Prolog (1)
---------- Prolog ---------- Austin Prescott seděl v kancelářích Dare Nation, nově založené sportovní agentury, kterou si otevřel společně s Paulem Darem, mužem, kterého v dětství považoval za svého otce. Místo toho on a jeho sourozenci nedávno zjistili, že strýc Paul je jejich biologickým otcem díky dárcovství spermatu. Život byl šílený. Ale ve světě Dareových to nejspíš spadalo pod definici normálního života. Rodina se vyskytovala ve všech podobách a velikostech. A v Austinově rodině měl být za dva týdny dárcem ledviny pro Paula, což znamenalo, že jeho potřeba najít asistenta byla naléhavá. Netrpělivě poklepal nohou, neměl náladu zabývat se dalším pohovorem. Za poslední týden mluvil s tolika ženami, že se mu z toho zatočila hlava, a stále nenašel tu pravou. Potřeboval někoho, kdo by dokázal držet krok s vyjednáváním a někoho, kdo by dokázal sedět v těch nejluxusnějších restauracích s hráči a jejich manželkami, které si myslely, že jejich hovna nesmrdí, a zároveň byl chytřejší než kdokoli jiný v místnosti. Kromě něj, samozřejmě. A někoho, kdo by zvládl kancelář, když by byl na zdravotní dovolené. Zatím vedl rozhovory s absolventy Ivy League s přístupem a s průměrnými studenty s titulem MBA, kteří se chtěli jenom dostat dovnitř, aby se mohli setkat se sportovní hvězdou a ošukat ji. A s těmi druhými měl Austin bohaté zkušenosti. Sakra, od dob, kdy hrál v první lize NCAA a následovala kariéra v NFL, dokázal spát s jakoukoli ženou, ale musel si přiznat, že snadné povyražení ho už přestávalo bavit. Nebyl připravený se usadit, ale dny, kdy každý víkend balil ženy, byly čím dál tím méně časté. Ne že by byl mnich, k tomu měl daleko. Muž měl své potřeby. Zvedl telefon, aby dal Bri, své sestře publicistce, která mu pomáhala, než si najde asistentku, vědět, že chce zrušit všechny, kteří na dnešek zbyli, a začít znovu zítra, když se ozvalo zaklepání na dveře jeho kanceláře. "Pojď dál!" zavolal a divil se, proč jeho sourozenec cítí potřebu klepat. "Pane Prescotte?" zeptal se neznámý ženský hlas, který mu šel přímo na ptáka, když vstoupila dovnitř a vyrazila mu dech. "Žena u stolu venku říkala, že mám prostě zaklepat." "To je pravda. Do místnosti vstoupila nádherná kráska v úzké černé sukni a bílé halence, která měla vypadat jako uniforma, ale místo toho měl chuť ji ohnout přes stůl. Pohled mu sklouzl na černé lodičky s dostatečně vysokým podpatkem, aby prodloužily ty sexy opálené nohy. Nohy, které by mu vůbec nevadilo mít omotané kolem pasu, až ji bude šukat do bezvědomí. Protože od konečků prstů na nohou až po vršek jejích havraních vlasů po ramena ztělesňovala třídu a dokonalost. Rudá rtěnka jí jen přidala na přitažlivosti. "Pane Prescotte?" zeptala se, až si uvědomil, že na ni zírá. "Ano. Omlouvám se. Nečekal jsem dnes odpoledne dalšího uchazeče. Slečna...." "Quinnlyn Stoneová, ale všichni mi říkají Quinn." Zvedl se na nohy a doufal, že si nevšimla stanu v jeho kalhotách. "Těší mě, Quinn." Natáhl k ní ruku, když vykročila vpřed. Sotva přitiskla svou chladnou dlaň na jeho, zajiskřilo mezi nimi nečekané vzplanutí elektřiny. Sakra. Tohle bylo špatné. Velmi, velmi špatné. Nemohl toužit po ženě, která by pro něj mohla pracovat. "Posaďte se," řekl chraplavým hlasem a gestem ukázal na dvě židle naproti svému stolu. "Děkuji." Přistoupila k němu, posadila se na jednu z nich a posunula nohy na stranu. Jak si myslel, na úrovni, na rozdíl od mnoha žen, které záměrně překřižovaly a rozkřižovaly nohy ve snaze přitáhnout jeho pozornost ke svým... přednostem. Sáhla do tašky a vytáhla list papíru. "Můj životopis, kdybyste náhodou neměl před sebou kopii," řekla. "Oceňuji, že jste se připravil." A protože nevěnoval pozornost tomu, kdo je jeho dalším kandidátem, a doufal, že to zruší, opravdu ty informace potřeboval. Přijal životopis a přečetl si stránku. "Miamská univerzita, bakalářské studium a obchodní škola," řekl a její vzdělání