárodní policie. To jsem já. Mám pravomoc vás zatknout. Nejenže si myslím, že zneužíváte i tu trochu pravomocí, která vám zbyla, ale také vás podezřívám, že jste nějak spojen se zmizením toho slavného obrazu.

Při Marcusových slovech si zástupci pojišťovacího cechu vyměnili pohledy a v očích se jim zalesklo potěšení.

Souhlasně přikývli.

Marcus rychle zachytil jejich gesta.

"Kdo jste?" zeptal se.

'Jsme zástupci pojišťovacího cechu,' vysvětlil jeden z agentů a upravil si kravatu. 'Vyšetřujeme událost týkající se značného pojistného plnění. Domníváme se, že zmizení obrazu není tak jednoznačné, jak se zdá." Znovu se usmál.

Celia Hawthorneová nevěřícně zaúpěla. Nemohla uvěřit, že by se tito lidé tak snadno obrátili proti Lanceovi a během několika okamžiků odhodili svou bezúhonnost.

Marcusovi na rtech zatančil úsměv. "Vypadá to, že nejsem jediná, kdo o tobě pochybuje, Lanci Featherstone.

'Vskutku,' ozval se lord Benjamin Lee a z jeho hlasu kapalo opovržení. 'Přepadl jsi to tu a očekáváš, že vinu svalíš na rod Leeů. Máte tu drzost nechat policii pronásledovat mého syna a pokusit se zabavit naši biotechnologickou firmu. Pamatuj na má slova, Lanci Featherstone, tvoje rodina nahradí všechny ztráty, které rod Lee utrpěl.

Marcus zvedl ruku a vyzařoval sebejistotu.

"Lanci Featherstone, složitost této krádeže je na úplně jiné úrovni; mohl ji provést jen někdo nesmírně zručný. Podle všeho, co jsem zvážil, není ve městě Caelum nikdo s takovými schopnostmi kromě tebe.

Lance Featherstone upřel na Marcuse pohled, jeho výraz byl klidný. 'To, co říkají ostatní, mohou být jen pomluvy. Ale tvé nepodložené spekulace, nepodložené žádnými důkazy, musíš vědět, jaké to bude mít následky.

'Já nejsem lehkomyslný,' opáčil Marcus a hlas mu zaduněl. 'Dělám závěry na základě faktů. I když ne zcela chápu, jak jsi to udělal, vím s jistotou, že jsi ten obraz ukradl. Řekni mi, kdo jiný by dokázal proniknout do přísně střeženého trezoru a během jediné noci nahradit všechny obrazy bílým plátnem? Nikdo jiný než ty.

'Tvoje úvaha je stejně směšná, jako kdybys tvrdil, že když na stole chybí dort a jediný další člověk je tam těžkopádný chlap, musel ho sníst on,' Lance si nemohl pomoct a vyloudil chladný smích. "Marcusi, to je ta argumentace, která ti zajistila kapitánský titul?

"Ty... Marcuse zaskočil Lancův výsměch.

V Úřadu pro bezpečnost byla Jednotka speciálních operací uznávaná pro své svaly, zatímco Mezinárodní policejní sbor se pyšnil strategií. Hierarchie obecně věřila, že Marcus má pozoruhodné schopnosti, ale co se týče intelektu, toho Lance chytře využil a nechal Marcuse poníženého a rozzuřeného.
"Ať už jste ten obraz ukradl, nebo ne, pořád jste podezřelý. Jestli se vám to nelíbí, můžeme hned teď zřídit dočasný tribunál a nechat všechny přítomné rozhodnout, jak moc pravděpodobné je, že jste takový zločin spáchal,' prohlásil arogantně a gestikuloval směrem k přihlížejícím.

Tahle dětinská taktika nejenže Lanceovi připadala hloupá, ale také díky ní Celia pochopila absurditu toho všeho.

'Prosím tě, vždyť jsi kapitán Mezinárodní policie,' vložila se do toho Celia a nedokázala zadržet své myšlenky. 'Nemůžeš trochu přemýšlet, než začneš mluvit? Krádež slavného obrazu je vážná věc a identifikace podezřelého by se měla provádět s maximální opatrností. Chceš tady zřídit nějaký dočasný tribunál? Myslíte si, že tohle je školka?

Celiina slova byla sice nepřímá, ale dostatečně přímá, aby Marcus pochopil jejich význam.

Žena Lance Featherstona se bezpochyby opět vysmívala jeho inteligenci.

Zde je možné umístit pouze omezený počet kapitol, klikněte níže a pokračujte ve čtení "Za fasádou důvěry"

(Po otevření aplikace se automaticky přesune na knihu).

❤️Klikněte pro čtení více vzrušujícího obsahu❤️