na něj udělalo dojem. "Tak odkud jste?" Setkal se s jejím smaragdovým pohledem, který ho držel v zajetí hloubky těch zelených očí. "Narodila jsem se a vyrostla na Floridě. Nemohla jsem se vzdálit od domova. Rodina mě potřebovala," řekla poněkud tajemně. "Chápu." Nebylo jeho věcí ptát se proč, i když ho to zajímalo. "Šel jsem na částečné stipendium. Jak vidíte, odmaturovala jsem s vyznamenáním." Všiml si jejího titulu s vyznamenáním. "A předtím jsi měla místo u Panthers," řekl o druholigovém týmu, kde dělala asistentku asistentovi. Sklopila ramena. "Ne nadarmo se tomu říká žebřík k úspěchu. Někde jsem začít musela. Mám tady i své doporučující dopisy." Sklonila se a znovu sáhla do kabelky. "To není potřeba. Nakonec si je prohlédnu. Takže máš ráda sport?" Přikývla. "Pocházím z velké rodiny z obou stran. Spousta sourozenců, bratranců, strýců, všichni fandí sportu. Naučil jsem se to brzy." Převaloval pero mezi dlaněmi. "Slyším tě. Moje rodina taky byla a je velká fanynka sportu." "Myslíš? Dva hráči NFL, hvězda MLB, sestra sportovní publicistky... to je působivé." První kandidátka, která si skutečně udělala průzkum. On byl ohromen hned vzápětí. "Tak proč chceš tuhle práci, Quinn? A ještě lépe, co vás kvalifikuje oproti ostatním stejně kompetentním uchazečům, které jsem dnes viděl?" Doufal, že se zakoktá nebo mu nějak vysvětlí důvod, proč ji nepřijmout, aby ji mohl místo toho pozvat na rande. Na těch sexy rtech se objevil křivý úsměv. "No, tak se na to podíváme. Jsem organizovaná, výkonná a dokážu ukočírovat skupinu předškoláků, což znamená, že si určitě poradím s arogantními sportovci." Zvedl obočí. "Stereotypní?" Do tváří jí stoupl pěkný ruměnec, ale neuhnula hlavou ani neodvrátila pohled. "Když se to hodí..." Tahle drzá žena se mu líbila. "Takže říkáš, že protože jsem hrál fotbal..." "A byl jsi vítěz Heismanovy trofeje, nováček roku a trojnásobný vítěz Super Bowlu, že jsi arogantní? Ano. Jinak bys dneska neseděl za tím stolem." "Aha. Složila si ruce do klína a čekala na jeho odpověď.
Prolog (2)
Nejenže si udělala domácí úkol, ale podívala se mu do očí a nebála se mu postavit. "Jste najatý." Překvapeně zamrkala. "Promiňte, co jste to právě řekl?" Vztyčil se do plné výšky. "Řekl jsem, že jsi najatá. Kdy můžeš začít? Protože mě za dva týdny čeká vážná operace a potřebuju někoho, kdo by mi po dobu mé nepřítomnosti držel palce. Udržet klienty v klidu a tak." Ty rudé rty, pro které měl spoustu využití, alespoň v jeho představách, se dvakrát otevřely a zavřely, než se ovládla a vstala. "Můžu začít, kdykoli mě budeš potřebovat. A děkuji vám, pane Prescotte." "Budeme spolu úzce spolupracovat, takže mi říkejte Austine." "Děkuji, Austine." Naklonil hlavu. "Uvidíme, jestli mi budete ještě děkovat, až se vypořádáte s mnoha mladistvými, kterým říkám klienti. Tvé hodnocení arogantního člověka nebylo daleko od pravdy." Zasmála se, zvuk, který by v této kanceláři byl jasným světlem. Ježíši, byl v průšvihu. Obešel stůl a přistoupil k ní. "S Bri si můžeš promluvit venku. Zavede tě dolů k naší vedoucí kanceláře, která ti dá vyplnit papíry a zařídí tě. Můžeš nastoupit pozítří? To nám dá čas, abychom tě uvedli do chodu, než budu minimálně pět týdnů pryč. Možná šest." Bylo to na nic, ale jeho tělo se potřebovalo přizpůsobit tomu, že má jednu ledvinu. Lékaři ho varovali především před vyčerpáním. Podíval se na ni a ona byla stále v šoku. Vzhledem k tomu, že plat a výhody byly uvedeny v popisu práce, nemusel tyto detaily rozebírat. Nakonec přikývla, oči měla doširoka otevřené a její výraz překypoval vzrušením. "Těším se na to. Ještě jednou děkuji." Otočila se a zamířila ze dveří, nechávajíc ho za sebou v květinovém oparu chtíče a potřeby ženy, které se nebude moci dotknout. Dokud pro něj pracovala, jeho heslem bylo ruce pryč. Nebo ruce na ptáka, protože měl pocit, že si ho bude honit při myšlenkách na Quinnlyn Stoneovou alespoň jednou nebo dvakrát, než se zbaví své nemístné potřeby po ní. Austin se podíval na své rolexky, jeden z prvních dárků, které si koupil, když podepsal původní smlouvu s NFL, a odpočítával minuty. Netrvalo dlouho a Bri se pustila dovnitř bez klepání. "Myslel jsem, že vezmeš Quinna na schůzku s Lindsay," řekl o jejich kancelářské manažerce. "Už je to zařízené." Jeho sestra byla napravovatelkou rodiny, zprostředkovávala hádky mezi čtyřmi Prescottovými sourozenci mužského pohlaví a občas i jejich otcem Jessem, když ještě žil, jako profesionálka. To, že se stala sportovní publicistkou, byla přirozená volba poté, co se léta potýkala s rodinou. Bri se sesunula na židli, na které předtím seděla Quinn. "Tak to byl rychlý nábor. Co jsi na ní viděla jiného? Kromě toho, že je nádherná a přesně tvůj typ?" Bri povytáhla obočí. "Protože vím, že by ses v práci nechoval špatně nebo ji nenajal jen proto, že tě přitahuje." "Chytrák," zamumlal. "Quinn má koule na to, aby tu práci zvládla," řekl na rovinu. "A zvládnout tebe?" Ušklíbl se. "Nazvala mě arogantním sportovcem a pokračovala v podpoře svého tvrzení. Řekl bych, že je pro tu práci jako stvořená." "Skvělé! Tak co, jsi připravená na operaci?" Bri se předklonila a opřela se lokty o stůl. "Všichni jsme se nechali otestovat, abychom se stali dárci strýčka Paula, ale ty sis vylosovala šťastnou ruku." Zavrtěla hlavou. "Pořád mu říkáme strýček Paul? Je to celé takové divné." Kousla se do spodního rtu, což byl zvyk, který si pamatoval z dětství. "Jo. Měli jsme otce." Jesse Prescott, který zemřel, když bylo Austinovi jednadvacet, byl slušným rodičem Austinovi, rozenému sportovci, Damonovi, rovněž fotbalovému talentu, a Bri, jediné dívce. Ale na Jaxona, který dával přednost baseballu před kontaktním sportem, a na Briino dvojče Bradena, mozek celé party a nyní lékaře, byl Jesse Prescott tvrdý a často zlý. Což znamenalo, že každý z nich zpracovával zprávu o biologickém otci, dárci spermatu, jiným způsobem. Nikdy však nepochybovali o tom, že kdyby se některý z nich dokonale hodil, darovali by ledvinu muži, který tu pro ně vždycky byl tak, jak jejich otec ne. "Malou operaci zvládnu," ujistil ji. "Není to málo, Austine." Bri k němu vzhlédla s ustaraným výrazem. "Bude to v pořádku. Běž se podívat na Quinn. Ujisti se, že má zodpovězené všechny otázky, než na den odejde." "Už se o ni bojíš?" Bri se zeptala. Sklopil oči. "Běž!" Bri vyskočila ze svého místa a zamířila ven. "Budu tu pro tebe, kdybys byl nervózní nebo tak něco, víš?" Podíval se na sestru, kterou miloval. "Jo, Bri. Já vím." * * * Quinn seděla sama v zasedačce, kde vyplňovala nesčetné formuláře, a byla v šoku, že se dokáže na něco soustředit poté, co byla sama s Austinem Prescottem a vším tím testosteronem. Myslela si, že je na setkání s ním připravená. Koneckonců si o něm udělala průzkum a vygooglila si ho, než dorazila na pohovor. Nelhala o tom, že se její rodina zajímá o sport, ale většina jejích dosavadních znalostí pocházela z pátrání na internetu po klientech Dare Nation a samotném Austinu Prescottovi. Ale fotky na internetu ji na toho muže osobně nepřipravily. Měl vypracované rysy a opálenou pleť. Tmavé řasy rámovaly jedinečné indigové oči. Měl plné rty, které si dokázala představit, jak je líbá, a silné, vypracované tělo pod oblekem, což z něj dělalo celek. "Uf." Mávla si rukou před stále ještě zarudlou tváří. Celé její tělo se rozžhavilo v nepřiměřené reakci na jejího šéfa. Ztěžka polkla a vyplnila na iPadu své číslo sociálního pojištění do formulářů, které jí dodal vedoucí kanceláře, a připomněla si, že tohle je její práce snů. Takový, který by nepokazila, protože její šéf byl sexy. Vyrůstala jako pseudomáma pro spoustu svých sourozenců a bratranců. Nebýt stipendia, chodila by na vysokou školu a obchodní akademii výhradně na studentské půjčky, protože rodiče si nemohli dovolit posílat všechny její sourozence na školu ze svých platů.
Prolog (3)
Neměla v úmyslu pracovat jako chůva, přestože měla dobrou kvalifikaci. Milovala kancelářskou práci a hodlala tuto skvělou příležitost co nejlépe využít. Chtěla splatit studentské půjčky a vést nezávislý život, na který by mohla být hrdá. Kromě toho, i kdyby Austina potkala za normálních okolností a stejně intenzivně ji přitahoval, nebyl pro ni ten pravý typ. Austin Prescott byl hráč, a to nejen na hřišti. V dobách, kdy hrál NFL, byl dokonalý sukničkář, nikdy neměl přítelkyni, pokaždé ho viděli s jinou nádhernou ženou po boku. Herečky, modelky, dokonale vypadající ženy, které odpovídaly jeho image alfa samce. Teď, když byl agentem hvězd, byl diskrétnější, ale neméně náročný na vkus. Quinn nebyl marnivý. Říkali jí, že je hezká, ale nepracovala na tom tak jako Austinovy typické ženy. A neměla důvod myslet na to, že je s Austinem spojená jinak než profesně, pomyslela si a pokračovala ve vyplňování pracovních formulářů. * * * Austin nebyl v šoku, když Quinn přišla první den v osm ráno do kanceláře. Říkal, že v devět. Zřejmě se chtěla ujistit, že má čas se zabydlet, než ji dá do práce. Zatím to bylo dobré. Z jeho strany žádné stížnosti, kromě toho, jak moc po ní toužil, ale věděl, že je lepší se podle toho nechovat a neznepříjemňovat jí to. Očividně dávala přednost těm úzkým sukním, které odhalovaly její zadek a nohy, a hedvábné topy dokonale obepínaly její křivky. Takže ano, měl v hlavě jiné věci než práci, ale musel se dát dohromady. Mluvil se sestrou o své nadcházející operaci a volnu, a když se vracel do kanceláře, prošel kolem Quinnina stolu a zastavil se. "Je všechno v pořádku?" zeptal se jí. Přikývla. "Dělám to, co jsi mi navrhla, pročítám si složky klientů a seznamuju se s nimi." "V půl jedné mám oběd s bratrem Damonem, spíš pracovní než osobní. Přidej se k nám. Můžeš se seznámit se svým prvním arogantním sportovcem," řekl s úsměvem. "Kromě mě." Zavrtěla hlavou a zrudla. "Přece mě nenecháš, abych to přežila, že ne?" "Nejspíš ne." Zasmál se a zamířil do své kanceláře, aby si prošel aktuální smlouvu, kterou už prověřil firemní právník. O hodinu později už stáli u stolu s jeho nejmladším bratrem. "Quinne, tohle je Damon, můj nejmladší bratr. Damone, můj nový výkonný asistent Quinn Stone." Austin provedl představení. Když Damon poprvé pohlédl na Quinna, oči se mu doširoka otevřely souhlasem, než rychle srovnal rysy. Jejich matka by jim oběma nakopala zadek, kdyby se k nějaké ženě chovali s menším než naprostým respektem. "Rád tě poznávám, Quinn. Jak se ti daří pracovat pro tohohle chlapa?" Damon trhl palcem směrem k Austinovi. "Právě jsem začal, ale zatím si to užívám." Austin jí podržel židli a ona se do ní usadila. "Takže Austin mi řekl, že hraješ fotbal," řekla. "A podle toho, co jsem se dočetla, hraješ za tým Miami Thunder jako zadák?" "To nejlepší, co existuje. Ale mám před sebou poslední rok tříleté smlouvy a potřebuju, aby se mi dařilo. A taky potřebuju, aby můj agent nakopal manažerům zadek, až přijde čas, a zajistil mi smlouvu, jakou si zasloužím." Damon svá slova doprovodil arogantním úšklebkem. Austin se při té myšlence setkal s Quinnovým pohledem a ušklíbl se. "Hodí se na to?" "Do puntíku," řekla a zasmála se. Ten zvuk se mu líbil. "Proč mám pocit, že jsem jediná, kdo v tom vtipu nejede?" Damon se zeptal a podíval se z Quinna zpátky na Austina. "Quinn si myslí, že nás sportovce odhadla, a ty jsi jí právě dokázal, že má pravdu." "Můžu ti nabídnout něco k pití?" zeptala se servírka a naklonila se k Austinovi velmi blízko. Tak blízko, že se její prsa otřela o jeho sportovní bundu. To bylo typické, když byli venku. Ženy si k flirtování vybíraly jednoho nebo druhého bratra. Austin ji viděl, jak je zpoza podpěrného trámu hodnotí a vybírá si. Vzhledem k devítiletému věkovému rozdílu mezi nimi, Austinovi bylo čtyřiatřicet, Damonovi pětadvacet, musela mít žena nějaký typ, aby si mohla vybrat. Navíc vypadala o něco starší než typické fanynky, které si vybíraly Damona. Quinnovo obočí se vysoko zvedlo. Nebyla zvyklá na to, jak nehorázné mohou být tyhle návrhy. Pokud měla dělat svou práci, měla si na to zvyknout. "Promiňte, ale já bych si taky ráda objednala?" "Ano," odpověděla. Quinn záměrně odvedla ženinu pozornost od Austina a on musel přemýšlet, jestli mu dělá laskavost, nebo je v tom i špetka žárlivosti. Servírka se narovnala a sotva se na Quinna podívala, zjevně rozčilená vyrušením. "Quinne, co si dáš k pití?" Austin se zeptal. "Limonádu s kapkou brusinkového džusu. Díky." Dopřála mu upřímný úsměv. "A vy, pánové? Co si dáte?" zeptala se servírka sirupově sladkým hlasem. Oba si objednali Pellegrino. Austin si udržoval čistotu těla kvůli darování orgánů a Damon byl v tréninku. Chvíli si povídali, Quinn se držela při diskuzích o hře, hrách a pozicích. Když si objednali jídlo, Quinn položila na stůl ubrousek. "Jestli mě oba omluvíte, za pár minut se vrátím." "Ahoj," řekla. Zvedla se a zamířila na toaletu, a jak očekával, Damon ji sledoval, jak odchází. Počkal, až bude dostatečně daleko, a pak tiše hvízdl. "Sakra, brácho. Měl jsi ji ošukat, ne najmout." Austin zúžil pohled. "Dávej si pozor, jak o ní mluvíš, kreténe." "Páni." Damon zvedl ruce v gestu smíru. "Hele, já to tak nemyslel. Odkdy jsi tak zatraceně citlivý na jakoukoli ženu?" Austin se přinutil uvolnit. Damon měl pravdu. Pokud někdo neurážel ženy v jeho rodině, byl obvykle klidnější než teď. Něco na Quinn v něm rozdmýchalo ochranitelské instinkty, ne že by potřebovala, aby na ni dával pozor. Očividně se dokázala udržet sama. Ale nelíbilo se mu, že ji jeho bratr jakkoli ponižuje.
Prolog (4)
"Takže je jiná." Damon si dal ruce za hlavu, protáhl se a podíval se na něj. "Jo. Ale ona má zákaz vstupu." Austin přitiskl na bratra pevný pohled, aby se ujistil, že kluk ví, že tím myslí, aby se stáhl. "Zpráva přijata." Damon se podíval za Austina a krátce naklonil hlavu, aby mu dal najevo, že se Quinn vrátil. Připojila se k nim u stolu a příjemně poobědvali. Byl zatraceně rád, že ubrus zakrýval výhled na jeho penis, protože všechno, co na ní bylo, to dělalo za něj. Její smích, její vyprávění, její výrazná slova a plná růžová ústa. Bylo mu jedno, jakou barvu rtěnky nosí, chtěl ji ochutnat. Cítit její rty kolem svého ptáka. Tohle najímání mělo být životní zkouškou. * * * Quinn byl v práci už tři týdny a Austin byl posledních sedm dní po operaci mimo. Přijela k domu, kde bydlel. Bylo to spíš sídlo, které se nacházelo v exkluzivní čtvrti na South Beach. Ptala se sama sebe, co tu dělá, a odpověď byla jednoduchá. Chtěla ho ujistit, že má věci pod kontrolou. Za tu dobu, kterou strávila po Austinově boku, seznamováním se s klienty a poznáváním kanceláře, zjistila, že se jí muž, pro kterého pracuje, líbí. Byl náročný, což zvládala, nenechal si líbit kecy od svých mladých klientů, kteří si mysleli, že jsou boží dar v jakémkoli sportu, v němž vynikali, a uměl vyjednávat a někoho usadit. Obdivovala ho a mohla se od něj hodně naučit. Takový byl profesionál Quinn. Žena Quinn byla do svého zaměstnavatele stále velmi zamilovaná a obdivovala, že daruje orgán členovi rodiny. Nikdy by však na základě svých citů nejednala a práce, jak doufala, pro ni byla ideální. Austin se k ní choval s maximální úctou a nikdy za dobu, co byli spolu, nepřekročil žádné hranice ani se k ní nechoval jako k ženě, po které toužil. Přesto ho nejednou přistihla, jak se na ni dívá s pomalým vřením v očích, a přesvědčovala se, že si to jen představuje. Bylo nejlepší, aby zůstali profesionály. Potřebovala něco do ruky, až se s ním setká, a tak se cestou zastavila a našla ideální věc spolu s balíčkem Tim Tams, který její kamarádka přivezla z Austrálie. Zamířila po dlouhé příjezdové cestě plné aut a přes chodník. Dveře byly částečně otevřené, a tak stiskla zvonek a vešla dovnitř. Bri ji okamžitě přivítala vřelým objetím. "To je od tebe hezké, že ses zastavila." Podívala se na tašku v Quinniných rukou. "Aww, nemusela jsi pacientovi přinést dárek," řekla s úsměvem. "Pojď se se všemi seznámit." Quinn následovala Bri mramorovým vchodem do chodby plné lidí. Všichni muži si byli výrazně podobní, nemluvě o stejném množství testosteronu. Páni, ti Prescottovi jsou sexy, pomyslela si, když ji Bri táhla kolem chlapů, kteří z nějakého důvodu skončili na chodbě, do velkého rodinného pokoje, kde Damon seděl v nadměrném polohovacím křesle, popíjel z plechovky limonády a sledoval televizi, zatímco Austin ležel na pohovce. "Vaše výsosti, máte návštěvu," řekla Bri a přiměla Quinna, aby se zasmál. Bri obrátila pohled k Damonovi. "Ty. Ven. Ať to doženou, aby se Austin přestal vyptávat, co se děje v kanceláři. Já půjdu nakrmit zbytek posádky," řekla. Damon se na Austina usmál a pak zamířil ven. Bri zvýšila hlas, když odváděla rodinu do kuchyně, a šum hlasů se ztišil. Austin jí gestem naznačil, aby šla dál do místnosti. V šedých teplácích a námořnickém tričku vypadal dobře, když se opíral o semišovou nadměrnou pohovku, která se nacházela před masivní velkoplošnou obrazovkou. Vousy na tváři mu slušely a ty nádherné indigové oči se na ni upřeně dívaly a na jeho smyslných ústech se pomalu tvořil úsměv. "Čemu vděčím za to potěšení?" zeptal se. "Chtěl jsem se na vlastní oči přesvědčit, jak se ti daří. A tady. Něco jsem ti přinesl." Podala mu tašku, dívala se a náhle rozpačitě sledovala, jak z ní vytáhl plyšového koně, maskota Hromů, oblečeného v dresu. "To se mi líbí," řekl s tichým, sexy smíchem. "Nechtěl jsem přijít s prázdnýma rukama." "Co je to?" V ruce držel Tim Tams. "Ty jsi nikdy neměla Tim Tams? Jsou to ty nejlepší australské sušenky vůbec. Čokoládové sušenky obklopené čokoládovou krémovou náplní." Zasténala při vzpomínce na sušenku, kterou měla dnes ráno, a vybavila si chuť, která jí explodovala na jazyku. Jeho oči se při jejím nechtěném sexuálním zvuku rozšířily. Sakra. Odkašlala si. "Měl bys jednu zkusit." Rty mu zvedl pobavený úsměv. "Já to zkusím. A děkuju ti, Quinn," řekl svým dunivým hlasem. "Posaď se. Nemůžu stát, jinak bych se zachoval jako gentleman a udělal správnou věc, kterou mě naučili rodiče." S úsměvem se posadila tak, aby mezi nimi bylo dost místa. "Nikdy jsem tě neviděl v džínách," řekl. Překvapeně zamrkala. "Ne, to jsi asi neviděl. Ale nechtěla jsem sem přijít oblečená do kanceláře." "Ne," odpověděla. Jeho pohled ji pohltil. "No, líbí se mi na tobě ten ležérní vzhled." "Já... děkuji." Zamrkal a zavrtěl hlavou. "Promiňte. To bylo nevhodné. Tak jak to šlo v kanceláři? Snažila jsem se hlásit, ale rodina se střídala v roli hlídačů a dohlížela na to, abych toho podle nařízení doktora moc neudělala. Ještě pět týdnů nicnedělání a můžu se zbláznit." Usmála se, protože věděla, jak moc se mu v práci daří. "Všechno je v pořádku. Je klid. Můžeš odpočívat a léčit se." "Můžeme si projít nějaké nové potvrzení, které přišlo? Vím, že ti Bri pomáhá, stejně jako Rex King." Odkázal na hlavního agenta, který ji vedl v Austinově nepřítomnosti. "Ale nesnáším, když jsem mimo dění. Tak mi ukaž ty papíry, o kterých vím, že sis je strčila do tašky." Mrkl na ni a čert aby se vzpamatoval, jestli jí nezvlhly kalhotky. Sakra, ten chlap byl silný.
Prolog (5)
Střelila po něm posměšným pohledem a vytáhla z kabelky několik nabídek. Zhluboka se nadechla, přisunula se blíž, až se její stehno dotklo jeho a přes měkkou džínovinu sálalo teplo jeho těla. Ztěžka polkla a snažila se ignorovat jeho teplou mužnou vůni, která tak krásně voněla. Prohlížel si dokumenty, procházel každý po atletice, sděloval jí svůj názor a hotové pokládal na druhou stranu. Dělala si poznámky, nabízela mu své dva centy dohodu po dohodě, ale viděla, jak rychle bledne. Bri jí řekl, že byl varován před vyčerpávající částí rekonvalescence, proto se nemohl vrátit do práce po celých šest týdnů a vůbec zvedat těžké věci. Vytrhla mu papíry z ruky. "Potřebuješ si odpočinout." Zamračil se. "Sakra. Doktoři říkali, že únava může trvat dobré tři měsíce, než si moje tělo zvykne na filtraci přes jednu ledvinu." "Tak se chovej slušně. Dělej, co doktoři říkají, a za chvíli budeš zpátky." Podívala se mu přes klín a sáhla po papírech, které odložil stranou. Její ruka se dotkla vybouleniny v jeho kalhotách a ona se nadechla. Ztuhl a jednou rukou ji chytil za zápěstí. Uplynuly vteřiny a mezi nimi se ozývaly jen zvuky jejich prudkých nádechů a výdechů. "Quinn," řekl chraplavým hlasem. Otočila hlavu. Velká chyba. Její pohled se setkal s jeho a jeho rty byly příliš blízko. "Měla bys uhnout," řekl a vůbec se nesnažil posunout vlastní hlavu. "Já vím," zašeptala. Ale ztuhla na místě, touha políbit ho, cítit na své kůži vousy, které teď pokrývaly jeho tvář, ji přemohla. Jeho sevření jejího zápěstí zesílilo. A ona se přesto neodvrátila. Tak zmenšil vzdálenost mezi nimi a přitiskl své rty na její. Její řasy se zavlnily a ona mu vyšla vstříc na půl cesty a polibek přijala. Jeho ústa sklouzla po jejích a její tělo ožilo. V žaludku se jí usídlilo chvění a touha jí proudila žilami jako med. Možná mu chyběla výdrž, ale jeho polibek byl dost silný na to, aby ji celou pohltil. Roztáhl ústa, jeho vousy ji polechtaly na rtech, když se jeho jazyk dostal dovnitř a propletl se s jejím. Zasténala a jeho volná ruka se přiblížila k jejímu krku, pevně ji sevřela a držela ji na místě, zatímco on pokračoval ve slastném náporu. Nebýt nedávné operace, nic by jí nebránilo vylézt mu na klín, usadit se nad tvrdou erekcí, která se jí stále tlačila do paže, a mnout se o něj, zatímco on pokračoval v hlubokém, omamném polibku. Jeho rty si pohrávaly s jejími, jejich jazyky se proplétaly a zuby se střetávaly a ona věděla, že chce víc, stejně jako ona. "Ježíši Kriste, Austine. Právě jsi prodělal vážnou operaci. Nemůže to počkat?" zeptal se mužský hlas. Austin sice uvolnil sevření jejího krku, ale nevypadal zdaleka tak rozrušeně jako ona, a ona polekaně uskočila. "Uklidněte se, doktore Prescotte. Nepohnul jsem se ani o píď. Žádné porušování doktorských příkazů," řekl Austin hlasem plným touhy. Zavřela oči a chtěla, aby ji podlaha celou spolkla. Ohlédla se a uviděla Bradena, jak na bratra kroutí hlavou. "Je mi to líto." Vyskočila a klekla si pro papíry, které spadly na podlahu. "Quinn..." Austin řekl její jméno, ale ona ho ignorovala a sbírala dokumenty. Braden k ní přistoupil a pomohl jí. "Uklidni se," řekl jí do ucha. "Je naprosto v pořádku. Jen dávám pozor, aby si nevytáhl sterilní pásky." Zavrtěla hlavou. "Ne. Tohle se nemělo stát. Pracuju pro něj." Vstala a strčila dokumenty do kabelky. "Bradene, dej nám chvilku," řekl Austin. Jeho bratr vyšel z místnosti a ona se přinutila setkat se s Austinovým ustaraným pohledem. "Neměla jsem tě líbat. Jestli jsem ti to znepříjemnil, omlouvám se," řekl. "To jsi neudělal. Chci říct, že jsi mi to znepříjemnil. Chtěl jsem, abys mě políbila. Jen se to nesmí opakovat. Potřebuju tuhle práci." Měla studentské půjčky na to, co nepokrylo její stipendium. Sakra, vzhledem k tomu, jak byla vychovávaná, starala se o každé dítě v rodině, o sourozence a bratrance, potřebovala tuhle práci, aby potvrdila, kým je jako člověk. "Tuhle práci miluju. A nehodlám ji riskovat tím, že se zapletu se svým šéfem." "To je pravda," řekla. Zvlášť ne s playboyem, který mohl sbalit jakoukoli ženu, kterou chtěl, při jakémkoli náhodném jídle během dne. A rozhodně už viděla ženy, které nebyly tak obezřetné, podstrkovaly mu své číslo, otíraly se o něj a byly na Quinn vyloženě hrubé a odstrkovaly ji stranou, když si vyšly za obchodem. "Vážím si tě, Quinn. A taky tě nechci ztratit." Podařilo se jí přikývnout. "Takže jsme v pohodě?" zeptal se. "Jsme v pohodě." I když se její tělo uvnitř stále chvělo po tom nejlepším polibku, jaký kdy zažila. * * * Quinn odešla, jako by jí pekelné plameny olizovaly paty, a Austin se jí nedivil. Co to kurva dělal, jednal podle své nejhlubší touhy a líbal nejlepší asistentku, jakou kdy měl? I za tu krátkou dobu, co pro něj pracovala, věděl, že ho zvládne. Jeho požadavky. Jeho klienty. Jejich záchvaty vzteku. Nemohl si dovolit ji ztratit. "Brácho, sakra, co sis myslel?" Braden vplul do místnosti a vklouzl do křesla, které předtím obsadil Damon. "Nemyslel," zamumlal. "Ale jo, myslel. Jen se špatnou hlavou." Austin vykulil oči. "Drž hubu," řekl bez horka. Bratr mu chyběl, když byl v zahraničí a pracoval pro Lékaře bez hranic, a Austin byl rád, že má teď Bradena na krátkou dobu doma. "Do prdele, to jsou Tim Tams?" Braden vyletěl ze židle a posadil se na zadek vedle Austina, popadl sušenky vedle sebe a bez ptaní je otevřel. "Hej! Ty jsou moje." "A můžeš se o ně rozdělit, pokud nechceš, abych s nimi utekl a nenechal ti žádné. Není to tak, že bys mě mohl honit." Braden pokrčil rameny. Austin zavrtěl hlavou. Ježíši Kriste. Sourozenci. Jeho bratr rozbalil pomačkaný balíček, ukořistil pár sušenek a zbytek podal zpátky Austinovi. "Musí tě mít opravdu ráda, když ti dala tohle." "Pracuje pro mě. To, co jsi viděl, byla jenom vsuvka. Už se to nestane." Už se to nemohlo opakovat. Jeho bratr se zasmál. "To si říkej dál. Viděl jsem, jak jste se na sebe dívali." "Co jsi teď ty, odborník na vztahy? Myslel jsem, že jsi svobodný." Braden byl věkově nejbližší sourozenec Austina, takže si byli blízcí. Vždycky to tak bylo. "Řekněme, že je tu někdo, kdo má možnost." Oči se mu leskly a Austin věděl, že jeho bratr je v tom až po uši. "Mám z tebe radost. Co se mě týče, uzdravím se a vrátím se ke hře na hřišti. Koneckonců to je to, co mi jde nejlépe." Umístil Quinn do zakázané zóny a držel ji tam. Neměl jinou možnost.
Zde je možné umístit pouze omezený počet kapitol, klikněte níže a pokračujte ve čtení "Asistent v posteli"
(Po otevření aplikace se automaticky přesune na knihu).
❤️Klikněte pro čtení více vzrušujícího obsahu❤️